Everybody should have his own world...

Prosinec 2010

6. kapitola - Orgie v přístěnku II.

25. prosince 2010 v 19:05 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Nicméně sme se navzdory všem negativním vlivům před devátou hodinou večerní vydali na místo určeného srazu. (Ty jo to se divim, že sem vůbec z pusy vypustila takhle smysluplnou a inteligentní větu, což mi připomíná, že nic tak chytrého sem snad v životě neřekla.)
Normálně řečeno mě Lilka málem zkopala do kulatý krychle, když sem jí odmítla vrátit ukradenou knihu a furt do ní hustila, že Lucas je debil. Což na mojí obhajobu je pravda.
No to je fuk, nebudeme tady rozebírat tak nepodstatný věci jako nějakého blbečka ulízanýho.
Přesně v devět sme všechny dorazili do šestého patra jak sme se domluvili, kupodivu sme tady byli první, my máme totiž jinak ve zvyku chodit všude pozdě. (Hlavně na hodiny.)
Po chvíli ale dorazili Susan a Mike a hned po nich moje drahá sestřenka. No jo, nezklamala holka, je vidět, že je po mě. Samozřejmě Poberti tady eště nebyli, jak jinak, Sirius se asi eště vykrucoval před zrcadlem. Ty jo, jestli si nedá bacha tak bude za chvíli horší než Leona.
"No konečně. " ano už sem dokulhali mástři v čele s jejich velitelem Siriusem. Ten si zas nakráčel jak největší king a vůbec nebral na vědomí, že dou už o deset minut dýl.
"Tak jako dycky, budeme losovat kdo s kým bude ve dvojici. " začala sem a sundala z hlavy svojí super kšiltovku. Pak sem zašátrala v kapsách a vyndala z nich lístečky s jménama šesti lidí a hodila je do kšiltky. Víte jak, musíme losovat, aby to bylo spravedlivý. Aspoň bude sranda, mě je teda úplně jedno s kym budu, jen po Péťovi zrovna netoužim.
Tak jdeme na to, šest určenejch lidí si vytáhli jeden lístek se jmény těch, co si netahali. Uf, to by mě zajímalo s kym budu. Rozbalila sem lístek a zůstala čumět na napsané jméno.
Ne lidi to není možný, že by se na mě usmálo štěstí? Ne to není možný, já už sem buď slepá, nebo úplně blbá, sázela bych spíš na to druhý. Na lístečku je Remus Lupin. To je Remy, chápete to?
No dokážete si představit mě, jak musim bejt nadšená.
Jenny skončila s Jamesem, ta se má a naštěstí spolu i vycházej, takže není problém. Leona skončila s Mikem. Svině jedna, to si nezaslouží a Emma se tutově zcvokne. Sirius je s Lily, no tě bůh, jestli tahle dvojice zůstane na živu, tak stavím slavobrány, Lily se tváří strašně šťastně no. Sarah a Susan sou jako jediný dvě holky spolu. To má Sar dobrý, Susie je pako, s ní si užije. No a na závěr jestli si to umíte spočítat nejlepší bomba. Emma je s Peterem. Bože měli by ste viděl Emmy výraz, když ten lístek rozbalila. No ani se jí nedivím, Peter se zase nejmíň tři dny nemyl, jak smrdí. Já sem ale samozřejmě dopadla nejlíp, o tom není pochyb. Teď je otázka, jestli to i Remy vidí stejně. Ale tváří se docela spokojeně, tak aspoň že tak. To spokojenej teprve bude, muhehe. Ještě že všechny schovky vybírám dycky já, najdu pro nás dva něco přímo ideálního.
"Teď ještě kdo bude pikat. " ozval se Sirius a já musela uznat, že snad poprvý co ho znám sem od něj uslyšela větu, která dávala smysl a týkala se aktuálního tématu.
"Já navrhuju ať začnou jediný dvě holky, takže Sar se Susie. " navrhla Lea, která teďka stála po Mikově boku a závistivě po ní pokukovala Emm, která stála po boku akorát Petrovi. Chudák holka, ta má na kluky fakt smůlu.
Dohodli sme se, že budou pikat do sta, protože technicky vzato hrad je poněkud velkej, ale stejně hrajem jen odtud nahoru. Pikolu sme určili nějakou starou vázu ze šestnáctýho století. Vsadim se, že za dnešní večer ji někdo rozfláká, nebo přinejmenším nakřápne a Filch i s McGonagallkou vyletěj z kůže. Tomu, kdo to udělá, potřesu rukou a pogratuluju, protože to je úžasnej sabot na našeho milovaného školníka a ještě milovanější zástupkyni ředitele.
Odstartovalo se to a my se rozprchli všemi směry. Už dřív sme si ujasnili že komnata nejvyšší potřeby neplatí, protože tam by se nikdo nedostal. I když teďka mě tak napadá, že bych tam mohla Remuse zavléct a na nějakou schovku se jim zvysoka vysrat :D. Ale ne, to bych byla svině, protože sem s tim souhlasila.
James a Jenn se hnali chodbou až v devátym patře.
"Hele kam zapadneme? " otočila se Jennifer na Pottera. Jo abych nezapomněla, další naše pravidlo - dvojice na sebe ve svý skrýši musí vidět.
"No tak já si zalezu támhle za tu sochu a ty můžeš třeba…" navrhl James místo pro sebe a přemejšlel, kam zašije tu zrůdu.
"Já zalezu do tý vázy! " ukázala Jenn na starou vázu, která stála na nějakym podstavci, na vejšku měla asi půl metru a průměr takovej, že by se tam nevešel ani novorozenec. Hold sme zvláštní rodinka. Jamese to očividně napadlo taky, protože na ní čuměl, jako na úplného magora.
"No dobře, dobře, zalezu do tý truhly. " rezignovala Jenny se svým skvělým nápadem a místo toho se nasoukala do nějaký truhly. On to pro ní moc velkej problém nebyl, protože byla vychrtlá dost.
Sirius šel rychlým krokem a za ním se asi dva metry táhla naštvaná Lily. Byla strašně "nadšená" že skončila zrovna s Blackem. I když mohlo být i hůř, taky mohla skončit s Potterem a ten by jí ještě znásilnil.
"Tak Evansová hejbni tou svojí sexy prdelkou, nemáme na to celej den, ještě nás kvůli tobě najdou. " popoháněl ji Sirius.
"Ale no jo furt. " Lily protočila oči a zrychlila. "Mimochodem ušetři mě těch narážek na můj zadek. " sjela ho potom přísně.
"Copak ten tvůj nabíječ by mi rozbil hubu? " dělal Sirius, že má strach. Šašek.
"To asi ne. " zasmála se zrzka. No, aspoň že uzná, že by ten její zmetek hubenej neměl v bitce se Siriusem šanci. Mezi nimi byl poněkud fyzický rozdíl.
"Hele támhle je dobrej flek, zalezem tam. "
vyhrkl Black a zatáhl Lily kamsi.
"Kam si vlezeme? " zamrkala sem rádoby svůdně na Remyho. Ono to svůdně bejt mělo, ale zároveň sem chtěla, aby to pochopil, jako srandu, páč se začal strašně tlemit.
"Co třeba támhle do toho přístěnku? " navrhl furt ještě se smíchem a ukázal na dveře kam se dávali košťata a tak. Já se tam samozřejmě ochotně nahrnula, protože ač se to zdá nemožné, Remy mi běžně nenabízí abych s nim lezla do přístěnku.
Narvali sme se tam oba dva, musim říct, že přístěnky vypadají zvenku poněkud větší. Jednou sem v jednom už byla ale to bylo v druhým patře tak je možný, že tady nahoře sou menší. Nebudu tady rozmazávat s kym sem tam byla, nebo co sem tam dělala, to teď není vůbec podstatný.
Lidi já se asi zcvoknu. Já sem v přístěnku s Remusem! Chápete to, s Lupinem. No hej začíná se mi nějako špatně dejchat, doufám, že teď nezjistim, že mám třeba astma, to by bylo hodně špatný. Na druhou stranu vidina umělého dýchání mě docela láká :D
Ono je tady fakt ale docela těsno, sem na Remym doslova přitisknutá, i když trošku víc, než by bylo nutný. Osvědčenej trik. Tak co, musim toho nějako využít, kdy se mi znova povede zatáhnout Remuse do přístěnku, no ne?
"Hm, kdybychom zrovna nehráli schovku, považoval bych to za docela zvláštní chvíli. " promluvil asi pět centimetrů od mýho nosu Remus a doširoka se zazubil. Ach lidi, o mě se fakt pokoušej mrákoty. On se umí tak krásně smát. Teprve teď sem si uvědomila, že je docela vysokej. Většinou se jen tak plouží shrbenej po chodbě, ale teď když mám možnost stát naplácá na něm, tak to je vidět.
"No a to je nějakej problém, že hrajeme schovku? " zkusila jsem to a přistoupila jsem na jeho hru. Čekala jsem kdy se na mě podívá jak na debila a vyfakuje mě. Proto mě překvapila jeho další reakce.
"Kdo říká, že to je problém? " odhalil znovu své bílé zuby a svůdně zamrkal. Sem ráda, že je tady tma a že neviděl jak na něj čumim. Za prvý sem se divila a čuměla na něj jak na magora a zároveň na něj čuměla úplně oblbnutě, takže mi málem z otevřený huby odkapávali sliny.
Vůbec nevim kdy začaly holky hledat, ale v tom přístěnku sme trčeli asi čtvrt hodiny.
"…fakt už mě to učení sere, dělaj jako by sme OVCE skládali tenhle rok. " mlela sem o sto šest, když vtom mi najednou Remy zakryl pusu, namáčkl se na mě ještě víc a druhou rukou mě chytnul kolem pasu. Uf lidi, tady fakt začíná bejt nějaký dusno, to vám povim. Do nosu mě uhodila ta jeho úžasná vůně.
Kolem přístěnku prošli nějaký lidi, nevim jestli to byli holky. Jestli to je Filch, vleze si sem pro nějaký košťata a najde nás tady takhle s Remusem, tak se asi zblázní. Alespoň by jsme ale udělali pro tuhle školu dobrou věc, kdyby toho dědka smradlavého poslali ke svatýmu Mungovi.
Po chvíli kroky ztichly a Remus mi odkryl ústa. To tam ten někdo nemohl prudit ještě dýl? Teď jsem si uvědomila, že můj fufíček mě stále drží kolem pasu druhou rukou a nezdálo se, že se mě chystá pustit. Já jsem samozřejmě nic nenamítala a neodvážila sem se ani pohnout, aby ho náhodou nenapadlo mě pustit, protože já sem si tuhle chvíli celkem vychutnávala.
Vážně nemám ponětí jak dlouho sme tam takhle byli, ale vypadalo to že už celkem dlouho. Remus navrhl, abychom vylezli a obhlédli situaci. Mě se to moc nezamlouvalo, přece jen, za jak dlouho s ním zase budu trčet v přístěnku na košťata, že jo. Nakonec jsme ale vyšli.
Na hradě už bylo zhasnuto, na chodbě zářila jen jedna pochodeň, což nám prozradilo, že už je po večerce. Hej my tam spolu vydrželi hodinu? A dokonce ani neumřel z těch mejch keců, protože nutno podotknout, že sem na chvíli hubu nezavřela.
Přišli sme pod oheň a Remy zkontroloval hodinky. Očekovala sem ciferník a vyvalila moje už tak velký modrý bulvy. Bylo skoro půl jedenáctý!
Shodli sme se na tom, že půjdeme k pikole a pokoumeme, jestli se ještě hraje. Dala bych si schovku ještě klidně jednou, ale jedině ve stejným složení dvojic.
Došli sme k tý starý hnusný váze. Seděli tam skoro všichni, první nás uviděla Leona.
"Hej tady sou! " zařvala někam do chodby. Se nebojí holka, půl hodiny po večerce a ona si tady řve jako by byla na světový přehlídce módy. Školní tresty sou moje a Emmy parketa, i když, je pravda, že když by někdo přišel, tak by to stejně zas bylo na nás dvě tak o co de, že?
"Kde ste trčeli? " začal vyzvídat Sirius, kterej právě přišel a očividně nás hledal.
"Sory, sme se zapomněli v přístěnku na košťata. " mrkla jsem na něj a provokativně šťouchla do Remyho.
"Ty vole, vy ste zavřený hodinu a půl v přístěnku, děláte tam bůhví co a my vás tady už minimálně půl hodiny hledáme. " spustil James.
"Víš Jamesíčku, v přístěnkách bejvá většinou tma, takže sme neměli pojem o čase a celkem dobře sme se bavili, takže sme si neuvědomili, že by sme taky měli vylízt ven. " vysvětlovala sem Potterovi trpělivě, jako když děcko poučujete, že nemá strkat hlavu do vysavače.
"Tak doufám, že to aspoň stálo za to. " zamrkala provokativně Emma a nadhodila jeden ze svých připitomělých výrazů.
"Jistě, zařádili sme si. " uchechtl se Remus. No ty vole, já ho nepoznávám. Už dávno vim, že s nim je prdel, když chce, ale že má i takovýhle keci s jakýmsi sexuálním podtextem, to je pro mě novinka. Hold tenhle chlapec mě nepřestane nikdy překvapovat a to mě na něm právě baví nejvíc. Myslela sem, že tyhle keci mám já nebo Sirius, v tomhle my sme byli vždycky experti. Každopádně to pro mě byl velice dobrý poznatek, možná pro Remyho nebudu zas až tak chlípná jako sem si doteď myslela.

6.kapitola - Orgie v přístěnku I.

25. prosince 2010 v 19:04 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Opět a zase nová kapča k Elitě Bradavic. Tahle povídka se mi píše skoro sama, protože je taková ze života, taková nejrealističtější. Připomíná mi můj život a moje kámoše. No ale to radši pomlčím, abyste si o mně nemysleli něco zlýho. Mimochodem, pokud jste někdo četl Šáhlou povídku od Tess, bude vám kapitola připadat povědomá. Nápad se schovkou jsem si půjčila od ní. Moc se mi to líbilo a navíc mi skvěle nahrává do karet, jak chci rozvíjet povídku. Moc vás všechny prosím o komenty, každé zhodnocení mě potěší. Kapču si užijte……Vaše Maggdinka♥


Orgie v přístěnku


Tak se vám zase po delší době hlásim. Je půlka října a my s Emmou už mám odpykanej školní trest u McGonagallky. Kluci už nás skoro ale dohnali. Svině. Zajistili si asi sedm školních trestů a měli před náma trošku náskok, takže zatím my dvě vedeme jen o tři tresty, což nebude dlouho trvat, jak znám ty dva maňase.
Jo musim vám oznámit jednu naprosto příšernou věc. Z toho se všichni asi nevim co. Stačilo, jak sem se tvářila já a řekněme že já už sem zvyklá na ledacos.
***********
O deset dní dříve
***********
Zrovna sem vylezla z koupelny, bylo jedenáct pryč což je na moje poměry na koupání hodně brzo, v tuhle dobu obyčejně lítám ještě někde po chodbách, nebo něco podobnýho. Otevřel se portrét naší ryby a dovnitř vpadla Lily. Tss ukradla mi moje zvyky a já sem naopak už jako ona. Kdepak na mě si holka nepřijde, tohle nezůstane bez odezvy.
"Evansová, kde si myslíš, že se couráš? Už je víc jak hodina po večerce. " bože já sem fakt už jak ona. Pomoc! Help me, lidi!
"Kde by sem měla bejt? Na rande. " lidi mám pocit, že mi asi vypadnou bulvy. Buď blbě slyšim, nebo sem ještě větší debil než za jakého sem se považovala.
"Co myslíš, když se zeptám jestli s Jamesem, znám předem odpověď? " zkusila to Sar.
"Ses podělala ne? S ním? Nikdy! " aha takže tu odpověď znala.
"A můžu se zeptat kdo je ten nešťastný? " rozbalila sem na Lilku svůj nejzářivější úsměv. Ta po mě naproti tomu vrhla nepříjemným pohledem, ale bylo na ní vidět, že se nemůže dočkat až nám konečně vyžvaní kterej magor se dobrovolně nechal strhnout do tohohle nebezpečí, protože vám garantuju, že až se to dozví James, tak to nenechá bez následků.
"Lucas. Chodí do Havraspáru, vždyť ho znáte, do stejného ročníku. " prozradila ta zrzka jedna nevděčná a s přímo rozzářeným obličejem čekala jak na to zareagujem.
"Cože? Si děláš ne? To je ten ulízanej šprt? " vyjekla Sarah, jako by viděla právě mickey mouse jak jde na ryby.
"Není to žádnej ulízanej šprt. Neznamená, že když nemá IQ ve vaší rovině, že je horší než vy. " urazila se Lily. Já jí zabiju a James zabije toho jejího Lucase. O ní stojí jeden z nejhezčích, nejvtipnějších a nejžádanějších kluků (Jo myslim Jamese) a ona si klidně začne chodit s nějakým debilem z Havraspáru.
Teďka mě holka nasrala a co víc, klesla ještě hloub než byla.
************
Opět současnost
************
Takže to vidíte lidi, to je příšerný co? Za chvíli je konec října a už se stane takovejhle skandál. Většinou se takovýhle skandály dějou až kolem vánoc nebo Silvestra, to se každej zleje, to je pak každej s každym a to sou skandály. Ale v říjnu? Hrůza! Tenhle rok je celej nějakej divnej ty jo.
Teďka ovšem letim na večeři, byla sem poslat tu moji hybridní sovu domů rodičům a o všem je poinformovat. Víte jak to myslim, jak sem strašně hodná, jak nepiju, jak sem ještě neměla žádnej školní trest a tak. Aby mohli klidně spát. Jenže ta kráva opeřená je už tak stará že za boha nemohla vyletět, tak sem se tam s ní zdržela trochu dýl. Jestli mi Sarah všechno sežrala tak jí zabiju.
"Heleď holky, podnikneme neska něco ne? " to sebou na lavici vedle mě prásknul Sirius, až mi z pusy vylítla kost a trefila Emmu do čela. Když sem se konečně dotlemila, otočila sem se na Blacka.
"Jo a co? Dyk není vejkend, do Prasečáku radši nepudeme. Tak co navrhuješ? " ušklíbla sem se mírně ironicky a slušně mu tím dala najevo, že mu dočista hrabe.
"Co já vim, pudem si zahrát schovku ne? To byla dycky prdel. " může se zdát, že ho s tímhle nápadem slušně pošlu do určitých míst, ale mě se líbí. Říkáte si, oni sou opravdu magoři, je jim 16 a hrajou schovávanou. Ale ona to je náhodou prča. Hrajeme většinou tak ve třech, čtyřech patrech a většinou po večerce, to je zajímavější a ještě k tomu hrajeme po dvojicích.
"No ale koho pozveme, je nás málo. " namítla Sarah, která dosud našemu rozhovoru jen přihlížela. Má pravdu, je nás jen devět, což je za prvý lichej počet a za druhý je to fakt málo, chtělo by to aspoň dvanáct lidí.
"Hele tak já pozvu Jennifer, ta s náma dycky hrála a můžu pozvat ještě Susie a Mika, ty s náma hráli občas taky." Jenny už znáte co? Ano je to ta potvora, co mi první den školy skočila na hlavu, aby mě mile probudila. A Susie a Mike sou sourozenci. Oba choděj do Havraspáru. Susie je taky pěkně praštěná, tu mám taky ráda, to mi připomíná, že sem si s ní za tenhle rok ani nepokecala, hrůza! No a Mike to je pohodovej týpek, takovej skejťák, jestli víte jak to myslim, mám pocit že po něm už pěknou chvíli pokukuje Emma, ale ona neví že to vim já. Jo Emm si potrpí na takovýhle nezávislý týpky, přesně jako je Mike.
"Jo, to je dobrej nápad, už dlouho sme je neviděli." Podpořil mě Remy v mém návrhu. On je tak milej, když za mnou v něčem stojí.
"Tak já za Susie skočim. " mile sem se nabídla a vylétla sem od Nebelvírského stolu a přes půlku síně běžela k tomu Havraspárskému, měla sem štěstí Susie i Mike tam byli hned u sebe. Susie je o rok mladší, chodí do páťáku a Mike je stejně starej s náma.
"Zduřte lidi. " uštědřila sem oboum pořádnou herdu do zad na uvítanou.
"No tě bůh! " jako první se vzpamatoval z mého osobitého pozdravu Mike.
"No to je dost, že sis taky na nás udělala čas. " založila si Susie ruce a dělala uraženou, na to já jí ale neskočim.
"Promiň miláčku, že sem tě nechala tak dlouho čekat, mám pro vás oba nabídku. "
"Povídej. " to Mika zaujalo, věděl, že když už přijdu s nějakým nápadem tak je to pěkná konina, co jinýho by se taky ode mě dalo čekat.
"Deme hrát neska schovku a je nás jen devět. Ještě řeknu Jenn a i s váma nás je dvanáct to je docela dobrý ne? " vyklopila sem na ně, protože sem neměla čas na dlouhý klábosení.
"Si kuř! A v kolik? " jo to je celej Mike, taky má zvláštní vyjadřovací prostředky všimli ste si? Taky právě proto mám tohohle kluka ráda.
"No řekněme tak v devět v šestym patře jo? Hele já valim, tak zatím čus. " rozloučila sem se a ještě sem běžela tu skvělou nabídku říct Jennifer.
Jasně ještě bych vám mohla popsat Susie co? Mika už sem vám popsala prostě takovej hoper, takovej boreček. Rozkrok až u kolen, prostě pěknej týpek a mrtě namakanej. No a Susie, to je moc hezká holka takový hnědý vlasy občas vlnitý, občas rovný, podle nálady, pořád se tlemící a ujetá, nic jinýho by ste ani nečekali co? Moc v pohodě holka. Já už sem říkala že sem přátelskej typ, já se dokážu seznámit s kýmkoli, kdo aspoň trochu zapadá do mojí kategorie (čti magoři).
Doběhla sem za sestřenkou a obeznámila ji se situací, ta se samozřejmě přidala, protože u takový akce jako byla naše schovka ona prostě chybět nemohla. Pak sem zaplula zase zpátky k Nebelvírskému stolu, kde na mě čekali kámoši a sdělila jim, že všichni tři se v devět přidaj.
"Co tady jako chceš, tohle je Nebelvírskej stůl, dej si vodchod. " ajéje Jimmy zase dělá frajera, jen by mě zajímalo na koho. Ou tak tohle bude špatný, za Lilkou sem přišel ten její Lucas. On se mi tak nelíbí a je mi tak nesympatickej až to hezký není. A že mě je sympatická asi tak 90% školy.
"Hele Pottere, o co ti jde? Jdu sem jenom za Lily. " odsekl ten blbeček. Tak to zase prr hochu, jestli na Jamesíka nebudeš slušnej tak se do toho vložim i já a to teprve něco zažiješ.
"Laskavě se s ní scházej v tom případě někde jinde, ale ne u našeho stolu. "
"Jo. " vložila sem se do toho já. Nemyslíte, že moje poznámka není zcela na místě, když já sem ze Zmijozelu? :D
"Jen se s ní jdu domluvit. " bránil se Jackson. To je Lucasovo příjmení
"Pottere, nemotej se do toho. " odsekla naštvaná Lily a upřela na Jamese výraz já sem strašně zlá, mě se všichni bojte.
"Pojď si to vyřídit ven ne? " do háje Jimmy začíná bejt pěkně hustej. Nebyla sem jediná kdo si to myslel, takže současně se mnou ho za druhou ruku chytil i Sirius.
"Bys vyhrál leda, kdybys mě přetáhnul svojí knihovnou. " křikl za ním James ještě, protože Lilka si ho už za ruku odváděla z Jamesova dosahu, aby se v klidu dozvěděla, co jí chce.
*
"Co ti chtěl ty vole? Doufám že s náma taky nepude hrát schovku? " zděsila se Emma při té představě, když sme později dorazili do pokoje, kde už Lily byla. To víte, zase sme s Emm tahali Sarah od stolu a jaksi se nám to nedařilo, i když nám dneska pomáhala i Leona.
"Ne chtěl jít se mnou někam večer. " odpověděla Lily, začtená zas do nějaký bichle. Já sem po ní skočila a knížku jí násilím z ruky vyrvala, přičemž sem spolu s ní vyrvala i pár jejích rezavých vlasů.
"To si děláš srandu, doufám žes odmítla, nebo jestli hodláš na nás srát při takový akci jako je schovka, kvůli tomu šprtovi z Havraspáru. " Sarah si ublíženě odkašlala. "…tak to mi neřikej ani ze srandy a skončila si u mě. " dokončila sem.
"Ne neboj, řekla sem že mám už něco s váma, ale jak nad tim tak přemejšlim, mohla sem jít radši s ním a ne tvrdnout někde v hradě s bandou puberťáků jako ste vy. " řvala Evanska. Holka je nějaká vostrá ne? A vůbec, nějak moc si vyskakuje, co jí opravňuje nadávat mi do puberťáků, když sem o dva měsíce starší než ona? 

See ya

2. prosince 2010 v 14:04 | Maggdinka |  Keci kolem blogu
Aloha :)
Tak sem opět přidala dvě kapitoly, doufám, že nadšení je na místě ;)
Mám na vás takovou prosbičku. Kdo chodíte na můj blog a rádi čtete moje povídky, prosím zkuste o mě říct přátelům, nebo majitelům blogů, kteří mají rádi HP-pobertovskou fanfiction. Tím jak sem dlouho nepsala, připravila sem se o věrný čtenáře a teď, když se snažím jednou týdně aspoň jeden článek přidat, mě to mrzí.
Pro vás, kteří čtete povídky, ale nekomentujete - prosím komentujte! Já budu psát dál i bez komentářů, protože mě to baví, ale každý člověk ocení a je rád, když je jeho dílo odměněno. Na blogu je to lehký, autorům vždy stačí, když jejich články komentujete :)
To je tak asi všechno co jsem chtěla. Jo jinak jen tak na okraj pro vás úplně nedůležitá informace: Už dva týdny mi je 18 let! *yahoo* Divíte se? To by ste měli, divim se, že člověk jako já vůbec může bejt splnomocněnej k tomu dělat si co chce. Takže sem pochopitelně každej víkend v lihu :D
No nic, to byla jen taková poznámka. Příští čtvrtek se těšte minimálně na kapču k Elitě, nevim jak stihnu Potterovi, ale uvidíme, ještě nic není jasný ;) Mějte se krásně a skládejte básně :P......Vaše maggdinka♥

5.kapitola - Průseráři

2. prosince 2010 v 13:52 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Zase přináším novou kapitolku k povídce Elita Bradavic. Nic moc inteligentního od téhle kapitoly, ani od celé povídky nečekejte. Je to hovadina, ovšem hovadina, která mě baví :-D Není k tomu snad ani co dodat, prostě čtěte a moc prosím komentujte, ale to už znáte :-) Krásné počtení……….Vaše Maggdinka♥

Průseráři


Lidi věřili by ste tomu? Za pár dní už končí září. Jo já vim, je to strašný, hrozně to letí a navíc mě udivuje a docela i sere, že se tady nic neděje. Chápete to? Chtěla sem si to tady užít a místo toho se nudim. Nutno podotknout, že už sem chytila dva školní tresty (což je na moje poměry skoro za měsíc hodně málo, sem na sebe pyšná). Jinak je tady všecko při starým. Sirius nabaluje holky kde může, Sarah pořád žere, Emma už stihla tim svým fotbalákem rozflákat nejedno okno, nebo významnou sochu, Lily pořád nedala Jamesovi, Leona už stihla sbalit půlku školy a druhou půlku oblbnout, James ještě furt chce Lilianu, Peter furt smrdí, Remus je furt vlkodlak a pořád mě nechce (sakra) a já sem stále stejnej dement. Takže jak říkám, nic se nezměnilo.
Ale rozhodla sem se, že s novym měsícem přijde i novej přístup. Sbalim Remyho. Ano slyšíte dobře, už mě totiž strašně štve, že si ještě pořád nemůžu sáhnout na ten jeho zadek v těch úžasnejch hnědejch manžestrákách. Prostě situace si žádá radikální řešení.
Zrovna sedim v pokoji, nikdo tady není (nuda!) Už se začínám trochu víc nudit. Asi pujdu svojí návštěvou poctít kámoše z Víru, (jestli to ještě nevíte tak to je zkrácenina Nebelvíru)
"Zduřte klobásové! " velice krásný pozdrav že? Jo už ste si asi stihli všimnout, že mám zvláštní vyjadřovací prostředky. Natáhla sem se na sedačku vedle Jamese, kterej zrovna leštil svý nový koště. Blázen. Možná se divíte, že znám heslo do Nebelvíru, ale když tady znám půlku lidí tak se nedivte. Navíc sem tady ještě častějc než ve vlastnim pokoji.
"No tě bůh. " protočil Sirius oči. Já mu dám tě bůh až mu budou trenky malý. Ať je rád, že sem na něj zase nějak neskočila nebo nevybafla, taky ze mě mohl mít dlouhodobej šok a on se mi odvděčí takhle.
"Hele Sam nepůjdeš se mnou na cígo? " ozval se zas ten čokl. Bože furt by kouřil, prase. Divim se, že se proměňuje zrovna ve psa, kdyby to záleželo na povaze, proměňoval by se v prase, nebo v hovado.
"Ale jo, co tady. A kam? "
"Třeba na Astronomku. " pokrčil ramenama. Všechno lepší než se nudit, dokonce jít i sama kamkoliv se Siriusem.
"Je tady nuda co? " ozval se, když sme seděli na věži a zapálil si.
"Ani mi nepovidej, co to s náma je člověče? " jako lidi já už dostávám depky a to je co říct, protože optimističtějšího člověka než sem já by ste těžko hledali. Asi se podřežu, jako správné emo.
"A co ty s tim Remusem? " bože, že já mu to minulej rok vyžvanila. Já věděla, že to budu mít na talíři pořád, ale braňte se nějak, když ste opilý a vůbec o sobě nevíte, že jo. To pak řeknu všechno i to, co není pravda.
"Ale, furt je to ve fázi nula. " mávla sem rukou.
"Moc ho děsíš. "
"Cože? Já? Jak si na to přišel? " vždyť já sem ten nejhodnější a nejmírumilovnější tvor týhle planety. "Počkej, nebo on něco řikal? "
"Ne co by měl řikat. To snad vidim ne, nehledě na to, že tebe se děsí každej. Samozřejmě, až na mě. " dobře já, toho sem dycky chtěla dosáhnout, abych lidi děsila. Možná bych mu měla dát záminku, proč by se mě měl bát taky, abych měla úplnej seznam. Je to docela dobrej pocit, když víte, že v tomhle ústavu je asi dvě stě až tři sta lidí a všichni se vás bojej, včetně učitelů, duchů, domácích skřítků, obrazů a Norisky.
"Já ti ho zpracuju, chceš? " nabídl se Black. Teda ne že bych si tý nabídky necenila, jenže už ho vidim: Hele Remusi, Sam už dlouho kouká po tvym zadku a rozhodla se vyzkoušet jeho pevnost. Nebo něco v podobnym smyslu.
"Sis ucák ne? " jo můj slovník.
"Copak nevíš, že máš čest s tím největším expertem přes vztahy? " nechtěl snad říct s tim největším expertem přes balení a přes sex na jednu noc?
"Jo ale zároveň mám tu čest s největším dementem školy. " ušklíbla sem se na to jelito vlasatý.
"Divíš se, když žiješ v jeho těle? " ha ha, ten je zas vtipnej jak sáňky v létě. Já za to prostě nemůžu, že sem trochu jiná než ostatní. Má s tim snad nějakej problém?
"Hele dělej si co chceš, ale jestli mu to řekneš nějako blbě. Vlastně mu radši neřikej nic, jen tak letmo naznač. " souhlasila sem nakonec. Bože, do čeho se to ženu, tohle nezůstane bez následků.
"Spolehni se. " to mě moc nepřesvědčilo. Ale co, Sirius je zlatej člověk. Sice trochu retardovanej a divnej, ale já mám zrovna tak co říkat tak co.
--------------------------------------
Zrovna sem v knihovně a hledám nějakou knihu. To čumíte co? Já a knihovna, to moc dohromady nejde, když se jí vybejbám takovym obloukem, jako čert kříži. Nehledejte v tom ale nějakej hlubší smysl, rozhodně sem se nezačala učit, nebo(nedej bože!) nezačala číst. Jen tady hledám kamasútru. To je jediná knížka, kterou sem četla asi pětkrát a pořád mě baví. Nehledejte v tom ale nějakej význam, nebo snad moje skrytý úchylný sklony.
"Nazdárek Sam. " uááá. Já mám vážně štěstí, dneska sem se ještě nikde nenatáhla, ale já prostě z toho regálu spadnout musim. Kdo to zase proboha je, jestli to bude zas Black, tak přísahám, že už ho opravdu vykastruju a nezůstane jen u slov, jako obvykle. Počkat, ale Sirius do knihovny nechodí, leda že by tady taky hledal kamasútru. Moment, ale když to není Sirius, ale ten hlas znám tak to znamená jen jedno.
"Ehm, ahoj Remy. " pozdravila sem to tlemící se pako. No jo, to je strašně k smíchu, když ste právě spadli z regálu a ste zasypaný kupou knih s tématikou o sexu.
"Ehm hledáš nějakou knížku? " ne asi, já nechodim do knihovny relaxovat jako on.
"Chceš pomoct? " nabídl se potom, on je tak sladkej. Ach! No uznejte sami, kterej kluk by se vám nabídl, že vám pomůže najít kamasútru. Když teda nepočítám Siriuse, jenže u něj by bylo to riziko, že by se zároveň nabídl něco z ní prakticky vyzkoušet.
"No ani ne, už sem našla, co sem hledala. " zvedla sem ruku s hledanou knížkou a ukázala mu jí.
"Hm, dobrá volba. " ale! Slyšim dobře? Že bych Remyho podceňovala a on se nechodil do knihovny jen šprtat? No i když nechápu, proč se tak divim, přece jen už je nějakej ten rok na pokoji se Siriusem. To člověka asi trochu poznamená.
Nechceš někdy vyzkoušet něco, co se tam píše? Tak dobře, to sem neřekla nahlas. "A co ty tady? "
"Ale slíbil sem Jamesovi, že mu něco najdu o zvěromáctví, poslední dobou mu dělá problémy pořádně se proměnit, vůbec nevíme čím to je. "
"Cože? To se může stát jo? " vykulila sem svoje zářivě modrá kukadla. Chudáček James, jelenek jeden.
"No asi jo, já osobně si myslim, že to ovlivňuje dost psychika a vnitřní problémy, ale samozřejmě si to musim potvrdit. "
"Jasně to je tim, že mu Lilka pořád nedala. To sem nevěděla, že ho to až tam sžírá, že se už ani proměnit nemůže. " ty vogo, já tu Lilianu zabiju, mýho Jimmyho mi trápit nebude.
*
"Emmo, Emmo! " au. Jo jasně já se prostě přes to zábradlí přetáhnout musim. To bych nebyla já, já totiž když běhám tak sem strašně nebezpečná víte? Nejen pro ostatní lidi (nejednou sem už někoho porazila), ale hlavně sama sobě.
"Co tady tak řveš? " Emm vylítla z portrétu, dneska měla pro směnu vlasy tyrkysově modrý.
"Hledám tě neslyšíš? " jako by se mě dalo přeslechnout, vsadim se, že se po mě otáčej i lidi dole u Velký síně. Proběhla sem kolem ní, mrskla vypůjčenou knihou na postel (tý babě Pinceový by praskli obě skla u těch jejích popelníků, kdyby to viděla) a vyběhla sem za Emmou zas zpátky na chodbu.
"No cos mi chtěla? "
"Já nevim, deme něco udělat, něco rozbít, něco podniknout, cokoliv. " já sem tak hyperaktivní, až to hezký není, asi bych vážně měla na to začít brát prášky.
"To si zase znásilnila po cestě nějakého chudáka, že seš tak nabuzená? " tss, co si o mě myslí? "To nemůžu dostat jen tak chuť něco udělat? " teď sem ale vážně dotčená.
"Ne, vždycky za tim něco stojí a většinou je to kluk. " ty jo, jedna nula pro ní, ona mě má vážně přečtenou, potvora jedna. Proč sem si vybrala s touhle náladou zrovna jí? Protože s ní se mi dělaj průsery nejlíp a protože respektuje školní řád asi tak stejně, jako já. Ostatní sou v tomhle ohledu trochu, jak to říct, opatrnější.
"Máš pravdu, Remus mě shodil z regálu! " přímo sem zářila štěstím. Ona očividně nepochopila, co je na tom tak úžasnýho, že mě Remy shodil z regálu, ještě k tomu s takovejma kompromitujícíma knížkama.
"No pro mě za mě něco províst můžeme, měly sme nějako málo školních trestů, nezdá se ti? Upřímně, mě to docela znepokojuje. " už chápete proč tuhle holku tak miluju? Ona je prostě anděl. No, tohle přirovnání se na Emm moc nehodí, ale víte jak to myslim ne?
"Hej teď mě něco napadlo. " vykřiklo to pako modrý, až sem se málem zase natáhla na schodech, jako bych toho štěstí dneska už tak neměla víc než dost. Přišla ke mně a pošeptala mi svůj plán. Já sem okamžitě vyprskla smíchy, ta holka je blázen. Ale proč ne? Tohle už snad bude těm učitelům za školní trest stát. Víte my sme se s Emm rozhodli, že si budeme školní tresty počítat, jestli trumfneme Jamese se Siriusem.
Rozjeli sme náš plán. Myslim, že to bude dobrý, kouzla sou mocná věc, já sem tak ráda, že sem čarodějka.
*
S Emmou sme se stavili do pokoje pro holky a vytáhli sme je na večeři, ani vám nemusim řikat, že Sarah sme nemuseli přemlouvat. Už dlouho neměla nic dobrýho, naposledy před hodinou. No jo, ta holka se nezmění.
Jakmile sme vešli do Velký síně viděli sme pěkný pozdvižení. Všichni stáli v kroužku před učitelským stolem a ukazovali si na zem. Ještě musim dodat, že se všichni strašně tlemili.
"Co se to tam děje? " pohodila Lea vlasama a vydala se očekovat, co se to tam děje. My ostatní sme šli za ní. Jakmile sme tam došli, Lily, Leona i Sarah se svalili smíchy k zemi.
"Co se to tady děje? Proč nevečeříte? " to se do síně přihnala McGonagallka a jakmile uviděla hlouček, hnedka se hnala všechny patřičně zbuznout. Hej škoda že nevidíte ten její ksicht. Ještě před chvílí se tvářila přísně jak největší king a teďka stojí a čumí na zem. Než stačila cokoli říct, objevil se v síni Brumbál a namířil si to rovnou k McGonagallce. Zůstal stejně jako Minnie trochu překvapeně civět na zem, ale bylo na něm vidět, že se docela dobře baví. Toho dědu mám den ode dne radši ty jo.
Po podlaze před učitelským stolem bylo poházené oblečení. Ale ne jen tak ledajaké. Byli tam hábity a aby to nebylo málo tak i kalhotky, podprsenka a trenýrky. No a aby toho ještě nebylo málo, tak to všechno patří právě našemu řediteli a ředitelce Nebelvírské koleje. Což ovšem všichni samozřejmě poznali.
Jak sem říkala, kouzla sou mocná a užitečná věc. Prostě sme si tohle všechno s Emmou sehnali z jejich ložnic pomocí přivolávajícího kouzla a když nikdo v síni nebyl poházeli sme to tady. Takže už ste si asi domysleli, že to vypadá, jako by si to tady ty dva důchodci rozdávali.
"Teda paní profesorko, to bych do vás neřek. " jo právě přišli do síně poberti a to by nebyl Sirius, aby nepřihodil dříví do ohně. "Do vás pane řediteli docela i jo, ale takhle na veřejnosti. " já se z toho chlapce jednou asi zbláznim, věříte tomu?
"Stoneová! " zaburácela ta stará megera na celou síň. No jistě, zase je to na mě. Sice sem to udělala za účelem trestu a mám tak dobrou náladu, že mi jí nic pokazit nemůže, ale trochu se mě dotklo, že první člověk na kterýho si vzpomene sem zrovna já. Třeba takovej Jimmy se Siriem nic, přitom jim by to bylo ještě podobnější.
"Přejete si paní profesorko? " stoupla sem si vedle ní mile, vim totiž, že milost jí za takovýhle situace vytočí ještě víc.
"Jak se opovažujete? " hej ona snad dostane infarkt, funí a heká, jak kdyby nemohla.
"Co všechno já! To je normální zasedlost tohleto, mohl to udělat kdokoli z týhle školy, ale vždycky se to svede na mě. " vyjela sem ostře. Emma vedle mě vyprskla smíchy.
"Vy se moc nesmějte slečno Heckersová, vy v tom máte prsty úplně stejně jako Stoneová. Máte obě dvě každý den po celé dva týdny školní trest. Od zítřka se u mě v kabinetě hlašte v osm hodin. " hurá! Triumfálně sem si s Emmou plácla, což tu babiznu dodělalo, takže musela odejít. Super, počítá se každej večer trestu, takže my jich budeme mít čtrnáct. To si uděláme dostatečnej náskok před těma dvěma.
Provokativně sem na Siriuse vyplázla jazyk. Mezi náma totiž panuje taková nevyhlášená válka o průseráře školy. Nikdy sme si to neřekli nahlas, ale víme to.
Je mi ale naprosto jasný, že tohle nezůstane jen tak bez odezvy. Sirius s Jamesem už se postaraj, aby nás co nejdřív dohonili. I když spolu soupeříme, máme jeden společnej cíl. Dostat McGonagallku do předčasného důchodu, nebo rovnou do Svatého Munga a vzhledem k tomu, že tři ze čtyř průserářů choděj k ní do koleje, se nám to možná povede dřív, než doufáme.
Třeba to ještě nebude tak ztracenej rok. Zejtra naplno rozjedu operaci Remy, aby všechno bylo ještě perfektnější. Tenhle rok je celej můj, prvenství v průšvihách, chlastání i Remy - to všechno je moje. Nelehkej cíl že? Ale já si věřim.

10.kapitola - Nenápadnost nade vše

2. prosince 2010 v 13:46 | Maggdinka |  *Potterovi s.r.o.*
Desátá kapitola je tady. Už víme, že Sirius a Jess se dali dohromady. Jak to všechno bude probíhat, půjde všechno v pohodě? A co James? Je to přece Jessičin bratr a moc dobře jí zná. Nezačne něco tušit? Odpovědi na tyto, a mnoho dalších otázek najdete v týhle kapitole. Takže s chutí do čtení a moc prosím o komentáře….Vaše Maggdinka♥
PS: Pokud se vám moje povídky líbí, řekněte o nich kamarádům, nebo lidem ze spřátelených blogů. Moc by mě potěšila vyšší návštěvnost a více komentářů :-)

Nenápadnost nade vše

Na Bradavice už pomalu ale jistě přicházela zima. V tom starým a zatuchlým hradě to nebylo rozhodně nic příjemnýho, takže většina studentů zimu nenáviděla. Byl sice teprve listopad, ale tady v horách už i tak dost přituhovalo.
Jessica pořád byla se Siriusem a pořád to o nich věděla jen Lily. James, zatím nic netušil, což bylo hodně divný, páč ten věděl vždycky všechno, ale ti dva si rozhodně nemohli stěžovat. Scházeli se většinou po večerech a dost nenápadně a tajně.
Zrovna byli sedmáci ve sklepeních na dvouhodinovce lektvarů, který měli s Křiklanem. S Nebelvírem tady byl bohužel i Zmijozel, ale to jim ani moc nevadilo, protože si aspoň měli z koho dělat srandu.
Dneska dostali za úkol umíchat lektvar na dočasné mládnutí. James a Sirius byli ve trojici s Remusem, takže se tam s tim lektvarem crcal jenom on, protože jeho dva kámoši byli na lektvary úplný střeva a navíc byli až moc zaobraný buzerováním Snapea. Jess byla ve dvojici s Lily, což bylo štěstí, protože Jessica milovala lektvary a měla pro ně nadání asi tak stejný, jako její brácha a její novej kluk.
Sirius se zrovna chystal hodit Snapeovi, kterej seděl před nima, do kotlíku s lektvarem bezoár, když ho něco trefilo do čela. Podíval se a na stole před ním ležel lísteček pergamenu. Věděl na sto procent od koho je.
James to zaregistroval taky a stejně jako Sirius věděl od koho je. Ne, že by na tom bylo něco divnýho. Jess se Siriusem už dřív chodili dost často ven a posílali si vzkazy, jenže jak si poslední dobou všimnul, teď se vypařovali daleko víc. Navíc to vypadalo, že nechtějí, aby o jejich schůzkách někdo věděl, tim spíš on.
Podíval se Siriusovi přes rameno zrovna pergamen rozbalil a četl si stručný vzkaz.


Ahoj Siri,
Půjdem se dneska projít? Co takhle v 9 hodin u jezera?
Jess


James přečetl úplně všechno. Podezřívavě se podíval na sestru, která seděla s Lily o kus dál před nima. Po chvíli zaklepal hlavou a napomenul se, že tohle přece ještě nemusí nic znamenat. Jenom jeden nevinnej vzkaz, kterých si za ty léta se Siriusem poslala desítky, možná stovky.
Sirius bleskově odepsal a lístek poslal vzduchem zpátky k Jess. Ta se po přečtení otočila a na Blacka se zazubila. Když si ale všimla bráškova pohledu, radši se rychle otočila a začala aspoň s něčím pomáhat Lily.
"Hele Hyeno " oslovila Lily Jessicu, aniž by vzhlídla od krájení nějaký přísady do lektvaru. "Já vám do toho teda nechci kecat, ale pokud s Blackem chcete, aby to nikdo nevěděl, zvlášť tvůj bratr, tak by ste si měli dávat většího majzla. "
"Myslíš, že James něco tuší? " vyhrkla Jess a tázavě vykulila oči na zrzku.
"Hele, jedno ti řeknu. Já sice tvýho bratra ráda nemám a myslim, že je to debil. Vim ale jedno. On rozhodně není pitomej. Už vůbec ne, co se týče tebe. Ste dvojčata, zná tě dokonce víc než já, tak si lecčeho všimne. A pokud si budete s Blackem posílat psaníčka při hodinách, tak si piš, že mu kdeco dojde. To se nemůžete domluvit třeba na rande, kdy a kde se sejdete příště? To zas tak složitý není. " mávala Lily Jessice před nosem nožíkem na přísady.
"Ale je to vaše věc. Třeba by bylo lepší, kdyby to konečně prasklo. " Evansová pokrčila rameny a pokračovala v práci.
"Ty mu to snad chceš vykecat? " zděsila se černovláska.
"Co bych komu měla vykecávat? Co si o mě jako myslíš? " urazila se Lily. "Já z vás dvou zrovna vodvařená nejsem a Blacka ráda nemám, ale prostě ste už spolu a je to vaše věc. Konec, tečka. Dál to neřešim, stačí? "
"Dobře, dobře. Díky Lily, seš zlato. Rozhodně sem nechtěla, aby to vypadalo, že ti nevěřim a že si myslim, že to Jimmymu vyžvaníš. Jen sem z toho všechno nervózní. Bráškovi sem vždycky říkala všechno a nikdy sem mu nelhala, tak nejsem teď ve svý kůži. " omlouvala se Jess horlivě, páč když se Lilka urazí, tak jí to vydrží sakra dlouho.
"To ti psala Jess? " zeptal se James jen tak mimochodem Siriuse.
"Jo psala. To vadí? " otočil se Sirius na Jamese. Trochu znervózněl, co když přece jen James něco tuší.
"Ne nevadí, já jen, že spolu chodíte ven teď nějak často. " pokrčil James ledabyle rameny.
"Od tý doby co sem začal chodit se Stacy, sem na Jessicu sral, tak co sme se rozešli, snažim se jí to vynahrazovat. Vždyť víš, že sme se vždycky dost bavili. " vymejšlel si Sirius rychle. James se s tímhle vysvětlením spokojil a dál to nerozváděl. Přece jen se ale bude muset přesvědčit, jak to mezi nima je.
********************
"Ahoj kočko. " objal Sirius Jess zezadu kolem pasu, když se pomalu procházela kolem jezera a čekala na něj. Jessica hlasitě vypískla.
"Ježiši, ty dokážeš fakt vyděsit, to ti povim. " otočila se na něj Jess. Sirius jí dal dlouhou pusu.
"Za tohle ti to možná odpustím. " ušklíbla se Jess. Sirius neváhal a dal jí polibek delší a vášnivější.
"Už je to ok? " zazubil se na ní a objal jí pevně kolem pasu. Rozešli se po břehu jezera, protože sem bylo moc vidět z hradu a nechtěli nic riskovat. Šli asi čtvrt hodiny, když narazili na balvan, na který se posadili. Byla už docela kosa, přece jen byl listopad.
"Začíná mi bejt zima. " zamrkala Jessica.
"Tak s tím něco uděláme. " uchechtl se Sirius, chytil jí do náruče a posadil si jí na sebe tak, že seděla obkročmo čelem k němu. Přitiskl si jí k sobě a ona svoje ruce zasunula pod jeho bundu.
"Lepší? " zašeptal jí do ucha a odhrnul její černé vlasy. Potom jí začal pomalu líbat na pusu a odtud pokračoval po bradě dolů na krk a líbal jí na šíji.
"Hm, mnohem lepší. " zašeptala slastně Jessica a pro sebe se usmívala.
"Je mi s tebou vážně hezky. Kdo by si to byl pomyslel, že tohle řeknu o největším děvkaři školy. " řekla Jess, když si sedla tak, aby viděla Siriovi do očí.
"Víš jak to je těžký bejt děvkař školy? Musim bejt milej a neodolatelnej, aby o mě holky vůbec zakoply. " ušklíbl se.
"S tvým zjevem seš neodolatelnej sám o sobě až až. " uchechtla se Jessica a dala mu dlouhý polibek.
"Jen mě štve, že o tom nemůžeme říct Jimmymu. " povzdechla si Jess.
"Kdo řikal, že nemůžeme? "
"Víš jak to myslim. Znáš ho, kdyby se to dozvěděl, nakopal by ti prdel a mě by před tebou zavřel kouzlem, který bych neprolomila. " byla z toho opravdu hotová. Prostě to byl její bráška, její nejlepší kamarád, kterej o ní už od malička věděl úplně všechno. Teď je šťastná a zamilovaná a nemůže mu nic říct.

"Stejně se to dřív nebo pozdějc dozví, tak proč to nerisknout už teď? " navrhnul Sirius, Jessica na něj koukala dost nedůvěřivě. "Dokud on o tom nebude vědět, ty nebudeš ve svý kůži a budeš smutná a to já nechci. Jakej je rozdíl jestli se to dozví dneska nebo za pár tejdnů? Naštvanej bude tak jako tak, ale přejde ho to. Jako vždycky všechno. Vždyť ho znáš. Je sice dost tvrdohlavej, ale když uvidí, že sme spolu šťastný tak změkne a bude v pohodě. " ujišťoval ji Sirius a přitiskl si jí k sobě.
"Asi máš pravdu. " pousmála se po chvíli Jess a pevně ho objala. "Tak jak a kdy to provedeme? "
"No, dneska už je docela pozdě. Za dva dny je pátek, tak si můžem všichni sednout v komnatě nejvyšší potřeby, nebo u nás v pokoji, já seženu v kuchyni nějakou whisky, budem trošku popíjet, aby měl lepší náladu a prostě mu to oznámíme. " navrhl Sirius.
"To zní docela dobře. Stejně se tomu nevyhneme, tak s čím čekat, že jo. " přitakala Jess a bylo konečně rozhodnuto. Ze srdce jí spadnul velikej balvan, už to vědomí, že mají plán a řeknou to Jamesovi jí dost ulevilo. Zbytek večera už byla přece jen uvolněnější.
Do hradu se vraceli kolem půl jedenáctý, protože už oba byli poměrně dost prokřehlí.
Zrovna šli po nádvoří k hlavní bráně a nevšimli si, že ve stínu pod stromem někdo sedí. Z toho místa svítilo malinkaté světýlko a linula se vůně cigarety. Jess to zaregistrovala, ale už bylo pozdě.
"Ty hajzle! " vyskočil James ze svého úkrytu, mířil si to směrem k nim a přitom mířil hůlkou na svýho nejlepšího kámoše.
"Bráško, uklidni se. Nech mě to vysvětlit. " postavila se Jessica mezi ně. Poznala, když byl James opravdu nakrknutej a tohle byl jeden z těch okamžiků.
"Tady není co vysvětlovat. Opravdu si myslíte že sem tak blbej? " vyštěkl James na sestru.
"Tak hele Dvanácteráku, neřvi na ní jo? " vložil se do toho Sirius a předstoupil před Jessicu.
"Ty radši drž hubu a neříkej mi, jak s ní mám mluvit! " křičel James, aniž by na Siriuse přestal mířit. V hlavě si promítal, který kouzlo by na něj mohl použít, nenapadalo ho nic dostačujícího pro tuhle situaci.
"Ježiši Jamesi odlož tu hůlku. " naštvala se Jess a zvýšila na bratra tón. S tím to ani nehnulo, nechal hůlku v pohotovostní poloze.
"Nech mě to aspoň vysvětlit prosím. " žadonila a udělala na Jamese psí oči. Tohle ho trošku obměkčilo a tak nic neříkal a čekal.
"Prostě se to tak semlelo. Ani jeden z nás to neplánoval. Ale sme hold teď spolu a ty s tim nic neuděláš. Seš můj bráška a Siriusův nejlepší kámoš, tak se s ním budeš muset nějak vyrovnat. " hučela do něj.
"Já se nebudu dívat na to, jak ti oblbuje hlavu a v tý nejnevhodnější chvíli tě pošle do háje. " rozkřikl se James znova.
"To si o svým kamarádovi myslíš teda pěkný věci. " zahučela Jessica a nasadila naštvanej výraz.
"Já si o Siriovi myslim jen to nejlepší. Jenže co se týče holek, tak vim jakej je. " mluvil James, jako by tam jeho kamarád vůbec nebyl. "Když se jednalo o ty husy, se kterejma spal, tak mi to bylo fuk, jenže teď se jedná o mojí mladší sestru, tak už mi to jedno není. " křičel dál.
"Jenže Jimmy mám pro tebe novinu. Já už nejsem malá holka. Je mi skoro sedmnáct a dokážu se o sebe postarat sama. Já oceňuju, že mě bráníš, co by za to jiný holky dali, jenže sou věci do kterejch tobě nic není a musíš to respektovat. S tim se musíš smířit ať chceš nebo ne! " rozkřičela se teď pro změnu ona. "To že ty naháníš Lily už sedm let si nemusíš vybíjet na lidech, který sou ještě normálně schopný navázat s někým vztah! " vyjelo jí z pusy a hned toho litovala.
James poraženecky sklonil hůlku a svěsil hlavu. Jess ho najednou přišlo líto, tu poznámku o Lily si měla odpustit.
"Ty, jako můj kamarád si mi slíbil, že do Jessici dělat nebudeš! " ukázal James prstem na Siriuse, kterej až doteď kupodivu mlčel. "Víš jak moc jí mám rád a že mi záleží na tom aby byla šťastná a nikdo jí neubližoval. Jednou v životě sem tě požádal o věc, na který mi opravdu záleželo, ale tys to samozřejmě musel posrat! " začínal nebezpečně rudnout v obličeji, což bylo znamení, že jeho naštvání dosáhlo vrcholu.
"Já vim, že sem tě zklamal. " začal se hájit Black. "Jenže brácho, já se zamiloval a ublížit jí je poslední věc, kterou bych chtěl. "
Chvíli nikdo neřekl ani slovo. James si zastrčil hůlku zpátky do kapsy a otočil se k odchodu.
"No vidim, že tady není už vlastně co řešit. " utnul to James. "Vy dva už ste spolu, moje požehnání nepotřebujete, ste přece dva dospělý lidi. "
"Jamesi, neodcházej takhle. " snažila se ho Jess zarazit. Otočil se na ní.
"Hele, upřímně, já vám to přeju. Jen za mnou nelez, až se rozejdete a budeš z toho zas v hajzlu. " podíval se na Jessicu.
"To se nestane. " ujišťovala ho Jess, i když věděla, že tohle zaručit nemůže ani ona, ani Sirius, ani nikdo jinej.
"Kvůli vám oběma doufám, že máš pravdu. " řekl Jimmy. "Kvůli tobě. " ukázal na Jessicu. "Abys neměla zlomený srdce a nelezla zas za mnou, abych tě utěšoval. "
To se Jess dotklo, nevěděla, že pro Jamese bylo takovou přítěží, když za ním přišla nadávat na svoje bejvalý, když se s ní právě rozešli.
"A kvůli tobě. " pokračoval James a podíval se na Siriuse. "Protože tě upozorňuju předem, že jestli něco Jessice uděláš, tak ti vlastnoručně a bez hůlky rozbiju hubu, že si o tebe už žádná neopře ani koště. " to byla docela špatná výhružka. Protože James s jeho famfrpálovými svaly měl vážně sílu a když jednou dal pěstí Jessinýmu bejvalýmu, tak nedopadl zrovna nejlíp.
Potom se otočil k odchodu a naštvaně si to štrádoval k hlavní bráně.
"Jamesi, vrať se! " volala za ním Jess, že to muselo být slyšet až nahoře v hradě. Jenže on už se ani neotočil.
Jessica si poraženecky sedla na studenou lavičku a čuměla do země. Sirius si přisedl vedle ní a objal jí. Nic neříkal a jen mlčel, věděl, že každá hádka s Jamesem Jess odrovná. Nebylo to poprvý a vždycky, když se tak stalo, byl první za kým si přišla postěžovat a zlepšit si náladu. Jenže takhle se ještě nikdy předtím nepohádali. Vždycky to byli jen takový kraviny a nikdy na sebe takhle neječeli.
Lidi, který je možná slyšeli, by si museli myslet, že to na sebe řvou Potter s Evansovou.
Jess vzhlédla a strnule zírala na bránu, ve které zrovna zmizela bratrova silueta.
Takhle si to tedy nepředstavovala.