Everybody should have his own world...

19.kapitola - Přemýšlecí fáze

24. května 2011 v 17:52 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Tak další kapča k Elitě je na světě. Minule sme se dozvěděli o incidentu mezi Remusem a Sam. Jak to bude probíhat dál? Prozradim jen, že v týhle kapitole se trochu zase zamíchají karty a začnou se dít nový věci, takže to nebude taková nuda :-) Mimo jiný přípravy na ples sou v plným proudu. Příště už se můžete těšit na plesovou kapitolu. Moc vás prosím o komentáře, minule to nebylo moc slavný, tak se prosím snažte :-) Užijte si čtení…Vaše Maggdinka♥



Přemýšlecí fáze

"Ty máš takový štěstí, že to ani není možný. " ušklíbla se Emma, když skočila ke mně na postel. Ráno za mnou totiž holky přišly.
"To teda. Ještě, že tam přišli Sirius s Jimmym, jinak bych byla vážně v háji. " přikývla sem souhlasně.
"Byl tady za tebou už Remus? " ozvala se Lily.
"Ne, já myslim, že je na sebe naštvanej. Však ho znáte. Bude si dávat za vinu, že mě málem zabil. " povzdychla sem si. No jo, Remy je paličák, je mi úplně jasný, co mi bude řikat. Pokud se teda vůbec uráčí tady u mě stavit.
"No jo, je to s nim těžký. Ale nesmíš se mu divit, bojí se o tebe a nikdy by si neodpustil, kdyby ti nějak ublížil. " zastávala se Remyho Lily. To vim i bez ní, ty jo. Ale stejně, aspoň stavit by se mohl. Sice mu určitě Sirius řekl, že sem v cajku, ale i tak by se mohl přijít přesvědčit sám. Furt sem jeho holka.
"Však on se tady staví prosimtě. " mávla Emm rukou.
"No hele, měly bysme jít ne? Za chvíli zvoní. " popoháněla je Sarah. No aspoň, že nemusim do školy, to je snad jediný pozitivum.
"No, tak si užijte školu. " ušklíbla sem se provokativně. "A na péči o kouzelný tvory ode mě pozdravujte profesora Semena. " zachechtala sem se. Holky mě povraždily pohledama a pakovaly se pryč. Je hezký vidět, jak se dou vzdělávat, zatímco já se tady můžu jen tak válet. Ani nevim jak a kdy, ale usnula sem. Probudilo mě až bouchnutí dveří. Vyděšeně sem vylítla do sedu a najednou jako by mi hlavou proletěla kulka. Bože, já měla asi vážně otřes mozku. Navíc mě pěkně začíná bolet ruka. Madame Pomfreyová mi ani neřekla, co se mnou je, to je fakt prima ošetřovatelka.
"Ahoj Sam. " ten kdo mě vzbudil, byl Remy. Podívala sem se na hodinky, který sem měla na nočnim stolku. Bylo deset dopoledne.
"Co tady děláš? Jakto že nejseš ve škole? " nechápala sem.
"Mám to omluvený. Po tom včerejšku nejsem moc fit. " až teď sem si všimla, že kulhá na levou nohu a na obličeji má novej šrám.
"To já taky moc ne, vzpomínáš? " ušklíbla sem se zvesela. Mě nějaký poškrábání vlkodlakem jen tak nerozhodí.
"O tom sem s tebou chtěl mluvit, Sam. " začal a posadil se ke mně na postel. Netvářil se moc příjemně, by mě zajímalo s čim přijde tentokrát. Ohrožuju tě, nejsem pro tebe dost dobrej, bla, bla, bla.
"Ten včerejšek mě mrzí. Vůbec sem si nevzpomněl, že je úplněk, což je zvláštní, protože na to většinou nezapomínám. Bylo štěstí, že nás našli kluci, jinak sem ti mohl hodně ublížit. " tvářil se dost provinile. "Asi byla chyba s tebou začít chodit. Lidi jako já by se na nikoho neměli vázat, neměli by nikoho milovat. Je to moc nebezpečný. Tys dřív nechápala proč, ale je to přesně kvůli podobným věcem, jako to co se stalo včera. "
"Co to meleš? " vyvalila sem oči. "Já ti na tohle seru. Nerozejdu se s tebou jen proto, žes mě málem proměnil ve vlkodlaka, nebo málem zabil. " to zní docela blbě, ale on určitě chápe, jak to myslim. "Hele, nevim co to tak řešíš. Nic se mi přece nestalo. Přišli tam kluci a zachránili mě. "
"Tady nejde o to, co se stalo, ale co se mohlo stát. Mohl sem ti vážně ublížit. " rozkřikl se. Páni, nikdy sem ho ještě neviděla řvát, asi mu připadám trochu natvrdlá.
"Nic se ale nestalo. Přišli, zadrželi tě a sem v pohodě. Tečka. " zvýšila sem taky hlas.
"Ach jo, Sam. Ty vůbec nic nechápeš. Mám tě tak moc rád a nechci, aby se ti něco stalo. Tim spíš, abych ti nějak ublížil já. Nikdy v životě bych si to neodpustil. " povzdychl si Remus.
"No, ale s tim už nic nenaděláš. Já tě miluju a je mi jedno, co se může občas stát. Je mi fuk, že se z tebe jednou za měsíc stává zrůda, většinu měsíce seš prostě jen můj Remy. " snažila sem se ho trochu povzbudit. Byl z toho dost zničenej.
"Já už takhle vážně dál nemůžu. Právě proto, že mi na tobě záleží, tohle by nemělo pokračovat. Dokud bude pozdě. " do háje, ať furt nemluví v šifrách, kdo to má pořád chápat. Má to říct rovnou na rovinu.
"Pozdě na co? Na to, až se do tebe zamiluju? Mám pro tebe novinku, na to už je trochu pozdě. " vyjela sem už trochu víc zostra.
"Ne, než bude pozdě a vážně ti něco udělám. " okřikl mě. Páni, tady to začíná bejt nějaký hustý.
"Sam, já si myslim, že bysme se teď nějakej čas neměli scházet. Já potřebuju teď chvíli času na přemejšlení, co dál. " nadhodil z ničeho nic. Zůstala sem na něj zírat s otevřenou držkou.
"To má bejt jako co, rozchod? " vykoktala sem. Je jedno jak se tomu říká, pauza, rozchod, přemejšlení, všechno to vyjde uplně nastejno.
"To sem neřek. Prostě si myslim, že bysme se do plesu neměli scházet, bejt chvíli sami. Ale slibuju ti, že do plesu ti povim, co a jak dál. " uvedl to na pravou míru.
"A na ples půjdu s kym? Koho si asi tak seženu na poslední chvíli? " změnila sem trochu téma, abych celou tuhle situaci odlehčila.
"Slibuju ti, že na ples s tebou půjdu, ať už jako kamarád, nebo jako kluk. " usmál se. "No nic, já půjdu. Jdu se vyspat, sem úplně mrtvej. Pohladil mě po vlasech a dal pusu na čelo. Možná poslední. Potom se zvedl a chystal se k odchodu.
"Tak si pořádně odpočiň. A měj se. " otočil se ještě, když už sahal po klice. Dlouze se na mě zadíval. Pak odešel. Proč mám takovej pocit, že timhle pohledem mi dával sbohem?
-----------------------
Druhej den mě pustili konečně z ošetřovny. Taky nevim, proč sem tam musela kejsnout tak dlouho, když mi vlastně nic není. Ten šrám co sem měla přes ksicht nechala Madame Pomfreyová lehce zmizet. Což je štěstí, protože bych nechtěla chodit po světě jak pirát po bitce.
Rychle se blížil ples a my se chystali za mamkou do práce, aby sme si ozkoušeli šaty a viděli, co pro nás vymyslela. Jak nám Brumbál řekl, tejden před plesem sme měli odpoledne možnost vypravit se jakýmkoliv krbem pryč.
Mimochodem, jestli vás zajímá, jak sme na tom s Remym, tak myslim že úplně stačí, když řeknu, že na bodě nula. To znamená, že se mi dost úspěšně vyhejbá širokym obloukem. Já za nim ale nebudu běhat, jak nějaká zoufalka. On chce mít čas na přemejšlení, tak ať ho má. Ti nechci říct, že bych o něj nebojovala. Jenže ať se rozhodne jakkoliv, já to neovlivnim. Kdybych za nim pořád běhala, spíš bych ho ještě víc odradila a to nechci. Takže mu prostě dávám prostor a všechen svůj čas trávim s holkama. Dokonce sem už dvakrát byla venku se Siriusem, což se mi často nepoštěstilo, když sem byla s Remusem, takže aspoň nějaký pozitivum.
Každopádně sme se v pondělí navečer s holkama vydaly za mamkou do Londýna, kde pracuje, aby sme si vyzkoušely ty šaty. Sice furt nevim, jestli na ten ples du s Remusem, protože upřímně, pokud se se mnou rozejde, moc se mi tam nechce se svým ex chodit. Jenže na druhou stranu, co mi zbejvá. Všichni kluci už sou zadaný.
"Tak jak to uděláme? Vzhledem k tomu, že tvoje mamka je mudla a pracuje mezi mudlama, letaxem se tam pravděpodobně nepřemístíme co? " vyzvídala Lily.
"No, za prvý, u nich v práci není krb, takže by to ani nešlo. A za druhý máš pravdu, přemístíme se k Děravýmu kotli a odtamtud půjdem k mamce, je to asi jen čtvrt hodiny pěšky. " informovala sem jí.
Přemístili sme se k Děravýmu kotli. Hostinskej Tom z nás nebyl moc nadšenej, ještě si pamatoval, co za bordel sme dělali, když sme tam přišli o vánocích. No jo, na nás člověk jen tak nezapomene.
"Sam, jak to budeš řešit s Remusem? " přichomýtla se ke mně Sarah, když sme kráčely po Londýně.
"Co bych měla řešit? On se jasně vyjádřil, že si chce pár věcí promyslet, tak mu dávám prostor a čas. Sám mi pak řekne, na co přišel. " pokrčila sem lhostejně Rameny. To si z toho mám do háje urvat límec?
"Takže ty vážně nic neuděláš? " přimotala se do našeho rozhovoru Lilka.
"Co bych jako měla dělat? " vyjela sem. Už mě s tim vyptávánim štvaly. Nejlepší byl Sirius, ten se mnou Remuse neřešil a na nic se neptal.
"Ty vždycky něco děláš. Neřikej mi, že jestli ti Remus řekne, že se chce rozejít, jen tak se vzdáš a pustíš ho k vodě. Potom, cos do něj byla takovou dobu zamilovaná a konečně si ho získala. " vykulila ta otravná zrzka oči. Jí se to mluví, teď chodí s Jamesem, s jedním z nejlepších kluků, jaký znám, ta si teď může pískat.
"A co mám jako dělat? Prosit ho na kolenou, ať na mě nekašle? Taková já nejsem, to moc dobře víš. " vysvětlovala sem. "Já ho mám ráda a je mi s nim fajn, ale je fakt, že od vánoc je to takový všelijaký. A jestli on cejtí, že se mnou nechce bejt, já ho k ničemu nutit nebudu. Jestli se máme rozejít, tak ať se to stane. Třeba to tak má bejt, třeba se mi otevřou nějaký jiný dveře k jiný příležitosti. "
"No dobře, dobře. Promiň, hlavně se nečil. Já tě nechtěla vytočit. Jen se divim, že se takhle snadno necháš, to je všechno. " uklidňovala mě Lily.
"Nevzdám se snadno, to mi věř. Ale taky si nebudu hrát na nějakou slepici, která se rozbrečí, nebo bude hrozit sebevraždou, jen aby se nade mnou slitoval a neopouštěl mě. Taková já nejsem, nebudu fňukat někde v koutě. " řekla sem už mnohem klidnějc.
"Já vim, že taková nejseš. " usmála se Lily a poplácala mě po zádech.
"Víš, vlastně už na Silvestra sem si uvědomila, že asi ještě nejsem dost vyspělá na to, abych měla do konce života jednoho chlapa. Baví mě se s někym seznamovat a tak. Kdyby sme se s Remym rozešli, aspoň budu mít nový příležitosti a můžu začít balit nový kluky. Vlastně mě na tu myšlenku přivedl Sirius. " vysvětlovala sem jí. Ostatní holky šli několik metrů za náma, táhli se jak třímetrový labutě. Já s Lily šla první, protože jen já sem znala cestu do mamčiný práce.
"To mě vůbec nepřekvapuje, že zrovna Black tě přivedl na myšlenku, jak balit jednoho kluka za druhým. " ušklíbla se Evansová ironicky.
"Ne, takhle sem to nemyslela. " uzemnila sem ji. "Něco ti povim, ale slib mi, že to nikomu neřekneš. Já sem taky nevykecala nikomu, co se stalo mezi tebou a Jamesem. "
"No dobře, nikomu ani slovo. " přikývla Lilka odhodlaně. Ona je podobně zvědavej typ jako já, takže se není čemu divit, že chce slyšet nějaký velký tajemství.
"Na Silvestra na balkóně sem se líbala se Siriusem. " zašeptala sem, když sem se ujistila, že ostatní holky sou z doslechu. Lily vydechla překvapením a dokonce si zakryla pusu.
"Nebylo to naschvál. On si vynutil novoroční pusu. Já myslela, že chceš jen takovou tu kamarádskou, ale on mě začal líbat. Jasně, odtrhla sem se od něj a seřvala ho. Jenže pak mi řekl něco, co mě trklo, že vlastně nechci zůstat už s jednim klukem do konce života. Pak sme se dole na schodech ještě bavili o všem možným a přesvědčila sem se, že asi stejně Remyho nadosmrti nechci. " řekla sem jí všechno tak, jak to bylo.
"Já sem si řikala, že ste oba nějak dlouho pryč. " začalo jí svítat. "Tak to je mazec! " vyjekla a já jí rychle připlácla ruku na hubu, protože holky by se začaly vyptávat, co se děje a to fakt nepotřebuju.
"Takže ty a Sirius, jo? " pošeptala, teď už potichu. "Vy ste se k sobě vždycky nějak moc měli. Myslim, že byste se k sobě perfektně hodili. On je sice děvkař, ale myslim, že kdyby měl někoho, jako seš ty, chuť na jiný holky by ho přešla. Ty seš možná jediná, kdo by ho mohl tohohle zlozvyku zbavit. " ušklíbla se.
"Ty seš vážně asi na hlavu, Evansová. " rozchechtala sem se. "Chození s Jimmym má na tvoji hlavinku španej vliv. Já a Sirius? To je směšný. "
"Možná. " pokrčila rameny. "Ale možná taky ne. Popřemejšlej o tom. "
"Ty seš poslední člověk, od kterýho bych čekala, že mi bude Siriuse Blacka dohazovat. " podívala sem se na ní skepticky. Tý holce asi už vážně nadobro přeskočilo.
"Já ti ho nedohazuju, jen řikám, že vy dva byste se k sobě po mnoha ohledech hodili. Rozhodně víc než ty a Remus. " bránila se a tím uzavřela i tohle naprosto absurdní téma.
Konečně sme došli k budově, kde sídlí mámina návrhářská firma. Ten barák má asi třicet pater, takže je to takovej menší mrakodrap. Nastoupily sme do výtahu a vyjeli skoro až nahoru.
U dveří byl zvonek s telefonem. Zazvonila sem a ohlásila se u recepční. Nejsem tady sice moc často, ale když už jednou někam vlezu, každej si mě zapamatuje. Když sem tady byla poprvý omylem sem shodila všechny figuríny na kterejch byly všechny hadry podzimní kolekce, takže sem udělala skvělej dojem hned napoprvé.
"Ahoj děvčata. " vítala nás hned u dveří s úsměvem mamka. Vrhla sem se jí dojemně do náruče a objala jí.
"Tak jak se máš, zlato? " vrhla po mě zářivej úsměv tak, jak to umí jen ona.
"Jo super. Mám menší krizi s Remym, ale to bude zas v cajku. " ušklíbla sem se.
"Máte štěstí. Dneska sme doladily poslední detaily na všech šatech, takže si zkusíte už tu finální verzi. Pokud vám nějak nebudou, ještě se stihnou poupravit. " otočila se pak mamka na nás všechny. Otevřela dveře do jejich salónu-dílny.
"Tak prosím dámy, jen do zkoušení. " podržela nám dveře a pokynula nám, ať jdem dál. "Doufám, že šaty budou aspoň částečně odpovídat vašim představám. Všechny jsem je navrhovala sama, jen se šitím mi pomáhaly kolegyně. " usmála se znova a všechny sme se nahrnuly natěšeně dovnitř.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hplovehp hplovehp | Web | 24. května 2011 v 18:55 | Reagovat

Už se těším na ples. Sam by ale mohla jít se Siriusem. By se mi líbilo.

2 Koki Koki | 24. května 2011 v 21:03 | Reagovat

To s Remusem jsem přesně čekala. A taky si řikám že by Sam mohla jít se Siriusem. Něco mi řiká že nějakou "záhadou" nebude zadanej. Skvělý jako vždy. Už aby tady byla další kapitolka. :-D  :-P  :D  8-)

3 R.L.M. R.L.M. | 25. května 2011 v 18:56 | Reagovat

Typický Remus. :-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama