Everybody should have his own world...

47.kapitola - Volná jako pták

24. února 2012 v 15:11 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Přináším vám novou kapitolu k Elitě Bradavic. Tenhle měsíc jsem se zas trochu rozšoupla a píšu víc. Moc si ale nezvykejte, v následujících měsících nebudu dělat nic jinýho než se učit. Tenhle týden jsem byla nemocná, takže jsem toho využila a tohle zpatlala. Mohlo toho být daleko víc, jenže jsem se potýkala s přihláškami na VŠ.

Teď ke kapitole. Dnes se koná poslední pařba, než všichni odjedou zase domů - a v případě Sam a Lily, do Ameriky. Bude to probíhat ve velkým stylu? Podaří se Sam konečně odchytit Jazze a promluvit si s ním? No, to uvidíte všechno. Víc už nic dodávat nebudu, abych vás nepřipravila o všechna překvapení. Doufám, že se vám kapitola bude líbit a že si jí užijete. Prosím moc o komentáře jako vždy…Vaše Maggdinka♥



Volná jako pták

Dneska je poslední den tady u Potterů, takže se samozřejmě koná rozlučková pařba. Takhle pohromadě se zas sejdem až v září v Bradavicích. Za pár dní konečně s Lilkou odjíždíme do Ameriky. Jeden fakt jen my dvě, protože se nám nepodařilo nikoho jinýho překecat. Lea slíbila, že se možná na chvíli staví, protože bude na ostrově svý tety v Karibiku. Ta dorazí určitě na tu filmovou premiéru, jak jí znám.
Bože, já už se nemůžu dočkat. Sem jak malá holka, která se těší na vánoce. Nejen že se těšim šíleně na kluky, ale prostě na všechno. Užijem si pořádně prázdniny pěkně v americkým stylu.
Protože sme slíbili Tonymu a Jazzovi, že se ukážem u nich v hospodě, tak razíme tam. Jindy bysme to už nestihli a oni by byli naštvaný. Já sem vlastně ráda, protože si to aspoň s Jazzem vyříkám. I kdybych ho měla přitáhnout za triko, tak si s nim promluvim. Chci si všechno pěkně ujasnit, než odjedu do Ameriky, abych věděla, jestli si tam můžu s klidným svědomím s někym něco začít.
"Ježiši, proč se tam prostě nemůžem přemístit? " bručela Emma, když sme scházeli Potterovic pozemek od baráku dolů k hlavní bráně.
"Nedržkuj, užívej si toho teplýho letního podvečera. " ušklíbla sem se. Tý holce se furt něco nelíbí fakt.
"Sou tady kouzla proti přemisťování. " vysvětloval James Emmě, která měla dneska palici fialovou. Už zase.
"No, ale ty se snad daj zrušit ne? To umíš snad, neřikej mi, že když třeba táhneš kufr do Bradavic, tak chodíš až dolů. " oponovala Emma.
"No zrušit je umim. Jenže to trvá dlouho a ještě dýl je trvá obnovit. Tim bych strávil minimálně pět minut a za tu dobu sme od baráku u brány, tak to vyjde úplně nastejno. " hájil se Jimmy. Chudák kluk, ještě asi nezjistil, že tohle Emmě prostě nevysvětlí.
"Nastejno to nevyjde. Takhle mě budou bolet nohy. " odsekla Emma a táhla se za náma všema aspoň tři metry vzadu, aby dala svůj protest pořádně najevo.
"Boha jeho, Jamie, vůbec si jí nevšímej, taková je pořád. To nemá cenu ani řešit. " protočila sem oči.
"Jak to s ní pořád můžeš vydržet? " podíval se na mě James skepticky.
"Sama nevim. " pokrčila sem rameny. "Možná sem až moc velkej magor, abych tohle vydržela. " to je jediný rozumný vysvětlení.
Když sme dorazili dolů do města a přišli do hospody, Tony nás uvedl ke dvojitýmu boxu, jak kdybysme byli nějaký VIP. Hold, to se pozná dobrá hospoda, tady si věrných hostů považujou. Sice tady u Potterů nejsme tak často, ale když už, tak jim tady v hospodě uděláme pěknou útratu.
Tony začal pití nosit na stůl hned, takže sme na suchu nebyli. Pořád sem se rozhlížela po Jazzovi. Je ještě docela brzo, takže je nejspíš v kuchyni. Vařej tady do deseti, takže přijde asi až pak. Jestli vůbec přijde. Už mě párkrát napadlo, že se mi třeba vyhejbá. I když to je blbost, nesmim si zas tak fandit.
Schválně sem si sedla vedle Lily, abychom pořešili šaty do Ameriky. V první řadě něco skvělýho na premiéru a after party, ale taky na jiný akce. Chce to mít pár modelů v záloze, jistota je jistota. Nerada bych tam Anglii utrhla ostudu. Hned zejtra, až přijedu domů, zaúkoluju mamku. Škoda, že je jen mudla a neumí kouzlit, tak by to šlo daleko rychlejc. Naštěstí má dost švadlen, takže ona jen šaty navrhne a oni to za ní udělaj.
"Ježiš, dejte už pokoj s tou Amerikou furt. " vyjela na nás Sarah.
"Hele, nemůžu za to, že mi Logan řekl, ať přijedem už za pár dní. Musíme to všechno stihnout naplánovat a domluvit se. " odsekla sem. Já se jako omlouvám, že furt melu jen o Americe, jenže já se tam strašně těšim. Takže počítejte s tim, že než tam odjedu, nebudu mluvit o ničem jiným.
"Jo, Sarah má pravdu. Tohle je náš poslední společnej prázdninovej večer, tak bysme si ho měli společně užít. Všichni společně a ne, že si budete s Lilkou špitat, jaký šaty si necháte ušít. " sprdla nás i Leona. No, ona má zrovna co řikat. Ještě před chvílí to s náma řešila taky, jelikož přijede na tu premiéru. Rozhodla se, že ona si šaty koupí, nebo si je nechá ušít, ať mamka nemá práci navíc.
Radši sme je poslechly, aby se ještě nenaštvaly a bavily se s nima. Takhle sem se už dlouho nenasmála. Už sme byli pěkně vožralý a zrovna sme poslouchali Siriusův a Jamesův rozhovor o tom, která část mužskýho těla přitahuje holky.
"Prosimtě, nikoho neroztoužej mužský lýtka! Je to absolutně neerotická část těla. " řval smíchy James, když se Sirius začal chlubit svýma nohama.
"Říkáš to, kvůli těm tvým kuřecím nohám. " ušklíbl se Sirius.
"Budu čekat na sovu s tvojí omluvou! " ukázal James dotčeně na Siriuse, založil si ruce na prsou a uraženě se odvrátil. My ostatní, co sme jen přihlíželi, sme se váleli smíchy. Ty dva se mi snad jen zdaj.
Mužský nohy zněj sice jako blbost, ale na Siriovu obranu musim říct, že jeho nohy sou fakt sexy. Na druhou stranu to není žádnej div, protože Sirius je dokonalej a přitažlivej celej.
Čas rychle utekl a než sem se nadála, bylo deset pryč. Kolem čtvrt na jedenáct konečně přišel Jazz. Emma, která seděla na kraji se namáčkla víc na mě, aby se k nám Jazz vešel a jeho táta mu donesl sklenici whisky. Chtěla sem do Emmy žďuchnout, aby se se mnou vyměnila, abych mohla sedět vedle něj, ale to by bylo až moc podezřelý.
"Tak Jazzi, cos dělal o prázdninách? " hnal se James do hovoru. Byl už sice zas v pohodě, ale na Siriuse se ani nepodíval. Šašek. Dá si další whisky a zapomene na celej ten incident s nohama. Když mu položil tu otázku, trochu sem ztuhla. Vyměnili sme si s Jazzem rychlý pohled.
"No, vlastně sem byl celou dobu tady a pomáhal tátovi. Pár dní sem byl s kámošema tábořit, takže šlo vlastně o požíračku. " vypravoval Jazz. "No a pár dní sem byl u Sam. " dodal. Nemá cenu, aby něco zamlčoval. Stejně to všichni věděj a kdyby nevěděli, tak by jim to vykecal Sirius. On přece ví, že u mě Jazz pár dní byl.
"Aha, tak u Sam. " ozvala se pichlavě Lily. Ježiš, ta aby něco nenechala jen tak bejt. Nejdřív měla keci, že sem tam měla několik dní Siriuse a teď bude ještě rejpat s Jazzem.
"No, rodiče odjeli se ségrou tábořit a mě tohle nebere, tak sem zůstala doma. Všem sem vám psala nebo volala a nikdo ste nebyl v tu dobu k dispozici. Tak další kdo mě napadl, byl Jazz. Takže u nás pár dní zůstal. Jen sme se poflakovali u bazénu a popíjeli sme. " vložila sem se do toho. Vlastně jim vůbec nelžu, jen sem neřekla tu pravdu celou.
"Ty Jazzi, půjdeš ven na cígo? " dloubla sem do něj přes Emmu. Už sem byla dost posilněná alkoholem, takže sem do toho šla.
"Můžeš si zapálit tady. " nechápal Jazz.
"Jo, jenže nekuřácká část osazenstva by zas řvala. " zachechtala sem se. Je to pravda. Oni nedovolovali kouřit. Proto taky seděl Sirius na kraji, aby mohl odbíhat.
"No dobře, tak jdem. " přikývl Jazz. Asi mu vůbec nedošlo, že s nim chci o něčem mluvit. Dobrý znamení ale je, že na to kývl, takže se mi snad nevyhejbá.
Prošli sme kuchyní, kde byl zadní vchod a vyšli sme na malým kamenným dvorku za hospodou. Byl tady akorát jeden strom, trochu trávy a kamenná zídka, na kterou sme si kecli. Jazz vytáhl z kapsy krabičku cigaret a jednu mi nabídl. Bylo by trapný, kdybych si nevzala, když sem ho sem kvůli cígu vytáhla, takže sem jednu chňapla.
"Hele, možná si pochopil, že sem tě sem nevytáhla jenom tak. " začala sem, když sem si zapálila cígo a vyfoukla kouř.
"No, tak nějak vim, o co ti jde. " připustil Jazz a čekal, co ze mě vypadne.
"Jen mě zajímá, jak to mezi náma vlastně je. " vyklopila sem. "Chápeš, bylo by dobrý si to ujasnit, abysme oba věděli, o co mezi náma jde. "
"Jo. " přitakal Jazz a koukal na mě. Nic dalšího už neřek. Co má člověk udělat, aby se nějak vymáčkl?
"Tak o co jde? Byl to jen prázdninovej románek, nebo jde o něco víc? " vybafla sem na něj. Už mě nebavilo čekat a bejt pořád nejistá. Ne, že bych chtěla běžet za jiným klukem, ale bylo by fajn vědět, jestli si můžu dělat, co chci.
"Sam, přiznávám, že se mi moc líbíš. Líbila ses mi už od první chvíle, co sem tě poznal. Seš fakt suprová holka, je s tebou sranda, vždycky si fajn pokecáme a neřeším blbosti. Mám tě fakt rád. " pustil se Jazz do toho. Páni, mám co dělat, abych se nezačala červenat. Takovejch komplimentů. Cejtila sem tam nějaký ale.
"Ale…" pokračoval Jazz. Á, už je to tady. "Víš, v Bradavicích sem měl dost holek. Nejsem jako Sirius, kterej je střídal jak ponožky, ale řekněme, že moje vztahy byly vždycky dost krátký. Za rok jsem měl tak čtyři až pět holek. Docela po mě letěly. " no není se čemu divit, Jazz je kus krásnýho chlapa.
"Co sem odešel z Bradavic, dal sem si s holkama na nějakou chvíli pokoj. Chci si ujasnit, kdo sem a co chci dělat. Prostě se nechci teď vázat. " pokračoval. Tenhle pocit moc dobře znám, mě to nemusí vysvětlovat.
"Ok, takže šlo jen o románek. " přikývla sem a usmála se, aby si nemyslel, že sem naštvaná. Což sem fakt nebyla. Přiznávám, že ani nevim, co sem chtěla. Jestli s nim chodit nebo ne.
"Sam, měla by sis najít někoho v Bradavicích. Když seš tam celej rok zavřená, těžko se udržuje vztah s někým zvenčí, ať už jde o mě nebo někoho jinýho. " položil mi ruku na rameno.
"Prosimtě, do Prasinek můžu kdykoliv a odtamtud se jen přemístím. Mimo to, já nikoho z Bradavic nechci. Pár kluků už sem tam měla a všichni to sou střeva. " ušklíbla sem se.
"Jak myslíš. " pokrčil Jazz rameny. "Ale co se týče nás dvou, byl bych rád, kdybysme zůstali jen kámoši. Pokud teda nejseš zhrzená nebo uražená. " dodal s úsměvem. Bylo na něm vidět, jak doufá, že nejsem naštvaná.
"Jasňačka. Myslíš, že bych se kvůli takový ptákovině s tebou přestala bavit? " zachechtala sem se. "Za kym bych chodila do Prasinek sedět na bar, až mě budou ostatní v Bradavicích zase štvát? "
"Sem ti kdykoliv k dispozici. " ušklíbl se Jazz tím svým rozpustilým úšklebkem a objal mě kolem ramen.
"Jazzi, seš fakt týpek. " podívala sem se na něj. "A mimochodem umíš fakt dobře líbat. A nejen to. " dodala sem poťouchle.
"Díky. " rozesmál se Jazz hlasitě. "Ty taky. " Oba sme si dali ještě jedno cígo, seděli sme na teplým nočním vzduchu a kecali si. Stejně jako za starých časů. Sem ráda, že mezi sebou nemám žádnej blok a můžem se normálně bavit. Hold Jazz je už dospělej člověk.
"Asi bysme měli jít dovnitř, aby ostatní neměli keci. " nadhodila sem neochotně. Byli sme tady už přes půl hodiny, ale mě se vlastně dovnitř ani nechtělo. S Jazzem mi tady bylo dobře.
"Jo, jdem. Ještě by si mysleli, že tady spolu něco děláme. " přitakal Jazz, seskočil ze zídky a mě pomohl dolů.
No, vlastně sem i ráda, že s Jazzem nic nemám. S Remusem sem byla kámoška a trvalo dost dlouho, než pořádně vstřebal mě a Siriuse. Se Siriusem sem taky byla kámoška, pak sme spolu začali chodit a rozešli se a šlo to do kytek. Teď už sme sice v pohodě, ale stejně. Takže je vlastně dobře, že to s Jazzem skončilo dřív, než mohlo něco začít. Nerada bych ho ztratila. Navíc sem aspoň single a kdo ví, třeba se v Americe najde nějakej borec, se kterým by stálo za hřích si něco začít.
---------------------------------
"Ahoj Lily! " vítala moje máma Lilku. "Rose je ještě u sebe v pokoji a dobaluje poslední věci. Posaď se v obýváku nebo běž za ní. "
"Mami, neříkej mi Rose! " zařvala sem na ní dolů. Tohle jméno sem nesnášela i tak, ale od ní sem ho doma jakž takž snesla. Co ale nesnášim, když mi tak říká před ostatníma lidma a kor před mejma kámošema.
Lily se posadila dole v obýváku na gauč, na kterým před měsícem ležel zraněný Sirius. Dneska konečně jedem do Los Angeles a daly sme si sraz u mě. Já, jako vždycky, nestíhám.
"Lily, broučku, tady máš jedny z šatů. Ostatní nemám ještě dodělaný, ale Rose se pro ně staví. " podala máma Lily šaty na ramínku zabalený v ochranným krytu. Každá sme u mámy měly objednaný aspoň čtvery šaty, takže je fajn, že je nemusíme teď táhnout s sebou.
Konečně sem byla hotová a mohly sme vyrazit. Vyšly sme na zahradu, aby nás nikdo neviděl, pevně sme držely všechny kufry a přemístily se. Logan mi dal přesnou adresu Justinova domu, takže se objevíme hned před ním.
Chvíli se mi dělalo jako obvykle blivno, ale pak to přestalo. Okamžitě sem poznala, že už nejsme v Británii. Už podle čichu a vzduchu se dalo poznat, že sme v Americe. V dálce sem slyšela hučet oceán a tvář mi ošlehával vítr.
Otevřela sem oči a údivem mi spadla huba. Podívala sem se na Lily.
"Takže se mi to nezdá. " vydechla, když viděla, že čučím stejně jako já.
"Tak vedle tohohle se může jít ta naše barabizna zahrabat. " nechápala sem a čuměla na naprosto největší a nejkrásnější dům, jakej sem kdy viděla.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Barussiiik Barussiiik | Web | 24. února 2012 v 18:28 | Reagovat

Moc hezká kapitola a nádhernej vybranej barák.

2 Koki Koki | 24. února 2012 v 21:01 | Reagovat

Výborně napsaná kapitola. Schválně sem si nechala prohlídnutí domu až na konec a lidově řečeno mi z něj spadla huba úžasem.

3 Adussaaa Adussaaa | 25. února 2012 v 10:26 | Reagovat

Moc povedená kapitola, stejně jako všechny a pěknej obrázek.

4 hplovehp hplovehp | Web | 25. února 2012 v 11:18 | Reagovat

Hej! Já chci taky do takového baráčku! :-P
Jinak jsem ráda, že Sam a Jazz zůstali kámoši, protože jsem pořád v prosiriovským družstvu. :-D  8-)  :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama