Everybody should have his own world...

39.kapitola - Závěrečná hostina

24. října 2012 v 9:43 | Maggdinka |  *Weird people*
Je tu opět další kapitola k Weird People. Příště nás čeká už jenom jedna a potom závěrečný epilog. Takže pevně doufám, že se vám povídka líbila a že si poslední kapitoly ještě pořádně užijete a vychutnáte. Ještě nevím, zda začnu psát nějakou novou povídku. Jeden nápad by tu sice byl, ale nejedná se o nic moc akčního, bylo by to spíše v duchu Elity Bradavic. Takže zatím nebudu asi rozepisovat nic nového a budu se jenom naplno věnovat Elitě.

V minulé kapitole jsme viděli bitvu mezi našimi hrdiny a Smrtijedy. Bylo to napínavé a akční a podle vašich komentářů soudím, že se vám to líbilo. Jak to bude pokračovat? Co zraněný Peter a co Claire? To všechno uvidíte. Upozorňuji předem, že kapitola bude smutná, proto si radši připravte ještě před čtením balíček kapesníků. Samozřejmě komentujte, budu strašně ráda a hlavně si to užijte...Vaše Maggdinka♥



Závěrečná hostina

"Claire. " vzlykala Lily a lehla si kamarádce na hruď. James hladil Lily po zádech a utěšoval ji.
"Za chvíli bude v pohodě. " prohodil Sirius bezstarostně, aby Lily utěšil.
"Ona...ona...ona se neprobudí. " škytla Lily a slzy jí tekly snad ještě větším proudem než předtím. Byla úplně celá bez sebe.
"Co to povídáš? " nechápala vystrašeně Tracy.
"Chvíli předtím, než profesor Brumbál poslal Smrtijedy do Azkabanu, jsme se střetly. Omylem jsme do sebe vrazili. Potom když Voldemort naštvaně metal kletby, tak nestihla zareagovat. " soukala ze sebe obtížně zrzka, protože měla v krku obrovský knedlík. Nikdo chvíli ani nepromluvil, všichni byli v šoku.
"Počkej, ale aby převzala tvoji schopnost, musela by tě chytit za ruku a trochu se soustředit ne? " ozval se Sirius. Mluvil jako ve snách.
"Takhle to nefunguje. Už dřív ukázala, že stačí, když se někoho letmo dotkne. Jakoukoliv částí těla. " brečela Lily hystericky. Všichni zůstali zírat na Claire. Vypadala, jako když spí. Všichni čekali, až otevře oči a probudí se. I učitelé byli potichu a koukali. Madame Prýtová mezitím přepravila bezvládného Petera na ošetřovnu. Byl zraněný, ale ne tak vážně.
"Měl byste s těmi popáleninami jít na ošetřovnu, pane Blacku. " zašeptala profesorka McGonagallová Siriusovi do ucha. Sirius byl na paži a částečně i na hrudi ošklivě popálený.
"Nic to není. " odsekl a tím dal jasně najevo, že nikam jít nehodlá. Musí tu zůstat a počkat za každou cenu. Pomalu si klekl vedle Lily a zíral na Claire Bennetovou. Nemohl tomu uvěřit. Pomalu si začal uvědomovat tu krutou realitu.
"Ona...ona nemůžete bejt vážně mrtvá, že jo? " vyslovila Niki nahlas to, na co mysleli ostatní. Všichni to věděli, jen to nechtěli říct.
"Vypadá to, že je. " odpověděl jí omámený Remus. Jako by se zastavil čas. Všichni přestali vnímat čas i prostor. Jako by se ztratil veškerý kyslík a zbylo jen vakuum. Pomalu se ve všech začal probouzet pocit bezmoci a naprostého zdrcení. I všechny profesory to zasáhlo. Profesor Brumbál smutně koukal na to, co se v Bradavicích jeho studentce stalo.
"Ne, to není možný. To nemůže bejt pravda. " vysypal ze sebe Sirius a zíral na bezvládně ležící Claire. Potom ji popadl za ramena a začal s ní cloumat.
"Claire, probuď se. Dělej! " křičel mladý Black jako smyslů zbavený na blondýnu.
"Siriusi, nech toho! " okřikl ho Remus, když viděl, že jeho kamarád je skoro nepříčetný.
"Tichošlápku, ona se neprobudí. Nech ji. " položil James Siriusovi ruku na rameno a snažil se ho uklidnit. Všechna děvčata brečela. Lily byla úplně v šoku. Byla to už od prvního ročníku její nejlepší kamarádka.
"Nemůžeme ji tady nechat. Odneseme ji ke mně do pracovny. " ozval se profesor Brumbál. Byl sice zdrcený, ale v této situaci musel zachovat chladnou hlavu.
"Minervo, postaráte se o úklid síně? " otočil se na profesorku McGonagallovou a ostatní profesory.
"Jistě, pane řediteli. " přikývla profesorka přeměňování. Do uklízení se hned nepustili, chtěli počkat, až ostatní odejdou a odnesou pryč Claiřino tělo.
Sirius na nic nečekal a popadl Claire do náruče. Chtěl ji odnést on. Byla tak lehká a vypadala jako by spala. Její tělo při chůzi ale nepřirozeně klimbalo a hlava se zalomila trochu dozadu. Ostatní šli za ním, i když nemuseli. Dělali tak Claire průvod a alespoň tak ji prokazovali čest.
Došli do Brumbálovi pracovny, ředitel vešel první a Sirius za ním. Položil Claire na jeden ze stolů, které tu byli.
"Co její rodiče? " vzlykla Lily a přemýšlela.
"O vše se postarám. " ujistil ji Brumbál a dal tím jasně najevo, ať si nikdo s ničím neláme hlavu.
"Vy si běžte hlavně odpočinout a pokuste se usnout. Byl to fyzicky i emocionálně náročný den. Večeře bude až za hodinu, ale klidně si dojděte pro něco do kuchyně. " otočil se na všechny Brumbál.
"A ty si Siriusi dojdi na ošetřovnu s těmi popáleninami. " dodal k Siriusovi, který měl stále nevyléčené popáleniny. Rozloučili se a všichni chmurně odešli s hlavami svěšenými k zemi.
--------------------------------
Zprávy o té nešťastné tragédii se po škole rozkřikly rychlostí blesku. Celé Bradavice z toho byly hotové. Nikdo z nich nic takového nikdy nezažil a byli hlavně šokovaní, že se to stalo zrovna na hradě, který všichni považovali za bezpečný.
Každý si pořád šuškal a kamkoliv Poberti s Lily vkročili, všichni na ně zírali a bavili se o nich. Bylo to už únavné, ale nikdo z nich si toho moc nevšímal. Šok a smutek ze ztráty kamarádky byl daleko větší, takže žádné řeči ani pomluvy neposlouchali.
"Slyšel sem, že Black se z toho prej zcvoknul. " šeptal nějaký páťák svému kamarádovi, zrovna když šli Poberti s Lily kolem.
"Jo, prej byl úplně nepříčetnej a nechtěl její mrtvolu ani pustit. " přikývl ten druhý kluk.
"To víš, asi ho sebralo, že mu umřela snad jediná holka, kterou ještě nepřefiknul. " zařehtal se ten první kluk hlasitě. Sirius už to nevydržel. Vrhnul se k nim a chytil toho prvního blbečka pod krkem, až skoro visel ve vzduchu.
"Tobě vážně přeskočilo. " sýpak páťák, protože se mu nedostávalo vzduchu ani slov.
"Je mi jedno, co vykládáte o mě. Dejte si ale pozor na jazyk, co říkáte o Claire. Můžete bejt trochu uctivější a trošku ctít její památku. Ona umřela kvůli takovejm debilům, jako ste vy, tak si to laskavě uvědomte. Nasadila krk za celý Bradavice a vy se jí akorát posmíváte. " cedil Sirius mezi zuby a měl co dělat, aby mu nedal pěstí.
"No tak, Siriusi, jdeme. " snažili se ho odtáhnout James s Remusem. Sirius se ještě naposledy naštvaně podíval po obou klukách a odešel.
"Už mě to sere. Nevěděj, co sme celej rok zažívali. Nevěděj, co se stalo v tý Velký síni a každej má akorát debilní keci. " nadával Sirius při cestě. Zrovna měli namířeno na ošetřovnu za Peterem. Měl otřes mozku a nějaké pohmožděniny. Byl už relativně v pořádku, ale musel mít klid a ležet.
"Nesmíš si jich všímat. Znáš lidi. Když neznaj podrobnosti, tak nemaj dost úcty. " uklidňovala ho Lily a objala ho kolem ramen.
"Ahoj Červíčku. " pozdravil James a všichni si přitáhli židle kolem kamarádovi postele.
"Seš v pohodě? " zajímal se Remus.
"Jo, je to dobrý. Akorát mám hlad. Tady na ošetřovně nepodávaj pořádný jídlo. " stěžoval si pacient.
"To seš celej ty. Když máš hlad a stěžuješ si na blbý jídlo, tak seš úplně zdravej. " rozesmál se James. Poslední dobou byli okamžiky smíchu dost vzácné. Byly to teprve tři dny od Claiřiny smrti a také tři dny od doby, kdy seděli pod dubem venku, užívali si a smáli se. Najednou bylo všechno jiné. Přišlo jim jako věčnost, co se zasmáli doopravdy a upřímně.
"Mimochodem, kdo se ke mně připojí, až půjdu Voldemortovi nakopat zadek? " ozval se Sirius do ticha. Všichni se na něj nevěřícně otočili. "Samozřejmě počkám až po jejím pohřbu. " dodal.
"Zbláznil ses? " vyjel na něj Remus.
"Jo, neblbni. Já vim, že seš naštvanej. To my všichni. Nemám ale zájem jít na další pohřeb, s tim teda nepočítej. " okřikla ho Lily podrážděně.
"Nikdo se vás neprosí o chození na můj pohřeb. " odsekl Sirius.
"Nekecej blbosti. " ozval se i James.
"Hele Siriusi, slib nám, že nic neuděláš. Žádnou blbost. Nebudeš si hrát na Zora mstitele a nepůjdeš Voldemortovi přímo do náruče. " žadonila Lily zoufale. Další ztrátu blízkého člověka by už nezvládla.
"Jo, příležitost k pomstě budeš ještě mít. Něco mi totiž říká, že s Voldemortem a Smrtijedama budeme ještě mít tu čest. " ujišťoval ho James.
"No dobře, nic neudělám. Spokojený? " založil si Sirius naštvaně ruce na prsou a už nepromluvil.
"Jo, spokojený. " přikývl Remus.
"Já vim, že tě její smrt sebrala. To nás všechny. Já vim, žes jí měl moc rád. " pohladila ho Lily shovívavě po zádech, aby viděl, že má podporu a pochopení.
"Nikdy mě nenapadlo, že to takhle může skončit. Člověk pořád všechno odkládá a říká si, že na všechno je času dost. Jenže není. Přijde něco takovýho a všechno je v háji. " stěžoval si Sirius a složil ruce do dlaní. Lily na něj soucitně koukala. Vždycky věděla, že Sirius ke Claire něco cítí, protože Claire provokoval stejně, jako James dříve ji.
-----------------------------------
V sobotu dopoledne všichni studenti odjížděli z Bradavic domů na prázdniny a sedmáci opouštěli hrad nadobro. V pátek večer se konala smuteční večeře za Claire. Velkí sín byla zahalena celá v černém, ze stropu visely velké těžké kusy látky a studenti se také oblékli smutečně a zároveň slavnostně, aby vzdali Claire poctu.
Její tělo tu už nebylo, odvezli si ho její rodiče, kteří ji pohřbí v rodinné hrobce. Poberti, Lily, dvojčata Sandersovi a Matt na pohřeb půjdou. Je v neděli.
"Je to tak strašně divný. " řekl smutně Remus. Ta černá všude kolem jenom umocňovala už tak depresivní a smuteční náladu.
"Mě to povídej. Pokaždý, když se otočím za sebe, čekám, že vedle mě bude sedět a přitom tenhle obřad je pro ni. " povzdychla si Lily. U nebelvírského stolu seděli i Niki, Tracy a Matt. Chtěli být v tento moment pohromadě. Sice se neznali zas tak moc dlouho, v předchozích letech se spolu navzájem téměř nebavili, ale letos se sblížili a prožili toho hodně, pěkného i zlého.
Smyčcový orchestr, který byl za učitelským stolem nejprve zahrál hymnu Velké Británie a poté za doprovodu bradavického sboru, také Bradavickou hymnu. Všichni mlčeli jako zařezaní a koukali.
Sirius zabloumal pohledem ke Zmijozelskému stolu a zastavil se na Bellatrix. Ta na něj koukala a šklebila se. V Siriusovi se vzedmula obrovská vlna nenávisti a vzteku. Mělo mu být jasné, kdo za vnikem Smrtijedů a Voldemorta do hradu stojí. Teď mu najednou došlo, že Pobertův plánek vůbec nebyl ztracený, ale ukradený. Využili proti nim jejich vlastní vynález. Najednou si uvědomil, že Bellatrix, Snape a Yaxley jsou hlavně ti, kdo mají na rukou Claiřinu krev.
"Dnes by měla probíhat slavnostní hostina k ukončení dalšího školního roku v Bradavicích. Bohužel, kvůli události, která se stala před pár dny, toto rozloučení není zcela veselé. " začal mluvit Brumbál. Tentokrát si nemusel ani kouzlem zesilovat hlas, jaké bylo v síni ticho. Stačilo, když mluvil jenom trochu více nahlas.
"Jak všichni víte, před pár dny vnikl Lord Voldemort se svými Smrtijedy sem na hrad. Nikomu z vás se naštěstí nic nestalo, protože jste byli v bezpečí kolejí. Claire Bennetová a pár jejích přátel ovšem byli ve středu zájmu Temného Pána. Nebudu vám tu říkat, kvůli jaké záležitosti, jenom mohu podotknout, že po nich šel celý tento školní rok. " rozmluvil se Brumbál. Skoro všichni v síni se jako na povel otočili po části nebelvírského stolu, kde seděli Poberti a spol. Věděli totiž, že se ta "záležitost" týká jich.
"Bohužel, stalo se to, co jsem vždy doufal, že se nikdy nestane. Claire Bennetová, se stala obětí Lorda Voldemorta a tato tragédie zasáhla nás všechny. V Bradavicích je to jediná a první oběť, ovšem dobře víte, že ve světě má tento muž obětí daleko více a jejich počty neustále stoupají. " promlouval ředitel. Všichni na něj zaujatě a tiše koukali, jako by mluvila sama královna.
"Rád bych teď, abysme všichni drželi minutu ticha, za Claiřinu oběť a uctili jí tak a zároveň poděkovali, že se za nás a celé Bradavice statečně bila. " sjel všechny pohledem. Všichni se postavili, měli svěšené hlavy k zemi, někteří se dokonce i modlily za Claiřinu duši a mlčeli. Bylo to jednoduché ale uctivé vyjádření díků a smutku.
Lily se křečovitě držela Jamese za ruku a měla co dělat, aby se vůbec udržela na nohou. Téměř hystericky se rozbrečela. Sice si sama před chvílí slíbila, že plakat nebude, aby důstojně uctila Claiřinu památku, jenže to nešlo. Bezděčně si vzpomínala na plno věcí, které s Claire prožila a bylo jí úzko a špatně z toho, že už ji nikdy v životě neuvidí a že ztratila nejlepší kamarádku a spřízněnou duši.
"Při této příležitosti bych k vám ještě o nečem promluvit a na něco vás upozornit. " promluvil Brumbál po více než minutě ticha. Studenti se posadili.
"Moc Lorda Voldemorta již několik let roste, což jste již zaregistrovali určitě všichni. Bohužel, Bradavice nebyly dost dobře zabezpečené, tak jak jsme mysleli. Nic z toho, co se stalo, se v budoucnu už nesmí a nebude opakovat. Již v tuto chvíli je hrad mnohonásobně zajištěn a přes prázdniny ochranu ještě znásobíme. Nemusíte se proto bát, po prázdninách, až sem přijedete, bude tu bezpečno. " řekl Brumbál něco k bezpečnosti Bradavic.
"To je super, že si tohle museli uvědomit, až když umřel někdo odtud. " zabručel nerudně Sirius a vypadal dost naštvaně.
"Nyní se do sytosti najezte. Přeci jenom je to závěrečná večeře, i když ovlivněna tak nešťastnými událostmi. " ukončil Brumbál veškeré proslovy. Potom tleskl a na všech stolech se objevili hromady jídla.
Ze skupinky "superhrdinů" se nikdo jídla ani nedotkl. Všichni měli špatnou náladu a měli úplně ztažená hrdla a žaludky.
"Lásko, měla by ses trochu najíst. Za těch posledních pár dní jsi jedla sotva jedno jídlo denně. " pobízel James Lily a snažil se ji narvat do pusy kučecí stehýnko.
"Nemám hlad. " zabručela Lily podrážděně.
"Sekne to s tebou brzo, pokud nebudeš jíst. A čeho tim dosáhneš? Toho, že přijdeme i o tebe? " založil si James trochu naštvaně ruce na prsou. S Lily sice cítil a chápal, proč má náladu pod psa, ale bál se o ní.
"No a co, aspoň bych byla s Claire. " odsekla Lily.
"Tohle snad nemyslíš vážně? " díval se na ni vyjeveně James.
"Takovýhle věci vůbec neříkej, jasný? " přidal se i Sirius naštvaně.
"Co bysme si počali i bez tebe? A co bych dělal já? " chytil Potter svou dívku za ruku. Věděl, že se utápí v depresích, ale takovéhle řeči rozhodně slyšet nepotřeboval.
"Já tě miluju, je ti to jasný? Potřebuju tě a slibuju, že se o tebe postarám. Neříkám, že na ni někdy zapomeneš a bolet to bude pořád, ale uvidíš, za čas bude přece jenom líp. " naklonil se k ní James tak blízko, že až šeptal a mohla ho tak slyšet téměř jenom ona.
"Promiň. " špitla Lily omluvně. "Já to tak nemyslela. Ona mi ale tak strašně chybí. " vysypala ze sebe a pak se znovu rozplakala. Složila se Jamesovi na rozložité rameno a plakala mu na záda. On ji pevně objímal, tisknul ji k sobě a hladil po zádech a po vlasech. Všichni kolem nich na ně koukali a také se jim draly slzy do očí. Bylo to tak strašně smutné a tak strašně nespravedlivé.
"Tohle už se nikdy stát nesmí. " zavrtěla hlavou Tracy plačtivě.
"Uděláme vše pro to, aby se to nestalo. Bohužel, nemůžeme počítat s tím, že nás Voldemort jenom tak nechá na pokoji. " ujišťoval ji Remus.
"Pokud ale nebudeme mít to, po čem Voldemort tak strašně touží a čeho se zároveň bojí, nebude mít důvod po nás jít. Budeme pro něj jenom tuctový kouzelníci. " řekl zamyšleně Sirius. Všichni se na něj podívali, dokonce i Lily a všichni v tu chvíli mysleli na to samé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 24. října 2012 v 14:13 | Reagovat

Sice tvoje povídky miluju, ale ty konce nesnášim, protože vždycky postavy buď zabiješ nebo pošleš do basy. Kdyby mě napadlo co se v téhle kapitole stane tak jsem si vážně pro ty kapesníky došlo. Alespoň bych pak neviděla písmena rozmazaně.

2 Koki Koki | 24. října 2012 v 14:13 | Reagovat

[1]: oprava: došla

3 maggdinka maggdinka | Web | 24. října 2012 v 15:15 | Reagovat

[1]: Já se v těhlech koncích taky zrovna nevyžívám, ale k téhle povídce se to hodí, protože je taková temnější a akční. Navíc, toto jsem plánovala už od samého začátku, vlastně hned jak jsem povídku vymyslela :-)

4 LilyE LilyE | 27. října 2012 v 1:28 | Reagovat

To neni možný. Sice jsem si po  minulé kapitole myslela že se něco stane ale doufala jsem že Claire bude v pohodě. Je to hrozný. Jinak ta kapitolla je povedená a těšim se na další. Jo a promiň že jsem to neokomentovala dřív.

5 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 27. října 2012 v 17:58 | Reagovat

Já se zcvoknu!!!!!!!! Ne!!!! Nenenenenene!!!! Nenuť mě brečet!!! Proč?! Proč to musí skončit takhle smutně?!?! Sakra! No já brečím! Vážně fajn...! Chjo... Nemám ráda smutný konce....!!!

6 Leonie Leonie | 29. října 2012 v 14:00 | Reagovat

No sice jako občasný autor podobných povídek chápu, žes to tak prostě musela udělat, ale stejně je mi to líto. Jinak pěkná povídka, škoda že už bude konec.

7 Lola Nicoleen Lola Nicoleen | E-mail | Web | 29. října 2012 v 20:07 | Reagovat

Možná to bude znít divně, ale já jsem svým způsobem ráda, že Claire umřela. Do téhle povídky se to úplně hodí a krásně to kontrastuje s Elitou. Jinak celkově je ten smutek v kapitole skvěle zachycen.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama