Everybody should have his own world...

52. kapitola - Odznovu

20. dubna 2018 v 23:19 |  * Elita Bradavic 3 *
Na světě je opět nová kapitola Elity. Hodně jsem se od vánoc rozjela a neopouští mě to a to je dobře. Múza pořád je a Elitu bych opravdu ráda dopsala. Sice bude hodně těžký se s ní loučit, protože Sam a celá parta jsou moje srdcovka, týhle povídce sem věnovala doslova roky života, takže loučení pro mě bude hořkosladké, ale Elita i vy si zasloužíte zdárný konec, nechci ji zase opouštět rozepsanout. Zatím se ale nebojte, do finiše se určitě nepouštím. Třetí část Elity už má víc než padesát kapitol a odhaduju, že jich ještě dost bude, sama ani přesně nevím, kdy a v jakém bodě to ukončím. V minulé kapitole se to mezi Sam a Patrickem zase trochu vyvrbilo a Sam se odhodlala k Patrickovi vrátit. Dotáhne to dokonce anebo se zase rozmyslí? To uvidíte, když budete číst. Užijte si kapitolu a jako vždy moc prosím o jakýkoliv komentář...Vaše Maggdinka♥


Odznovu

Od našeho večera s Patrickem, kdy se to mezi náma trochu rozpálilo, uběhl už víc než tejden a my se od tý doby neviděli. Každej den sme si ale hodně psali přes začarovanej pergamen, často i když sem měla hodinu se studentama a dala sem jim nějakou samostatnou práci. Takže sem musela vypadat zajímavě, protože sem se každou chvíli culila u stolu. Ty si o mě musej myslet, že sem magor. Většinou sme si psali spíš blbosti, ale byla to sranda. O tom, co se mezi náma stalo sme se nějak nebavili a sem ráda, protože tohle chci probrat z očí do očí.
Konečně sme se jednou dohodli, že se k němu stavim večer na film. Sem zvědavá, jak se to vyvine, protože všichni víme, že pozvání na film se hodně často zvrtne jiným směrem.
Když sem přišla, měl přichystanej popcorn a pivo. Přesně podle mýho gusta, hold mě zná dobře, no. Už jenom tohle uvědomění mě potěšilo.
Seděli sme na gauči a dívali sme se na nějakou romantickou komedii. Já na tyhle filmy sice kdo ví jak nejsem, ale když je to prča, tak proč ne, jednou za čas to neuškodí. Asi tak v půlce filmu přes nás přehodil deku, takže sme si k sobě přisedli blíž, abysme se pod ní oba vešli. Já tyhle tríčky moc dobře znám, hehe.
Byla sem jako na trní, rostlo ve mně očekávání a napětí a sedět takhle blízko u něj a cejtit to teplo, který z něj sálá mě dohánělo k šílenství. Po nějaký době sem se k němu nenápadně přisunula blíž, takže sme se teď bokem dotýkali. Po dalším pár minutách sem si o jeho rameno opřela hlavu. Nijak se neošil, ani neprotestoval, takže mu to nijak nevadilo. Napětí v pokoji se dalo krájet, cejtila sem to a myslim, že on taky.
Cejtila sem, že pootočil hlavu a věděla sem, že se na mě dívá. Koukla sem se na něj a v břiše mi začalo příjemně šimrat. Chvíli sme si hleděli do očí a po chvíli, která byla na můj vkus až moc dlouhá, protože už sem to nemohla vydržet, se ke mně sklonil a políbil mě. Bylo to pomalý a něžný. Asi po deseti sekundách se ode mě odtrhl a znova se na mě zadíval, viděla sem na něm, že přemejšlí. Viděla sem na něm, že si není jistej, tím co, dělá, ale taky na něm bylo poznat, že i když má nějaký pochybnosti, tak je chce hodit za hlavu.
Pod dekou sem mu položila ruku na stehno a jemně ho hladila palcem. Viděla sem, jak zadržel dech. Napětí teď bylo ještě větší.
Pak se na mě najednou vrhl a začal mě znovu líbat. Tentokrát rychle a vášnivě. Bylo mi jasný, že s filmem je konec.
Přitiskla sem se k němu trochu blíž a pootočila sem tělo, abysme nebyli v tak divným úhlu a nevnímala nic jinýho, než jeho rty a jazyk.
Cejtila sem, že je vzrušením bez sebe. Popadl mě za boky a trochu hrubě si mě na sebe vysadil, takže sem na něm obkročmo seděla. Začal mě líbat na krku a já zrychleně dejchala. Pak se vrátil zase k mojí puse a takhle sme pokračovali několik minut.
Pak se ode mě najednou odtrhl a vážně se na mě podíval: "Sam, musíme si promluvit. Co tohle všechno znamená? Ne že bych nebyl pro nějakej nezávaznej románek, ale s tebou bych to asi nedokázal."
"Patte, těch posledních pár tejdnů je mi s tebou skvěle a začínám litovat, že sme se rozešli." vysypala sem ze sebe jedním dechem. Zkoumavě se na mě díval.
"Vim, že sem ti ublížila a strašně mě to mrzí." podívala sem se na něj omluvně. Myslela sem to upřímně.
"Nebyla vina jen na tvojí straně. Mělas sice bordel v citech, ale nějakou dobu to mezi náma už kdo ví jak neklapalo a já sem se zrovna nesnažil, to nějak oživit a zlepšit." namítl. To je celej on, za všech situací hodnej, nemůže hodin vinu jen na mě. To je jedna z věcí, kterou na něm tak zbožňuju, je to prostě skvělej kluk, fakt jeden z milionu.
"Fakt tě mám ráda a pochopila bych, kdybys mě tady a teď poslal do háje, ale doufám, že to neuděláš." podívala sem se na něj s očekáváním a s tichou prosbou.
"Já to nechci udělat." řekl potichu, vzal si můj obličej do dlaní a díval se mi do očí. Zhypnotizovaně sem se na něj dívala a v tu chvíli sem věděla, že dělám správný rozhodnutí. Doteď sem si nebyla úplně jistá, ale tady a teď s nim, jak se na mě koukám a to co cejtim při jeho pohledu, mi dává dostatečnou jistotu.
Tentokrát sem se sklonila já a dala mu dlouhou pomalou pusu. Na chvíli sme se od sebe odtrhli, Patrick se usmíval a já věděla, že je to tady. Sme zase spolu.
Odtud už to eskalovalo dost rychle. Začali sme se zase zuřivě líbat, váleli sme se po sobě na gauči a užívali si pusy a dotyky toho druhýho. Ani sem se nenadála a naše oblečení začalo lítat vzduchem. Pak sme se ponořili jeden do druhýho. Bylo to skvělý, lepší vrátit-se-k-sobě noc bych si ani nemohla přát.
-------------------------------
Po tom večeru a tý dlouhý a skvělý noci, sme se s Patrickem tak nějak oficiálně neoficiálně dali zase dohromady. A bylo to úžasný, musim říct, že takhle dobře mi hodně dlouho nebylo. Trávili sme spolu skoro každej den, vždycky po vyučování, když i on přišel z práce, sem se k němu přemístila a lenošili sme, dováděli a doháněli všechen ten čas, co sme spolu za posledního půl roku zameškali.
"Tak mě napadlo..." nadhodil Patrick jednou večer, když sme leželi schoulený pod dekou u televize, já se o něj opírala, ruku odpočívala na jeho stehni a on mě držel jednou rukou kolem ramen blízko u sebe. Tázavě sem se na něj otočila.
"...pořád tady mám ten volnej pokoj, ve kterým jsi předtím bydlela. Mohl by bejt zase tvůj." řekl jakoby mimochodem.
"Patte, moc si cenim tý nabídky, ale myslim, že bude lepší, když spolu nebudeme bydlet. Teprve nedávno sme se dali dohromady a klape nám to. Myslim, že to, že sme se dali dohromady, když sme spolu bydleli, byla trochu chyba. Lidi co sou spolu jen krátce a teprve se poznávaj by spolu bejt neměli dvacet čtyři hodin denně. A i když se teďka už známe, stejně by to nedělalo dobrotu. Teď sem šťastná a je to mezi náma super, tak bych nechtěla, abysme to pokazili. Myslim, že bude nejlepší jít na to tentokrát pomalu, krůček po krůčku." volila sem pečlivě slova, abych se ho nějak nedotkla a omluvně sem se na něj podívala.
"Jo, asi máš pravdu." připustil a pak dodal: "Jen mě to tak napadlo, seš v Bradavicích, tak by bylo možná příjemnější bydlet někde jinde."
"Mně to v Bradavicích nevadí, už sem si tam zvykla a přijde mi, že když s tebou nebydlim, tak se na tebe těšim daleko víc, než kdybych věděla, že se za tebou každej večer budu vracet." usmála sem se na něj povzbudivě. Mlčel.
"Nevadí ti to? Nenaštvala sem tě?" podívala sem se na něj vážně. Nechtěla bych zase něco podělat, ještě hned takhle na začátku.
"Ne, v pohodě." usmál se na mě. "Máš pravdu, teď nám to klape a je to fajn. Taky se na tebe vždycky těšim, to očekávání není špatný."
"Nebudeme to teď řešit, budem prostě postupovat jako normální pár, kterej se dal dohromady. Rande, občasný přespávání a tak. Časem možná na stěhování dojde a až k tomu dojde, tak to bude super, protože budem oba vědět, že sme na to připravený a že to fakt chceme." ukončila sem to. Myslim, že tohle je nejlepší rozhodnutí.
"No, mohl bych ti aspoň vyklidit nějakou poličku na pár věcí, když tady budeš přespávat ne?" podíval se na mě nadějně.
"Jasně, to je dobrej nápad. A udělej mi trochu místa v koupelně, ať si mám kam dát kartáček na zuby a pár dalších svých krámů." zazubila sem se na něj a jemu se na tváři objevil širokej úsměv. Fakt ho to potěšilo. Tohle byl dobrej kompromis, totálně sme všechno nezazdili, nějakej malinkej krůček kupředu sme udělali, aniž bysme prováděli nějaký velký změny. To mi přijde akorát a myslim, že je to dost dospělácký a znamení vážnějšího vztahu.
"Platí." přikývl šťastně, přimáčkl si mě k sobě a pokračovali sme ve sledování filmu.
*
Asi tak dva tejdny po tom, co sme se s Pattem dali zase dohromady, sme se s ostatníma z naší Bradavický party domluvili, že posedíme večer u Lily a Jamese. Docela dlouho sme se takhle všichni nesešli, v podstatě od léta, tak to bude fajn.
Celou sobotu sem lenošila u Patricka, většinu dne sme strávili líně v posteli, k obědu sme si objednali pizzu a snědli si jí v posteli, bylo to super. Asi tak hodinu předtím, než sme měli vyrážet, Patrickovi zavolali z práce, že musí přijít.
"Do háje, ta práce už mě štve! Na dnešek sem se těšil, že se se všema uvidim a pokecáme a místo toho musim tam. A ještě k tomu v sobotu." nadával hlasitě, když položil telefon.
"Co se dá dělat. Dokud si neseženeš novou práci, tak to tam nějak musíš vydržet." podívala sem se na něj soucitně. Něco zabručel a začal se oblíkat. Věděla sem, že není nerudnej na mě, ale kvůli tomu telefonátu, takže sem si jeho nevraživost nijak nebrala.
"Však to tam snad nebude na dlouho, ne? Dorazíš za náma potom, určitě spolu budem několik hodin, takže ti nic neunikne." utěšovala sem ho.
"Jo máš pravdu, snad to bude rychlý. Pak tam přijdu." pousmál se trochu. Já furt seděla na posteli, měla sem jenom tílko a kalhotky, tak sem byla zahrabaná pod přikvrývkama. Když byl oblečenej, přišel ke mně, sklonil se a dal mi pusu.
"Zůstaň tady klidně až do odchodu. Z práce půjdu rovnou za váma, tak mi tam klíč dáš." pohladil mě po tváři a pak mi dal pusu na čelo. Mám co dělat, abych se neroztála, pusa na čelo je jedna z nejlepších a nejpříjemnějších věcí na světě.
Hned jak Patrick odešel, vyprdelila sem se z postele a začala sem se připravovat. Už sem u něj měla nějaký věci, protože sem u něj docela často přespávala.
K Lily a Jamesovi sem nakonec dorazila půl hoďky před plánovaným začátkem, ale to jim samozřejmě nijak nevadilo.
"Kde je Patrick?" nechápala Lily, když viděla, že sem dorazila sama. James o nás taky samozřejmě věděl, Lily mu to vykecala a navíc, stejně za mnou Patrick chodil občas do Bradavic a on nás párkrát viděl, takže by si i tak ledacos domyslel.
"Před chvílí mu zavolali, že musí do práce. Přidá se, jak bude moct." zabručela sem trochu nevrle.
"Všechno klape?" podívala se na mě zrzka zkoumavě, jak kdyby očekávala, že jí řeknu, že se nám to rozpadá a my se rozcházíme. Ne, nechci jí křivdit, sice do mě furt hučí se Siriusem a vim, že se na mě s Pattem v nitru moc netváří, ale je to moje kámoška a vim, že chce, abych byla šťastná.
"Jo, všechno super. Víc než super, je to skvělý. Klape nám to výborně a myslim, že tenhle pomalejší přístup nám svědčí. Rozhodně daleko víc, než spolu rovnou bydlet." usmála sem se trochu zasněně. Lily mi úsměv oplatila. Vim, že ho myslí upřímně a že to není jen nějaká přetvářka. Jak říkám, vim, že chce, abych byla šťastná.
"No jo, stará láska nerezaví." ušklíbl se Jimmy a přitáhl si Lily zaláskovaně k sobě. Už bych skoro zapomněla, že se ty dva na několik měsíců v sedmáku rozešli, když je člověk teď takhle viděl, vůbec by ho to nenapadlo.
Pomohla sem jim přichystat občerstvení a pití do obýváku a mezitím začali chodit ostatní. Emma a Mike přišli kupodivu ještě s malým předstihem, což je u nich svátek, ale co se divim, jak se jedná a o chlast, tak to sou najednou dochvilný. Pár minut před osmou dorazili i Remus a Amanda a chvíli za nima Sarah. Nakonec, s pár minutovým zpožděním dorazili i Sirius a Charlie.
"Červíček nepřijde?" rozhlídl se Sirius kolem, jako by čekal, že Peter vyskočí někde zpoza rohu.
"Prej nemá čas." pokrčil Jimmy rameny. Očividně ho tak moc nežralo, že ho neuvidí. Upřímně řečeno, sem ráda, že s náma Peter už tak často nebejvá a myslim, že i ostatní. Nechci kluky shazovat, ale všichni moc dobře víme, že v Bradavicích se s nim bavili hlavně proto, že s nim byli v Nebelvíru a že se na ně od prváku lepil. Nebejt toho, tak by se s ním asi nebavili, i když kdo taky jo, hehe.
Posadili sme se v obýváku a začali jen tak kecat a popíjet. Bylo to fakt příjemný, dost dlouho sme se neviděli takhle pohromadě. Vlastně naposledy na tom Mistrovství. Oslava po zápase byla parádní, skvěle sme si to užívali a pak se to proměnilo v horor. Trochu smutně sem si povzdechla, protože sem si vzpomněla na Jazze. Možná by tady s náma dneska byl, i jeho sme tak nějak přibrali do Bradavický party. Co bych dala za to, kdyby tady teď naproti mně seděl a já slyšela ten jeho nakažlivej smích.
"Tak co ty, Sam, někdo na obzoru?" otočila se na mě Charlie a vytrhla mě ze zamyšlení. Zrovna se řešili vztahy, jak to komu klape, teď se dořešila Sarah, která furt nikoho nemá a stočila se pozornost na mě. Dneska sme jim to s Patrickem stejně chtěli oznámit, už na začátku by byli překvapený, co tady najednou dělá. Potom, co sme se rozešli, na schůzky naší party skoro nechodil. Že má přijít věděli jen Lily a James. Chtěli sme to udělat společně, možná ale bude lepší, když to řeknu sama, aspoň to budu mít z krku a až Patrick přijde, tak už bude atmosféra uvolněná.
"No, dá se to tak říct, i když na obzoru není úplně správný slovo." nadhodila sem. Cejtila sem na sobě pohledy všech, tohle je zaujalo.
"Takže už někoho máš?" vykřikla Emma a natěšeně na mě čuměla. Ona nemá ráda překvapení a tajnosti, všechno vždycky musí vědět co nejdřív.
"S Patrickem sme se k sobě vrátili." vybalila sem. Ozvalo se kuckání, všichni sme se podívali na jeho původce. Sirius se před chvílí napil a teď se mírně dusil. James a Lily se na něj skepticky dívali, pak se podívali na mě. Lily měla trochu povytažený obočí.
"No to je super!" vykřikl Remus, protože zaregistroval, že ticho začíná bejt trochu trapný.
"Jo, jasně, je to super, vždycky vám to spolu klapalo, ale co tak najednou?" přidala se k němu Emma a všichni na Siriuse zapomněli a stočili pozornost zase na mě.
"No, kdybys na mě poslední dobou tak nesrala, tak bys věděla, že se s nim už několik tejdnů vídám. Začali sme se zase docela bavit, chodit ven a tak, no a po nějaký chvíli se to zase přehouplo v něco víc." podívala sem se na ní trochu vyčítavě. Ona ví za co. Skoro se mi nevěnovala, věčně neměla čas. Docela dostkrát sem jí psala a překecávala, ať jdem ven, ale vždycky mě odbyla. Od konce léta sme se viděly všehovšudy asi tak třikrát, což je dost málo, když uvážíte, že je konec října.
"No, já vás sice ještě neznala, když jsi s Patrickem byla, ani nevim, proč ste se rozešli..." začala mluvit Charlie. Já a Sirius sme se na zlomek sekundy střetli pohledem. Charlie sice věděla o mojí minulosti se Siriusem, ale očividně jen o tý dávnější, ještě v Bradavicích.
"...ale co sem ho stihla poznat, tak je to fajn kluk a určitě spolu vypadáte skvěle." dokončila větu a usmála se na mě. Úsměv sem jí oplatila. Je to super holka, jak sem říkala, i kdybych jí z principu chtěla nesnášet, tak bych ani nemohla. Za těch pár měsíců sem jí docela dobře poznala, byla to správná holka, se kterou byla sranda a byla pro každou špatnost, takže sme si přirozeně dost padly do noty.
Chvíli po devátý konečně dorazil Patrick. Se všema se srdečně přivítal, většina lidí ho hodně dlouho neviděla a pak se nasáčkoval na křeslo vedle mě. Rychle sem ho informovala, že o nás ostatní už věděj. Je fajn, že je zase tady a je fajn, že to není žádnej cizinec, ale kluk, kterýho ostatní znaj a maj ho rádi.
Zbytek večera probíhal skvěle, každou chvíli sme se tlemili kde jakým kravinám, já sem se v průběhu večera víc a víc namáčkla na Patricka, tak sem mu už skoro seděla na klíně.
"Ty vole, to není pravda!" tlemila sem se jak debil. Patrick zrovna ostatním vyprávěl, jak chrápu. Což fakt není pravda, já chrápu občas jen když sem nachcípaná.
Najednou moji pozornost upoutal Sirius. Zničehonic se zvedl, vypadal trochu zakaboněně a beze slova odešel zadníma dveřma na zahradu. Ještě než za sebou zavřel dveře, viděla sem, že vytahuje krabičku cigaret. Chvíli sem se za ním dívala, i když už sem ho vidět nemohla a začala sem se cejtit trochu divně. Možná provinile? Smutně? Nemám páru.
Po pár sekundách sem se otočila na ostatní, který se bavili o něčem jiným. Všimla sem si Lily, která seděla naproti mně a sledovala mě s povytaženým obočím. Střelila sem po ní nevinnej pohled, nevim co zas má.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Po dlouhé době píšu tak se ptám, jen klikněte, kdo tu jste

Já jsem tu a chci, abys přidávala!

Komentáře

1 Effy Black Effy Black | E-mail | 21. dubna 2018 v 21:43 | Reagovat

Ach, Siri a Sam. Běh na dlouhou trať bývá často nejdivočejší, ale osobně si myslím, že jedině tehdy je to láska. Pat je sice hodný, ale jenom ty nejbláznivější a nejsložitější, nejnevhodnější vztahy jsou ty nejkrásnější. Doufám, že si Sam a Sirius zase promluví, fandím jim od Silvestruv šesťáku, od první balkónový pusy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama