Everybody should have his own world...

Listopad 2010

4.kapitola - Prasečák II.

25. listopadu 2010 v 14:07 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
*****************************
2. část
*****************************
Ani vám nemusím povídat, že za hodinu už jsme byli tak trochu víc v náladě, nejvíc ovšem Sirius s Jamesem. Na mě začínali zase lézt ty moje kapku nemravné choutky a už čtvrt hodiny sem se snažila přesvědčit Lilianu, aby si se mnou vyměnila místo, páč seděla vedle Remyho. Ha! Konečně sem jí ukecala, stačilo pohrozit randem s Jimmym. Já vim jak na ní, muhehe.
"Remusku, jak se máš? " uštědřila jsem nemalou herdu tomu chudákovi nebohýmu do zad, až vyplivl whisky, které se zrovna napil a skropil tak Siriuse přímo na ksicht. Ten se jen zachechtal, otřel si držku a dál se o něčem(jistě vysoce smysluplném), bavil s Jamesem.
"Jo jde to. " usmál se Remus. Kurňa, ještě není v náladě a já už marně doufala. Já to totiž na Remym moc dobře poznám, když je pod vlivem nebo ne, myslím, že v jeho případě by to poznal asi každý.
"…škola by mě nejvíc osvítila, kdyby začala hořet. " následoval výbuch smíchu. Tohle je jediný útržek, co jsem ze Siriova proslovu zaslechla, ale stačilo mi to. Všichni u stolu se samozřejmě začali tlemit jak pominutý, no jo, alkohol je svině.(ne že by sme se za normálního stavu taky netlemili furt, i když je pravda, že u nás se nedá normálním stavem nazvat nic.)
Sirius se na mě nějako moc dlouho a nějako moc zaujatě koukal. Co koukal zíral, přímo čuměl a mě samozřejmě nemohla napadnout nic jiného než nějaká konina.
"Čumíš jak chleba z tašky! " zpražila sem ho.
*
Bylo už něco po jedenáctý, když kdosi navrhl, abychom se přesunuli k Prasečí kebuli. Což jsem docela uvítala, protože sme už trochu začali řvát(trochu víc).
Tak sme se zvedli, zaplatili(teda spíš Sirius, on to původně nevěděl, ale dneska zve). Úspěšně jsme překonali vzdálenost od jednoho konce vesnice k druhému, zapadli do postraní temné uličky a vrazili do hnusného a zaprášeného lokálu. Smrdělo to tady, jako by si tchoři udělali večírek.
Srazili sme dva stoly dohromady a Sirius se jal objednávání u toho divného pošuka, co na mě vždycky čumí, jako bych byla úplnej magor.
Po čtvrt hodině sem si všimla něčeho krajně znepokojujícího. Byla sem ale očividně jediná.
U výčepu seděl zády k nám jakejsi bělovlasej maník a mě asi po půl minutě přemýšlení odkud ho znám došlo, že to není nikdo jinej než náš pošahanej ředitel.
"A do prkna! " ulevila sem si na naší situaci ještě dost slušně. Jasně že sem řikala, že už sme Brumíka(z piškotu, čokolády a mléka) u Prasečí hlavy potkali, jenže to byla naše první zastávka tady v Prasečáku a tudíž sme nebyl nikdo v takovýmhle stavu, v jakým sme byli teď. Zase to samozřejmě bude všechno na mě, jako vždycky. Jasně všechno sveďte na Stoneovou, ona to rozdejchá. Sem na sebe byla pyšná, že sem už tejden ve škole a ještě sem nechytila školní trest, ale teďka cejtim v kostech, že to zaručeně přijde.
"Neřvěte tak, támhle je Brumbál. " pošeptala sem tím stylem, že mě musel slyšet i ten nahluchlej dědek, co tady nalejval.
"Pane profesore, pojďte k nám! Přece tam nebudete sedět sám! " no jasně, to by nebyl Black, aby neudělal pravej opak, co se po něm žádá. Brumbál se samozřejmě otočil, chvíli si nás všechny měřil zkoumavým pohledem, pak si přisunul židli a sednul si mezi mě a Siriuse.
"Dobrý večer. " pozdravil konverzačním tónem asi tak, jako by se ptal, jestli venku neprší. Jasně, on už je zvyklej a jak říkám, už nás tady i viděl, ale stejně, chlastejte s ředitelem že jo.
"Slečno Stoneová, copak vy tady. " možná usoudil, že já jsem tady ze všech v nejlepším stavu,(což nechápu, jak přišel zrovna na mě).
"No to víte pane řediteli. Je sobota večer, odpočíváme od školy, tak proč se trochu nepovyrazit že jo? " uchechtla sem se. Podle jeho pohledu, který po mě vrhl asi usoudil, že se ve svém dřívějším úsudku, že já sem v pořádku mýlil.
"A co pijete? Doufám, že aspoň nějakou kvalitu. " uchechtl se a zamrkal na nás pod těma svejma půlitrama.

"Jasně! No co si o nás jako myslíte? " ajéje, Sirius se rozjíždí.
"Ježiši Péťo, zase smrdíš jak balení brků od Taškáře. " zakabonil se Dvanácterák. Já sem se samozřejmě začala zase tlemit a rozhodně sem nebyla sama. Když sem se rozkoukala a trochu uklidnila, zjistila sem, že ležim Brumbálovi na rameni a utírám si slzy smíchu do jeho vousů. Váhavě sem se na toho dědulu podívala, koutky mu cukaly potlačovaným smíchem a koukal na mě, očividně se moc dobře bavil. Jeho vousy jsem mu opatrně položila zase na hruď a uhladila, aby se neřeklo.
"Pane profesor, neměl by ste takhle tlumit smích, je to nezdravý, dejte průchod emocím." jasně Jimmyho rady nad zlato, to známe.
"Jak tak na vás koukám, tak vy dáváte průchod emocím často nemám pravdu? " uculil se Albus a prohlédl si celé osazenstvo stolu. Odpovědí se mu dostal další výbuch smíchu. No jo, alkohol je prevít.
"Pane řediteli, povídejte nám něco. Třeba co jste dělal, když jste tady studoval vy. " ježiš ten Black je dneska tak drzej, fakt že to už hraničí se vším.
"Pane Blacku, co bych vám měl povídat. " mávl Brumbál rukou, čímž dal jasně najevo, že nic nehodlá rozmazávat. Jenže vysvětlete to takovýmu jelitu, jako je Sirius, že jo. Ten ho překecával tak dlouho, až konečně ředitel povolil a začal s jednou historkou z mládí. (se divim že si to ještě pamatuje ty jo :D)
"Takže můj příběh začíná v Bradavicích, když se ještě kolem hradu proháněli dinosauři a holky chodili nahoře bez. " započal ředitel svůj příběh, samozřejmě že my se hned po první větě začali tlemit, jak sjetý. Ten divnej výčepní na nás koukal asi takovým stylem, jestli náhodou nemá poslat sovu do Svatého Munga.
"No tak dobře žádný dinosauři tady neběhali, ale ty holky nahoře bez není tak úplně lež. " uvedl to Brumla na pravou míru a potutelně zamrkal. Chlípník jeden :D
"Kecáte! " jistě Sirius se ozval. To bylo hned jasný že ho vidina polonahých holek unese.
"To bylo tak. Ve škole jsem si založil se spolužákama kapelu. Já sem nikdy moc problémy a tak nedělal, ale hudbu jsem měl rád. " začal opět Brumbál.
"Jo a jak ste si říkali? " to zaujalo zase mě, by mě zajímalo, jak se mohla jmenovat kapela, ve který hrál Brumbál.
"To bych raději nerozmazával. " zakecával to ten dědula. Hej to je nějaká volovina, jinak by nám to řek.
"Ale no tak pane profesore, řekněte. " dorážela jsem na něj.
"Dobře jmenovali jsme se zatuchlý trenky. " pane bože já nemůžu dejchat. Ne, uf. Mám pocit že u tohohle stolu nemůže dejchat nikdo, všichni se tlemíme jako pominutý.
"Řekněte nám to. " vypouštěl ze sebe James obtížně, mezi záchvaty smíchu. To víte on je zhulenej, opilej a ještě k tomu retardovanej, to se pak moc neovládá.
"Prostě jsem hrál ve škole v kapele. Založili jsme jí s mými spolužáky asi v pátém ročníku. " začal Brumbál vypravovat.
"A na co ste hrál pane profesor? " bože on ho furt musí někdo přerušovat, teď to samozřejmě nebyl nikdo jinej než Emma.
"Já jsem hrál na bicí, odjakživa mě tenhle nástroj velice imponoval. " odpověděl slušně Brumbál. Ty vole to na mě nemuže mluvit normálně? Jo aha, on asi tim chtěl říct, jako že se mu bicí odjakživa líbili. To řeknu ne. Hej to je po mě, Brumbál za bicíma, to je gól!
"To bylo v šestém ročníku. Byl leden a my jsme se s naší kapelou domluvili, že uděláme koncert ve Velké síni, pro celou školu. Domluvili jsme se s tehdejším ředitelem, ten to velice mile přivítal, bylo to neobvyklé zpestření. Takže jsme se shromáždili s celou školou ve Velké síni, přišli snad všichni, protože to si nikdo nemohl samozřejmě nechat ujít. " vyprávěl Brumbál a na chvíli se odmlčel, aby se mohl napít medoviny, co si objednal. A nám má tady co kázat o pití, pche.
"No tak jsme hráli. Samozřejmě že to nemohlo být jen tak ledajaké. Muselo to být perfektní. Tak jsme s kamarády vytvořili ohňovou a světelnou show. Hráli jsme, všechno bylo skvělé, ale pak se to trochu zvrtlo. Začalo hořet. " zase jsem vyprskla smíchy. No to je pecka, Brumbál podpálil Bradavice a pak, že já sem problémovej typ.
"No, nejen že mi shořely bicí, na který jsem si vydělával celé prázdniny na Příčné ulici, všechna naše aparatura, ale ředitel musel evakuovat půlku školy před hrad. Půlka Velké síně shořela a co nejhůř. Na prach shořela socha čtyř zakladatelů, která stála za tím pódiem. Jediná památka na ně. Takže jsme měli školní trest na každý den až do konce roku. Ale pobavili jsme se dobře. " já už jsem se válela pod stolem. Chápete to? Já ne. Brumbál!
To je dobrý, až uděláme někdy nějakej průser (což na naše poměry určitě nebude dlouho trvat), můžeme mu argumentovat tímhle. Protože pochybuju, že cokoliv, co uděláme bude horší než tohle. Třeba minulej rok jsme se s Emmou trochu opili (jak jinak) a šli ke mně do společenky(Zmijozel), ona s sebou zas měla ten svůj fotbalák, bez kterýho nedá ani ránu. Byli asi tři hodiny ráno a nás nenapadlo nic lepšího, než si s míčem ve společence zakopat. Nešťastnou náhodou sem do stropu udělala prasklinu a jestli to nevíte, tak strop ve Zmijozelu je skleněnej a nad ním je jezero :D No a ono to prasklo a nevím jak se to mohlo stát, ale zatopilo to celou společenku. Každopádně jsem já i Emma měla školní trest každej den dva měsíce.
"Pane ředitel, vy ste prostě kanec. " tahle Siriova věta mě vytrhla z mého přemýšlení, hádejte co bylo pak? No jasně výtlem, no nesmáli by ste se, kdyby nějakej váš kámoš řekl vašemu řediteli že je to kanec?
"No milí studenti. Pobavili jsme se, zasmáli, ale myslím, že už půjdu. Je docela pozdě a musím ještě dodělat nějakou práci. " s těmito slovy se začal Brumbál zvedat ze židle.
"Ale, přece by ste nepracoval, teď, v sobotu večer. " přemlouval ho Jimmy, ale marně, ten dědula se ukecat nenechal.
"Moc to nepřežeňte a vraťte se taky s mírou. Mimochodem ve dvanáct hodin se zavírá hlavní brána, jste si toho vědomi? "
"Nebojte, máme svoje tajný cesty. " mrkl potutelně Sirius.
"Důmyslné. " uchechtl se náš zvláštní ředitel, rozloučil se a odešel. Zase sme zůstali sami. Ještě teď mi tekly slzy smíchu po tvářích z té jeho historky.
*
"Hele možná bych i to. No….jak se tomu říká? " jo Lily a její záseky a vypadávání slov, to je důkaz že je už pod vlivem. "…jo šla!
"Hele to není špatnej nápad. Už sou dvě hodiny ráno. " uculil se Remus, přičemž jsem měla co dělat abych neomdlela, viděli jste někdy jak krásně se umí Remus uculovat? Ach.
Vzali sme to přes Medovej ráj. Museli sme si odemknout, naštěstí tam není žádný poplašný kouzlo, je pravda, že majitel už si zvyknul, že tudy občas chodíme do Bradavic. Tady sme se zdrželi nejmíň čtvrt hodiny, protože Sarah by byla vyžrala celej krám. Nechala sem tam tomu ubožákovi majiteli nějaký prachy, aby nepřišel na mizinu.
Lezla sem jako první, za mnou lezl Sirius. No nemyslete si, že to je nějaká sranda, když za váma leze úzkou chodbičkou nejnadrženější kluk ze školy a co chvíli vám sahá na zadek. Vylezla sem u tý hrbatý čarodějnice, kde cesta v hradě končila.
Tady sme se sekli dalších deset minut.
"Já nemůžu, já nejdu dál. " začal se ozývat řev z tajný chodby, všichni sme byli venku, byla tam už jen Leona. Bože co jí zase je? Doufám že nehodlá vrhnout.
"Tady je to těsný a je tady tma. " ty vole ona začala úplně hysterčit. Ne bože, ona se rozbrečela. Už sem vám někdy říkala, že nesnáším když kdokoli brečí? Nejen že mě to sere, ale hlavně nevim co mám v těhlech situacích dělat. Ty jo ona má úplnej záchvat.
"Nemá ona klaustrofobii? " ozval se Remus jedinej z nás asi nestřízlivější. Kurňa proč mě se musí líbit někdo, koho neožerete ani sedmi skleničkami Ohnivý whisky?
Museli sme spustit záchranou akci. Sirius s Remym drželi Jamese za nohy, ten chytil Leu za ruce a vytáhli jí ven. Bože, že já musim kamarádit s těma největšíma debilama, co na škole sou. Jedna má každej den jinou palici, druhá furt žere sladký, třetí furt čte, čtvrtá má klaustrofobii, jeden je permanentně nadrženej, druhej má hlavu jak smeták a třetí se neožere za žádný situace. Co to je za lidi tohleto.
Kluci museli jít s náma do našeho pokoje, aby odvedli Leu, protože já ani Emma zrovna pečovatelský typy nejsme. Kdybychom byli s Leonou jen já a Emma tak ji tam tutově necháme v tý chodbě ať si řve na celej hrad.
Sirius se samozřejmě velice starostlivě nabídl, že Leonu umeje i uloží a že si k ní lehne do postele, aby se uklidnila, samozřejmě jen kvůli jejímu dobru. Ten kluk je dneska tak vtipnej.
"Dej si voraz, osprchujem ji ledovou vodou, ona se uklidní, hodíme jí do postele a usne jako dřevo. Seš nějakej starostlivej, to ty odjakživa co? " ušklíbla sem se a taktně sem Blacka vyhodila. Nevím jestli se taktně říká tomu, když někoho málem prokopnete obrazem a shodíte ze schodů.
Pro dnešek toho bylo už opravdu dost. I když možná bych se taky měla složit, třeba by o mě chtěl pečovat Remy, to bych si líbit nechala. Klidně i o mojí postel bych se ním podělila. Jenže jak znám to pako Blackovský, tak by ho gentlemansky předehnal a postaral by se o mě sám. Myslim, že rána bych se každopádně nedožila.

4.kapitola - Prasečák I.

25. listopadu 2010 v 14:06 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Opět je tady nová kapitola k téhle povídce. Co k ní dodat? Nevím, prostě žádný smysluplný děj od téhle povídky nečekejte, je to kravina od začátku až do konce je to spíš jen o životě studentů v Bradavicích. Doufám, že se vám kapča bude líbit, je trochu inspirovaná z mého života, tak se neděste. Dost jsem se na kapitole vyřádila…..Prosím moc pište komentáře, speciálně u téhle povídky mě zajímá, co na ní říkáte…..Vaše Maggdinka♥

Prasečák

"Zdar děcka. " práskla jsem sebou na lavici vedle Siriuse, který sebou opět značně škubl. Chudáček, měla bych si dávat pozor, aby ze mě neměl nějakou psychickou újmu. I když si myslím, že v jeho případě je na tyhle obavy pozdě. Emma chtěla zopakovat to co já a skočila vedle mě, bohužel se ale jaksi netrefila a místo toho suverénně zaplula pod stůl, přičemž si nabila tlamu o okraj stolu. Já jsem se samozřejmě okamžitě složila v záchvatu smíchu, div jsem se nezakousla Siriovi do ramene. To by jste prostě museli vidět sami.
Konečně se Emma vyštrachala vedle mě na lavici a v tichosti si začala nabírat jídlo. Ani nemusím říkat, že Sarah se už zase cpala něčím sladkým.
"Miláčku, půjdete si s náma zaplavat? " otočila jsem se znovu na Siriuse, když jsem se aspoň trochu uklidnila.
"Cože? Kam? " no jo, jemu to zase strašně rychle pálí. To zase s Jamesem o prázdninách hulili víc, než je zdrávo co?
"Ty koni, jedeme do Karibiku. Jasně že asi do jezera. " protočila jsem svoje zářivě modrý bulvy.
"Jo ták, už to chápu. " neříkej. "A kdy? " bože.
"No asi teď po obědě. Je tady docela nuda ne? No a jelikož je první víkend, co jsme tady a venku furt šajnuje (svítí slunce), tak proč to nevyužít, že jo. " přidala jsem svůj rozumný argument.
"Oukej, tak třeba ve dvě před hlavní bránou? " vložil se do toho James za což jsem mu byla nesmírně vděčná, protože podle své reakce nevypadal tak natvrdle jako Black. Že by hulil o prázdninách jenom Sirius?
"A kdo všechno půjde? " aha, já si myslela, že Jimmy zmoudřel.(Dobrej vtip.) Ale jemu jde jen o to, že tam jde i Lily.
"No všechny z našeho pokoje ty jantare. Plus červená Karkulka a Pták Ohnivák. " zašklebila jsem se ironicky. Podle výrazu obou kamarádů můj trapný vtip ani jeden z nich nepochopil.
"Jde i Lily? " kristepane, za co mě trestáš?
"Ano Jamesíčku, jde. " pokusila jsem se o co nejsladší hlásek, na což by mi ale nemohl skočit ani ten největší idiot.
"I Mendézová? " bože, líp mi je na světě, když Black mlčí.
"Já na to nemám. " vydechla sem rezignovaně. "Remy vysvětli jim to, jestli si to teda pochopil. Myslim, že tak blbá ještě nejsem a že takovouhle polopatickou odpověď pochopí každej i od takovýho magora jako jsem já. "
Radši jsem se zvedla a rychle zdrhala pryč z Velké síně, aby se mě ještě zase nezačali na něco vyptávat. Chápete jak já, taková milá, hodná(no..) a inteligentní(tak ne no) dívka se může bavit s takovejma retardama?
*
"Tu som. " jela jsem z prvního patra do přízemí po zábradlí a kluci už dole čekali, tak jsem na sebe musela nějako upozornit ne? Vzala jsem si jen vršek od plavek a přes spodek jsem si dala kraťasy, který stejně moc nezakrývali. Na co se strojit, když se za chvíli svlíknu, no ne? Ručník jsem měla přehozenej přes krk. Sirius na mě koukal, jako by vánoce přišli dřív. Bože to je fakt prase tenhle chalan.
"Sledujte jakou tam skočím šipku! " ne bože chraň nás, modlila jsem se v duchu, když se Emm rozeběhla s odhodláním skočit do vody.
"Emmo, počkej, tam…" prásk. Lidi držte mě někdo, dneska se celej den jenom tlemím. Ta holka se mi snad jen zdá.
"…je málo vody. " dořekla Lily, když už se dávila smíchem. Emmě jen nohy čouhali z vody ven, pravděpodobně se zapíchla do bahna, protože v týhle části bylo opravdu málo vody. Všichni jsme se při tom pohledu váleli smíchy, kdyby jste viděli ty nohy, jak sebou škubou věřte, že by jste tam taky jen tak nestáli.
Sirius se kupodivu zachoval duchapřítomně a skočil do vody, chytil Emmu za nohy a vytáhl jí.
Teď už jsem opravdu na zemi, co na zemi, válím se v nějakým rákosí kousek od hnízda divokejch kachen. Emma má celej ksicht až po ramena od bahna, je po mě.
"To je vážně vtipný, ale to že jsem se málem utopila zjevně nikoho nezajímá. " nakrkla se Emm, vylezla z vody, opláchla si svojí bahenní masku, sedla si na svůj ručník a na znamení uražení se k nám obrátila zády. Já jí to ale nesežeru, na mě si holka nepřijde.
"Hej Emmy, tváříš se jako někdo kdo neuspěl v konkurzu na striptérku. " křikla jsem na nyní blonďatou kamarádku s růžovým pruhem v palici. Ta obluda chytila jak jinak výtlem a po dlouhý době jsem jí konečně přemluvila, ať se mnou jde do vody.
Emm si pro jistotu došla až na lávku a skočila jenom po nohách. Já šla na lávku taky, ale skočila jsem šipku, protože vím, že tady už je hloubka a navíc, protože nejsem takový tele a umím skákat šipky.
Vynořila jsem se ale vzápětí zase ponořila, pod jakýmsi nátlakem.
"Uááá! " duchaplný projev nemyslíte? Právě jsem se totiž vynořila z vody, protože mi nějakej debil skočil za krk a já se nemohla vynořit. Jakmile jsem popadla dech, začala jsem pátrat, kdo je nejblíž, kdo je mým skoro vrahem a koho tudíž můžu pořádně nakopat do prdele.
Kousek ode mě stál James s nevinným výrazem a pískal si, jako kdyby tam stál jen tak úplnou náhodou.
"Já tě zabiju paroháči. " vrhla jsem se po něm. On je ale takovej celkově pohyblivej, jestli mi rozumíte. To možná proto že je kapitán pošuků (tak říkám Nebelvírskému famfrpálovém týmu.)
"Jo a co mi uděláš? Měl bych se bát? " ten parchant nasadil starostlivý, až vyděšený výraz a začal vřískat jako nějaká dilina, takový jaký běhaj za Siriusem. Já jsem se složila v dalším záchvatu smíchu (překvapivě?). Už jsem vám říkala, že tlemit se pod vodou je trochu nepraktický?
"Co, uchechtáš mě k smrti? " šklebilo se to pako střapatý, zatímco já jsem se topila kvůli tomu, jak jsem se pořád strašně tlemila.
"Sam lásko, chceš dát první pomoc? " jasně tohle hovado aby se neozvalo co? Samozřejmě, Sirius.
"To se opovaž, tohle máme za sebou. " ušklíbla jsem se, už jsem konečně byla schopná mluvit. Tichošlápek Jamese pro dnešek zachránil, ale o pomstu nepřijde, to ať si chlapeček nefandí.
"Moc se neraduj. " zchladila jsem Pottera, když jsem viděla, jak se vítězoslavně uculuje. "Až se mi dostaneš pod ruce, narvu ti ruku tak hluboko do krku, že vytáhnu cedulku od tvých spoďárů. "
zbytek osazenstva co ještě nebyli ve vodě se samozřejmě začali tlemit, i Emma, která už se máchala, přičemž zaplula kamsi do rákosí.
"Hej Lily, pojď do vody a ty Fishko taky. " zařvala sem na Lily a pokud to někdo nepochopil na Sarah(jmenuje se Fischerová, tak jí říkám Fishko, chápete?)
"Jasně už jdu. " uculila se ta rezatka, došla si na kraj lávky a skočila dvojité salto pozadu. Čumíte co? Moc se to k Lily nehodí, já vím. Sama jsem se divila, když mi řekla, že od malička závodně skákala do vody, než se dozvěděla, že je čarodějka. Teďka už skáče jen o prázdninách a tady ve škole, když chce zamachrovat. Docela jí i závidím, kdybych tohle uměla já, okamžitě bych to využívala na balení kluků.
"Jo jen se trochu nasvačim. "
bože, to prase zase už žere nějakou čokoládu. Nechápu to, Sarah žere sladký jako pominutá, ale hubená je jak tyčka. Kdyby měla normální metabolismus, jako kdokoli z nás už by z ní byla pěkná koule.
V šest hodin jsme se odtamtud vykopali. Vykopali, skoro doslova, málem jsem totiž zkopala Siriuse, protože se mi snažil rozvázat vršek od plavek. Nikdo jsme neutrpěl žádnou újmu, jen jsme si dali závody v plavání, přičemž Sar stáhnul nějakej ďasovec, kterého jsem ovšem duchapřítomně zlikvidovala. Samozřejmě zabodovala i Emma,(no jo, ta aby zase něco neudělala). Při skocích do vody skočila na hejno nějakých kačen, co si tam plavali, takže vám ani nemusím říkat, jaký to pro nás, věčně se tlemící magory bylo pozdvižení.
"Hej, nepůjdeme dneska do Prasečáku? " navrhla Emm u večeře.(Tak říkáme Prasinkám)
"Hej ty možná nebudeš až tak blbá. " ušklíbl se Sirius. No, o tom by se dalo polemizovat.
"Šli by ste? " otočila se Emma na nás ostatní a čekala odpovědi. Tak nějak jsem vycítila, že i kdybych nechtěla, tak Emma by se se zápornou odpovědí nesmířila. Všichni jsme to radši odkývali, protože nechtějte vidět Hecku(tak jí občas říkáme), když jí někdo nebo něco naštve.
Domluvili jsme se na devátou večer. No co, vždyť zejtra je teprve neděle a noc je ještě mladá. Navíc moje vyhlídky by nemuseli být tak špatný ne? Jde tam přece i Remus, v hlavě už se mi začali rodit kapánek úchylný plány.
*
"Tak co, jak vyrazíme? Já bych to vzala normálně pěšky, dyť Brumla už si zvyknul, že si o vejkendu občas zajdeme do Prasečáku. " navrhla jsem jako první, když jsme se v devět sešli před hlavní bránou.
"Občas? Myslíš asi každej vejkend ne? " ušklíbl se Black. No jo, ten aby neměl poslední slovo. "Třeba si tam taky zajde, dyť chodí k Prasečí hlavě ne? Nezajdeme tam taky? Nebo poctíme návštěvou Košťata? "
"Já bych dala obojí. Začala bych u Košťat a až budeme trochu pod vlivem, tak bych se přesunula k Hlavě, tam tolik lidí nechodí, tam můžeme řvát. " ušklíbla se Sarah a já musela uznat, že má pravdu.(Což se moc často nestává)
Jak jsme se dohodli, dorazili jsme ke Třem Košťatům. Samozřejmě že ty dvě hovada( jasně že myslím Jamese a Siria), se po cestě zas fest zhulili, takže do pajzlu přišli už v náladě. Ani vám nemusím říkat, co zase mleli za voloviny, i když v jejich případě se to moc od normálního stavu nelišilo.
"Tak hospodo, kde to vázne? " zabušil Sirius mocně do stolu, přičemž se samozřejmě celej lokál otočil, na což už jsem si ale jaksi za ty léta praxe zvykla. Ani ne za minutu k nám přikvačila Rosmerta, mladá hostinská, která se Siriusovi moc líbila. Nechápu, že tak hezká a milá holka jako ona dělá v takováhle začouzený a hnusný hospodě tady v nejzapadlejší části Anglie, ta by si mohla dovolit pracovat i jako striptérka v nějakým baru v Londýně. No to jsem se dostala trochu jinam.
"Co tady řveš? Co si o sobě jako myslíš? Já vás vidim, ale nemám čas jen na vás. Si myslíš, že když Siriusek zakřičí, že já se jako přiženu? " okřikla ho Rosmerta odvážně. Ta se holka nebojí. I když taky čeho, ta je na tohle zvyklá, podle toho co jí sem chodí za degeny. "Taky si laskavě uvědom, že nejseš ještě plnoletej a že bych ti taky nemusela nic nalejt. " Fíha, ta je neska nějaká ostrá nezdá se vám?
"Ale no tak Rosy, on to tak nemyslel, on už je trochu mimo. Přines nám prosím lahvičku Ohnivý whisky a skleničky jo? Díky. " ujala jsem se toho radši já, když sem viděla, že to pako Blackovský už zase otevírá rypák, aby něco řekl.
"Jasně Sam. " usmála se Rosmerta a najednou změnila tón. No jo, hold mě má ráda, já mám totiž na lidi dobrej vliv, jestli jste si toho ještě nevšimli. "Jo tak on je už zhulenej! " dodala, když jí to konečně došlo. "Jo tak to už chápu. "
Po chvilince byla zase tady i s vytouženou flaškou. Neměla jsem radši objednat dvě? Vždyť nás je tady jak důchodců u výprodeje. No posuďte sami, že devět lidí, na jednu flašku je trochu moc. Pro jistotu jsem hned objednala další.

9.kapitola - Tajemství v Bradavicích

17. listopadu 2010 v 0:10 | Maggdinka |  *Potterovi s.r.o.*
Ano a devátá kapitola Potterovi s.r.o. je na světě. Pamatujete na minulou kapitolu? Pokud jste jí četli tak uvidíte, jak se to bude rozvíjet dál. Jak se Sirius zachová a co udělá? Vyvine se něco mezi ním a Jessicou? V týhle kapitole se to dozvíte. Takže si užijte čtení a moc prosím o komentáře…..Vaše Maggdinka♥




Jessica večer čekala na Siriuse jak se domluvili. Seděla tam s Lily a opisovala si od ní poznámky z hodin, který dneska zameškala, aby se s tím nemusela crcat o víkendu. K Lilyiný smůle tam s nima seděl i James, který s Remusem hrál Řachavého Petra.
"Do háje Pottere, běžte si tu kravinu hrát někam jinam! " vyjela na Jamese Lily, protože už nemohla vydržet ten bordel, kterej ta hra nadělala.
"Hele klídek jo? Nádech a výdech, Evansová. Počítej do deseti. " odpověděl ledabyle James. Lily na něj čuměla, jako by spadla z Marsu. Byla zmatená, jak Maďar v kukuřici. James jí nic neodsekl, ani se nezačal hádat, prostě nic. Jess pobaveně koukala na zrzavou kamarádku, jak čumí na jejího bráchu.
O půl desátý večer do společenky konečně přišel Sirius. Jess se po něm po očku podívala, on jí naznačil, ať chvíli počká a zmizel v klučičích ložnicích. Po dvaceti minutách se zase objevil.
"Nepůjdete si někdo zakouřit? " optal se všech přítomných kamarádů.
"Sory, teď s Moonym hrajeme. " odpověděl James, aniž by se na Siriuse podíval.
"S tebou jít kouřit? A sama? Jinak zdravej jo? " odpálkovala ho Lily.
"Ale jo, já půjdu. " přikývla Jess jen tak mimochodem.
"Si děláš srandu ne? Odmítnu, abych nemusela bejt s jedním debilem a ty mě tady necháš s tim druhym. A ještě těžko rozhodnout, kterej z nich je větší. " spérovala ji Lily naštvaně.
"Hele Evansová dej si pohov jo? Běž si za Cromwellem a vrzni si, třeba pak nebudeš pořád tak podrážděná. " vyjel na ní Sirius. Jess se začala smát, ale jakmile viděla Lilyin vražedný pohled, rychle zmlkla. Radši se rychle vypařila a prolezla portrétem.
Sirius prolezl hned za ní a mlčky se vydali na nádvoří. Na chodbách bylo liduprázdno, přece jen už bylo skoro deset hodin a tudíž už skoro večerka. Jim dvěma to ale nevadilo, školní řád tak úplně nikdy nedodržovali. Navíc v Bradavicích platilo pravidlo - když tě nechytí Filch nebo McGonagallová, tak si courej kde chceš a kdy chceš.
Nesedli si přímo na nádvoří, ale vzali to až za skleníky, kde byla za keřem skrytá jedna lavička o který věděli jen dobrý průzkumníci. A že Pobertové včetně Jessici znali v Bradavicích a okolních pozemkách každej kout.
"Tak už to je. " hlásil Sirius, jakmile se posadili a zapálili si cígo.
"Rozešel ses s ní? " chtěla se Jess ujistit, že Sirius opravdu mluví o tom, o čem myslí.
"Jo, rozešel. Řekl sem jí, že to s ní prostě nemá cenu, že není ta, kterou hledám. " upřesnil to.
"Jo a jak to vzala? "
"No, docela dobře, když pominu, že v každý větě byly nejmíň dvě sprostý slova. Ale myslim, že si nějaký extra velký naděje nedělala, vzhledem k tomu, že moji pověst moc dobře zná. A jak ji znám, dlouho z toho zdeptaná nebude, ta už se zejtra objeví s někym novym. " ušklíbl se Sirius.
"Takže teď už nemusim mít vůbec žádný výčitky, když udělám tohle. " přitiskl si Jess k sobě a vášnivě ji políbil.
"Hm, musim říct, že teď když už nejseš zadanej, je to ještě lepší než včera. " zavrněla Jessica blahem.
"Ale Jamesovi radši stejně ani slovo, ok? " ujišťoval se Sirius.
"Kolikrát se mě na to budeš muset furt ptát? Ty seš sice jeho nejlepší kámoš, ale já sem jeho ségra a znám ho o jedenáct let dýl než ty. "
"Pocem! " uchechtl se Sirius a přitáhl si jí k sobě.
*
Když přišli do Nebelvíru hodiny na věži už odbíjeli jedenáctou. Ve společence bylo ještě docela dost lidí, protože byl pátek.
"No kde ste byli takovou dobu? Sem šel na nádvoří na cígo a nenašel sem vás tam. " spustil hned James, jakmile je viděl procházet obrazem tý tlustý důry.
"My byli u jezera a kecali sme si. Sme nějak zapomněli na čas. " vymýšlela si rychle Jessica. Kdyby mu řekli, že byli na tý schovaný lavičce, určitě by mu ledacos došlo.
"Byl sem i na mostě, díval sem se i na břeh jezera a nikdo tam nebyl. " opáčil James a oba dva si je pořádně zkoumal.
"Páč sme se procházeli. Neseděli sme víš, brácha. " odpověděl tentokrát Sirius. Jessica nerada bráškovi kecala, ale musela uznat, že lepšího partnera než Siriuse si na rychlý vymejšlení výmluv vybrat nemohla.
"Kde je Lily? " zeptala se Jess pak, protože teprve teď si všimla, že to rezavý tele tam s nima není. "Už to tady s tebou nemohla vydržet? " popíchla Jamese.
"Náhodou já jí dneska nic neřek. Ani jednou sme na sebe nevyjeli. " hlásil pyšně James a tvářil se jako prezident zeměkoule.
"Když šel James kouřit, tak odešla. Říkala, že jde za Jayem. " vysvětlil Remus. Jess protočila oči. Zas ten Lilyin zajíček. Už toho měla vážně plný zuby. V porovnání s nim byl Sirius minimálně o deset tříd výš. Sirius byl teda o hodně výš než většina kluků, který kdy poznala.
"No tak já si pujdu lehnout. " ukončila Jess debatu.
"Cože? Dyk je dneska pátek a je ještě dost brzo. Nechodíš spát dřív než o půlnoci. " nechápal James.
"No vždyť než se vykoupu a tak, tak ta půlnoc bude. Navíc mi pořád není nejlíp. Ráno sem si pěkně vyčistila žaludek. " ušklíbla se Jessica, při vzpomínce na dnešní ráno s hlavou v záchodový míse.
Všichni tři jí popřáli dobrou noc a ona odešla. Seděla dlouho na posteli, nemohla se vůbec dokopat k tomu, aby cokoliv udělala. Pořád musela přemýšlet nad sebou a Siriusem. Nemohla tomu prostě uvěřit. Ona a Sirius…
"Tichošlápku moc se mi to nelíbí. " ozval se James. Byla asi jedna hodina ráno a ve společence seděli už jen oni dva, i Remus si už šel lehnout.
"Co se ti zas nelíbí Dvanácteráku? " nechápal Sirius. Celou dobu tady vymejšleli jakou hovadinu zase někomu provedou a najednou James uplně změnil tón hlasu.
"Zase se až moc motáš kolem mý ségry. Nepamatuješ, co sme si domluvili? "
"Jo to si pamatuju. Jamesi, víš že mám Jess rád a je jako moje vlastní sestra, takže to neznamená, že se na ní najednou vyseru, nebudu se s ní bavit a je tak chodit ven jen proto, že ty seš paranoidní a vidíš v tom zas bůh ví co. " Sirius nerad nejlepšímu příteli lhal, jenže se na tom s Jessicou domluvili a navíc věděl, jak by to dopadlo, kdyby na Jamese najednou vybalil, že je s jeho sestrou.
"Mám k tomu svoje důvody. " zabručel James naštvaně.
"Jo a jaký? Nepřijde mi, že bych se k Jess choval nějak jinak, než někdy předtím. " trval si Sirius na svém. To byla náhodou i pravda. Sice teď spolu byli, což James nevěděl, ale nezdálo se mu, že by se on nebo Jessica chovali jinak.
"Prstě se na ní díváš uplně jinak než dřív. Ty to asi ani nevnímáš, ale já moc dobře vidim, že se k ní většinou chováš jako k těm husám, který se vždycky snažíš sbalit. Pamatuj si, že Jess není žádná husa! Je to nejlepší holka na světě a žádná jí nesahá ani po kotníky. " vyhrožoval Jimmy.
"Já vim, že to není žádná husa. Co si o mě myslíš? A je jasný, že je pro tebe naprosto bezchybná. Je to tvoje ségra, kterou chráníš. Odjakživa a před každym si jí chránil. " bránil se Sirius.
"Já jí musim chránit! Přede všema chápeš? Ona je sice chytrá a neskočí na každou hovadinu, jenže zároveň je to strašně krásná holka, kterou by každej druhej rád dostal do postele. Ona na to sice nevypadá a nechová se tak, ale je dost křehká a citlivá. A proto jí musim chránit, protože bych musel zabít každýho kdo by jí ublížil. " James se Jessici zastával. Byla to prostě jeho malá sestřička. I když byli dvojčata a byli stejně staří, ona pro něj navždy bude ta malá copatá holka, se kterou vyrůstal.
"Jamesi, nemusíš mi tohle pořád připomínat a opakovat. Já tohle všechno vim. A ujišťuju tě, že já jí ublížit nehodlám. Sám bych se za to totiž musel zabít. " snažil se ho Sirius uklidnit. Zdálo se že to zabralo, protože James se uvolnil a pohodlně se opřel v křesle.
Najedou se otevřel obraz a dovnitř vpadla Lily. Když je dva zahlídla, byla dost vykulená. Myslela si, že tady už touhle dobou nikdo nebude.
"Copak Evansová, vzala sis k srdci radu, co sem ti dneska dal? Budeš teď už konečně příjemnější? " Sirius si prostě musel rýpnout.
"Na vás nebudu příjemná, ani kdyby z nebe padaly jednorožci. " odsekla Lily. "Co tady vůbec ještě děláte? " dodala pak a založila si ruce na prsou.
"Sory mami, už sme se chystali spát. " ušklíbl se Sirius ironicky. Lily na to radši nic neříkala a jen se zeptala. "Kde máte Jessicu? "
"Asi v jedenáct odešla do ložnice. Asi už bude spát. " tentokrát jí odpověděl James, což Lily kupodivu docela uvítala, protože Black by si neodpustil zase nějakou poznámku. Nic neřekla, ani nepopřála dobrou noc a vyběhla do ložnice.
Všechny spolubydlící už spaly, tak vlezla do koupelny. Výhoda příchodů dlouho po večerce je ta, že tady koupelny neblokujou takový existence jako třeba Shelby.
V rychlosti se osprchovala a šla si lehnout. Téměř okamžitě usnula.
*
"Au! " vykřikla Lily, to jí vzbudil náraz nějakýho předmětu do hlavy. Zamžourala a viděla před sebou Jess.
"Hyeno, já tě zabiju. Víš jak nesnáším, když mě někdo budí. " zabručela a přehodila si polštář přes hlavu. Jenže ta černovlasá příšera, která si řikala její kámoška jí polštář nemilosrdně vzala.
"Vzdávám se. Co chceš? " vyjela na Jessicu nevrle.
"Pojď se mnou na cígo. "
"Zapomněla sis vzít prášky na hlavu? Kolik je hodin? " odpálkovala ji a lehla si i bez polštáře.
"Skoro půl osmý. " hlásila Jess. "Dělej Lilyano poď. Stejně už neusneš. Já tě znám, když se jednou vzbudíš, tak nemáš šanci. " ušklíbla se škodolibě. Lily chvíli ještě ležela, ale po chvíli rezignovaně rozhodila rukama a posadila se. "Máš to u mě ty svině, jasný? " zavrčela.
Jess už na sobě měla džíny a mikinu, tak netrpělivě čekala až se madame Evansová uráčí taky oháknout. Ta na sebe natáhla polorozervaný džíny, vytahaný tričko a přes něj kostičkovanou flanelovou košili.
"Tak povídej. Cos zase provedla? " vytasila na ní hned Lily, jakmile sešli do společenky a odtud pokračovali ven na chodbu.
"Proč bych měla něco provádět? " nechápala Jess a přemejšlela, jestli to má její dlouholetá kámošky v tý rezavý šišce v pořádku.
"Nedrážkuj. Ty vyspáváš vždycky dlouho a takhle brzo mě taháš z postele jen když se něco stalo. Takže co to je tentokrát? "
"Holka, jedna nula pro tebe. Máš mě vážně prokouklou. " povzdechla si Jessica. Doufala, že na ní Lily nic nepozná, ale pravda je, že nemohla pořádně celou noc spát. Pořád musela myslet na sebe a Siriuse a taky na Jamese. Nechtěla mu lhát, vždycky si s bráškou říkali všechno, takže jí tahle situace deptala. Jenže věděla, že nemůže jen tak za ním nakráčet a říct: ahoj brácha, randim s tvým kámošem, kterej už se vyspal s půlkou školy, není to báječný?
Zrovna došly na astronomickou věž, kam se rozhodli jít na cigáro pro dnešní ráno. Chce to přece nějakou změnu, nemůžou furt chodit jen na nádvoří. Tam choděj beztak hlavně proto, aby vytočili McGonagallku a ta tam v sobotu v osm ráno určitě šmírovat nebude.
"No tak povídej. " pobídla kámošku zrzka, jakmile si sedly na cimbuří a zapálily si.
Jess začala vyprávět. Jak se jí začal Sirius líbit, jak žárlila na Stacy, když s ní začal chodit. I to, jak se poprvé políbili. Nakonec i to, jak se se Stacy rozešel, aby mohl bejt s ní.
"Děláš si ze mě kozy? " Lily byla naprosto v šoku. Čuměla na Jessicu s držkou otevřenou dokořán. Nemohla tomu prostě uvěřit.
"Věděla sem, že budeš takhle vyvádět. " odsekla Jess dotčeně. Nemohla to sice před Lily držet v tajnosti, ono už bohatě stačilo, že musí kecat bráchovi. Její reakce jí ale naštvala, může aspoň trochu předstírat, že je z jejího štěstí nadšená.
"Já nevyvádim. " bránila se Lily. "Prostě tomu jen nemůžu uvěřit. Ty a Black. Nechápu jak tebe mohl zblbnout. Víš skoro nejlíp ze všech, jakej Black je a seš chytrá, nikdy ses nenechala od nikoho nachytat. Jo jasně potkala si pár blbečků, ale to bylo něco jinýho."
"Jenže Sirius je jinej. Nemysli si, já moc dobře vim jakej byl a jak se choval vždycky k holkám. Ale ke mně se vždycky choval moc hezky a teď taky. Navíc, ve čtvrtek mi řekl že se rozejde se Stacy a hned v pátek večer za mnou přišel, že už to udělal. Dodržel svoje slovo a dobře víš, že to vždycky Sirius nedělá. " trvala si na svém Jess.
"Hele, dělej jak myslíš. Neřeknu ti, že sem z vašeho vztahu vodvařená, víš, že Blacka nemám ráda asi stejně jak tvýho bratra a jen tě předem upozornim, aby ses na něj moc neupínala, protože když ti ublíží poneseš to blbě. A to já nechci. Ale nebudu ti do toho nijak kecat, je to tvoje věc. Dost silně o tom pochybuju, ale třeba vám dvěma to vyjde. Přece jen je pravda, že ste vždycky spolu byli v cajku. " odvětila Lily, aby Jessicu aspoň částečně uklidnila.
"Díky Lil. " usmála se Jess vděčně.
"Jen chci vidět, jak se na to bude tvářit tvůj zlatej bratříček. Dost tě ochraňuje, takže si myslim, že se mu představa vás dvou nebude moc zamlouvat. "
"Se Siriusem sme se dohodli, že to Jimmymu zatím neřekneme. Siriusovi by minimálně rozbil hubu a mě by zavřel klidně i do Azkabanu, jen abych se nedostala do Siriovi blízkosti. " oznámila Lily jejich plán. "Takže prosím, ani slovo bráchovi ok? "
"Prosím tě, co já bych mu tak měla vykládat? Nebavim se s nim, je to debil a ty seš moje nejlepší kámoška, tak kterou variantu myslíš, že si vyberu? " ujistila ji Evansová.
"Dík Lil, seš zlato. " objala ji.
"V tvym zájmu doufám, že ti neublíží, protože jinak pomůžu Potterovi ho zaklít. Třeba vám to fakt vyjde. " pousmála se na černovlásku. Jess jí úsměv s vděčností oplatila. Byla ráda, že to Lily vzala tak dobře a podporuje ji. Kdyby tak věděla, že to s takovým klidem vezme i její bráška.

3.kapitola - Létající kočka

17. listopadu 2010 v 0:09 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Koumete to jo? Už třetí kapitolka k nejnovější povídce je na světě. Chápete to? Já ne:D Strašně mě prostě baví, je správně ulítlá a střelená. Moc ráda takovýhle povídky čtu, tak doufám, že jsem je svým psaním nijak nezohyzdila. Prosím komentujte, konstruktivně, chci vědět co a jak se vám líbilo….Vaše Maggdinka♥

Létající kočka

"Stoneová, Heckersová a Fischerová, zase pozdě! " spustil na nás Semen, hned jak jsme přiběhli k Zapovězenému lesu, kde se odehrávala péče o kouzelné tvory. Byl to neuvěřitelně slizký a ohavný učitel už od pohledu.
"My se omlouváme pane profesore měli jsme menší nehodu. " začala jsem si rychle vymýšlet.
"Opravu? A smím vědět jakou? " zeptal se úlisně ten slizoun.
"Nemůžete. " celá Nebelvírská část třídy propukla v hlasitý smích. "To je soukromé. " odbyla jsem ho. Dál už se tím raději nezabíral, rozdal nám práci a celou hodinu už na mě nepromluvil. Taky věděl proč.
*
"Já ho tak nesnáším! To je jedna z mála věcí na který se těším, až odtud vypadnem - už toho krypla neuvidim. " vyprskla jsem, jakmile zazvonilo a my jsme se pachtili do kopce zpátky do hradu. Rovnou ty Bradavice mohli postavit v Himalájích, co sem nějakej horolezec?
"Ty to máš ale ještě dobrý, ale kdybys ho viděla, když jsem přišla. To bylo zase, ááá slečno Evansová, jakpak se vám daří? Jak střelená kosatka. Ještě ten jeho pohled do výstřihu, jsem myslela, že vyhodím. " odfrkla si Lily znechuceně. Semen po ní totiž jel, bylo to jasný. Pořád s ní nějako komunikoval a furt si jí prohlížel jak u stánku zboží na tržnici.
Přišli jsme na nádvoří a já zahlédla jeden lákavý objekt, který mě přímo vyzýval k tomu, něco udělat.
"Nekuř! Chcípneš! " vypískla jsem a skočila jsem Siriusovi na záda. Ten vdechl dým z cigarety a zakašlal se a přestal až když jsem mu uštědřila pár hedr do zad, přičemž jsem ho málem vystřelila z bot.
"To ti teda pěkně děkuju. " otočil se na mě se slzami v očích od toho kašle a típnul skoro dokouřenou cigaretu.
"Zas čudíš jo? " začala jsem si hrát na naštvanou a dala jsem ruce v bok.
"Nekouřim, jen pokuřuju. Víš že já nekouřim skoro vůbec, jen tak občas. " bránil se Tichošlápek. "Ty taky nejsi svatá, taky si občas zakouříš, tak co. " dodal na svoji obranu. Na to už jsem neměla co říct, protože to byla pravda. Jako nemyslete si nic špatného, stačí že chlastám jak hovado, ale občas si nějakou tu cigaretku dám.
---------------------------
"Uááá, díky bože! " super a je to zase tady, Emm a ty její mozkový výlevy. Rozpřáhla ruce a práskla sebou jako prkno na postel. Bohužel se trefila trochu špatně a z postele sletěla na zem, přičemž strhla i nebesa nad postelí. Já už jsem se válela smíchy po zemi, protože pohled na ní, jak vykukuje zpod červených nebes byl neuvěřitelný.
Aby jste rozuměli, ona se tak radovala jenom proto, že jsme přečkali první den školy. Počkat, teď mě tak napadá, to jako bude dělat každej den? Néé, pomoc, bože!
"Hele děcka, než půjdeme na večeři, ještě si dám pár temp kolem špuntu ve vaně. " oznámila nám Sarah a zabouchla se v koupelně. Svině jedna drzá, já jsem tam chtěla zrovna jít.
*
"Jé! " Sarah se rozeběhla ke stolu a smetla při tom pár druháků. Ano jsme na večeři a ona zřejmě na stole uviděla něco "strašně skvělého".
"Hele krize. " ozvala se zničehonic Emma, jejíž vlasy měli pro změnu zářivě červenou barvu a měla je na krátko jen po ramena.
"Co zase? " ozvala se Lily a protočila oči.
"Jsme tady už druhej večer a nic se neděje, já se nudím. " zaúpěla Emma.
"Ježiši, jsme tady teprve jeden den. " nechápala Leona její myšlení.
"Hele, říkejte si co chcete, ale chce to něco podniknout. " založilo si to střapatý momentálně červený tele ruce na prsou.
"Heleď jestli chceš nějaký povyražení, zajistím ti zejtra školní trest a máš to. " pohrozila jsem jí smrtelně vážně, až mi z vidličky ulítla brambora a pověsila se nějaký holce na vlasy.
"Ne, jen to ne. "
"Vidíš, tak nemel. "
*
"Mám nápad, půjdeme bruslit! " zvolala jsem nadšeně. Právě mě totiž napadl fakt super nápad.
"Jo až na to, že je teprve září a venku je momentálně asi tak dvacet stupňů, ale jinak v pohodě. " ušklíbla se Sarah.
"Hele buď ticho a radši se běž nažrat. " odsekla jsem nakvašeně. Tady člověk projeví ochotu a něco ho napadne, abychom se nenudili a oni s nim takhle zametou. Tss.
"Já na vás seru, jdu ven. " vstala jsem z postele. Najednou jsem začala pociťovat podobný pocit, jako Emma u večeře a to ten, že jsem se taky pěkně začínala nudit.
"Jdete někdo se mnou? " ohlédla jsem se po pokoji.
"Jo já jdu. " vyskočila Sarah.
"Že váháš. " přidala se Emma, která můj nápad uvítala. Hlavně aby nemusela sedět nebo ležet déle jak půl hodiny.
"Ne já nepůjdu, mám rozečtenou kapitolu. " usmála se Lily zpoza nějaké bichle. Bože, zas ty její knížky, já jí tu knihu snad omlátím o tu její rezavou palici. Už jsem se zmínila jak mě strašně štve s tím čtením že jo?
"Já si musím dolakovat ještě nehty. " vztyčila Lea prsty na kterých byl rudý lak, ovšem ona si tam chtěla udělat srdíčka, nebo nějaký další nechutnosti, protože tohle byla podle ní naprostá nuda.
"Lea je čím dál větší barbínka. " odfrkla si Emma, jakmile jsme prošli naším vchodem s úchvatným kaprem.
"To je ta její mexická krev prosimtě, nech jí žít. " mávla jsem rukou nad tímto tématem, které nebylo potřeba už rozebírat. Leona prostě byla naše krásňoučká bárbí a to už se jen tak nezmění.
"Něco bych podnikla, je to strašný. Jsme v Bradavicích a je tady nuda. " vykřikla jsem a vzápětí sjela po zábradlí schodiště do nižšího poschodí, načež jsem si pěkně tvrdě nabila držku.
"Tak jdeme za klukama ne? Bude aspoň nějaká sranda. " navrhla Sarah a já i Emma jsme moc dobře věděli, že myslí naše drahé Poberty.
"Jo a jak se tam asi dostaneme? " pronesla jsem opět jednu z mých inteligentních vět, místo toho, abych stihla zapojit i mozek.
"Jo a já asi nechodím do Nebelvíru viď? Já asi neznám heslo. " protočila Emma nyní duhové bulvy.
"Víš že tě žeru? " zasmála jsem se svým výrazným a nápaditým smíchem. Obrátili jsme se a vydali se k Nebelvírské věži. Bylo teprve asi devět hodin, takže jsme se nemuseli ničeho bát. Ne že by sme jindy vycházení po večerce nějako respektovali.
"Zduř!" skočila jsem trochu neomaleně Siriusovi na klín, takže už jsem mu podruhé za den málem způsobila zdravotní, ale i duševní újmu na zdraví.
"Co tady zas chcete? Přišli jste něco zničit? Nebo rovnou zbořit celou společenku? " ozval se Jimmy, který měl opět vlasy jak koště.
"Nudíme se, ale víš, že ta tvoje varianta není tak blbej nápad? " chytila se toho okamžitě Emma. No jo, jak jinak, u ní se není čemu divit.
"Hele kluci, nemáte tady čirou náhodou něco malýho sladkýho? " ozvala se pro změnu Sarah s ještě debilnějším nápadem.
"Neřikej, že bys zase žrala, před chvíli jsi zhltla na pokoji celou krabici čokoládových žabek, která ti měla vydržet na celý září! " já snad nevěřím vlastním uším. Ta holka se mi fakt snad zdá.
"Ne fakt vymyslete něco. " zaúpěla jsem znuděně a otočila se na Siriuse. "Šlapko, ty jsi takovej kreativní člověk, vymysli něco. " moje oblíbená přezdívka na Siriuse, Tichošlápek je na mě moc dlouhý slovo, nějak jsem to zkrátit musela. Ne že by se mu to nějak líbilo.
"Tak já nevim, jdeme třeba na astronomickou věž a tam se něco vymyslí, co vy na to? " navrhnul mladý Black.
"Od tebe bych čekala teda víc Siriusi. " odfrkla si trochu zklamaně Emma, ale protože nikdo nenavrhl nic lepšího vydali jsme se tam.
"Hej to je docela krizovka, když už ani Sirius neví, co podniknout. " pošeptala mě a Emmě Sarah, zatímco já jsem měla lepší zábavu. Sledovala jsem Remyho zadek, protože kluci šli pár schodů nad náma.
"Hm a co teď? " otočila jsem se na kluky, když jsme došli na astronomku, sedla jsem si na parapet okna, který samozřejmě není zasklený, když odtud čumíme na nebe, že jo.
"Sem blbá, je tady tenhle rok hrozná nuda? " ozvala se po chvíli mlčení Emma.
"Opravdu chceš odpovídat? " podíval se na ní James skepticky. Já jsem okamžitě padla do dalšího svýho výtlemu, to se mu opravdu povedlo.
"Ty jo, já vám musím říct jednu historku. " prolomil ticho tentokrát zase Sirius, vytáhl z kapsy krabku cigár a jedno si zapálil. Nabídl všem a já si vzala. To víte, když je nuda, něco dělat musím a už jsem se zmínila, že si občas kouřnu, hlavně se Siriem, s nikým jiným.
"Tak povídej ty jokere. " pobídla ho Sarah a trochu přísně mě sledovala, jak si beru od Siriuse zapalovač a z mé cigarety se po chvíli vyhrne kouř.
"To byla jednou taková zima, že jsem si musel pochcat ruce… " začal Sirius.
"Hele to snad ani nechceme slyšet. " přerušil ho Remus hned po první větě, zatímco my ostatní sme se váleli po podlaze smíchy.
"Já bych to slyšet chtěla. " namítla ublíženě Emma, no aby ona se neozvala.
"Já ti to někdy dopovim. " pokrčil Black rameny a nechápal, proč ho Remus zastavil. "Když je pod vlivem tak povídá daleko horší a mnohdy nechutnější věci. " namítla sem na Siriovu obranu.
"Jo jenže nikdo z nás nic nepil, takže si nejsem jistý, jestli by jsme to snesli. Tyhle jeho historky můžu poslouchat, jen když jsem totálně mimo. " vysvětlil Lupin.
"Tys byl někdy mimo? Nepovídej? " otočila se na něj se zájmem Sarah.
"To si nepamatuješ? Jak jsme se minulý rok záhadně objevili na druhý straně jezera až u hor. To byl Remy slušně pod vlivem. " uchechtla jsem se a trochu nostalgicky zavzpomínala, jak jsem ho plánovala znásilnit, jenže mi plán překazila Lilka. Svině jedna, taky zkazí každou srandu :D. Taky si z té noci pamatuju, že jsem za každým chodila a všem cpala, jak mi Remus šáhnul na zadek a já z toho byla totálně mimo, i když on ani nevěděl co dělá. Jenže víte, jak mi bylo tenkrát krásně? Hned bych si to zopakovala. To mi připomíná, že by jsme někdy mohli zajít ke Třem Košťatům a pořádně ožrat Remyho, ovšem jen čistě z picích důvodů. Muhehe.
*Mňau*
Ježiši kterej retard tady mňouká a napodobuje ten Filchův chodící smeták na sračky? Počkat, to JE ten Filchův chodící smeták na sračky!
"Noriska! " vyhrkla jsem a podívala se pod nohy, kde na mě zírala ta chlupatá příšera, která vypadala jak prase křížený s lamou.
"Do prdele! " vyhrkl Sirius a rychle vyhodil skoro dokouřenou cigaretu dolů z okna na školní pozemky.
"Klid, já se o ní postarám. " jenom já zachovala jasnou hlavu a duchaplně jsem se ujala žehlení naší situace, vzhledem k tomu že už byla půl hodina po večerce by to pro nás nevěstilo nic dobrýho.
Pořádně jsem se rozmáchla svojí ladnou nožkou a tu mňoukací krávu pořádně nakopla do prdele. To jsem nevěděla, že kočky uměj tak dobře lítat, mají asi nějaký aerodynamický tvar :D. Každopádně Noriska se pěkně proletěla. Vylítla oknem a už sme slyšeli jen zřetelný dlouhý mňaaaau a trochu tupý náraz na trávník dole pod věží.
"Ty seš blázen! " hýkala Emma, zatímco se křečovitě držela Jimmyho za rameno, aby se nesložila v úplně šíleným záchvatu smíchu. Tlemili se všichni, dokonce i Remus, čemuž jsem se divila. U něj by člověk řekl, že mě seřve, že jsem porušila školní řád, koleduju si o malér a bla bla bla.
"Měli by jsme zmizet. " vydechl duchapřítomně Sirius a jako první se vyřítil z věže pryč, v patách za ním my ostatní.
"Hele radši se už rozdělíme, my půjdeme radši do Nebelvíru, protože až se bude hledat viník, tak já s Tichošlápkem budeme první na seznamu. " vydechl James, když jsem seběhli tři patra.
"A bejt váma jdu se uklidit taky, protože hned po nás jste na seznamu vy tři. " dodal ještě. Na to jsme se rozloučili a každý se vydal vlastní cestou. My ke svojí rybě a oni k tý buclatý náně, co pořád řve a zpívá.
Vběhli jsme do naší komnaty celé udýchané a všechny tři jsme popadali dech, protože jsme se celou cestu tlemili.
"Co jste zase provedli? " změřila si nás Lilka skepticky, když nás viděla a na chvíli odložila bichli, za kterou byla schovaná.
Sarah jí vylíčila, co se stalo, protože z nás tří byla asi nejschopnější mluvit. Emma se radši rychle uklidila do koupelny, aby to nemusela poslouchat, protože by se svalila znovu a skrz zavřené dveře jsme slyšeli jak se chechtá. Aby se ještě nespláchla do záchoda, začala jsem pociťovat jistou obavu, protože retardace mojí kamarádky už hraničila s bláznovstvím.
Když Sarah domluvila Lily i Leona byly mrtvé smíchy. Evanska se mlátila tou knížkou do hlavy, což se mi moc nelíbilo, protože byla pěkně tlustá a velká a Lea si div nezačala trhat její havraní vlasy z hlavy.
Radši jsem se uklidila za Emmou do koupelny, abych se trochu uklidnila, jenže jakmile jsem vešla do koupelny, propukla jsem v další salvu smíchu. Holky se hned nahrnuli za náma, co se děje.
Emma byla zamotaná v plachtě, která zakrývá sprchový kout, seděla v umyvadle a nezadržitelně se tlemila. Lidi tak jestli se po dnešku dožiju rána, tak přežiju už všechno.

8.kapitola - Večerní radovánky

7. listopadu 2010 v 17:32 | Maggdinka |  *Potterovi s.r.o.*
Už osmá kapitola je na světě. Co k ní dodat? Potterovi s.r.o. je spíš prostě taková oddechová povídka, moc dramat a akce tam nečekejte. Co se stane v téhle kapitole? Copak po večerech dělají Bradavičtí studenti? To se dozvíte, když si tohle přečtete. Budu vám moc vděčná za jakékoli komentáře……Vaše Maggdinka♥

Večerní radovánky

Čas v Bradavicích plynul dál a absolutně nic se nezměnilo. Lily furt nadávala na Jamese a Jess mezi nima furt pendlovala. A co bylo nejhorší - Sirius byl pořád se Stacy Lewisovou. Pozitivní věc na tom byla ta, že Jessica se s tím už smířila. Od tý noci, kdy šli z Prasinek a mluvila o tom se Siriusem se rozhodla, že už ho nechá na pokoji a povznese se nad to.
"Hej Jess. " přilítl jednou večer Sirius do společenky s lahví medoviny v ruce. "Nejdeš se projít? " zamrkal provokativně a zamával jí flaškou před ksichtem. Tomu Jessica nemohla prostě odolat.
"Že váháš brácha. " ušklíbla se a vstala z křesla. James po ní hodil výhružnej obličej, bylo jí totiž úplně jasný, že s tím má zase nějaký problémy. Bráchovi vždycky říkala všechno, ale je fakt, že od tý doby co se mu svěřila se svojí náklonností k Siriusovi dával si James sakra bacha, aby se něco nesemlelo. Jenže ať už to bylo jakkoli, Jess a Sirius byli stále ještě skvělí kámoši.
"Jess, takhle to dál nejde. " spustil Tichošlápek, jakmile vyšli na liduprázdnou chodbu.
"Co tim jako myslíš? " opáčila Potterová.
"Tenhle rok to vůbec nejseš ty. Co sme přijeli po prázdninách do Bradavic, tak seš oproti minulejm letem jako vyměněná. " začal jí tam Sirius kázat.
"Třeba už dospívám. "
"Nechtěj mě rozesmát. " začalo se to pako Blackovský chlámat.
"Co Stacy, ví, že jdem spolu ven? " změnila Jess téma. Sirius jí teď naštval, tak naštve pro změnu ona jeho.
"Ne neví. A nic jí do toho není. Sice nevim, jak to s holkama chodí, když s nima chodim, ale že du ven na lahvičku ven s kámoškou jí snad řikat nemusim. "
"Hochu, o holkách toho víš ještě hodně málo. " ušklíbla se Jessica ironicky. "To uvidíš to čoro moro, jestli nás uvidí, nebo jestli jí to někdo vykecá. To mi věř. " Siriuse to nijak očividně neznepokojilo. Neví, jak se dokáže holka naštvat, když jde její kluk ven s jinou, i když je to jen kámoška.
Došli na nádvoří. Oba měli jen mikiny, ale touhle dobou bylo večer ještě docela teplo. Jess si chtěla sednout na lavičku, ale Sirius šel dál. Přece jen nechce, aby je spolu někdo viděl, pomyslela si Jessica.
Přišli k jezeru, kde se posadili na placatej kámen. Foukal trochu vítr, takže vlny příjemně šplouchaly o břeh. Sirius na nic nečekal a otevřel flašku. Nabídnul nejdřív Jess. Ta se nenechala pobízet a pořádně si lokla. Přece jen v chlastání nebyla žádná začátečnice. Medovinu mu vrátila a radši si zapálila cígo. Nabídla i Siriovi, kterej si velice ochotně vzal.
"Fakt se s tebou něco děje Jess. Nechci vypadat jako rejpal, myslim to dobře. Prostě to už nejseš ty. " nakousl Sirius to staré téma.
"To se ti jen zdá. "
"Ale nezdá. Na Jamese už sem si zvyknul a vim, že blbou náladu u něj vyvolává Evansová, co začala chodit s tim Cromwellem, tak je to ještě horší. Ale jakej ty máš důvod? " Sirius ani nevěděl, jak blízko je poznání.
"Ha! Je v tom nějakej kluk. Vy s Jamesem ste totiž úplně stejný, nejen protože ste dvojčata. " vypadal vítězoslavně.
"Prosimtě, jakej by v tom byl kluk? Víš jako jeden z mála moc dobře, že tohle je asi jediná věc v který se s bráškou odlišujeme. Zatímco on je už od prváku udělanej do Lily a pořád se kvůli ní trápí, já otázku vztahů moc neřešim. " odbyla ho Jessica a doufala, že to na něj zabere, protože se trefil do černýho.
"No dobře, nebudem se o tom bavit. " usekl to Sirius, za což mu Jess byla dost vděčná.
"Hele Siri, jak je na tom Jimmy? " optala se po chvíli starostlivě.
"Myslíš s Evansovou? " Jess přikývla.
"No, stejně jako pokaždý, když si Evansová s někym začne. " shrnul to. "Ještě ke všemu tohle malý ucho. Dost to zranilo jeho ego. James není nafoukanej, to oba dobře víme. Jenže každýho kluka se dotkne, když mu holku vyfoukne nějakej harant, kterej si ještě kadí do plínek. " Jessica se rozesmála na celý kolo.
Seděli a povídali si nejmíň hodinu. Popíjeli flašku a najednou medovina došla.
"Hele, zrada! " postěžovala si Jess a obrátila flašku dnem vzhůru, ze který nevykápla ani kapička.
"No jo, ty vole. Poď dem do kuchyně! " zavelel Sirius. "Zašijem se pak v nějaký nepoužívaný učebně. "
"Hele, ale už je docela pozdě a zejtra máme školu. " opáčila Potterová.
"A koho to tlačí? " zahýkal Black a hlasitě si krknul. "Bojíš se snad jít do společenky po večerce, nebo se bojíš, že tě zejtra bude bolet hlava? Se spolu zejtra kdyžtak ulejem a bude to. "
"Jo máš recht. Házíme bobek na školu, stejně už je zejtra pátek, tak ten jeden den…" souhlasila Jessica a vydali se do kuchyně. Sirius se už velice důvěrně znal se všemi domácími skřítky a protože svým sexy úsměvem dokázal rozpálit i skřítky, měl tam pěknou protekci. Takže vyfasovali ještě dvě lahve Ohnivý whisky.
Po cestě v hradě narazili na nějakou menší temnou učebnu. Kecli si na zem a pokračovali v dosavadní činnosti.
"Siriusku, čím to je, že s tebou se mi vždycky nejlíp chlastá a povídá? " oba už byli docela ožralý. Jess si opřela hlavu o Siriusovo rameno.
"Protože sem mistr chlastu a keců. " zařehtal se Tichošlápek. Přivinul si Jessicu blíž k sobě a jednou rukou jí objímal kolem ramena.
"Ty tak hezky voníš. " uchechtal se Jess. Už z ní trošku mluvil ten alkohol. Přece jenom tři lahve na dva lidi sou docela dost.
"Šel bych na čerstvej vzduch. " prohodil Sirius.
"Taky už myslíš na cígo? "
"Přesně. " ušklíbl se. Vstal, chytil Jess za ruce a vytáhl jí na nohy. Ta zavrávorala a málem slítla. Sirius jí ale duchapřítomně chytil, takže mu spadla přímo do náruče. Jess vzhlídla a zadívala se mu do těch bouřkových očí. Ještě snad nikdy si neuvědomila, jak moc je Sirius krásnej. Upřímně niky moc nechápala ty holky, který za nim chodili v hloučku, kam se hnul. Ona ho vždycky viděla jen jako kamaráda, takže nevnímala jeho fyzickou krásu. Jenže, když teď měla možnost zkoumat jeho obličej pěkně zblízka došlo jí, co na něm ty holky přitahuje. Navíc měl moc pěkně vymakaný a pevný tělo.
Sirius se odkašlal a něžně jí od sebe odstrčil, aby neupadla.
Nechtělo se jim už chodit ven, protože byli dost vysoko, tak se rozhodli pro astronomickou věž. Po velký námaze se konečně vyškrábali do schodů a usadili se venku na cimbuří. Tentokrát vyndal cigarety Sirius, jedno si vzal a nabídnul i Jessice.
Seděli vedle sebe na cimbuří, pokuřovali a oba zaseknutě zírali na hory v dálce.
"Hergot holka musim ti říct. " začal Sirius. "Že se z tebe stala vážně hezká buchta. " Jessica se začala smát.
"Myslim to vážně. Nikdy sem to moc nezaregistroval, páč seš Jamesova ségra a odjakživa si byla moje kámoška, ale je fakt, že si nám vyrostla do krásy. Už vůbec nejseš ta malá černovlasá rebelka. Je z tebe hezká ženská. " Sirius si Jess dlouho prohlížel. Jessica z toho byla celá nesvá, když si jí takhle prohlížel. Nemohla se na něj podívat, a tak těkala pohledem všude možně, jen ne na něj.
"No však ty seš taky pěknej kořen. " uchechtla se Jess, aby řeč nestála. Neřekla to jen tak, to že je Sirius hezkej kluk je všeobecně známý, ale ona to taky nikdy nebrala nijak zvlášť na vědomí.
Uběhlo pár sekund a všechno se stalo tak rychle. Sirius se naklonil k Jess a zprudka jí začal líbat. Ona rozhodně neprotestovala, objala ho oběma rukama za krkem a polibek mu vášnivě oplácela. Uběhlo několik desítek sekund, když se konečně vzpamatovala a od Siria se odtrhla.
"Co to děláš? " odstrčila ho od sebe naštvaně.
"Coby? Nelíbí se ti to? "
"No, jo…teda co to kecám, ne! Nelíbí. " zakoktala se Jess. "Siriusi, ty máš teď holku. Musíš si hold zvyknout, že když s někým chodíš tak existujou určitý pravidla chápeš? Jako třeba to, že si nic nezačneš s jinou dokud spolu ste. " byla na sebe pěkně naštvaná? Co to dělá? Zařekla se, že Siriuse nechá plavat. Měl teď holku a co víc - byl to prostě Sirius Black, s ním to prostě nemůže dopadnout dobře. Ať měl Siriuse ráda sebevíc, nechtěla aby jí kdokoli nějak napálil.
"Já mám Stacy sice rád, jenže to s ní není takový jako na začátku. " bránil se Black.
"No, kdo by to byl řekl, že když s někým chodíš víc jak měsíc, tak už to není úplně jak na začátku! " odsekla Jess. "Jenže to ty nemůžeš vědět, protože si nikdy s nikým nebyl dýl jak tejden. "
"Rozejdu se s ní. " vyhrkl najednou Tichošlápek.
"A proč? " nechápala Jessica. "Neříkej mi, že se s ní rozejdeš, protože si najednou prozřel a zjistil jak strašně mě miluješ. Jo to je dobrej joke. Jenže tyhle keci sou u kluků dost ohraný. Nechápu, že si nedokážete vymyslet něco lepšího. Chtělo by to trošku víc originality. "
"Rozejdu se s ní, abych moh bejt s tebou, aniž bysme ty nebo já měli výčitky svědomí. "
"Aha, takže jen tak. Žádný chození se nekoná. " odsekla Jess ironicky.
"Dokážeš si představit, co by se stalo, kdyby se to dozvěděl Dvanácterák? Rozbil by mi hubu, nehledě na to, že sem jeho nejlepší kámoš, protože na tebe nedá dopustit. Kvůli tobě by dokázal i zabíjet. "
"Jo to máš sakra pravdu. Ani nevíš, jak mi James kázal, abych si s tebou nic nezačínala. " ušklíbla se Potterová.
"Fakt? Vy ste se o mě bavili? "
"No, jen takovej preventivní proslov, abych si dala bacha. James tě má rád, ale názor na to, jakej bys byl asi partner máme oba stejnej. " uvedla to Jessica na pravou míru.
"Mlč už konečně. Nemel pořád. " přerušil ji Sirius, přitisknul jí k sobě a líbali se ještě vášnivěji než předtím.
**********************
"Mě je blbě! " křičela Jessica přes zavřený dveře, odkud se každou chvíli ozývaly dávivé zvuky. Vedle v pokoji byla už jen Lily a čekala na ní, protože už každou chvíli mělo začít vyučování.
"Nemáš po večerech před školou chlastat s Blackem! " odsekla Lily. "A vůbec, nechápu to. Jak ti může bejt blbě po jedný láhvi medoviny? "
"Když mi sme si pak ještě šli do kuchyně pro další dvě flašky whisky. " vysvětila Jess, když vylezla z koupelny. Byla celá bílá.
"Experte, ty teda vypadáš. Vyser se dneska na školu, stejně je pátek, tak se nic hroznýho nestane, když nepudeš. Buď tady a když ti bude furt blbě tak si zajdi na ošetřovnu. Já tě dneska u všech omluvim. " navrhla zrzka.
"Dík, seš vážně zlato. " usmála se Jessica a svalila se na postel. Lily na nic nečekala a vydala se na hodinu, protože zvonilo už za pět minut.
"Evansová. Hej Evansová, počkej! " Lily se otočila po hlase. Po chodbě za ní sprintoval Sirius.
"Co chceš Blacku? " zasyčela otráveně.
"Kde je Jessica? " zasupěl, protože ten běh mu dal docela zabrat.
"Zůstala v pokoji. Tys jí včera pěkně zřídil. "
"Jak to myslíš, zřídil? " nechápal Sirius. Bál se, co všechno Jess Evansový řekla. Přece jen byly to nejlepší kámošky.
"No když ve dvou vychlastáte tři flašky, to by bylo blbě každýmu. " vysvětlila.
"Jo takhle. Dík! " a už zas běžel pryč. Lily jen zakroutila hlavou a šla dál.
Sirius rychle vyběhl schody do dívčích ložnic, aby se nestihlo aktivovat poplašný kouzlo, zaklepal na dveře šestých ročníků a vešel. Jess ležela celá bledá na posteli a když vešel, vzhlídla.
"Co tady děláš? " vyjekla a rychle si sedla.
"Potkal sem Evansovou a řekla mi, že ti je blbě. Chtěl sem s tebou mluvit. " vysvětlil a sednul si k ní na postel.
"Cos mi chtěl tak naléhavýho? "
"U snídaně sem se domluvil se Stacy. Dneska se s ní večer sejdu a rozejdu se s ní. " vysypal ze sebe. Jess na něj zůstala překvapeně čumět. Nečekala, že to co jí včera říkal, myslel vážně.
"No tak dobře. " vykoktala ze sebe, protože nevěděla, která bije.
"Hele a bylo by asi nejrozumnější kdybys zatím nic neřikala Jamesovi. Však ho znáš. " dodal ještě rychle Sirius.
"Neboj, to sem ani v plánu neměla. Bráchovi sice říkám všechno, ale tý scény, kterou by mi udělal, když by se to dozvěděl bych se ráda ušetřila. " ušklíbla se Jessica.
"No nic, já letim na hodinu. Zvonilo už před čtvrt hoďkou. " ukončil to Black.
"Neřikal si včera, že se ulejeme? "
"Jo, jenže po tom, jak se to včera vyvinulo radši pudu, abych u Jamese nevzbudil nějaký podezření. Bůh ví, co by ho napadlo, když by sme oba nebyli ve škole. " vysvětlil.
"Jo, jenže sme se spolu my dva ulili už víckrát a nikdy ho to nenapadlo. Jen proto, co se stalo včera, nemusíš bejt zas tak paranoidní. Brácha je sice chytrej, ale ne natolik, aby si tohle dal dohromady. "
"Tady chce jít člověk jednou sám dobrovolně do školy a vy mě přemlouváte abych nechodil slečno Potterová. " zachechtal se Sirius a než se Jessica nadála, naklonil se k ní a vlepil jí krátký, ale vášnivý polibek.
"Tak se hlavně uzdrav. Večer půjdem na cígo a já ti řeknu, jak to probíhalo se Stacy, ok? " dal jí ještě pusu na tvář a vstal.
Když se za ním zavřely dveře, Jess ještě chvíli nepřítomně zírala do blba. Nemohla tomu prostě uvěřit. A nechtěla si ani představit, jakou to vyvolá reakci u Jamese, až se tohle dozví. 

2.kapitola - Ráno dělá den

7. listopadu 2010 v 17:31 | Maggdinka |  *Elita Bradavic*
Je tady zase pokračování k nejnovější povídce. Nevím, ani co bych k ní měla říct, docela se mi líbí. Chtěla bych jí věnovat všem, co napsali koment k první kapitolce a kterým se tahle povídka zalíbila už od začátku. Možná že to je jen úlet z mojí strany nevím, každopádně, za touhle povídkou si stojím, protože mě se moc líbí a i kdyby vám ne, aspoň si jí za rok přečtu a zasměju se svým debilním nápadům :D Moc vás prosím o komentáře, budu vám strašně moc vděčná, když moje "veledílo" okomentujete :D…….Vaše Maggdinka♥


Ráno dělá den


"Nemůže si Brumbál s tím svým proslovem pospíšit? " šílela Sarah, když jsme seděli u stolu. Aby jste rozuměli, už pěkně dlouho nesedáme každá u svého stolu, ale u Nebelvírského. Brumbál a dokonce i McGonagallová už si zvykli, takže se nám v tom ani nesnažili zabránit.
"Hele už se zvedá. " protočila Emm otráveně oči, když slyšela Sarah a čuměla směrem k Brumbálovi. Bože, co to má zase na sobě? On je fakt jetej! Já mám pocit, že se mi náš ředitel jenom zdá, on vypadá fakt jako hipík.
"Vítám vás zde milí studenti. " začal Brumbál proslovem, ovšem to bylo zároveň to poslední co jsme z toho slyšely.
"Bla, bla, bla. " doprovodila to Emma svým procítěným projevem a vzápětí se její až doteď duhově barevné vlasy přebarvili na bílou, na bradě jí začali rašit vousy a její nos se znatelně zkřivil. Já jsem se tak tlemila, že jsem z lavice posházela většinu prvňáků.
Jo to jsem se asi ještě nezmínila, Emma je totiž metamorfomág. Ta se má co? Ani si to nezaslouží. Já kdybych byla metamorfomág, to by jste teprve něco viděli.
Najednou se rozhostilo po celé síni podezřelé ticho. Ne takové, jako když má Brumbál proslov, ale spíš takové, kdy Brumbál ztichnul, čuměl na Emmu, která si drze udělala jeho podobu a všichni čuměli s ním.
Emma si raději nechala zpátky své promelírované duhové vlasy, vousy jí zarostly a nos se dal zase do normálu.
"Děkuji slečně Heckersové a Stoneové a pokud mi slečny dovolíte, rád bych dořekl dnešní proslov. " Brumbál věděl, jak tomu nasadit korunu a upozornit tak na nás dvě i zbytek osazenstva, kteří si nás dosud nevšimli. Obě jsme radši zmlkli a po zbytek Brumbálova proslovu jsme byli zticha.
"Přeji všem dobrou chuť. " to byla jediná větu, kterou jsem za celou dobu od Brumbála zaslechla. Pak se na stolech objevilo jídlo, přímo hory jídla a my se na ně vrhli, jak supové na mršiny.
"Jé koblihy a pudink! Jé a támhle koláče! " křičela Sarah přes celý Nebelvírský stůl. Aby jste pochopili, ona byla přímo ujetá na sladké. Jakmile se jednalo o sladkosti, Sarah žrala a žrala. Nevím jak to dělá, furt to sladký žere a přitom je hubená jak tyčka.
"Běžte za tím Brumbálem, než zdrhne! " křikla jsem na Lily, která seděla naproti mně. Ta popadla Sarah ( S tou málem švihlo, když jí Lily brala od sladkého), pro jistotu si nabrala ještě plnou náruč koláčů a všeho možného a vydali se k učitelskému stolu.
"Doufám, že to klapne. " natahovala jsem krk jak nejvíc jsem mohla a sledovala, jak ty dvě něco blekotají s ředitelem.
"No já hlavně doufám, že se nevybodnou na mě. " zahučela Emma s plnou pusou.
"Neboj, objasnila jsem jasně Evansový pravidla. " ušklíbla jsem se, při pomyšlení na svoji hrozbu, že jí domluvím rande s Jamesem. Nevím koho bych litovala víc, jestli Lily nebo Jimmyho.
Za chvíli se ty dvě přihnali ke stolu zpátky, s naprosto kamennými výrazy. Tohle jsem absolutně nesnášela, oni to dokáží tak skvěle zahrát, že člověk neví na čem je.
"Dovolil to! " vypískla Sarah, protože to nemohla už dál vydržet.
"Jako i mě? " vylítla Emm z lavice, přičemž si zakopla o vlastní nohu a hodila držku. Když jsme se konečně dotlemili, Lily přikývla.
"Super a kde bydlíme? " vyjekla Lea, když jsme se docela uklidnili (Docela znamená, že mi stále po tvářích tekly slzy smíchu.)
"Někde ve čtvrtým patře, za obrazem nějaký ryby. " vysvětlila Lilka. "A heslo je prefekt. " dodala.
"Prefekt? Fakt těžký heslo no. " ušklíbla se Emma a konečně se sebrala ze země, na které doteď seděla.
"Obraz s rybou. No to nám nemohl dát dementnější vchod. " reagovala jsem spíše na tuto skutečnost. No co, můžeme být vůbec rády, že nám to Brumbál dovolil.
"Jdu to říct Siriusovi a klukům! " nabídla jsem se a běžela jsem na druhý konec stolu, kde Poberti seděli. Cestou jsem na zem sejmula nějakého prvňáčka, já jsem totiž při běhu strašně nebezpečná.
"Kluci, tak v devět za rybou. " přiběhla jsem k nim a sekla sebou vedle Remuse.
"Za jakou rybou? " kulilo na mě to pako Blackovský ty svoje bulvy.
"Bydlíme za rybou. " dodala jsem mu velice jasné vysvětlení. "Ve čtvrtém patře, za obrazem s nějakou rybou máme pokoj, kapiš to? "
"A heslo? " zkusil to James. Hahaha, ten umí člověka rozesmát.
"Jasně Jimmy, dobrej joke. " začala jsem se tlemit, jak blbá. "Si věříš, Řeknu ti heslo a budete u nás častějc než u sebe, víš že jo. "
Když jsem se uklidnila, což nebyla zas taková chvilka, ještě jsem dodala. "Prostě ve čtvrtým patře najděte obraz ryby a v devět se u něj sejdem. Zatím čáo bejbé. " zasalutovala jsem a zase jsem jako neřízená střela odeběhla ke kámoškám.
"Hele támhle je nějakej žralok! " vykřikla Emma a ukázala na obraz kapra.
"Jasně to bude ono. " všechny jsme se div nepozabíjeli, když jsme se rozeběhli k obrazu. Heslo fungovalo a obraz se odklopil, tudíž tohle tutově byla naše komnata. Vlezli jsme dovnitř a zůstali stát s držkami dokořán.
Byla to velikánská místnost. Žádné palandy tu nebyly, prostě normální postele s nebesy a pět skříní, každá pro jednu. Jasně v mojí ložnici jsme taky byli čtyři, ale tenhle pokoj byl dvakrát tak větší, prostornější a luxusnější. Byla tu jedna knihovnička, na kterou civěla Lily, a dokonce jeden veliký gauč a dvě křesla, tohle všechno stálo před starým krbem.
Z pokoje vedly ještě jedny dveře, na jejichž průzkum se už dávno vydala Leona a jakmile tam vešla, vypískla. My čtyři jsme se za ní okamžitě rozletěli, přičemž jsem ramenem smetla Emmu, která potkala čelem futra. Uvnitř byla prostorná koupelna. Byla tam jedna vana a jeden sprchový kout a světe div se, dokonce dvě zrcadla.
Asi začnu toho Brumbála na starý kolena fakt milovat, získává si u mě čím dál větší sympatie filuta jeden.
-----------------------------
"Dělejte, ať vás někdo nevidí. " vtáhla jsem násilím obrazem dovnitř Jamese se kterým se vzápětí přihrnuli Sirius, Remus a dokonce i Peter.
"Červa jste mohli nechat doma. " zašeptala jsem poněkud naštvaně Jamesovi do ucha, protože jsem ho ještě držela a chudák ode mě dostal jeden kopanec do kolena. Snad si příště bude líp pamatovat, koho chci a koho nechci do pokoje.
Už jsme si stihli jakž takž vybalit a trochu se v novém hnízdečku zabydlet. Ovšem po chvíli jsem slyšela Siriuse jak se tlemí na celé kolo. Otočila jsem se, abych zjistila, co je zase středem jeho rozptýlení a zjistila jsem, že čumí přímo na mojí postel, na které se válelo ještě nějaké spodní prádlo, které jsem zapomněla uklidit. Trochu jsem se začervenala, po očku jsem mrkla na Náměsíčníka, jestli to taky zaregistroval, rychle jsem červenou krajkovou podprsenku a pruhované kraťáskové kalhotky shrábla a hodila do skříně.
Pak odněkud Emma vytáhla flašku ohnivé whisky. Už jsem říkala, jak tuhle holku miluju? Prostě kámoška do nepohody, podle mého gusta.
"Hej, Stoneová. " někdo mě pořádně žďuchl do žeber a mým prvním reflexem na toto buzení bylo to, že si ten někdo ode mě vysloužil pořádný kopanec kamsi.
"Au, nemůžeš dávat pozor? " zabručel opět můj probuditel a já podle hlasu poznala, že je to Sirius.
"Co chceš Siriusi? " zabručela jsem a zavrtěla jsem se - na zemi? Proboha co dělám na zemi, každý normální člověk většinou spí na posteli, jen zas já musím chrápat na zemi.
"Já jen že odcházíme. Abys nás nehledala." Hm to ať se nebojí. A teď jsem otevřela oči, abych obhlédla situaci. Byli jsme v našem novém pokoji a co víc! Byli tu i kluci. Za těžkými závěsy byla ještě tma, takže jsem usoudila, že může být tak pět hodin ráno. Pokud ano, nespali jsme snad ani hodinu.
"Běžte ještě chrápat." Zabručela jsem. Remy, James a Peter už vylezli na chodbu, zatímco já jsem si lehla do postele. Jakmile to Sirius uviděl, asi si vzal mojí radu moc vážně a rozešel se ke mně.
"Ale do svýho!" vyštěkla jsem pro jistotu. Sirius svěsil hlavu a vyšel za nimi. Já jsem položila hlavu na polštář a okamžitě jsem zase usnula.
"Íííááá!" vyskočila jsem do sedu, potom co mi nějakej degen skočil na hlavu.
"Co řveš?" hodila po mě Emma polštář, což jí ovšem nebránilo v tom, aby si opět lehla.
"Zabiju tě!" začala jsem škrtit to cosi, co mi na mojí už tak chorou hlavu skočilo. Když jsem pořádně prozkoumala, koho to vlastně škrtím, došlo mi to. Samozřejmě, Jennifer, kdo jinej taky po ránu skáče spícím lidem na hlavy. Jen tak pro pořádek - Jennifer je moje sestřenka, která chodí do čtvrťáku v Mrzimoru. Byla malá, drobná, na hlavě měla jakýsi opět šílený účes, který si určitě sama před pěti minutami vytvořila před zrcadlem.
"Co tady děláš?" oddechovala jsem mírně naštvaně a mnula si mojí přisedlou lebku. Byla sice malá, vychrtlá taky byla dost, ale přeci jen, moje hlava nebylo žádný křeslo.
"Přišla jsem vás vzbudit, neviděla jsem vás na snídani, tak jsem se rozhodla udělat dobrej skutek a ty mě za to ještě škrtíš." Odsekla Jenny ublíženě a mnula si krk na kterém se krásně rýsovaly obtisky mých prstů.
"Jo ty koumáku a jak víš, že máme společnou ložnici a kde jí máme? A hlavně - jak jsi se dozvěděla heslo? " vyzvídala jsem dál.
"Sirius. " tady jedno slovo stačilo.
"Black? Jak ten může vědět…? " v půli věty jsem se zadrhla, pak jsem se otočila na osobu po mé pravé ruce, která seděla a sledovala náš rozhovor. "Emmo? "
"Sory, já byla už vožralá. " pokrčila Heckersová rameny a nasadila svůj co nejnevinnější pohled. Já jí na to ale neskočím, mám jí prohlídnutou.
"Bože, budeme si muset změnit heslo. " protočila Lea oči, vstala a zavřela se v koupelně.
"Jo to je pravda, protože oni by si sem chodili za chvíli jak na vietnamskou tržnici. " přikývla Sarah a odporoučela se za Leou. Už jsem říkala, jaká výhoda je, že máme dvě zrcadla, když je nás tady pět? Ke všemu Leona musela vstávat nejmíň o hodinu dřív, než my, protože než se vyšminkovala a podobně tak uběhla půlka století. Ne že by to byla barbína, prostě jen se ráda líčila a zajímala se o módu. To my ostatní ne, možná ještě maličko Sarah, ale taky to nebylo u ní tak žhavý. Ale já a Lily ne, my to jaksi moc neřešíme. A Emma? Ta už vůbec ne!
Ani nevíte, jak já jí občas závidím. Metamorfomágové to mají hold jednodušší. Vezměte si například - ráno se vzbudí po pařbě, skoro nevyspalá, kruhy pod očima. Ona se trochu soustředí a má nový oči, jinou barvu, jinej tvar a po kruzích taky ani památky. Hodně lidí ji skoro ani nepozná. Když si Emm změní oči, nos, pusu i vlasy, tak pomalu nikdo neví kdo to je. Ovšem já jí na takovýhle fígle neskočím, už to na mě párkrát zkoušela, ale já jí mám prokouknutou.
"Jé čokolupínky! " bože držte mě někdo, Sarah už zase žere. Což pro mě není novinka, ale stejnak protáčím oči, div mě obě modrý bulvy nevypadnou do toastu přede mnou.
"Hele Sam, myslíš, že tyhle vlasy a oči jsou dobrý? " otočila se na mě Emma, která teďka svůj nynější vzhled hodnotila na zadní straně lžičky. No vidíte, to jsem se zapomněla zmínit. Lidi mi říkají Sam, nebo taky Samy. Jsem prostě Rose Samantha Stoneová. Je to moje druhý jméno, každopádně mě tak každý nazývá už asi od třetího ročníku. Jednoduše jsem všem zakázala říkat mi jménem a tak nějak vzniklo tohle oslovení. Skoro nikdo už mě tady nezná jako Rose. Říkají mi tak jedině profesoři, přičemž půlka lidí ani neví o koho jde a nebo Lily, když mě chce nasrat, nebo naopak naseru já jí. Takže pro vás jsem Sam jasný?
"Jo máš to dobrý. " zhodnotila jsem jediným pohledem její nynější háro a barvu očí. Oči měla dneska pro změnu bouřkově šedé, to se divím, že je nemá zase červený, duhový, nebo každý oko jiný, jak je jejím zvykem. Vlasy měla dlouhé kousek pod ramena do takové výrazné fialové. No jo, celá Emma.
"Dělejte, měli by jsme jít, za chvíli začíná první hodina. " pobízela nás Lily. Upřímně řečeno, by se měla otočit jenom na Sarah, jediná ona se tady ještě pořád cpala nějakým ovocným koláčem. McGonagallka nám před chvílí rozdala letoší rozvrhy.
"Super a co máme první hodinu? " zazubila se Lea a vstala od stolu.
"Péči o kouzelný tvory. " informovala nás Lily, která se za těch pár minut naučila celý rozvrh snad nazpaměť. No jo, celá Lilka.
"Jé tak to je pohoda. " rozvalila jsem se na lavici a trochu nechutně pozorovala Sarah, jak dopíjí jablečný džus a nalévá si hned dýňový.
"To není pohoda, za chvíli vážně zvoní. " Lily už byla jako na trní.
"Víš co, běžte s Leou napřed, my tady počkáme s tím nenažrancem a přijdeme taky. " navrhla jsem a Lily s Leonou okamžitě odešli.
"Sarah tak dělej, už zazvonilo. " Já i Emma jsme jí držely každá za jednu nohu a snažili se jí odtrhnout od stolu, kterého se ona držela jak přikovaná. Svině jedna, jestli kvůli ní hned první den budu mít školní trest, ať si mě nepřeje. Minulý rok jsem měla nejvíc školních trestů z celé školy, samozřejmě kromě Siriuse a Jamese, ty jsem ještě nepředehnala.
"Hele za chvíli je oběd, nažereš se pak. " přemlouvala jí Emm.
"Ale to není skoro žádný sladký. " protestovala Sarah a pořád se tý lavice držela.
"Hele po obědě máme volnou hodinu, tak půjdeme do kuchyně a můžeš sežrat co chceš, klidně i domácího skřítka. " domlouvala jsem jí. Až po tomhle argumentu se pustila a byla ochotná konečně jít. Vzali jsme to raději sprintem, přece jen máme hodinu až u kraje zapovězeného lesa a profesor Semen už bude vyšilovat. Má docela dobrý jméno co říkáte?