Everybody should have his own world...

Epilog

29. října 2010 v 19:06 | Maggdinka |  *Mission-impossible*
Tak a je to tady. Epilog! Nemůžu uvěřit, že to je už moje třetí dokončená povídka. I přes moji nedávnou krizi, kdy jsem půl roku nepsala je tahle povídka konečně dokončená a já jsem ráda. Epilog je hodně krátký, ale nechtěla jsem vymýšlet sáhodlouhé konce. Stejně se tam nic neděje, je to jen o mluvení a o vystihnutí téhle situace…Vím, že se tahle povídka moc líbila, podle komentářů - které byli vždycky skvělé. Takže epilog je pro vás všechny. Budu moc ráda, když tenhle poslední díl okomentujete. Chci vědět, jak se vám líbila celá povídka. Užijte si čtení…Vaše Maggdinka♥


Epilog


Lily a James si to mířili ven ze školy na nádvoří. Lily Jamese odchytila, když si připíjel se Siriusem, protože si s ním potřebovala promluvit.
Vyšli před hlavní bránu a ústa jim spadla údivem. Venku bylo všechno k nepoznání. McGonagallová a Kratiknot se opravdu vyznamenali. Všude byli krásné růžové keře, zcela jasně vykouzlené, protože venku bylo momentálně pod nulou. Každých sto metrů zde byli malé fontánky ze kterých prýštila průzračná voda. V pravidelných intervalech tu byly rozestavěné lavičky, tu a tam na nich seděl nějaký pár.
"Lily, co jsi potřebovala tak naléhavého? " obrátil se na ní James a posadil se na jednu z laviček, která stála pod stromem postříbřeným pravým i kouzelným sněhem.
"Já jsem nad tím vším přemýšlela. " odpověděla Lily. James nechápal o čem to mluví a tak to upřesnila. "Přemýšlela sem nad náma. "
James se zatvářil chápavě, ale nic neříkal. Nechtěl jí přerušovat, protože věděl, že to není rozhodně všechno, co mu chce Lily říct.
"Víš, že jsem tě vždycky nesnášela. Dělal jsi mi ze života peklo. Teď už vím, že to nebylo záměrně, ale mě to tak přišlo. Myslela sem si, že to je prostě provokace. Jenže to byl tvůj způsob balení. " pousmála se.
"No jo, já nikdy neuměl moc projevovat svoje city. " pousmál se James, protože to byla pravda. Přes projevování citů byl absolutní poleno.
"Vždycky jsem si myslela, že seš jen nafoukanej machýrek, kterej si musí pořád dokazovat jak je skvělej a neodolatelnej. Jenže při tom školním trestu jsem si uvědomila, že seš moc hodnej kluk. Byl jsi hrozně citlivej a vtipnej a mě s tebou bylo dobře. Začala sem tě mít opravdu ráda. " pokračovala Lily a na chvíli se odmlčela. Čekala, jestli na to James něco řekne, ale on mlčel, protože věděl, že to není všechno, co má Lily na srdci.
"Jenže pochop. Vždycky jsem tě nesnášela a měla o tobě dost pevný mínění a najednou jsem s tebou trávila dost času a zjistila jsem, že vůbec nejseš takovej za jakého sem tě sedm let považovala. A pro mě to bylo moc těžký. Pořád jsem sama sebe ujišťovala, že ty seš ten Potter a jen tak se nezměníš. Ale pak jsem si uvědomila, že ty se ani měnit nemusíš. Ty jsi byl vždycky takový jaký seš. Jenom ke mně ses choval jako idiot. To byly takový tvoje projevy lásky. " Lily domluvila a zkoumala špičky svých bot.
"Ehm, asi jsem totálně mimo, ale pořád nechápu co mi tím chceš říct. Možná je to všechno a jestli jo, tak ti děkuju. Moc pro mě znamená co mi říkáš. Chápu to. Nikdy jsem si nedokázal připustit myšlenku, že pro mě třeba nejsi. Jenže teď…Nechci ti dělat nějaký problémy, takže tě budu respektovat. Nemusíš se bát, už tě nebudu nikde ztrapňovat a nechám tě být. Za půl roku stejně končíme školu, takže to hold budeme muset vedle sebe ještě pár měsíců přežít a pak už se nikdy neuvidíme. " ukončil James svůj proslov smutně.
Lily na něj zírala s otevřenou pusou. Po chvíli, když se vzpamatovala z ní vypadlo. "Ach James, ty jsi nic nepochopil, že? "
Vstala a rychlým krokem se vydala pryč. Nešla do hradu, zamířila si to na druhou stranu k mostu, který vedle přes jezero k Zapovězenému lesu.
James chvíli ještě zůstal sedět na lavičce, nemohl se ani pohnout. Chvíli mu trvalo, než začal zase normálně uvažovat. V určitých situací měl opravdu delší vedení, a tak mu unikla pointa toho, co mu Lily vlastně celou dobu naznačovala.
Zvedl se a vydal se jí hledat. Nemusel chodit daleko, Lily stála na mostě. Pažema byla opřená o zábradlí a upřeně zírala na hladinu zrcadlově klidného jezera.
Jimmy mlčky došel až k ní a stejně jako ona se opřel o zábradlí a koukal na vodu. Nezačal mluvit, chtěl jí nechat, ať začne sama. Jenže Lily se k žádnýmu proslovu neměla.
"Lily. " začal James a podíval se na ní. "Řekneš mi, co sem nepochopil? Co jsi mi chtěla říct? Vždyť víš, že mě všechno někdy dochází pomalu. "
Lily se na něj podívala a začala se smát. "Jo to je pravda, ty jsi celej zpomalenej. "
smála se čím dál víc a James se začala smát taky. Oba stáli na mostě vedle sebe a smáli se jako dva blázni.
"Není to jen tvoje vina, žes to nepochopil. Já sem to celý zamotala a řikala sem samý kraviny a k tomu, co jsem ti chtěla říct sem se vůbec nedostala. " řekla Lily, když se oba docela uklidnili.
Otočila se celá k němu a chytila ho za ruku. Otočil se k ní taky a teď stáli jen kousek od sebe a hleděli si do očí.
"Jamesi, to co jsem ti chtěla říct je, že tě miluju. " vyklopila ze sebe Lily konečně. "Nechtěla jsem si to přiznat, ale je to tak. A i přes ty roky, kdy to mezi náma bylo vypjatý, si nedovedu představit, že bych ještě někdy měla milovat někoho jinýho tak jako tebe. "
James na ní koukal s otevřenou pusou. Byl dokonale překvapený, ale zároveň jako by v jeho srdci něco vybouchlo. To napětí, které v sobě měl po těch sedm let najednou zmizelo a dostavil se pocit, který ještě nikdy nezažil. Pocit, že ta Lily, ta jediná na světě, je konečně jeho!
Lily na něj zmateně koukala, čekala na nějakou reakci. James jakoby se najednou probral, zprudka ji objal a začala vášnivě líbat. Lily mu jeho polibky oplácela a užívala si každý jeho dotyk.
Když se od sebe odlepili James jí popadl do náručí, vyzdvihl nad zem a začal se s ní točit. Lily se začala smát a k ní se přidal i on.
"Tak jsem tě konečně uhnal! " vykřikl James na celé školní pozemky a postavil Lily na zem.
Stáli tam, ani nevěděli jak dlouho a jenom se líbali. A takhle začala jedna láska v Bradavicích.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Koki Koki | 29. října 2010 v 19:14 | Reagovat

Celá povídka vážně skvělá.
Strašně moc se mi líbila.

2 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 30. října 2010 v 15:52 | Reagovat

Škoda, že to už končí :(.
Krásny epilóg aj všetky kapitoly pred ním :).

3 Peťa Peťa | Web | 31. října 2010 v 17:36 | Reagovat

Krásne..romantické..len mi je strašne ľúto,že to končí... :-(

4 Lily Lily | Web | 1. listopadu 2010 v 20:00 | Reagovat

je to úžasný, tahle kapitolovka vážně stála za to

5 Jane Jane | 13. srpna 2011 v 16:40 | Reagovat

Ach, to je náádhera! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama