Everybody should have his own world...

6.kapitola - Projekt 168

14. listopadu 2011 v 21:25 | Maggdinka |  *Weird people*
Jak jsem včera slíbila, tak sem konečně dodržela :-) Konečně, po dlouhé době, je tu kapitola k Weird people. Omlouvám se, že jste museli čekat tak dlouho, ale snad se to vyplatilo a kapitola se vám bude líbit. Děj se zase trochu posune dál. Nebudu vám prozrazovat, jestli se projeví nějaká další schopnost, to si musíte přečíst :-) Není už víc co dodat. Prosím moc o komentáře, i když si je po takovém čekání moc nezasloužím. Samozřejmě mě moc potěšíte, když zanecháte komentáře, třeba mě to dotlačí psát a probudí to mojí múzu, která se asi odebrala k zimnímu spánku. No nic, přeju, abyste si kapitolu užili…Vaše Maggdinka♥



Projekt 168

Brumbál se objevil ve velké, prostorné pracovně ministra kouzel. Antonius Horste seděl za svým stolem a čekal. Portrét ředitele, kterého poslal Brumbál se vzkazem, už mu pravděpodobně vyřídil, že ho čeká návštěva.
"Dobrý večer, Antoniusi. Doufal jsem, že vás tu ještě zastihnu. " podal Brumbál ministrovi zdvořile ruku a na jeho pokyn se posadil na židli před stolem.
"Jistě Albusi, o co jde? Váš vzkaz zněl dost naléhavě. " vyzvídal ministr nedočkavě. Brumbál za ním jen tak nechodil. Udržovali spolu sice poměrně přátelský vztah, ale na pivo spolu nechodili. Proto ho překvapilo, když dostal vzkaz, ve kterém je jasně řečeno, že s ním Brumbál okamžitě potřebuje mluvit.
"Ozval se projekt 168. " odpověděl Brumbál krátce a významně na Horsta koukal skrz své brýle.
"Cože? " vyjekl ministr a napřímil se ve svém křesle. "Prosím, rozveďte to. " pobídl bradavického ředitele.
"Dnes večer za mnou přišli čtyři studenti sedmých ročníků, že se u nich poslední dobou začali projevovat schopnosti. Moc jsem nevěřil, ale potom mi to všechno předvedli. Není pochyb o tom, že jde právě o projekt 168. " vysvětloval Brumbál, co se před chvílí odehrálo v jeho pracovně.
"Vždyť je to už šestnáct let. Tenkrát se žádné účinky neprojevili. " kroutil ministr nevěřícně hlavou.
"Je možné, že pracovníci z odboru záhad pouze neodhadli dobu, kdy se schopnosti projeví. Všichni ti studenti jsou už dospělí a nepochybuji o tom, že jich je víc, než jen tito čtyři. " spekuloval Brumbál, spíš pro sebe.
"Dobrá tedy. Musíte udělat průzkum. Říkáte, že ty studenti byli ze sedmého ročníku. Zavolejte si všechny sedmáky a vyptávejte se. " začal Horste Brumbála úkolovat.
"Jenže co když žádné schopnosti mít nebudou. To bysme jim potom prozradili něco, co by neměl nikdo vědět. " oponoval Brumbál.
"Risknout se to musí. Víte co by to znamenalo, kdyby každý sedmák měl nějakou schopnost? " propaloval ministr ředitele pohledem.
"Jistě, to by bylo skvělé. Jenže nemůžeme doufat, že se tyto schopnosti projevily u všech. A co když se objeví někdo, kdo by schopností využil ke zlu? " Brumbál byl dost skeptický. Vždyť historie jasně dokazuje, že jakýkoliv objev byl lidstvu sice ku prospěchu, ale našlo se vždy pár jedinců, kteří toho zneužili, a byla z toho akorát pohroma.
"Já ale nevidím jiný způsob, jak zjistit, kdo další získal schopnosti. " pokrčil Horste rameny.
"Dobrá. Vyhlásím, ať se ke mně sedmáci dostaví a budu si je k sobě volat po jednom. Jen nevím, jak to utajíme. Protože když se to dozví někdo, kdo schopnosti nemá, začne se to po škole šířit a mohla by z toho vzniknout jenom nějaká panika. " plánoval Brumbál. Nebyl moc nadšený z nápadu, že by měl prozradit toto tajemství i lidem, kteří žádné schopnosti nemají, ale asi se nedalo nic dělat.
"Nedalo by se třeba v tomto ohledu využít schopností těch čtyř studentů, kteří k vám přišli? " napadlo najednou ministra. Brumbál svraštil obočí.
"No, možná Sirius Black. Ten čte myšlenky, což by pomoci mohlo, ale ostatní mi nebudou moc platní. " shrnul to Brumbál.
"Dobrá tedy. Zjistěte, kdo a kolik lidí má schopnosti a potom se spolu znovu sejdeme. Budou chtít určitě vědět, jak a kdy se to stalo. Budeme jim toho muset dost vysvětlit. Až budeme vědět, kolik jich je, osobně přijdu a vysvětlím to. " ukončil ministr Horste jejich rozhovor a vyprovodil Brumbála ke krbu. Zdvořile si potřásli rukama na rozloučenou a pak už bradavický ředitel zmizel v zelených plamenech.
----------------------------
Bylo to už pár dní, co čtveřice z Nebelvíru, obdařená schopnostmi, byla za Brumbálem, aby se dozvěděli příčinu jejich nového daru. Od té doby s nimi ředitel nemluvil a vídali ho jen málokdy. Nebýval teď ani moc u jídla ve Velké síni, takže neměli příležitost za ním jít a vyzvídat, jestli se něco dozvěděl.
"Ste poslední dobou všichni nějaký nervózní a roztěkaný. " zavrtěla hlavou Claire, která se pořád marně snažila zjistit, co se s klukama a s Lily stalo.
"Byli sme kvůli něčemu za Brumbálem a teď čekáme na odpověď, jenže on se k tomu zatím moc nemá. " vysvětlovala Lily okrajově. Nechtěla Claire nic konkrétního prozradit, jenže věděla, že její kámoška už začíná bejt z těch tajemství pěkně vytočená.
"No to fakt děkuju za jasnou odpověď. " ušklíbla se Claire ironicky, zvedla se od stolu u kterého právě večeřeli a odešla.
"Už je dost naštvaná. " konstatovala Lily ke klukům.
"Nekecej, fakt? " zachechtal se Sirius ironicky. "To by mě bez tebe nedošlo, Evansová. "
"No, já bych byl taky dost nervózní, kdybych poslouchal ty naše keci a nevěděl, o co de. " přiznal James a dal tak najevo, že s Claire soucítí. Na druhou stranu všichni věděli, že to nemůžou říct nikomu dalšímu, protože ještě sami nevěděli, o co tady jde.
"Možná zapomínáte, že já tady furt sedim a že taky nevim, o co jde. " ozval se Remus, na kterého všichni zapomněli. Ne úplně zapomněli, ale Remus se nikdy na nic nevyptával tak jako Claire, takže jim přišlo naprosto přirozený se před ním bavit a vůbec jim nedošlo, že on schopnosti nemá a o ničem neví.
"Promiň Moony, už před tebou o ničem mluvit nebudem. " ujistil ho Sirius s úšklebkem. Po chvíli se všichni zvedli k odchodu, protože ve Velké síni už skoro nikdo nebyl, to oni se tady takovou dobu vykecávali.
Plahočili se hradem po schodech nahoru do společenky, aby se pustili do psaní úkolů, kterých zase měli požehnaně. Když procházeli chodbou k portrétu, dal se do nich chlad. Profukovalo tu a všem okamžitě naskočila husí kůže. Kousek od portrétu Buclaté dámy bylo otevřené okno a starým hradem pořádně profukovalo.
"Do háje, blbej průvan. " vykřikl Remus, až se všichni lekli. Mávnul rukou naštvaně směrem k oknu. Vítr najednou ustal a jakoby se stáhnul. Okno se s velkým prásknutím zavřelo.
"Co to bylo? " vydechla Lily a překvapeně zírala na Remuse.
"Schopnost? " šlehl James pohledem po Siriusovi. Sirius pochybovačně zavrtěl hlavou. Bylo to dost divný, ale nikdo neměl důkaz, že tohle byl projev nějaké Remusovi schopnosti. Přešli to a vrátili se do společenky.
Později toho večera, když si šli Claire a Remus lehnout, začal se řešit ten incident s oknem.
"Tohle vůbec nemusí znamenat, že má Remus nějakou schopnost. " oponoval Sirius na Jamesovo přesvědčení, že to zaklapnutí okna něco znamenalo.
"Jo Pottere, v tomhle souhlasim s Blackem. My každej den čekáme, jestli se u Claire nebo Remuse objeví nějaká schopnost, že přikládáme velkej význam i úplnejm kravinám. " vložila se do toho Lily.
"Na druhou stranu to bylo vážně divný. " přidal se na Jamesovu stranu Peter.
"To je fakt. Nevšimli ste si, jak ten vítr najednou jakoby ustoupil a stáhnul se zpátky ven? " chytil se tohohle argumentu rychle James.
"Jo, přiznávám, to bylo dost divný. Jenže vůbec sem neslyšel, že by na to sám Remus měl nějakou reakci, jemu to divný nepřišlo. Kdyby to byla nějaká schopnost, byl by z toho na větvi, jako my všichni, když se to u nás poprvý projevilo. " nedal se Sirius.
"Tak to prr Blacku, já sem malovala už o prázdninách a vůbec sem neměla tušení. Vlastně sem si to uvědomila, až když sem nakreslila ten obrázek z famfrpálu. Až potom sem si prošla všechny obrázky a viděla zpětně, že se to stalo. Vůbec mi to nepřišlo záhadný, myslela sem, že prostě normálně maluju to, co mě napadne. " přerušila ho Lily horlivě, protože v tomhle s ním vůbec nesouhlasila.
"Dobře, tak hele mám plán. " rezignoval Sirius, protože oni byli s přesvědčováním v přesile. "Já a Evansová budem sledovat všechno kolem Remuse. Já jeho myšlenky, Evansová budoucnost. " přednesl svůj nápad.
"Jo, to zní dobře. " přikývla Lily a ostatní Siriusův plán schválili taky.
----------------------------
Netrvalo to zas tak moc dlouho. Pět dní po jejich posledním rozhovoru, přiběhla Lily za Siriusem a Jamesem. Bylo už dost pozdě večer, ale oni naštěstí ve společence sedávali vždycky do noci.
"Je to tady, myslim že něco mám! " hlásila Lily vzrušeně, když k nim doběhla. Rychle si vedle nich kecla do volného křesla a hodila na stůl skicák.
"To je Remus? " vykulil James oči, když pořádně zaostřil na obrázek.
"Vypadá to, že jo. Před chvílí sem to namalovala. Prostě sem přišla do pokoje a přišlo to z ničeho nic. Takovej záblesk. Úplně bezmyšlenkovitě sem popadla skicák a začala čmárat. Tohle z toho vyšlo. " vysvětlovala Lily, jak se to seběhlo.
"Víš, kdy se to stane? " vyzvídal Sirius.
"To ne, takhle to nefunguje. Nevim, co a kde se to stane. " zavrtěla Lily hlavou.
"Většinou to ale bejvá pár dní potom, co nakreslíš obrázek ne? " ujišťoval se James.
"Jo, to bejvá. Nesmíte teď Remuse ani na chvíli spouštět z očí, jasný? " zadívala se na kluky zrzka vážně. Až když přikývli, popadla obrázek a vyběhla zpátky do pokoje.
*
V pátek večer se kluci domluvili, že zajdou do Prasinek na pár whisky. Občas to takhle dělali, protože věděli o pár fajn tajných chodbách, o kterých nevěděl na škole snad nikdo.
Zašli k Prasečí hlavě, protože u Tří Košťat býval v pátek nával a oni na sebe nechtěli zbytečně upozorňovat, protože by jejich útěk mohl někdo napráskat v Bradavicích. U Prasečí hlavy nikdy nebylo moc lidí, vesměs to byli samí podivíni.
"Furt mi neřeknete, co se to s váma děje? " vyzvídal Remus, když se z hospody vraceli zpátky do hradu. Bylo něco po půlnoci a rozhodli se, že nejlepší a nejkratší cesta bude přes Medový ráj.
"Moony, nemysli si, že když sme nalitý, tak ti to vykecáme. " zahuhlal Sirius opile a hlasitě se zachechtal.
"No co, aspoň sem to zkusil. " pokrčil Remus rameny s nevinným úšklebkem. Potom vytáhl hůlku a otevřel dveře do Medového ráje, protože ani jeden z jeho přátel nebyl teď schopný kouzlit. Oni to vždycky s alkoholem trochu přeháněli, Remus ne.
Vydali se na cestu chodbou, která byla dost úzká a dlouhá.
"Do háje, jednou tady z tý chodby dostanu klaustrofobickej záchvat. " funěl James, když lezli nahoru do hradu.
"Petere, neměl bys tak žrát, nebo tudy za chvíli už neprolezeš. " rýpal do Červíčka Sirius a strčil ho do zadku, protože se trochu zasekl v užší části.
Najednou ucítili slabé vibrace. Všichni začali zmateně koukat po chodbě.
"Co to do hajzlu je? " vykřikl Sirius.
"Vypadá to, jako by se chodba třásla. " zakřičel Remus, protože to začal být pěkný rachot a nebylo slyšet skoro vlastního slova.
"Zemětřesení nebo co? Děláš si prdel? " rozčiloval se James. Všichni měli docela bobky, protože chodba byla hodně úzká, takže je to tady mohlo lehce zavalit. Všichni začali rychle lézt dopředu, jenže to šlo pomalu, protože lezli po čtyřech a východ v Bradavicích byl ještě daleko.
Třesení se stupňovalo, ze stropu začali pomalu padat kameny, ze kterých byla chodba postavená. Všichni se snažili krýt si hlavy, aby ještě neobdrželi nějaký úraz.
"Au! " ozvalo se zakletí zepředu, kde lezl James jako první. Jeden kámen ho trefil přímo do tváře, takže tam měl hluboký šrám. Nic si z toho ale nedělal, protože věděl, že za pár minut po něm nebude ani památky.
"Pozor! " vykřikl Remus, ale to už bylo pozdě, chodba se začala řítit. Všichni zalehli k zemi. Čekali rány kamením, ale nic nepřišlo.
Po pár minutách se třesení uklidnilo, až pomalu ustalo. James, Sirius a Peter se zvedli a překvapeně koukali kolem. Zůstali zaraženě zírat na Remuse.
Klečel tam s rukama napřaženýma nad sebou. Jako by tvořil neviditelnou bariéru, všechno kamení zůstalo viset nad ním.
"No, mám pocit, že ta Evansový vize se právě vyplnila. " hvízdl Sirius, když si v hlavě promítl Lilyin obrázek, který byl naprosto stejný, jako výjev před nimi. Remus skoro nedýchal a překvapeně koukal.
"Běžte. " pobídl James Siriuse a Petera. "Mě to nic neudělá, vy se dostaňte ven. " popoháněl je.
"Reme, ty běž taky. " mávl James rukou, když ti dva byli v hradě na chodbě.
"Ne, když půjdu tak tě to zasype. " odporoval Remus.
"To asi zasype, ale věř mi, já budu v pohodě! " křikl James trochu rozčileně, aby Remuse donutil. "Budeš mít málo času, než se to úplně zřítí, tak dělej. "
Pak už to šlo ráz na ráz. Remus uvolnil ruce, a jak nejrychleji dokázal, dostal se k východu. Když byli venku na chodbě, uslyšeli zevnitř dunění.
"Musíme pro něj. " nervoval se Lupin, když nastalo ticho a klid. James nikde.
"Klid, on se z toho dostane. " mávl Sirius lhostejně rukou. Remus na něj koukal jako na blázna. Jak to, že vůbec neprojevuje o Jamese strach?
"Fuj, to budu mít zasraný plíce. " ozvalo se z chodby a pár sekund na to vylezl pohmožděný James.
"Co to…? " vykoktal Remus nechápavě. Když se podíval na Jamese znova, všiml si, že má o pár modřin míň. Začal se zmateně rozhlížet po kamarádech.
"No, myslim, že bysme měli zejtra zajít za Brumbálem. " konstatoval Sirius a všichni se společně vydali do Nebelvíru. Dneska jen tak brzo spát nebudou, Remus toho bude chtít hodně vědět.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 15. listopadu 2011 v 6:50 | Reagovat

Skvělá kapitola. Doufám že příště bude se schopností na řadě Claire. Ale Brumbál prej že si neni jistej.

2 Katie Katie | 15. listopadu 2011 v 18:33 | Reagovat

Super kapča, dík že jsi mi splnila přání a dala tam Rema :D

3 hplovehp hplovehp | Web | 15. listopadu 2011 v 20:26 | Reagovat

To budu mít zasraný plíce! :-D  :-D  :-D
Tak tahle věta mě dostala. To prostě nejde. Tam Remus šílí strachy a ozve se toto... boží!
Jinak mi trochu nesedí, že by se Brumbál spolčil s ministrem kouzel proti studentům. Je to takový... nebrumbálovský. Každopádně to ale patří k příběhu.
Doufám, že tentokrát na další kapitolu nebudeme čekat měsíc. ;-)  8-)

4 Roxy von Zmijozel Roxy von Zmijozel | 17. listopadu 2011 v 11:08 | Reagovat

[3]: Plně souhlasím :D

5 Katie Katie | 19. listopadu 2011 v 19:33 | Reagovat

My chcem oznáámení a kapču prosíím :D

6 hplovehp hplovehp | 19. listopadu 2011 v 19:55 | Reagovat

[5]: Mluvíš mi z duše. Já sice mám říkat se svým ubohým přidáváním článků, ale budiž snahu mám. Jen tak mimochodem, abych to nemusela psát jako článek na svém blogu, zítra bude další kapitolka k OJMAO - těšte se.

7 market market | 21. listopadu 2011 v 7:41 | Reagovat

ahoj moc se těším na pokračování :-)

8 Galatheia Freya Galatheia Freya | 6. prosince 2011 v 8:39 | Reagovat

Dobra kapča, doufám, že brzy bude další :D Jsem zvědavá, co bude mít Claire, doufám, že taky něco :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama