Everybody should have his own world...

1.kapitola - Schůzka v novém domě

18. prosince 2012 v 19:31 | Maggdinka |  *Temné časy*
Oficiální první kapitola k Temným časům je na světě. Sama se dost divím a obdivuju se, že sem to stihla ještě před vánocema, zvlášť když mám zítra jeden zápočet. Tímto se povídka oficiálně rozjíždí, tak doufám, že se vám bude líbit. U prologu jste mě s komentáři docela zklamali, čekala jsem jich víc. Doufám, že u první kapitoly se polepšíte.

K ději nemá snad ani moc cenu něco dodávat. Je to pořád takovej rozjezd, v téhle kapitole půjde primárně o Jamese a Lily. Na konci se Brumbál zmíní o založení Fénixova řádu a pozve Poberty a Lily, aby do něj vstoupili. Už jsem prozradila dost. Doufám, že se vám kapitola bude líbit a že ji náležitě (komentováním) oceníte. Užijte si to...Vaše Maggdinka♥



Schůzka v novém domě

"Ten gauč dejte támhle. " navigovala Lily stěhováky. Toto byl poslední kus nábytku, který vykládali. Všechno bylo konečně hotovo. Byl začátek října a Lily a James si spolu pořádili domeček. Nebyl velký, ale měl dvě patra. Byl i tak dost prostorný a hlavně útulný. Jejich rodičům se tento krok zdál poněkud uspěchaný, nikdo nechápal, proč se z bytu hned po dvou měsících stěhujou do domu. Oni dva to tak ale chtěli.
"Konečně ve svým. " pochvaloval si James. Ten domeček totiž přímo koupili, takže byl teď oficiálně jejich.
"Ještě, že máš tak našetřeno z narozenin a že tvoji rodiče jsou tak štědrý. " usmála se Lily a prohlížela si dům. Byl to dům jejích snů. Krásná prostorná kuchyň, obývák a jídelna, kde budou trávit společné rodinné večery. Nahoře ložnice a pokojíček pro budoucí děti. Takhle si to vždycky přála. Nikdy nijak zvlášť netoužila po velké vile a luxusu, tohle jí stačilo a vyhovovalo.
"Doufám, že seš šťastná. " zahleděl se James na svoji lásku a pozoroval ji, jak se blaženě rozhlíží kolem.
"Strašně šťastná. " zvolala Lily nahlas a skočila Jamesovi do náruče. Dala mu dlouhý a vášnivý polibek.
"Můžeš hned začít vymýšlet, jak všechen nábytek uspořádáš. Budeme taky muset vymyslet, co budeme muset dokoupit. " informoval James Lily. Věděl, že z uspořádávání a nakupování bude nadšená. Jí stačí ke štěstí málo. James miloval, jak se ona dokáže pro některé věci tak strašně nadchnout. Miloval ten její výraz, když byla šťastná. Věděl, že udělá vše pro to, aby tenhle výraz vídal na její tváři až do konce života.
"Stěhování a plánování počká. " odbyla Lily přítele. Ten na ni nechápavě zíral. Myslel, že se do toho pustí hned a nepůjde ani spát. Taková Lily byla. Musí mít všechno hotové a perfektní.
"Teď jsem tak strašně šťastná a přemýšlím, jak odměnit svého skvělého přítele, který pro nás tenhle dům koupil. " zaculila se zrzka.
"Tak v tom případě stěhování opravdu počká. " usmál se James. Objal ji a políbil. Lily mu už ze zvyku sundala brýle. Nejen, že překážely, ale zároveň milovala jeho oči bez nich. Ráda se do nich koukala. Pak mu sundala mikinu.
"Teda slečno Evansová, vy jste nějaká nemravná. " zasmál se James a trošku překvapeně na Lily koukal. Ona většinou taková nebyla, držela se spíš zpátky. To on byl vždycky iniciátorem jakéhokoliv sbližování. Lily se zasmála a rozhlédla se kolem. Ani postel tu ještě neměli. Pokrčila rameny, políbila Jamese a stáhla ho dolů na podlahu.
------------------------------
Zařizování domu dalo Lily a Jamesovi zabrat. Nějaký nábytek měli už z předchozího bytu, ale nebylo toho moc, jelikož předtím bydleli jenom v garsonce. Proto nakupovali, zařizovali a zdobili.
Za týden už byly všechny pokoje útulně a krásně zařízené. Jen jeden pokoj stále čekal na úpravy a to dětský, vedle ložnice. Zatím nebylo třeba ho zařizovat, tak nechtěli zbytečně utrácet.
V pátek, necelé dva týdny po přistěhování, pozvali na večeři své rodiče a samozřejmě také Poberty. Nikdo jejich dům ještě neviděl, proto na něj byli všichni velice zvědaví.
"Moc hezký baráček. Krásně jste si to zařídili a ta zahrádka vzadu je krásná. " pochvalovala paní Evansová domek.
"Bez mých rodičů bysme to těžko zvládli. " usmál se James a objal svoji matku kolem pasu.
"Myslíš, bez našich peněz. " zasmál se pan Potter srdečně.
"Moc děkujeme. Všechno vám do posledního svrčku vrátíme. " děkovala Lily svému budoucímu tchánovi a tchýni.
"Ani nápad. Ty peníze jsou Jamesovi. Dostával je od nás k narozeninám a k sedmnáctinám dostal svůj podíl. " mávla rukou paní Potterová. Jejich peníze to nebyly, všechno dali synovi jako dárek. Rodina Potterova měla obrovské rodinné dědictví, protože to byl jeden z nejstarších kouzelnických rodů ve Velké Británii. Jednoho dne všechen majetek rodu zdědí James s rodinou.
"Tys dokonce i vařila, jo? " pokýval uznale Remus, když viděl na stole domácí jídlo.
"Musela jsem přece pokřtít kuchyň, ne? " usmála se hostitelka.
"Tak, teď když už umíš vařit, tak se můžeš vdát. " zasmála se paní Evansová na dceru.
"No, já bych to nepředceňoval, ještě sme nezačali jíst. I když to hezky vypadá, neznamená to, že to bude k jídlu. " zahýkal smíchy Sirius.
"Já ti dám, abys nebyl o hladu! " mrskla po něm Lily utěrku, kterou právě držela v ruce. Brala to ale s humorem. Siriusovi vtípky moc dobře znala, a proto věděla, že to nemyslí zle. Jenom si z ní dělá srandu.
Všichni se usadili k jídelnímu stolu a pustili se do jídla. Museli přičarovat židle navíc, protože základním vybavením stolu byly jenom čtyři židle. Měli co dělat, aby se všichni namáčkli u stolu, ale dalo se to.
"Bylo to vynikající, Lily. " usmála se paní Potterová na svoji skoro snachu.
"Opravdu úžasný, miláčku. " políbil James něžně Lily na tvář.
"Vypadáte opravdu šťastně. Tak hlavně, ať vám to vydrží. " okomentovala pohled na ně paní Evansová.
"Ať tenhle dům brzy zaplníte dětmi. " pozdvihla paní Potterová skleničku vína a všichni si společně připili.
Chvíli si ještě všichni společně povídali dole v obýváku. Potterovi poté museli už jít, tak se se všemi rozloučili. Lily zůstala potom dole s rodiči, zatímco James a Poberti šli nahoru.
"Hele co mám. " zašklebil se Sirius, když zavřel dveře do ložnice. Vytasil z kapsy doutníky a vítězoslavně je ukazoval.
"A já mám zase tohle. " vytáhl James ze skříně lahev Ohnivé whisky.
"A to je proč si my dva tak skvěle rozumíme. " zasmál se Sirius. Všichni čtyři si nalili whisky.
"Jdeme na balkón. Lily by mě zabila, kdybysme to tady zasmradili kouřem. " vyhnal je všechny James na balkón, který byl přímo u ložnice.
"Tak jak se ti žije pod čepcem? " vyzvídal Sirius a zaplálil si doutník.
"Dyk nejsme ještě svoji. " ohradil se James.
"Jako byste byli. Není v tom rozdíl. " pokrčil Black rameny.
"Náhodou, Lily je podle mě skvělá. Každej chlap, kterej si najde takovouhle holku musí bejt nejšťastnější na světě. " zastával se Jamese Remus.
"To já neříkám, Lily je skvělá, o tom žádná. Jenom vyzvídám. " bránil se Sirius. Chvíli mlčky popíjeli a pokuřovali.
"Mimochodem, plánujete už svatbu? Když už jste nastěhovaný a na všechno jdete tak rychle? " prolomil Remus ticho.
"Vůbec sme se o tom ještě nebavili. Myslim, že to přijde samo. Mimo to, já musim bejt hlavní iniciátor, nejdřív ji přece musim požádat o ruku, aby byla svatba. " informoval James kamarády.
"Takže můžeš čekat jak dlouho chceš. " konstatoval Peter.
"To zas ne. Lily je hezká holka, kdybych ani po několika letech nic neudělal, mohla by ode mě odejít a najít si někoho lepšího. " zasmál se James.
"Divim se, žes jí o ruku už nepožádal, když po ní toužíš od prváku. " poznamenal Sirius.
"Všechno pěkně popořadě. Nastěhovali sme se k sobě, teď sme si pořídili barák, tak na žádost o ruku a svatbu času dost. " pokrčil James bezstarostně rameny. Momentálně byl moc šťastný a nepotřeboval to nijak měnit. Ten čas jednou nastane, ale zatím není kam spěchat.
"A děti? " otázal se Remus.
"Ty máš teda dneska otázky. " rozesmál se Sirius. Remus nějak moc vyzvídal.
"Nestraš s dětma. " bránil se James. "Samozřejmě děti chci a chci je s Lily. Když ale neplánuju ještě ani žádost o ruku a svatbu, nebudu přece plánovat děti. Jednou přijdou a budu moc šťastnej. Teď je nám ale teprve sedmnáct, tak není kam spěchat. "
"Moje řeč. " přitakal Sirius a souhlasně poplácat Jamese po zádech.
------------------------------
O víkendu, zrovna když Lily a James obědvali, přiletěla sova a zaklepala zobákem na kuchyňské okno. James ji vpustil dovnitř a sundal psaní z nohy. Sova se nechystala k odletu, proto bylo jasné, že její majitel čeká na odpověď.
"Od koho to je? " zajímala se Lily a snažila se číst Jamesovi přes rameno.
"Od Brumbála. " informoval ji James, protože ředitelovo písmo okamžitě poznal. Začal číst nahlas.
"Vážená Lily, vážený Jamesi. Rád bych se s vámi sešel v důležité záležitosti. Krom vás jsem zkontaktoval i Siriuse Blacka, Remuse Lupina, Petera Pettigrewa a pár dalších. Rád bych se s vámi sešel. Doneslo se ke mně, že nyní máte vlastní dům, proto vás žádnám, zda bychom tuto schůzi mohli uskutečnit u vás doma. Jednalo by se o pátek třicátého října v osm hodin večer. Děkuji za brzkou odpověď a brzy naviděnou. S pozdravem, Albus Brumbál. " přečetl James slovo od slova celý obsah dopisu.
"Co může chtít? " dumala Lily trošku zaraženě.
"Určitě to bude něco důležitýho, když nás žádá o takovou schůzku. " mínil James. "Hned mu odepíšu, že schůzka u nás doma platí. "
"Určitě. " přikývla Lily a pohotově přistrčila k Jamesovi pergamen a brk. Dali dopis sově a ta poté odletěla.
*
V pátek pomalu začali všichni docházet. Sirius přišel už v šest na večeři. Po sedmé dorazili společně Remus a Peter. Těsně před osmou se rozezněl domovní zvonek. Lily běžela otevřít. Venku stáli Frank a Alice Longbottomovi.
"Vítám vás. " usmála se na ně zářivě Lily a zavedla je rovnou do obýváku, kde byli ostatní. Franka a Alici si ostatní matně pamatovali ze školy. Byli téměř o tři roky starší a od profesorky McGonagallové slyšeli, že jsou oba v součastnosti dobří bytrozoři a pracují pro Ministerstvo kouzel.
"My se asi úplně přímo neznáme. Já sem James. " představil se James příchozímu páru a napřáhl ruku nejdříve k Alici a potom i k Frankovi. Ostatní se řídili jeho vzorem a postupně se všichni seznámili.
"Má přijít ještě někdo? " zajímal se Peter.
"Otázkou spíš je, co nám Brumbál chce. " opravil ho Sirius. Všichni byli úplně stejně zmatení jako on, takže nikdo neměl ani tušení, co po nich jejich bývalý ředitel může chtít. Bylo dost divné, že Albus Brumbál zrovna je prosí o nějakou pomoc a důležitou věc. Sám on je nejlepší čaroděj na světě a možná všech dob, tak jakoupak by mohl potřebovat pomoc od právě vystudovaných kouzelníků, kterým ještě schne inkoust na diplomu z OVCE.
"Za chvíli se to dozvíme. " mínil Frank. Pobertům i Lily bylo trošku divně, nejen proto, že Frank a Alice jsou starší než oni, ale hlavně proto, že oba jsou úspěšní bystrozorové a pracují pro ministerstvo, zatímco oni pracují vesměs v mudlovských zaměstnáních, kde ani nemohou používat kouzla.
Pár minut po osmé se konečně ozval domovní zvonek. Lily rychle běžela otevřít a byl to opravdu jejich někdejší ředitel.
"Všechny vás velice zdravím a omlouvám se za zpoždění. " podíval se Brumbál na všechny přítomné, jakmile ho Lily dovedla do obýváku. Vzala od něj jeho cestovní plášť a pověsila ho v předsíni na věšák. Jako správná hostitelka potom každému nabídla něco k pití a když udělala pár káv, mohlo se začít.
"Jistě vás zajímá, proč jsem si vás sem takhle svolal. " začal Brumbál, když po deseti minutách ode všech vyzvěděl, co právě dělají a jak se mají.
"Přesně to nám vrtá hlavou. " přikývl Frank Longbottom.
"Jak vám můžeme pomoct, pane řediteli? Uděláme vše, co bude v našich silách. " dušovala se vážně Lily. Bradavického ředitele měli všichni moc rádi, byl na ně vždy hodný, spravedlivý a ne přísný. Proto, ať se jednalo o cokoliv, chtěli udělat všechno pro to, aby mu pomohli.
"Jak jistě víte z Denního věštce, nebo i z mudlovských zpráv, moc Lorda Voldemorta roste. Což není vůbec dobrá zpráva. Nejenom pro utajení kouzelníků, ale hlavně pro bezpečí jak nás, tak nevinných a bezbranných mudlů. " začal Brumbál.
"Jsou to zvěrstva. " přikývla Alice znechuceně.
"Souhlasím. " přikývl Remus.
"Ano, je to smutné. Ministerstvo se snaží dělat vše, co je v jeho silách a Frank s Alicí mi to jistě potvrdí. " otočil se Brumbál na pár. "Jenže to nestačí. "
"O co vám teda jde? " vyzvídal Sirius.
"Ministr kouzel i další pracovníci se moci Voldemorta bojí. Někteří jsou pravděpodobně i pod jeho vlivem, a proto jsme já a pár dalších došli k názoru, že tady práce ministerstva rozhodně nestačí. " nastínil jim Brumbál situaci.
"Pořád ale nechápeme, co po nás vlastně chcete, pane řediteli. " ozvala se zdvořile, ale trochu netrpělivě Lily.
"Já a pár mých přátel jsme se rozhodli založit jakousi odbojovou skupinu, která bude proti Voldemortovi a jeho Smrtijedům bojovat. Zatím je to víceméně ve fázi příprav, ale myslíme to naprosto vážně. " Brumbál už se pomalu dostával k jádru věci.
"A nás jste si pozval, protože...? " podíval se na něj James.
"Protože jsem vám přišel navrhnout, zda byste se k našemu hnutí nepřidali. " vypustil konečně Albus Brumbál z úst důvod své návšetěvy. "Vím, že po vás chci mnoho a nebudu předstírat, že to není nebezpečné. Je to velice nebezpečné, půjde i o život. Nicméně znám vás a vím, že máte srdce na pravém místě a nebelvírská odvaha nechybí nikomu z vás, proto jsem si myslel, že byste mi neodpustili, kdybych vás k tomuto ani nepřizval. Nechci, abyste si mysleli, že to musíte udělat. Je to jenom nabídka a nikdo z vás to nemusí přijmout. "
"Bereme to! " vyhrkl James a promluvil tak i za ostatní. Všichni souhlasně přikyvovali.
"Je jedno jak nebezpečný to je, nemohli bysme sami se sebou ani žít, kdybysme s tím ubožákem nic neudělali. " reagoval Sirius.
"Ano, už hodněkrát jsme si říkali, když jsme četli nebo viděli nějaké zprávy, že někdo proti Voldemortovi něco udělat musí. Rádi pomůžeme. " ozvala se i Lily.
"Franku, Alice, a co vy? " otočil se Brumbál i na Longbottomovi, protože mlčeli. "Vím, že oba pracujete pro ministerstvo a máte i tak dost práce, ale pro naše hnutí byste byli nepředstavitelným přínosem. "
"Připojíme se k vám rádi. " přikývl Frank po krátkém očním kontaktu se svou ženou.
"Na ministerstvu se nesnaží tak moc, jak by měli. Už několikrát jsme to ostatním vyčítali, ale nikdo nás neposlouchal. " připojila se Alice.
"Výborně. Bylo by také moudré, kdybyste o tom nikomu neříkali. Myslím, že největší úspěchy budeme mít, když se o nás nebude vědět. Voldemortovi špehové jsou všude. " podíval se Brumbál vážně po všech přítomných.
"Ani ministerstvu by se to moc nezamlouvalo, proto si to prosím nechte pro sebe. " obrátil se Brumbál na bystrozory.
"Nebojte, budeme vám užiteční. Ministerstvo má víc informací, než co vědí ostatní, takže aspoň budeme moci přinášet různé novinky a informace. " přikývl Frank.
"Nu, moji milí stateční Nebelvířané, rozpustíme to. Včas se vám ozvu, až všechno promyslíme a vymyslíme. Musíme najít sídlo štábu a zařídit plno dalších věcí. Pokusíme se co nejrychleji, ale do té doby vás není třeba. Pošlu dopis, až vše bude zařízené. " rozloučl se se všemi Brumbál a odešel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leonie Leonie | 18. prosince 2012 v 20:16 | Reagovat

Bitky se Smrtijedy já zrovna moc nemusím, a tahle povídka se bude asi celá točit kolem toho. No ale musím pochválit je to pěkně napsáno, tak snad tak budeš pokračovat

2 LilyE LilyE | Web | 19. prosince 2012 v 22:35 | Reagovat

Suprový! Moc se mi to líbí. Líbí se mi že tahlencta kapitola je točená okolo Lily a Jamese protože jsou to ty nej postavy z Harryho Pottera. Je to krásně napsané a těším se na další kapitolu. Snad bude brzo nejaká bitka, protože bitky jsou super, hlavně ty podle tebe. :D

3 Vendy Vendy | 24. prosince 2012 v 14:41 | Reagovat

je to sice jiný kafe, než Elita, ale líbí se mi to. sice mě to přijde docela sentimentální hlavně ten začátek, ale věřím, že jakmile tam bude nějaká akce tak to bude fičák.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama