Everybody should have his own world...

7. kapitola - Hodně velký chlupatý problém

23. ledna 2013 v 8:16 | Maggdinka |  *Temné časy*
Další kapitola k Temným časům je tu. Ta předchozí se vám podle komentářů líbila, za což jsem moc ráda. Autora nepotěší nic víc, když se jeho povídky líbí jeho čtenářům. Proto doufám, že i tahle se vám bude líbit. Věřím, že na tuhle povídku jste si už docela zvykli, i když jsme teprve na začátku. Časem se to začne stupňovat a bude tam daleko více dramat a emocí, než teď, protože to s nástupem Voldemorta k moci bezpochyby souvisí.

Tentokrát se nebude jednat o nic moc se Smrtijedy. Půjde o věci a problémy, které Poberti znali už v Bradavicích. Půjde z velké části hlavně o Remuse, což doufám, že vás potěší, protože o Remusovi se moc nepíše. Tahle kapitola bude z velké části věnovaná hlavně jemu. V téhle povídce chci totiž vyzdvihnout a popsat všemožné věci a problémy, které se běžně v povídkách zas tak moc neobjevují, tak doufám, že to náležitě oceníte a pořádně všechno okomentujete. Užijte si čtení a zanechte pořádné komentáře, ať si mám co přečíst na oplátku já. Mějte se hezky...Vaše Maggdinka♥



Hodně velký chlupatý problém

Remus se vrátil z práce tak, jako obvykle. Odemkl svůj byt, vešel, svlékl si boty a kabát a zahodil klíče na skříňku. Touhle dobou chodil vždycky.
Přešel do kuchyňky, otevřel ledničku a vytáhl z ní jídlo, které mu zbylo ze včerejška a dal se do ohřívání. Od prázdnin bydlel sám. Jediný, kdo z Pobertů pořád bydlí s rodiči, je Peter. Remus sice mohl bydlet se Siriusem, jenže jeho byt se skládal z jednoho jediného pokoje a Remus si nebyl jistý, jestli by znovu po sedmi letech v Bradavicích chtěl a dokázal sdílet jeden pokoj se Siriusem Blackem. Byli samozřejmě nejlepší kamarádi, ale Sirius by si každou chvíli domů vodil dívky, takže by byla Remus často někde na ulici. Takhle měl vlastní bydlení na předměstí Londýna a vyhovovalo mu to.
Jak tak stál u sporáku, hýbl s krkem ze strany na stranu, pořádně mu tam křuplo. Cítil se pod psa, jako ostatně touhle dobou každý měsíc. Úplněk byl opět za dveřmi. I když ho pokousal vlkodlak, když byl ještě malé dítě, na tyto stavy si doteď nezvykl. Připadal si jako přejetý autobusem. V práci o jeho problému nevěděli. Pokud se to dozví, bude to jistojistě jeho vyhazov. Kdo by stál o to, zaměstnávat vlkodlaka.
Úplňky se nijak nezměnili. Pořád ještě potřeboval Jamese, Siriuse a Petera. Lektvar, který by mírnil vlkodlačí povahu za úplňku, zatím žádný léčitel ani kouzelník nedokázal stoprocentně namíchat. Už se k tomu sice schyluje, podle léčitelských studií, ale zatím je vše těžké.
Každý měsíc se přemisťoval do jednoho lesa úplně mimo civilizaci. S Poberty tam postavili takovou malou skrýš v jeskyních, chráněnou kouzly, aby ji chránili před zraky mudlů i kouzelníků. Věděli o ní jen oni čtyři. Byly tam dokonce řetězy a těžké dveře. Jenže při největší síle se Remus dokázal ve své vlkodlačí podobě hravě vytrhnout a utíkal. Proto stále potřeboval kamarády, kteří ho ve svých zvířecích podobách hlídali, aby se nevzdálil z lesa a někomu neublížil. Nikdy v životě by si to neodpustil, kdyby někoho proměnil ve vlkodlaka. Stačí, že James, Sirius a Peter kvůli němu často utržují ošklivé šrámy. I z toho má nemalé výčitky.
Za pár dní je opět úplněk, musí to vydržet. Pustil se do večeře, ale snědl jenom pár soust, neměl skoro chuť k jídlu, což nebylo nic neobvyklého.
*
"Zlato, jdu zase k Remusovi. " hlásil James odpoledne, když přišel z práce.
"Já vím, sleduju to. " přikývla Lily a dala tak najevo, že moc dobře ví, že dnes je úplněk.
"Pořádně se zamkni a dávej na sebe pozor. " strachoval se Potter, když se před setměním s Lily loučil.
"Ty budeš celou noc pobíhat venku s vlkodlakem a bojíš se o mě? " zasmála se Lily a dala Jamesovi sladkou pusu. Bylo hezké, jak se o ní bál. Ona už ale za ty měsíce, co spolu bydleli, byla zvyklá, že úplňky netráví doma.
"Neboj, přísahám, že budu celou noc jelen. " dušoval se James. Vlkodlak totiž zvířeti neublíží. Občas sice ano, co se týče škrábanců, ale nikdy by jiné zvíře nepokousal.
"Jo, dávejte si pozor, ať se před ním neukážete v lidský podobě. " napomínala ho Lily. Rozloučili se a James se přemístil rovnou do lesa k jeskyním. Vždycky měli sraz rovnou už tady. Všichni už byli na místě.
"Tobě to vždycky trvá, než se s Lily rozloučíš. " střílel si z něj Sirius.
"Siriusi, nech ho. Určitě by dokázal trávit večer líp, než pobíhat tady se mnou po lese. Díky Jamesi, že sem chodíš. " okřikl Siriuse Remus. Peter ho právě připoutával a různě svazoval. Ze zkušeností ale už věděli, že to nemá moc cenu. Na chvíli ho to ale určitě zdrží a oni se za ním nebudou honit celou noc.
"Já sem tady rád. Rád ti pomáhám Reme. A je to naše tradiční noc, kdy máme jenom pánskou jízdu. " zasmál se James.
"Teda pánskou jízdu bych si představoval spíš někde v hospodě u piva, nebo nad whisky. Mastit karty a koukat po hezkejch holách a ne s vlkodlakem v lese. " zašklebil se Sirius. "Nic proti tobě Reme, samozřejmě. " dodal.
"Taky bych byl radši někde v hospodě, než prožíval bolesti při přeměně a ráno se probudil nahej někde v křoví a klepal se strachy, jestli sem někomu něco neudělal. " přikývl Remus. Svůj osud ale nijak nezmění.
"No, ten zvyk, ta pánská jízda není ale špatnej nápad. Jednou za měsíc bysme se jen my čtyři sejít mohli. " nadhodil Peter.
"Jo, o tom se pobavíme, až po úsvitu. " mávl rukou James. Byla už téměř tma. Na nebi bylo dost mraků, takže měsíc nebyl vidět, ale co nevidět vykoukne a oni musí být připravení. Stačila by chvilka nepozornosti a je by to mohlo stát krk nebo minimálně každoměsíční přeměnu ve vlkodlaka spolu s Remusem.
"Myslíš si, že tě Lily pustí? " zeptal se ještě Sirius rychle.
"Proč by mě neměla pustit. Já se jí na svolení ptát nemusim, i když se budeme brát, neznamená to, že musim všechno podřizovat jenom jí. Ona je naštěstí ale dost tolerantní a hodná, že takovýhle věci chápe. Takže neměj péči, Tichošlápku, pánskej večer bude. " uklidnil ho James. Pak už všichni zmlkli a sedli si v jeskyni. Byli v uctivé vzdálenosti od Rema, ale ne tolik, aby na něj dobře viděli.
"Už je to tady. " zpozorněl James a postavil se, když si všiml, že Remus začíná ztěžka oddechovat a začínají ho chytat křeče. Sirius i Peter se taky postavili. Během chvíle začala opravdu přeměna. Šaty na Remusovi se začaly trhat a po chvíli už před nimi stál jejich kamarád ve své vlkodlačí podobě.
Byl stále přikovaný v řetězech k jeskyni, ale začal vrčet, výt a trhat sebou, jak se snažil osvobodit. Už to nebyl Remus Lupin, ale krvelačný vlkodlak.
"Myslim, že je nejvyšší čas na přeměnu. " konstatoval Peter, protože Remus se přestával ovládat. Byl jako pominutý a snažil se z pout vymanit. Všichni tři se proto přeměnili do svých zvířecích podob, takže v jeskyni už nestáli čtyři kluci, ale vlkodlak, jelen, pes a krysa.
"To bude zase dneska party. " zasmál se Sirius ve své psí podobě. Samozřejmě, že nemohli mluvit, dokázali se ale dorozumívat pomocí mysli. Stačilo, když k sobě prostě vysílali myšlenky a rozuměli si, jako by spolu mluvili normálně. Což se ve zvířecích podobách velice hodilo, kor když celou noc běhali s vlkodlakem po lese. Remus s nimi samozřejmě nekomunikoval. Ve své vlkodlačí podobě nebyl člověk, ale prostě chladnokrevné zvíře.
"Myslim, že ty řetězy dlouho nevydržej. " podotkl James.
"To bude dneska zase dlouhá noc. Obvykle se z nich dostane, až když svítá, takže je to rychlý. Teď je hluboká noc, to se za nim budem honit několik hodin. " povzdychl si Sirius. Jelen, krysa i pes stáli kousek od vlkodlaka a nespustili z něj oči. Řetězy řinčeli, vlkodlak řval vzteky a házel sebou. Jeho pouta se pomalu začala z jeskyně vymaňovat. Za chvíli bude volný a nebezpečný.
Nejbližší vesnice je odtud sice asi deset kilometrů, to ale pro vlkodlaka není žádný problém. Navíc by mohlo hrozit, že tu někde poblíž budou turisti. Naštěstí byl ale začátek jara a byla ještě poměrně zima na nějaké kempování v přírodě. Léta ho krotili v Prasinkách a na Bradavických pozemcích a nikdy se nikomu nic nestalo.
"Už je venku. " konstatoval Peter, když Remus konečně vyrval řetězy ze stěny jeskyně. Zuřivě se do okovů, které měl kolem předních i zadních nohou, pustil a shodil je. Začala pravá honička s vlkodlakem.
Remus vyběhl ven z jeskyně, přiběhl na palouk, odkud byl krásně vidět měsíc a dlouze zavyl. Poberti ve svých zvířecích podobách pobíhali kolem něj a naháněli ho v takovém kruhu, aby se nedostali někam na okraj lesa.
James, v jelení podobě, strkal co chvíli do vlkodlaka parohy a tím určoval směr, kam běželi. Sirius, jako pes, zase vlkodlakovi nadbíhal, jako kdyby hlídal a krotil ovce. Peter, v krysí podobě, se pletl vlkodlakovi pod nohy a tím ho zpomaloval. Za ty roky už měli vymyšlenou dokonalou taktiku a každý věděl, co má dělat. Pak se ale v maličké chvíli všechno zvrtlo...
*
Remuse probudil chlad. Svítalo, na zem padala rosa a on ležel nahý v křoví. Vždy, když se přeměňoval na vlkodlaka, roztrhal si oblečení a po přeměně zpátky na člověka byl proto nahý. Zmateně se rozhlížel kolem. Nikdo tu nebyl. Většinou u něj byli kluci s nachystaným oblečením, ale tentokrát nic.
"Tady seš. " ozvalo se kousek od něj a přes křoví se k němu prodral Peter. Nesl jeho oblečení a podal mu ho, aby se mohl obléct. Na těle měl zase dost nových šrámů, určitě se zase pral se Siriusem, jako téměř vždycky.
"Kde jsou kluci? " rozhlížel se zmateně Remus. Čekal, že se každou chvíli objeví i další dva kamarádi, ale nic.
"Ty si nic nepamatuješ? " divil se Červíček.
"Vždyť víš, že po týhle noci mám vždycky vygumováno. " povzdychl si Remus. O svém vlkodlačím chování si nikdy nic nepamatoval.
"Hodně se to zvrtlo. " sklopil Peter oči k zemi a očividně se mu o tom moc nechtělo mluvit.
"Červíčku, řekni mi, kde je James a Sirius! " vyjel na něj Remus nervózně. Tohle se mu ani trochu nelíbilo. "A vůbec, co se zvrtlo? Co se stalo? "
"Sirius na tom byl hodně bledě. Hned jak začalo svítat a ty ses přeměnil zpátky, James ho přepravil ke Svatýmu Mungovi, zatím se nevrátil. " odpověděl lítostně Peter. Věděl, jaké měl Remus vždy výčitky. Už hodněkrát někdo z nich kvůli němu skončil se šrámy, nebo dokonce na ošetřovně, ale Svatý Mung, to už je vážné.
"Řekni mi, že jsou to jenom škrábance. " vydechl Remus vystrašeně.
"Nejsme si jistý. Myslim, žes ho občas i kousnul. To ale přece nic neznamená ne? Když byl ve zvířecí podobě, nic by se mu stát nemělo. " pištěl Peter nervózně a bylo na něm vidět, že neříká tak úplně celou pravdu.
"Půjdeme k Mungovi. " zavelel Remus a pokoušel se vstát. Byl ale dost slabý a poraněný, takže mu to nešlo zrovna snadno.
"James mi jasně řekl, ať tady na něj počkáme, až se vrátí. Pak uvidíme, co a jak. " přitlačil ho Peter zpátky k zemi.
"Co se vlastně teda stalo? Co se zvrtlo? " vyzvídal Remus, protože na tuhle otázku ještě odpověď nedostal. Chtěl vědět, co zase v noci vyváděl.
PRÁSK
Oba se otočili, kousek od nich se objevil James. Měl zakrvácené věci, očividně to ale jeho krev nebyla. Byl úplně strhaný, ale jemu se očividně nic nestalo.
"Tak co? " vyhrkl Remus vyděšeně.
"Bude v pohodě, znáš ho. " mávl James bezstarostně rukou. "Teďka se o něj staraj a zjišťujou, jestli není pokousanej. Říkali, že nemá cenu, aby za ním teďka někdo chodil. Prej máme přijít až kdyžtak odpoledne. "
"Je mi hrozně. " zabručel Remus a složil obličej do dlaní.
"Ty za to nemůžeš. Nekontroluješ svoje chování, když seš vlkodlak. " utěšoval ho Peter.
"Hele, navrhuju, abysme teď všichni šli k nám. Je víkend, takže Lily bude doma. Dáme si něco teplýho k pití, pořádnou snídani a uvidíme. Odpoledne můžeme za Siriusem. " shrnul James situaci. Remus ani Peter neprotestovali.
"Tak jo, souhlasim. Až ale budeme u vás v teple, řeknete mi konečně, co se dneska stalo. " přikývl Remus a stanovil si tuto podmínku. Potom už se všichni přemístili pryč. Remuse si kluci vzali mezi sebe, protože byl slabý a asi by přemístění sám nevzládl. Objevili se před domkem v Godrikově Dole.
Lily šla do práce až na odpolední, proto byla doma. James ji došel nahoru vzbudit, Peter a Remus mezitím čekali dole v kuchyni.
"Teda, ty vypadáš. " zděsila se Lily, když viděla Remuse. Měl víc šrámů, než obvykle.
"Spíš jak vypadá Sirius. " povzdychl si James.
"Co se stalo? " vyzvídala Lily a postavila vodu na kávu, aby se po té noci pořádně probrali. Kluci seděli a odpočívali a Lily jako správná hospodyňka dělala snídani. Dělala vejce se slaninou, nějaké klobásy a na stůl dala pečivo.
"Tak už sme tady, můžete začít mluvit. " popostrkoval Remus Dvanácteráka a Červíčka.
"Bylo to strašný. " zakroutil hlavou Peter.
"To teda, nic podobnýho sme zatím za úplňku nezažili. " přikývl James a s chutí se napil čerstvého kafe, které před ně Lily postavila.
"Tak povídejte. " vydechl Remus a psychicky se připravoval na to, co mu budou vyprávět.
"No, začátek probíhal, jako vždycky. Proměnil ses, chvíli ses zmítal v řetězech a bojoval si s nima. Pak povolili a tys zdrhnul. Prostě normálka. Bylo ale dost brzo. Normálně se ti to povede až tak kolem třetí ráno. Tentokrát nebyla ani jedna. Tak sme dělali to, co vždycky. Naháněli sme tě po lese a hlídali, abysme se nedostali někam na kraj. " začal vypravovat James. To on nebo Sirius vždycky povídali historky. Peter se většinou moc neúčastil, jenom občas něco dodal a doplnil.
Lily mezitím dodělala snídani a postavila všechno na stůl. Kluci se ale do jídla nepustili, protože s plnou pusou by se Jamesovi špatně mluvilo a Remus momentálně neměl na jídlo ani pomyšlení.
"Pak se to všechno zvrtlo. " dodal dramaticky Peter. To si k nim přisedla i Lily, aby poslouchala.
"Bohužel, někdo si na kraji lesa postavil chatu. Bylo to jakoby z druhý strany, kam běžně neběháme, proto sme to nevěděli. Zrovna tam byli lidi. " podíval se James vážně na Remuse. Ten vystrašeně koukal a měl co dělat, aby s ním tahle informace nešvihla.
"Co sem udělal? " vykoktal Remus a bál se odpovědi.
"No, v podstatě naštěstí nic. Samozřejmě si byl zuřivej a chtěl si je dostat. Naštěstí sme si toho všimli včas. Co nejvíc sme se tě snažili držet dál, ale rozzuřenej a krvelačnej vlkodlak není žádná sranda. Museli sme nějako varovat nebo ochránit ty lidi a ve zvířecí podobě bysme to těžko zvládli. Takže Sirius se proměnil do lidský podoby. " vyprávěl dál James.
"Tak tady nastal problém. " docvaklo Remusovi, proč Siriuse tak zřídil. Jako psovi by mu tolik neublížil.
"Jo, to nastal. Ten barák různě začaroval, aby se jakoby otupili tvoje smysly, takže si je necejtil. Byli v bezpečí. Jenže Sirius ne. Než se stačil přeměnit zpátky, vrhl ses na něj. " popisoval James tu strašnou situaci.
"Pane bože. " zakroutila Lily hlavou a zakryla si rukou ústa.
"Počkej moment, Peter v lese říkal, když si tam ještě nebyl, že si nejste jistý, jestli sem Siriuse jenom poškrábal nebo i pokousal. " mluvil pomalu Remus a snažil se zhluboka dýchat. Byl z toho fakt otřesený. "Tohle se stalo, když byl v lidský podobě, že jo? "
"Jo. " odpověděl potichu Peter. Všichni chvíli mlčeli a přemýšleli o vážnosti situace.
"Takže je dost možný, že sem Siriuse pokousal, když byl člověk. To znamená, že by nebyl imunní jako ve zvířecí podobě. To znamená, že sem na něj možná přenesl tohle hnusný prokletí a odteď budeme běhat o úplňcích spolu. " mluvil Remus a s každým slovem pomalu zvyšoval hlas, až skoro křičel.
"Musíme doufat, že ne. Byl sice dost ošklivě zraněnej, ale nemyslim si, že by na sobě měl nějaký rány od zubů. U Munga sem řekl, co se stalo, samozřejmě sem se ale nezmínil o tobě. Řekl sem, že to byl nejspíš Šedohřbet. Takže teďka se o něj staraj a provedou testy, jak na tom je. " snažil se ho James uklidnit.
"Po obědě jdu do práce, tak můžete jít se mnou a rovnou se tam všichni zastavíme. " plánovala rychle Lily. Poté už se pustili do snídaně. Byli z toho sice dost otřesení a mimo, ale co teď můžou dělat. Musí čekat a všechno se dozví, až uvidí Siriuse.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | 23. ledna 2013 v 9:31 | Reagovat

Chudák Remus, ten si to nikdy neodpustí, ať už Siria pokousal nebo ne.... Byla bych nervózní z toho, žes to tam usekla a nenapsala, jak to se Siriem je, ale vzhledem k tomu, že pro příběh Harryho Pottera je to dost důležitá postava a vlkodlakem tamnení, tak věřím že i v tvé povídce to s ním dopadne teď dobře...

2 Domeenika Domeenika | 23. ledna 2013 v 12:39 | Reagovat

Chudak Rem. Takto trpiet...
Dufam, ze sa Siriusovi nestalo nic vazneho. A ze sa nestane vlkodlakom.
A James super rozprava "prihody".
A Lily, ako sa o nich starala.

3 LilyE LilyE | Web | 23. ledna 2013 v 21:32 | Reagovat

chudák Remus a Sirius :-( On si to nikdy nepodpustí, i kdyby se vlkodlakem nestal :-(
James to ale pěkně povyprávěl, fakt krásně :-)
Těším se na další :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama