Everybody should have his own world...

25. kapitola - Kolaudačka u Jazze

15. října 2017 v 21:18 |  * Elita Bradavic 3 *
Další kapitola je na světě, ta předchozí byla dost oddechová, ale viděli jsme, že Sam už si trochu vyřešila ten bordel v hlavě. V minulé kapitole Jazz slíbil, že udělá kolaudačku znovu otevřené hospody v Godrikově Dole a to by nebyla Sam a spol, aby na nějaký chlastačce chyběli, takže tahle kapitola bude zase trošku večírková. Bude to spíš taková oddychovka, nic moc divokého, ale snad se aspoň trochu pobavíte. V ději bude trochu skok, posuneme se do září, protože kolem svatby jsem kapitol měla hodně, tak by bylo fajn, trochu to posunout, protože třetí část Elity se nebude odehrávat pouze v jednom roce, ale ve víc letech, takže občas budou časové skoky trošku větší. Věřím ale, že to nebude problém. Zase přiložím i ukázku oblečení všech holek z řádu, obrázků mám v kompu hodně a baví mě to takhle postovat. Dost vykecávání, povídku si užijte a budu opravdu mooooc vděčná za jakýkoliv komentář!...Vaše Maggdinka♥


Kolaudačka u Jazze

Je skoro konec září, čas utíká jak voda. Nic extra se nedělo, o tom bych se taky zmínila, že jo. Začíná bejt pomalu ale jistě kosa, což mě pěkně vytáčí, protože jak už sem asi stokrát zmínila, já mám ráda teplo. Furt to ještě ale není tak hrozný a když neprší, tak je docela teplo i tady v Londýně.
Abych všechno rychle shrnula, všichni se maj dobře, žádná větší akce proti Smrtijedům se nekonala, Lily s Jamesem pořád nechutně cukrujou, já s Patrickem sme na tom furt líp a líp a Remus nám pořád nepředstavil tu svoji tajemnou holku. Susie, Mikova ségra, se připojila k Řádu, v červnu skončila v Bradavicích, takže je teď už plnoletá a plnohodnotná čarodějka. Prozatím jí sehnal fleka Mike, on pracuje v takový malý kouzelnický zoo, kde sou kouzelný zvířata, pomáhá tam, krmí je a tak. Susie pracuje na pokladně, než si najde něco lepšího, zatím furt bydlí u rodičů.
Já pracuju pořád u mamky ve firmě, zastávám jejího fleka, protože ona a Katy sou furt v Česku u babi a dědy. Musim ale říct, že mě to místo sere víc a víc. Když sem do toho šla, byla sem celá nadšená, čekala sem, že budu navrhovat nějaký oblečení, vymejšlet různý kreace a tak vůbec pracovat s hadrama. Místo toho skoro furt vyřizuju objednávky, řešim smlouvy a podobný papírování, to v mejch představách fakt nebylo. Tak nějak začínám uvažovat, že na to hodim bobek a zkusim si najít jinýho fleka. Mamka by si za mě našla nějakou náhradu, to by nebyl takovej problém. Potřebuju něco trochu akčnějšího, já na sezení v kanclu prostě nejsem dělaná, to ani nejde s mojí povahou dohromady. Navíc mi docela chybí kouzlení. Doma tak moc nekouzlim, protože máme všechny mudlovský vymoženosti, takže kouzla používám v podstatě jen k uklízení a čas od času, když je nějaká akce se Řádem, což ale není kdo ví jak často. Fakt mi chybí používání hůlky. Budu to muset všechno ještě promyslet, budu čekovat kouzelnickej trh práce a kdyby se něco naskytlo, tak po tom možná skočim.
Taky sem začala chodit na hodiny sebeobrany, kde se učíme taky trochu aktivního útoku, kopání, mlácení a tak. Rozhodla sem se, že se to může šiknout při boji proti Smrtijedům. Jasně, že jako čarodějka používám při bojích hůlku, ale umět pár úhybnejch manévrů a kasadérskejch kousků není na škodu. Navíc mě to docela baví, je to dobrá odreagovačka takhle po práci a docela mi to i jde, což je div, protože já sem na sporty a celkově pohybový aktivity hrozný střevo. Ale aspoň mám jednou do tejdne na hoďku a půl nějakou pohybovou aktivitu, při sezení v práci a sezení doma na zadku bych za chvíli shnila.
Dneska je pátek a chystáme se do Godrikova Dolu na znovuotevření Jazzový staro-nový hospody. Pozval všechny z Řádu a asi i pár lidí z vesnice přijde. Možná dokonce i nějaký mudlové, ale k nim do hospody většinou chodili jen lidi, co se dobře znali s Tonym a Jazzem, takže myslim, že to tak zůstane i teď. Ne, že by to vadilo, jen ať si mudlové klidně přidjou, při chlastání nepotřebujem používat hůlky, že jo. Jazz určil trochu slušnější dress-code, nemusíme mít šaty a podpatky nebo tak, ale taky by bylo dobrý, kdybysme nepřišli v roztrhaných džínách a obyč tričku. Což není zas takovej problém, od tý doby co pracujem, většina z nás se oblíká trochu elegantnějc, protože to prostě v dospělym světě jinak ani nejde. Teď se s Pattem připravujeme.
Kolem sedmý sme vyrazili, bude tam připravenej i raut, takže se najíme tam. Jazzovi zaplatíme jakoby vstupný a celej večer budem jíst a pít zadarmo. Haha, to se chlapec trochu přepočítal, s náma přijde na mizinu, protože to vstupný není zas tak drahý a chlastu propijeme rozhodně víc, než kolik mu zaplatíme.

Když sme dorazili, byli tady jen Lily s Jamesem, Sirius a pár nějakejch lidí. Jedna skupinka se bavila s Jazzem, byli to tři kluci a jedna holka, všichni tak asi v jeho věku, takže předpokládám, že to budou nejspíš jeho kámoši z Bradavic. No paráda, tak aspoň poznáme další lidi a navíc, třeba by se mohli i připojit k Řádu, kdo ví, třeba jim o tom Jazz řekne. Krom týhle skupinky tady byla ještě jedna trochu postarších lidí, tipuju to na lidi z vesnice, nevim jestli to sou kouzelníci nebo mudlové, ale to je fuk. Musim uznat, že výslednej dojem hospody je fakt skvělej, Jazz se vytáhnul. Není to nic až moc luxusního, ale je to dost stylový a to je myslim nejlepší pro vesnickou hospodu.
*******************
Jazzova hospoda

*******************


"Nazdárek, vítejte U Nebelvíra." uvítal nás Jazz, hned jak nás viděl a potřásl si zvesela rukou s Patrickem. Viděli se spolu v podstatě jen na tý svatbě, ale doufám, že spolu budou vycházet, jestli nám to s Pattem má fakt dobře klapat, musí se hold smířit s tim, že se bavim skoro se všema svýma bejvalejma, však se Siriusem a Remusem nemá sebemenší problém.
"Originální jméno." ušklíbla sem se.
"No co, sme přece v Godrikově Dole ne? Narodil se tady a navíc i pro mě to má citovou hodnotu, chodil sem do Nebelvíru, takže to jméno je výstižný." bránil svůj výběr. Dřív se to tady totiž jmenovalo Tony's, ale tak chápu, že se vzhledem změnil i název.
"Já myslim, že je to fajn." zastal se ho Patrick. Trochu překvapeně sem čučela, ale usmála sem se. Patt je prostě zlatej člověk, pořád nechápu, jak sem s nim mohla skončit právě já.
"Tak si poslužte, cokoliv chcete. Jídla je tady snad dost a pití je tady mraky. Co vám mám nalejt?" brebentil Jazz, když sme mu zaplatili vstup. Oba sme si s Pattem objednali pivo, máme ho rádi a na tvrdší chlast je času dost, nejdřív se musíme pořádně nadlábnout, ať máme pořádnej základ k pití.
Zanedlouho dorazili i ostatní a kolem osmý už tady byli všichni z Řádu, plus pár dalších cizích lidí. Hospoda to není moc velká, takže už je to tady plný dostatečně. Holky i kluci vypadali suprově, nikdo nebyl oblečenej, kdo ví jak nóbl, ale všem to seklo, bylo to takový ležérní.
******************
Holky oblečení

******************
Sam


Emma

Lily

Sarah

Amanda

Alice

Ronnie

Zoe

Posadili sme se do jednoho z boxů, nebyly moc velký, takže sme se do jednoho nasáčkovali naše parta z Bradavic. Ostatní členové řádu se posadili do vedlejšího boxu, po čase, až se to tady trochu rozjede a všichni budem trochu připitý, se to stejně nějako smísí a beztak nebudem moc sedět.
Chvíli sme si povídali, co a jak, jak se máme. Poslední měsíc sme se moc často nevídali, občas sme někam zaskočili, ale jinak to byla docela bída.
"Budu měnit práci." nadhodil Jimmy.
"Cože? Proč a co bude dělat?" vyptávala sem se. James hrál za jeden famfrpálovej tým, ale byl skoro furt na střídačce, protože to byl furt víceméně nováček.
"No, už mě nebaví sedět furt na střídačce, jasně na trénincích hraju a trénuju, ale při zápasech si moc neškrtnu, moc mě to nebaví a dostal sem nabídku." informoval nás.
"No jakou?" popobízela ho Emma. To je fakt informátor, ptáme se ho co bude dělat a on to ani neřekne.
"Učitelka létání a ta, co trénovala Famfrpál v Bradavicích jde na mateřskou, tak mě Brumbál kontaktoval, jestli bych po ní nechtěl vzít, třeba jen na nějakej čas, možná se pak vrátí. Tak sem to vzal. Myslim, že by to mohlo bejt zajímavý, učit děcka lítat a trénovat famfrpál, myslim, že by mi to mohlo sednout, komandovat lidi a radit jim." hlásil.
"Páni, to je super." radovala se Sarah.
"Takže se vracíš do Bradavic?" vyjekla sem trochu závistivě. I když mě to tam občas tak sralo, Bradavice sem milovala, docela to Jimmymu závidim.
"Jo i ne. Budu tam učit, ale bydlet, jako ostatní učitelé, tam nebudu. Sme teď s Lily spolu, bydlíme spolu, takže bysme se skoro nevídali. Budu bydlet normálně tady, ale budu se přemisťovat do Prasinek a večer zase zpátky. Nebudu tam ani úplně každej den, hodiny lítání nejsou tak často, maj je jenom prváci a druháci jednou týdně a famfrpálový tréninky taky nejsou tak často, aspoň ne s učitelem. My sme chodívali trénovat sice několikrát tejdně, ale většinou sami, s učitelem jen tak jednou tejdně." povídal dál.
"To by mě zajímalo, jak je to placený, pochybuju, že učení v Bradavicích bude nějakej lukrativní job." ušklíbl se Sirius.
"No, není to nic moc samozřejmě, ale tak taky tam budu v podstatě jen na částečnej úvazek. Na druhou stranu to není ale zas tak špatný, na to, že sou to Bradavice a že je to učení. Ale co, peněz máme dost, rodinný dědictví je velký." pokrčil rameny.
"Joo, to se to někomu machruje, když pochází z jednoho z nejstarších kouzelnických rodů, kterej má jmění za všechny ty generace." mávla sem rukou. Jimmy je hold dobrá partie, ten je za vodou. Na druhou stranu Lily taky nevydělává málo, překládání run je docela dobrej a váženej job, zas tak moc lidí to neumí, takže je to docela dobře finančně ohodnocený, rozhodně si ji Jimmy nijak nevydržuje.
Informovala sem je, že taky přemejšlim o změně práce. Není to nic konkrétního, nic nemám, ale kdyby se něco naskytlo, skočila bych po tom.
"Já bych taky vypadla, na Příčný už mi fakt hrabe. Navíc je to tam dost na pytel, moc lidí tam nechodí, když nezačíná zrovna školní rok a Smrijedi tam každou chvíli pruděj. Plus já mezi knížkama, to není zrovna dobrá kombinace." zabručela Emma.
"Tak se taky po něčem dívej." pobídl ji Remus.
Pak už sme míň kecali a víc chlastali. Teda, kecali sme pořád hodně, my sme všichni dost výřečný lidi, ale začali sme kecat o větších blbostech a ne o práci a dospěláckym životě.
Šla sem si na bar za Jazzem pro pití, všechny obsluhoval, ale čas od času se mísil do davu a povídal si s lidma.
"Ještě jedno?" ukázal na sklenici v mý ruce a když sem přikývla, začal mi točit další pivo. Sice už sme přešli na whisky a medovinu, pivo sem ale do toho popíjela pořád. To je pro mě skoro jak limča.
"Sam, nevim, jestli se neznáte třeba z Bradavic, ale tohle sou Dylan, Tyler, Scott a Melissa." představil mě svým spolužákům, který seděli na baru a povídali si s nim.
"Zdar, já sem Sam." mávla sem na ně a zaculila sem se.
"Ta Sam?" zhodnotil mě Dylan, tmavovlasej vysokej kořen, dlouhým pohledem. Bylo mi úplně jasný, co TA Sam znamená. Očividně věděli, že sme spolu s Jazzem chodili.
"Jo, přesně ta." přikývla sem.
"No, Jazz měl vždycky dobrej vkus." mrknul na mě Tyler.
"Dávej si majzla, je zadaná." zasmál se Jazz.
"Zas s tebou?" podíval se Tyler tázavě na nás na oba.
"Ne, támhle s tím sexy blonďákem." ukázala sem na Patricka, kterej seděl s ostatníma u stolu. Chvíli sem si s nima přátelsky kecala, všichni byli dost pohodový, ale tak znám Jazze, od něj bych ani jiný kámoše nečekala.
*
"Předevčírem se Smrtijedi pustili do jedný vesnice, byla to hotová zkáza." mluvil Frank Longbottom chmurně. Postávali sme v hloučku a bavili se.
"Jo, naše oddělení tam bylo taky, bylo tam hodně požárů, lidi pod troskama, byl to masakr." přikývl Sirius, kterej se na ministerstvu zabejvá havárkama a tak, něco jako kouzelnickej hasič nebo policajt. Bystrozoři se víc soustředěj na boj proti černokněžníkům a podobným hajzlům a Siriusovo oddělení jim často pomáhá, zachraňovat lidi a likvidovat škody.
"Jo, psala sem o tom včera sloupek v Denním Věštci. Příšerný. Padesát osm mrtvých, přes sto padesát zraněných a skoro všichni mudlové." připojila se k debatě ponuře Sarah.
"Bylo to rychlý, Smrtijedů tam přišlo naráz, snad třicet jich bylo a vyhazovali věci do povětří, metali kouzla po lidech, jen tak, ani tam nikoho nehledali nebo něco. Než sme tam stihli dorazit, byla to zkáza." mračila se Alice.
"Sou to hajzlové. Proč sme o tom nevěděli? Na co sme v Řádu, když takovejm věcem nemůžeme zabránit?" prskal Sirius.
"Záleží na informacích, Brumbál se snaží zjišťovat, co se dá, ale Smrtijedi a Voldemort se mezi sebou dorozumívaj opatrně, většinou pomocí znamení zla a to se nijak vystopovat nedá. Jejich sídla sou tajný, to, ve kterým před několika měsíci drželi Sam, opustili, protože bylo prozrazený. Je to těžší, než to vypadá, Brumbál dělá, co může." informoval nás Frank o tom, jak to chodí. Chápu, že to není lehký, ale k čemu ten Řád potom je? Na moc akcích sme zatím nebyli, ale každou chvíli slýcháme, jak někoho zabili nebo v lepším případě zranili nebo zajali.
"Chápu, že sehnat informace, je těžký, ale je to fakt na pytel. Takhle je Řád úplně k ničemu, když nemůžeme pomáhat." řekl Remy nahlas to, co já si zrovna myslela.
"Musíme doufat, že se to zlepší a budeme toho postupně vědět víc. Brumbál je výbornej kouzelník, sem si jistá, že přijde na způsob, jak se na ně napíchnout a získávat informace." ujišťovala nás Alice. No to doufám, fakt už mě sere, sedět na zadku a číst nebo poslouchat blbý zprávy.
*
Zbytek večera probíhal pohodově. Pesimistický a chmurný kecy sme hodili za hlavu a užívali sme si. V Británii je to teď fakt dost na pytel, tak proč si ještě kazit náladu večer, kdy máme volno a můžeme se bavit. Tím, že tady budeme sedět na zadku, mračit se a držkovat Voldemorta neporazíme.
Sice tady není moc místa na tancováním, žádnej parket tady není, ale Jazz má dobrej repro systém a my si s holkama vždycky nějakou cestu, jak tančit, najdeme. Tancujeme prostě jen tak mezi barem a stolama, sice je ulička ani ne dva metry široká, ale to nás nemůže přece rozhodit.
Jazzovi kámoši se k nám v chlastání a dokonce i tancování přidali. Vyklubala se z nich pěkně povedená partička, nechápu, proč nás s nima Jazz nepředstavil už dřív, vždyť s náma trávil Silvestra u Potterových a tak a my spolu tak půl roku neoficiálně chodili. Sou to fakt fajn lidi, je s nima sranda jak sviň a dokonce nám řekli, že se připojej k Řádu, že už o tom před pár dněma mluvili s Brumbálem. Z toho sem fakt nadšená, protože každej pařmen navíc dobrej. V Řádu sou všichni super, neberte mě špatně, ale chlastat trochu častějc s náma choděj akorát Dan, Ben a Amanda. Zbytek se zas tak moc neangažuje. Já chápu, že ne každej na tohle je, ale jako občas zajít na pivo nebo něco, to by je nezabilo, měli by si trochu víc užívat.
Byl to povedenej večer, nebylo to zas tak strašně divoký, ale to vůbec nevadí. Víte, že já mám ráda pořádný kalby, ale takovýhle večery, kdy prostě posedáváte, postáváte, občas tancujete a prostě se jen dobře bavíte, taky nejsou k zahození. Je to prostě taková pohodička a aspoň vim, že nebudu mít zejtra kocovinu. Od tý doby, co pracuju, už to není taková sláva, přijde mi, že kocoviny mám trochu horší než dřív. Ne, že by mi bylo blbě, já mám dost silnej žaludek, ale dost často mě druhej den třeští hlava a to se mi dřív stávalo, jen když sem vypila mrtě vína. No jo, pomalu stárneme, sme sice ještě furt dost mladý, ale šestnáct nám taky není že jo a navíc, už nejsme v Bradavicích, ono je trochu něco jinýho, jít druhej den dřepět, respektive pospávat, na hodině v lavici a něco jinýho je pracovat.
Ty úvahy nad stárnutím mi připomínaj, že mám za chvíli narozky, je konec září, takže je to za necelý dva měsíce. Jestli si to náhodou nepamatujete, svou přítomností sem svět poctila 17. listopadu. To bude muset bejt kalba, mám kulatiny, dvacet! Je to divný, přijde mi to jako včera, co sem slavila sedmnáctiny, kouzelnickou plnoletost a teď už je ze mě stará fuchtle. Nechápu, kam se ty tři roky poděly, na jednu stranu se toho stalo strašně moc, můj život byl jedno velký drama, ale zároveň to příšerně uteklo. Každopádně na narozky už se těšim, nevadí mi jen tak popít a kecat a tancovat, ale narozky Sam Stoneový, musej bejt prostě něco.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Po dlouhé době píšu tak se ptám, jen klikněte, kdo tu jste

Já jsem tu a chci, abys přidávala!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama