Everybody should have his own world...

16. kapitola - Romantika versus dřina

16. března 2013 v 14:44 | Maggdinka |  *Temné časy*
Nové Temné časy jsou tu. Jak jsem prorokovala, nejspíš se teď tempo psaní a přidávání zvolní. Nejen, že nemám moc času, ale taky to poslední dobou není s komentáři slavné, takže jsem se rozhodla trošku tempo sklidnit. Uvidíme, třeba časem přibude víc komentářů a pokud budu mít čas a nápady, zase tempo trochu zrychlím…V téhle kapitole budou skoky z místa na místo. Chvíli se něco bude odehrávat v ději u Jamese a Lily, chvíli zase u Fénixova řádu. Doufám proto, že to bude přehledné a nebudete zmatení.

V minulé kapitole proběhla svatba Jamese a Lily. Bylo to pro ně překvapení a nečekali to, ale vyvedlo se to a byl z toho hezký obřad. Jako svatební dar dostali od přátel týden dovolené, aby mohli jet na svatební cestu do domku u moře Marleneniny tety. Takže v této kapitole bude samozřejmě něco z líbánek, aby tu bylo zas trochu té romantiky, ale také zabrousíme do Londýna a okolí, abysme viděli ostatní členy Fénixova řádu. Doufám, že se vám kapitola bude líbit a užijete si to. Také vás opět a zase prosím o komentáře. Čím víc jich bude tím větší motivaci k psaní budu mít a tím pádem bude i víc kapitol přibývat na blogu. Mějte se hezky a užívejte si života...Vaše Maggdinka♥



Romantika versus dřina

"Je tady nádherně. Daleko od všeho toho zmatku a zla. Za poslední měsíce sem si nedovedla představit, že ještě někde může bejt takhle krásně a klidně. " rozplývala se Lily, když spolu novomanželé snídali ráno venku za baráčkem, přímo kousek od pláže a měli krásný výhled na moře.
"Jo, je to ráj. " přikývl James. Hned v neděli po svatbě se sbalili a odpoledne sem přijeli. Dnes už je středa a jejich dovolená se pomalu ale jistě krátí. Na to ale ani jeden z nich nemyslí.
"Musíme jim poděkovat, hned jak se vrátíme. " usmyslela si Lily. Nejen, že to byla slušnost, ale svoje poděkování myslela naprosto vážně. Nic v posledních dnech nepotřebovala víc, než pořádnou dovolenou, daleko ode všeho.
"Zajímalo by mě, co se tam teď děje. Co když nás potřebujou? " nadhodil James.
"Nemysli si, nejsme zas tak nepostradatelný. Navíc, víš co říkal Sirius. Kdyby bylo opravdu zle a oni nás potřebovali, tak nám daj vědět. " mávla nad tím Lily rukou.
"Jo, máš pravdu. Oni se o sebe postaraj. " připustil James a dál už na to nemyslel. Byl krásný teplý srpnový den. Na pláž u jejich domu zas tak moc lidí nechodilo, ale každý den tu bylo plno dětí, lidé se psy a rodiny. Každý den se k nim ozýval z pláže smích, rozverný štěkot a dobrá nálada. Těžko mohli uvěřit tomu, že ti lidé si jenom tak užívají. Už jen z toho usoudili, že jsou to všechno mudlové. Kouzelníka v dnešní době poznáte už jenom podle toho, jak se chová a jak je nervózní. Tihle lidi naopak byli šťastní a užívali si prázdniny a dovolenou. Bylo hezké něco takového vidět.
"Když takhle ty lidi vidim, připomene mi to, za co my vlastně bojujeme. " zadívala se Lily na rodinku s dětmi, kteří vesele klábosili asi dvacet metrů od nich.
"Mluvíš mi z duše. Pořád, je za co bojovat. Ať si Voldemort a Smrtijedi myslej cokoliv, dobro a láska pořád existujou a stojí za to i umřít. " přitakal James a dopil poslední doušky ranní kávy.
"Co budeme dělat dneska? " podívala se Lily na manžela. Pořád si po těch pár dnech nemohla zvyknout na skutečnost, že už jsou svoji. Bylo to divné, ale takovým krásným způsobem.
"To co pořád? " nadhodil James a lišácky zamrkal.
"Nemůžeme bejt pořád jenom zalezlý v domě. Musíme si taky někam vyrazit a něco podniknout. " zasmála se Lily. Bylo jí totiž jasné, na co James myslí.
"Ale od čeho přece líbánky sou? Kdybych chtěl jet na poznávací nebo turistickou dovolenou, jel bych a nebral si tě. Líbánky jsou o relaxu a o společných chvílích, nejen v posteli, ale i ve vaně, v obýváku, v kuchyni... " křenil se James.
"Ty seš opravdu pako. " zasmála se Lily.
"Možná, ale takovýho ty mě přece miluješ. " zazubil se James a než se Lily stihla nadát, naklonil se k ní a vášnivě ji políbil. "Neříkej, že za těch pár dní nejseš spokojená. " dodal a trochu skepticky se na ní díval.
"Neříkám. Posledních pár dní bylo úžasných. " připustila Lily. "Jen myslím, že když se třeba půjdeme na hodinku, dvě projít, nezabije nás to. Večer budeme pokračovat, ještě si neviděl všechny moje noční košilky. " zamrkala provokativně a zmizela v domku.
"Ty si tady mluvíš o nočních košilkách a přitom po mě chceš, abysme šli na procházku? Sem jenom slabej chlap, tohle mi nedělej. " zakňučel James a zmizel v domku za ní.
"Tak se pochlap a vydrž do večera. Dneska chci den rozhodně využít nějak aktivně. Musíme se taky trochu opálit, jak by to vypadalo, kdybysme se vrátili od moře bílý jako stěny. " odbyla ho nemilosrdně Lily.
"No jak, bylo by aspoň vidět, že sme si to fakt užili. Že sme se sebe nemohli tak nabažit, že sme samou láskou nevylezli celej tejden z baráku. " pokrčil James rameny.
"Takový historky si klidně nech pro Siriuse, ale ostatním chci vyprávět i něco jinýho. " rozesmála se Lily a běžela se převléct do nějakého tílka a šortek, aby byla připravená na procházku.
**********************
Mezitím v Bradavicích
**********************
"Děkuji, že jste všichni tak rychle přišli. Není to zrovna praktické, že se scházíme tady v Bradavicích, ale prozatím nemáme jiné sídlo pro Fénixův řád. " začal mluvit Brumbál. Všichni členové Fénixova řádu byli nahečmaní u něj v pracovně, před necelou čtvrt hodinou jim Brumbál poslal Patrona se zprávou, že se mají co nejrychleji dostavit, že jde o naléhavou věc.
"Co se děje? Nějaké nové zprávy? " vyzvídala Dorcas Loučková. Jamesovi a Lily nikdo nedal vědět, nebylo to pro tuto chvíli potřeba a nikdo jim nechtěl kazit líbánky.
"Nebudu to prodlužovat a ztrácet zbytečně drahocenný čas. Musíme co nejdříve vyrazit. Smrtijedi napadli nemocnici Svatého Munga. Není jich příliš, ale není jich ani málo. Nevíme, z jakého důvodu to udělali, ale jejich útoky často žádný racionální důvod nemají. " shrnul Brumbál situaci pár slovy.
"Pane bože! " vyjekla Marlene vyděšeně a zároveň naštvaně. Úplně se jí zvedl žaludek z toho, že Smrtijedi jsou takoví zbabělci, že vtrhnou do nemocnice a útočí na nemocné, slabé a zranitelné lidi.
"Už tam byl vyslán oddíl bystrozorů, ale podle mého názoru, bychom jim měli jít na pomoc. " informoval ředitel řád.
"Třeba tam přišli někoho dodělat. " napadlo Siriuse. Všichni se na něj překvapeně a trochu nechápavě otočili.
"No, třeba po někom šli, někoho mučili. Ten někdo jim utekl, nebo ho někdo zachránil a teď ležel u Munga, aby se z toho dostal. No a oni tam přišli, aby ho oddělali, protože třeba něco ví anebo prostě jen proto, že se jim nelíbí, že utek. " vysvětlil Sirius svoji hypotézu.
"No, zní to docela logicky. " připustil Frank. "Nemáme s Alice sice dlouhý zkušenosti, ale za těch pár let jako bystrozoři, sme se s podobnými případy, jaký popisuje Sirius, setkali. " Alice souhlasně při jeho slovech přikyvovala.
"No, je sice příjemný řešit tady možnosti, proč zaútočili na Munga, ale myslim, že takhle nikomu nepomůžem. Takže bysme měli přestat kecat a jít. " vložila se do toho Marlene, protože byla jako na trní. Chtěla jít do akce a pomoct. V tuto chvíli, kdy oni tady klábosili, mohli Smrtijedi zabít několik nevinných a slabých lidí.
"Marlene má pravdu, jdem na to. " přikývl Remus. Všichni se po jednom postavili ke krbu, aby se pomocí letaxu přemístili přímo do nemocnice. Jako první šel Frank a za ním Alice, aby kryli ostatní příchozí. Tentokrát s nimi šel do akce i Brumbál, což bylo poprvé v historii Fénixova řádu.
****************
James a Lily
****************
"Ten výlet mě zmohl, mám hlad jako vlk. " pochvalovala si Lily. Byli s Jamesem na celodenní procházce po různých koutech okolí.
"Tak co kdybysme to zakončili piknikem někde nahoře s výhledem na moře? " zacukroval James a políbil Lily na čelo.
"To je super nápad. " zaradovala se Lily. "V lednici se nějaký vhodný jídlo najde. "
"Víš co, běž se osprchovat a převlíknout a já připravim věci. Potom si skočim do sprchy já a najdem si nějaký hezký a osamocený místečko jen pro nás dva. " pobídl ji James. Poslední dny ji opravdu rozmazloval, byl tak moc šťastný a chtěl pro Lily udělat první poslední.
Za hodinu vyšli. Asi půl kilometru od domku byl útes, na který se dalo dobře a bezpečně vylézt, tak si vyšli tam. Bylo to dokonalé. Přímo na úpatí byla jenom tráva, kde bylo dost místa na roztažení deky. Byl tu krásný výhled na moře a na slunce, které co nevidět začne zapadat. Z druhé strany, odkud přišli, bylo křoví, takže tu měli naprosté soukromí. Široko daleko nebylo ani živáčka.
"Sem moc šťastná. " usmála se Lily sladce na svého novomanžela.
"To já taky. I když sem o takových chvílích snil už od prváku, co sem se do tebe zamiloval, ani v těch nejhezčích představách to tak krásný nebylo. Realita je mnohem hezčí. " ujišťoval ji James. Byl si téměř jistý, že momentálně je asi nejšťastnější člověk na planetě. Byl to úžasný pocit, že se mu splnil největší přání v životě. Teď měl další přání: aby udělal Lily co nejvíc šťastnou, aby spolu měli krásnou rodinu a aby spolu v klidu a zdraví zestárli.
Povečeřeli toasty, které James připravil, k tomu měli nakrájenou zeleninu a na závěr jako zákusek byly sušenky. Pili k tomu pomerančový džus a potom James vytáhl lahev bílého vína, které si dovezli z domu.
"Myslim, že je pravá chvíle, abysme ho rozdělali. " vysvětloval, vytáhl vývrtku a lahev odzátkoval. Dokonce zabalil i skleničky na víno, takže jejich malý piknik vypadal luxusně.
Začínal západ slunce. Lily se uvelebila u Jamese. On roztáhl nohy a ona se posadila mezi ně. Objal ji rukama a ona je držela. Pak si položil bradu na její rameno a společně mlčky pozorovali západ slunce.
"To mi připomnělo naše třetí rande v Bradavicích. " prolomila Lily ticho.
"Taky sem si na to vzpomněl. " přitakal James. Při třetím rande také pozorovali ze školních pozemků západ slunce nad jezerem. Bylo to rande, na kterém si dali první polibek a nezůstalo jen u jednoho. Na tom rande si Lily uvědomila, že je do Jamese zblázněná a James se utvrdil v lásce k Lily ještě víc.
Když už té romantiky se západem bylo dost, James si otočil Lily čelem k sobě a posadil si ji na klín. Něžně se líbali a zamilovaně si hleděli do očí. Nic na světě je teď nemohlo rozhodit a vykolejit. Byli teď na celém světě jen oni dva.
James Lily povalil na deku, takže oba leželi. Lily vřískla a rozesmála se. James si lehl nad ní, takže pod ním byla uvězněná a nemohla by ven, ani kdyby chtěla. Jejich polibky přešly od něžnosti k vášni.
"Tady? Co když někdo přijde? " podívala se Lily skepticky na Jamese, když jí začal svlékat a bylo na něm vidět vzrušení.
"Kdo by sem chodil. " namítl James. Vytáhl hůlku a vyslal pár kouzel směrem ke křoví. Byla to kouzla, aby se sem nikdo nedostal a aby je nikdo neslyšel. S tím se Lily spokojila a nechala Jamese, ať jí dál líbá a dál svléká.
******************
U Svatého Munga
******************
V nemocnici bylo boží dopuštění. Celý hlavní vestibul byl zničen kouzly, ve zdech byly díry a všechen nábytek byl zničen. Tu a tam dokonce něco pohořívalo, ale vždy to někdo rychle uhasil. Kolem běhali léčitelé a jejich asistentky, každou chvíli převáděli nějakého pacienta z jedné strany na druhou.
"Ještě, že Lily má zrovna dovolenou. " vydechla Dorcas. Lily tady v nemocnici totiž pracuje, takže bylo velké štěstí, že zrovna tenhle týden je na svatební cestě, jinak by u této mely byla taky a ještě se jí mohlo něco stát.
"Henry, kde jsou Smrtijedi? " křikl Frank na probíhajícího muže. Očividně to byl jeden z bystrozorů.
"Teď sou ve třetím patře. " odpověděl mu ve spěchu kolega, ale ani nezpomalil a běžel ke schodišti. Členové Fénixova řádu na nic nečekali a běželi nahoru taky, postáváním dole ve vestibulu by nikomu nepomohli.
Nahoře to vypadalo snad ještě hůř než dole. Na první pohled dokázali napočítat deset Smrtijedů, určitě jich tu bude ale víc, jinak by si s deseti bystrozoři hravě poradili. Členové řádu na nic nečekali a pustili se do boje a zneškodňování.
"Vypadá to, že to nebude žádná důležitá práce, protože tady nevidim Voldemortovi hlavní tahouny. " konstatoval Remus zrovna když zneškodnil jednoho Smrtijeda. Těmi tahouny myslel například Bellatrix, Malfoye, Dolohova a další. Tito Smrtijedi byli víceméně neznámí a dost mladí. Bojovat moc dobře také neuměli.
"Tak, řekni mi, proč ste tady, a proč tady děláte bordel. " zasyčel Sirius na Smrtijeda, kterého právě držel pomocí kouzla přimáčklého u zdi, takže se nemohl vůbec hýbat.
"Jestli čekáš, že ti to řeknu, tak seš na omylu. " zasýpal Smrtijed. Sirius se zamračil a na intenzitu kouzla ještě víc přitlačil, tím pádem Smrtijeda ještě víc přiškrtil.
"Tak hele, nemám vás rád a vůbec se s váma nehodlám párat. Vy taky nemáte svědomí a zabíjíte nevinný lidi. Takovou pakáž jako ste vy, můžu klidně odkrouhnout a nebudu kvůli tomu mít žádný výčitky svědomí. " odsekával Sirius a tep i dech se mu zrychloval. Byl vytočený na nejvyšší obrátky, protože mu bylo špatně z toho, že si sem Smrtijedi jen tak vtrhnou a ubližují nemocným a léčitelům, kteří nemocným pomáhají.
Smrtijed mlčel. Sirius se do něj nemilosrdně pustil nejrůznějšími kouzly a nebyl k němu vůbec shovívavý.
"Poslal nás sem Pán Zla, nevíme proč! " zakřičel jeden ze Smrtijedů, který mučení svého kolegy přihlížel. Byli to buď bratři, nebo kamarádi, protože jinak by to jen tak nevyzradil.
"A nepřijde vám trochu blbý, poslouchat a vykonávat rozkazy, který vám ani nevysvětlí? Jen tak jdete prostě zničit nemocnici, jen proto, že vám to on nakázal? Co kdyby se tu teď léčila vaše matka, taky byste sem jen tak vtrhli a nechali ji zaživa uhořet v pokoji? " odsekávala nevěřícně a naštvaně Marlene. Dokázala se pěkně rozohnit, když byla opravdu vytočená.
"Dost toho klábosení! " ozvalo se za nimi, a když se otočili, viděli maskovaného Smrtijeda. Očividně to byl vůdce jejich dnešní akce. Než se kdokoliv z nich dokázal vzpamatovat, Smrtijed vytáhl hůlku a neverbálně použil kouzlo. Ozvala se ohlušující rána a všude byly jenom trosky.
"Seš v pohodě? " vytahoval Frank Sirius zpod sutin. Bylo tu boží dopuštění. Smrtijed vyhodil do vzduchu strop nad nimi, takže všichni pacienti, kteří byli ve vyšších patrech se propadli sem. Byl tu hluk, občas někdo křičel, brečel, všichni na sebe pokřikovali. A po Smrtijedech ani vidu ani slechu. Přemístili se pryč.
Nastal frmol, většina léčitelů a jejich asistentek se sem seběhla, aby ošetřovali zraněné pacienty. Ty bez zranění nebo jenom s oděrkami odváděli bystrozorové dolů do přízemí. Členové řádu se samozřejmě také zapojili do pomáhání.
Profesor Brumbál za pomoci dalších bradavických profesorů, které povolal, začal dávat do pořádku budovu a trosky, aby měli pacienti kde ležet.
"Obávám se, že budova je v naprosto havarijním stavu. Dokážeme ji sice opravit, ale bojím se, že pacienti by uvnitř být rozhodně neměli. " informoval Brumbál ředitele nemocnice.
"Kam ale pacienty přesuneme? Většina z nich potřebuje odbornou péči a dozor. " lámal si hlavu ředitel. Kouzelníci neměli k dispozici moc chráněných a bezpečných prostor.
"Přesuneme je do Bradavic. Jsou prázdniny, studenti tam nejsou. Pacienti s nejtěžšími případy můžou být přímo na ošetřovně a ostatní můžou být ve Velké síni. V učebnách zřídíme provizorní ordinace a pokoje. Lidé s trvalými postiženími mozku mohou přebývat třeba v Nebelvírské věži. " plánoval Brumbál.
"Díky Brumbále, nevím, co by si teď počal. " ukláněl se mu ředitel nemocnice a div mu nelíbal ruce. Všichni tedy začali přesouvat pacienty do Bradavic. Když se členové řádu dostali domů, byli naprosto vyčerpaní a byla už hluboká noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | 16. března 2013 v 19:36 | Reagovat

Ti dva měli krásný líbánky. :-) A akce u Munga - no, doufám, že to nikdo z řádu neodnes, to by bylo škoda, kdyby někdo už teď nepřežil... Kapitola byla super, hrozně moc se těším na další. Tahle povídka mě dost baví, myslím, že takhle nějak si to mohla Rowlingová představovat, když nastínila, jak to bylo v kouzelnickým světě, než přišel na svět Harry. Každopádně je to období, ve kterým nechala čtenářům a autorům povídek dost  místa na fantazii. Tvoje povídka je super právě tím, že je to zase něco úplně novýho, nic moc podobnýho jsem v český fanfiction nečetla...

2 Domeenika Domeenika | 19. března 2013 v 11:43 | Reagovat

Krasssne libanky :D
Som zvedava, ze preco zautocili na Munga :D Bolo fakt stastie, ze tam Lily nebola :D
Som zvedava na dalsie kapitolky :D

3 Nicole Nicole | E-mail | Web | 20. března 2013 v 13:54 | Reagovat

James a Lily, to byla taková pěkná oddechovka a pěkně to proložilo jinak akční kapitoly. Co se týče útoku na Munga,  dokázalo to, jak vypatlaný Smrtijedi jsou :) Přesně jsem si to vždycky říkala, že ani neví, proč to vlastně dělaj. Už se těším na pokračování a jsem zvědavá, co na ten útok řeknou Lily s Jamese až se vrátí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama