Everybody should have his own world...

44.kapitola - Ježibaba

24. listopadu 2011 v 20:39 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Tak jsem se opět dokopala ke psaní, i když to trvalo hrozně dlouho a jak jsem slíbila, je tu nová kapitola k Elitě Bradavic. Tahle bude dost zvlášní a jiná, než na jaký ste z Elity zvyklí (objeví se vážnější stránka) a poznáte Sam z její rázné stránky. Doteď to byla spíš jen sranda a oddychovka, teď uvidíte trochu husťárnu. Ale nebojte, žádný drama to zas nebude :-D Ráda bych o tom něco víc napsala, ale nevím co a navíc, nechci prozrazovat děj. Takže se s chutí pusťte do čtení a užijte si to. Moc vás prosím o jakékoliv komentáře…Vaše Maggdinka♥



Ježibaba

Jazz u mě zůstal ještě několik dní. Nedá se říct, že bysme spolu začali chodit, ale moc sme si těch pár dní užili. Je to fakt moc super kluk, je s nim sranda a hlavně je vyspělej a ne jak ty pubertální paka od nás ze školy.
Zrovna dneska sme si užili fajn den. Jazz mě překvapil piknikem. Sbalil deku, kterou u nás našel, v kuchyni připravil nějaký jídlo, nacpal to do batohu a vytáhl mě ven, aniž by mi něco prozradil. Popadl mě za ruku a přemístili sme se. Měla sem z toho málem mrtvici, protože mě předem neupozornil a já sem se nemohla psychicky připravit na nevolnost.
Objevili sme se v nějakým lese. Jasně, že sem nepoznala, kde sme, všechny lesy mi přijdou stejný. Všude sou přece jen stromy ne? Když vybalil deku a spoustu toho jídla byla sem z toho úplně na měkko. Na nějakou romantiku mě sice moc neužije, ale tohle mě fakt dostalo do kolen.
Užili sme si fakt moc srandy a dobře se pobavili. Odpoledne sme se vrátili domů a vyvalili se u bazénu. Nevim, co bych bez něj dělala v létě. Není nic lepšího než se vyvalit na lehátku na vodě, chytat bronz a jen se překulit, když mi je velký vedro.
Jazz řekl, že udělá večeři. Zajímalo mě, co z toho vyleze a co ukuchtí. Co myslíte? Smažený vajíčka. No jo, prostě kluk. Člověk by čekal, že když pracuje už kolik let v hospodě jeho táty a teď i U Tří košťat, že bude umět i daleko složitější jídla. No, ale co si stěžuju, já si stěží uvařim párek. Navíc, tady doma máme hovno, protože naše zásoby se podstatně ztenčily. Za celou dobu, co odjeli rodiče pryč, sem totiž nebyla nikde na nákupu, takže naše lednička je jaksi prázdná.
Bylo asi tak šest večer a my dojídali Jazzovu specialitu, když se ozvalo chabý klepání na dveře. Poprvý sem to vůbec nezaregistrovala, až když se ozvalo podruhý, zbystřila sem. Jestli to je nějakej podomní prodavač, tak ho pošlu rovnou do háje.
Šli sme oba s Jazzem otevřít. Za dveřma nikdo nebyl.
"Ježiši! " vyjekla sem vyděšeně, když sem si všimla, že kdosi leží svalenej na verandě pode dveřma. S hrůzou sem si uvědomila, že je to Sirius. Na první pohled sem ho vůbec nepoznala, protože byl dost zřízenej. Obličej i jiný části těla měl od krve a sotva byl při vědomí.
"Sam. " zachroptěl Sirius z posledních sil. Rychle sem se k němu sehnula.
"Sem tady. " ujišťovala sem ho, protože se m pochybovala, že mě vůbec vidí. "Co se ti proboha stalo a kdo ti to udělal? " vyzvídala sem.
"Matka. " vydechl. Hned mi bylo jasný, která bije. Podle toho, co nám tenkrát o vánocích vyprávěl o svojí povedený rodince, určitě ho zas mučili.
"Pomoz mi s ním dovnitř. " houkla sem na Jazze, oba sme ho popadli za ruce a dotáhli do obýváku, kde sme ho položili na gauč.
"Já myslela, že seš teď u Jamese, když si zdrhl z domova. " hučela sem do něj.
"Chtěl sem si doma jen něco vzít, ale matka na mě přišla. " šeptal slabě, že sem ho skoro neslyšela. "Byl sem už úplně mimo, neměl sem moc času. První na koho sem si vzpomněl si byla ty a pak sem se objevil před vašima dveřma. " vypravoval. To mě vážně zalichotilo, že sem první, na koho si vzpomněl i přes to, jak sem ho odkopla a že sme se teď poslední dobou moc nebavili.
"Jazzi, zůstaň tady s nim a postarej se o něj. " zaúkolovala sem Jazze. Moje trpělivost byla u konce.
"Co chceš dělat? " vykulil Jazz oči, když viděl, že se zvedám k odchodu a sem pěkně vytočená.
"Musim si vážně pohovořit s paní Blackovou. " zavrčela sem. Byla sem vážně vytočená na nejvyšší možnou míru. Sice se Siriusem už nechodim, to ale neznamená, že mi ho někdo bude mrzačit, pořád mi na něm záleží.
"Sam, počkej. " zaskučel Sirius z posledních sil, jenže mě nemohl zadržet a než stačil Jazz cokoliv udělat, vylítla sem z domu na zahradu a odtud se přemístila. Od Siriuse sem znala adresu i číslo domu hrůzy Blackových, takže sem věděla přesně, kam mám jít.
Hned jak sem se objevila před jejich barákem a viděla to pochmurný předměstí Londýna, bylo mi jasný, že Blackovi se tady musej cítit jak ryby ve vodě. Dům byl dost starej, i když dobře udržovanej, ale už takhle z venku z něj šla trochu hrůza. Vůbec se nedivim, že odtud Sirius zdrhnul.
Naštvaně sem vystoupila po schodech ke dveřím a zabušila na ně. Otevřely se a já myslela že leknutím vypustim duši, protože přede mnou stál ohavnej, snad sto letej domácí skřítek.
"Co si přejete? " zaskřehotala ta příšera a ani nepozdravila. No, Blackovi asi moc slušnýho vychování nemaj, tak ho nebudou mít ani jejich domácí mazlíčci.
"Du navštívit tu starou čarodějnici. " zavrčela sem vytočeně.
"Prosím? " zasýpal skřítek.
"Sory, jdu na návštěvu za paní Blackovou. " nasadila sem hranej, sladkej tón, protože ten skřet by mě jinak asi dovnitř nepustil.
"Máte s ní domluvenou schůzku? " sjel mě pohledem od hlavy k patě. Tim mi dal jasně najevo, že silně pochybuje o tom, že by si se mnou jeho drahá paninka dávala nějakýho spicha. No, je fakt, že až zjistí kdo sem a proč sem přišla, asi mě na čajovej dýchánek nepozve.
"Ne, to nemám. " odsekla sem. Začal moje naštvání stupňovat, jak sem musela dlouho čekat. "Prostě mě pusť dovnitř, jasný? " odstrčila sem ho naštvaně. Já proti domácím skřítkům nic nemám, dokonce se mi jejich otročení nelíbí, ale tenhle mě pěkně štve.
"To nemůžete! " pištěl za mnou, ale to už sem se hnala tmavou chodbou do domu. Sice nevim kam jít, ale to mi je fuk. Já si tu bestii najdu. Tenhle dům je fakt divnej, když uvážim, všechny ty hnusný obrazy, divný předměty a hlavy domácích skřítků, divim se, že je Sirius relativně normální.
Rozrazila sem první dveře, na který sem narazila. Za nima vedly schody dolů, tak sem je seběhla, rozrazila další dveře a tam jí uvitěla. Stála sem v kamenný kuchyni, vypadalo to tady pomalu jak ve středověku.
U stolu vzadu seděla vážená paní Blacková a čmárala něco na pergamen. Měla na sobě ohavný zelený šaty a černý vlasy měla svázaný do ulízanýho drdolu. Hnusně se na mě podívala.
"No vida, tady ste. " založila sem si ruce v bok a sjela jí pohledem, jako malou a zlobivou holku.
"Prosím? " nadzdvihla obočí a povýšenecky si mě prohlížela.
"Promiňte paní, snažil jsem se jí zastavit, ale ona mě odstrčila a vtrhla do domu. " zasýpal skřítek.
"To je v pořádku, Kráturo. " mávla rukou Blacková, aniž by se na něj podívala a skřítek s pěti úklonama vycouval ze dveří pryč. "Jak se opovažujete vtrhnout do mého domu, bez ohlášení, když vás ani neznám. " zavrčela a postavila se.
"Tak hele dámo, dneska sem měla fakt hezkej den. Najednou mi někdo zabušil na dveře, a když sem je otevřela, ležel u nich Sirius. Celej od krve, skoro v bezvědomí. Tohle mě fakt nebaví. " spustila sem a naštvaně na ní ukazovala prstem. Zmateně čuměla.
"Nevim, co ste na matku, která dokáže svýho syna skoro zabít jen proto, že nesdílí vaše názory na čistou krev a vyhlazování mudlů. " pokračovala sem.
"Jak se opovažuješ? " vyprskla madame Blacková rozhořčeně. Vypadá to, že sem jí kapánek vytočilo. Ono se přece říká, nedráždi kobru bosou nohou. Jenže ta ženská mě tak strašně sere.
"Já? " vykulila sem oči. "To vy ste zrůda všech zrůd, podle toho co sem slyšela. Už ste se Siriuse zbavili, loni od vás zdrhnul. Teď si sem přišel jen pro pár osobních věcí a vy se do něj hned pustíte černou magií. "
"Kdo vůbec jsi, že se opovažuješ se mnou takhle mluvit? " její hlas začal kolísat do výšin. Dokonce jí na čele vystoupla i žíla. Bacha, aby ti nepraskla cévka, důro!
"Sem Rose Samantha Stoneová, klidně si to napište do svýho seznamu nepřátel, to je mi fuk. " protočila sem znuděně oči. "Od Siriuse dáte ruce pryč, jasný? Nebo budete mít co dělat se mnou. Utekl od vás, vaše rodina má pokoj od ostudy, tak ho nechte v klidu žít. "
"Stoneová… " přemejšlela ta baba nahlas, odkud mě zná. "Nepracuje tvůj otec u Gringottových? "
"Jo, pracuje a co jako? " nechápala sem. Co to sem vůbec tahá? Půjde sprdnout tatíka, že má nevychovanou dceru?
"To je ten kouzelník, co si vzal za ženu mudlu. " konstatovala. Bleskově sem vytáhla hůlku a zamířila na ní.
"Nemluvte takhle povýšeně o mojí mamce. Co na tom, že je mudla? " vyštěkla sem. "Je tisíckrát lepší než vy, ona by mě ani nikomu jinýmu v životě neublížila. "
"To jistě, protože neumí čarovat. " ušklíbla se ta stará kráva. Z mojí hůlky vylítly jiskry. Holka moje vycejtila, že sem pěkně napružená a už se chystá k útoku.
"Tak hele, dejte si pohov jo? " ušklíbla sem se drze. Zaujatě si mě prohlížela. Asi jí zarazilo, jak sem najednou změnila styl jednání. Místo nasrání sem se ironicky a drze pošklebovala.
"Já vím, kdo ty jsi. " řekla najednou, jako by si vzpomněla. "Tys chodila se Siriusem. Jistě, ty seš ta napůl mudlovská šmejdka, která s nim chodila a potom chudáčkovi Siriusovi zlomila srdce! " zasmála se vítězoslavně. Zůstala sem zaraženě čumět. Odkud tohle do háje ví?
"Co vy o tom víte? " nechápala sem.
"Regulus nás doma občas informuje. " zírala ledově.
"Že zrovna vás zajímá milostnej život vašeho syna. " sjela sem jí skeptickým pohledem.
"Samozřejmě, že ho sledujeme. Musíme vědět o jeho slabinách, kdyby dělal nějaké potíže. " pusa se jí zkřivila do hrůzostrašnýho šklebu. Tohle je fakt odporná osoba. Shání přes svýho mladšího milovanýho synáčka informace o Siriusovi, aby ho pak mohla vydírat nebo mu nějak ublížit.
"Víte madame, ste pěkně ubohá. " odfkla sem si. S touhle kreaturou si nemám já co říct. "Nesaháte ani mudlům po kotníky. " Ani sem se nenadála a ona vytasila hůlku. Vyslala proti mně nějakou kletbu, ale já sem naštěstí cvičená ze školy a navíc sem byla v Americe na soutěži v obraně proti černý magii. Hravě sem její kouzlo odrazilo. Vzniklá tlaková vlna do ní uhodila, ona se zakymácela a spadla na zem.
"To ste si udělala sama. " zařehtala sem se drze, abych si ještě přiložila. "Řikám, ještě někdy něco uděláte Siriusovi, nebudu jenom mluvit. " dodala sem a dala sem se k odchodu.
"Myslíš, že mě taková holka jako ty zastraší? " křikla za mnou ještě, když už sem vycházela z kuchyně. Jen sem se pro sebe zašklebila a odešla. Zašla sem do parku před jejich barákem, abych se mohla bezpečně přemístit. Naposledy sem se podívala na jejich strašidelnej dům a přemístila se zpátky k nám.
Objevila sem se na zahradě. Francouzským oknem sem viděla do obýváku a viděla sem, že Sirius pořád leží na gauči a Jazz něco dělá v kuchyni.
"Tak jak je na tom? " vyhrkla sem. Jazz se lekl, až nadskočil, protože můj příchod vůbec nezaregistroval.
"V pohodě, teď spí. Nějaký rány sem mu vyléčil, jenže to, co způsobila černá magie vyléčit nejde. A podle toho, kolik mu toho na těle zbylo, hádám, že se do něj pustili hodně. " informoval mě Jazz.
"Kráva jedna pitomá. " vyprskla sem na adresu Blackový.
"Cos u ní dělala? " zajímal se Jazz. Najednou se ozvalo zabručení. Sirius se probral, takže sem na Jazzovu otázku nezareagovala.
"Jak ti je? " vrhla sem se okamžitě ke gauči, na kterým Sirius ležel. Byla sem strachy bez sebe, aby mu tak ještě něco bylo.
"V pohodě. Už sem na tom byl hůř. " ušklíbl se. No, když se tlemí, tak mu zas tak moc není.
"Tak to si nedovedu představit. " reagoval Jazz na Siriovu poznámku. Začala sem si Siriuse prohlížet a odhadovat, jak na tom je. Protože i kdyby umíral, nikdy by to nepřiznal.
"Hele Sam, já asi půjdu domů. " ozval se Jazz. Překvapeně sem se na něj otočila.
"Proč? " vykulila sem oči.
"No, je tady Sirius a očividně je celkem v pohodě, takže mě tady nepotřebuješ. " usmál se povzbudivě. Bylo mi jasný, že odchází kvůli tomu, co bylo mezi mnou a Siriusem a nechtěl do toho nějak přimíchávat události nedávných dní.
"Dobře. Ozvu se ti. " přikývla sem. Jazz si vyběhl nahoru sbalit těch pár věcí, co tady měl. Pak sem ho šla vyprovodit ke dveřím, dala mu pusu na tvář a zašla dovnitř, až když se přemístil pryč.
"Sam… " zašeptal Sirius. Hned sem k němu přišla, jestli něco nepotřebuje. "Kdes byla? " vyzvídal.
"Nikde. " usmála sem se nevinně. Myslim, že bych mu teď neměla řikat, že sem jeho mamince dala pěknou sodu.
"Nekecej. Já vim, žes byla u nás. " nadzdvihl skepticky obočí. "Jen by mě zajímalo, jak ses odtamtud dostala bez jedinýho škrábnutí. "
"To víš, já sem prostě dobrá. " pokrčila sem ramenama.
"Přeháněj. " vyzvídal Sirius, kterýho to dost zaujalo. Posadila sem se vedle něj na gauč, abych měla dobrou pozici pro vyprávění.
"No, měls vidět jak se tvářila, když sem tam přišla… " začala sem mu živě líčit všechno, co se v domě Blackových dneska událo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Christmastka Christmastka | Web | 24. listopadu 2011 v 20:49 | Reagovat

Sice dlouhý článek,ale pěknej =)

2 Koki Koki | 25. listopadu 2011 v 16:25 | Reagovat

Perfektní. Důra jedna. Že jí ale Sam dala. to se mi fakt líbí. :-P

3 Katie Katie | 25. listopadu 2011 v 17:28 | Reagovat

Jůů hezkýý :D  Nádhera, už jsem čekala kdy Sam vybouchne :D

4 hplovehp hplovehp | 25. listopadu 2011 v 17:44 | Reagovat

Sam je můj člověk! Kdybych se tohle dozvěděla, tak mastím za tou starou ...píp... taky a to co bych jí řekla JÁ, by si taky za rámeček nedala. Jak někdo ubližuje Siriuskovi, tak se neznám! Vrrr... haf, haf

5 Vendy Vendy | 25. listopadu 2011 v 20:03 | Reagovat

na elitu jsme čekali dlouho, ale mě jsi nezklamala.. konečně trocha akce:D

6 Katie Katie | 26. listopadu 2011 v 18:42 | Reagovat

[1]: Jak ,,Sice dlouhý článek, ale pěknej" ? Za dlouhý články jsme MY rádi a žádný sice. Např. já by jsem byla naštvaná, kdyby to mělo dva řádky. A kdo ne? Můžeme být rádi, že ten článek tady je a že je dlouhej je jěště lepší...

7 Koki Koki | 26. listopadu 2011 v 19:37 | Reagovat

[6]: Přesně. Souhlas. :-)

8 hplovehp hplovehp | 27. listopadu 2011 v 18:37 | Reagovat

[6]:

[7]:

Naprostý souhlas, když už je to jednou za čas, tak ikdyby toho bylo pět stran, je to tím lepší!

9 Roxana von Zmijozel Roxana von Zmijozel | Web | 6. prosince 2011 v 14:46 | Reagovat

Nic proti, je to pěkný...ale...tomuhle říkáš husťárna?
Je to jen jak to vidím já, ale podle mě je to teprve něco jako varování...nic proti jen můj názor ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama