Everybody should have his own world...

Únor 2011

Stroje útočí!

10. února 2011 v 14:05 | Maggdinka |  Keci kolem blogu
Zdar všichni, sem tady, abych vás informovala o nemilých věcech.
Teď jsem ve škole na IKT, což je momentálně jediná možnost, jak se s váma spojit...můj *píp* monitor zase vypověděl službu, takže se nedostanu jak na net, tak na psaní. Na svojí obranu - kapču k Elitě i Potterům mám už napsanou, ale je právě v tom počítači kterej mi momentálně nejde...
Chtěla sem, aby ste věděli, že na vás neprdim a nejsem líná. Věřte, že mě tahle situace už neuvěřitelně vytáčí, když se každej den doma kopu bez počítače do zadku. Takže prosím buďte trpěliví, když já už skoro žádnou trpělivost nemám. Snad se to podaří rozchodit do příštího čtvrtka a pokud ne, aspoň se ozvu.
Přeju krásnej den a chvíle bez rozbitých počítačů....Vaše Maggdinka♥

8.kapitola - Procházka při měsíčku

3. února 2011 v 1:04 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Zas je tady nová kapča. Jak už sem psala, tahle povídka mě baví a píše se mi sama.. Snažím se, aby jste si při jejím čtení oddychly, žádný napětí v tom nečekejte, má to spíš poukázat na život pobertů a spol ve škole. Dodávám, že koho pohoršujou nějaký milostný scény tak si dejte rovnou odchod, tady to bude už vostřejší ….Vaše Maggdinka♥

Procházka při měsíčku

"Au, šlápnul si mi na nohu Pottere. " vyjela Lily na Jamese když sme se ploužili z hradu.
"Sory Evansová, ale jestli sis toho nevšimla, tak je tma a já nic nevidim. " odsekl James ne moc slušně.
Bylo osm hodin večer, už byla tma jak v pytli. Mimochodem už je listopad, nad Bradavicemi a okolím visely bílé mraky, které zvěstovaly, že každým dnem začne sněžit. My se z hradu ploužili za svitu lucerny, kterou nesl ten moula Filch. Šli sme do Zapovězenýho lesa, odpykat si svůj školní trest. Jo, slyšíte dobře, už zase máme trest, ale musim uznat, že tentokrát ne jen tak za něco.
Stručně vám vypovim události minulejch tejdnů, aby ste byli v obraze. Před tejdnem sme byli v sovinci, Sirius si šel zakouřit a my neměli co dělat, tak sme šli všichni s nim. Určitě víte, že po celý podlaze tam je sláma a všechno je posraný. De o to, že ten jantar Blackovskej, odhodil ještě hořící cígo na podlahu a všechno to tam chytlo. Mezitím, co sme se to tam snažili uhasit tam přiběh Filch a aby toho nebylo málo tak i McGonagallka, protože ten kouř byl cejtit skoro po celym hradě. Takže sme to odsrali všichni, protože sme u toho prostě jen byli. Vidíte, tu nespravedlivost?
Jo, ještě abych nezapomněla, pořád se scházím s Remusem. Měli sme už další čtyři rande. Vesměs jen tak někde sedíme a kecáme si. Nikdy by mě nenapadlo o jakejch kravinách si s nim budu povídat. De vidět, že Paroháč a Šlapka maj na něj blbej vliv, protože to co on dokázal vymyslet za kraviny bych od něj nikdy nečekala.
No ale vraťme se do současnosti. Prostě si dneska deme odpykat školní trest všichni. McGonagallka nás poslala do lesa. Filch s náma naštěstí nepude, de nás jen dovízt k lesu, aby se přesvědčil, že tam opravdu dojdeme. Máme za úkol nasbírat nějaký spešl kapradí, pro Pomfreyovou, protože ho dává do nějakýho lektvaru pro nemocný.
Každopádně mi to ani moc nevadí, cejtim v kostech, že dneska to bude ještě dlouhá a zábavná noc. Mimo to, jde i Remy, takže to vidim tak, že se spolu zdejchnem někam do křoví a na kapradinu se vysereme. Sice to domluvený nemáme, ale myslim, že on protestovat rozhodně nebude.
Najednou se ozvala dutá rána. "Au. " ozvalo se vzápětí a všichni se začali tlemit na celý kolo. No jistě, Emma podrazila Filchovi nohy. Samozřejmě "neúmyslně".
"Ty holko jedna pitomá, dávej pozor. " rozkřičel se ten opelichanej idiot na Emm, která se mu tlemila přímo do ksichtu.
"Můžu já za to, že s tou lucernou máváte jak rozklepaná osmdesáti letá babka? " odsekla Emma a všichni sme se zase začali smát.
Konečně sme došli k lesu. Filch nám neřek ani bé a odťapkal si to zpátky ke hradu.
"Víte vůbec někdo co máme hledat a jak to vypadá? " ozvala se Sarah po chvíli.
"No takovou kapradinu, ale od normální se liší tim, že je fialová. " odpověděla jako první samozřejmě Lilka.
"Jo, tak to si snad nespletu. " ušklíbl se Sirius a zapálil si cígo.
"Ty vole Tichošlape, jestli podpálíš ještě Zapovězenej les, tak se proměnim v jelena a naberu tě parohama do koulí. " postavil se James do celý svojí výšky a že on je vysokej dost. Při týhle představě sem opět propukla v záchvat smíchu.
"Jo Blacku, když dokouříš, zahoď to někam na hlínu, kde nic nemůže chytnout a pořádně to típni nohou jasný? " přidala se Lily k Jamesovi. Ty vole, to čumim. To je snad poprvý co Lily v něčem s Jamesem souhlasí.
"Tak dem na večírek ne? " uchechtla se Emma a jako první se vnořila do lesa. Nevim co na tom ostatní maj, furt nás strašej co všechno v lese není a studenti se tam bojej chodit i za bílýho dne, když máme péči o kouzelný tvory. Mě ten les přijde náhodou roztomilej, navíc tady v noci nejsem poprvý, ale o tom zas někdy jindy.
Já rychle zaběhla za Emmou a ostatní holky za mnou. Kluci se rozdělili a šli na druhou stranu. Já s Emmou sme si začali zpívat Skákal pes, že to bylo slyšet na celej les.(ty jo, to se rýmuje :D) Hold my se nebojíme. Nebo sme spíš moc velký magoři. Lily se držela s Leonou za ruku, byli trošku posraný, nechápu čeho se bojej, co by se nám tady mohlo stát. Sarah zase nadávala, že je listopad, že už nerostou borůvky. Vzápětí začala slintat a vzpomněla si, že musí někdy do kuchyně a dát si borůvky s cukrem. Bože kam sem se to dostala fakt? Docela mě děsí, že poslední dobou si tuhle otázku pokládám docela často.
Pak se Sarah trochu uklidnila, vytáhla z kapsy nějakou čokoládu a začala se jí ládovat.
Hledali sme už asi čtvrt hodiny, ale fialový kapradí nikde, všude bylo jen zelený, nebo hnědý. Dvakrát sme už viděli i červený kapradí a dokonce i modrý, ale fialový nikde.
"Ss. " ozvalo se zpoza stromu, Leona s Lily zavřískli, mysleli, že to je asi nějaký divoký prase nebo co, ale zpoza kmene na nás čuměl Remus. I když, prase, jako prase že jo.
"Zdejchnul sem se klukům, ať si hledaj sami, teď si zase ubalili jointa. Nebudete mít nic proti holky když vám ukradnu Sam a budu s ní hledat já? " vylez ven. Ten je tak roztomilej. Jo jasně, hledat kapradí, na to mu neskočim.
"Jo jasně vem si jí. Co my s ní tady. " mávla rukou Emm. Prudce sem se na ní otočila a hodila po ní nejnasranější pohled jakej umim. No počkej ty svině, to si s tebou ještě vyřídim.
"Heleď, ale nezatoulejte se někam daleko. " poručila Lily. "Sejdeme se třeba o půlnoci na kraji lesa, u Hagridovi boudy, aby sme šli za McGonagallkou společně. "
"Jo jasně, Remy má hodinky. " ujistila sem jí, chytila Remuse za ruku a ten mě odtáh někam do temný černoty pryč od holek.
Aby ste rozuměli, my spolu nijak oficiálně nechodíme, vlastně asi ani neoficiálně. Já ani nevim, nikdy sme se o tom nebavili. Ale před kámošema sme nic neskrejvali, holkám sem to řekla a Remus klukům už určitě taky, tak co. Každopádně náš vztah trvá už asi dva tejdny, ale je takovej volnější.
Ani nevim, jak dlouho sme šli, každopádně už mě začínaly bolet docela nohy a každou chvíli sem házela držky na zem, protože tady bylo plno kořenů a samý křoví, vsadim se, že sme už tak v prostředku lesa. Po nějakých deseti minutách ho napadlo, že bych moh rozsvítit hůlku a pak už se nám šlo líp.
"Zůstaneme tady? " ozval se Remy, já ani neodpověděla a svalila se na nějakej mech pode mnou. Nesedělo se na něm zas tak blbě. Remus si sedl vedle mě. Hladil mě rukou na tváři a detailně zkoumal snad každou částečku mýho obličeje a když se mi zadíval do očí, políbil mě.
Polibek se postupně prohluboval, ale ne tak jako dřív. Začínal být vášnivější, oba dva sme ze sebe cítili náš chtíč. Po chvíli mi zajel rukou do kalhot. No teda, on se opravdu nezdá. Postupně všechny naše kousky oblečení končili poházený po lese, až sme tam seděli jen v džínách a v tričku, což vzhledem k tomu že je listopad moc praktický nebylo.
Cítila sem jeho ruce na mých bocích a pak jak mi vyhrnuje tričko. Odtrhl se ode mě, tričko mi přetáhl přes hlavu a hodil ho někam do jehličí.
Krátce mě přejel hodnotícím pohledem, zrovna dneska sem měla rudou krajkovou podprsenku. Usmál se pro sebe, očividně se mu to líbilo. Zase sme se začali líbat a on mě povalil na mech. Ježiši doufám, že tady nejsou ty hnusný kousavý mravenci.
Z úst jeho polibky začaly přecházet níž, líbal mě na krku. Zrychloval se mi dech, což i on slyšel a srdce mi bušilo jako na poplach. Pak se pomalu přesunul k prsům. Vášnivě kroužil jazykem kolem podprsenky, měla sem co dělat, abych svojí slast nedala znát i pusou. Pak mě jemně líbal na břiše a přiblížil se k pupíku. Bože, takhle mě trápit! Aby ste rozuměli, u pupíku je mi to strašně příjemný. Uniklo mi pár potichých vzdychů. Remy se pro sebe usmál a pokračoval níž až k lemu kalhot, kde přejížděl jazykem, zatím co jednu ruku měl v mých kalhotách.
Začínal mě mít chlapec docela v šachu, ale to ne. Mě se líbí, když ovládám lidi já, když já mám nad lidma kontrolu a ne oni nade mnou. Přitiskla sem se k němu a obrátila se, takže teď ležel on pode mnou. Sundala sem mu tričko a ujala se rozmazlování já.
Jazykem jsem ho dráždila na uchu a potom malinko kousla. Z úst se mu vydralo vzdychnutí. Přesunula sem se ke krku, kde sem střídala jazyk s jemnými stisky kůže mezi zuby. Aby ste věděli, já strašně ráda koušu.
Pak jsem se pomalu přesouvala s polibky a s jazykem níž a trošku víc ho potrápila u pupíku. Pak sem mu zajela rukou do kalhot a ústy se přibližovala do dolních částí. Druhou rukou jsem mu rozepla poklopec.
Najednou křoví vedle zašustilo. Všeho sem nechala, napřímila se a nastražila uši a zbystřila zrak. Hůlku Remy zhasnul, takže nebylo nic vidět. Remus se zvedl taky a lokty se opřel o mech.
Pak křoví zakřupalo a já vylétla na nohy a vykřikla. Remus stál hned u mě, já se přitiskla k jeho nahé hrudi a držela se ho jak klíště. Byla sem posraná snad i za ušima.
Před námi stál kentaur a prohlížel si nás. Koukal na nás jak na dva magory. Já jen v podprsence a Remus nahej do půlky těla. Naposledy se na nás skepticky podíval a odklusal pryč.
"Doprdele. " ulevila sem si naštvaně. Remy asi minutu zkoumal hodinky a když konečně zbystřil řekl. "Měli by sme jít, už je půl dvanáctý a sme dost hluboko. "
Začala sem sbírat svoje hadry, který byly rozházený v dálce snad pěti metrů a zrovna když sem hledala bundu, něco sem objevila.
"Člověk ani nemusí hledat aby našel. " ušklíbla sem se, vzala na sebe bundu a čuměla na fialový kapradí přímo přede mnou.
"Vidíš, aspoň nebudeme vypadat podezřele. " zhodnotil Remy situaci, když sme trhali ten blbej jetel.
"Si myslíš, že to nám jen tak sežerou? " odfrkla sem si. Z několika listů sem si udělala sukni a zbytek sme pobrali s vlkodláčkem do náruče. Brodili sme se celkem dlouho, ono se de docela blbě když máte obě ruce plný a co chvíli házíte držku přes kořeny.
Když už sem spadla asi po pátý, rezignovaně sem zařvala, kecla si na zem a plevel hodila na zem.
"Musíme jít, přijdeme pozdě. " přemlouval mě Remy, ale sedl si vedle mě.
"Jak to s náma bude dál? " vyhrkla sem najednou, ten chudák na mě jen překvapeně čuměl.
"Ty bys to vážně chtěla? Aby mezi náma bylo něco víc? Aby všichni věděli s kym chodíš? " jeho tón byl zvláštní a ani se na mě nepodíval.
"Co, že chodim se skvělym klukem? Remy zašlo to už docela daleko, než aby to šlo ignorovat. " snažila sem se o normální tón.
"Se mnou bys žádný štěstí neměla, spíš smůlu. Chodit s vlkodlakem, to není jen tak. Akorát bych tě ohrožoval. "
"Proč si hraješ na gentlemana v tu nejnevhodnější dobu? Já už si chvíle bez tebe nedokážu představit. Možná že je to jen tvoje sobeckost. Třeba se jen bojíš vztahů a koukáš se na to, co je nejlepší pro tebe. Co když bez tebe bejt šťastná nedokážu? " už sem dost zvýšila hlas. Tentokrát se na mě Remus podíval. Z jeho výrazu se nic vyčíst nedalo. Chvíli mlčel, vypadlo to, že hodně přemýšlí.
"Já už bez tebe taky nedokážu bejt šťastnej. " vysypal ze sebe po minutě ticha. "Jenže mě pochop, bojím se. Nechci ti nějak ublížit, jsem nebezpečnej. "
"To já taky. " ušklíbla sem se.
"Jo jasně, ty seš magor, jenže já sem vlkodlak a to je něco jinýho. Copak vůbec nic nechápeš? " teď vyjel zostra trochu on.
"Vždyť na úplňky seš stejně s klukama v Chroptící chýši a mimo úplněk seš uplně obyčejnej kluk, jako všichni. Tak proč bys měl bejt nebezpečnej. Nebo jestli mě chceš odmítnout, řekni to rovnou, já to rozdejchám. Nebude to poprvý. " začínala sem bejt trochu nasraná.
"Co to meleš? Je mi s tebou skvěle. " vyhrkl, usmál se a než sem stačila cokoli namítnout, dlouze mě políbil tak, jak to uměl jen on.
"Chci s tebou chodit. " řekl, když se odtrhl a políbil mě znovu.
*
Konečně sme se vynořili před lesem, kde ostatní už čekali a Sirius si zas vyhuloval rypák a seděl na Hagridově dýni.
"No to je dost, máte zpoždění. " to by nebyla Leona, aby neremcala. Radši sme se vydali na cestu k hradu, protože už tak bude mít keci i McGonagallka.
"Tak co, jak ste si užili procházku při měsíčku. " to se ke mně a k Remymu vetřel Sirius a poťouchle se ušklíbl.
"Pohoda, ale v tom skoro nejlepším, nás vyrušil nějakej kentaur. Já tam jak debil jen v podprdě, no čuměl na nás jak na debily. " stručně sem ho obeznámila se situací. Ten div nezačal slintat, když sem vyslovila slovo podprda.
"Jo, my když sme s klukama zrovna sbírali tohleto žraní pro kozy. " začal Sirius a ukazoval na kapradí. "…holky kousek od nás začaly strašně řvát, přihnali se k nám, naskákali na nás a za nima se hnalo stádo kentaurů. Si chtěli asi jen užít viď. My už se s nima s Jamesem důvěrně známe, jednou sme s nima kouřili nějaký listí jako dýmku míru, když sme měli školní trest asi ve čtvrťáku. No zhulenej sem byl potom pěkně, to mi připomíná že sem se jich zapomněl zeptat kde to roste. Shit! "
Oba s Remusem sme se začali smát. Ten hoch se mi snad jen zdá, ten fakt nikdy nezklame, pak se naklonil k nám ještě blíž a pošeptal "Evansová skočila Jamesovi do náruče. " a zahýbal jedním obočím.
"Páni Lily, tak mužného Jamesova náručí se ti zachtělo jo? " křikla sem na zrzku. Já si prostě nemohla pomoct, hold sem si rejpnout musela no.
"Drž tlamu. " odsekla Lily a hodila nasranej pohled na Siriuse.
"Ty vole mě něco štípe na zádech jestli na mě vlezli ty posraný červený mravenci tak se asi zcvoknu. " nadávala sem, když sme konečně byli na nádvoří. "Brouku koukni se co tam mám. " vyzvala sem Remuse. Ten byl trošku šokovanej tím, jak sem ho nazvala, ale pak mi rukou zajel pod oblečení na záda.
"Ne, trošku vejš. Ještě trošku. Jo, jo přesně tam. " naváděla sem Remyho ruku na správné místo, protože sem měla obě ruce přeplněný tim rákosem.
"Ty vole v čem ste se to váleli? " koukal na nás Sirius trochu pochybovačně, když mi zpod bundy začalo padat jehličí.
"Remusi ty se nezdáš, ty kanče. " no jistě nemohl si odpustit další poznámku že jo.
Šli sme k McGonagallový do kabinetu. Ta nás samozřejmě hned ve dveřích seřvala, pak mi udělala proslov, co to mám na sobě za maškaru (tím myslela, moji úžasnou listovou sukni) Když sme jí kapradí poházeli po celym kabinetě vydali sme se každej do svejch pokojů. Ostatní šli trošku napřed a já se s Remym ještě rozloučila polibkem na dobrou noc. Je konečně můj! Od teď je seznam mých nesplněných přání prázdnej.

12.kapitola - V Bradavicích je Havaj

3. února 2011 v 1:03 | Maggdinka |  *Potterovi s.r.o.*
Další kapitola k Potterovi s.r.o. je na světě. Jamesova averze vůči vztahu Siriuse a Jessici pořád trvá. Jak to bude dál? V minulé kapitole se James se sestrou usmířil, ale co jeho nejlepší kamarád? James je dost tvrdohlavý a nekompromisní, takže těžko říct, jak to všechno dopadne. Čtěte a uvidíte. Kapitolku si užijte a moc všechny prosím o jakékoliv komentáře…Vaše Maggdinka♥

V Bradavicích je Havaj

Na Bradavice se začal snášet první sníh. Byl už začátek prosince a touhle dobou už tam vždy byl aspoň metr sněhu. Letos se počasí nějak opozdilo.
Na Jamesově postoji k Siriusovi se nic nezměnilo. S Jessicou se sice bavil jako dřív, ale svýho kamaráda pořád ještě ignoroval. Jessica do něj všemožně hučela a domlouvala mu, ale James byl neoblomný.
Jednou odpoledne ležel Sirius v pokoji a přemýšlel. Otevřely se dveře a dovnitř vešel James. Jakmile Siriuse uviděl, popadlo ho nutkání otočit se , prásknout dveřma a zmizet.
Nakonec ale sám sebe překonal, lehl si na postel a vytáhl nějakou knížku o famfrpálu.
Sotva se začetl, ozval se Black. "Jak dlouho mě v tom ještě hodláš nechat topit? "
James lhostejně vzhlédl a viděl, že Sirius sedí napřímeně na posteli. Oba mlčeli.
"Tak hele. Já vim, že sem ti dal slib a porušil sem ho. Jenže už se stalo a ani jeden z nás s tim nic neudělá. Už mě pěkně štveš. " promluvil opět Tichošlápek, když viděl, že James hodlá hrát tu známou hru na mlčení.
"Já že tě štvu? To ty mě pěkně sereš, Tichošlape. " vyjel James, protože ho Sirius pořádně vytočil.
"Co teda chceš abych udělal? Mám tě tady prosit na kolenou? Nebo se snad mám s Jess rozejít, to bys chtěl? " reagoval rychle Black.
"Třeba! " odsekl Potter.
"Takže pokud tomu dobře rozumim. Seš naštvanej, že chodim s tvojí ségrou, protože bych jí mohl někdy ublížit a teď po mě chceš, abych se s ní rozešel? " uváděl si to Sirius na pravou míru.
Tohle ale James samozřejmě nechtěl. Věděl, že by z toho Jess byla totálně v háji a neodpustil by si ty výčitky svědomí, že za to vlastně může on.
"Ne, to nechci. " zabručel James potichu a konečně se trochu uklidnil.
"No tak mi pověz, čim bych to mohl napravit a jak tě přesvědčit, aby ses se mnou zase bavil. " Sirius už taky mluvil klidnějším tónem.
"To vážně nevim. " ukončil Potter rozhovor a vrátil se ke čtení. Sirius věděl, že tady už nic nezmůže, aspoň dneska ne.
James sebou trhnul, když uslyšel prásknutí dveří. Vzhlédl, ale po Siriovi ani památky. Smutně se zadíval na dveře. Ať chtěl nebo ne, jeho kamarád mu zatraceně moc chyběl.
--------------------------
Za pár dní má Sirius sedmnáctiny. Jess s Remusem se nabídli, že celou oslavu zorganizují a připraví. Dokonce i Lily se k nim přidala, což bylo co říct.
Čím víc se jeho narozeniny blížily, tím víc byl Sirius nesvůj. James pořád názor nezměnil a jeho to dost mrzelo. Svoje sedmnáctiny spolu plánovali už od třetího ročníku a teď, když byly tady, by je Sirius nejraději oddálil. Chtěl by počkat, dokud se James zase nedostane k rozumu. Jenže kdo ví, kdy to bude.
Ještě o prázdninách si plánovali, jak si poslední ročník užijou a že zaříděj, aby na ně Bradavice i po jejich odchodu dlouho nezapomněly. Zatím to byl ale nejhorší ročník ze všech. I když z pohledu, že se dali dohromady s Jess, to byly jeho nejšťastnější chvíle života. Kdyby do toho ale zapadal i James, bylo by to naprosto dokonalý.
Dva dny před oslavou se Sirius s Jess procházeli po setmělém hradě. Sice ještě nebylo po večerce, ale světla už moc nesvítila. Nebylo tady o moc větší teplo než venku, ale aspoň jim chůzi neztěžoval sníh.
Zapadli do nějaký nepoužívaný učebny, kterých na škole bylo daleko víc, než těch funkčních. Uvelebili se na nějaký polorozpadlý lavici. Jess se spokojeně schoulila v Siriově náruči a on jí objímal kolem pasu. Její husté černé vlasy ho lechtaly na tváři. Strašně krásně voněly.
"Pořád přemejšlim, že tu oslavu zrušim. " ozval se Sirius po chvíli. Jess se na něj překvapeně otočila.
"Proč? " nechápala. Sirius si nikdy nenechal ujít příležitost se opít, tady něco nehraje. Navíc jsou to jeho sedmnáctiny, asi nejvýznamnější narozeniny v životě kouzelníka.
"Já na nějaký oslavování prostě nemám náladu, chápeš? " vysvětloval. Jessica pomalu začínala tušit, odkud vít vane.
"už několik let jsme si s Jamesem plánovali naše sedmnáctiny. Chtěli jsme udělat pořádnou pařbu, se vším všudy. Jenže teď, když se se mnou nebaví a v podstatě mě nenávidí, ty narozeniny vůbec nechci. " pokračoval Sirius. Byl z celý tý situace vážně v háji. Ale kdo ho mohl chápat víc, než právě Jess? Vždyť jí se stalo vlastně to samý. Ona je Jamesova sestra a i on ho vždycky bral spíš jako bratra.
"Ale zlato, nesmíš to rušit. Už je všechno zařízený, pozvali jsme dost lidí a dali si s tím práci. " rozmlouvala mu to černovláska.
"Navíc, co ty víš, co se může na tý oslavě stát. Není to snad ta nejlepší příležitost pro to, aby James konečně dostal rozum? Takhle by ses připravil o skvělou šanci usmířit se s ním. " nedala se Jess a byla rozhodnutá mu ten pitomej nápad, zrušit oslavu, rozmluvit.
"No uvidíme. Třeba máš pravdu. " pousmál se Sirius.
"Takže nic nerušíme? " ujišťovala se Jessica.
"Ne, nerušíme. " přitakal Black a svou holku pořádně a vášnivě políbil.
"Pojď, půjdeme. Pátek je až za dva dny. Musíme si ještě dopsat tu kravinu z lektvarů, co nám Křikla zadal. " vstala Jess a snažila se vytáhnout Siriuse na nohy. Hodně neochotně se přece jenom po chvíli zvedl.
--------------------------
Bylo půl osmé večer v pátek a Jessica se Siriusem seděli na cimbuří a vychutnávali si cigarety. Vzhledem k tomu, že oslavu organizovala Jess, Remus a Lily, Sirius nevěděl kdy to bude, kde to bude a kdo všechno přijde. V podstatě mu to ale bylo jedno, jediný co chtěl bylo, aby přišel i James. Říkal si, že dneska to asi nebude, když tady jen tak v klidu sedí a kouří.
"Nepůjdeme se projít? " ozvala se po dlouhé chvíli mlčení Jess.
"Jo, to můžeme. " souhlasil Sirius a oba se zvedli.
"Dobře, tak si ještě dojdeme pro bundy. " řekla Jessica, když byli kousek od Nebelvírské věže. Tak zamířili k portrétu. Vchod by našli i poslepu, protože ta buclatá nádhera zase řvala na celej hrad a marně si myslela, že se jedná o zpěv.
Sirius jako gentleman otevřel portrét a vlezl dovnitř.
"Překvapení! " ozval je jednohlasný řev. Sirius vyjeveně vykulil oči. Byla tady plná společenka. Snad všichni z Nebelvíru a pár lidí dokonce z ostatních kolejí.
Kluci měli jen květované trenky a věnec květů přes hlavu. Holky měli sukně, vršky od plavek a přes ně taky věnce z květin. Všichni byli bosi a jejich nohy se bořili do písku, který byl všude po podlaze. V rozích stálo dokonce pár palem a na stolech různobarevné drinky s deštníčkama.
Siriuse ale zaujala naprosto jiná věc. Vepředu stál James se slunečními brýlemi ve vlasech a zubil se od ucha k uchu.
Všichni se začali bavit a chopili se drinků. Sirius pořád stál u portrétu a všechno sledoval jak péro z gauče. Moc se nerozmejšlel a zamířil rovnou k Jamesovi.
"To je tvoje práce? " udiveně koukal Sirius na všechno kolem.
"Jasně brácho. Pamatuju si, jak jsi mi někdy v páťáku řekl, že bys chtěl oslavit sedmnáctky v havajským stylu. " zazubil se James. "Když mi potom Jessica řekla, že pro tebe chystaj oslavu, musel sem se k nim přidat a zrealizovat tvoje přání. "
Sirius na nic nečekal a zprudka Jamese objal. Jen krátce, ale dost dlouho na to, aby oba pochopili, co to znamená.
"Takže už se nezlobíš? " vyjasňoval si to Sirius rychle.
"Nezlobim. " ušklíbl se Potter. "Neřikám, že s tim úplně souhlasim, ale co. Moje ségra chodí s mým nejlepším kámošem. Vždyť to je vlastně super ne? "
"Ale i tak tě upozorňuju, že jestli jí někdy ublížíš, tak ti vlastnoručně rozbiju hubu a navrch tě ještě zakleju. " pohrozil mu James vážně.
"Platí! " souhlasil Sirius a plácli si. "Budu na to pamatovat. "
"Nahoře na posteli máš kostým, tak se převleč, ať tady mezi náma nevypadáš jako exot. " dodal po chvíli James. Sirius na nic nečekal a natěšeně vyběhl nahoru.
Během minuty už byl zpátky dole v květovaných trenkách a s věncem přes hlavu. Na oči si nasadil brýle pilotky, takže vypadal zatraceně sexy. Polovina holek málem z toho pohledu omdlela.
Pod schody už na něj čekala převlečená Jess se dvěma koktejly v ruce. Jeden mu podala.
"Všechno nejlepší, oslavenče. " popřála mu a dala krátký polibek. Na škole o nich dvou skoro nikdo nevěděl, takže všichni zírali jako magoři. Jim to ale bylo fuk.
"Děkuju ti krásko. Za oslavu a vůbec za všechno. " poděkoval Sirius a objal jí kolem štíhlého pasu.
"Mě neděkuj. To všechno James. Já ho ani k ničemu nepřemlouvala. On sám se nabídl a rozhodl se zakopat válečnou sekeru. " oponovala Jessica.
Někdo zapnul na gramofonu havajskou muziku a všichni začali tančit. James se Siriusem zrovna tančili na stole, když se najednou rozrazil portrét.
"Co je to tady za kravál? " byla to McGonagallová. Když viděla tu výzdobu a všechny do půlky těla nahý, málem to s ní šlehlo.
"Tak vysvětlí mi to někdo? " rozhlídla se nasupeně po davu. Její pohled se zastavil na Jamesovi a Siriusovi, kteří pořád stáli na stole.
"Pottere, Blacku! To je vaše dílo? " rozkřičela se. Na spánku jí začala nabíhat žíla a všichni začali mít obavu, aby jí náhodou nerupla cévka.
"Víte paní profesorko. " ujal se slova Sirius a seskočil ze stolu, takže jí málem porazil. "Já mám narozeniny a ostatní mě připravili oslavu. "
"Za to mimochodem můžu já. " ozval se tentokrát James, stojící pořád na stole.
"To je všechno sice moc hezké, ale kdo bude uklízet ten bordel? " nedala se Minerva jen tak vyšachovat.
"O to se postaráme, všechno uklidíme. Můžete si to klíďo přijít zejtra zkontrolovat. " ujišťoval ji rychle Potter, aby jim to tady náhodou nerozpustila.
"No dobře. " vyměkla. "Ale co ten rámus? Jde to slyšet tři patra odtud. "
"Ale dyk večerka je až za hodinu. " obhajoval situaci Sirius. "Po večerce to všechno ztlumíme a budeme v klidu. " na to McGonagallka námitky mít nemohla.
"Doufám, že v tom není alkohol. " našla si rychle další chybu a ukazovala na koktejly.
"Jak vás to paní profesorko mohlo napadnout? " vložil se do toho jako spása Remus.
"Když to říkáte vy, pane Lupine. " uklidnila se stíhačka. "Jako primus ale odpovídáte za naprostý pořádek, rozumíte? "
"Jistěže, paní profesorko. " dušoval se Remus a všichni doufali, že už vypadne.
"Tak tedy všechno nejlepší Blacku. " dodala, když už se chystala odejít.
"nechcete chvíli zůstat, paní profesorko? " ozval se rychle Sirius. "Nějaká sukýnka a věnec nám určitě ještě zbyly. "
James, Jess a Lily se začali hlasitě řehtat. McGonagallová je sjela naštvaným pohledem a radši odešla. Jakmile se za ní zavřel portrét celá společenka propukla v hlasitý smích.
*
Ve společence už bylo podstatně míň lidí. Všichni už šli spát. Všehovšudy tu bylo tak dvacet účastníků.
Vtom se rozrazil portrét. Všichni se otočili, protože mysleli, že se vrátila McGonagallka. Byla to ale Lily.
"Kretén! " ulevila si hlasitě a práskla obrazem.
"Hej! " ozvala se hlasitě buclatá dáma.
"Drž hubu, ty tlustá krávo. " zavrčela Lily. Všichni okamžitě poznali, že je dost vytočená. Lily nikdy pro slova nechodila daleko, ale tohle bylo už příliš.
Nabručeně sebou plácla do křesla ke kamarádům, založila si ruce na prsou a nasadila výraz: Jsem nasraná a nebezpečná.
"Ani se neptejte co se stalo! " vyjela po chvíli.
"Co se stalo? " reagovala Jessica. Když Lily tohle řekla znamenalo to, že si potřebuje někomu rychle postěžovat.
"Pohádali sme se s Jayem. " oznámila stručně.
"To je taková škoda. " ušklíbl se James ironicky a v duchu jásal. Když viděl, jak se na něj Lily podívala, radši se zdržel dalších komentářů.
"Kvůli čemu? " zajímala se Jess.
"Protože to je malej pubertální debil. " odsekla Lily.
"No, tos mi teda napověděla. " ušklíbla se Jessica.
"No byl celej dotčeném, že se chci vrátit na oslavu. Nedokázal to pochopit. Prej: Dyk sou to Blackovi narozeniny a ty se s nim přece nebavíš ne? Já řikám: Jo, ale je to můj spolužák a chodí s mojí nejlepší kámoškou. Prostě na jeho oslavě chci bejt. " rozpovídala se Lily nasupeně. "Tak sme tam na sebe půl hodiny štěkali. Ukončila sem to tim, že tam s nim marnim čas místo oslavy. Řekla sem mu, že se chová jako děcko a debil zároveň a odešla sem. " dopovídala.
"Rozešli ste se? " ozvala se po chvíli Jess opatrně.
"To nevim. " pokrčila Lily rameny a dál se tímhle tématem nehodlala zabejvat.
Byly skoro tři hodiny ráno. Už tady bylo jen pár vytrvalých jedinců. Lily s Jamesem seděli v křeslech a Jess se Siriusem tancovali ploužák tělo na tělo.
"Je mi líto, jestli to mezi tebou a Cromwellem skončí. " ozval se James. Lily se na něj zmateně podívala.
"To teda není! " rozesmála se Lily na celý kolo.
"Jo máš pravdu, ani trochu. " přitakal Potter a se smíchem se k ní přidal.
"Nemyslíš, že jim to spolu vážně sluší? " ozvala se Lily po chvíli a dívala se na tančící pár.
"Jo, to sluší. " přitakal James a zaujatě hleděl na sestřičku a nejlepšího kamaráda.