Everybody should have his own world...

30.kapitola - Velikonoční relax

30. listopadu 2012 v 9:24 | Maggdinka |  * Elita Bradavic 2 *
Po průserářské poslední kapitole je tu zase něco trochu normálnějšího. Naši hrdinové odjíždí na velikonoční prázdniny k Potterům. To bude zase bordel. Tentokrát s nimi na všechny dny jedou i Mike a Patrick. V čem to bude jiné? A co se za tu dobu všechno semele? Ještě sama nevím, kolik kapitol tomuhle období věnuju, ale minimálně tři až čtyři to budou určitě. Takže si teď na chvíli všichni odpočineme od Bradavických zdí a budeme sledovat, jak si užívají v Godrikově Dole.

Chci vám moc poděkovat za komentáře k předešlé kapitole. Moc mě jejich délka potěšila a jsem taky moc ráda, že jste se pobavili a procvičili si zase jednou bránice. Budu se snažit, aby takového čtení bylo co nejvíc. Doufám, že u téhle kapitoly zanecháte taky tak super, jako posledně. Mějte se hezky a přežijte tu kosu…Vaše Maggdinka♥



Velikonoční relax

Konečně se kodrcáme v mašině do Londýna, odkud se pak přemístíme do Godrikova dolu. Ještě dneska nás bolej břicha z těch včerejších výtlemů, po tom sovím náletu na celý Bradavice.
"Že sme se na to nevysrali a radši se nepřemístili. " hudrovala Emma. Mluví mi z duše. Ten vlak už mě taky pěkně štve. Včera sme si zadělali na pěknej školní trest, takže myslim, že by se v tom už ztratilo, kdybysme se nedovoleně přemístili. Přece jenom, sme sedmáci a sme plnoletý, tak nevim, proč musíme jezdit touhle rachotinou.
"Máme aspoň dost času si popovídat. " rozumovala Lily.
"To bysme měli, i u Potterovejch, protože touhle dobou bysme tam už dávno byli a dokonce vybalený. " zahučela sem. Ta Lily má občas logiku houpacího koně, fakt.
"Jo, ani zakouřit si tady nemůžu. " nadával Sirius. Koukám, že tady sou nasraný skoro všichni, že jedem vlakem.
"Jako bys tady někdy zákaz kouření dodržoval. " ušklíbl se James. To je fakt. Sirius tradičně chodil kouřit normálně na záchodky. Občas si zapálil jenom na chodbičce z okna, tak nevim, co tady zas nadává. Beztak půjde. Dávám mu nanejvejš hodinu.
Celou cestu sme se stejně bavili jenom o tom včerejšku a tlemili se. Nejvíc sme si připomínali nasranou McGonagallku.
"Sem zvědavá, jaký tresty nám dá. " strachovala se Leona. No jo, aby náhodou neměla málo času na randění.
"Za těch pár dní klidu jí to přejde. " mávl rukou bezstarostně James. Sem stejnýho mínění.
"Všimli ste si? Dneska nebyla na snídani. " podotkla Lily. Toho sem si ani nevšimla, já běžně k učitelskýmu stolu nečumim.
"Asi se z toho musela vyspat a pořádně to rozdejchat. " roztlemila se Emma a svalila se na podlahu. Ta holka se neumí tlemit normálně. Já se občas taky skládám k zemi, ale to musim mít hodně mega výtlem. Jako včera. To sem se nezřítila jenom díky Siriusovi, kterej mi sloužil jako podpěra. Ona se ale k zemi sesouvá snad pořád. Občas, třeba na hodinách, je to vážně sranda. My si tam vzadu kecáme, pak něco řeknu, ona se roztlemí a složí se pod lavici. Učitele ji nejen díky tomu fakt "milujou".
"Mimochodem Jimmy, vaši věděj, že ses s Lily rozešel? " naklonila sem se k našemu hostiteli.
"Jo, vždyť sme u nás byli na vánoce a to už sme spolu nebyli, pamatuješ? " nechápal můj dotaz. No jo, Lilka tam vlastně přijela jenom na Silvestra.
"A věděj, žes tam pozval jejího novýho boyfrienda a že on fakt přijede? " vyzvídala sem dál. Tyhle story ze života mě prostě berou.
"Jo, psal sem jim to. Já s nima mluvim o všem. " pokrčil rameny.
"V poho, já jen, aby nedošlo k nějakýmu nedorozumění nebo trapasu, když by se tam ty dva spolu ukázali. " zamlouvala sem svoji zvědavost.
"Už se těšim na Sofiinu večeři. To bude labůžo. " libovala si Sarah. Jo, Jimmyho mamča vaří fakt božsky. No není se čemu divit, taky je to Italka. Doufám, že tam dneska bude pořádná nálož těstovin a za pizzu bych se taky nezlobila.
"Co taťka, pořád vysedává od rána do večera v práci? " zajímala se Leona. Jo Jamesův tatík pracuje na odboru záhad na ministerstvu, jestli si pamatujete a vždycky je dost vytíženej, i přes svátky.
"Jo, maj toho hodně. Ten Voldemort si nedá pokoj. " povzdychl si James. Myslim, že u nich doma to taky není úplně růžový, třeba v létě, když je Jack pořád v práci. Pro Sofiu, jako jeho manželku to musí bejt děsný.
Kecali sme si o všem možným a konečně sme dojeli do Londýna. Už zase je tma jako v pytli, ta cesta trvá strašně dlouho. Tentokrát na nás nikdo na nádraží nečekal.
"Aha, takže taťka je v práci a mamka vaří. " okomentoval to James, když ani jednoho ze svých rodičů nenašel. Vzali sme si těch svých pár švestek a štrádovali si to před nádraží, abysme se mohli z nějaký temný uličky přemístit k domu.
"Doufám, že mamka zrušila ochranný zaklínadlo, nechce se mi to šlapat až od brány. " zabručel James. Jo, to mě taky ne. Jejich barák je na kopci a vstupní brána je od něj minimálně kilometr daleko, takže doufám, že se budeme v klidu moct přemístit rovnou před dveře.
Naštěstí bylo ochranný kouzlo zrušený, takže sme se objevili přímo před dveřma. Vevnitř svítí pár oken, takže paní Potterová je doma. Hned jak James otevřel dveře a všichni sme se nasáčkovali dovnitř, Sofia přiběhla, aby nás uvítala.
"Ci sono i miei cari! " zadrmolila italsky, že sem to ani nestihla. Vrhla se na syna a zlíbala mu obě tváře.
"Amore mio. " rozplývala se nad synem a prohlížela si ho, jak zase vyrostl.
"Anglicky, mami, anglicky. " zasmál se James. On ji samozřejmě rozumí, ale myslí to kvůli nám, protože my nerozumíme ani hovno. Teda, amore mio sem rozuměla i já.
"Scusate, vždycky, když jsem rozrušená, tak drmolím italsky a ani si to neuvědomuju. " omlouvala se Sofia rozverně.
"Mami, tohle je Mike a tohle Patrick. " představil James mamce dva nový členy. Mike tu myslím na Silvestra už byl, ale Jamesovi rodiče nepotkal. Všimla sem si, jak Sofia na Jimmyho mrkla takovým tím stylem: To je ten její novej? A koukala při tom na Patricka.
"Běžte si vybalit a zabydlet se, jídlo bude asi za hodinu. To už by měl dorazit i Jack. " pobídla nás paní Potterová.
"Kdo ví, jestli. " poznamenal James. Tím myslel, že jeho táta přijde určitě zase pozdě.
"Slíbil, že dneska se opravdu utrhne, když jste přijeli. " ujistila ho matka.
"To on slibuje často, že se utrhne, jenže pak se stane něco strašně zajímavýho, u čeho nemůže chybět. " hudroval James.
"Stai zitto! E non ribatti! " okřikla ho italsky a divoce zagestikulovala, takže sme ji nerozuměli. Což byl nejspíš účel. Nebylo asi moc slušný přihlížet jejich rodinným hádkám a paní domu nebylo asi moc příjemný, že hosti musej tohle poslouchat a pozorovat. Ona je taková drobná a miloučká, ale jak zařvala a ještě u toho zamávala rukama, docela sem se ji i bála. Už je mi jasný, kdo vždycky peskoval Jamese za blbosti.
*
Jamesův taťka nakonec přišel na večeři přece jenom včas, takže všichni byli uvolněný a v dobrý náladě.
Toho jídla co zase bylo! Já si nechci stěžovat na bradavický skřítky a jejich vaření, hostiny v Bradavicích sou něco, ale přece jenom, za ty roky to už máme trochu přejezený. Toho, co vaří Sofia se ale nepřejim nikdy. Snědla sem už tak deset chodů a pořád mám na něco chuť. Sarah jako vždycky ze stolu vyluxovala všechno sladký.
U Potterových přibyli dva žravý chlapi - Patrick a Mike, ale Sofia z toho byla naopak nadšená, protože může vařit víc.
Po večeři sme si dali ještě italskou kávu s malým zákuskem.
"Mimochodem, možná v následujících dnech očekávejte sovu z Bradavic. " prohodil James jenom tak mezi řečí.
"Kluci, co ste zase vyvedli? " vyprskla paní Potterová.
"Proč to svádíte zase jenom na nás? " ohradil se dotčeně Sirius. U Potterových už nějakej ten pátek bydlel, takže se k ni prakticky choval jako k rodičům a oni se k němu zase chovali jako k synovi.
"Jo, podíleli sme se na tom všichni, co sme tady. " doplnil ho James. Ty dva sou fakt jak Pat a Mat. Pak sme začali jeden přes druhýho vyprávět, co a jak sme provedli. Divim se, že nám Potterovi rozuměli, protože sme se překřikovali a každej sme chtěli něco říct.
"No teda, to ale nebylo pěkné. " podívala se na nás káravě Sofia. James a Sirius sklopili oči, už maj asi před ní takovej instinkt.
"Tak to je pecka. " řehtal se Jack a mohl se smíchy potrhat. Málem na sebe vylil vařící kafe, který celou dobu držel v ruce. To je borec, takovýho tátu bych chtěla. Já mám taky samozřejmě fajn tatíka a až mu to budu vyprávět, taky se určitě zasmějte, ale na vytlemenýho Jacka je skvělej pohled.
"No tak Jacku! " okřikla Sofia káravě manžela. Ten se jako na povel přestal smát.
"To od vás nebylo správný. Musíte bejt slušný a učit se na OVCE. " pohrozil nám Jack přísně. Je jasný, že to dělá jenom na oko, protože koutky mu škubaly. Sofia odešla do kuchyně něco dělat.
"Stejně to je dobrý. " zasmál se pan Potter polohlasem a mrkl na nás. Všichni sme se roztlemili.
"Já to slyšela. " ozval se z kuchyně zvučný hlas paní domu. Všichni sme radši ztichli. Ne nadarmo se říká, že Italové sou temperamentí. V hádkách a slovních přestřelkách proti nim nemáte šanci.
"Musím ale uznat, že z vašeho pohledu to musela být sranda. " usmála se umírněně, když se k nám vrátila.
"To teda byla. Však ty by ses válela smíchy po zemi, kdybys to viděla. " ujistil ji se smíchem synátor.
-----------------------------
"Jdem pro nějaký zásoby. Doufám, že s náma souhlasíte, že budeme pařit a chlastat v baráku. Do hospody lízt je zbytečný, to můžeme dělat v Prasinkách. " obeznámili nás James a Sirius se situací. Všichni sme výjimečně společně seděli na snídani. Nikdy předtím sme se tady takhle všichni nesešli, protože často sme já, Sirius a James vstávali brzo a ostatní naopak pozdě.
"Souhlas. " přitakala sem a všichni se připojili.
"Nechceš jít s náma? " ptal se mě Sirius, když ostatní z jídelny odešli a zůstala sem tady sama s Pobertama.
"Dolů do prasinek na náves? Ani ne, díky. To si nechám ujít. " ušklíbla sem se ironicky, ale Siriusovi neušel malej smutek v mým hlase.
"Chápu. " přikývl a povzbudivě se zazubil. Stejně jako jemu, i vám nejspíš došlo, že důvod, proč nechci dolů není ani tak to, že bych byla líná, ale Jazz. Sice ho tam nepotkám, to je jasný, ale nechci si to všechno zase připomínat. Viděla bych tam tu hospodu, kde sme se poprvý potkali a která už Tonymu nepatří a šli bysme do toho obchodu, kam šel s náma, aby nám koupil mudlovskej chlast, protože nám ještě tenkrát nebylo osmnáct.
"Až se vrátíme, stavim se za tebou, jo? " dodal Sirius, když s batohama na zádech vycházeli z domu.
"Klíďo. " přikývla sem. Na pokoji sem sama. Emma a Lily sou se svejma boyfriendama a Sarah a Leona sou spolu. Sice sem mohla bejt s nima, ale občas člověku neuškodí, bejt chvíli sám a užívat si samoty. V Bradavicích nás je na pokoji pět, takže toho mám občas plný kecky.
Kluci přišli až k obědu. Ten nám nechala uvařenej Sofia, protože teď byla v práci. Takže sme se všichni společně nadlábli a se Siriusem sme šli ke mně až po obědě.
"Koupil sem jednu flášu speciálně pro nás, která se nebude počítat do celkový útraty, ale je jenom na mě. " vytasil na mě flašku Ohnivý whisky.
"Hochu, ty bys byl prostě ideální manžel, takovej do nepohody. " zasmála sem se a zavřela za ním dveře. Kecli sme si na zem a opírali se o postel. To je nejpohodlnější, když tady nejsou žádný křesla nebo tak něco. A na postel si s nim radši sedat nebudu, protože víme, jak by to po flašce whisky nejspíš dopadlo.
"Nebuď už smutná. " zahlaholil, když sme měli už něco v sobě. V tenhle okamžik naše debaty směřují obvykle vážnějším směrem.
"Dyk sem v pohodě. " mávla sem rukou. Proč má každej potřeby bavit se se mnou o mejch pocitech?
"Ne nejseš, seš pořád v háji. Může za to Jazz. Chápu, že to není pro tebe lehký, ale život jde dál. Před pár měsícema sem znal holku, která tohle heslo vyznávala. " podíval se na mě trochu káravě a trochu soucitně.
"Ty máš tak co mluvit o změnách. Tenhle rok seš úplně jinej. " sprdla sem ho. Nepopírám a přiznám si, že za to z větší části můžu nejspíš já. Sám mi to už hodněkrát přímo nebo nepřímo naznačil. Sem si toho vědoma. Ale to mi nebrání v tom, abych ho za změny chování sprdla. Jak on na mě, tak já na něj.
"Nejsme už prostě malý děti nebo puberťáci. " pokrčil Sirius rameny.
"Sme asi divný, protože právě puberťáci si nejvíc berou různý rozchody. My už sme jakoby dospělý a měli bysme na to bejt zvyklí. " nechápala sem. Sme prostě vadný.
"Nejsme na to prostě zvyklí. " mávl rukou. To je nejspíš pravda. Je fakt, že nikdy sem neměla nikoho tak ráda jako Siriuse nebo Jazze a Sirius nejspíš nikdy neměl nikoho rád tak jak mě. Měl milion holek, ale všechny jen pro pobavení. To se mnou zacházel jinak. Proto sem částěčně ráda, ale i zahanbená, že sem byla jeho první vážná známost. Ráda, protože žádný holce přede mnou se nepodařilo okouzlit srdce Siriuse Blacka, ale zahanbená, protože sem první holka, která ho zranila a on poznal, jaký to je, když vás zraní někdo, koho milujete.
"Už sme napraný a zase tady moc filozofujeme. " ušklíbl se Sirius, aby odlehčil situaci. Stejně je fakt, že nikdy sem si s nikým nerozuměla tak, jak se Siriusem. U holek se mu může vyrovnat tak možná Lily, ale se Siriusem mám možná ještě pevnější pouto.
"Před rokem na velikonoce sme tady byli spolu. " konstatoval Sirius a podíval se na mě. Tak on nechce filozofovat, ale teď tady vypustí tohle.
"Jo a před rokem o vánocích si mi dal násilím hudlana a řekl, že mi to s Remusem nevydrží, jak přátelský. I když pravdivý. " zasmála sem se. V některých situacích občas zapomínám, proč sem se se Siriusem vlastně rozešla. Vim, že s nim bych byla nejšťastnější holka na světě, protože by pro mě udělal všechno. Pak si ale vzpomenu, že mezi náma bylo hlavně fyzický pouto. Když sme jen kámoši, tak mezi sebou máme silnější duchovní pouto, než jako milenci. Což je totálně na hlavu. Některým lidem je nejspíš souzený, aby byli jen kámoši. Což je škoda, řekněme si to narovinu.
Začali sme chlastat a kecat už po obědě a z pokoje sme se vykopali až na večeři. To už sme byli vystřízlivěný. Pěkně sme si pokecali. Se Siriusem je to vždycky taková pohoda, zlepší mi náladu a nemyslim na kraviny. Nedokážu ani říct, jak mám tohohle chalana ráda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 30. listopadu 2012 v 16:07 | Reagovat

Perfektní kapitola. Jack je vážně skvělej. Čekala jsem, že se bude smát. Hrozně se mi líbilo jak jim jen taky jako by nic mezi řečí oznámil, že maji radši očekávat sovu. A jeho máma, která peskuje je taky dobrá. Ale hlavně se mi líbilo jak se Sam se Siriusem zašili a povídali si. :-)
A už se strašně těšim co za trest jim dá Minie. :-P

2 LilyE LilyE | Web | 30. listopadu 2012 v 17:09 | Reagovat

Suprová kapitola. Líbilo se mi jak tamSirius a Sam filozofovali a jak se Jack smál bylo taky dobrý. James má dobrého taťku a mamku taky. Těším se na ten trest od McGonagallky. :D

3 Vendy Vendy | 3. prosince 2012 v 18:43 | Reagovat

ach jo, já chci taky takovýho kámoše.. co se mnou bude mluvit o mých pocitech a tak.. :-(
jamesovi rodiče byli úžasní

4 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 4. prosince 2012 v 17:56 | Reagovat

Totálně nejvíc úžasný!!!!!!
Chudinka Sam, toho Jazze jí připomíná úplně všecko! A Siri je fajn, fajn, fajn!!!! :))))
Vyprávění Jamesovým rodičům jejich žertíku se mi moc líbilo, připomnělo mi to scénu z HP dvojky:
,,A jak letělo?"
,,Arthure!"
,,Chci říct... To od vás bylo opravdu nerozumné!" :-D  :-D  :-D  :-D  :-D
Suprózní kapitola!!!! :-)
Moc se těším na Gonagallčin trest! XD

5 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 4. prosince 2012 v 17:58 | Reagovat

[3]: Taky by se mi šiknul! Aby to byl KLUK, ale jenom kamarád, ne nic víc...! XD Mám hodně kamarádů mezi klukama, vážně hodně, ale nikdo není tak dokonale... Úžasnej! Povídání si o citech, objímání...
Jasně, holky jsou na pokecání fajn, ale někdy by se takovej klučičí kámoš hodil!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama