Everybody should have his own world...

30.kapitola - Dovolená All Inclusive

23. srpna 2012 v 9:52 | Maggdinka |  *Weird people*
Kapitola k Weird People je hotová. Na konci minulé kapitoly jsme byli svědky únosu Lily, ke které se přidal i Sirius, protože ji chtěl zachránit. Jak se to bude vyvíjet dál? Co Pán Zla vůbec chce? A co jim provede? Rozjede se velká záchranná akce, protože být zajatec u Voldemorta není žádný med. Tak čtěte a užijte si to. Doufám, že se vám kapitola bude líbit a že si při jejím čtení aspoň pořádně zrelaxujete. Komentáře jako vždy mi udělají pořádnou radost. Poslední dobou to není s komentáři u Weird People moc slavné, tak se prosím zkuste polepšit, jak nejlíp to půjde. Užijte si to…Vaše Maggdinka♥



Dovolená All inclusive

"Cos to udělal? " vyjela Lily na Siriuse, když se i se Smrtijedy objevili v lese, nedaleko Voldemortova sídla. Sirius se Lily stále držel.
"Nemohl sem tě nechat samotnou. " opáčil Sirius. Čekal by víc vděku za to, že Lily není sama.
"Měl ses zachránit. Teď hrozí nebezpečí i tobě. " sprdla ho Lily a bylo jí úplně jedno, že na ně zírají Smrtijedi.
"Tyhle romantický keci si nechte na potom. " zařehtal se jeden Smrtijed a pošťouchl Lily kupředu.
"Nesahej na ni, tupče. My umíme chodit sami. " utrhl se na Smrtijeda Sirius. Další jim oběma vzal z kapes hůlky, které měli stále u sebe. Teď už byli bezbranní. Pomalu se šourali k sídlu. Věděli, kdo na ně uvnitř čeká. Vůbec se jim tam nechtělo. Doufali, že Voldemorta už snad nikdy neuvidí, jenže to se jim bohužel nesplnilo.
"Úkol splněn, můj pane. " hlásil Dolohov, který výpravu Smrtijedů vedl.
"Výborně. " řekl Voldemort ledovým hlasem a vystoupil ze stínu. Lily při pohledu na něj zamrazilo. Na poslední pobyt tady neměla právě krásné vzpomínky a Voldemortův vzhled, chování i hlas jí naháněl hrůzu. Byl tak krutý, už jenom od pohledu. Jeho rudé oči jakoby žhnuly a Siriuse i Lily si prohlížely.
"Jaké milé překvapení. Myslel jsem, že uvidím jenom Lily a vy jste mi přivedli ještě někoho dalšího. " šklebil se Voldemort nepříjemně.
"Nalepil se na ni zrovna ve chvíli, kdy jsme se přemisťovali. Zaskočil nás. " omlouval se Dolohov. U Voldemorta totiž nikdy nikdo nevěděl, jestli ho něco nerozčílí, takže se všichni za všechno raději omlouvali předem, pokud se stalo něco nečekaného, co jejich pár nepřikázal.
"To vůbec nevadí. " podíval se Voldemort na Dolohova. Ten si oddychl úlevou.
"Čekal bych spíše jako Lilyina zachránce Jamese Pottera. " otočil se Voldemort na Siriuse.
"Tak to ste se nedočkal. " zabručel Sirius a pevně zíral Voldemortovi do očí. Chvíli na sebe jenom tak koukali, potom Pán Zla odtrhl pohled. Díky tomu, že Sirius mohl číst myšlenky ostatních, nemohl ani nikdo jiný číst myšlenky jemu. Voldemort byl mistr v nitrozpytu, jenže v Siriusově případě mu to k ničemu nebylo.
"Ukažte hostům jejich apartmá. " houkl Voldemort na Smrtijedy. "Počítal jsem jenom s tebou, Lily, takže jsi měla mít ten luxus jenom pro sebe. Bohužel, protože Sirius si hraje na hrdinu, budeš tam muset být i s ním. "
Smrtijedi je popadli za ruce a táhli pryč. Sirius se pokoušel vzdorovat, ale samozřejmě marně. Lily se už ani nepokoušela o žádný odpor. Sešli dolů po schodech, kouzlem otevřeli dveře a hodily oba dovnitř. Bylo to stejné sklepení, v jakém byly zavřeny Lily a Claire na vánoce. Nebylo tu nic, na zemi jenom nějaká sláma a jeden malý hrníček s vodou. Sklep to byl opravdu malý, asi tři na tři metry. Bylo tu vlhko a hrozná zima. Lily se posadila ke zdi a schoulila se do klubíčka. Bůh ví, jak dlouho tu budou trčet.
"Omlouvám se. " řekl Sirius po chvíli ticha.
"Za co? " nechápavě se na něj Lily podívala. Byla tu tma jako v pytli, ale za tu dobu už si jejich oči docela přivykly na tmu, takže na sebe docela viděli.
"Že sem tě nestihl zachránit. Teď sme mohli bejt s ostatníma v Bradavicích. " vysvětloval Sirius, kvůli čemu má výčitky svědomí.
"Za to ty přece nemůžeš. Šli zase po mě a jen tak nic by je nezastavilo. Navíc, riskoval jsi kvůli mně život a teď tady kvůli mně trčíš v týhle díře taky. Takže se mi neomlouvej, spíš bych ti měla děkovat. " vrtěla Lily hlavou.
"Dostaneme se odtud co nejdřív. Ostatní to jen tak nenechaj. Vsadim se, že už teď sou u Brumbála a burcujou celý ministerstvo. " snažil se Sirius utěšovat nejenom Lily, ale částečně i sebe.
"Víš, možná to zní sobecky, ale sem ráda, že seš tady se mnou. Nevím, co bych dělala, kdybych tady několik dní trčela úplně sama. Takže díky, žes po mě skočil a vystavil se tomuhle nebezpečí kvůli mně. " usmála se Lily trpce na Siriuse.
"Když sem slyšel myšlenky, že se chtějí přemístit pryč. Nemohl sem tě v tom nechat. " mávl Sirius rukou. To by přece udělal každý. Pak se přisunul blíž k Lily a položil jí ruku kolem ramen. Ona se k němu přitiskla. Neměla to být žádná romantická chvíle, ale jim oběma byla strašná zima. Musí teď držet při sobě, ať se děje, co se děje.
------------------------------
"Nevíš, co je za den? " zeptala se Lily Siriuse, když se probrala z krátkého a neklidného spánku. Leželi jenom na slámě na kamenné podlaze, takže o komfortu se jim mohlo jenom zdát.
"Nevim ani, jestli je noc nebo den. Nevim, jestli sme tady půl dne nebo třeba tejden. Tady čas utíká jinak. " povzdychl si Sirius.
"Hádala bych, že je neděle, protože zatím nám přinesli jenom dvě jídla. Asi ráno a večer. Není to ale jistý. " říkala Lily nahlas své úvahy.
"Třeba nám dávaj taky jídlo jenom jednou denně. Tý suchý a okoralý kůrce co nám se vždycky strčej se ani nedá říkat jídlo. " bručel Sirius. Byl unavený, hladový a hrozně naštvaný.
"Spíš mě trápí, proč furt trčíme tady. Ani jednou si nás nevzal nahoru k sobě, aby nám promluvil do duše nebo tak. Je to divný. " přemýšlela Lily.
"Třeba vymejšlí, jak na nás. Jestli se nás má pořád pokoušet přesvědčit, ať se k němu přidáme nebo jestli nás má rovnou zabít. K ničemu mu nejsme, naše schopnosti bez nás nemůže využívat. " pokrčil Sirius rameny.
"Já sem věděla, že tu vizi sem neměla náhodou. Nějakým způsobem mi ji musel podstrčit. Věděl, že půjdu rodiče bránit, nebo že je aspoň půjdu zkontrolovat. Ten první rádoby útok byl jenom naoko, abychom si mysleli, že je nebezpečí pryč. Moc se spoléhal na to, že tam stejně večer půjdu. " to Lily vrtalo nejvíc hlavou.
"Má nás přečtený víc, než si myslíme. " podíval se na ni vážně Sirius a při té představě ho zamrazilo. Co všechno o nich ví? Jak dobře je zná?
"Jedno je jistý. Naše záchrana bude dost nebezpečná. On na to čeká. Myslim, že můj únos měla být jenom návnada, jak sem dostat ostatní. Doufám, že ostatní nebudou pitomí a nepůjdou sem sami. Musej říct Brumbálovi a někomu z ministerstva. Podle mě mu jde o to, aby nás měl všechny pěkně pohromadě a aby nás mohl taky hromadně zabít. " uvažovala Lily o Voldemortových záměrech.
"Rád slyšim, že i když mluvíš o naší vraždě, tak seš pěkně v klidu. " ušklíbl se Sirius ironicky a zakroutil hlavou.
"A co mám dělat? Rozbrečet se, zhroutit se, stočit se do klubíčka nebo omlátit hlavu o zeď? " odsekla Lily vzdorovitě.
"Ne, je dobře, že to bereš takhle sportovně. Kdybys byla hysterická, tak bych to nevydržel a sám ho poprosil, aby mě už odkrouhnul. " zašklebil se Black.
"Ty vážně dokážeš člověka utěšit a zvednou mu náladu. " zavrtěla Lily nevěřícně hlavou a uštědřila Siriusovi jednu rozvernou ránu pěstí do ramene.
*
"Vstávejte. " houkl na oba vězně Smrtijed, který pro ně přišel do sklepa. Oba radši neodporovali a vstali na nohy. Smrtijed jim zavázal pevně ruce, aby neudělali náhodou nějakou hloupost a dlouhou chodbou je vedl přímo do hlavního salónu, kde už na ně čekal jejich věznitel.
"Doufám, že se vám pobyt u mě líbí. " zašklebil se Voldemort ledově.
"Furt lepší bručet tam v tý tmě, než koukat na ten tvůj odpornej ksicht. " štěkl Sirius poněkud drze. Lily do něj strčila bokem, aby se krotil. Voldemort na sobě nedal vůbec nic znát. Najednou nepostřehnutelně vytáhl hůlku a seslal na Siriuse jeden krátký Cruciatus. Lily bezmocně přihlížela.
"Vyprošuji si Siriusi, abys mi tykal. Přeci jen jsem už starší a vážený člověk, tak mi musíš projevovat úctu. " poučoval Voldemort Siriuse o dobrých mravech.
"Ty si žádnou úctu nezasloužíš, takže ti tykat budu. Nebo jestli o to vykání tak strašně stojíš, tak vykej i ty mě. Sem už technicky vzato dospělej a nejsme žádný kamarádi, takže si odpusť to oslovování mým jménem. Prosil bych pane Blacku. " odporoval Sirius vzdorovitě dál. Pán Zla se opět vytočil a vyslal na něj další kletbu.
"Můžeš si mě mučit, jak chceš. To je výhoda domu Blackových. Na takovýhle věci a praktiky sem zvyklej prakticky od malička. " zachechtal se Sirius. Opravdu na něm nebyl vidět ani náznak slabosti nebo bolesti. Doma ho občas trestali tak, že ho hodiny mučili ve sklepě, takže mu nic takového nemohlo ublížit.
"O co vám jde? " vyhrkla Lily. Konečně se taky odvážila promluvit. Voldemort jí sice naháněl svým způsobem hrůzu, ale zároveň jím opovrhovala.
"Jo, jestli nás chceš zabít, tak nevim, na co čekáš. Udělej to hned. " přidal se k Lily i Sirius a pořád drze Pánovi Zla tykal.
"Ano, chci vás zabít. " řekl Voldemort ledabyle. "Předtím vám chci ale dát možnost, abyste mou původní nabídku ještě promysleli. Stále vám nabízím, abyste se ke mně přidali. Se mnou byste byli silní a společně bychom ovládli celý svět. "
"To je pořád dokola, ta samá písnička. A ty víš, jakej refrén my ti zazpíváme. Čekáš, že teď najednou snad změníme názor? " zakoulel Sirius otráveně očima.
"My tak velký ambice nemáme. Nemusí nám patřit svět a svoje schopnosti rozhodně nehodláme využívat k mučení a vraždění. " doplnila ho Lily.
"Jste hloupí. " povzdychl si Voldemort a naoko dělal, že mu je to hrozně líto. "Jednou na svoji hloupost doplatíte, to vám povídám. Během pár let ovládnu celý svět a vy nebudete nic jiného, než mí otroci. Stejně dřív nebo později budete sloužit mě a mučit a vraždit, kdy vám přikážu. "
"Jen přes moji mrtvolu. " zavrčel Sirius podrážděně.
"Pozor Siriusi, ať se ti to nevyplní. " pohrozil mu Voldemort napřaženou hůlkou. "V této chvíli mi nic nebrání v tom, vyřknout ta dvě slova a oba vás ve vteřině poslat na onen svět. "
"Tak proč to neuděláte? " vyjekla Lily a vzdorovitě postoupila kupředu. "Když se k vám nepřidáme, stejně nás všechny pozabíjíte. Víte, že jsme pro vás hrozba, protože dohromady s našimi schopnostmi, jsme silní. A vy nepotřebujete někoho, aby se vám snažil zhatit plány na ovládnutí zeměkoule. "
"Jo, to je fakt. Víš, že budeme dělat všechno pro to, abysme tě dostali a zničili. Takže bejt tebou, radši to ukončim hned, když tady stojíme. Bezmocný, bez hůlek. Takhle ty to máš přece rád ne? Protože jinak bys nezabíjel desítky bezbranných mudlů. " smál se Sirius drze a trochu pošetile. Voldemortovi začínala docházet trpělivost. Bylo na něm vidět, že se mu vůbec nelíbí, jak mu pořád odmlouvají.
"Kdybych vás hned na místě zabil. Nebyla by to taková zábava. " řekl po chvíli mlčení a strašidelně se zašklebil. Jeho ústa beze rtů vypadala ještě děsivěji, když se šklebil nebo smál. Vždy to bylo hlavně škodolibě a krutě.
"Trochu si s vámi pohraju. " dodal a švihl hůlkou směrem k Lily. Ta se začala zmítat v křečích. Sirius jenom bezbranně přihlížel. On sám už byl na mučení zvyklý, ale rozhodně se mu nelíbilo pozorovat, jak se někdo svíjí v agónii. Vyběhl proti Voldemortovi, ale jeden ze Smrtijedů ho pevně chytil. Tak se Sirius díval a nemohl dělat vůbec nic.
"Aby ti to nebylo líto. " otočil se Temný Pán na Siriuse, pokynul Smrtijedovi, ať ho pustí a začal mučit tentokrát jeho. Lily zůstala vyčerpaně ležet na podlaze. S mučením moc zkušeností neměla a neuměla se s tím vypořádávat.
Tak to pokračovalo skoro celé odpoledne. Voldemort se bavil tím, že oba studenty mučil. Skončil až tehdy, když oba upadli do bezvědomí. Pak pokynul Smrtijedům a ti je odtáhli zpátky do jejich nepěkného ubytování.
*
"Seš v pohodě? " vydechl Sirius, když se Lily konečně probrala. On sám se probudil docela brzy. Měl vyšší práh bolesti a byl zvyklý. Lily nehybně ležela několik hodin.
"Jako bych měla rozlámaný celý tělo. " zaskučela Lily a pokoušela se zvednout na loktech.
"Lež. " přitlačil ji Sirius zpátky na zem. "Musíš odpočívat. Z toho se jen tak nedostaneš. Znám to. Já už v tom mám praxi. " podal jí vodu. Měli už jenom jeden hrníček. Bylo tam sotva na pár doušků.
"Napij se i ty. " pokynula mu Lily, když smočila rty.
"Neboj, já sem v pohodě. " mávl Sirius rukou a donutil ji vypít zbytek vody. Budou to muset nějak vydržet.
"Nevěděla sem, že tě doma mučili. Že to máš tak těžký. " řekla Lily po chvíli ticha.
"No, nikdy sme nebyli žádný kamarádi. Nevíš o mě hodně věcí. " pokrčil Sirius rameny. Lily ho bylo najednou líto. Vždycky to pro ní byl jenom blbeček a holkař, ale nikdy ji nenapadlo, že má za sebou těžký život. Takhle o Siriusi Blackovi nikdy nepřemýšlela. Najednou chápala jeho chování a hned jí přišel sympatičtější.
***************
Mezitím
***************
"Musíme jim jít na pomoc. " řekla rozhodně Claire.
"Souhlasím s vámi, slečno Bennetová. " přikývl Brumbál. Právě byli všichni naši hrdinové u ředitele v pracovně a domlouvali se, co a jak.
"Já nikam nejdu. " odsekl James naštvaně. Pořád nepřenesl přes srdce, že Sirius šel s Lily.
"Ježiš, už se vyprdni na to, co mezi tebou a Siriusem je. To, že po ní skočil, než se přemístili, bylo jen proto, že nejspíš slyšel myšlenky a chtěl jí pomoct. Ty v tom zas vidíš jiný významy. " utrhl se na kamaráda Remus.
"Jo, Remus má pravdu. " přidala se k němu souhlasně Tracy. "Teď jim jde o život. Tady jdou ty vaše šarvátky a hrdost stranou. "
"Jako váš ředitel a starší člověk, bych vám měl zakázat, jít za Voldemortem. Řeknu ministrovi kouzel, ať mi dá k dispozici nějaké bystrozory. Ale jako někdo, kdo chce Lily a Siriusovi zachránit život, uznávám, že vaše schopnosti budou více než užitečné. Pokud do toho všichni chcete jít, nebudu vám tentokrát bránit. " promluvil Brumbál. Všechny tím překvapil. Mysleli, že jim zatrhne, aby šli na tu záchrannou misi.
"Spolehněte se, pane profesore. Všichni jdem do toho. " přikývla Niki odhodlaně.
"Jo, je to na naše riziko. " dodal Remus, aby bylo jasno, že kdyby se někomu něco stalo. Jejich ředitel ani ministerstvo za to nemůže.
"Dobrá. Koneckonců jste dospělí lidé a já vaše rozhodnutí respektuji. " přitakal Brumbál a začal přemýšlet, jak nejlépe by se to dalo udělat, aby jejich záchranná mise byla úspěšná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 23. srpna 2012 v 13:05 | Reagovat

Musim říct, že už mě ty Voldemortovi keci nudí. Vážně už je to ohraná písnička. Škoda, že nedá pokoj.

2 Michelle Michelle | E-mail | Web | 24. srpna 2012 v 13:22 | Reagovat

A zas ich mučí, nič iné nedokáže? Vyhráža sa a potom nič z toho. A James je príšerne žiarlivý.

3 LilyE LilyE | 26. srpna 2012 v 13:21 | Reagovat

Ty Voldyho keci jsou už fakt pruda, měl by se jít zahrabat. Trošku mě štve James, je totiž příšerně žárlivý, ale chápu ho. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama