Everybody should have his own world...

10.kapitola - Mejdan roku - II.část

26. února 2011 v 21:15 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Tady je slibovaná druhá část. Nebudu k tomu nic dodávat, uvidíte, jak se večírek bude nadále vyvíjet. Bude to vzrůšo :-) Přeju pěkný čtení a jako vždycky prosím o komentáře…Vaše Maggdinka♥

Mejdan roku

****************
2.část
****************
Po necelý hodině sme s Remym vyšli na chodbu. Nebudu vám tady vykládat žádný podrobnosti, to si musíte domyslet sami, co sme tam asi tak mohli dělat.
Sešli sme dvě patra a zamířili rovnou do velký síně. Už to tady trochu prořídlo, beztak se všichni po sobě válej v nějaký učebně, jako před chvílí my. Naše partička tady ale byla celá. No ne uplně, všimla sem si, že tady není Lilka, Leona a James, ale naopak tam seděli i Mike a Jenny.
Kupodivu tady byl i Sirius, u něj by člověk čekal, že zatáhne nějakou holku někam jako první ze všech. Místo toho tady seděl a chechtal se na celý kolo. Hned mi bylo jasný, že je značně pod vlivem. No co, sedmnáctky má jenom jednou, tak na to má plný právo.
Až když sme si k nim sedli si nás konečně všimli.
"Jé! Tady ste, my už sme se o vás začínali bát. " zařvala Emma svým jemným hláskem na celou síň.
"Proč bát? " nechápal Remy.
"No já si myslela, že tě třeba Sam někde vykuchala a pak zdrhla Argentiny. " smála se Emma. Sem asi moc střízlivá, páč nechápu. Co jí to zase napadlo, proč bych já zdrhala zrovna do Argentiny?
"Nepůjdem si zatancovat? " ozval se Remy vedle mě, když sme se posilnili trochou medoviny a zrovna začala hrát nějaká pomalá písničky.
"Ale jo, klíďo. " souhlasila sem. Já sice na ploužáky moc nejsem, ale když jde o Remuse. Navíc po tý předchozí hodině bych pro něj udělala naprosto všechno. Chytil mě za ruku a šli na provizorní parket, kde tancovalo několik párů. Tiskla sem se k němu a pořád vzpomínala na těch několik málo minut zpět. Bylo to úžasný, Remy je prostě třída.
Přestali sme tancovat až po třetí písničce, vůbec sem si neuvědomila, že ta první skončila. Šli sme si zase sednout k ostatním.
Popíjeli sme a kecali si. Najednou sem vedle sebe uslyšela zakašlání. Otočila sem se, byl to Sirius.
"Sam, nepujdeme se projít? Jen tak pokecat, jako vždycky. " zeptal se trochu nervózně.
"Jasně! " přitakala sem nadšeně. Upřímně mě už nebavilo sedět tady jen na zadku a pokec se Siriusem byl vždycky moc příjemnej. "Pokud ti to dovolí Remy. " dodala sem a ušklíbla sem se.
"Jasně, běžte. Pokud jí dovedeš celou a neplánuješ jí někde v přístěnku znásilnit tak to je v pohodě. " uchechtl se Remus, kterej nás rozhovor slyšel.
Zvedla sem se, Sirius ještě čapnul flašku medoviny a šli sme pryč. Nevěděla sem kam pudem, ale on šel přede mnout, tak sem ho nechala, ať si vybere místo sám. Pak sem ho došla a šli sme vedle sebe.
"Ty už na mě úplně prdíš, Sam. " prolomil Tichošlap ticho.
"Co to meleš? Já a prdět na tebe? Nikdy. " dušovala sem se.
"Jo, jasný. Letos sme se byli projít jen jednou a od tý doby co chodíš s Remusem, tak sis na mě ještě neudělala čas. Nepochop mě blbě, víš že ze všech lidí vám dvěma to přeju nejvíc a vim jak dlouho si Remuse chtěla, ale nevěděl sem, že se vyprdneš na svoje kámoše. " to mě zaskočilo. Vždycky sem měla nějakou odpověď a věděla sem co říct, ale teď mi naprosto došli slova. Strašně sem něco chtěla říct, ale nevěděla sem co.
"Sam, já ti nic nevyčítám. Dejchej. " začal mě utěšovat Sirius, když si všiml, že vypadám, jako bych sebou měla každou chvíli seknout.
"Máš pravdu. " vypadlo ze mě konečně. "Opravdu na tebe prdim. Ani nevíš, jak mi ty naše vycházky a pokeci chyběj. Už se to nebude opakovat. Slibuju. " dušovala sem se a byla sem pevně rozhodnutá svůj slib dodržet. Sirius byl můj nejlepší kámoš už několik let a nerada bych o něj přišla jen kvůli tomu, že sem s někým začala chodit, i když je to Remy.
Procházky byla taková naše tradice. Minimálně jednou za měsíc - ale většinou častejc - sme šli jen tak ven, jenom my dva. Pokecali o všem a tak vůbec. Málokdo zná Siriuse tak jako já. Teda asi kromě Jamese a Remuse. Ale ostatní si myslej, že to je jen machírek a děvkař, ale on je úžasnej kámoš a moc hodnej.
"Všechno zapomenuto a beru tě za slovo, od teďka zase procházky. " zamrkal Sirius. Aspoň že to vzal takhle, to je na něm jedna z věcí proč ho mám tak ráda. Je to optimista a odpouští.
Došli sme na nádvoří. No hele, já sem docela nalehko, mám jen tu tříčtvrteční koženou bundu. No ale co, já sem poměrně otužilá, i když zimu nesnášim. Tu chvíli to vydržim a vůbec, máme medovinu.
Sedli sme si na jednu z laviček a Sirius okamžitě zuby odstranil zátku z flašky a jako gentleman mi medovinu podal, ať se napiju jako první. Lokla sem si a cejtila, jak mnou prostupuje příjemný teplo.
"Tak povídej, chci vědět všechno. Co Remus, jak si vede? " nadhodil Sirius téma, když sem mu podala flašku a lokl si.
"Jo Remy si vede skvěle. " zamrkala sem. "Jestli za to můžeš ty tak klobouk dolů. "
"Jak to myslíš? " nechápal.
"No, jestli si mu někdy prozradil nějaký tríčky a tak. "
"No to asi snad ani ne. Ale je to chlap, každej chlap to má v sobě a ví jak na holku. To samý jako každá holka ví jak na kluka. " to je vlastně fakt. Je to normální pud, kterej má v sobě každej.
"A co ty, máš teď vyhlídnutou nějakou holku? Nemyslim jako na užívání a na sex, ale jestli se ti nějaká vážně líbí. " začala sem vyslýchat já jeho.
"Tohle mě bohužel ještě nepotkalo. Nebo možná spíš bohu dík. Zabouchnul bych se do nějaký a ona mě potom nechtěla. Stačí mi vidět Jamese, jak je pořád v háji z Lily. Toho sem rád ušetřenej. " pokrčil rameny.
"Prosimtě, jak by tebe mohla nějaká holka odmítnout? " rozesmála sem se. Ten je dneska zase vtipnej jak schody ve vejtahu.
"No, existuje přece zákon schválnosti ne? Chce mě kdejaká holka, ale kdybych se do nějaký fakt zamiloval, zrovna ta jediná by o mě neměla zájem. Třeba teoreticky, kdyby ses mi líbila ty, taky bys mě nechtěla, protože máš Remuse. " zaskočila mi medovina, kterou sem zrovna pila. To je moc dobrej příklad.
"Proč bych se ti já měla teoreticky líbit zrovna já? " ušklíbla sem se ironicky.
"No proč by ne. Seš pěkná holka, navíc tě znám. Seš praštěná, ale zároveň chytrá a hodná. Do takový holky není těžký se zamilovat. " ježiši, co ho to popadlo? Musim přiznat, že mě trošku děsí.
"Pěknejch a hodnejch holek sou mraky, ale zamilovat se do tý správný není jednoduchý. Vždyť víš, že já si s těma holkama nehraju naschvál. Prostě je podle mě lepší, že věděj co ode mě můžou čekat, podle toho co se o mě povídá na škole, než aby si mysleli, jak hrozně je miluju a pak je pustim k vodě, protože už to přešlo. " to je miláček. I když má vlastně pravdu. Všechny holky, se kterejma se zaplejtá si za to můžou sami. Oni ho znaj a věděj, že nemá nejlepší pověst, tak ať si pak nestěžujou, že se s nima vyspal a vykašlal se na ně. Ono je asi docela těžký mu odolat, ale i tak. Když mám dost rozumu, tak se nenechám sbalit a je to.
"No nic, hele nepůjdeme dovnitř? Musí ti bejt už strašná kosa. " svlíknul si mikinu a přehodil mi jí přes ramena. On je tak milej! A krásně voní. Kdyby to nebylo blbý a nevadilo by mu to, nechala bych si jí.
"Pojď jdem. Moony tě určitě bude už hledat. " ušklíbl se. Pomohl mi na nohy a šli sme zpátky do hradu. Byla tady už docela tma, ale v dáli sem rozeznala siluetu dvou postav. Když sem dvojici poznala, popadla sem Siria za tričko a narvala ho do nejbližšího výklenku ve zdi. Pak sem se přimáčkla na něj.
"Ou, teda Sam, za normálních okolností bych neváhal, ale chodíš s mym nejlepšim kámošem. " uchechtl se Sirius.
"Mlč ty pako. " umlčela sem ho a pro jistotu mu zacpala pusu svojí rukou. "Podívej. " chytla sem ho za hlavu a vystrčila mu jí z výklenku na chodbu a vykoukla sem taky.
Přímo našim směrem se blížila dvojice. Ani se nedá říct, že by šli, tak nějak se po sobě spíš plazili. Sunuli se podél zdi na druhý straně, chvíli byl u zdi on, potom zase ona. Vypadalo to dost vášnivě. My sme oba se Siriusem čuměli s otevřenejma držkama.
Konečně se pár doplazil až k východu a zmizeli ve tmě venku. My tam se Siriusem stáli bez hnutí, čuměli sme na místo, kde nám zmizeli z dohledu a nebyli sme absolutně schopný slova.
Nakonec sme se na sebe přece jen otočili a pomalu zavřeli pusy. Ještě sme měli vykulený oči a vůbec sme si neuvědomili, že pořád stojíme narvaný tělo na tělo ve výklenku.
"To, to je… " začal koktat Sirius, kterej se vzpamatoval jako první za což sem ho obdivovala.
"Já vím! " vyjekla sem, aniž bych čekala až to dopoví. Pořád sme byli vykulený.
"Jak, jak se mu to povedlo? " ozval se zase Sirius, hlas měl o pár tónů výš než obvykle.
"To by mě taky zajímalo. Myslim si, že musí bejt pořádně nalitá. " ušklíbla sem se.
"Ty vole, James a Lily! " vylezlo z něj zase. Delších vět sme momentálně nebyli schopný. Najednou sem byla úplně střízlivá. To je hrozný, člověk se tady ani nemůže opít. Jak se mu to povede, hned se stane něco z čeho vystřízliví.
"To musíme říct ostatním! " vyhrkla sem, když sem se konečně vzpamatovala a vyšla sem. Sirius mě ale chytil za ruku a narval zpátky do výklenku.
"Přece bys to hned neběžela vykecat ostatním? " vyjel na mě.
"Proč ne? "
"Třeba bys tim lecco zkazila. Kdyby se to ostatní dozvěděli, otevřeli by si huby a vykecali jim, že o nich víme. Jenže tohle je jen úlet, Lily je vožralá neví skoro co dělá. Ale třeba zejtra se nad tim zamyslí a řekne si že James není tak špatnej. Kdyby do ní ostatní hučeli, nedala by se s nim dohromady už jen z principu. " vymlouval mi to.
"Ale prosimtě, když ostatním řeknem, ať držej hubu, tak nás poslechnout. Nezapomínej, že je za pár dní můžeme u Potterů zaklít, až se nebudou moct bránit. " ušklíbla sem se ďábelsky. By si někdo zkusil něco vykecat.
"Já si stejně myslim, že to není vůči nim fér. " nedal se jen tak překecat.
"To že mi museli přihlížet jak se tady olizujou bylo fér? Můžou si za to sami, nemaj se takhle vystavovat, když je může kdokoliv potkat. " obhajovala sem svůj názor a dala se do běhu. Sirius to nečekal, takže sem měla trochu náskok. Slyšela sem ho jak dusá za mnou, ale s těma jeho kuřáckejma plícema mi nestačil.
Dohodil mě až u Velký síně a oba sme se hnali ke stolu, kde ostatní seděli.
"No konečně, tady ste. Už sem přemejšlel, jestli vás nemám jít hledat. Jestli tě Sirius třeba někam nezatáhnul. " usmál se Remy, když nás zpozoroval.
"No dovol? To ona zatáhla mě. Narvala mě do výklenku, nemohl sem nic dělat. " bránil se Sirius. Remus nechápal vůbec nic.
"Musela sem, aby nás neviděli. " odsekla sem na Siriuse. Ten se velice dobře bavil, když viděl, jak mě vytočil. Otočila sem se zase na ostatní.
"Právě sme viděli Jamese a Lily jak se líbaj! " vypískla sem, ale ne moc nahlas, aby to neslyšel nikdo další. Byli tady jen Remy, Sarah a Emma a těm sem to říct mohla.
"Teď si děláš srandu co? " zasmála se Emm.
"To teda ne, Siriusi řekni něco. " otočila sem se na něj.
"Sam má pravdu. " připustil Sirius neochotně. "Šli sme zvenku, když mě Sam zatáhla do výklenku ve zdi, protože si jich všimla. Tak sme je pozorovali dokud nám nezmizeli z očí. Nelíbali se jen jednou, ale za celou tu cestu se od sebe neodlepili. "
"Jo, bylo to dost žhavý, to vám povídám. " doplnila sem ho o velice důležitou informaci.
"Počkej, byli to opravdu James a Lily? " zadržel mě Remus.
"Možná sem blbá, ale ještě nejsem slepá. " založila sem si dotčeně ruce na prsou. "Kdybych tam byla sama, tak bych si možná myslela, že mám halušky. Ale viděli sme to já i Sirius, takže to není výmysl. "
"To je super. " reagovala Sarah nadšeně. "Konečně to tele tvrdohlavý James uhnal, já řikala pořád, že se mu to nakonec stejně povede, protože ať Lily chce nebo ne, Jimmy jí přitahuje. "
"No Sar, já bych se předčasně tak neradoval. Myslim, že Lily byla dost opilá, navíc chodí pořád s tim Lucasem. Ráno se vzbudí, vzpomene si na to a bude si to chtít vymlátit z hlavy, jako by ste jí neznali. " krotil ji Sirius. Než stačil kdokoliv ještě něco říct, ve dveřích se objevil náš páreček. Byli strašně nenápadný.
"Nic nevyžvaňte, o ničem nevíme jasný? " sykl ještě Sirius, když se k nám blížili.
"Ahoj! Tak co, jak si užíváte? " vyhrkla Emma, jakmile k nám přišli. Pod stolem sem jí kopla. Netrefila sem se ale a trefila Sarah, která bolestivě vyjekla. James a Lily nechápali co tam blbneme, ale asi usoudili, že sme vožralí, takže to neřešili.
Sedli si k nám a dali sme se do pití, kecali sme si a tlemili se. Každou chvíli se někdo válel pod stole smíchy, takže normálka.
"Hele, asi by sme měli jít. " nadhodil Remy. Rozhlídla sem se a všimla sem si, že sme tady zůstali sami. Páni! Kolik vůbec je?
"Už sou čtyři. " zkontroloval Remus hodinky, jako by mi četl myšlenky. "Profesoři asi nebudou moc rádi. Musíme dát skřítkům čas, aby to do snídaně stihli uklidit, nebo bude bordel. McGonagallová by nás zase seřvala. "
Musela sem s ním souhlasit. Nestává se mi moc často že sama a dobrovolně odcházím z nějaký pařby, ale je pravda, že by profesoři a Filch vyšilovali, kdyby tady byl bordel.
Pomalu sme se zvedli a vydali sme se nahoru. Člověk by neřekl, kolik času dokáže zabrat vyjití pár pater. Kluci šli s náma před naši rybu, protože na chodbách byla tma jako v háji. Ne že by sme se bály, my sme zvyklý, ale každou chvíli sme do něčeho vrážely, protože sme byly docela pod vlivem. Klasicky sme řvali na celej hrad, ale o co de, koleje sou na opačných stranách hradu.
Rozloučili sme se s klukama, já dala Remymu pusu na dobrou noc a zapadly sme do pokoje. Neobtěžovala sem se ani s mytím, jen sem ze sebe shodila hadry, vzala pyžamo a padla do postele. Jakmile sem dolehla, hned sem usnula. Byl to vyčerpávající večer.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 27. února 2011 v 8:26 | Reagovat

Skvělý. Člověk se vždycky tak pobaví a nasměje. Prostě perfektní. :-D  :-P  8-)

2 hplovehp hplovehp | Web | 27. února 2011 v 13:14 | Reagovat

Super honem další kapču! Jinak pěknej desing! :-)

3 Lexi Lexi | Web | 17. března 2011 v 20:17 | Reagovat

uzasne, pobavila som sa :-D, pekny blog

4 Majuš Majuš | Web | 4. dubna 2011 v 15:53 | Reagovat

Vždycky, když mi není do smíchu tak stačí jít tady a prosčíst si ňákou povídku a hned je mi líp. Není moc povídek u kterých se tak zasměju. :-) Úžasné, jen tak dál. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama