Everybody should have his own world...

20. kapitola - Pomáhat a chránit

27. srpna 2013 v 14:23 | Maggdinka |  *Temné časy*
Další kapitola k Temným časům je tady. Konečně jsem se k tomu dokopala a napsala to. Nechci vypadat jak blbec a stěžovat si, že to nikdo nekomentuje, můžu si za to sama, protože jsem takovou dobu napsala. Jenom jsem doufala ve větší odměnění komentáři, vzhledem k tomu, že když jsem se ptala, jestli mám pokračovat ozvalo se asi tak osm lidí. Proto mě to trochu mrzí. No ale to nic.

V minulé kapitole jsme se dozvěděli, že Lily i Alice jsou v jiném stavu. Musela jsem to tak provést, protože se snažím dodržovat časovou osnovu podle JKR a takhle to vychází. Taky jistě víte, že Neville a Harry jsou narozeni kousek od sebe, takže se dalo očekávat, že dvě členky Fénixova řádu budou prožívat své stavy spolu. Minulá kapitola byla všehovšudy dost nudná a naprosto neakční, takže s tím samozřejmě zase něco udělám. Doufám, že se vám kapitola bude líbit a že vás alespoň trochu vtáhne ta akce. Za komentáře budu moc ráda, za jakýkoliv. Mějte se hezky a užívejte si života...Vaše Maggdinka♥



Pomáhat a chránit

Byl studený víkend, týden před vánocemi. Venku už začalo pěkně přituhovat, sníh zatím ale v nehornatých oblastech ještě nebyl.
Lily a James před chvílí právě doobědvali a společně se váleli na gauči a odpočívali. Byli šťastní jako nikdy předtím. Lilyino těhotenství oběma zlepšovalo náladu. Lily počáteční nervozita už přešla a začala být opravdu šťastná. James byl ještě pozornější než kdy dřív a svoji manželku rozmazloval jak nejvíc mohl. I když byla teprve na počátku těhotenství, pořád se o ní staral, nenechal ji nosit těžké věci, uklízel a dokonce i vařil. Lily se většinu času jenom povalovala a užívala si rozmazlování.
Nejednou skrz navřené dveře vplula vlna stříbrného světla, která se poté zformovala do podoby patrona. Okamžitě oba poznali, že je Brumbálův.
"Prasinky jsou napadeny Smrtijedy. Všichni se tam okamžitě dostavte. Je hodně zraněných a pořád se to zhoršuje. " předal patron Brumbálovým hlasem stručnou a jasnou zprávu.
"Pane bože. " vydechla Lily vyděšeně. James na nic nečekal a hned se hnal ke dveřím a začal si oblékat boty a bundu.
"Počkej na mě. " napomenula ho Lily.
"Ani nápad, ty nikam nejdeš. " otočil se na ní James.
"A důvod? " vyprskla Lily napruženě.
"Třeba ten, že seš těhotná? Co kdyby se ti něco stalo, musíš na sebe dávat pozor a akce proti Smrtijedům není zrovna to pravý. " vysvětloval James a trochu sklidnil hlas. Nemělo cenu, aby na Lily křičel, tím by jí akorát vytočil.
"Nemůžu tady přece jenom tak sedět na zadku a čekat. Když sem to udělala naposley, vrátili jste se se dvěma mrtvolama. " nedala se Lily a začala na sebe oblékat bundu.
"Víš co, měla bys jít k Mungovi. Kam myslíš, že budou zraněný přemisťovat. Navíc, každá ruka tam bude potřebná, je víkend a ve službě tam moc léčitelů nebude. Můžeš pomoct, aniž bys byla vystavená nebezpečí. " napadlo Jamese. Chápal, že Lily nechce jenom tak sedět a čekat a tohle byla bezpečná cesta, jak pomáhat a přitom se nezranit.
"Jsem členka Fénixova řádu a mým úkolem je bojovat proti zlu. " podívala se na něj Lily, ale už byla klidná.
"Naším úkolem není jenom bojovat. Naším hlavním úkolem je chránit a pomáhat. Když budeš léčit zraněné, to je dostatečná pomoc. Máš skvělý léčitelský schopnosti, tak toho využij. My sice Smrtijedy můžeme vyhnat a třeba i pochytat, ale ty můžeš pomoct desítkám lidí zachránit život. " chytil ji za ramena a díval se jí do očí.
"Dobře. " přikývla nakonec odhodlaně. James měl pravdu, mohla pomoci i jinak než přímým bojem. V tuto chvíli budou u Munga určitě desítky zraněných a bude tam pěkný blázinec. Každá pomocná ruka se bude hodit.
"Dávej na sebe pozor. " podívala se Lily úzkostlivě na Jamese. Ten si ji přitáhl k sobě, objal ji a políbil.
"Neboj, budu v pořádku. " ujistil ji a pak už vyšel ze dveří. Hned na zahradě se přemístil. Lily se hned nato obula a oblékla a přemístila se rovnou ke svatému Mungovi.
**********************
Prasinky
**********************
James se přemístil na okraj vesnice, aby se neobjevil přímo uprostřed vřavy. Tak by riskoval, že by schytal nějaké kouzlo hned po přemístění.
Hned slyšel křik, vřískot a výbuchy. Zřetelně viděl kouř, očividně některé domy hořely. Najednou se kousek vedle něj ozvalo prásknutí, rychle vytasil hůlku. Naštěstí to byli manželé Longbottomovi, kteří také Brumbálovu zprávu obdrželi před chvílí.
"Kde máš Lily? " zajímala se Alice. Frank mezitím prohledával nejbližší okolí a zhodnocoval situaci se zkušenostmi bystrozora.
"Poslal jsem jí k Mungovi. Jednak proto, že jsem nechtěl, aby chodila sem do boje a taky proto, že tam bude teď nejspíš dost rušno a její pomoc se tam bude hodit víc než tady. Dost mě překvapuje, že tady vidim tebe. " vysvětloval James a zároveň se divil, že Alice v jejím stavu se sem jenom tak vydala.
"Pořád normálně chodím do práce, kde tyhle věci děláme běžně. Já mám zkušenosti a výcvik, takže mě tohle nerozhodí. S Lily jsi ale udělal dobře. Sama o sobě s boji ještě takové zkušenosti nemá a teď by byla ještě rozhozenější. O mě se neboj, já mám nervy ze železa a reflexy mám v pořádku. " vysvětlovala rychle Alice. To už se k nim Frank vrátil a všichni se společně vydali do centra Prasinek, kde největší boje zuřily.
Bylo to tu naprosto k nepoznání, všude vládla panika a strach. Teď to nebyla ta krásná a klidná malebná vesnička, do které čas od času chodili studenti z Bradavic. Dnes se to proměnilo v peklo.
"No konečně. " křikl na ně Sirius, který už bojoval v plné parádě. Byl tu nejspíš mezi prvními, mnoho členů řádu tu ještě nebylo.
"Není to McGonagallová? " podivil se James. Opravdu jejich bývala profesorka přeměňování a ředitelka Nebelvírské koleje zrovna kousek od nich bojovala hned se dvěma Smrtijedy zároveň.
"Jsou tady i studenti z Bradavic. Zrovna dneska měli víkendový výlet do Prasinek. " informoval je Remus, který se právě odněkud vynořil. Měl na sobě prach a trochu načernalé oblečení, jako by byl právě u nějakého požáru.
"Pane bože. " vydechla Alice po Remusově informaci. Opravdu, když se lépe rozhlédli, zjistili, že je tu plno mladých kouzelníků, většina z nich byli ještě děti.
"To udělali určitě naschvál. Je známý, že týden před vánocema se chodí do Prasinek. To sou takový zmetci. " rozčiloval se James. Byl naprosto nepříčetný z toho, že Smrtijedi sem jenom tak přišli, aby ubližovali tak mladým, nevinným a nezkušeným kouzelníkům. Okamžitě se všichni pustili do boje. Smrtijedů tady tentokrát bylo opravdu hodně.
"Pomozte mi tady někdo. " zahřměl Sirius, zrovna na něj stříleli kouzla dva Smrtijedi a on se snažil dostat pod sutiny jednoho domu, kde nejspíš byli nějací lidé. James se k němu okamžitě připojil, téměř ihned společně oba Smrtijedy omráčili a pak se pustili do vyprošťování.
"Už je to v pořádku. " uklidňoval James mladou ženu, kterou právě vytáhli.
"Moje dcera je uvnitř. " brečela žena a dívala se do trosek. Sirius a James opatrně kouzly sutiny odstranili, ale po holčičce ani vidu ani slechu.
"Bude nejspíš ještě níž. Pod domem se trochu propadla země a je tam jáma. " dedukoval Sirius.
"Tam nedosáhneme. " informoval James Siriuse, přičemž klečel na troskách a tukou šátral dole.
"Spusť mě tam. " podíval se James na nejlepšího přítele. "Musíme ji odtamtud dostat. " Sirius přikývl. James si lehl na břicho a pomalu se začal spouštět dolů. Sirius zavolal Petera, který běžel zrovna kolem. Každý chytil Jamese za jednu nohu, Sirius by ho sám neutáhl. James visel hlavou dolů v díře.
"Ahoj zlatíčko, jsi v pořádku? " zazubil se James na holčičku, která tam stála a plakala. Přikývla. Mohlo jí být asi šest let, ale momentálně byla naprosto vyděšená, že nemohla ani mluvit.
"Bezva. Tvoje maminka na tebe nahoře čeká a moc se o tebe bojí, tak co kdybys mi podala ruce a pořádně se mě chytila kolem zápěstí. Slibuju, že tě nepustím a vytáhnu tě ven. " promlouval k ní James a usmíval se, aby jí dodal pocit bezpečí a odvahu. Posbíral všechny síly, pevně ji chytil a táhl.
"Můžete táhnout. " zařval nahoru na Siriuse a Petera. Ti se vší silou zapřeli a táhli Jamese nahoru. Nebylo to moc pohodlné, dřeli ho o trosky, ale naštěstí měl silnou bundu, takže se nijak neporanil.
"Děkuji vám, moc vám děkuji. " vzlykala žena a vzala si dceru do náruče a objímala ji. Zachránci na nic dalšího nečekali a vrhli se do dalších bojů.
*************************
Nemocnice svatého Munga
*************************
Lily to tam málem nepoznala. Všude byl chaos. Na chodbách hned dole ve vestibulu bylo plno lidé na lehátkách, na pojízdných křeslech a ti méně zranění prostě jenom tak posedávali na lavicích nebo dokonce na zemi. Všichni léčitelé a asistentky, co tu dnes byli, pobíhali sem a tam.
"Super, ty se nám tady hodíš. " křikla léčitelka na Lily, když poznala, kdo to přišel. "Můžeš se začít starat o lidi tady na chodbě, vůbec nestíháme. Je tu i plno studentů z Bradavic, zrovna měli do Prasinek výlet. " vysvětlila jí ve spěchu léčitelka situaci. Lily se ani neobtěžovala s nějakým převlékáním. Jenom ze sebe shodila zimní bundu a svetr a běžela si umýt ruce dezinfekčním mýdlem.
"Bude to nejspíš jenom tržná rána, udělám jednoduché vyšetření, jestli nemáte otřes mozku. " vysvětlovala Lily postaršímu pánovi, který měl krvácející ránu na hlavě. Lily mu ránu vydezinfikovala a potřela hojivým lektvarem. Poté provedla pár pohybů hůlkou kolem jeho hlavy.
"Vypadá to dobře. Teď běžte domů, aby se tady uvolnilo místo, pokud v následujících dnech budete cítit nějaké bolesti nebo jiné příznaky, přijďte si sem na kontrolu. " informovala ho a hned odeběhla jinam. Všude bylo plno lidí, kteří potřebovali ihned ošetřit. Těm nejtěžším případům se věnovali léčitelé a asistenti měli lehčí zranění. Přesto tu ale bylo více lidí, kteří potřebovali pomoc než tu bylo kvalifikovaných léčitelů.
"Pojďte někdo podržet ránu. " zakřičela jedna z léčitelek. Lily se k ní okamžitě přihnala a zmáčkla silně ránu na hrudníku mladého kluka. Nejspíše to byl student nějakého vyššího ročníku v Bradavicích. Léčitelka ihned odeběhla, jakmile u něj Lily byla, musela za jiným asi vážněji zraněným pacitentem. Lily nikdy nic takového nedělala. Pracovala tu teprve přes rok a nikdy nedělala žádná závažná zranění, přesto ale tak nějak věděla, co má dělat a hlavně věděla, že musí pomoct.
"Neboj, budeš zase v pořádku. " utěšovala Lily svého pacienta, jednou rukou tlačila na ránu a druhou vytáhla hůlku. Začala šeptat nějaké zaklínadlo, poté z kapsy vytáhla lektvar, vzala si jich na začátku trochu do zásoby, a polila mu ránu.
"Teď tě tady nechám, musím se věnovat ostatním, ale neboj, už je všechno dobrý. " podívala se pevně na kluka a usmála se. Měla tak shovívavý a milý úsměv, přesně takový, který má mít každá asistentka nebo léčitelka. Poté odeběhla hledat další lidi, kteří potřebují pomoct.
"Mám tady zástavu! " ozvalo se kousek od Lily, rozhlédla se a zahlédla mladou ženu, byla to nejspíše také jen asistentka a taky tu asi nepracovala moc dlouho. Lily za ní okamžitě běžela. Sehnula se k pacientovali poslechla hruď, nedýchal.
Ležel na zemi, takže to bylo lehčí. Lily si nad něj klekla a začala s masáží srdce. Na tohle neměli ani kouzelníci kouzla, tohle se prostě muselo vyřešit po mudlovsku.
"Osm, devět, deset. " počítala Lily a dala pacientovi dva krátké a hluboké vdechy přímo do hrdla. Toto zopakovala asi třikrát, než se pacient rozkašlal.
"Honem, podlož mu hlavu. " ukázala Lily na asistentku, která ji zavolala na pomoc. "Už je stabilizovaný, postarej se mu o ty krvácejícíc rány. " zaúkolovala ji a odeběhla zase jinam.
Měla tolik věcí na práci, že neměla ani čas strachovat se o Jamese a ostatní členy řádu. Když se počet pacientů konečně snížil, byla venku už tma.
Konečně se v nemocnici vše uklidnilo, lidé, kteří neměli vážná zranění, odešli domů, aby uvolnili místo vážněji poraněným. Ostatní byli uloženi na pokoje, nehledě na oddělení. Na pokoje byly přičarovány lůžka, takže počet nebyl dva až tři lidé, ale třebě pět nebo šest. Chodba se konečně vyklidila a nikdo tu už nebyl. Lily si zrovna přinesla udělané kafe a svezla se vyčerpaně na podlahu. Byla sice unavená, trochu vyděšená, ale zároveň měla skvělý pocit a byla na sebe pyšná. Dnes pomohla tolika lidem, že to ani nespočítala a tomu jednomu pacientovi dokonce vlastníma rukama zachránila život.
"Tady seš. " ozvalo se nad ní. Lily vzhlédla.
"No konečně, už sem začínala vyšilovat. " vypískla, vyskočila na nohy a skočila Jamesovi do náruče.
"Bylo to tam dost divoký. Pár Smrtijedů jsme pochytali a teď už seděj v Azkabanu a zbytek zdrhnul. To bylo už tak před třema hodinama, od tý doby sme tam uklízeli a pomáhali lidem. Někdo byl ještě uvězněnej v troskách a tak podobně. " vysvětloval James. Ty boje nebyly moc ukrutný, největší škody nadělali Smrtijedi ještě předtím, než Fénixův řád dorazil, takže potom se spíše jednalo o záchranné akce než o bojování.
"Tady byl taky šílenej blázine. Ani nevím, kolik lidí jsem ošetřila. Už když jsem přišla, byly tady desítky lidí, všude na chodbách. Teď už je klid, většinu jsme poslali domů a ty více zraněný a ohrožený jsme převezli na pokoje. " vyprávěla Lily zase svoji část dne.
"Všichni jsou v pohodě? " podívala se potom na Jamese. Trochu se děsila odpovědi, na druhou stranu, kdyby se někomu něco stalo, James by se choval a tvářil jinak. Vypadal sice zmoženě, byl celý špinavý a trochu i od cizí krve, ale jinak vypadal spokojeně.
"Jo všichni jsou v cajku, už jsou doma. Já sem se přemístil rovnou sem, protože mi bylo jasný, že ste tady měli šrumec. Pořád sme vám sem posílali nový pacienty, takže sem se ani neobtěžoval přemisťovat domů. " usmál se James a přitiskl Lily znovu k sobě. Byl moc rád, že tu byla v bezpečí a zároveň pomohla zachraňovat lidi. Věděl, že Lily nechce být z ničeho vynechaná a nerada se cítí méněcenná. Proto je dobře, že jí bylo potřeba tady.
"Potterová, už můžete jít domů. Všechno je pod kontrolou, běžte si odpočinout. " začal na ní někdo mluvit. Byl to jeden z vrchních léčitelů.
"Můžu přijít zítra, pokud je potřeba. " nabídla se Lily.
"To je od vás hezké, ale na zítra už máme personál domluvený, přijďte normálně v pondělí, tak jak máte. " mávl léčitel rukou. Lily tedy dopila zbytek kafe, které měla a natáhla na sebe svetr a oblékla si bundu. Pak čapla Jamese za ruku a společně se vydali na odchod.
"Mimochodem Potterová... " křikl na ni léčitel. Lily se otočila. "Dneska jste si vedla vážně výborně. Jste moc šikovná a naprosto profesionální. Dnes jste pomohla mnoha lidem. A ten pan Jarvis, co je teď na trojce, vám vděčí za svůj život. Začněte uvažovat nad tím, že byste začala mířit výš. " usmál se léčitel vlídně a pak odešel.
"Koukám, že seš hrdinka dne. " usmál se James a pyšně na Lily koukal. Právě dostala velikou poklonu a navíc jasné doporučení, že by se mohla stát opravdovou a kvalifikovanou léčitelkou.
"Je to přece moje práce. Nejen co se výdělku a pomáhání týče, ale i v řádu. To je přece náš úkol, pomáhat lidem a chránit je, ne? " usmála se Lily skromně, ale byla naprosto nadšená. Měla ze sebe opravdu dobrý pocit a byla na sebe pyšná.

"Ty seš moje super žena. " zasmál se James a políbil Lily do vlasů, zrovna když zacházeli za roh budovy, aby se mohli přemístit domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | 29. srpna 2013 v 16:59 | Reagovat

Super, další kapitola mojí oblíbený povídky. :-) Tohle byl mega šrumec, takhle nějak si tu první válku s Voldym představuju - koneckonců i druhou, jen mě trošku mrzí, že nás Rowlingová nenechala kouknout na moc bitev, jen na tu na ministerstvu a o Bradavice...

2 Annie Annie | 5. září 2013 v 10:47 | Reagovat

Skvělé.....těším se na další 8-)

3 Agule99 Agule99 | E-mail | Web | 26. října 2014 v 0:43 | Reagovat

Heej, tak jsem se pustila i do téhle povídky, ale tohle mi nedělej! Je mi sice jasný jak to opravdu skončí - Jilly zemřou :( - ale stejně chci kruci vědět pokračování! Prosím! Píšeš skvěle, nezahazuj talent :). Vím, že VŠ je těžká, mám ségru co tam je, takže je mi to jakžtakž jasný. Vím, že život je život, a že si určitě užíváš skutečnosti. Ale opravdu tě moc prosím, aby ses vrátila a dopsala to, vážně je to skvělá povídka :).
*A.99*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama