Everybody should have his own world...

27.kapitola - Kamarádská krize

9. srpna 2012 v 8:41 | Maggdinka |  *Weird people*
Další kapitola k Weird People je na světě. Konečně jsem se zase rozepsala a moje období menší krize, kdy jsem nestíhala psát a neměla nápady, je snad pryč. Alespoň na chvíli. Příští týden mě čekají přijímačky a na víkend přijede kamarádka z Budapeště, takže budu dost vytížená, ale slibuju, že se pokusím něco sepsat dopředu, abyste nestrádali bez kapitol. Dnešní kapitola bude víceméně uvolněná, zase si jednou užijeme obyčejného studentského života v Bradavicích. Možná se i dozvíte, co za labilní a ďábelský plán se Voldemortovi opět zrodil v hlavě. Takže se s chutí pusťte do čtení a užijte si to co nejvíc. O komentáře jako vždy prosím a doufám, že se jich dočkám aspoň tak, jako minule…Vaše Maggdinka♥



Kamarádská krize

"Nechápu, jak se můžeme normálně učit. " hudroval Sirius, když všichni společně kráčeli na hodinu Obrany proti černé magii.
"Ty ses někdy normálně učil? " zasmála se Lily. Všichni moc dobře věděli, jak to Sirius a James s učením mají.
"To sice ne, ale tak sem to nemyslel. " ušklíbl se Sirius. "Jde o to, že venku se dějou strašný věci a my bysme jim možná mohli zabránit. Místo toho budem zas celej den sedět v lavicích jako poslušný ovce. "
"Slíbil si, že se nebudeš o nic pokoušet. " zasyčela Lily.
"Vždyť se taky o nic nepokouším. Jenom mě to štve, tak nadávám, no. Co je na tom? " bránil se Sirius. James se zatvářil znechuceně. Všiml si, že poslední dobou si Lily a Sirius nějako moc rozumí. Od toho incidentu s Bellou a mnoholičným lektvarem jsou to najednou největší kamarádi.
"Reme, sedneš si se mnou? " otočil se Potter na Remuse. Ten na něj překvapeně zíral. James vždycky seděl se Siriusem a on s Peterem. Jenže teď všichni věděli, že vztah mezi Dvanácterákem a Tichošlápkem je trochu vyostřený, takže se nebylo čemu divit. James se ještě pořád odmítal bavit se svým nejlepším kamarádem.
"Pro mě za mě, já si sednu s Červíčkem. " pokrčil Sirius rameny, kývl na Remuse a tím mu dal jasné znamení a povolení, že si s Jamesem sednout může. Věděl, že kdyby tomu bránil, ničemu by tím nepomohl.
Došli do učebny a usadili se. Kluci seděli jako vždycky v zadních lavicích, kdežto Lily a Claire seděly úplně vepředu u katedry, protože tam nikdy nikdo jiný sedět nechtěl.
"Dobré ráno, studenti. " ozvalo se ode dveří kabinetu. Do třídy vstoupil jejich učitel obrany profesor Jones. Byl to čaroděj ve středních letech a většina studentů ho měla docela ráda. Byl to správný chlap a spravedlivý učitel. Navíc, hodiny s ním nebyly tak nudné, jako u ostatní předmětů.
"Dneska máme dvouhodinovku, a jelikož se nám blíží zkoušky OVCE, kde jsou potřeba i praktické znalosti a ne jenom teorie, budeme dneska procvičovat kouzla, která jsme se za poslední léta učili. Vybral jsem ty nejčastější, co se u zkoušek objevují. Rozhodně si to zopakujeme ve více hodinách, ale dneska začneme těmi nejzákladnějšími. " rozpovídal se profesor. Většina studentů radostně zaplesala. Kouzlení je bavilo. Zvláště v Obraně proti černé magii, protože ta téměř všem Nebelvířanům skvěle šla.
Všichni vstali z lavic a profesor Jones jedním mávnutím hůlky odsunul všechny lavice ke zdi, takže se vytvořil velký plac, kde mohli studenti procvičovat svá kouzla.
"Nejdřív budeme každý pracovat samostatně. Později se rozdělíte do dvojic a budete si zkoušet kouzla proti sobě. Pokud nám zbyde čas, mohli bychom si dát i nějaký souboj. Buď všichni, nebo třeba jenom jedna dvojice na ukázku. " promlouval profesor ke studentům.
"Tak na začátek si procvičíme patrona. " přikázal profesor. "Třeba jednou přijde nedej bože čas, kdy ho budete potřebovat. Tohle kouzlo už se v praxi moc neprovádí, protože všichni mozkomoři jsou ve službách ministerstva a hlídají v Azkabanu. Nicméně toto kouzlo patří do povinného učiva a u zkoušek OVCE stoprocentně bude. "
Studenti se rozestavěli po celé učebně a za pár minut už se začaly ozývat výkřiky "Expecto Patronum. " Vzápětí byla celá třída zalitá ve stříbrném světle, které patroni vydávali. Byla tu k vidění rozmanitá škála nejrůznějších zvířat.
"Co to do háje je? " nechápala Lily a zírala nevěřícně na svého patrona. Z její hůlky nevyšla kočka, jako obvykle, ale laň. Několikrát to zkusila znovu, ale vždycky vyčarovala laň.
"Potter má jelena. " ušklíbla se Claire, když viděla, co její kamarádce vyšlo z hůlky.
"Koho zajímá, co má Potter? Mě zajímá můj patron. " odsekla Lily.
"No jelen a laň patřej k sobě. " pokrčila Claire rameny. Bylo to dost zvláštní. Lily se jenom tak změnil patron. Většina lidí má stejného patrona celý život.
"Koukej, Jamesi. " houkl Remus na Pottera a ukazoval na Lily, která se opět pokoušela vykouzlit svojí obvyklou kočku. Jenže neúspěšně, opět z hůlky vyplula krásná, stříbřitá laň a poskakovala po celé třídě. James se samolibě usmál. Že by k němu přeci jen Evansová něco cítila? Přece jen, poslední rok se spolu docela bavili a vycházeli spolu a najednou se jí změní patron, kterého má už od čtvrtého ročníku.
Celý zbytek první hodiny procvičovali kouzla individuálně. Pak zazvonilo a po krátké přestávce začala druhá hodina. Při ní se rozdělili do dvojic a vzájemně se odzbrojovali a posílali na sebe různá kouzla.
Sirius byl s Peterem a pěkně se nudil. Nejen, že slyšel každou jeho myšlenku, takže věděl, jaké kouzlo použije vteřinu předtím, než ho vyslal, ale Peter navíc nebyl zas až tak zdatný kouzelník. Aspoň ne tak, jako James, na kterého byl vždy Sirius zvyklý.
Všechny dvojice si vedly velice dobře, Nebelvírští byli prostě v Obraně proti černé magii odjakživa dobří. Lily zdatně bojovala s Claire a James s Remusem předváděli pravou magickou show.
"Výborně, vidím, že ty roky učení nepřišly úplně na zmar. " chválil profesor Jones své žáky a pyšně koukal, jak jim to jde.
"Do konce hodiny zbývá deset minut, takže bysme si mohli dát nějaký ten souboj, jak jsem slíbil. " řekl profesor po další chvíli procvičování.
"Hlásí se někdo dobrovolně? " nadhodil a nadějně koukal po všech, jestli se někdo sám přihlásí. Nikdo se k tomu ale neměl. Nikdo nechtěl moc před celou třídou ukazovat své umění, nikdo se nechtěl nijak ztrapnit.
"No, tak co třeba James a Sirius. " řekl profesor. "Jste v praxi Obrany proti černé magii nejlepší a jste sehraní. Tak ukažte mě i spolužákům pořádný kouzelnický souboj. " James se podíval úkosem na Siriuse, ale postoupil dopředu. Byl to rozkaz učitele, tak se nedá nic dělat.
"O ou, tohle nedopadne dobře. " špitla Claire, když viděla, jak zlověstně se James tváří.
"Jo, Potter si to na Siriusovi bude chtít vybít. " přikývla Lily a úzkostlivě sledovala, co budou oba dělat. Snad neprovedou nějakou pitomost.
Zaujali bojový postoj, uklonili se, jak to bývá zvykem a začalo to. Byl to neuvěřitelný pohled. James vysílal jednu útočnou kletbu za druhou, jako by chtěl vybít všechen ten vztek a Sirius jeho kouzla hravě odrážel. Bylo to čtením myšlenek. Hned jak Jamese napadlo, co na něj seslat, Sirius to slyšel a zareagoval.
Po chvíli přešel i Sirius do útoku, nebránil se jenom. Začal na Jamese vysílat kouzla. Jedno ho zasáhlo do paže a roztrhlo mikinu. Lily, Claire, Remus a Peter si všimli, že krvácí. Vzápětí se jeho jizva začala hojit. Rozhlédli se po třídě. Nikdo jiný to pravděpodobně nezaregistroval.
"Kluci, vy jste vážně mistři. " chválil je nadšeně profesor Jones. "Dost jste se zlepšili, co jsem vás viděl naposledy. " Myslel, že po jeho slovech přestanou, ale oni na sebe pořád útočili a pořád se bránili.
"Vím, že jste se teď rozvášnili, to je super. Ale už byste mohli přestat. Nechte si to až před zkušební komisi z ministerstva. " okřikl je mírně učitel. Pořád žádná odezva.
"Siriusi, do háje, přestaňte. " vyslala Lily k Blackovi myšlenku. "Začínáte vypadat dost podezřele. "
Zazvonilo. Sirius se najednou probral a přestal bojovat. Bohužel James ne a Sirius, který se nebránil, jednu kletbu schytal. Odmrštila ho až na druhou stranu učebny. Profesor k němu okamžitě běžel.
"Nic mi není. " zabručel Sirius a sám se zvedl na nohy. V životě utrpěl už horší jizvy, ať už od rodičů, od nočních hrátek s vlkodlakem, nebo v posledním roce od potyček se Smrtijedy. James přerývaně oddechoval. Vypadalo to, jako by se teprve teď vzpamatoval z nějakého transu. Zbytek třídy už odešel, jenom parta na ty dva čekala. Vyšli na chodbu a spěchali na další hodinu.
"Co to do vás vjelo? " utrhl se na kamarády Remus. Vypadal pěkně naštvaně.
"Co? Bojovali sme. " bránil se James.
"Jo, ale jak. " sjela Lily oba hříšníky přísným pohledem.
"Mohli ste nás prozradit. Nesmíme dělat nic, co by nás prozradilo. " spustil Remus dál svůj proslov.
"No a? Kdo vůbec řekl, že se nesmíme prozradit? Co by se stalo? " nechápal Sirius.
"Dohodli sme se na tom, že nebudeme dělat nic nápadnýho. A stalo by se hodně věci. Copak vás nikdy nenapadlo, co by se stalo, kdyby se to provalilo mezi spolužáky? " odpověděla místo Remuse Lily.
"Co by se jako stalo? " vyštěkl James, ne zrovna moc mile.
"Třeba to, že by záviděli, nebo by nás ukamenovali. Nebo by se báli. Co já vím. " rozhodila Lily rukama.
"Nejde o to, co by se mohlo stát. Jde o to, že bude lepší se o tom nikde nezmiňovat, ani to neukazovat. " vložil se do toho opět Remus.
"No co, nikdo si ničeho nevšiml. Už nás viděli bojovat hodněkrát, vědí, že nám to jde. " pokrčil James bezstarostně rameny.
"Jones si ale něčeho všiml. " poznamenala Claire.
"Řekl jenom, že sme se od posledně zlepšili. Na tom nic není. Každej se občas v něčem zlepšuje. " obhajoval jejich chování Sirius.
"Buďte rádi, že si nikdo nevšiml Jamesova zranění. " řekl Remus už trochu klidnějším hlasem.
"Co? " nechápal James. Peter ukázal na jeho mikinu. Kůže se zacelila, ale látka bohužel ne. James, zvyklý na svoji nezranitelnost, ani nepostřehl, že ho něco zasáhlo a zranilo.
"No vidíš, nikdo si toho nevšiml. " uklidňoval James kamaráda.
"To, že se spolu momentálně nebavíte, je vaše věc. Už tak mezi váma pendlujeme, protože spolu nemůžete bejt pomalu ani v jedný místnosti. Ale nechte si to laskavě mimo třídu a mimo zraky ostatních. Jestli máte potřebu si to na sobě vybít, běžte si zabojovat v noci třeba na školní pozemky. Už toho mám po krk. Chováte se jako malí kluci. Znám vás hodně dlouho a hodněkrát ste se chovali divně, špatně nebo nemorálně, ale teprve teď si o vás vážně myslím, že ste kreténi. " spustil Remus a nemohl přestat. Pak se rozešel a zmizel jim z očí.
"No super, teď ste proti sobě poštvali ještě Remuse. Ste spokojený? " vyštěkla Lily vyčítavě na Siriuse a Jamese.
"Bude v pohodě. " řekl James téměř nezúčastněně, jako by ho to ani nezajímalo.
"Jo to bude. Jenže tady jde o to, že musíme držet při sobě. Tam venku je Voldemort se svýma Smrtijedama, zabíjí nevinný lidi, chce nás na svoji stranu nebo nás chce zabít a vy se tady hádáte jak dva malí haranti. Musíme bejt všichni spolu, abysme to nějak ustáli a zvládli. " promlouvala k nim Lily rozhořčeně. Pak popadla Claire a vydaly se spolu na další hodinu. Kluci se po chvíli vzpamatovali a šli za nimi.
----------------------------
Peter šel sám na kolej z večeře. Zdržel se, protože bylo dobré jídlo a ostatní na něj nepočkali. Nebál se sice, v Bradavicích se mu nic stát nemůže, ale není příjemný pocit, chodit tu jen při světlech loučí.
"Petere. " ozvalo se vzadu na chodbě sípavým hlasem. Zastavil se a ohlédl se. Nikde nikdo. Byl to ten samý hlas jako před časem. Tentokrát ale řekl jeho jméno, takže nebylo pochyb, že i předtím mluvil s ním. Nevěděl jen, kdo to je.
"Pojď za mnou. " ozvalo se znovu, hned jak se rozešel. Chtěl odtud rychle vypadnout. Ty bystré smysly byly občas trochu děsivé. Najednou se kolem něj něco mihlo. Zbystřil zrak a zahleděl se do chodby. Bylo tu přítmí a chodba byla dlouhá, ale jeho smysly se den ode dne zlepšovaly, takže dokázal výborně vidět i ve tmě.
Lekl se. Úplně vzadu, snad dvě stě metrů od něj stála nějaká postava v kápi. Nebylo jí vidět do obličeje, protože kápě stínila ve výhledu, ale jasně viděl dvě žhnoucí rudé oči. Nečekal a rozeběhl se po schodech nahoru. Do Nebelvíru mu zbývalo už jenom jedno patro. I když ho nikdy neviděl naživo, věděl moc dobře, koho to právě zahlédl. Jenže to přece není možné. Jak by se dostal do Bradavic?
-------------------------------
Lily sebou trhla a probudila se. Měla velice živý a ošklivý sen. Byla celá zpocená a klepala se. Podívala se na hodinky, byly tři hodiny ráno. Její spolubydlící, včetně Claire, klidně oddychovaly a spaly hlubokým spánkem.
Byl to opravdu jenom sen? Nebo to byla vize? Špatně se jí to takhle rozlišovalo. Když přišla nějaká vize ve spánku, nevěděla, jak jí od snu rozeznat.
Nemohla usnout, tak šla dolů do společenky. Vzala si s sebou skicáky a uhle na kreslení, kdyby jí to náhodou zase popadlo. Oheň vedle křesla, kam si sedla, pomalu dohasínal. Už vlastně ani nehořel, byly to jen žhavé uhlíky. Pomalu začala v křesle klimbat, byla strašně unavená.
Najednou se úplně probrala, její oči dostaly onu nepřirozenou barvu a ona přímo před sebou viděla obrázky, jako by jí někdo pustil film. Začala rychle čmárat na skicák, přitom pořád pozorovala vizi. Tahle trvala opravdu dlouho, tohle se jí ještě nikdy nestalo. Vždycky to trvalo nanejvýš minutu, teď skoro pět. Bylo štěstí, že tam nikdo nepřišel a takhle jí neviděl.
Vize ustala. Samotné vize si nikdy potom nepamatovala, proto si je zakreslovala. Podívala se na skicák. Byl to sled několika obrázků, jako komiks, jenom bez mluvených bublin.
"Pane bože, to ne. " vydechla vyděšeně a dál zírala na papír. Rychle všechno sbalila a vyběhla do pokoje. Teď nic nevyřeší, ráno o tom řekne ostatním.
*
"Včera v noci sem měla vizi. Nemohla sem spát, tak sem šla do společenky a chytlo mě to. " spustila hned ráno u snídaně na ostatní. Dávala si pozor, aby ji nikdo jiný neslyšel.
"Cos viděla? Seš rozrušená. " zajímal se ustaraně Remus, když viděl, že Lilyin obličej nemá právě zdravou barvu. Lily vytáhla obrázek a hodila ho před ně.
"To sou moji rodiče. " konstatovala a ukázala na muže a ženu. "On je unese. " dodala plačtivě.
"Jak se dozvíme, kdy se to stane? " vyzvídala Claire.
"Je to zvláštní, ale tentokrát sem viděla i datum. " Lily ukázala do rohu skicáku, kde bylo načmáráno datum dvacátého dubna. Všichni se po sobě ustaraně podívali a všem bylo jasné, co musí udělat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 9. srpna 2012 v 10:09 | Reagovat

Oni si fakt pořádně neoddechnou.

2 LilyE LilyE | 9. srpna 2012 v 20:11 | Reagovat

Tak tohle bude maso-kruto-hustý.

3 Leonie Leonie | 9. srpna 2012 v 21:27 | Reagovat

Napadá mě jedna otázka. Chtěl Voldy aby Lilly to datum viděla, nebo je to náhoda?

4 Zorka Zorka | Web | 10. srpna 2012 v 23:15 | Reagovat

Moc krásný blog.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama