Everybody should have his own world...

Leden 2011

znova ready

27. ledna 2011 v 13:32 | Maggdinka |  Keci kolem blogu
Znova ready

Určitě ste zaregistrovali nové články, které jsem přidala.
Měsíc se tady nic neobjevilo a všem, kteří trpělivě čekali se omlouvám. Tentokrát za to ovšem nemohla moje lenost, ani nedostatek inspirace. Z části za to může škola - však to znáte, uzavíraly se známky, tak sem naháněla co se kde dalo. Nejvíc za to ale mohl můj počítač. Hned po novým roce mi vypadl internet. O týden dýl mi chcípl monitor. Bylo to PEKLO! Jelikož sem měla napsaný připravený kapitoly v PC a nemohla sem se k nim dostat, tak sem nemohla nic zveřejnit.
Nicméně teď jsem ve formě a do psaní sem se zase dostala. K Elitě Bradavic mám snad dalších 10 kapitol navíc, protože tahle trhlá povídka mě baví a mám pořád nápady. S Potterovými to trošku pokulhává, ale už se mi rodí v hlavě nápady, jak to všechno bude pokračovat…
To je asi tak všechno co jsem vám chtěla napsat. Mějte se mnou trpělivost, v týdnu není moc času a na každý víkend v následujícím měsíci mám naplánovaný buď oslavy nebo plesy a maturáky, takže nevím jak to s časem bude. Jak sem ale řekla, k Elitě už mám hodně kapitol dopředu, takže můžete očekávat minimálně tuhle povídku.
Mějte se supr a užívejte si. Přežijte zimu (taky se už tak těšíte až bude teplíčko?) a užívejte plesy, pokud na nějaký jdete. Zjistila sem, že i když sem nechodila do tanečních, tak mi tancování docela de a mrtě mě to baví :-D navíc tohle je první zima, kdy můžu konečně legálně pít, takže si to užívám :-D
Mějte se krásně a skládejte básně ;-)……Vaše Maggdinka♥

7.kapitola - Vlkodlačí choutky II.část

27. ledna 2011 v 13:04 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
***************************
2.část
***************************
Kecali sme si celou cestu do Prasinek a když sme sem přišli přemejšleli sme kam nejdřív.
"Deme poctít svojí návštěvou Medovej ráj. " zavelela sem a tak sme šli tam. Ty vole, Sarah má na mě asi špatnej vliv, už taky myslim na sladký. To mi připomíná, že tam s Emmou určitě budou.
"Tak na co tě mohu pozvat? " nadhodil Remus, když sme vešli dovnitř. Já se na něj otočila a čuměla jak na naprostého magora.
"Já sice ještě na rande v Prasinkách nebyl, ale pokud se nemejlim, není slušný holku zvát? " vysvětlil a já pochopila. Ne že bych to nějako vyžadovala, ale je to přece od něj milý no ne? Navíc na moc rande nebyl, tak mu tu radost, platit aspoň jednou za holku, dopřeju.
Koupili sme si Čokoládové žabky a taky krabici Bertíkových lentilek tisíckrát jinak. Když sme stáli frontu na placení ještě někam odeběh a když se vrátil měl pro mě mega velký balení žvejkaček. Boban jeden, no povězte není sladkej? Většina holek se takhle rozplývá nad cukrovými srdíčky, ale ty sou na mě kapku, no jak to říct…moc růžový. Očividně ho moc potěšilo jakou mi tím udělal radost.
Z ráje sme si šli koupit nějaký péra na psaní, páč už žádný nemám. My si totiž s nima s Emmou moc rády házíme a oni se vždycky někam ztratěj, takže už měsíc nemám ve škole čím psát. I když, kdo by se obtěžoval se psaním že jo. Jak řikám já, my inteligentní lidi si psát nepotřebujem, protože si všechno pamatujem.
Odtud sme šli k Taškářovi. Myslela sem, že ho budu muset dlouho překecávat, ale on nadšeně souhlasil. Tam sme se sekli pomalu půl hodiny, protože sme se tlemili prdícím polštářkům, přemejšlela sem, jestli mám koupit nějaký bomby hnojůvky, pak sem ale došla k závěru, že Sarah s Emm to určitě obstaraj.
Mimo to sem si koupila extra skákavýho hopíka, to si zase s Emmou při hodinách užijeme. Pak se sem přiřítili James se Siriusem.
"Tak co, jak probíhá rande? " jasně Black ten aby zase něco neřek. Postavil se vedle mě, zamrkal a provokativně mě dloubnul loktem. Chvíli sme tam ještě s nima byli a kecali, ale když se začali rozhodovat který hnojůvky maj koupit, radši sme se vzdálili.
"Tak ve dvě u Smetáků jo? " křikla sem ještě než mě Remy vytáhl ze dveří.
"Kam teď? " přemýšlel Remus nahlas. Já bych ho sežrala, on když přemejšlí tak je strašně ale ukrutně sexy.
"No já bych šla třeba ke Chroptící chýši, tam je aspoň klid, nejsou tam lidi. " navrhla sem. Remymu se můj nápad očividně moc nezamlouval, ale neprotestoval tak sme šli.
Když sme přišli, nikdo tady nebyl, akorát nějaký dvě malý třeťačky odcházely a povídali si. "…prej tady straší. Občas se z chýše ozývaj dost strašidelný zvuky. Postavili jí tady teprve před šesti rokama, nikdo neví proč a co se tam děje."
Já se po nich ohlídla a měla co dělat abych je nepoctila nějakou oduševnělou nadávkou, nebo je neskopla dolů z kopce na kterým sme teďka byli.
Remus došel k ohradě, která byla kolem tý polorozpadlý dřevěný kadibudky, opřel se a koukal na ní jakýmsi nepřítomným výrazem.
"Prej straší. " uchechtl se, ale na mě si nepřijde, já moc dobře poznala, že to bylo takový to neveselý uchechtnutí, který sem teda snad nikdy já ještě nezažila, ale znala sem to moc dobře od jinejch lidí.
"Nemůžeš za to, že se to děje. " přistoupila sem k němu a promluvila vážným hlasem, kterej používám jen v nejkrajnějších nouzích.
"Z-za co nemůžu? C-co se děje? " začal koktat a dělal jako by nic.
"Já sem tady ta blbá a ty seš zas sklerotickej. " odfrkla sem si. "V páťáku jednou když si byl ožralej si nám to řek. A neboj, my sme sice ukecaný až moc, ale tohle by žádná z nás nikomu neřekla. " snažila sem se ho uklidnit, nevim jestli úspěšně. Přece jen my sme s holkama vykecali skoro všechno a bylo to o nás známý, ale tohle by sme neřekly.
Remy na mě ještě chvíli koukal pěkně šokovaně, ale pak to očividně vstřebal, znova se nevesele usmál a řek. "Aspoň víš, s kym se zahazuješ. "
Já na něj čuměla jak na totálního magora, jak na někoho o kom dost silně pochybuju, jestli to má v hlavě v pořádku.
"Tak hele, teď mě poslouchej, jasný? To, že tě pokousal vlkodlak když si byl malinkej není tvoje vina, i kdyby ses s tim narodil, nemohl bys za to. Tohle si člověk prostě nevybere, chápeš? A to že se každej měsíc proměňuješ v ohavnou, krvelačnou bestii ještě neznamená, že seš špatnej člověk, nebo míň důležitej, než my ostatní. " páni, udělala sem mu pěknej proslov. Já na proslovy a na scény moc nejsem, nejsem nějak extra citově založenej člověk, ale když se naseru, tak to ze mě leze pěkně.
Remy na mě čuměl chvíli dost šokovaně, přece jen asi nevěděl, že tohle taky dokážu, ale pak se usmál tim jeho upřímným úsměvem, kterej umí vykouzlit snad jen on.
"Děkuju." Hlesl "Víš ty seš zvláštní holka. " řekl a zadumaně si mě prohlížel. No jistě, to mi tak scházelo. Všimli ste si, jaký výrazy používaj některý lidi, aby vás nemuseli nazvat magorem? Ty nejsi magor, ty si zvláštní.
"No to víme všichni, že tak úplně normální nejsem a myslim, že ty to víš moc dobře. " začala sem se tlemit. No svým hejkavym smíchem sem ho asi moc o opaku nepřesvědčila co?
"Ne, ne, takhle sem to nemyslel. " zasmál se Remus. "Já jen…seš zvláštní holka, taková bez zábran, žádná překážka pro tebe není dost velká. Jasně, seš možná trochu blázen. " uchechtl se a pokračoval. "Ale to je na tobě to pěkný, kdybys nebyla magor, nebyla bys to prostě ty. Seš i sebevědomá. To se mi na holkách líbí. "
Začal se poněkud nebezpečně přibližovat. Hej Lupin se nezdá, sem myslela, že z nás dvou se budu muset začít lepit já. Stála sem přimáčklá u tý ohrady a Remus stál naproti mně a dělal malinké kroky.
"Ne dost sebevědomá. " vykoktala sem a polkla naprázdno. Cejtila sem, jak se mi začal zrychlovat dech a srdce mi začalo bít rychleji. Vůbec bych se nedivila, kdyby to Remy slyšel taky.
"Kousek z tý tvý sebejistoty bych potřeboval. " teď už Remus skoro šeptal.
"Prosim tě, nevim na co.
Ty seš suprovej kluk a to, že tě někdo nezná tak dobře a kouká se na tebe jak na magora neznamená, že magor opravdu seš. U mě je to sice něco jinýho…." Posledníma slovama sem ho rozesmála. "…ty seš v jádru skvělej a taky trochu bláznivej kluk, kterej se neohlíží na následky, na školní řád. Dej tomu člověku průchod i normálně a ne jen když se naleješ. " ty jo, já ty proslovy dneska nějako rozdávám. Remy se začal smát znova a při tý příležitosti se na mě namáčknul ještě víc, teď sem byla vměstnaná mezi ním a tím plotem a on na mě furt zíral, ani na chvíli neuhnul očima, začala sem bejt kapánek nesvá.
"Možná. " řekl skoro neslyšně, sklonil se a políbil mě. Chvíli sem byla v šoku, ale pak sme začali oba roztávat. On si jednou rukou hrál s pramínkem mých dlouhých vlasů a druhou mě chytil za pas. Já ho chytila na zádech a druhou ruku mu položila na zadek. Polibek se začal prohlubovat a byl čím dál vášnivější. Ať sem se nutila jakkoli, ať by se teď stalo cokoli, já bych se prostě nedokázala odtrhnout.
Povím vám, že už sem se líbala tolikrát, že bych to nespočítala, ale tohle sem ještě nezažila. Mravenčení proudilo celým mým tělem, srdce mi tlouklo jako o závod a já cejtila strašnej chtíč. Byla sem ráda, že sem přimáčklá mezi ním a plotem, jinak bych se asi dávno sesunula, protože nohy, jako by mi přestaly sloužit.
Remy se taky osmělil a já cítila jak jeho ruka z mého pasu sjíždí na zadek a když ho jemně stisknul, měla sem co dělat, abych mu neukousla jazyk tím blahem.
Konečně sme se od sebe odtrhli, musel skončit on, já bych to fakt nedokázala. Oba sme se na sebe dívali a těžce oddychovali. Srdce se mi už pomalu zklidňovalo, ale když sem se podívala Remymu do očí, opět zrychlilo. Tak dlouho se mi líbil a já si nikdy nevšimla, jak hezký modro šedý oči má.
"Ještě sem ti neřekl, jak ti to dneska moc sluší. " prolomil ticho a pohledem mě sjel od hlavy až k patě a trošku zhodnotil můj ohoz. Vsadim se, že předtím, než to řek, ani nevěděl, jestli mám na sobě sukni nebo kalhoty.
"Šla bych se najíst, mám hlad jako vlkodlak. " usmála sem se a opět se střetla s Remusovým pohledem.
"Ujišťuju tě, že jako vlkodlak určitě ne. " zasmál se. Dobrý bere to s humorem, že bych na něj už konečně měla taky nějakej ten vliv? Bylo na čase.
"Zašel bych si pro párek v rohlíku. " řekl potom. To čumíte co? Rychlý občerstvení v Prasečáku. Zařídili ho tady asi před třema rokama. Moc neprosperuje, ale když už přijdou studenti, maj tržbu na dva měsíce dopředu. Je to docela úlet, myslim si, že to napadlo Brumlu. Na jednu stranu je to ale dobrý, nemusíte trčet v přecpaný hospodě, vyfásnete hot dog a jdete dál.
Došli sme ke kamennému stánku kterej stál na hlavní ulici, zrovna tam nikdo nebyl, což bylo jejich jediný štěstí, protože bych se na ně stejně vysrala a předběhla je. Obsluhoval tady takovej docela fešnej kluk, mohlo mu bejt tak kolem dvaceti a určitě to byl kouzelník. Mudla to bejt nemoh, Prasinky byli stejně jako Bradavice a celý pozemky chráněný kouzlama, takže mudlové si nejspíš mysleli, že tohle je nějaký město duchů a že tady straší. Někdy je fakt nechápu, sou to pořádný dementi.
Remy trval na tom, že mě zase pozve, tak sem si objednala langoše (ale bez česneku, kdo ví, co se ještě dneska stane že jo?) a on si dal párek v rohlíku.
"Není to Číňan, tak si aspoň můžeš bejt jistej, že ten název není doslovnej. " uchechtla sem se, když sme si sedli na lavičku v nějaký zapadlý uličce a jedli sme.
"Sirius asi párky v rohlíku rád nemá. " zasmál se Remy a dál jedl. Já se zasmála taky. A vida, že by můj proslov aspoň trochu zafungoval? Začíná s nim bejt občas sranda a to nemusí bejt ožralej, nebo s Pobertama.
Seděli sme a kecali ještě dlouho, dalo by se říct o úplnejch hovadinách, ale takovýhle rozhovory mě právě bavěj nejvíc. I když u mě se není čemu divit, ale od Remyho bych takovýhle témata nečekala.
"Hele budou dvě, měli by sme jít ke Smetákům. " navrhla sem, když sem zkontrolovala hodinky. Asi ste si všimli, jak mile a oduševněle nazývám hostinec u Tří Košťat co?
Když sme dorazili Sirius s Jamesem tam už byli. Vsadim se, že si sem šli sednout hned jak odešli od Taškáře, to jim je podobný. Jak sme je uviděli, bylo nám absolutně jasný, že sou zase zhulený oba jak hovada, protože se tlemili jak debilové.
Přisedli sme si a u Rosmerty, která sem hned přišla sme si oba objednali Ohnivou whisky. Ten kluk mě nepřestane překvapovat, myslela sem, že si dá ležák. Právě proto se mi Remus tak líbí, nikdy mě nepřestane překvapovat a já mám překvapení ráda.
Asi deset minut po druhý sem dorazili i ty dvě telata, který nevim proč už několik let nazývám svýma kámoškama. Sarah i Emma si objednali whisky taky a začali sme se bavit. Nejdřív sme kecali, co sme celej den dělali a tak, přičemž sem se málem pochcala smíchy, když nám Sirius s Jamesem vyprávěli, jak podpálili nějakou slámu ve stodole, když si šli zahulit a hnal je odtamtud nějakej děda s jednim okem. Toho já moc dobře znám, když sme tady byli minulej rok a já už byla trošku připitá, potkala sem ho a začala ho přesvědčovat, že je určitě Kyklop.
Kluci pak začali do nebe vychvalovat ten náš průser se spodnim prádlem McGonagallky a Brumbála a Remus mě v záplavě smíchu pochválil, což bylo pro mě nejvyšší ocenění.
Seděli sme tady fakt dlouho, mohli bejt skoro čtyři hodiny a všichni už sme v sobě měli nejmíň čtyři skleničky Ohnivý whisky. Zrovna když kluci vzpomínali na svoje prázdniny u Jamese doma a zvali nás ať tam jedeme na vánoce s nima, ucítila sem něco na svojí noze. Uvědomila sem si, že to něco je Remyho ruka. Ono po těch pár whisky už ledy začaly pomalu roztávat a on se osmělil. Abych nezůstala pozadu, položila sem i svou ruku na jeho nohu a hladila ho po koleni. Vypadal docela spokojeně.
Dál sme si kecali s ostatníma a nedávali na sobě nic znát, očividně si ničeho nikdo z těch dementů ani nevšimnul, aby taky jo, měli sme nohy pod stolem. Pak se jeho ruka přiblížila k tý mojí a začali sme si hrát s prsty, různě je proplítali a tak. Nemůžu říct, že by mi to bylo nepříjemný. Pod jeho dotykem sem naprosto roztávala. Ještě nikdy se mi tohle s žádným klukem nestalo. Teda jako stalo, ale ne když mi šáhnul na ruku.
Po chvíli mi zase položil ruku na nohu a já udělala to samý. Hrála sem si s ním, dráždila ho, tvrdě ho hladila prsty po stehni. Po chvíli sem cejtila, jak jeho ruka pomalu putuje výš. Dech se mi začal zase zrychlovat a já sem nebyla skoro schopná vnímat o čem se ostatní bavěj, vim jen, že se domlouvali, kdy zase půjdeme chlastat. Co bych taky od nich čekala jinýho že jo?
Užívala sem si jeho dotyky, ale byla sem mírně šokovaná. V životě bych tohle do Remyho neřekla. Na povrchu se jevil jako takovej studenej psí čumák, ale jak sem se teď mohla přesvědčit, rozhodně to tak nebylo.
"Hele docela bych i šla. Je docela pozdě, za chvíli bude večeře a já mám hlad. " no jasně kdo jinej moh tohle říct než Sarah. A pěkně mě nasrala, konečně se to tady začalo trošku vyvíjet a ona to v tom nejlepším utne. Aby toho nebylo málo, ostatní s tim souhlasili.
Naposledy sem Remyho pohladila po noze, on můj dotyk opětoval a neochotně sem vstala. Ani on nevypadal moc nadšeně, bylo to na něm vidět, což mě potěšilo.
Vydali sme se k hradu, ostatní dělali kraviny a já sem přemejšlela. Divíte se stejně jako já? Moc často se mi tohle nestává, ale nehledejte v tom nějakej hlubší smysl. Přemejšlela sem o mě a o Remym. Jak to bude dál? Dnešek byl v cajku a myslim, že i jemu se to docela líbilo. Bude se chtít ještě s takovym magorem jako sem já sejít? Nebo tohle bylo naše první a taky poslední rande?
Tuhle otázku sem moc dlouho řešit nemusela. Když sme došli před Velkou síň, Remus mě chytil za ruku a odtáhl pryč od ostatních, někam do zadu do chodby. Čuměla sem na něj jak na magora, nevěděla sem co má v plánu, ale rozhodně by mi nevadilo, kdyby mě zatáhnul do nějakýho přístěnku. Zatahování se ale nekonalo, zastavili sme se a on začal mluvit.
"Tak kdy si to zopakujem? " usmál se a laškovně na mě mrkl. Já nejdřív chvíli čuměla a až pak mi došlo co po mě chce. Tak sme se domluvili na pondělí večer.
Společně sme se vydali do Velký síně na večeři.
Večer na pokoji sem všechno podrobně vypravovala holkám. Emma si ze mě zase dělala prdel, co jinýho by od ní taky člověk čekal, že jo. Ale ostatní moje nadšení sdíleli se mnou. Když sem se sprchovala a pak večer usínala, myslela sem jen na Remyho. Nemyslete si o mě nějaký prasárny, i když pár neslušnejch představ mě taky napadlo.
Spíš sem přemejšlela o dnešním dnu a taky o tom jaká sem kráva, že sem ho na rande nepozvala už dřív. Po dnešku vim, že to nic těžkýho není a navíc to s nim bylo skvělý. Nikdy by mě nenapadlo, co v Remusovi je. I když, když nad tim teď tak přemejšlim, to vlkodlactví v něm muselo přece probudit nějaký ty choutky. A navíc, šest let už bydlel na pokoji s Jamesem a se Siriusem, ty na něm nějaký následky zanechat museli.

7.kapitola - Vlkodlačí choutky I.část

27. ledna 2011 v 13:02 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Zase tady mám pokračování k Elitě Bradavic. Nic k tomu ani dodávat nemusím, tahle kapča se mi psala skoro sama, tahle povídka mě moc baví, tak uvidíme, jaký bude výsledný efekt. Kapču si užijte a pište prosím komenty. Pěkné čtení….Vaše Maggdinka♥

Vlkodlačí choutky

Ráno sme se vydaly s holkama na snídani. Před Velkou síní byl shluk lidí a na něco čuměli. V těch místech kde všichni stáli byla nástěnka, kam dávali profesoři nejrůznější upozornění a keci. U nás v ložnici sme nástěnku neměli, tak sme se tam samozřejmě narvali, aby sme zjistily, co se děje. Emma si prorazila cestu davem druháků, tím že polovinu z nich posházela na zem a četla nám nahlas.
"Výlet do Prasečáku a zejtra! Bezva! " vypískla sem, jakmile Emm dočetla celej papír.
"Pozvu Remyho. " oznámila sem ostatním okamžitě svůj nápad. Ne vždy moje nápady bejvaj rozumný, ale tentokrát sem na sebe byla pyšná. Vydali sme se na snídani, ke mně se přichomejtly Emm se Sarah.
"Stejně nechápu, co s tim Remusem děláš za kraviny. Nikdy ti nedělalo problém sbalit nějakýho kluka a on se ti líbí už snad čtyři roky a nic. " začala Sarah. Řikala sem už jak mám občas chuť tu holku zabít? Ona byla totiž neuvěřitelně šťouravá.
"Člověk jednou vleze s Dereckem do přístěnku na košťata a všichni mu to pořád předhazujou. " začala sem bejt nasraná. Já za to nemůžu. Bylo to na konci minulého roku, já se ve Zmijozelu nudila a dostala sem na "to" hroznou chuť, jenže nebylo s kým. Tak sem prostě šla na chodbu a zahlídla Derecka. Kolikrát sem po něm dřív koukala, byl to luxusní týpek. No a vzhledem k mé trošku menší mozkové kapacitě sem za nim šla a rovnou bez obalu sem mu oznámila co chci. Přistoupil na to a zašili sme se asi na hodinu v přístěnku ve druhým patře. Ale to byla výjimečná situace, já to jinak provozuju jen se stálýma partnerama.
Emma se po mojí poznámce začala smát, uštědřila sem jí jednu ránu přes kebuli. Moc vtipný to není, kor když to díky těmhle dvěma ví polovina školy a druhá polovina díky Dereckovi, protože jak sem se druhej den po tom incidentu dozvěděla, byl to snad ještě větší machr než Sirius a vyžvanil to všem svejm kámošům. Takže celá škola mě má za "přístěnkovou společnici" a všem přijdou strašně vtipný poznámky typu, jestli mě vzrušujou čistící prostředky Filche a tak podobně.
Sedli sme ke stolu a začali snídat. Sarah už žrala asi třetí koblihu a zrovna se natahovala pro jablečný koláč. Bože z tý holky se jednou fakt pobliju, to není možný. Pak sem začala přemejšlet, jak pozvu Remyho do Prasečáku. Nakonec sem usoudila, že nebudu vymejšlet žádný kraviny, taková namáhavá činnost, jako je myšlení mi nesvědčí a zvlášť ne takhle po ránu. Pozvu ho prostě normálně, někde ho odchytim, někam zavleču a je to.
Stalo se jak sem si umínila. Šli sme zrovna z kouzelných formulí a Remus šel kousek ode mě. Přihnala sem se k němu jak debil a chytila ho za rameno, chudák se lek až málem zakopnul o Červa a vyjeveně na mě koukal. Člověk by si myslel, že na tohle si u mě už dávno zvyknul ne?
"Remy, můžeš na slovíčko? " ani sem nečekala na odpověď, chytila ho za hábit a táhla do nějaký prázdný učebny.
"Copak mi chce moje partnerka pro schovávanou? " uculil se. Bože, zase se o mě pokoušej mrákoty. Už ste si všimli, že v jeho přítomnosti se mi chce omdlívat nějak často?
"No jen co máš na zejtřek za program? "
"Nevim kluci, chtěj jít k Taškářovi a ke Třem Košťatům. Co, chcete se připojit? " odpověděl a dál si mě prohlížel.
"No to ani ne. Spíš mě napadlo, jestli bys se mnou někam nezašel. Jen my dva, sami. " vybalila sem na něj. Koukal na mě trochu překvapeně a trochu jako na úplného magora - což mě zas tak nepřekvapilo.
"To má bejt jako pozvání na rande? " vykoktal ze sebe pomalu. Už sem se zmínila jak strašně je roztomilej, když je překvapenej? On je teda roztomilej skoro furt, ale přece jen, měla bych ho děsit a překvapovat častějc.
"A kdyby bylo? " mrkla sem na něj. "Šel bys? " rozhodla sem se jít do toho přímo, už bylo dost ostychu. Vlastně to nebylo vůbec těžký nevim proč sem to neudělala už dávno, na tohle sem byla fakt expert.
"No. " zamyslel se Remy. "Já jen…to bys chtěla jít vážně se mnou? Já jen, že mě se to moc často nestává, aby mě někdo zval. "
Co to mele? Přes těch pár šrámů je to dost pěknej kluk. Aha já zapomněla, ono málokterá holka zve na rande vlkodlaka. I když to že je Remy vlkodlak nikdo neví, kromě nás. Je pravda, že nikdo ho nezná tak dobře jako já, holky nebo kluci. Každej ho má za prefekta a šprta, kterej se dokáže bavit jen o učení. Přitom on je tak milej.
"No a proč ne. " usmála sem se povzbudivě. Nevim jestli to povzbudivě vypadalo, já přes úsměvy moc nejsem, spíš to asi vypadalo jako nějakej škleb mezi magorem a horskym trollem.
"Ale jo, proč ne. Půjdu rád. " řek nakonec. Ty vole, ale teď už omdlim doopravdy! Chápete? Zejtra du s Remusem na rande, to není možný.
"Můžeme se pak sejít s klukama a holkama u Třech Košťat, pochybuju totiž, že to se mnou vydržíš celej den. " uchechtla sem se.
"Klidně, tak třeba ve dvě se sejdem s nima? " navrhl Remus a já odsouhlasila s tím, že to řeknu holkám. Už sem se chystala odejít když za mnou Lupin zavolal.
"Sam? " nikdy sem si neuvědomila jak moje jméno zní krásně, když ho vyslovuje on. Otočila sem se, abych zjistila co ještě chce.
"Kde a v kolik se sejdeme. " já sem fakt debil. Domluvim si s nim rande, ale místo a čas domluvit zapomenu.
"Co takhle v deset u hlavní brány? " navrhla sem. Remy to odkýval a já vyšla ze dveří. Jakmile sem byla na chodbě rozeběhla sem se do našeho pokoje, abych svůj triumf oznámila holkám. Po cestě sem samozřejmě porazila nejmíň tři lidi. No jo, já a můj běh.
Konečně sem byla v našem patře, běžela sem, rozrazila obraz tý pyraně a vtrhla dovnitř, kde sem okamžitě zařvala tu skvělou novinu.
Holky kulili oči a radovali se se mnou. No mám to ale prďácký kámošky co? Radujou se se mnou z mýho štěstí a úspěchu.
Lily mi dokonce pogratulovala a objala mě, moc dobře věděla, jak sem Remyho dycky chtěla a teď sem už blízko. Nechápu proč sem to neudělala už dřív, vždyť na tom nebylo nic těžkýho. Možná sem ještě loni nebyla dost velkej magor, abych si na to troufla.
----------------------------
Ráno sme vstali brzo a šli sme na snídani u stolu sem se začala vyptávat kdo s kym de a jaký maj plány.
"Já du s Lucasem. Sedneme si asi k madame Pacinkový. " rozplývala se Lilka. Vyplivla sem kafe, který sem měla v puse. Mám pocit že asi vrhnu, to je ta hnusná kavárna v Prasečáku, tý hnusný starý perverzní babky, kam choděj samý zamilovaný párečky. Je nechutně, ale opravdu nechutně růžová a vyumělkovaná. V životě sem tam nebyla a sem za to ráda, nahlídla sem tam jen výlohou polepenou milionem nechutnejch růžovejch srdíček a málem sem poblila nějakýho skřeta, co šel kolem. Lilka se zamračila, myslela asi, že to bylo kvůli Lucasovi. Si myslí, že kuli tomu troubovi budu dělat takový scény? To že s nim chodí sem sice doteď nepřekousla, hlavně kuli Jimmymu, ale už sem to radši přestala řešit a už do Evansový nehučim ať se na něj vysere.
"Já du na rande s Rogerem. " připojila se Leona. My s holkama na ní zasekle koukali a vzpomínali kdo to je.
"To je ten kluk z Havraspáru, ze sedmáku. Ten krásnej blonďák. " upřesnila Lea a mě konečně došlo, koho myslí.
"Ten roztomilej hezoun? " vyzvídala Sarah dychtivě. Ta holka měla taky dost podivný názor na kluky. Vidim, že na ně s Emmou máme malej vliv. Lily chodí s nějakým pošukem, Lea randí s kdejakým debílkem a Sarah se líběj takovýhle skoro holky.
"Chtěla si říct, ten navoněnej a nechutnej šampónek ne? " odfrkla si Emm. Konečně někdo s osobitým vkusem na kluky. To je prostě moje holka. Lea se očividně urazila, ale dlouho jí to nevydrželo, věděla už dlouho, že náš vkus se od jejího dost liší.
"No my deme s Emmou spolu. " spustila Sarah s plnou držkou ovesnejch vloček.
"Jo původně si měla jít taky a asi bych ti v životě neodpustila že s náma nejdeš, ale Remus je velká polehčující okolnost, takže máš štěstí. " mrkla Emm.
"Díky, si šlechetná. " ušklíbla sem se a dopila svojí kávu.
Lea s Lily odešli ze snídaně dřív, protože měli rande o půl desátý a my sme odcházeli až v deset. Navíc Leona se musela dostatečně připravit a vyšminkovat, než vyrazí na rande. My sme se do pokoje dobelhali kolem devátý. Já zabrala koupelnu, která byla teďka prázdná, hůlkou si narovnala vlasy a namalovala se.
Když sem stála u skříně, přemejšlela sem co na sebe, chtěla sem na Remyho nějako zapůsobit, to se ví. Po přehrabování tou tunou hadrů sem nakonec usoudila, že bude nejlepší, když pudu v něčem co nosim i normálně, to by si Remus myslel že mi přeskočilo uplně, kdybych za nim přišla s výstřihem až k pupíku, v minisukni, ze který by mi lezla prdel a v botách na podpatku.
Natáhla sem na sebe svoje oblíbený tmavý, trochu volnější džíny, na nohy obula černý boty s červeným znakem Nike (moje máma je mudla a pracuje v módnim průmyslu, tak se vyznám), obyč černý triko, červenou mikinu přes hlavu s kapucí a přes to největší chloubu mýho šatníku - černou koženou bundičku, kterou sem si minulý léto přivezla z Itálie. Otočila sem se na ostatní, abych jen tak očkem zhodnotila, co na sebe navlíkly. No Emm a Sar byly oblíknutý uplně normálně, přece jen šly spolu.
Leona na sobě měla, na můj vkus až moc krátkou minisukeň, ze který ji koukalo i to co nemá, černý kozačky na asi pěticentimetrovým podpatku a červený sáčko. Musim uznat, že to sako jí sluší, k její mexický krvi, černým dlouhým vlasům a opálený pleti to jde skvěle.
Lily na sobě měla, jak jinak, černou sukni. To sem se ještě nezmínila o její posedlosti sukněma co? Ta nic jinýho nenosí, v létě občas kraťasy a v zimě někdy džíny. Na nohách měla zelený tenisky ke kotníkům a zelenou bundičku. Musim uznat, že jí to fakt seklo, zelená je na zrzky jako dělaná. Lucas si ji rozhodně nezaslouží, tak pěkná holka a zahazuje se s takovym slizounem.
Lily a Lea se s náma před půl desátou rozloučili a vypadli na ty svoje "úžasný" rande. My s holkama sme vyšli něco před desátou.
Když sem dorazila ke vstupní bráně, Remy už tam čekal, aby taky ne, bylo skoro deset minut po desátý. Měl na sobě zase ty hnědý manžestráky, jako by věděl, že se mi líběj.
"Soráč, že du pozdě. V půlce cesty sem si vzpomněla, že nemám žvejkačky, tak sem se pro ně musela vrátit. " ušklíbla sem se.
"Aha, tak to tě omlouvá. " uchechtl se Remus. "Bez žvejkaček ani ránu co? " docela mě překvapilo, že to ví. Ani sem nevěděla, že mě takhle dobře zná. Aby ste rozuměli, já sem totálně závislá na žvejkačkách, je mi jedno jaký to jsou, v tý hubě prostě něco mít musim.
"Půjdeme? " řekl Remy a my se vydali na cestu do Prasinek. Taky nechápu proč musíme chodit pěšky, proč nás nemužou odvízt ty divný kočáry bez koní, tady aby se člověk uchodil. Sem si měla vzít spíš pohorky a ne tenisky. No aspoň budu mít víc času pokecat si s Remusem.

"Kdes byl o prázdninách? " docela oduševnělá otázka vzhledem k tomu, že je říjen. Moje inteligence se opět projevila. Ale Remy nevypadal nějako pohoršeně a ani na mě nekoukal jak na magora, přece jen sme se na tohle téma ještě nebavili.
"No byl sem hodně doma, na tejden sem byl u babičky a dědy na venkově a poslední dva tejdny sme byli všichni u Potterových. Odtud sme jeli přímo do Bradavic. " stručně popsal svoje prázdniny. Chtěla sem, aby se trošku víc rozkecal a aby řeč nestála, tak sem hold musela zas pokládat otázku. Což pro mě nebylo zas tak těžký, já mám témata ke konverzaci vždycky, možná ste si toho ještě nevšimli, ale sem docela komunikativní a ukecanej člověk.
"U Potterových jo? To si s váma museli rodiče dost užít, nezbořili ste jim to tam? " uchechtla sem se. Představa jich čtyř pohromadě v jednom baráku je docela nebezpečná stejně jako představa v jednom baráku mě a holek.
"Potterovi sou moc hodní. Maminka je takovej ten rodinek typ, pečovatelka, pořád nám vyvářela, každou chvíli se ptala jestli něco nepotřebujeme. A pan Potter. No řekněme, že už vím po kom je James magor - i když u něj se to projevilo desetkrát víc. Bylo to tam super. " zasnil se a začal vzpomínat. Potom se trošku rozkecal a začal mi vyprávět jeden zážitek a voloviny za druhou.
"Už sme pozvaný i na zimu na vánoce. "
"Co? Vy nebudete v Bradavicích? " vyhrkla sem překvapeně.
"Ty jo? Ne my pojedeme určitě tam. Taky trošku změna prostředí. Ale Jamese napadlo, že tam pozve i vás. Samozřejmě kvůli Lily. " uchechtl se Remy.
"No jasně celej Jimmy. " začala sem se smát. "Nevim ale jak se to Lily bude zamlouvat. Já bych to uvítala, podle mě by to bylo super, být spolu všichni na ty prázdniny. Vešli by sme se tam vůbec? "
"O to se neboj, mají velký dům. No, tomu se už ani nedá říkat dům, spíš sídlo. Je to prastará kouzelnická rodina a tohle sídlo Potterovi dědí po generace. Mají snad šest pokojů pro hosty. " uklidnil mě.
"Tak že bych to tam v zimě obhlídla a pak sbalila Jamese? " vyklopila sem ironicky a začala se smát. Remy se začal smát taky, sem ráda, že to nevzal, jako nějakou urážku.
"Kdes byla o prázkách ty? " zeptal se on, když jsme domluvili na téma zimní prázdniny a Potterovic dům.
"Ale deset dní s Emmou u Sarah, tejden u Lily a pak deset dní u babičky. " mávla sem rukou, ne že by sem si prázdniny neužila.
"Nebyla si někde v zahraničí? " vyptával se dál Remus. Dobrý, už sem ho rozkecala. I když co se divim, já dokážu rozkecat i mrtvýho pakoně.
"Jo byla, u babči. Víš ona mamka je mudla a původem je z Český republiky, taková malá zapadlá země ve střední Evropě. " upřesnila sem.
"Jo vim, kterou zemi myslíš. Slyšel sem o ní. "
"Mamka přijela do Anglie, když jí bylo devatenáct, studovat angličtinu a módu. Poznali se s tátou a už tady zůstala. Ale o prázdninách vždycky za babičkou jezdíme. " uvedla sem to na pravou míru.

11.kapitola - Tvrdohlavec

25. ledna 2011 v 20:59 | Maggdinka |  *Potterovi s.r.o.*
Jedenáctá kapitola je na světě. Z minulý kapitoly víme, že James se o vztahu kamaráda a sestry dozvěděl. Nereagoval zrovna nejlíp. V tý dnešní kapitole se dozvíte, jak to všechno bylo dál, kdo se do toho vložil a kdo sehrál klíčovou roli. Sliby v kamarádství se neporušují a za chybu se tvrdě platí. Myslím, že to už v nějaký míře známe všichni…Ani nevím co dodat, snad jen, že tahle kapitola je trošku kratší než bývá zvykem. Hlavně si jí užijte a prosím moc o komentáře…Vaše Maggdinka♥


Tvrdohlavec


Nad Bradavice visely bílé mraky, které zvěstovaly, že co nevidět přijde zima.
James se stále nemohl vzpamatovat z toho, že jeho sestřička chodí se Siriusem. Ani s jedním se téměř nebavil a oba to už pěkně vytáčelo.
"Brácha, nejdeš na cígo? " zkusila to Jess, když jednoho večera seděli všichni ve společence a dělali úkoly na vyučování.
"Běž se Siriusem. " odsekl James úsečně, aniž by se na sestru podíval.
"Fajn! " vyjela Jessica, protože už jí to štvalo. "Jak dlouho ještě plánuješ trucovat? " Žádná odpověď.
"Pojď Siriusi. " řekla potom, oba se zvedli a zmizeli za obrazem. Zůstali tady jen James, Remus a Lily.
"Nemyslíš, že to už stačilo? " ozval se po chvíli Remus na Jamesovu adresu.
"Jo Pottere, osobně si myslim, že se chováš, jako totální idiot. " připojila se Lily, která si jako vždycky vůbec nebrala servítky.
"Sklapni Evansová. Ptal se tě tady někdo na tvůj názor? " odštěkl.
"A oni se tě snad ptali na tvůj názor? " ušklíbla se zrzka nemilosrdně. "Já ti jen řikám, že si to moc bereš. Je to jejich věc. "
"Jo Jimmy, musím s Lily souhlasit. " podpořil ji Náměsíčník rychle. "Jsou to dva samostatný a téměř dospělý lidi, tak jim to nerozmluvíš, i kdyby ses postavil na hlavu. "
"Jenže já nechci, aby jí kdokoli ublížil, zvlášť ne on. Já mám Siriuse rád, ale vim, jak se chová k holkám. Do tý doby, než se to začalo týkat mojí sestry sem to ignoroval. " postěžoval si Dvanácterák.
"Hele, poslyš. " ujala se slova opět Lily, dřív než stihl Remus vůbec otevřít pusu. "To je známá věc, že Black je starý prase a hovado v jednom, ale v jednom se ho zastat musim. On měl a má Jessicu rád, takže pochybuju, že by plánoval, nějak jí vědomě ublížit. "
"Jo, jenže on to vědomě dělá málokdy. Jemu právě nedochází, čim druhým ubližuje. " oponoval James.
"Možná, ale tomu ty už teď stejně nezabráníš, ať chceš nebo ne. " rezignovala Evansová, protože usoudila, že o tomhle s Potterem diskutovat očividně nemá cenu.
"No nic, tak se tu mějte. Já mizim. Mám rande s Jayem. " uťala to Lily a vstala.
"No, to je fakt super. " začal nadávat James, jakmile se za Lily zaklapl obraz Buclaté dámy. Remus na něj nechápavě koukal.
"Moje ségra chodí s největším školním děvkařem a Lily randí s nějakým chlapečkem. Sem vážně v depresi. Mě odmítá, ale nabrnkne si takovýho ocasa. " vysvětoval James.
"Kámo, udělej se sebou už něco. " vstal Remus a poplácal ho po rameni. "Ty potřebuješ nějakou holku, aby se z tebe nestal zapšklej nabručenec. "
"To ti teda pěkně děkuju, Moony. " povzdychl si James a dal se do nepřítomného zírání do krbu.
--------------------------------
Uběhlo několik dní a Jamesova nálada, ani názor se nezměnily. Sirius se s ním pokoušel bavit, jak jenom mohl. Vymejšlel, co za kravinu by mohli někomu udělat. Na to Jamese vždycky spolehlivě dostal, ale tentokrát to s ním ani nehlo.
Jess z toho byla opravdu zničená. Ještě nikdy se nevyskytla v situaci, kdy by se s bráškou takhle dlouho nebavila.
Jednou večer šli s Lily na cígo na Astronomickou věž. Vylezli ven a sedli si na cimbuří.
"Hyenko, poslední dobou se tváříš, jak prasklá šprcka. " začala Lily s výčitkami. Tohle přirovnání Jess aspoň na chvíli rozesmálo.
"Víš, ty zrůdičko moje…" povzdechla si Jessica. "Ten James mě tak trápí. Věděla sem, že bude naštvanej až se to dozví, ale až tak moc sem nečekala. Už mě pěkně štve, vůl jeden tvrdohlavej! "
"Výjimečně se s tebou shodnu na tom, cos právě o svým bratrovi řekla. " zašklebila se zrzka.
"Tobě se to řekne. Ty chodíš s Cromwellem a všem je to u prdele. Já se Siriusem se nemůžem ani chytnout na veřejnosti za ruku, protože by z toho byla bradavická událost roku. " odsekla Jessica.
"No a? Hele já z vašeho vztahu zrovna vodvařená nejsem, ale proboha co je komu po tom, že spolu chodíte? I tvýmu bratrovi by to mělo bejt u prdele. Chodíš snad s Blackem ty, nebo on? " spustila Lily a rozhodně kámošku nešetřila.
"Kdyby to tak pochopil. " povzdychla si Jess a hodila dolů pod hradby dokouřenou cigaretu. "Nebo kdyby mu někdo pořádně bez servítků domluvil. Mě ani Siriuse by ani za nic neposlouchal. "
"Hele, vykašli se na to, však ono to nějak dopadne. " objala Lily chlácholivě Jessicu. "Pojď jdem, musíme si od Remuse opsat to pojednání na přeměňování.
*
"Pottere! " Lily se řítila přes půlku školy. Cestou porazila jednoho prváka skopla ze schodů jednoho z Malfoyových kumpánů.
James si to vykračoval s koštětem na rameni na famfrpálový trénink. Lily ho dohnala až na školních pozemcích kousek od šaten.
"No tak Pottere, stůj! Seš hluchej, nebo jen blbej? " James jí konečně uslyšel a zaraženě koukal, že za ním Lily jde úplně sama a dobrovolně.
"Hele v osm se sejdeme nahoře na astronomický věži. " nebyla to otázka, ale oznámení.
"Wow, Evansová, to má bejt pozvání na rande? " ušklíbl se James a laškovně zamrkal.
"Chraň bůh! " vyjekla Lily polekaně a napřáhla před sebe ruce v obranném gestu.
James nechápal, proč se s ním chce Lily jen tak sejít.
"Hele, na nic se neptej a neřeš to. Prstě tam v osm přijď. Budu tam sama a všechno se dozvíš. " uťala rozhovor, aby tam s ním nemusela kejsnout dlouho. Ještě by jí někdo viděl, jak se bez křiku vybavuje s Potterem a celá její pověst by byla v háji.
"Mám rande s Evansovou! " zařval james na celej pokoj, když přišel z tréninku. Svoje jindy opěvovaný a hýčkaný koště odhodil kamsi do kouta a začala se převlíkat z famfrpálového dresu.
"Tys asi dostal při tréninku pořádnou pecku potloukem co? " ušklíbl se Sirius, když viděl, jak se James chová.
"S tebou tady nikdo nemluví. " odsekl James naštvaně a vzápětí se s úsměvem od ucha k uchu otočil na Remuse.
"Co to povídáš? " reagoval Lupin, jelikož od něj James očividně očekával nějakou reakci.
"Evansová za mnou před famfrpálem přišla úplně sama a domluvila si se mnou na osmou schůzku. Že se jedná o rande ještě ale neví. " Jamesovo nadšení nijak nevyprchalo.
"Že tě to ještě nepřešlo Dvanácteráku. " zasmál se Remus. "Ty seš do ní vážně furt stejně velkej blázen co? "
"Si piš, jak sviňa! " zařehtal se James a omámeně se vrátil ke kufru, aby si vybral v čem tam vyrazí.
*
James nedočkavě vrazil na cimbuří. Lily už tam byla. Seděla obkročmo na hradbě, takže jí jedna noha visela dolů. Její rudé vlasy se halily do dýmu z cigarety, kterou kouřila. Vypadala tak krásně. Ostatně jako vždycky.
"No to je dost. " zabručela nevraživě. James si beze slova přisedl k ní a vzal si cigaretu, kterou mu nabízela.
"Cos mi chtěla tak důležitýho, že se se mnou dobrovolně scházíš? " nadhodil James, jakmile si zapálil.
"Chci s tebou probrat Jessicu a Blacka. " řekla bez obalu.
"Ježiši, to tě navedla Jessica co? " protočil Potter oči a přemýšlel, jestli se nemá spakovat a odejít. Ale touha zůstat tady s Lily byla přece jen silnější.
"Ne, Jess mě na nic nenavedla. To já sama sem se rozhodla, i když bych rozhodně věděla o hodně věcech, který bych mohla teď dělat, než tady tvrdnout s tebou. Nicméně tvojí ségru mám ráda a už se nemůžu dívat na to, jak pořád fňuká, že se s ní její vždy milovaný bratříček nebaví. " uvedla to Lily rychle na pravou míru, aby náhodou nedošlo k nějakýmu nedorozumění.
Potom mu začala domlouvat a hučet do něj. Seděli tam snad hodinu a docela se i dobře pobavili mimo téma Jessica a Sirius.
James rozrazil obraz do společenky. Lily se od něj odpojila během cesty, protože zase běžela za Cromwellem.
Hned naproti u jejich stolu uviděl sedět sestřičku. Byla tam sama a smutně hypnotizovala pohledem plameny v krbu, jako by doufala, že na ní přeskočej a upálej jí.
"Co ty čarodějnice, chceš se upálit? " ušklíbl se James a přisedl si k Jess na opěrku křesla na kterém seděla. Jessica na bratra vyjeveně zírala, jak na boží zjevení.
James ji bez jediného slova přitiskl k sobě a pořádně objal. Jess byla pořád překvapená, ale nic nenamítala a bratrovo pevné obětí si užívala. Bylo to jako extáze po těch spoustě dní, co se nebavili.
"Odpusť mi Jess, že jsem se choval jako idiot. " zašeptal jí do ucha. "Nikdy bych nedopustil, abych o svojí nemilovanější sestřičku takhle přišel. "
"Omluva přijata, hlavně, že už sme zase v pohodě. " vypískla Jessica nadšeně. "Takže už se nezlobíš? " dodala opatrně, protože se bála, že si to James ještě rozmyslí.
"Už ne. Je tvoje věc s kým chodíš a já to musim přijmout tak jak to je, protože tě mám rád. "
ujistil jí. "Opovaž se ale začít si něco se Srabusem! " dodal a oba vyprskli smíchy. Smáli se dlouho a nahlas. Celá společenská místnost na ně koukala, ale jim to bylo fuk.
"A zlobíš se ještě na Siriuse? " zeptala se po chvíli, když se přestali tlemit.
"To je něco jinýho než s tebou. " odpověděl a vyhýbal se jejímu pohledu.
"Je to tvůj nejlepší kamarád. " přimlouvala se Jess.
"Jo, jenže on mi slíbil, že do tebe nebude dělat, aby ti náhodou neublížil. A to nedodržel. " vysvětloval.
"Ale nám je spolu hezky. "
"Jo, jenže ublížit ti může kdykoli. A čím líp vám spolu bude, tím víc tě pak bude jakýkoliv ublížení bolet. " usekl to James a dal jasně najevo, že se o tom dál nehodlá bavit.
Sirius zrovna vycházel z pokoje za Jessicou. Na schodišti se zarazil, když viděl jí a Jamese v objetí.
Zůstal stát ve stínu, aby ho nikdo neviděl a díval se na ně. Usmíval se sám pro sebe. Věděl, jak Jess byla pořád smutná a stýskalo se jí po bratrovi. Teď už bude všechno v pořádku.
Vlastně všechno ne. Úsměv mu na tváři pomalu zmizel. Uvědomil si právě, jak moc mu jeho nelepší přítel chybí. Jenže věděl, že nic nebude jen tak jako dřív. On mu dal slib a porušil ho. To se mezi kamarády nezapomíná.
Vycouval do schodů a vrátil se zpátky do ložnice. Musel nechat ty dva, ať si všechno vyříkaj. Teď už bude konečně řada na Jamesovi a na něm.