Everybody should have his own world...

7. kapitola - Fénixův řád

6. března 2013 v 14:09 | Maggdinka |  * Elita Bradavic 3 *
Další Elitka je tu. Tentokrát se spolu na začátku podíváme na schůzi řádu, abysme si na nové postavy zvykli a taky aby se tam dělo něco trošku, co vypovídá o té době. Zatím to byly jenom pařby, což není nic špatného, o tom Elita je, ale občas to musím proložit něčím vážnějším, aby byl příběh vyvážený. Kdybych pořád psala o večírcích atd. Bylo by to už jednotvárné a ani mě, ani vás by to potom nebavilo. Nebudu nic dodávat a zbytečně tyhle svoje keci na začátku prodlužovat. Doufám, že si kapitolu užijete a že aspoň při jejím čtení zarelaxujete. O komentáře opět prosím (i když asi marně). Mějte se hezky...Vaše Maggdinka♥



Fénixův řád
Zrovna sem byla v práci a zapisovala něco do počítače, když se ozvalo klepání do skla. Nechápala sem, protože naše firma sídlí ve dvacátým patře, ale pak sem pochopila a uviděla, že je to sova.
"Ty vole, to je nápad! " nadávala sem nahlas, kterej debil mi posílá sovu do práce plný mudlů. Kdyby někdo viděl, že mi sova nese dopis, myslel by si o mě, že sem totálně padlá na hlavu. Rychle sem sově otevřela okno, pustila ji dovnitř. Odvázala sem jí dopis a ona naštěstí hned odlítla, protože neočekávala odpověď.
Je mi jasný, že nikdo z kámošů to nebude, páč komunikujem normálně mudlovskejma moderníma způsobama, jako sou mobily nebo internet. Takže ještě než sem to otevřela, došlo mi, koho sem to v duchu nazvala debilem.
Nebudu to prodlužovat, prostě jen pár slovama nastínim, co je tam napsaný. Je to dopis samozřejmě od Brumbála. Máme první schůzi toho našeho novýho společenství a máme se tuhle sobotu v osm večer stavit do jeho pracovny v Bradavicích. Doufám, že mu Jimmy na schůzky nabídne Potterovic sídlo, protože mačkat se v tý jeho pracovničce, není úplně nejpříjemnější.
Do soboty ještě pár dní zbejvá, ale trochu mě štve, že to dal zrovna na sobotu večer. Plánovali sme někam zajít, jen já, Patrick, Sirius a Remus. No, není všem dnům konec, že jo. Navíc, ta schůze snad dýl jak dvě hodiny trvat nebude, takže když vyrazíme někam posedět v deset, nic se nestane.
V práci sem to zapíchla dneska brzo, páč už sem neměla co dělat. Nový věci a tak, přijdou až zejtra. Tak sem se vrátila zpátky do novýho bytu, kterej jak víte, sdílim s novým spolubydlícím Patrickem. Je to s nim naprosto úžasný. Nenudíme se, je strašně super a má skvělý hlášky. Zároveň mám ale dost klidu a soukromí, což je ta nejlepší kombinace.
-----------------------------
Těsně před osmou, v sobotu večer, sme se s Patrickem přemístili k sídlu Potterů, který teď obývli James a Lily. U nás v bytě pochopitelně nemáme krb, takže bysme se jinak museli přemisťovat do Prasinek a do Bradavic dojít. To je samozřejmě moc práce a moc námahy, takže je jednodušší přemístit se skrz krb odtud.
"Dobrej, pane řediteli. " pozdravila sem hlasitě hned, jak sme se objevil u Brumly v kanclu. Skoro všichni už tady byli. Chyběli jen Emma s Mikem, což u nich není nic neobvyklýho. Naopak bych byla dost zděšená, kdyby přišli na čas.
"Dobrý večer Sam, dobrý večer ostatní. " usmál se na nás Brumbál, kterej seděl za svým stolem a vůbec se neobtěžoval při našem příchodů vstát. Však co, není to žádnej mlaďoch a já nejsem žádnej nelida, ať si udělá pohodlí. Bylo tady dost židlí, který Brumbál nejspíš vyčaroval zas jen tak ze vzduchu, takže sme si kecli, abysme tam nestáli jak debžoti. Čekali sme ještě pět minut a pak se ty dva poslední konečně objevili. Jen dodávám, že ty lidi z plesu, který sme naverbovali, sou tady samozřejmě taky.
"Jsem moc rád, že se nás tu sešlo tolik. Stále to není až tak moc, ale každý člověk a každá hůlka se hodí. Myslím, že dobře víte, kvůli čemu tu jste a hned na začátku chci říct, že pokud si někdo není jistý, zda tohle chce podstoupit, ať se teď zvedne a odejde. " začal Brumbál hned jak se Emma s Mikem posadili. Rozhlídla sem se kolem, jestli uvidim nějakej pohyb, nebo nějakej výraz pochybnosti, ale všichni se tvářili dost zapáleně. Na rozmyšlenou sme měli času dost, takže nevidim důvod, proč by si to teď někdo měl najednou rozmejšlet.
"No, nikdo se nezvedá a neodchází, tak snad abysme přešli k věci, ne? " rozhodil Sirius netrpělivě rukama. Ten chlap je vážně občas dost drzej. Na druhou stranu, kdyby mě nepředeběh, řekla bych to Brumbálovi sama. Jenže u mě je drzost samozřejmě v pořádku.
"Dobrá tedy. " přikývl říďa. "První věc, co jsem vám chtěl, James mi nabídl, abychom sídlili v sídle Potterů, což je úžasné, protože je to velice staré sídlo, velice staré kouzelnické rodiny, proto je chráněno důmyslnými a starodávnými zaklínadly. "
"A myslíte, že to Voldemorta a Smrtijedy zastaví? " ozvala se pochybovačně Emma.
"Rozhodně je to lepší a spolehlivější, než obyčejná ochranná kouzla. " ujistil ji Brumbál.
"Všichni si teď přečtěte tento pergamen, abyste dům našli. Je to takové opatření, aby se nikdo kromě nás nedostal dovnitř. " poslal ředitel kolovat kus cáru. On má občas obdivuhodně dobrý nápady.
"Má to ale je jeden háček. Když se Voldemort dozví, že sídlo je u nás, snadno najdou někoho, kdo zná přesnou polohu. Naše rodina je přece jen mezi kouzelníkama známá. " namítl Jimmy. To má recht, každej uzelník zná jméno Potter, stejně jako Black nebo Malfoy.
"Polohu se dozvědět mohou, ale nebude jim to k ničemu, když dům neuvidí a nebudou se moci přes kouzla dostat. " mrkl Brumbál. "Neboj Jamesi, i já znám pár starých a užitečných kouzel, jistě sis všiml, že už nejsem nejmladší a že jsem poměrně schopný. " Miluju, když o sobě takhle mluví a neskrývá sebevědomí. No co, já ho v tom podporuju, jen blbec nedá najevo, že ví, že je chytrej. Brumla si machrování může dovolit.
Pergamen okoloval a Emma ho odložila, aniž by se na něj podívala.
"Přečti to. " napomenula ji Lily.
"Dyk přece vim, kde ten barák je. " nechápala Emma a klepala si na čelo.
"O tom je ale to kouzlo, když si to nepřečteš, ten dům neuvidíš a kouzla tě dovnitř nepustí, chápeš? " vysvětlovala Lilka netrpělivě, jak kdyby mluvila s děckem. No je fakt, že já si tak taky občas při komunikaci s Emmou připadám.
"Dobrý, tak sídlo sme vyřešili. " promnula sem si spokojeně ruce, když i Emm si přečetla pergamen. "Tak kdy jim půjdem nakopat zadky? " vykřikla sem a čučela na Brumbála, jak kdybych čekala na Ježíška. To víte, možnost nakopat Zmijozelákům zadky mi vždycky zvedne hladinu adrenalinu.
"Na to nemohu odpovědět, Sam. " pokrčil Albí rameny. "Daří se mi ale poměrně efektivně shánět informace o jejich činnosti, takže jakmile se něco objeví, dám vám vědět. "
"Já myslel, že je rovnou půjdem vykopat z jejich hlavního tábořiště. " podíval se smutně Sirius. Musela sem se rozesmát, protože vypadal kvůli tomuhle zjištění fakt sklesle.
"A jak si budem říkat? Měli bysme mít nějaký jméno, je to zaprvé dobré kvůli krytí a zadruhé kvůli domlouvání. " nadhodil Frank Longbottom docela logickou připomínku. Holt bystrozor no, myslet takhle je jeho práce.
"Samozřejmě to mě také napadlo. Pokud máte nějaké návrhy, sem s nimi, pak vám řeknu svůj nápad. " pobídl nás Brumbál.
"Protivoldemortovská liga? " navrhla Lily.
"Tak to ne, odmítám mít jméno toho pošuka v názvu. " vykřikla Emma. Já se na židli svíjela smích kvůli tomu, jak nazvala Pána Zla. I Brumbálovi cukaly koutky, toho sem si dobře všimla.
"Bratrstvo kočičí pracky. " ozval se Sirius.
"To jako proč? " podívala sem se na něj se slzama smíchu v očích.
"Jen tak. " pokrčil rameny a svýho nápadu se vzdal. Chvíli to bylo spíš jako komedie, než jako porada. Padaly tam takový návrhy jako Rychlá rota, Rychlý šípy, ale nejvíc to bylo zabitý, když Emma navrhla, abysme se jmenovali Banda proti pošukovi. To sem málem umřela smíchy. Hlavně, že před chvíli Lilce nadávala, že nechci mít Voldemortovo jméno v názvu. Pošuk je prakticky to samý.
"Jeden nápad je sice lepší než druhý. " šklebil se lišácky Brumbál. "Nicméně můj návrh zní, abychom se jmenovali Fénixův řád. Nemá to žádný konkrétní význam, prostě mě to jen tak napadlo. Je to nenápadné, nic neříkající a zároveň vznešené. "
"Mě se to moc líbí. " přikývl Ben Donowan souhlasně.
"Jo, já myslim, že je to v poho. " ozval se i Dan Stark.
"Sem pro. Myslim, že nikdo nic lepšího stejně nevymyslí a nemá cenu se zabývat takovou blbostí, jako název naše společenství. " dodal Remus. Ten je teda nějako milej. Kdybych měla trochu času, koukali by, co bych vymyslela za čupr názvy. Z toho by padnul na zadek i Voldemort a dobrovolně se vzdal nadvlády nad světem.
"Dobrá tedy, oficiálně se jmenujeme Fénixův řád. " přikývl Brumbál a ukončil tuhle zábavnou debatu.
"Myslím, že není dále co dodat. Vím, že jste asi čekali, že vám řeknu víc, ale prozatím není co. Budeme se spolu dorozumívat pomocí patronů, protože je to rychlejší než se sovami. Vy mezi sebou samozřejmě můžete komunikovat mudlovskými způsoby. " přerušil ředitel schůzi. To sme to stihli rychle, nebyli sme tady ani hodinu. Takže mám dost času na to, abych se vrátila domů, hodila na sebe něco kulturního a vyrazila si s klukama, jak sme se domlouvali. Všichni se pomalu začali pakovat a rozcházet se.
"Jé, něco mě napadlo. " plácla sem se do čela a přiskočila před Dana a Bena. "Nazdárek kluci, nechcete s náma večer zajít jenom tak posedět a popít? Pokud nemáte teda jiný plány. " nikoho jinýho už sem nestihla, protože bohužel Frank a Alice a ty nový tři holky už odešli.
"No, to bysme mohli. " přikývl Daniel.
"Kdo všechno jde? " zajímal se Ben.
"Jen já a tadyhle Sirius, Remus a Patrick. Ostatní na nás serou. " ušklíbla sem se.
"V tom případě bysme neměli bejt hrubý a nesmíme odmítnout. " usmál se Ben. Domluvili sme si s nima čas a místo a všichni sme se popřemisťovali domů.
*
V deset sme se sešli u Děravýho Kotle v Londýně. Tentokrát sme se rozhodli pro něco nemudlovkýho, protože přece jen v mudlovským světě sme pořád. Není na škodu, občas zdrhnout ke kouzlům. Myslim ale, že v následujících měsících si kouzelní užijem až dost, jestli budem furt bojovat proti těm zloduchům.
"Páni, tady sem snad ještě nikdy pít nebyl. Vždycky sem tudy jenom procházel na Příčnou, nebo sme se tady s našima stavovali na obědě, když sme byli na školních nákupech do Bradavic. " smál se Dan, když sme se posadili. Přibelhal se k nám hostinskej Tom. Byl takovej dost jetej časem, kulhal a byl celej takovej divnej. Ze zkušeností ale vim, že tady maj dobrý pití, a i když je divnej, obsluhuje dobře.
"Co, žes nebyl pít tady, ale ještě si nebyl pít s náma! " zachechtal se Sirius a poručil Tomovi rovnou celou lahev whisky. Na co si to dávat po jednom, když víme, že za chvíli máme flašku vypitou, že jo. To je prostě ekonomický.
"No, to sem na vás teda zvědavej. Neberte si to špatně, ale přece jen ste o něco mladší, takže nemáte takovej trénink jak my. " chvástal se Dan.
"Radši mlč, protože nevíš, co mluvíš. My máme trénink, že bys zíral. Chlastáme už od třeťáku, pravidelně sme chodili do Prasinek po nocích, nebo sme jen tak kalili v Bradavicích. " pohrozila sem mu. Větřim tady ve vzduchu zase nějakou sázku. Kéž by, to mě totiž baví. Škoda, že tady není zas nějaká tyč a muzika, vsadila bych se s nima stejně, jako tenkrát v klubu s Patrickem. Ty dva mě neznaj, takže by tutově nevěřili, že to udělám. Tim pádem bych zas vyhrála a výhry mě bavěj.
"Bobánku, tak sem si tak vzpomněla, že mi pořád ještě platíš útratu. " otočila sem se na Patta, kterej seděl vedle mě. Vsadili sme se o to, že mě bude několikrát zvát, když někam půjdem a ještě to nevyčerpal.
"Neboj, myslim na to. Nezapomínám. " ujistil mě, že s tím počítá a má dost peněz. Nejsem samozřejmě žádná svině, kdyby neměl peníze nebo něco, tak si to zaplatim samozřejmě sama. Když sem tu sázku ale regulérně vyhrála a on má peníze, tak proč bych toho nevyužila. Platim mu navíc nájem a díky mě je pořád plná lednice, tak co.
"Tak kluci, povězte nám něco o sobě. " pobídla sem Dana a Bena. Budem teď spolu trávit asi dost času, sme spolu ve Fénixově řádu a taky spolu občas třeba někam zajdem, takže by nebylo špatný, něco o nich vědět.
"No, tak práci už sme ti prozradili. Oba pracujem na ministerstvu. " pokrčil Ben rameny. Jo, tohle mi na sebe prozradili už na plese. Ben je diplomat, zabejvá se mezinárodníma vztahama a Dan zase vymazává paměti. To se nám bude při boji s Voldemortem hodit.
"No a kde bydlíte třeba? " nadhodila sem.
"Já bydlim tady v Londýně. " hlásil Ben.
"Já v Liverpoolu. " doplnil ho Daniel.
"Takže se do práce přemisťuješ? " otočil se na něj Sirius. To je zas logická otázka, jasně že se asi sem do Londýna na ministerstvo přemisťuje. Přece každej den nebude jezdit z Liverpoolu do Londýna vlakem, to dá rozum, ne?
"No, sme kouzelníci, takže je to lehký. V podstatě je fuk, kde bydlíme, ne? Když se můžem kdykoliv přemístit, kamkoliv chceme. " přikývl Dan. "Navíc, přemisťování pod vlivem alkoholu není zakázaný. " rozesmál se.
"Ještě aby jo, to nevim, co bych dělala. " rozchechtala sem se. Doufám, že je to nenapadne. Protože je dost možný, že když je člověk na hadry, může snadno dojít k odštěpu, páč se na přemístění tolik nesoustředí. Myslim ale, že každej kdo má praxi, tak se přemisťuje už v podstatě automaticky. Já sem se vždycky dostala tam, kam sem chtěla, i když sem byla často hodně pod vlivem.
"No a máte třeba nějaký přítelkyně, co? " zamrkala sem. Snažim se, aby to vypadalo ledabyle, ale přiznávám, že sou v tom i trochu moje zájmy. No co, sem nezadaná a oni sou oba moc hezký a sexy. Můžu aspoň vědět, jestli je půda pro mě volná, kdybych náhodou chtěla něco podniknout.
"Já sem zadanej. Už tři roky. " reagoval Dan. Hm, tak škoda.
"A je z Bradavic? " zajímal se Remus.
"Ne, ona je mudla. " přiznal Dan naprosto klidně a bez jakýhokoliv studu. Za co by se taky měl stydět, mudlové sou úplně normální. Já to vim moc dobře, když sem ze smíšený rodiny.
"Tak to mě zajímá, ví o tobě, že seš kouzelník? Vždycky mě to zajímá, když mi někdo řekne, že je s mudlou. " vyptával se Remy. Jo, to mě by taky zajímalo. Mamka o taťkovi zjistila, že je kouzelník asi po roce, co spolu byli. Nebyla to žádná náhoda, prostě se rozhodl, že jí to řekne. Jasně, že byla dost šokovaná, kdo by nebyl, kdyby se dozvěděl, že existujou čáry a kouzelníci, ale jinak to prej vzala překvapivě dobře. Každej na to reaguje samozřejmě jinak.
"Je to pár měsíců, co se to dozvěděla. Byla to náhoda, rozhodně sem nechtěl, aby se to dozvěděla takhle, chtěl sem jí o tom říct sám. Byla strašně vyděšená a koukala na mě jak na zrůdu. Pár dní se mi neozvala, už sem se s našim vztahem pomalu loučil. Pak ale přišla a chtěla, ať jí všechno o našem světě vyprávim. Nakonec se s tím v pohodě smířila a sme doteď spolu. " vyprávěl Daniel. To by mě zajímalo, jak na to přišla. Kdybych byla mudla a viděla někoho, jak postává někde s klackem v ruce a ve vzduchu před ním se třeba vznáší skříň, asi by to se mnou šlehlo.
"Já sem momentálně sám. Chodil sem s jednou holkou, která chodila o ročník níž do Bradavic. Byli sme spolu asi dva roky, ale před pár měsíci sme se rozešli. Prostě to neklapalo. " odpověděl na otázku i Ben. Dobrý, tak aspoň on je nezadanej, to je dobrý vědět. Takovej fešák jako on ale určitě nemá o holky nouzi.
Celou dobu sme si příjemně kecali. S klukama mi je fakt dobře. Nemám nic proti holkám, dyk víte, že Emmu, Lily a Sarah miluju, ale zajít si občas někam jen s klukama, to má svoje kouzlo, páč neřešej takový ty blbosti. Jasně, že já miluju módu a ráda ji s holkama řešim, občas si od toho ale ráda odpočinu a povídám si o normálních věcech. Mrzí mě, že tu s náma není Jimmy, ale teď když spolu s Lily bydlej, sou pořád spolu. Nebudu ale držkovat, přeju jim to. Příště musíme odchytit i ostatní členy řádu, abysme se s nima pořádně poznali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 8. března 2013 v 15:21 | Reagovat

Jej Maggdi! Já nemůžu z těch názvů pro Fénixův řád! Proprvý mě rozsekalo 'Bratrstvo kočičí pracky' a pak už to jelo. Rychlý šípy, Rychlá rota a nakonec Banda proti pošukovi! Emma mě vždycky dostane! A Sam má pravdu, pošuk a Voldy vyjde jako označení nastejno! XD Merline!!! Sirius s kočičí prackou a následným: "Jen tak." fakt zabil!
Brumbál byl hrozně super v týhle kapitole. Teda to on je ve tvým podání vždycky, ale tentokrát byl takovej... No... Obřadní a při tom v pohodě a zábavnej! :)
To pití s klukama bylo taky suprózní! Sam sama mezi samejma chlapama. (U Merlinovejch fuseklí, to je věta, že? XD). Přemejšlím s kým by se tak mohla Sammy dát dohormady... Jamieho nepočítám že jo... Remus? To se mi nezdá. Tajně fandím Siriovi! K Pattovi se mi až zas tak nehodí, bylo by to divný... Daniel je teda zadanej. A Ben je volnej jo? XD Jůůů a taky to strašně přeju Jimmymu a Lily!!!
Nevím, jestli to je potřeba pasát, ale zase boží kapitola! Asi navždycky budu říkat, jak moc úžasně píšeš a jak moc miluju Tvoje povídky! Díky Maggdi!

2 Vendy Vendy | 12. března 2013 v 23:26 | Reagovat

Banda proti pošukovi :DDDD lol ta emma je úžasná :D a ben je nezadanej.. hmm :-D doufám, že sam využije příležitosti :)
zase dobrá kapitola a mrzí mě, že jsem dlouho nekomentovala, ale mám toho teď docela dost.. každopádně bych Ti strašně chtěla poděkovat, že pořád píšeš, Elita je pro mě úžasná odreagovávačka, vždycky se zasměju a tak. strašně se mi líbí takový styl psaní a obdivuju Tě, mě třeba psaní vůbec nejde.. prostě děkuju za Elitu a za blog :)

3 Carly Carly | 13. března 2013 v 20:36 | Reagovat

Skvělá kapitola ;-) jsem zvědavá jaký budou mít Sam a Lily šaty.

4 Alice Alice | 14. března 2013 v 20:48 | Reagovat

Skvělé jako vždy :-) A vůbec si nedělej hlavu s tím, že ti tady občas chodí a komentují málo lidí ;-) Třeba jen nemají čas, hmm... Já to s časem taky mám takové zajímavé :-? Práce, rodina, hlídání ségřiných dětiček...takže se rozhodně nenudím :-D Ale na tohle si najdu vždycky čas 8-)

5 T T | 16. března 2013 v 18:42 | Reagovat

Jéžiš, Bratrstvo kočičí pracky by jim náramně slušelo, fakt že jo... A brumbál by si pak mohl říkat Dlouhé bidlo... :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama