Everybody should have his own world...

42. kapitola - Šance

3. března 2018 v 0:44 |  * Elita Bradavic 3 *
Za ty dva super komentáře, které mě fakt strašně potěšily, jsem se rozhodla vás odměnit a postnout další kapitolu dřív než jsem původně zamýšlela. Mám pár kapitol napsaných dopředu, pro jistotu, kdybych měla málo času nebo se sekla s múzou, takže se nebojte, pořád budou kapitoly pravidelně přibývat. Poslední kapitola byla docela smutná a i pro mě dost frustrující, ale občas věci prostě nejdou v životě tak jednoduše, jak bychom chtěli. To by nebyli Sam a Sirius, aby se to mezi nima zas nějak nezkomplikovalo. Tak jak se to vyřeší, vyříkaj si to a dají se dohromady nebo se to mezi nima zase pokazí a nic z toho nebude? No, to uvidíte, když budete číst. Doufám, že si kapitolu užijete a prosím moc, zanechte jakýkoliv alespoň kraťoučký komentář...Vaše Maggdinka♥


Šance

Bylo to už dva tejdny od toho večera, kdy se moje srdce rozpadlo na kousíčky. No dobře, sem možná trochu dramatická, ale částečně je to pravda. Prvních pár dní po tom, co sem zjistila, že má Sirius holku, mi bylo mega mizerně. Takhle strašně mi v životě ještě nebylo. Ani když se se mnou tenkrát rozešel Jazz a odjel do Austrálie. Jestli tohle je zlomený srdce, tak díky, tohle už nikdy nechci zažít. Proč sem se já kráva radši nerozhodla pro Patricka, u něj bych měla jistotu, že by mě vzal zpátky a já mohla mít klid. Místo toho sem sama a psychicky zničená.
Se Siriusem sme vůbec nebyli v kontaktu. On se mi neozval a já jemu taky ne, byla sem naštvaná. Sice za to úplně nemohl ale i tak. Furt sem přemejšlela, jestli mám dát na Lilyinu radu a svoje city mu i tak říct, ale nedokázala sem se k tomu dokopat. Odmítnutí bych fakt nezvládla.
Jednou odpoledne sem se k Jimmymu přidala na tribunách, když sledoval Nebelvírskej tým trénovat famfrpál.
"Vy dva ste fakt strašný, to není možný. To nemá ani na mě a Lily. Jednou nechtěla ona mě, pak já ji, furt sme kolem sebe chodili a furt samý drama, ale vy dva fakt držíte první místo." nadhodil, když sme tam chvíli mlčky seděli. Mělo mi bejt jasný, že manžel tý největší všetečky na světě se taky bude angažovat.
"Možná je to prostě znamení, že mezi náma nic bejt nemá. Kdybysme měli bejt spolu, tak by to takhle komplikovaný nebylo." pokrčila sem rameny. Fakt už sem na všechno rezignovala.
"Možná je to tak komplikovaný právě proto, že spolu bejt máte. Láska je prostě komplikovaná." poučoval mě.
"Já už sem prostě unavená, Jimmy." povzdychla sem si.
"A myslíš, že Sirius ne? Je to můj nejlepší kámoš, myslíš, že holky sou jediný, kdo se svěřuje? Víš jak dlouho z tebe je v háji?" podíval se na mě trochu vyčítavě. Jo, pecka, tohle teďka fakt potřebuju.
"Když ste se rozešli v Bradavicích, okej. Neříkám, že nemyslim, že to byla blbost, ale měla jsi důvody. Tvoje city k němu prostě nebyly tak silný. Jenže on tě měl fakt rád, zlomilo mu to srdce." podíval se na mě.
"Změnilo ho to, na nikoho jinýho nemyslel, přestal skoro randit, holky už ho nezajímaly. Pak ste se začali zase dost bavit a on si dělal naděje, že se možná vrátíte k sobě. Ty sis ale pak vybrala Logana a uteklas za ním do Ameriky. To mu znova zlomilo srdce. Když jsi byla pryč, byl jak vyměněnej. Ty to nevíš, tys ho neviděla, ale byl jak tělo bez duše. Když ses pak vrátila, byl to zas starej Sirius a možná zase doufal, že to spolu zkusíte. Pak ses dala dohromady s Patrickem a zase mu to zlomilo srdce, protože i po tom všem, on tě pořád miloval a furt doufal, že nakonec skončíte spolu. Jenže jemu na tobě záleží tak moc, že je pro něj nejdůležitější, abys byla šťastná. Takže když jsi byla s Patrickem, překousl to, i když to pro něj bylo těžký." hustil do mě. Teda, ten je snad ještě horší než Lilka. Na druhou stranu se není co divit, Sirius je jeho nejlepší kámoš, takže je co se ho týče dost ochranářskej.
"V práci poznal Charlie a líbila se mu, myslel si, že se může pokusit pohnout a pak vás zajali. Řekl mi všechno, co vám tam dělali a co se tam stalo. Nedovedeš si představit, jak o tom, jak tě mučili mluvil. Byl z toho úplně zničenej. Bylo mu úplně fuk, že málem umřel a že má noční můry, jediný o co se bál, jsi byla ty. Od tý doby se to mezi váma změnilo, nejsem blbej, sem váš nejlepší kámoš, všiml sem si toho. Začali ste se spolu zase bavit, pak jsi za ním přiběhla, když ses rozešla s Patrickem a řekla mu, že důvod vaší hádky je to, že k němu něco cejtíš. Zase jsi mu zvedla naděje. Pak ste se spolu dost bavili a trávili spolu čas a nakonec to vyeskalovalo tou nocí. Ani nevíš, co to pro něj znamenalo. Bylo to pro něj sice skvělý ale taky se tím dost trápil, protože se mezi váma vůbec nic nezměnilo a ty ses nemohla vymáčknout. Už z toho byl unavenej. Pak ho Charlie pozvala na rande a on si řekl, proč ne. Nevěděl, na čem u tebe je. No a pak se dozvěděl, že ses konečně rozhoupala, jenže teď je s někým a je rozpolcenej." dokončil svůj proslov a řekl mi, co Lily Siriusovi řekla ten večer u nich na balkóně.
"Tak proč se mi neozve?" vyjekla sem naštvaně. Ví, co k němu cejtim, ale dělá mrtvýho brouka, co si jako o tom mám myslet. Tak očividně je mu to putna, když si o tom nechce promluvit.
"Protože je na čase, abys o něj taky jednou bojovala ty! Co si o tom má myslet, že se rozhodneš, že ho miluješ, ale ve vteřině, kdy se objeví s jinou holkou, stáhneš ocas a utečeš? Fakt si myslíš, že by tě Sirius odmítl kvůli holce se kterou byl párkrát venku? To ho dost podceňuješ." mluvil nahlas, pár studentů se po nás otočilo.
"Já prostě nemůžu riskovat, že by mě odmítnul. To bych nezvládla, Jimmy." řekla sem potichu.
"Já to chápu, Sam, na jednu stranu jo. Ale věř mi, kdyby sis s ním promluvila a řekla mu, co k němu cejtíš, Charlie by hned odkopnul a vrhl se ti do náruče. Znám ho dobře, věř mi. Nesmíš ale dlouho čekat. Teď sou spolu s Charlie měsíc a není to nic vážnýho a kdo ví, třeba se za měsíc rozejdou, ale třeba taky ne a ty toho budeš litovat a zase kolem sebe budete dalších pár let chodit, než si konečně uvědomíte, že se chováte jak debilové a že máte bejt spolu, protože to tak prostě je. Vy dva ste pro sebe jak stvořený, každej to vidí, jen vy dva musíte všechno zbytečně komplikovat!" hučel do mě dál, ale bylo vidět, že už končí.
"Jestli spolu máme bejt, jak ste si tím oba s Lily tak jistý, tak to tak nakonec dopadne." pokrčil sem rameny.
"Jo, jenže se o to taky musíte trochu přičinit, nemůžete čekat, že vám to jen tak spadne do klína. O některý věci stojí za to bojovat, věř mi." mrkl na mě s úsměvem. Je fakt, že on toho teda o bojování ví dost, roky bojoval o Lily a nakonec se mu to vyplatilo.
"Promluv si s ním." dodal ještě, zvedl se a šel za studentama na hřiště.
-------------------------------
Po Jamesově přesvědčování a po dalších pár konverzacích s Lily sem se konečně odhodlala si se Siriusem fakt promluvit. Tak prostě když tak nebudem spolu no, nic horšího se stát nemůže. Kámoši budeme pořád. Sice to bude ze začátku trochu těžký, když ho budu vídat s Charlie, ale po nějaký době se to uklidní a bude to mezi náma v pohodě. Tímhle sem si fakt jistá, možná, že se Siriusem máme bejt spolu, možná ne, ale sem si naprosto jistá, že naše kamarádství se jen tak nerozpadne.
Napsala sem mu a domluvili sme se, že za mnou přijde do Bradavic a půjdem se někam projít. Psychicky sem se připravovala na všechno možný. Jestli se mi vrhne do náruče, budu šťastná jako blecha, jestli mě odmítne, tak to nebudu dramatizovat a nějak to překousnu. No dobře, dramatizovat to možná trochu budu, to bych nebyla já, ale za nějakej čas to překousnu určitě, taková já prostě sem.
"Ahoj." pousmál se, když sme se potkali na okrajích pozemků. Musela sem pro něj dojít, ale aspoň sme dost daleko od hradu a nikdo nás tady nebude prudit. Sirius je pořád v Bradavicích dost populární, tak nepotřebujeme mít za zadkem hlouček prdlých puberťaček.
"Ahoj." odpověděla sem. Bylo to fakt dost divný. Normálně bysme byli oba vysmátý, ale když víme, jaká konverzace nás čeká, sme odměřený a napjatý.
Chvíli sme kráčeli mlčky, ani jeden sme nevěděli, jak začít. Pak se ale Sirius už nevydržel a začal mluvit: "Sam, je to pravda, co mi říkala Lily? Předpokládám, že víš, že za mnou šla a mluvila se mnou ten večer, kdy sem přivedl Charlie a ty ses záhadně vypařila."
"Jo, vim o tom." potvrdila sem.
"A? Je to pravda? Sam, mluv na rovinu, potřebuju to vědět." zastavil se a pevně na mě zíral.
"Jo je." povzdechla sem si rezignovaně a podívala se na špičky bot, který byly najednou nějako moc zajímavý.
Povzdechl si, podíval se nahoru a vydechl: "Do háje, Sam."
"Nevim, co ti na to mám říct nebo jak se obhájit. Nemám se jak obhájit. Sem debil, že mi to trvalo tak dlouho, ale to se občas s citama stává. Už jednou to mezi náma nevyšlo, nemůžeš se na mě zlobit, že sem pochybovala, jestli k tobě vůbec něco cejtim. Když sme byli zajatý u Smrtijedů a málem sem o tebe přišla, bylo mi při tý představě špatně. Pak sme se zase začali víc a víc bavit a nakonec ta noc tady v Bradavicích. Byla to nejlepší noc v mým životě a ať se mezi náma stane cokoliv, tak sem ráda, že se to stalo a nikdy bych to nevzala zpátky." vychrlila sem ze sebe jedním dechem. Mlela sem pátý přes devátý, chvílema to bylo docela zmatený, ale potřebovala sem to ze sebe dostat. Chvíli se na mě koukal a nic neříkal.
"Fakt sem byla odhodlaná a rozhodnutá. Jenže, pak sem tě viděla s Charlie a..." pokračovala sem ale nedomluvila sem, nechala sem slova vyšumět a koukala sem se kamsi za Siriusovo ucho.
"Ach jo, Sam, já nevim, co mám dělat. Proč mezi náma musí bejt všechno tak strašně komplikovaný?" promluvil konečně a zněl trochu naštvaně. Nebyl naštvanej na mě, to sem poznala, byl spíš naštvanej na život, tak jako já.
"Víš, že tě miluju a možná vždycky budu. Už roky seš moje nejlepší kámoška a posledních pár let i něco víc. Vždycky pro tebe budu mít slabost, Sam." pousmál se trochu smutně, přistoupil ke mně blíž, vztáhl ke mně ruku a rukou mi jemně nahrnul pramen vlasů za ucho.
"Teď seš ale s Charlie." dodala sem, protože to znělo, jako "ale", který chtěl zmínit, ale na poslední chvíli si to rozmyslel. Nic na to neříkal, stál ode mě jen pár centimetrů a zíral na mě.
"Jak říkáš, mezi náma je všechno furt komplikovaný a ať si říkaj James a Lily, že láska je komplikovaná a bla bla, není to pravda. Láska by neměla bejt takhle komplikovaná. Kdybysme měli bejt spolu, tak bysme byli spolu a neřešili furt tyhle kraviny. Celý ty roky ses kvůli mně trápil a já tě pouštěla k vodě kvůli jinejm klukům. Teď je na čase, abych pustila já tebe a dala ti šanci s jedinou holkou, kterou máš po dlouhý době rád. Je čas, abych přestala bejt sobecká a myslet jen na sebe a začala myslet jednou já na tebe a nechat tě jít a s Charlie to zkusit, tak jako tys to udělal s Loganem a s Patrickem." koukala sem se na něj smutně. Tohle původně v plánu nebylo, byla sem připravená mu tady vyznat lásku a přemlouvat ho, ať Charlie pustí k vodě a dá se dohromady se mnou, jenže teďka, když sem tady s nim stála, sem si uvědomila, že je to správná věc. Roky se kvůli mně trápil a na ostatní holky prděl, konečně si našel holku, se kterou je mu dobře a mohlo by mu to s ní vyjít, tak mu musim dát tu šanci, kterou dal on mě. Možná je to blbost a rozhodně to zní jako blbost, ale jak se říká, když máte někoho rádi, uděláte pro jejich štěstí cokoliv, i když to znamená nechat je jít. Je na čase, abych já nechala jít Siriuse.
"Sam..." chystal se něco říct, ale já ho utišila. Tohle je moje rozhodnutí a jestli bude něco říkat, možná bych zase změnila názor a poprvý po dlouhý době mi konečně připadá, že mám konečně jasno, tak to nechci zas podělat a nadělat si v hlavě novej guláš.
"Ne, Siriusi, myslim to vážně. Musim tě nechat jít a ty musíš dát šanci sobě a Charlie. Já budu v pohodě, neboj a naše kamarádství to nijak neohrozí. A jestli opravdu máme bejt spolu, jak do mě každej furt hučí, tak si k sobě zas nějak cestu najedeme." pousmála sem se na něj konejšivě. Věděla sem, že tohle je konec. Alespoň prozatím.
Nic neříkal, ale přisunul se ještě blíž, teď už sme stáli tělo na tělo. Položil mi ruku na tvář a jemně mě hladil palcem, bylo to zatraceně příjemný. Pak se ke mně sklonil a naše rty se znovu setkaly. Neodtrhla sem se od něj, věděla sem, že tohle je pusa na rozloučenou, tak sem si jí chtěla užít. Líbali sme se pomalu a hluboce, on mě jednou rukou pořád držel za tvář, druhou omotal kolem mýho pasu a přitiskl si mě ještě blíž. Já ho jednou rukou držela na zádech a druhou sem mu zajela do vlasů.
Když sme se od sebe po chvíli odtrhli, trochu zrychleně sme dejchali. Zůstal skloněnej, opíral se mi čelem o moje a koukali sme si do očí.
"Do příště." hlesl.
"Do příště." zopakovala sem po něm šeptem. Možná žádný příště nebude, ale možná taky jo. Jestli sme si fakt souzený, tak nakonec skončíme spolu. Možná.
Po pár dalších sekundách se ode mě odtrhl, potichu se se mnou rozloučil a já ho sledovala odcházet směrem k Prasinkách. Je to dobrý rozhodnutí, Sirius si tohle zaslouží, musim ho nechat jít. Vim, že dělám správnou věc. Jestli ale dělám správnou věc, tak proč se cejtim tak strašně mizerně?
------------------------------
Od mojí promluvy se Siriusem uběhly už dva tejdny. Byl začátek červa, což v Bradavicích znamenalo, že za chvíli začínaj zkoušky. Musela sem vymejšlet a připravovat závěrečný testy a na hodinách děcka na testy připravovat, takže sem měla práce až nad hlavu. Na druhou stranu to bylo dobře, protože když sem měla v hlavě práci, nezbylo mi tam moc místa na nic jinýho, takže sem na Siriuse tak nemyslela. Byla sem sice emocionálně pořád trochu mimo, ale jinak sem se držela dobře. Když se snažim, dokážu dokonale potlačit svoje pocity a fungovat na baterky, takže aspoň to je pro mě bonus.
Se Siriusem sem se neviděla, dvakrát sme si napsali, jak se máme, ale jinak nic. Bylo to trochu odměřenější, na druhou stranu vim, že až se uvidíme naživo, tak to mezi náma bude v pohodě. Našema citama sem si nikdy nebyla jistá, ale naším kamarádstvím jo. Nevim, co by se muselo stát, abysme se přestali bavit, takže to mě utěšuje.
Hodně času sem trávila s Jamesem a s Lily, často sme k nim chodili po škole na večeři a já zůstala pár hodin, kecali sme a popíjeli ležáky. Taky sem si párkrát vyrazila s Emmou, což bylo vítaný zpestření, ta holka mi vždycky zvedne náladu. Od mýho rozchodu s Patrickem sem se taky dost začala bavit s Jazzem a to furt pokračovalo. Byli z nás kámoši a já sem byla vděčná, že ho mám, je to fajn kluk.
Zrovna sem seděla u něj v hospodě a pozorovala ho, jak počítá kasu a uklízí. Byla sem dneska zase u Lily a Jamese, tak sem se rozhodla, že za ním na chvíli zaskočim, než se vrátim do Bradavic.
"No, ani nevim, kde budu na prázdniny." stěžovala sem si zrovna. "Jasně, můžu bejt v Bradavicích, většina profesorů tam bydlí celoročně, ale díky nechci."
"Můžeš se na prázdniny nastěhovat ke mně. Po tátovi mám nahoře byt a je tam volná ložnice." navrhl.
"Díky za nabídku, seš hodnej, ale radši ne. Nevim, jestli by to dělalo dobrotu, kdo ví, co by se mezi náma zase semlelo a to je to poslední, co potřebuju." ušklíbla sem se. O mě a o Siriusovi sem mu něco málo řekla, neznal všechny detaily, ale věděl, že to mezi náma teďka bylo po citový stránce komplikovaný.
"Jak myslíš, byl to jen návrh." pokrčil rameny.
"Upíchnu se u Lily a Jamese. Určitě jim to nebude vadit, maj velkej barák a navíc je to sídlo Fénixova Řádu, tak co." mávla sem rukou. Určitě jim to nebude vadit, už tak sem u nich pečená vařená.
"No, i to je dobrý řešení. Je mi jasný, že tady u mě budeš nalezlá každej druhej večer, takže se budeme vídat dost." zasmál se.
"Jo, tak na to se můžeš spolehnout." ušklíbla sem se a pokynula mu skleničkou piva. Kde je chlast, tam sem já. Musim říct, že se na léto fakt těšim, odpočinu si od učení, který mě sice baví, ale studenti mi už lezou krkem, bude fajn si od toho na dva měsíce oddychnout. Tohle je jediná světlá stránka učení, celý dva měsíce volna, budu moc zevlovat, relaxovat a nedělat absolutně nic. Těšim se na opalování a koupání v Jimmyho skvělým bazéně. A taky na nějaký ty pařby. Hodně dlouho sme neměli žádnou velkou party, to budeme muset napravit. Jo, už se na léto fakt těšim.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Po dlouhé době píšu tak se ptám, jen klikněte, kdo tu jste

Já jsem tu a chci, abys přidávala!

Komentáře

1 Cassiopea Cassiopea | 5. března 2018 v 19:43 | Reagovat

Absolutně úžasný :-D čekala jsem že Sam naběhne na Siriuse i na Charlie a seřve je a místo toho tohle :-D i když napjatě čekám až si konečně padnou do náručí tak souhlasím se Sam, chudák Sirius na ni čekal tak dlouho a teď ona bude čekat na něj protože si to zaslouží <3 určitě piš dál, nemůžu se dočkat další kapitolky :-D

2 Effy Black Effy Black | 18. března 2018 v 20:32 | Reagovat

Skvělá kapitola ! Moc se mi v rozhovoru líbila Samina upřímnost ohledně potencionálního úletu, haha.

3 Effy Black Effy Black | 18. března 2018 v 20:32 | Reagovat

*rozhovoru s Jazzem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama