Everybody should have his own world...

53. kapitola - Best friends forever

25. dubna 2018 v 22:16 |  * Elita Bradavic 3 *
Je tu zase další kapitola. Bude zase spíš taková pohodovější, omlouvám se, doufám, že se nenudíte, že se nekonaj kdo ví jaký chlastačky nebo akce proti Smrtijedům. Na druhou stranu myslím, že v kapitolách, kdy měla Sam prázdniny, sme si toho užili až až a slibuju, že se pomalu zase nějaký menší vzrůšo blíží. I tak ale doufám, že si kapitolu užijete. Na začátku se dočkáte chvilky mezi Sam a Jamesem, která je myslím docela roztomilá. V druhé části se objeví naše oblíbené duo Sam a Sirius, které už jsme dlouho neviděli. Jako vždycky, budu moc vděčná za jakýkoliv komentář, čím dříve kapitolu okomentujete, tím dříve se dočkáte další...Vaše Maggdinka♥


Best friends forever

Říjen pomalu přešel v listopad a v Bradavicích napadl první sníh. Nebylo ho zatím moc, ale i tak to stačilo. Většina děcek mezi hodinama a po hodinách venku blbla. Jo, jak je ten sníh super, když ste mladší a děláte kraviny, pak už to tak super není.
"Pamatuješ, jak sme vždycky blbli ve sněhu?" vyslovil Jimmy nahlas moje myšlenky. Šli sme se spolu na chvíli projít po nádvoří. Bylo docela fajn sledovat studenty, jak blbnou.
"Jo, to byly časy. Jak bylo všechno tenkrát jednoduchý, co? Bejt dospělej je na prd." zabručela sem.
"Jo, to je. Tenkrát bylo naší největší starostí to, jestli půjdeme večer do Prasinek nebo co provedeme, abysme nasrali Zmijozeláky." zasmál se James trochu zasněně.
"Lily radši říkat nebudu, žes právě přiznal, že dospělost je na prd." ušklíbla sem se na něj trochu provokativně.
"Co s tím má co dělat Lily?" nechápal trochu natvrdle.
"Možná to, že s ní seš celej svůj dosavadní dospělej život?" podívala sem se na něj skepticky a čekala, jestli mu to dojde. Jak je to chytrej a šikovnej kluk, tak je někdy děsně natvrdlej a zpomalenej.
"Jo takhle to myslíš! Ne, tak sem to nemyslel. S Lily je život super, jen sem tím myslel, že mi chyběj ty léta v Bradavicích a to naše blbnutí." začal se rychle obhajovat.
"Klid, já jí nic neřeknu, vim jak jsi to myslel." zasmála sem se, protože ten jeho trochu vystrašenej ksicht mě pobavil. Jde vidět, kdo má v jejich vztahu navrch. Ne, že by o tom předtím byly pochyby. Jasně, Jimmy je silná osobnost, je sice slušně vychovanej ale z autorit si moc nedělá, což všichni víme moc dobře už od prváku, ale jak přijde na Lily, tak je to totální podpantoflák. Nemyslim to ale nějak špatně, to je prostě tim, že jí tak moc zbožňuje.
"Stejně je to šílený a zároveň sladký, jak to mezi váma dopadlo." usmála sem se na něj.
"Jo, to je." oplatil mi úsměv a jeho oči se zase zasnily. Tohle se děje v podstatě kdykoliv se s ním někdo baví o Lily, nebo když se na ní dívá.
"Když tak tady vidim všechny ty děcka, plno věcí se mi vrací. Teď už ste spolu dlouho a šťastný, takže se dá snadno zapomenout, že to tak vždycky nebylo. Je šílený, když si uvědomim, že tě Lily víc jak pět let nesnášela a nemohla ti přijít na jméno a podívej se na vás teď. Oddanej a dokonalej páreček, spřízněný duše. " kroutila sem nevěčícně hlavou. Kolikrát sme se tady s klukama koulovali, zatímco Lily seděla na lavičce opodál a snažila se číst a James na ní schválně hodil sněhovou kouli, aby si získal její pozornost, ona se na něj rozkřičela a začali se hádat. A teď bez sebe nedaj ani ránu.
"Jo, je to šílený. Sám na to občas zapomínám. Vždycky sem byl pozitivní a doufal sem, že jí jednou získám, ale měl sem samozřejmě slabší chvilky, kdy sem pochyboval. Jen ta představa, že bych jí nezdolal a nedali sme se dohromady je strašná." podíval se na mě.
"Jak se cejtíš? Když si přestavíš, že bys jí nikdy nedostal a přišel o ní? Kdyby místo tebe skončila s někým jiným?" koukla sem se na něj trochu vážně.
"Ani to nedovedu popsat. Už jenom při tý představě se mi propadá srdce až do žaludku a cejtim v sobě prázdno. Představa, že by skončila s někým jiným je strašná. Vůbec si nedovedu představit, občas jí po škole vidět, s někým jiným, vidět jak si bere někoho jinýho, jak s ním má děti a tak." mluvil pomalu a bylo na něm vidět, že už jenom ta představa samotná mu láme srdce. Trochu smutně sem se pousmála, z pohledu na jejich vztah to bylo strašně roztomilý, ale zároveň mě přepadl trochu splín a divnej pocit.
"Proč se ptáš?" podíval se na mě a rentgenoval mě zkoumavým pohledem.
"Jen tak." pokrčila sem rameny.
"Ptáš se, abys věděla, jaký by to bylo přijít jednou pro vždy o Siriuse? Vidět ho brát si Charlie, usadit se s ní?" nadhodil a dál mě propaloval pohledem. Ani to neznělo jako dotaz, spíš jako řečnická otázka, jako by ani nečekal moji odpověď.
"Já sem teď s Patrickem." řekla sem suše.
"To není odpověď na mojí otázku." ušklíbl se trochu poťouchle a mrkl na mě. Tohle je další znamení, že si sou on a Lily naprosto souzený - oba pořád rejpou a serou se do starejch záležitostí.
Otočil se ode mě a zakoukal se na hlouček studentů. Toho sem využila, rychle sem do rukou nabrala sníh z římsy, u který sem stála, udělala z něj kouli a mrskla ji po něm. Trefila ho z boku přímo do hlavy.
"Stoneová, se mnou si nehraj, víš, že nemůžeš vyhrát." podíval se na mě a výhružně na mě ukázal prstem.
"Myslim, že seš větší suchar, než jsi bejval, Pottere." vyplázla sem na něj jazyk provokativně. Tři studenti, co šli kolem se po nás pobaveně podívali. Moje slova, byly pro Jimmyho výzva, jak sem očekávala, on se vrhl nejdřív po sněhu a pak mě začala bombardovat jednou koulí za druhou. Vřískla sem a začala sem před ním utíkat. Po cestě sem si sama nabrala nějakej sníh.
Ani nevim jak, ale ocitli sme skoro uprostřed nádvoří. Studenti se po nás nechápavě, ale většinou pobaveně dívali. Byli sme jak dva puberťáci. Musel to pro ně bejt bizarní pohled, vidět dva profesory, i když mladý, jak se koulujou a chovaj se jak děcka.
Ani nevim jak se to všechno semlelo. Na Jimmyho přílítla nějaká koule, hozená nějakým odvážným studentem, James se instinktivně otočil a hodil kouli nějaký holce přímo do obličeje. Pak se zničeho nic strhla bitva. Všichni studenti, co byli na nádvoří se přidali a koulovali se s náma.
Oba sme se s Jamesem řehtali jak pominutý, děcka kolem taky. Byl to fakt dost zvláštní jev, dva profesoři na koulovačce se studentama. McGonnagallku nebo Kratiknota byste tohle dělat neviděli, že jo. Ale já a Jimmy sme já a Jimmy a nám dvěma není nic dost divný.
Po asi dvaceti minutách sme se s Jamesem oba vraceli durch promočený do hradu a cestou k našim kabinetům sme se ještě pochechtávali. Bylo to naprosto super, nejen, že sme zase ukázali naši cool stránku studentům, ale taky sme se na chvíli vrátili do studentských let. Žádný dospělácký věci, žádný starosti, jen bezstarostnost a zábava. Bylo to zatraceně příjemný.
-------------------------------
Přibližně v půlce listopadu sem si konečně po dlouhý době vyrazila se Siriusem. Bez Charlie, bez Patricka, bez ostatních kámošů, jen my dva. Už bylo na čase. Za poslední tejdny sme se se Siriusem skoro nevídali a strašně mi to chybělo.
Sešli sme se v Londýně a šli do nějaký hospůdky, kousek od jeho bytu. V hospodě sme zašli až dozadu k jednomu boxu, abysme měli klid a posadili sme se naproti sobě. Oba sme si objednali pivo a k tomu domácí smažený chipsy.
"No to je dost, že sme konečně někam vyrazili." nadhodil Sirius, když sme si přiťukli a oba se pořádně napili.
"To mi povídej, na můj vkus sme se neviděli až moc dlouho. Je fajn se zas vidět a pokecat." usmála sem se na něj. Náš vztah je fakt zvláštní, na tom jde vidět, jak moc silný je naše kamarádský pouto. Můžeme se třeba i chvíli nenávidět, ale dlouho to nevydržíme a zase se vrátíme k tomu, jaký to mezi náma odjakživa bylo. Je úplně jedno, jak dlouho se nebavíme, vždycky když se zase sejdeme, tak je to jako bysme nikdy nepřestali. To mám na kamarádství se Siriusem nejradši.
"Za pár dní máš narozky, plánuješ nějakou party?" začal konverzaci. Vždycky sme se spolu dokázali bavit o čemkoliv, ať už se jednalo o obyč tlachání, o blbosti nebo o vážný témata.
"No, nějakou party určitě chci, slavim americkou plnoletost ne?" ušklíbla sem se: "Nezačalo se to ale plánovat včas a pochybuju, že by si ostatní najednou za pár dní udělali volno. Už to není jako v Bradavicích, kdy sme se z hodiny na hodinu dohodli a vyrazili do Prasinek. Všichni maj práci a jiný povinnosti. Tak mě napadlo, že bysme to zase mohli oslavit spolu ne? Když už máme narozky tak kousek od sebe."
"Jo, to je dobrej nápad. Sice by bylo fajn mít dvě party, čím víc tím líp, ale tak řikáš, všichni sou pořád nějak zaneprázdněný, takže by to stejně asi nevyšlo. Furt lepší jedna party, než žádná." přitakal a začali sme plánovat. Dohodli sme se, že to oslavíme přibližně na půl cesty mezi oběma daty, poslední víkend v listopadu.
"Dal bych to u Lily a Jamese a pak když tak někam vyrazil ne? Většinou se scházíme furt jen u nich nebo někde po hospodách, tak by nebylo špatný zas jednou vyrazit někam do klubu." nadhodil potom.
"Jo, čteš mi myšlenky, taky sem to chtěla navrhnout." usmála sem se trochu šibalsky. Tak oslavu máme víceméně naplánovanou. Nemá cenu plánovat úplný detaily, to se všechno bude řešit za pochodu.
"A pozveme všechny ne? I lidi z Řádu." plánoval dál.
"Jo, jasně, hodně dlouho sme nebyli všichni spolu, tak to bude fajn. Stejně nedorazej úplně všichni, budou třeba pracovat a tak, ale určitě bych pozvala všechny a kdo dorazí, ten dorazí, kdo ne, ten ne." přikývla sem.
Pak sme se bavili spíš o blbostech. Vyprávěla sem mu o koulovačce v Bradavicích se studentama. Smál se na celej lokál.
"Na jednu stranu si vás dokážu oba až moc živě představit, ale na druhou stranu je to dost ujetý." chechtal se, když sem dovyprávěla.
"No co, trochu sme blbli." usmála sem se nevinně.
"To je právě z mýho pohledu úplně normální, znám vás, takže vim, že tohle se vám naprosto podobá, ale z pohledu studentů, který vás znaj jen jako profesory a nevěděj, jaký ste pošuci, to muselo bejt něco. Vim, že nemáte kdo ví jakou reputaci, ste oblíbený a neviděj vás jako kdo ví jaký autority, ale aby vás viděli koulovat se a pak se do toho ještě ke všemu všichni zapojili, to asi nikdo nečekal." smál se.
"To asi ne. Ale bylo to super, my i děcka sme si to užili, tak byli spokojený všichni. Od tý doby sou hodiny s nima ještě lepší, věděj, že si se mnou nemusej moc hlídat pusu a nemusej se chovat kdo ví jak slušně, takže je to všechno ještě uvoleněnější než bylo." vyprávěla sem. Ne, že by to někdy bylo kdo ví jak formální, když mi většina ze studentů říká křestním jménem a tyká, ale je fakt že za ty poslední dva tejdny se to ještě zlepšilo a ty hodiny sou fakt pohodový. Musim říct, že mě to fakt baví.
"No, od tebe by se nedalo čekat nic jinýho, ty seš věčně uvolněná pohodářka. Fakt si tě nedovedu představit jako nějakou semetriku." ušklíbl se Sirius. Zase se ukazuje, jak dobře mě zná.
Dál sme se dobře bavili. Byli sme spolu už skoro tři hodiny a měli v sobě každej čtyři piva. Já pivo zbožňuju a hravě dokážu s jakýmkoliv klukem držet krok. Začínala sem bejt ale už trochu v náladě a to znamená i trochu odvážnější a upřímnější. Nějakou dobou mi něco vrtalo hlavou a chtěla sem se na to Siriuse zeptat. Teď přišla správná chvíle.
"Hele Siriusi, seš v pohodě?" nadhodila sem.
"No momentálně se mám skvěle." zasmál se, už taky trochu pod vlivem: "Proč se ptáš?" zeptal se pak, bylo na něm vidět, že je dokonale zmatenej, za což ho nevinim, protože moje otázka byla dost nejednoznačná.
"Nevadí ti, že sem s Patrickem? Já jen, že tenkrát, jak sem oznámila, že sme zase spolu, jsi byl takovej rozladěnej." vybalila sem na něj pomalu, co mi nějakou dobu vrtalo hlavou.
"Hele, Sam..." povdychl si, narovnal se a upřeně se na mě podíval: "Byl sem jen zaskočenej a překvapenej, jasný? Nijak si to neber."
"Jen sem se chtěla ujistit, že seš v pohodě a že ti to nevadí." pokrčila sem rameny. Přece jen sem se s Pattem rozešla kvůli němu.
"A co bys dělala, kdyby mi to vadilo? Rozešla se s ním?" vypálil trochu zostra. Pak klidnějc dodal: "Hele, byl sem jen překvapenej, protože sem ani nevěděl, že ste se zase začali vídat. Tak možná proto sem vypadal trochu rozladěně, ale sem v pohodě. Jestli seš v Patrickem šťastná, tak i já sem šťastnej."
"Já jen, že bych nechtěla, aby to nějak změnilo naše kamarádství." vyslovila sem nahlas svoji obavu.
"Dneska sem s tebou šel, i když vim, že seš s ním ne? Hele, je mi jasný, že nadosmrti nezůstaneš sama. Možná, že je Patrick pro tebe ten pravej a klapne vám to. Navíc ste se rozešli kvůli mně. Nebejt mě, tak byste spolu pravděpodobně celou dobu byli, ne?" podíval se mi do očí.
"Možná." připustila sem.
"Jestli je Patrick pro tebe ten pravej, tak sem jedině rád, protože je to fajn kluk a jde vidět, že tě má fakt rád. Chová se k tobě vždycky hezky a i na rukou by tě nosil a to si ty zasloužíš." pousmál se.
"A co ty a Charlie, seš s ní šťastnej?" podívala sem se na něj zkoumavě.
"Jo, jasně, Charlie je super. Kdybych s ní nebyl šťastnej, tak bych s ní nevydržel půl roku, ne? Je to skvělá holka, co?" usmál se.
"Jo, to je. Musim se přiznat, že sem ji ze začátku chtěla trochu nenávidět." řekla sem nahlas jednu z věcí, na který nejsem moc pyšná. Nic na to neříkal.
"Ale nedokázala sem to. I kdybych se snažila sebevíc, tak by to nešlo. Je to super holka, je milá, chytrá, trochu potrhlá a hodně rychle sem si jí oblíbila. A chová se ke mně hezky, i když zná naši minulost, nechová se ke mně nějak nevraživě jen proto, že sem tvoje ex." dokončila sem, co sem začala.
"No, víš, ona nezná úplně celou naši minulost." podíval se na mě s pozdviženým obočím.
"To mi došlo. Z pár nápověd sem pochopila, žes jí neřekl, co mezi náma bylo, chvíli předtím, než ste se dali dohromady a nijak tě za to neodsuzuju. Říkat jí to by nadělalo víc škody než užitku a není to žádná podstatná informace, tak proč jí tim zatěžovat." ujistila sem ho, že mi to nijak nevadí.
"Tys řekla Patrickovi, co mezi náma bylo?" podíval se na mě zaujatě.
"No, potom co sme se rozešli samozřejmě ne, skoro sme se ani nebavili. Ale nedávno sem mu všechno řekla, vždycky sme si říkali všechno a já mu nechtěla nic tajit. Bylo to samozřejmě trochu nepříjemný a trapný, ale vzal to dobře." shrnula sem to. Ten rozhovor s Patrickem byl kurňa nepříjemnej, přece jen, mluvte si se svým ex o tom, co ste dělali s týpkem, kvůli kterýmu ste ho odpustili. Ale upřímnost byla jedna z věcí, který sem si na našem vztahu vždycky cenila a nechci to rozhodně nijak měnit. Tentokrát cejtim, že máme nakročeno fakt dobrým směrem, tak to nechci zkazit.
"Páni, Patrick je fakt jeden z milionu." hvízdl Sirius obdivně.
"To mi povídej." usmála sem se.
"Tak vidíš, tady sme, ty máš ráda Charlie, já mám rád Patricka. Všechno je super." opřel se pohodlně o opěrku.
"Jo, to na nás mám ráda, může mezi náma bejt jakýkoliv drama, ale vždycky se k sobě vrátíme a naše kamarádství to nijak nezmění. Toho si strašně cenim." podívala sem se na něj trochu nostalgicky.
"Já taky. Sem rád, že je tak těžký tě ztratit, nevim, co bych si bez tebe počal." usmál se.
"V kamarádění sme fakt dobrý, měli bysme u toho zůstat." ušklíbla sem se.
"Tak na to si připiju." zasmál se a pozdvihl skleničku piva. Já ho napodobila a přiťukli sme si spolu. Je super vědět, že je mezi náma všechno uzavřený a můžeme se zase vrátit k tomu, jak to mezi náma vždycky bylo. O kamarádství se Siriusem bych nechtěla přijít ani za nic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Po dlouhé době píšu tak se ptám, jen klikněte, kdo tu jste

Já jsem tu a chci, abys přidávala!

Komentáře

1 Effy Black Effy Black | 27. dubna 2018 v 6:54 | Reagovat

Ach, ach. Já jsem teda samozřejmě ráda za tenhle jejich upřímný rozhovor, za to, že se k sobě vždycky vracejí. Ale pořád potajňoučku doufám, že už se zase nějakou kulišárnou jako po plese dají dohromady.
Co se Jamese a Sam týče, smála jsem se, když se bavili o tom, jak nejtěžší bývalo rozhodnout jestli půjdou chlastat nebo co provedou nepřátelské koleji. Je krásný, jak jsi během té spousty kapitol zachytila jejich růst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama