Everybody should have his own world...

Únor 2011

10.kapitola - Mejdan roku - II.část

26. února 2011 v 21:15 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Tady je slibovaná druhá část. Nebudu k tomu nic dodávat, uvidíte, jak se večírek bude nadále vyvíjet. Bude to vzrůšo :-) Přeju pěkný čtení a jako vždycky prosím o komentáře…Vaše Maggdinka♥

Mejdan roku

****************
2.část
****************
Po necelý hodině sme s Remym vyšli na chodbu. Nebudu vám tady vykládat žádný podrobnosti, to si musíte domyslet sami, co sme tam asi tak mohli dělat.
Sešli sme dvě patra a zamířili rovnou do velký síně. Už to tady trochu prořídlo, beztak se všichni po sobě válej v nějaký učebně, jako před chvílí my. Naše partička tady ale byla celá. No ne uplně, všimla sem si, že tady není Lilka, Leona a James, ale naopak tam seděli i Mike a Jenny.
Kupodivu tady byl i Sirius, u něj by člověk čekal, že zatáhne nějakou holku někam jako první ze všech. Místo toho tady seděl a chechtal se na celý kolo. Hned mi bylo jasný, že je značně pod vlivem. No co, sedmnáctky má jenom jednou, tak na to má plný právo.
Až když sme si k nim sedli si nás konečně všimli.
"Jé! Tady ste, my už sme se o vás začínali bát. " zařvala Emma svým jemným hláskem na celou síň.
"Proč bát? " nechápal Remy.
"No já si myslela, že tě třeba Sam někde vykuchala a pak zdrhla Argentiny. " smála se Emma. Sem asi moc střízlivá, páč nechápu. Co jí to zase napadlo, proč bych já zdrhala zrovna do Argentiny?
"Nepůjdem si zatancovat? " ozval se Remy vedle mě, když sme se posilnili trochou medoviny a zrovna začala hrát nějaká pomalá písničky.
"Ale jo, klíďo. " souhlasila sem. Já sice na ploužáky moc nejsem, ale když jde o Remuse. Navíc po tý předchozí hodině bych pro něj udělala naprosto všechno. Chytil mě za ruku a šli na provizorní parket, kde tancovalo několik párů. Tiskla sem se k němu a pořád vzpomínala na těch několik málo minut zpět. Bylo to úžasný, Remy je prostě třída.
Přestali sme tancovat až po třetí písničce, vůbec sem si neuvědomila, že ta první skončila. Šli sme si zase sednout k ostatním.
Popíjeli sme a kecali si. Najednou sem vedle sebe uslyšela zakašlání. Otočila sem se, byl to Sirius.
"Sam, nepujdeme se projít? Jen tak pokecat, jako vždycky. " zeptal se trochu nervózně.
"Jasně! " přitakala sem nadšeně. Upřímně mě už nebavilo sedět tady jen na zadku a pokec se Siriusem byl vždycky moc příjemnej. "Pokud ti to dovolí Remy. " dodala sem a ušklíbla sem se.
"Jasně, běžte. Pokud jí dovedeš celou a neplánuješ jí někde v přístěnku znásilnit tak to je v pohodě. " uchechtl se Remus, kterej nás rozhovor slyšel.
Zvedla sem se, Sirius ještě čapnul flašku medoviny a šli sme pryč. Nevěděla sem kam pudem, ale on šel přede mnout, tak sem ho nechala, ať si vybere místo sám. Pak sem ho došla a šli sme vedle sebe.
"Ty už na mě úplně prdíš, Sam. " prolomil Tichošlap ticho.
"Co to meleš? Já a prdět na tebe? Nikdy. " dušovala sem se.
"Jo, jasný. Letos sme se byli projít jen jednou a od tý doby co chodíš s Remusem, tak sis na mě ještě neudělala čas. Nepochop mě blbě, víš že ze všech lidí vám dvěma to přeju nejvíc a vim jak dlouho si Remuse chtěla, ale nevěděl sem, že se vyprdneš na svoje kámoše. " to mě zaskočilo. Vždycky sem měla nějakou odpověď a věděla sem co říct, ale teď mi naprosto došli slova. Strašně sem něco chtěla říct, ale nevěděla sem co.
"Sam, já ti nic nevyčítám. Dejchej. " začal mě utěšovat Sirius, když si všiml, že vypadám, jako bych sebou měla každou chvíli seknout.
"Máš pravdu. " vypadlo ze mě konečně. "Opravdu na tebe prdim. Ani nevíš, jak mi ty naše vycházky a pokeci chyběj. Už se to nebude opakovat. Slibuju. " dušovala sem se a byla sem pevně rozhodnutá svůj slib dodržet. Sirius byl můj nejlepší kámoš už několik let a nerada bych o něj přišla jen kvůli tomu, že sem s někým začala chodit, i když je to Remy.
Procházky byla taková naše tradice. Minimálně jednou za měsíc - ale většinou častejc - sme šli jen tak ven, jenom my dva. Pokecali o všem a tak vůbec. Málokdo zná Siriuse tak jako já. Teda asi kromě Jamese a Remuse. Ale ostatní si myslej, že to je jen machírek a děvkař, ale on je úžasnej kámoš a moc hodnej.
"Všechno zapomenuto a beru tě za slovo, od teďka zase procházky. " zamrkal Sirius. Aspoň že to vzal takhle, to je na něm jedna z věcí proč ho mám tak ráda. Je to optimista a odpouští.
Došli sme na nádvoří. No hele, já sem docela nalehko, mám jen tu tříčtvrteční koženou bundu. No ale co, já sem poměrně otužilá, i když zimu nesnášim. Tu chvíli to vydržim a vůbec, máme medovinu.
Sedli sme si na jednu z laviček a Sirius okamžitě zuby odstranil zátku z flašky a jako gentleman mi medovinu podal, ať se napiju jako první. Lokla sem si a cejtila, jak mnou prostupuje příjemný teplo.
"Tak povídej, chci vědět všechno. Co Remus, jak si vede? " nadhodil Sirius téma, když sem mu podala flašku a lokl si.
"Jo Remy si vede skvěle. " zamrkala sem. "Jestli za to můžeš ty tak klobouk dolů. "
"Jak to myslíš? " nechápal.
"No, jestli si mu někdy prozradil nějaký tríčky a tak. "
"No to asi snad ani ne. Ale je to chlap, každej chlap to má v sobě a ví jak na holku. To samý jako každá holka ví jak na kluka. " to je vlastně fakt. Je to normální pud, kterej má v sobě každej.
"A co ty, máš teď vyhlídnutou nějakou holku? Nemyslim jako na užívání a na sex, ale jestli se ti nějaká vážně líbí. " začala sem vyslýchat já jeho.
"Tohle mě bohužel ještě nepotkalo. Nebo možná spíš bohu dík. Zabouchnul bych se do nějaký a ona mě potom nechtěla. Stačí mi vidět Jamese, jak je pořád v háji z Lily. Toho sem rád ušetřenej. " pokrčil rameny.
"Prosimtě, jak by tebe mohla nějaká holka odmítnout? " rozesmála sem se. Ten je dneska zase vtipnej jak schody ve vejtahu.
"No, existuje přece zákon schválnosti ne? Chce mě kdejaká holka, ale kdybych se do nějaký fakt zamiloval, zrovna ta jediná by o mě neměla zájem. Třeba teoreticky, kdyby ses mi líbila ty, taky bys mě nechtěla, protože máš Remuse. " zaskočila mi medovina, kterou sem zrovna pila. To je moc dobrej příklad.
"Proč bych se ti já měla teoreticky líbit zrovna já? " ušklíbla sem se ironicky.
"No proč by ne. Seš pěkná holka, navíc tě znám. Seš praštěná, ale zároveň chytrá a hodná. Do takový holky není těžký se zamilovat. " ježiši, co ho to popadlo? Musim přiznat, že mě trošku děsí.
"Pěknejch a hodnejch holek sou mraky, ale zamilovat se do tý správný není jednoduchý. Vždyť víš, že já si s těma holkama nehraju naschvál. Prostě je podle mě lepší, že věděj co ode mě můžou čekat, podle toho co se o mě povídá na škole, než aby si mysleli, jak hrozně je miluju a pak je pustim k vodě, protože už to přešlo. " to je miláček. I když má vlastně pravdu. Všechny holky, se kterejma se zaplejtá si za to můžou sami. Oni ho znaj a věděj, že nemá nejlepší pověst, tak ať si pak nestěžujou, že se s nima vyspal a vykašlal se na ně. Ono je asi docela těžký mu odolat, ale i tak. Když mám dost rozumu, tak se nenechám sbalit a je to.
"No nic, hele nepůjdeme dovnitř? Musí ti bejt už strašná kosa. " svlíknul si mikinu a přehodil mi jí přes ramena. On je tak milej! A krásně voní. Kdyby to nebylo blbý a nevadilo by mu to, nechala bych si jí.
"Pojď jdem. Moony tě určitě bude už hledat. " ušklíbl se. Pomohl mi na nohy a šli sme zpátky do hradu. Byla tady už docela tma, ale v dáli sem rozeznala siluetu dvou postav. Když sem dvojici poznala, popadla sem Siria za tričko a narvala ho do nejbližšího výklenku ve zdi. Pak sem se přimáčkla na něj.
"Ou, teda Sam, za normálních okolností bych neváhal, ale chodíš s mym nejlepšim kámošem. " uchechtl se Sirius.
"Mlč ty pako. " umlčela sem ho a pro jistotu mu zacpala pusu svojí rukou. "Podívej. " chytla sem ho za hlavu a vystrčila mu jí z výklenku na chodbu a vykoukla sem taky.
Přímo našim směrem se blížila dvojice. Ani se nedá říct, že by šli, tak nějak se po sobě spíš plazili. Sunuli se podél zdi na druhý straně, chvíli byl u zdi on, potom zase ona. Vypadalo to dost vášnivě. My sme oba se Siriusem čuměli s otevřenejma držkama.
Konečně se pár doplazil až k východu a zmizeli ve tmě venku. My tam se Siriusem stáli bez hnutí, čuměli sme na místo, kde nám zmizeli z dohledu a nebyli sme absolutně schopný slova.
Nakonec sme se na sebe přece jen otočili a pomalu zavřeli pusy. Ještě sme měli vykulený oči a vůbec sme si neuvědomili, že pořád stojíme narvaný tělo na tělo ve výklenku.
"To, to je… " začal koktat Sirius, kterej se vzpamatoval jako první za což sem ho obdivovala.
"Já vím! " vyjekla sem, aniž bych čekala až to dopoví. Pořád sme byli vykulený.
"Jak, jak se mu to povedlo? " ozval se zase Sirius, hlas měl o pár tónů výš než obvykle.
"To by mě taky zajímalo. Myslim si, že musí bejt pořádně nalitá. " ušklíbla sem se.
"Ty vole, James a Lily! " vylezlo z něj zase. Delších vět sme momentálně nebyli schopný. Najednou sem byla úplně střízlivá. To je hrozný, člověk se tady ani nemůže opít. Jak se mu to povede, hned se stane něco z čeho vystřízliví.
"To musíme říct ostatním! " vyhrkla sem, když sem se konečně vzpamatovala a vyšla sem. Sirius mě ale chytil za ruku a narval zpátky do výklenku.
"Přece bys to hned neběžela vykecat ostatním? " vyjel na mě.
"Proč ne? "
"Třeba bys tim lecco zkazila. Kdyby se to ostatní dozvěděli, otevřeli by si huby a vykecali jim, že o nich víme. Jenže tohle je jen úlet, Lily je vožralá neví skoro co dělá. Ale třeba zejtra se nad tim zamyslí a řekne si že James není tak špatnej. Kdyby do ní ostatní hučeli, nedala by se s nim dohromady už jen z principu. " vymlouval mi to.
"Ale prosimtě, když ostatním řeknem, ať držej hubu, tak nás poslechnout. Nezapomínej, že je za pár dní můžeme u Potterů zaklít, až se nebudou moct bránit. " ušklíbla sem se ďábelsky. By si někdo zkusil něco vykecat.
"Já si stejně myslim, že to není vůči nim fér. " nedal se jen tak překecat.
"To že mi museli přihlížet jak se tady olizujou bylo fér? Můžou si za to sami, nemaj se takhle vystavovat, když je může kdokoliv potkat. " obhajovala sem svůj názor a dala se do běhu. Sirius to nečekal, takže sem měla trochu náskok. Slyšela sem ho jak dusá za mnou, ale s těma jeho kuřáckejma plícema mi nestačil.
Dohodil mě až u Velký síně a oba sme se hnali ke stolu, kde ostatní seděli.
"No konečně, tady ste. Už sem přemejšlel, jestli vás nemám jít hledat. Jestli tě Sirius třeba někam nezatáhnul. " usmál se Remy, když nás zpozoroval.
"No dovol? To ona zatáhla mě. Narvala mě do výklenku, nemohl sem nic dělat. " bránil se Sirius. Remus nechápal vůbec nic.
"Musela sem, aby nás neviděli. " odsekla sem na Siriuse. Ten se velice dobře bavil, když viděl, jak mě vytočil. Otočila sem se zase na ostatní.
"Právě sme viděli Jamese a Lily jak se líbaj! " vypískla sem, ale ne moc nahlas, aby to neslyšel nikdo další. Byli tady jen Remy, Sarah a Emma a těm sem to říct mohla.
"Teď si děláš srandu co? " zasmála se Emm.
"To teda ne, Siriusi řekni něco. " otočila sem se na něj.
"Sam má pravdu. " připustil Sirius neochotně. "Šli sme zvenku, když mě Sam zatáhla do výklenku ve zdi, protože si jich všimla. Tak sme je pozorovali dokud nám nezmizeli z očí. Nelíbali se jen jednou, ale za celou tu cestu se od sebe neodlepili. "
"Jo, bylo to dost žhavý, to vám povídám. " doplnila sem ho o velice důležitou informaci.
"Počkej, byli to opravdu James a Lily? " zadržel mě Remus.
"Možná sem blbá, ale ještě nejsem slepá. " založila sem si dotčeně ruce na prsou. "Kdybych tam byla sama, tak bych si možná myslela, že mám halušky. Ale viděli sme to já i Sirius, takže to není výmysl. "
"To je super. " reagovala Sarah nadšeně. "Konečně to tele tvrdohlavý James uhnal, já řikala pořád, že se mu to nakonec stejně povede, protože ať Lily chce nebo ne, Jimmy jí přitahuje. "
"No Sar, já bych se předčasně tak neradoval. Myslim, že Lily byla dost opilá, navíc chodí pořád s tim Lucasem. Ráno se vzbudí, vzpomene si na to a bude si to chtít vymlátit z hlavy, jako by ste jí neznali. " krotil ji Sirius. Než stačil kdokoliv ještě něco říct, ve dveřích se objevil náš páreček. Byli strašně nenápadný.
"Nic nevyžvaňte, o ničem nevíme jasný? " sykl ještě Sirius, když se k nám blížili.
"Ahoj! Tak co, jak si užíváte? " vyhrkla Emma, jakmile k nám přišli. Pod stolem sem jí kopla. Netrefila sem se ale a trefila Sarah, která bolestivě vyjekla. James a Lily nechápali co tam blbneme, ale asi usoudili, že sme vožralí, takže to neřešili.
Sedli si k nám a dali sme se do pití, kecali sme si a tlemili se. Každou chvíli se někdo válel pod stole smíchy, takže normálka.
"Hele, asi by sme měli jít. " nadhodil Remy. Rozhlídla sem se a všimla sem si, že sme tady zůstali sami. Páni! Kolik vůbec je?
"Už sou čtyři. " zkontroloval Remus hodinky, jako by mi četl myšlenky. "Profesoři asi nebudou moc rádi. Musíme dát skřítkům čas, aby to do snídaně stihli uklidit, nebo bude bordel. McGonagallová by nás zase seřvala. "
Musela sem s ním souhlasit. Nestává se mi moc často že sama a dobrovolně odcházím z nějaký pařby, ale je pravda, že by profesoři a Filch vyšilovali, kdyby tady byl bordel.
Pomalu sme se zvedli a vydali sme se nahoru. Člověk by neřekl, kolik času dokáže zabrat vyjití pár pater. Kluci šli s náma před naši rybu, protože na chodbách byla tma jako v háji. Ne že by sme se bály, my sme zvyklý, ale každou chvíli sme do něčeho vrážely, protože sme byly docela pod vlivem. Klasicky sme řvali na celej hrad, ale o co de, koleje sou na opačných stranách hradu.
Rozloučili sme se s klukama, já dala Remymu pusu na dobrou noc a zapadly sme do pokoje. Neobtěžovala sem se ani s mytím, jen sem ze sebe shodila hadry, vzala pyžamo a padla do postele. Jakmile sem dolehla, hned sem usnula. Byl to vyčerpávající večer.

Fantasy 1

26. února 2011 v 20:05 | Maggdinka |  Fantasy obrázky
První várka fantasy obrázků je na světě. Doufám, že se budou líbit. Jen dodám, že sem je všechny našla na
www.lyria.blog.cz
www.efezuv.blog.cz
www.deviantar.com

Takže mi žádný obrázky nepatří, ani sem je neudělala já a nekladu si na ně žádné nároky. Snad se vám budou líbit :-) Komentáře mě potěší...Vaše Maggdinka♥









Nová rubrika

26. února 2011 v 16:35 | Maggdinka |  Fantasy obrázky
Ahoj všichni, podle názvu rubriky vám asi došlo, co co jde. Můj počítat přetéká momentálně fantasy obrázky a já je miluju, takže občas něco zveřejním - zčásti i proto, aby to vypadalo, že se tady něco děje, když náhodou nebudu mít hotovou kapitolu :-D
Upozorňuju, že všechny obrázky jsou pouze stažené, já jsem je nenakreslila ani je nijak nevlastním, vždycky, když se objeví něco nového, tak zveřejním web, odkud jsou. Doufám, že se vám obrázky budou líbit, já je totiž úplně žeru :-)
To je vše k nové rubrice, tak doufám že se občas rádi pokocháte...Vaše Maggdinka♥
Pod článkem menší ochutnávka na začátek ;-)


10.kapitola - Mejdan roku - I. část

25. února 2011 v 16:03 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Takže je tu opět nová kapitola. Minule měla Sam narozeniny, teď to čeká někoho dalšího. Víte koho? Listopad skončil a nastoupil prosinec a než se naši kamarádi vydají na vánoce k Potterovým, je tu ještě někdo, kdo oslaví plnoletost. Doufám, že si kapitolu užijete a jako vždy moc prosím o komentáře…Vaše Maggdinka♥
PS: Tahle kapitola má opět dvě části, druhou dodám během víkendu, dneska už to nestihnu večer mám ples ;-)

Mejdan roku
Lidi povim vám, že tenhle rok utíká nějak rychle a to sme teprve v šesťáku. Za chvíli budou vánoce, docela mě to děsí. Teda ne vánoce, na ty se těšim, protože pojedeme všichni k Jimmymu. Už je to domluvený. Děsí mě právě to, jak rychle všechno utíká.
Za pár dní má Sirius narozeniny, což mě nepředstavitelně štve. Doteď sem ho mohla buzerovat, že sem starší a plnoletá a najednou z toho bude prd. Vůbec mi nedošlo, že nebudu jediná, kdo bude moct kouzlit, až budeme u Potterů mimo Bradavice. Plánovala sem, jaký sviňárny tam budu komu dělat a Sirius se v nich objevoval dost často. Na druhou stranu by mi mohl pomoct, lepšího parťáka na voloviny bych nenašla, takže je možná dobře, že bude moct kouzlit i on. Nechtěla bych bejt v kůži ostatních, muhehe.
Jediný co mě dost znepokojovalo, že se ještě neobjevili zprávy o tom co a jak bude Sirius oslavovat. Počítala sem s tim, že to bude největší pařba roku, přece jen Blackovi není sedmnáct každej den. Jenže zatím nám nikdo nic neřek. Bylo mi jasný, že něco kujou, jenže bez Remuse. Možná je napadlo, že by nakonec podlehl mým výslechovým schopnostem a vyžvanil mi to. Každopádně se na tom podíleli jen Sirius a James.
Divný bylo to, že nikdo o ničem nevěděl, ale byla pozvaná půlka školy, nebo se o tom aspoň mluvilo. Každej, koho sem slyšela, mluvil o tom, že de na tu Blackovu oslavu. Což mě docela zaskočilo. Sem myslela, že to bude oslavovat jen s náma, ale on chce očividně pozvat i Filche.
Ve středu večer tři dny před Siriusovejma narozeninama sme se s holkama nahrnuly do Nebelvírský společenky. Skočila sem na Remyho, ale žádnej efekt to nemělo. Už si zvyknul a neleká se, ach jo. Obsadily sme prázdný křesla u kluků.
"Tak Siri, co bude s tvejma narozkama? " vyzvídala sem.
"Neboj, všechno se včas dozvíte. " uklidňoval mě Sirius. Velkej efekt to nemělo, moc mě neuklidnil.
"Jen vám řeknu, že to bude velký. " zamrkal tajemně. S těma tajemstvíma ať si vleze někam, já chci pařit!
*
Byl pátek večer a my se válely v pokoji. Ležela sem na zádech na posteli a připitoměle čuměla na nebesa nad sebou. Najednou sem uslyšela slabý vibrace a dunění.
Obě sme se s Emmou zároveň narovnaly a natahovaly uši a ostatní smysly. My dvě sme od přírody zvědavý tvorové a nedalo nám to. Aniž by sme něco řekly, obě dvě sme vylítly z postele a hrnuly se k obrazu.
Vyšly sme na chodbu a dunění bylo zřetelnější. Okamžitě sme se rozeběhly po schodech dolů. Emm jaksi minula jeden schod a sjela po prdeli o patro níž. To je zajímavej a rychlej způsob sestupu, možná to zkusim taky.
Šly sme pořád dolů za tím zvukem, až sme byly v přízemí. Teď už bylo zřejmý, že ten zvuk se ozývá z Velký síně. Že by si domácí skřítci uspořádali mejdan?
Vešly sme do síně a okamžitě nám spadly držky skoro až na zem. Kolejní stoly zmizely a místo nich tady byli menší, mohlo jich být minimálně padesát. Všude byl chlast, chlast a zase jenom chlast. Občas tady bylo i nějaký nealko a občerstvení všeho druhu. U pódia, kde stál učitelský stůl stály velký repráky, ze kterejch duněla ta hudba. Přímo uprostřed stáli James, Sirius, Remy a Peter a šklebili se.
"Siriusku, já tě miluju! " vřískla sem a skočila na něj. Remy vedle něj si významně odkašlal.
"Sorry zlato, já to tak nemyslela. " zaculila sem se sladce na svýho boyfrienda. Pak sem se otočila zpátky na Jamese a Siriuse. "Proč ste nám nic neřekli? To ste spolejhali jen na naši zvědavost, že nám to nedá a sejdem dolů, nebo co? " sprdla sem je.
"Ne, dozvěděli by ste se to, neboj. " mrkl Black. "Běžte se nějak vyfiknout a řekněte ostatním, za chvíli to tady začne. " dodal.
"Oukej, du na sebe hodit nějakej ten párty obleček. " já si na hadry moc nepotrpim, ale když se jedná o takovýhle akce, tak je to se mnou horší než s Leonou. Vtom přišel do síně Brumbál.
"Jamesi, můžete do sborovny. " mrkl na Dvanácteráka. Já sem jako obvykle nechápala. Vyšly sme s Emmou ven a běžely nahoru, aby sme to stihli, za chvíli se sem začnou slejzat ostatní a já nechci přijít jako poslední.
Přilítly sme do pokoje a informovaly holky. Začala velká bitka o koupelnu a zrcadla, já sem byla rozumná a dala se radši do oblíkání. Hodila sem na sebe černý legíny, na nohy obula černý páskový boty zvaný gladiátorky (je na nich hodně pásečků) s podpatkem. Jako vršek sem na sebe hodila něco mezi tílkem a minišaty z flitrů a přes to hodila koženou tříčtvrteční bundu. Mít mámu v módě se vyplatí.
Když se konečně vyprázdnila koupelna, zapadla sem tam. Narovnala sem si hůlkou vlasy do hladka a vytvořila na obličeji párty make-up. Možná nejsem žádná barbína, ale ráda se občas vyfiknu, kor když se jedná o takovýhle mejdlo.
"Raz, dva, tři, zkouška, zkouška…" ozvalo se ze školního rozhlasu a já okamžitě poznala Jimmyho hlas. Tak proto šel s Brumbálem do sborovny, už mi došlo, jak chtěli dát všem vědět o tý oslavě.
"…neváhejte a přijďte do Velký síně. Koná se událost na kterou sme všichni několik dní čekali. Náš milovanej Sirius Black má narozeniny. Oficiální začátek je za půl hodiny, takže na sebe jen něco hoďte a rychle přijďte. " ten náš James je rozenej moderátor. "Jdeme pařit! " zařval naposledy a potom rozhlas utichl. Já toho kluka žeru. Ještě že sme s Emmou tak zvědavý a došly se podívat, co se to děje, jinak by sme to určitě nestihly.
O půl hodiny dýl sme s holkama opustily pokoj a rychle se hnaly do Velký síně. Na těch podpatkách sem se na schodech málem přerazila, jak sem spěchala, abych tam už byla. Když sme vešly dovnitř, byla tady už snad celá škola.
Byli tu lidi ze všech tří kolejí, krom Zmijozelu, ze Zmijozelu tady sem určitě jen já. Hudba hrála a pár lidí už tancovalo. Ostatní se mezi sebou jen tak bavili a popíjeli. Úplně vepředu byli kluci, tak sme zamířili rovnou za nima, kde byl čestnej stůl oslavence a jeho přátel.
"Ááá holky, no konečně. " řval Sirius, jakmile nás zpozoroval. Vypadá to, že už si s pár lidma připil. "Jé, vám to ale sluší. Ste kočky. " zamrkal laškovně.
Přišli sme až k nim a už nám rval do rukou skleničky a nalejval whisky. "Ty seš největší kočka, Sam. " houkl, když došel ke mně a plácnul mě po zadku. Pako.
"Hele Siriusi, brzdi trochu jo? " jeho předchozí čin viděl Remy a hned si mě začal před Siriusem náležitě chránit.
"No tak Moony, mám dneska narozeniny. Víš že to nebylo myšlený nějak špatně. Sam by na sebe nenechala sáhnout, kdyby jí to vadilo, hned by mě dala pěstí, nebo mě zaklela. " ušklíbl se Sirius. Na jeho obranu musim říct, že je to pravda. My sme se Siriusem dobrý kámoši a kdybych měla počítat kolikrát mě plácnul přes zadek nebo mi na něj šáhnul, tak bych to nezvládla. Mě to neva, já sem zvyklá. A má pravdu - kdyby mi to vadilo, tak mu jedna přilítne.
Když Sirius nalil všem, kopli sme to do sebe jako panáka. Pěkně mě to zahřálo, přece jen sem nebyla moc nabalená a v tomhle zatuchlým hradě nebylo nikdy zvlášť teplo.
"Tak Siriusi, už si mě dohnal. Teď sme tady my dva plnoletý. Uvědomuješ si, že sme jediný, kdo bude moct u Potterů kouzlit, až tam pojedem na vánoce? " zamrkala sem na Tichošlápka.
"No jo, vlastně. Hm, to bude bordel. " zachechtal se lišácky. Jde vidět, že sme naladěný na stejnou vlnu a že sdílí můj nápad, že budem ostatní buzerovat. V jejich kůži bych bejt rozhodně nechtěla, protože kdykoli já a Sirius něco vymyslíme, stojí to za to.
"Ach ne, proč? Proč zrovna vy dva? " zabědoval James, kterýmu to taky očividně došlo. Má recht, maj se proč bát.
V devět sem vyskočila na stůl, aby mě všichni viděli a slyšeli. James, šel vypnout hudbu a hned jak ztichla, všichni se začali dívat, co se to děje. Samozřejmě mě hned zaregistrovali, jak stojim na stole, což jejich pozornost upoutalo. Takže sem svůj záměr splnila na sto procent. Z davu se ozývalo šuškání a lomoz.
"Můžete sklapnout? " křikla sem na bavící se hlouček. Wau, takovej respekt. Oni vážně zmlkli. Namířila sem si hůlkou na hlasivky a kouzlem si zesílila hlas, aby mě všichni slyšeli dobře. Já sem docela ráda středem pozornosti, jestli ste si toho ještě nevšimli. Většinou ne záměrně, ale už sem si na to zvykla tak, že se mi to líbí.
"Takže, já bych se ráda ujala přípitku na Siriuse. " začala sem mluvit, můj hlas se rozlejhal celou síní a už i poslední ukecánci zmlkli. Vzala sem do ruky skleničku, kterou jsem předtím naplnila whisky.
"Siriuse známe dlouho a myslím, že většina z nás docela dobře, protože byl vždycky tak otevřenej a komunikativní. " odmlčela sem se a ušklíbla se na Siria, kterej stál hned pode mnou.
"Každopádně dneska ti je sedmnáct Siriusi, takže seš už právně dospělej. Já osobně pevně doufám, že se to nijak neprojeví na tvym chování a že zůstaneš takovej, jakej seš, protože takovýho tě mám nejradši. " v davu to souhlasně zabručelo.
"Doufám, že budeš pořád tak skvělej a kamarádskej a že budeš pořád tak skvělej magor jako doteď. " zachechtala sem se, se mnou i polovina síně. Sirius pode mnou se taky zasmál.
"Takže lidi, na Siriuse! " zařvala sem a pozvedla skleničku.
"Na Siriuse! " zařval celý dav a všichni sme si lokli. Já svojí whisky vypila na ex. Pak sem se chystala na skok ze stolu. Nikdo jinej, kromě Siriuse nebyl po ruce, tak sem skočila na něj. On to tak nějak čekal, takže mě ladně chytil. Přistála sem přímo v jeho náruči.
"Páni Sam, to bylo dojemný. Takovej proslov bych od tebe teda nečekal. Měl sem co dělat, abych se nerozbulel, jako děcko. " uculil se Sirius uznale.
"Kdybys nekecal. " zasmála sem se. Ten je tak vtipnej!
"No dobře, s tim pláčem kecám, ale s tim ostatním ne. Vážně se mi to moc líbilo, udělala si na mě dojem. Sem rád, že sis tu řeč vzala ty. " pousmál se na mě. Ach, já ho mám tak ráda. To je prostě nejlepší kámoš.
Najednou se vedle nám z ničeho nic objevil Brumbál. Vůbec sem nevěděla, že tady je.
"Dobrý večer vespolek. " zazubil se na nás.
"Dobrý večer pane profesor, co vy tady? Vůbec sem si vás nevšimla. " reagovala sem nadšeně na příchod našeho super řídi.
"No Sirius mě pozval, tak jsem přece nemohl odmítnout. " usmál se. "Rose, tobě to dnes velice sluší. " och i ty lichotníku. Ale moje jméno sis mohl odpustit.
"Moc se mi líbil tvůj proslov. " ocenil moji osobitou řeč Brumla. Jde vidět, že má dobrej vkus.
"Oh, děkuji pane řediteli. " usmála sem se, aby se neřeklo.
"No nic, já vás pro tuto chvíli opustím. Bavte se, ale všeho s mírou. " mrkl na nás. Vypadá to, že si ještě pamatuje na naše poslední dostaveníčko u Prasečí hlavy.
"Během večera se určitě ještě potkám. Zatím naschle. " rozloučil se a jak rychle se objevil, tak rychle a nenápadně zase zmizel.
Sedli sme si zase ke stolu a pili. Místo židle sem dala přednost Remyho klínu, přece jen je to pohodlnější a taky víc sexy, než objímat dřevo.
"Nevypaříme se někam? " pošeptala sem mu do ucha.
"No to se asi moc nehodí, když má Sirius narozky. " zavrhl můj nápad, ale bylo vidět, že by rád někam odešel.
"Ale prosím tě, budem pryč jen chvilku, Sirius si toho ani nevšimne. Každej tady furt někam chodí. Zalezem si tady poblíž do nějaký učebny, aspoň na chvíli. " zkusila sem psí oči. To na něj vždycky zabere. Nevim jestli sem tak neodolatelná, nebo prostě ví, že bych ho stejně nakonec ukecala jako vždycky. Asi spíš to druhý. Každopádně nakonec přikývl a oba sme se zvedli.
"Za chvíli sme zpátky. " ohlásila sem ostatním a už sem táhla Remyho za ruku pryč, aby nás ještě někdo nezadržel. Propletli sme se davem ven z Velký síně a zastavili se.
"Tak kam teď? " hloubal Remus. Taky sem se pokusila zapojit svoje dlouho nepoužívaný mozkový závity, ale nic mě nenapadalo.
"Prdíme na to, někam zapadnem. " čapla sem ho za ruku a táhla pryč. Vyšli sme dvě patra až sme uviděli důvěrně známý dveře.
"Jdeme sem. " ukázala sem na učebnu přeměňování, nečekala sem na odpověď a táhla sem Remyho dovnitř.
"Zbláznila ses? " protestoval. "Nemůžeme bejt v učebně která patří McGonagallový. "
"Čeho se bojíš? Že sem někdo přijde? " ušklíbla sem se a hupsla na katedru. "Nikdo není takovej magor, aby sem chodil. Nikoho ani nenapadne, že by tady někdo mohl bejt, nebo aby sem šel. "
"No, to je pravda. " připustil Remy. "To jen ty seš takovej magor, že tě něco takovýho může vůbec napadnout a já taky, že se do toho nechám zatáhnout. "
Už nic dál nenamítal. Sedl si vedle mě na katedru a začali sme se líbat. Dneska byl tak zatraceně sexy. Vždycky mu to slušelo, ale dneska to bylo ještě lepší. Kupodivu neměl svoje oblíbený manžestráky, ale obyč džíny, který jak sem zjistila ukazovaly jeho prdelku ještě líp. Možná svojí lásku k manžestrákům přehodnotim a budu ho nutit nosit tyhle na zadku mírně upnutý džíny.
Dneska nebyl jenom sexy, ale ehm jak to říct slušně - taky mírně nadrženej. Líbal mě vášnivě a hladil všude po těle. Už to nebyl takovej ťunťa, jako na začátku, už si zvyknul a to je jen dobře.
Naše vzrušení se stupňovalo a po chvíli vzduchem prázdný učebny začalo lítat naše oblečení. Teď sme nemysleli na nic, jenom na sebe a ponořili se do chvíle rozkoše.
****************
Cenzura
****************

13.kapitola - Odjezd domů

24. února 2011 v 20:11 | Maggdinka |  *Potterovi s.r.o.*
Konečně je na světě třináctá kapitola k Potterovým s.r.o. V minulý kapitole ste se dozvěděli, že se James konečně usmířil se Siriusem a vzal pozitivně, že začal chodit s Jess. Bradavice a naše kamarády čekají vánoce, takže jak to bude dál? Co se bude dít a kde všichni vůbec budou? Čtěte a uvidíte. Jako vždy moc prosím o komentáře, čím delší, tím víc budu ráda. Přeju pěkné počtení…Vaše Maggdinka♥
PS: Nevím, kdy zase přidám další článek. Zítra jdu na maturák naší školy, v sobotu se budu vzpamatovávat a v neděli se budu učit na písemku z matiky, ale snad bych mohla něco sesmolit k Elitě Bradavic ;-)
Odjezd domů
Kvapem se blížili vánoce. Většina učitelů zavalovala sedmé ročníky úkoly. Kamarádi večer seděli ve spolčence a dělali pojednání.
"Už aby bylo volno. " nadávala Jessica. Za poslední týden nedělali nic jiného než se jen učili a psali úkoly.
"To mi povídej. To je taková otrava furt se jenom šprtat. OVCE sou až za několik měsíců, ale oni si nemůžou dát pokoj. " bručel Sirius naštvaně.
"Kde ty vůbec budeš na vánoce, Tichošlápku? " otočil se James na kamaráda.
"No, asi zůstanu tady. Domů vážně nepáchnu. To by matinka asi valila oči, kdybych se najednou objevil doma, potom co sem o prázdninách zdrhnul z baráku. " ušklíbl se Sirius ironicky.
"Já myslel, že pojedeš k nám. " nadhodil James jakoby nic.
"Nikdo mě zatím nepozval. " pokrčil Black rameny.
"Co kecáš? Já sem snad vzduch? Já sem tě zvala, protože tam taky bydlim, vzpomínáš? Jenže tys řekl, že uvidíš co James. " ozvala se Jessica ublíženě.
"Jasně, že pojedeš k nám. Co bys tady dělal sám? " ukončil debatu James. Pak se otočil na Remuse. "Moony, ty sis to ještě nerozmyslel? Vážně pojedeš domů a nechceš jet s náma? "
"Ne, pojedu domů. To bych se jinak s našima viděl až o prázdninách. Ale přijedu určitě na Silvestra, toho si bez vás nemůžu nechat ujít. Přijel bych pár dní předem, ať to tam pořádně rozjedem. " ušklíbl se Lupin.
"No co s tebou máme dělat. " rezignoval James, když viděl, že kámoše nepřemluví.
"Lily ty doufám taky na Silvestra přijedeš. " ozvala se pro změnu Jess a otočila se na zrzku.
"No to ještě nevim. " ušklíbla se Evansová ironicky. Že by chtěla trávit Silvestra zrovna s Potterem a Blackem, to se říct nedalo. Na druhou stranu se s nima ale dobře chlastalo, slavilo a byla s nima vždycky sranda.
"Co bys dělala doma s Petúnií? " popíchla sem jí. Svojí sestřičku s kobylím ksichtem měla totiž strašně ráda.
"To je fakt. " zakabonila se Lilka a naznačila že zvrací. "Rozhodnuto, přijedu. " James se usmál jako měsíček na hnoji.
"No nic, my si asi pujdem sbalit ne? Máme toho hodně. " ukončila debatu Jess a zvedla se. Lily ji napodobila.
"Vždyť odjíždíme až pozejtří. " nechápal Sirius.
"Zlato, mezi klukama a holkama je v balení velkej rozdíl. Holky si musej balit několik dní předem. Vy si do kufru naházíte pár věcí a ste sbalený za pět minut. " vysvětlovala Jessica a políbila Blacka na tvář. Holky se rozloučily s klukama a zmizely nahoře v dívčích ložnicích.
"Divim se že si souhlasila, že k nám přijedeš. " nadhodila Jess nahoře, když si holky balily.
"Proč jako? " nechápala Lily.
"No, vždycky si k nám odmítala jezdit na prázdniny, protože si nechtěla trávit čas s Jamesem a teď jsi souhlasila. Copak ti už James nevadí? "
"No, tohle je náš poslední ročník, tak si ho musíme užít co nejvíc spolu. Nedělám to kvůli tvýmu bratrovi, ale kvůli tobě. " vysvětlovala Evansová.
"Ale tenhle rok ti tolik nevadí. Bez protestů s náma sedíš dole ve společence, chodíš s náma do Prasinek, to dřív nebejvalo. " nedala se Jessica.
"To je asi tim, že mám teď Jaye, prostě už tvého bratra tolik nevnímám. Navíc tenhle rok už není zas tolik otravnej jako dřív. "
"Aha! Já ti řikala, že je to normální kluk a že se změnil. Už to není žádnej malej kluk ani puberťák. Už dostal rozum. " radovala se Potterová.
"To bych zase neřekla. " ušklíbla se ironicky Lily. "Hele můžeme přestat mluvit o tvým bratrovi? Ještě změnim názor a nepřijedu k vám. " ukončila to Lily a dala jasně najevo, že tenhle rozhovor je u konce.
*
"Hurá! Prázdniny. " vřískaly Jess a Lily, když se vyřítily z učebny ven. Právě skončila jejich poslední hodina před prázdninami a tudíž i poslední hodina v tomhle roce. Hned zítra studenti odjížděli vlakem z Prasinek do Londýna, odkud jeli domů na prázdniny. Jess, James a Sirius jeli k Potterovým.
"Já se tak moc těšim, že se z toho snad počůrám. " rozplývala se Jessica, když seděli ve Velké síni na večeři.
"Nepřeháníš to? " ušklíbl se James trochu ironicky.
"No dovol? Já Bradavice miluju a když si představim, že odtud za půl roku vypadneme, tak se mi chce brečet. Jenže domů na rodiče se těšim. Vždycky je to tam o vánocích skvělý. Lyžovačka, chlastačka, koulovačka. " nedala se Jessica jen tak vyšachovat.
"To máš recht. " připustil James. "Letos to bude ještě lepší, protože tam budeme všichni. " Jess bylo jasný, že tim "všichni" myslí Lily. Ona u nich ještě nikdy nebyla a i když teď chodila s Cromwellem, pořád jí měl James rád a letos byla poslední příležitost jí sbalit.
Rychle se navečeřeli a šli si sbalit. Kluci s tím ještě ani nezačali a holky byly sbalený jen z poloviny. Večer se ještě sešli ve společence a společně vymýšleli, kdy a jak přijedou Remus a Lily a co budou těch několik dní v Godrikově dole dělat.
Druhý den ráno se všichni po snídani začali pakovat dolů do vstupní síně, kde odložili kufry a nasedli do kočárů, které je odvezli na nádraží do Prasinek.
Poberti a holky byli ve vlaku mezi prvníma, takže si rychle našli volné kupé jenom pro sebe a usadili se. Jess se tulila k Siriusovi a po čtvrt hodině čekání, když už všichni studenti nastoupili se vlak konečně rozjel.
"Hele Jamesi, funguje pořád ta sjezdovka u vás za domem? " otočil se Sirius na Jamese.
"No pokud vim tak jo, ještě minulej rok sme tam lyžovali. A chodí tam dost lidí, tak není důvod, aby to rušili. " to byla skvělá zpráva, aspoň budou mít kde trávit volný čas. Mimo hospody samozřejmě.
"Reme, přijedeš teda dvacátýho osmýho? " ujišťoval se James.
"Jo, to bude akorát. Pár dní pubudu s našima a pak se k vám přemístim. " přitakal Náměsíčník. S Lily byli domluveni na třicátýho, den před Silvestrem.
"Hele, je tam u vás v tý díře nějaká slušná hospoda, kam by se dalo zajít? " vyzvídala Lily, spíš na Jess než na Jamesovi.
"No jasně, jedna tam je dost dobrá. Jenže ty chceš přijet až před Silvestrem, takže se do ní asi ani nepodíváš. Nejlepší bude, když budem na Silvestra u nás. Naši určitě pujdou k nějakejm známejm. A i kdyby ne, tak budou dole v obýváku a my u nás nahoře, oni nás vyrušovat nebudou. " ujišťovala jí kámoška.
"Ty jsi u nás vlastně ještě nebyla co? " uvědomil si James.
"Ne, to vážně nebyla Pottere. Jess vždycky jezdila ke mně, protože sem nehodlala trávit prázdniny s tebou. " odsekla Lily jízlivě. Jess si odkašlala a převedla hovor na jiný téma.
Za okny už byla tma jako v pytli a vlak začal zpomalovat. Vůbec si neuvědomili, jak dlouho už jedou a že už jsou v Londýně.
Začali se pomalu oblíkat a pobírat kufry. Po čtvrt hodině vlak začal brzdit a skřípat a konečně se zastavil na nástupišti. Celá parta vystoupila z vlaku.
"Hej mládeži! " řval venku kdosi, jakmile vylezli z vlaku.
"Tati! " vykřikla Jessica, když zpozorovala svého otce a i s kufrem ho běžela přivítat. Objala ho a dala mu pusu na tvář. To už k nim došli ostatní, James se taky s otcem přivítal a potom nechal ostatní, ať se s ním taky pozdraví.
"Nazdar Siriusi. Tak zase u nás? To je super, už se na tebe těšíme. " hlaholil nadšeně pan Potter.
"Vánoce u vás si přece nemůžu nechat ujít ne? " zazubil se Sirius nonšalantně.
"Ahoj Remusi, slyšel jsem od Jamese, že s náma na vánoce nebudeš a přijedeš až dýl. " otočil se tentokrát pan Potter na mladého Lupina.
"To víte, musim bejt chvíli s rodičema. " usmál se Remus. "Ale potom přijedu a moc rád, už se těším. "
"To je dobře, aspoň u nás bude pořádně veselo. Musíme si to s manželkou vynahradit dvojnásob, když máme většinu roku doma takový ticho. " ušklíbl se John, neboli pan Potter.
"Já myslel, že vám bohatě stačí Jess s Jamesem ty dva měsíce o prázdninách. " zachechtal se Sirius.
"Hele, nech si toho jo? " loupla ho Jessica do žeber. John se usmál a obrátil pozornost k Lily.
"Ty musíš být ta slavná Lily Evansová. Za celých sedm let jsme se ještě neviděli. " podal jí ruku a představil se. "John Potter. Stačí John. "
"Těší mě. " obdarovala ho zrzka jedním ze svých zářivých úsměvů, ze kterých James sedal na zadek.
"Ty prej taky na chvíli přijedeš, tak tě aspoň poznáme. " mrkl na ní pan Potter senior.
Vtom se Sirius zahleděl do davu a zrudnul. Stáli tam jeho rodiče s jeho bratrem Regulusem a vítali ho, jako by ho neviděli deset let. Pravý a jediný syn. Jako by žádný jiný neexistoval a nestál od nich kousek.
"Co se děje? " staral se James, když si všiml, jak se jeho kamarád tváří naštvaně.
"Stará důra a Frakenstein. " zabručel Sirius. Ostatní nechápali, ale James s Remusem moc dobře věděli o kom mluví. Podobné přezdívky dával Sirius svým rodičům pořád.
"To sou tvoji rodiče? " otázal se John. "No jasně, jsou to Blackovi. " dodal chladně, když si je pořádně prohlédl. Potterovi a Blackovi byli nejstarší kouzelnické rody v Británii, takže se znali. Mezi nimi panovala nenávist, jako mezi Nebelvírem a Zmijozelem. Navíc oba Blackovi chodili jen o pár ročníků výš v Bradavicích než manželé Potterovi.
"Nechceš se s nima jít pozdravit? " dodal Potter na Siriovu adresu.
"To vážně nebude nutný. I kdybych šel, dělali by, jako že mě neviděj a že mě neznaj. Oni maj jen jednoho syna a to je Regulus. " uzavřel Sirius debatu hlasem plným zášti a nenávisti. Potom se od nich lhostejně odvrátil.
Lily a Remus se s ostatními rozloučili a šli každý svým směrem. I zbylá trojice v čele s panem Potterem se vydala domů.
"Tak Siriusi, Jess nám napsala, že jste se dali dohromady. " mrknul na mladého Blacka John. Sirius se překvapeně otočil na Jess.
"No co je, přece to nebudu rodičům tajit, kor když jedeme k nám na vánoce. " pokrčila Jessica nevinně rameny.
"Podle mě je to super. Jsem rád, že seš to zrovna ty, koho si Jess vybrala. Aspoň tě známe. " usmál se pan Potter. "Jen sme byli s Jane oba dost překvapený. Přece jen znáte se už takovou dobu a bum, najednou ste spolu! Jak se to vůbec semlelo? "
"Já ani vlastně nevim, prostě to tak nějak přišlo samo. " pokrčil Sirius rameny a téma se uzavřelo. Šli nádražím a blížili se ven. Táhli za sebou kufry. Jelikož Jamesovi a Jess ještě nebylo sedmnáct, nemohli se přemisťovat, takže se dohodli, že se James přemístí s tátou a Jess se Siriusem.
"Jimmy, to byla ta tvoje slavná Lily? " promluvil Potter starší na synátora, když vyšli ven a hledali nějakou zapadlou uličku odkud by se mohli přemístit. O Lily věděli Potterovi moc dobře. James o ní básnil už od prváku a nikdy nepřestal. Jess si na to už zvykla. Mluvil o ní ve škole, i doma o prázdninách. Sirius už byl taky dřív svědkem toho, jak se manželé Potterovi syna vyptávali. Takže se nikdo z nich nedivil, že se John zeptal. Tohle ovšem bylo poprvé, co jí vidět.
"Jo to je ona. " uculil se James zaláskovaně. "Akorát že má teď kluka. " posmutněl.
"Ale vždyť máš ještě dost času, abys jí sbalil. " utěšoval ho otec. "Ale musim ti jí pochválit. Jde vidět, že máš dobrej vkus, je to fakt kočka. " zamrkal pak Potter.
"Ani mi nemluv tati. " povzdychl si James smutně.
"Ale no tak, hlavu vzhůru. Potterovi se nikdy nevzdávaj! Už sem ti hodněkrát říkal, jak sem dlouho uháněl vaši mamku a podívej teď. Sme spolu už dvacet let a máme se pořád rádi. " pan Potter byl vždycky plný optimismu a svoje děti se snažil co nejlíp podržet.
"Co mamka, čeká na nás s nějakou dobrou večeří? " ušklíbla se Jess.
"Jasně, přece jí znáš. Počítej s tim, že přiberete za ty svátky pár kilo. Víš jak ráda vaří a když ste pryč, tak nemá pro koho. Teď si to bude vynahrazovat, takže čekej večeři aspoň o třech chodech. " zasmál se hlasitě John.
"To je dobře, mám totiž hlad jako vlkodlak. " pochvalovala si Jessica a byla moc ráda, že její mamka je takovej maniak přes vaření.
Konečně našli uličku, která byla dostatečně zapadlá. Sice to tady pořádně smrdělo a bylo tu plno popelnic, ale pro svůj účel byla skvělá. Nepozorovaně si tam zalezli.
John Potter chytil Jamese a Jess se chytila Siria a všichni čtyři i s kufry se s hlasitým PRÁSK přemístili pryč.

9.kapitola - Velká holka - II.část

22. února 2011 v 19:34 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Tak je tady slibovaná druhá část. Je hodně krátká, ale je to jen dokončení k tý části ze včerejška. Nic moc se tam neděje, už sem nevěděla jak pokračovat, protože sem tuhle kapitolu poprvý psala snad před dvěma měsícema, takže si fakt nepamatuju co tam přesně bylo. Snad se to i tak bude líbit :-) opět jako vždy budu vděčná za všechny vaše komentáře a čím delší, tím víc mě potěší....Vaše Maggdinka♥
PS: Zejtra, nebo nejdýl ve čtvrtek dodám kapitolu k Potterovým s.r.o. :-)


Velká holka - II.část


********************
2.část
********************
"Ať žijou umělý prsa! " pozdravila sem ostatní, jakmile sme s Remym vešli do salonku.
"Až na věky! " to mi k velkýmu překvapení odpověděla Lily. Jen vejdu do dveří, už se kácim smíchy, to není možný.
Jak sem předpokládala, za tu dobu co sme byli pryč - pro představu to byla přibližně jen půl hodina - se tady z toho stal chlív. Peter chrápal kdesi pod stolem, Jenny, Mike, Emma a Sarah hráli na zemi flašku a Lily tancovala s Jamesem a oba předváděli dost podivný kreace. Na to už sem si zvykla, ale to že tancovali spolu bylo trochu divný. Lea seděla v křesle hlavou dolů a srkala medovinu. Divim se, že jí v týhle poloze ještě nevyvrhla. Sirius a Susie byli kdesi pryč. Ajéje, bráška Mike ségru neuhlídat. Pokud šla Susie někam se Siriusem a byla nevinná, teď už rozhodně nebude. Ten Black je prostě hovado, já to řikám furt.
Jak viděli, že sme přišli, hned přestali s tim co do tý doby dělali a šli si sednout.
"Byli ste tam nějak dlouho. " zpražila nás Emma káravým pohledem.
"Hele, nedržkuj. Byli sme tam jen půl hodiny. Abys věděla, mě se sem vůbec nechtělo. " vyplázla sem na ní jazyk. Ona mi ještě bude něco vyčítat ne? To určitě.
"Kde je vůbec Susie a Sirius? " zeptal se Remy, kterej už to taky zaregistroval. No postřeh moc dobrej nemá, to já si toho všimla už jak sme sem přišli.
"Někam se zdejchli chvíli po vás. " zabručel Mike nevrle. Hned mi bylo jasný, že netouží po ničem jinym než Siriovi rozbít držku. Chlapec si docela koleduje, nechtěla bych chytit ránu od kluka jako je Mike. Má na sobě dost svalový hmoty.
"Do háje, kde je něco k pití? " zabručela sem. Oslava mejch narozenin a ani se ke mně nedostane pití. "Emm hoď po mě tu whisky. " ukázala sem na flašku, která stála na stole kousek od Emmy.
"Au! " to je pako! Ve společnosti těhlech lidí nemůže člověk nic říct obrazně. Ona jí po mě vážně mrskla a trefila mě přímo do hlavy. Ještě se tomu drze směje.
"Emmo, nesmíš mě brát tak vážně! " sprdla sem jí, aby se uklidnila. Potom sem si pořádně lokla rovnou z lahve a aby můj miláček nezůstal na suchu, dala sem velkoryse napít i jemu.
Tim se to celý rozeběhlo zase nanovo. Začali sme pít a bavit se. Každou chvíli ze sebe někdo sypal jednu volovinu za druhou a těžko vybrat, která byla největší. Každopádně sem si jistá, že moje bránice jen tak neochabne. Ještě že se furt tlemim, aspoň si tak uchovávám poměrně pevný břicho. Asi po půl hodině přišli Sirius a Susie.
Všichni sme napjatě čekali Mikovu reakci, protože jako starší brácha vždycky ségru bránil, zvlášť před hovadama typu Sirius.
"Jé moje sestřička a Sirius! " uculil se Mike připitoměle. Uf, je to v suchu, už je dost mimo, takže mu to nevadí. Začal Siriuse objímat. Ten samozřejmě vůbec nechápal, co se to děje.
"Mám to u tebe schovaný, Šlapko. " pošeptala sem Siriusovi, když se vymanil z Mikova sevření a sednul si vedle mě.
"Co tim myslíš? "
"Buď ráda, že se mi podařilo Mika ožrat, jinak by ti na místě rozmlátil hubu. " vysvětlovala sem. Což byla pravda. Furt sem do Mika něco nalejvala a pořád ho nutila si se mnou připíjet. Co bych neudělala pro Siriuse, nikdy bych nedovolila, aby ho někdo zmlátil. I když uznávám, že by si to někdy docela i zasloužil.
"Tak díky, Sam. " mrkl na mě vděčně. Díky za uznání chlapče, ještě abys nadával. Opět sme se dali do činnosti, ze který nás Sirius a Susie vyrušili - chlastání.
"Kolik je hodin? " otočila sem se na Remyho a aniž bych čekala na odpověď, chytla sem ho za ruku, na který měl hodinky. Štelovala sem si jí před ksicht. Do háje, to musí bejt ten ciferník tak malej? Kdo to má vidět? Kroutila sem mu s rukou tak, že sem chvílema uvažovala, že ji už určitě musí mít vykloubenou. Chudák se tam svíjel na gauči do podivných poloh, ale ani slůvkem neprotestoval. Je statečnej. Konečně sem zaostřila a rozpoznala čas na hodinkách.
"Hele už sou skoro tři hodiny. Docela bych i šla, než dojdem do hradu, tak budou nejmíň čtyři. " ozvala sem se moudře. Nikdy bych nemyslela, že tohle vypustim z pusy. Já byla ta poslední osoba, která by chtěla dobrovolně rozpouštět jakoukoli kalbu, ale byl fakt, že když sme opilý tak nám cesta trvá hodně dlouho.
"Jo, to je fakt, zvedejte se. " podpořil mě můj manžel a všichni sme se začali pomalu zvedat. Ne že by se mi chtělo do tý kosy a břečky jménem sníh, ale nic jinýho nám ani nezbejvalo.
Pomalu sme vyklopýtali do lokálu, kde už bylo mrtvo. Rosmerta uklízela, takže jí asi přišlo vhod, že už se pakujeme a bude mít klid. Udělali sme jí vedle pěknej bordel.
"Siriusek za chvíli předvede šavlovej taneček. " zahihňal se Sirius přiblble, když se motal ven ze dveří.
"Rychle pryč! " zděsila se Emma a vyběhla na ulici. Ten Sirius je vážně pako. On se nikdy ještě po chlastu nepoblil, teda aspoň o tom nevim. Vzhledem k tomu, že sem s nim chlastala dost často, tak bych o tom něco vědět musela. Sirius byl v tomhle oboru vážně mástr. Zase si dělá jen srandu.
Pomalu sme se táhli po cestě z Prasinek. Cestičku co sme prošlapali, když sme sem šli, už zavanul novej sníh. Teďka naštěstí nesněžilo.
"Sem ještě panna, sem ještě panna, každej chlap na mě jenom zírá…" prolítla kolem nás Emma, běhala závějema a mávala rukama. Přitom si zpívala náš song. Musela sem se prostě přidat.
"…nechci být sama, nechci být sama, když se mi láskou srdce svírá. " dokončili sme obě unisono. Tuhle písničku sme složili kdysi ve čtvrťáku při jedný hodině přeměňování. Jo to byl krásnej den. Vymejšleli sme samý kraviny a tlemili se na celou učebnu. Tenkrát sem myslela, že z nás McGonagallovou opravdu švihne. Od tý doby to byla naše hymna, o tom nebylo sporu.
"Uáá! " rozeběhla sem se a skočila do nejbližší závěje. Vzápětí na mě skočila i Emma a po ní všichni ostatní. Takže sme se tam na hromadě váleli všichni u Zapovězenýho lesa a tlemili se jak debilové. Sarah se tam válela po Remym, tak sem jí dala jasně najevo, ať se válí po jinym, že po něm se můžu válet jenom já.
Po deseti minutách válení se, sme konečně vstali a dali se opět na cestu. Všichni sme byli promočený až na kost, ale co, za chvíli budeme už v hradě.
"Doufám, že nebude zavřená brána. " ozval se po chvíli chůze James.
"To neřikej ani z prdele Jimmy! Jestli bude zamčeno, tak jim tu bránu rozsekám, že si z ní profesoři budou moct udělat v létě táborák. " nadávala sem a doufala, že bude otevřeno. Mrznout venku a čekat, až ráno někdo odemkne, se mi fakt nechtělo.
Konečně sme byli na louce u jezera. Na lávce která vedla přes jezero na nádvoří sme se sekli dalších přibližně dvacet minut, protože Emma si vyšplhala na zábradlí a vyhrožovala nám, že skočí dolů a zabije je, protože nemá smysl dál žít.
Tlemila sem se a ani v nejmenším jí to nevěřila. Neznám člověka s větší chutí do života, než je ona, takže o nějaký sebevraždě silně pochybuju. Jenže když k tomu začala hystericky řvát a dokonce se jí po ksichtě začaly koulet slzy, poznala sem i já, že je tady něco v nepořádku. To bylo určitě tim chlastem.
Musela sem donutit Mika a popostrčila ho, ať jí domluví. Kdybych to na ní zkusila já, už by se pustila svině. Mike jí tam chvíli přesvědčoval jak je úžasná a že jí maj všichni rádi, také jí nakonec přesvědčil. Ona se až moc horečně chytila kolem krku a nechala ho, aby jí vzal do náruče a sundal. Tss, beztak tu scénu udělala jen proto, aby sbalila Mika. Konečně sme se mohli přesunout do hradu.
Brána byla přes naše obavy naštěstí otevřená. Já toho Brumbála prostě žeru. Určitě ví, že mám dneska narozeniny a protože nás už párkrát v Prasečáku potkal, tak mu bylo jasný, že to půjdeme nějak oslavit. Do háje teď mě napadá, jak sem mohla zapomenout pozvat Brumlu? No je toto možné?
Ve hradě byla tma jako v pytli. I když všichni chrápali a asi by sme neměli bejt moc hlučný, hlučný sme teda byli. Řvali sme na celej hrad možná víc, než bylo nutný. Vůbec bych se nedivila, kdyby se tady každou chvíli vynořil Filch s tou svojí mňoukající příšerou.
Kluci s náma došli až před náš pokoj. Holky vpadly dovnitř a kluci nás nechali s Remym o samotě a ujistili ho, že na něj počkaj někde dál.
Konečně sme zůstali sami. Chvíli sme se jen tak líbali a objímali.
"Krásný narozeniny, Sam. " pošeptal mi Remy. Tohle nikdy neomrzí.
"Děkuju ti. " ušklíbla sem se. "Tak dobrou noc. "
"Dobrou. " popřál mi a dal mi pusu na čelíčko, aby se mi dobře usínalo. Potom se rozeběhl za klukama. Ještě sem tam stála a zírala do tmy, kde mi můj boban před chvílí zmizel z očí. Ježiš, mě je s nim tak dobře. Tohle sem ještě k žádnýmu klukovi ještě necejtila. Vždycky šlo spíš víc o tělesně založený vztahy, s Remym to bylo hlavně o citech. Bylo zvláštní jak se on měnil po mým boku, stejně jako já po jeho.
Nikomu to neřikejte, ale já ho asi miluju.

9.kapitola - Velká holka - I. část

21. února 2011 v 21:35 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Tak sem to nakonec stihla ještě dneska. Tohle je jen první část oslavy, zítra snad dodám druhou. Jak už
jsem se jednou zmínila všechny kapitoly co sem napsala a měla v kompu se mi smazaly, takže to musim psát znova. Tohle je jedna z nich. Snad se mi to dobře povede i na podruhý. Moc si čtení užijte a jako vždy budu moc ráda za všechny vaše komentáře….Vaše Maggdinka♥
PS: Pokud vám dělají problém trochu choulostivé a intimní scény tak to asi úplně není kapitola pro vás.

Velká holka - I.část

Že nevíte, co je dneska za den? Sedmnáctýho listopadu! To datum vám ale asi nic neřiká. Jde o to, že dneska mi je sedmnáct a sem tudíž plnoletá. Juhú!
Asi se divíte, proč mi je sedmnáct, když sem v šestým ročníku. No ono je to tak, že každého kdo jde do Bradavic musí bejt jedenáct. Kdybych šla o rok dřív tak bych šla v deseti chápete? Dokonce sem z nás všech nejstarší, což je bomba. Dokonce skoro o měsíc starší než Sirius.
Den mejch narozek vyšel přesně na pátek, což je super. Kluci v čele s Remym slíbili, že pro mě přichystaj oslavu. No nemám já to skvělý bobany?
V pátek po škole sme se s holkama jako velká voda přihrnuly do Nebelvírský společenky. Proč my přijde, že sou vždycky všichni z naší návštěvy strašně "nadšený"?
"Zdár! " skočila sem ze zadu Remymu kolem krku. Chudák, když souhlasil že se mnou začne chodit, ještě nevěděl, co ho čeká. No hold si bude muset zvyknout. Kecly sme si vedle nich na volný křesla.
"Tak jak dneska? Čim mě překvapíte? " zamrkala sem nenápadně, aby moje nadšení nebylo tak vidět.
"Co tim myslíš? " zatvářil se Black nechápavě.
"Měli ste pro mě připravit oslavu a neřikejte mi ani z prdele, že ste na to zapomněli! " vyjela sem. To ať neřiká ani ze srandy, chlapeček.
"Buď v klidu, všechno je připravený. Sejdeme se v sedm u hlavní brány. " uklidnil mě Remus a dal mi pusu na čelo.
"Takže jdeme do Prasečáku? " ušklíbla sem se nadšeně.
"No jasně, kam taky jinam. " mrknul na mě můj boyfriend.
*
V sedm sme už s holkama netrpělivě stepovaly před hlavní bránou. Kluci šli jako vždycky pozdě. Dokonce pozvali i sestřenku Jenny a Susie a Mika, se kterejma sme hráli schovku. Tim si u mě udělali velký bezvýznamný mínus.
Konečně došli a my vyrazili. Hned jak sme vyšli, začala sem nadávat, proč sme nemohli jít tajnou chodbou v suchu hradem, když je všude nejmíň metr tý bílý sračky co si drze přezdívá sníh. Já totiž sníh nesnáším, já sem spíš řekněme letní typ.
Brodili sme se závějema, což bylo kapánek nepraktický. No co, trocha mokra neuškodí.
"Uáá! " Emma se rozeběhla a skočila do tý široko daleko největší závěje. Pak se strhla bitka, všichni po sobě začali házet koule, ale mě se vyhejbali. Taky věděj proč, já když se naštvu tak dokážu bejt dost agresivní.
Sirius přiběhl zezadu k Remymu, kterej mě držel za ruku a narval mu za krk sníh. Za tohle bych ho zabila.
"Ses posral u perníkový chaloupky, ne? Rozluč se se všema Švejka holkama Tichošlape! " zachechtal se Remy a pustil se do Siria. To je tak hezkej pocit, aspoň jednou si přijít oproti nim rozumná a dospělá. Mike dokonce narval Emmu kamsi do křoví. Ach ta láska nebeská!
Konečně sme došli až k Prasinkám. No to je dost, docela mi začaly mrznout nohy. Zalezli sme jak sem předtím předpokládala, ke Třem košťatům. Nesedli sme si ale do lokálu, pro dnešek kluci zamluvili zadní salonek, kterej máme na celej večer pro sebe. Tomu řikám narozeninovej luxus.
Vevnitř to bylo fakt docela velký, to sem valila bulvy. Nevěděla sem, že Košťata sou tak velkej barák. Byly tady pohovky, křesla, stolky a velkej krb. Hned za náma přišla Rosmerta pro kluky, aby si donesli to objednaný pití. Vrátili se zpátky se dvěma bednama plnýma chlastu. No líbí se mi to čím dál víc!
Posedali sme si a James se Siriusem se ujali rozlejvání Ohnivý whisky na přípitek. Pak všem podali skleničky. K mýmu zděšení se k pronesení přípitku zvedla Emma. To bude zase nějaká naprosto neuvěřitelná kravina.
"Takže…" odkašlala si Emma a všichni sme se začali tlemit. Na slově takže není nic k smíchu, ale když to řekne Emma tak vám přijde vtipný i slovo okurka.
"Takže Sam, dneska ti je sedmnáct a seš plnoletá. Já osobně bych takovýho retarda jako ty vůbec nezplnomocnila, ale co se dá dělat. " no hej! Dovol? Jakej retard? Já jí dám.
"Doufám, že nezačneš bejt nedej bože rozumná a budeš pořád taková jako doteď, páč taková seš nejlepší. " ušklíbla se Emm a pozvedla skleničku. Kdybych neměla permanentně vyschlý slzný kanálky, tak bych už asi řvala, tak dojemnou věc sem od Emmy ještě neslyšela.
"Na Sam! " křikla Emm.
"Na Sam! " vykřikli ostatní a začali sme si přiťukávat. Ode všech kluků sem vyfasovala pusu na tvář. Oh my god, od tolika kluků v jedinou minutu sem pusu ještě snad nedostala!
Začali sme pít a dobře sme se bavili. Dohodli sme se, že dárky mi daj až zejtra, protože by bylo zbytečný, aby se sem s nima táhli a já bych beztak polovinu z nich na zpáteční cestě poztrácela.
Na krbu tam bylo dokonce takový starý rádio na kterym se dala naladit jedna dobrá kouzelnická stanice, takže sme začali tancovat. Sirius se tam kdesi válel s Leo po podlaze, ani radši nechci vědět, co tam dělali a Emma s Mikem, Susie a Jenny tancovali na stole.
"Hej Leo, ty vypadáš jak Bejby Třpytka při jeho Hot guys paradise. " zachechtal se James a já vyprskla whisky, kterou sem právě pila na Petera, kterej seděl naproti mně.
"Co to meleš? " urazila se Leona dotčeně. Aby ste rozuměli, bejby Třpytka je nejslavnější kouzelnickej transexuál kterej vystupuje v Londýně v baru Teplej klín. Hot guys paradise je jeho show, která je proslulá po celym kouzelnickym světě. Všichni sme chytili záchvat smíchu, kterej nešel zastavit. Když už Jimmy něco vyblije, tak to vážně stojí za to.
"Jdu vymočit rákos. " zvedl se Sirius a se šarmem sobě vlastním nám oznámil, že jde na záchod.
"No páni Tichošlápku, to sou vážně upnutý džíny. " ušklíbla sem se, když sem zaregistrovala co má ten showman na sobě. Ty džíny byly těsnější než bylo třeba a vyniklo v nich opravdu všechno.
"Jo, kdyby kejchnul, švy těch riflí mu tutově ukrojej celej vercajk. " zahejkal James smíchy. No bože můj, já sem vážně mrtvá. Mám pocit, že sem zapomněla, jak se dejchá. Jimmy prosím ty už dneska mlč, pro dobro nás všech!
"Nezdejchneme se někam? " otočila sem se se šeptem na Remyho, na kterým sem momentálně seděla.
"No já nevim, je to tvoje oslava a nebylo by asi moc dobrý, abys jenom tak odešla. "
"Ale prosimtě, sou to moje narozeniny ne? Oni to pochopěj. Navíc to, že my dva odejdem rozhodně nezabrání tomu, aby se bavili. " zkusila sem na něj psí oči.
"Je libo pohled piclé laně? " ušklíbla sem se ještě jednou. Remy se začal smát a zvedl se.
"Kam si vy dva myslíte že dete? " ozvala se Emma. No jo, ta aby nedělala problémy.
"Na chvíli se zdejchneme, nenechte se rušit a pokračujte bez nás. Za chvíli sme tady. " mrkla sem na ní.
"No, že máš ty narozky. Dneska ti odpustim všechno! " vyměkla. Já mám tak velkorysou kámošku, že mě nechá jít s vlastním klukem pryč. Vypadli sme s Remym na chodbu.
"No ale kam půjdem? " otázal se mě. Toť velice chytrá otázka. Dveře naproti vedly hned do lokálu, tam asi nepůjdem, to by lidi čuměli, co by sme tam začali dělat. Dala sem se na průzkum dalších dveří. Jedny vedly do něčeho, co vypadalo jako kuchyň. Další na dívčí záchody a další na pány. Tady sem se zasekla v záchvatu smíchu, ty mušle sou tak hrozně vtipný! Remy mě musel násilím odtáhnout.
Konečně sme našli dveře, který náš problémek vyřešily. Byl to jakejsi přístěnek, válely se po podlaze hadry, košťata a nějaký čistící prostředky. Zalezli sme si tam.
Kecla sem si na kupu nějakejch hadrů a Remy se svezl ke mně. Chvíli sme jen tak seděli, tulili se k sobě a mlčeli. Zvláštní, že v jeho přítomnosti nemám takový nutkání pořád mluvit, jako obvykle.
"Kde sme začali, tam sme taky skončili. " prolomil Remy ticho a i když tady byla tma jako v pytli, bylo mi jasný, že se šklebí. Oba sme si vzpomněli na naši schovku v přístěnku v Bradavicích.
"Sem rád, že sem s tebou. Sem s tebou tak šťasnej a sem rád, že ses nedala odradit tím co sem a překecala si mě. " pokračoval Remus. Už zase začíná s tou ohranou písničkou - Já sem zlej vlkodlak, všichni se mě bojte.
"Já mám na překecávání druhejch talent. " uchechtla sem se. Vzápětí mi pusu zacpal svým jazykem, takže i kdybych chtěla něco říct, nemohla sem. Začali sme se líbat, ale poněkud víc vášnivě než kdy jindy. No taky že sme měli už trochu připito.
Najednou mi Remy začal rozepínat mikinu. Páni hošan se vážně nezdá, to sem si myslela, jak si ho budu muset vycvičit a on se zatím docela vyzná. Co se divim, už od prváku sdílí pokoj s Jamesem a Siriusem, to na něm nějaký následky zanechat muselo.
Hned po mikině mi sundal i tričko, takže sem tam seděla jen v podprdě. Ne že by tady bylo úplný teplo, ale to mě v tu chvíli bylo vážně fuk. V takový chvíli si člověk nějakou zimu ani neuvědomí.
Začal mě pomalu líbat od pusy dolů. Nejdřív na krku, trošku mě i kousal, až mi naskočila husina. Z tý zimy to ale nebylo, já mám totiž kousání a škrábání strašně ráda, jestli mi rozumíte.
Od krku se přesunul níž, takže mě líbal na prsou po celým obvodu podprsenky. Po chvíli se zase přesunul níž a líbal mě na břicho a potom i na pupíku. Tohle ať nedělá, asi ho na to brzo upozornim, protože tady jinak za chvíli začnu řvát blahem. Na pupík já sem strašně citlivá. Níž už se bohužel nedost a vrátil se zase k puse.
Chvíli sme se opět vášnivě líbali, tak sem ho taky vysvobodila z mikiny, přece tam nebudu mrznout sama ne?
Najednou mi zajel rukou do kalhot. Páni! Řeknu vám, že tohle vůbec není špatný. Ach bože, jestli nepřestane, tak se asi zblázním. Z pusy mi vylítlo pár slastných vzdychů, což musel určitě slyšet. No ještě aby mu to vadilo, že se mi to líbí.
Po chvíli už sem oddychovala zprudka a trochu přerývaně, nemohla sem pořádně popadnout dech. Přestal.
Já se sice ráda nechávám rozmazlovat, ale nechci nikomu zůstat nic dlužná. Ráda rozmazluju v tomhle ohledu druhý a řekněme, že sem lehce dominantní typ, takže musim mít vždycky navrch.
Rozepla sem mu kalhoty a pustila se tentokrát do práce sama. Podle jeho výrazu, kterej sem už viděla, protože sem dost přivykla tý tmě, se mu to asi vážně líbilo. Nechci se chválit, ale v tomhle já sem vážně mistr. Ale nemyslete si o mě nic špatnýho jo?
Když už svoje pocity začal projevovat trochu víc nahlas, přestala sem. Přece jen sme na oslavě a vedle sou kámoši, který na nás čekaj a asi by nám nepoděkovali, kdyby sme tady zkejsli moc dlouho.
Chvíli sme vedle sebe jen tak leželi a drželi se za ruce. Tohle je vážně hezká chvíle. S romantikou si zrovna netykám, ale Remy je moje první láska, takže tohle je trochu jiná situace než jindy.
"Jsi skvělá. " zašeptal Remy a dal mi pusu do vlasů.
"Já vim. " uchechtla sem se. "Já sem prostě mistr. " zasmál se. Skromnost mi hold nechybí. No co, každej sme nějakej. "Ale víš co? Ty taky nejseš vůbec špatnej. " dodala sem, abych všechnu smetanu neslízla jenom já.
"Je mi s tebou vážně dobře, Sam. "
"To mě s tebou taky. Ani nevíš, jak dlouho a jak moc, sem do tebe byla zabouchnutá. A najednou tě mám. " usmála sem se a jako důkaz mu dala polibek.
"Asi by sme měli jít. " ozval se po chvíli.
"Ale co by sme chodili. Mě je takhle docela dobře. " protestovala sem razantně.
"Sme tady už docela dlouho, je to blbý. Je to tvoje oslava a oni sou tví kamarádi, tak bys měla bejt i s nima, se mnou můžeš bejt kdykoli. " nenechal se odbýt.
"Oni by to pochopili. " nedala sem se já. "No jo, tak jdem. " zabručela sem, když sem viděla, jak se na mě podíval.
Zvedli sme se a začali hledat svoje svršky. Mikinu sem měla na zemi a triko viselo na násadě jednoho opřenýho koštěte. By mě zajímalo, jak se tam dostalo. Oba sme se oblíkli a vylezli z přístěnku.
Hned jak sme vyšli, narazili sme do nějakýho chlapa, co šel zrovna ze záchoda.
"Ale, mládež si užívá. " ušklíbl se a zamrkal na nás. Prosimtě nech si ty keci, běž domů za starou a pěkně jí popros, třeba si taky dneska v noci užiješ.
Jak vešel do lokálu, přitiskli sme se k sobě a ještě jednou políbili takhle v soukromí. Ani nechci radši vidět ten chlív ve kterej se salonek proměnil, když sme byli pryč. Chlívek se stádem dobytků.
Otevřeli sme dveře a statečně vkročili dovnitř.

Zdár :D

21. února 2011 v 19:04 | Maggdinka |  Keci kolem blogu
Tak se zase hlásim v plný kondici. Jak už sem tady psala v sobotu sem byla na plese, včera sem se zotavovala a spala, jelikož sem šla spát až v sedm ráno :D takže na psaní nebyl čas. Dneska sem se do toho pustila, jenže se mi moc nechce mám toho dneska po krk. Hned po škole sem měla jízdy v autoškole, zejtra mám taky a ve středu zas, takže nevim, jak to budu stíhat.
Něco málo už sem napsala, takže bych to při vší vůli mohla do zejtra dopsat a zejtra by se tady mohla objevit nová kapitola k Elitě Bradavic.
To je asi tak všechno co sem vám chtěla - jen menší info ať víte co se děje. Takže si užívejte, přežívejte školy, pokud někdo děláte řidičák jako já, nezabije se na jízdách nebo nepřejeďte cyklistu :D a užívejte života. Alloha vaše Maggdinka♥
PS: Matrix je všude :D


Matrix :D

Tak je to OK

19. února 2011 v 12:01 | Maggdinka |  Keci kolem blogu
Tak se hlásím z domova. Hádejte co? jde mi komp, což už ste asi uhodli a navíc mi jde i blog.cz :-D nepočítám ale, že půjde dlouho, bratr ho určitě blokne zas :-/
Každopádně mám blbou zprávu a sem pěkně NAŠTVANÁ! Samozřejmě že všechny moje soubory sou v háji! Tudíž i všechny kapitoly který sem měla napsaný. Nepředstavitelně mě to štve, páč se mi to znova nechce celý psát. Jenže hold budu muset...
Nový kapitoly ještě nečekejte. Já jedu dneska plesat a zejtra budu zase K.O. Možná něco v tejdnu sesmolím, i když si skoro nepamatuju, co v těch kapitolách bylo. Štve mě to, páč se mi líbili a podruhý si nevzpomenu co tam přesně bylo a nebude to už tak dobrý...
No nic, konec stěžování. Musim to hold nějak vymyslet. Tak se mějte hezky a užívejte víkend...Vaše Maggdinka♥

No change

17. února 2011 v 13:04 | Maggdinka |  Keci kolem blogu
Ahoj lidi, ozývám se vám opět z kompu ve škole abych vás informovala, že monitor mi pořád ještě nejde...nicméně brácha řikal, že to snad už spraví. JENŽE!...všechny soubory co mám v počítači mi pravděpodobně zmizej. Musím už bejt sprostá, pardon - sem vážně nasraná! Nehledě na to že tam mám snad tisíc písniček a padesát filmů. Nehledě na to že tam mám všechny zápisy z předmětů, ze kterých budu maturovat, ale mám tam i přibližně deset nezveřejněných kapitol k Elitě a dvě k Potterovým. Takže jestli to zmizí a já to budu muset psát znova, budu vážně zlá!
Doufám, že to bratr nějak zachrání a stáhne na dívko, abych si to tam po spravení mohla hodit. Takže můžeme jen doufat, že se ke zveřejnění povídek dostanu příští týden. Nezlobte se, já opravdu nerada...Vaše Maggdinka♥