Everybody should have his own world...

Květen 2009

28.kapitola - Otcovská rada

6. května 2009 v 16:46 | Maggdinka |  *Syn jako otec...nebo ne??*
Další kapča k Syn jako otec je tady. Co k ní dodat? Asi snad nic. Je taková pohodová a docela se mi i líbí. Vůbec nevím, kolik kapitol bude mít tahle povídka, ale teď jí ještě ukončit nemůžu chápete ne?:D Odhaduju to tak kolem čtyřiceti, ale opravdu netuším, ale až se budu blížit ke konci, určitě poreferuju ;-) Prosím vás moc, pište komentáře, moc dobře jsem si všimla, že to není tak s komentářema slavný, ale co mám dělat? Píšu to hlavně pro sebe co? Uvítala bych i více komentářů, ale asi se musím spokojit s tím málem co tady je, ale i tak děkuju těm, co komentují, ani nevíte jakou mám radost….Vaše Maggdinka♥


Otcovská rada


James už několik dní ležel na ošetřovně, ale už ho to tam dost nebavilo. Naštěstí sem za ním každý den chodila Lily i s Harry a občas i Ron s Hermionou. Už se od Harryho i Lily dozvěděl, že už všechno prasklo a upřímně byl docela rád, že už nemusí nic tajit a předstírat.
Z pobytu u Voldemorta byl dost vyhublý, protože mu nedávali skoro najíst, hodně podchlazený, protože ve studeném a vlhkém topení byla strašlivá zima a léto už také nebylo. Navíc měl několik stálých pohmožděnin, které se hojili pomalu.
Lily zrovna seděla u Jamese a četla mu nové události z dnešního Denního Věštce, když dovnitř přišla madame Pomfreyová.
"Pane Braine, mám pro vás skvělou zprávu, už jste u nás celý týden, takže myslím, že vás můžu s čistým svědomým propustit. Řekněme, třeba dnes večer. " oznámila zdravotnice skvělou zprávu.
"Jé tak to je super! " vypískla šťastně Lily, neudržela se a pevně Jamese objala. Ten sebou trochu škubl, když mu zmáčkla jednu z největších podlitin.
"Jé promiň. " odtáhla se od něj rychle a usadila se opět na židli.
"To je hodin. " prohlásila při pohledu na hodinky. "Už nám končí polední pauza, musím na vyučování. Před večeří se zase zastavím a po večeři si tě přijdu vyzvednout, abychom tě, dopravili zpátky do Nebelvíru. " usmála se na něj zářivě, přehodila si brašnu přes rameno a ve dveřích mu při odchodu ještě zamávala.
James seděl na posteli a četl si nějakou knihu o famfrpálu, kterou mu půjčil Harry, aby tady měl co dělat a nenudil se. Vtom se dokořán rozlétli dveře a vešel nějaký muž v dlouhém cestovním plášti. Zastavil se za prahem a sundal si z hlavy kápi.
James si ho chvíli zkoumavě prohlížel, věděl, že je to jeden z členů řádu, který ho zachránil od Voldemorta, ovšem téměř ihned omdlel, když ho nesl, takže si ho pořádně nemohl prohlédnout.
Měl světlé, trochu prošedivělé vlasy, po tvářích hluboké vrásky, moc velké na svůj zjevně ne tak starý věk a taktéž měl na obličeji mnoho škrábanců a jizev. Jeho obličej a hlavně oči mu strašlivě někoho připomínali, někoho, koho neviděl několik měsíců. Někoho, koho má moc rád.
"Remusi? " vyjekl šokovaně Potter, zaklapl knihu a položil jí na noční stolek. Remus na něj chvíli koukal, ovšem pak se rychle rozešel, až se James trochu lekl a kamaráda objal. Pak se posadil na židli a zíral na něj jako na svatý obrázek. James se moc nedivil, Lily mu už stihla říct všechno co viděla v Myslánce, rozhodla se totiž že nejlepší bude, když mu řekne pravdu, celou pravdu.
"Nemůžu tomu uvěřit. " Remus se zmohl jenom na tohle, víc říci nedokázal.
"Náměsíčníku. " usmál se James. Chvíli mezi nimi panovalo ticho, které prolomil Lupin.
"Takhle už mě dlouho nikdo neoslovil. " usmál se Remus, v jeho úsměvu ale bylo něco trochu víc. Bylo v něm i trocha smutku a bolesti.
"Jak to myslíš? Copak Tichošlápek ti tak už neříká? " podivil se James. Zřejmě ale narazil na kámen úrazu, protože Remus najednou změnil výraz. Úsměv mu z tváře zmizel a zatvářil se jako boží umučení.
Vtom se rozlétli dveře podruhé a v nich se tentokrát objevila Lily. Jakmile uviděla, kdo to sedí u jamesovi postele, odhodila brašnu a se šťastným úsměvem vykřikla. "Remusi! " a rozeběhla se k nim. Remus rychle vstal ze židle a Lily mu vlétla do náruče a pevně ho objala.
"Vypadáš už jako skoro dospělej chlap. " zhodnotila jeho vzhled. "Už nevypadáš jako ten kluk ze školy. "
"Povězte mi všechno, jak jste se tady vzali? " nabídl Remus Lily svojí židli a ze vzduchu si vyčaroval novou na kterou se posadil. Lily i James vypověděli Remusovi naprosto všechno. Jak jeli do Itálie, i to, jak je sem ten talián poslal.
"Náměsíčníku, ale pořád jsi mi neodpověděl na moji otázku ohledně Siriuse. " vzpomněl si Jimmy, když dopověděli všechno, od začátku až do konce.
"No říct vám to budu muset. Stejně se to dřív nebo později od někoho dozvíte. " povzdychl si Remus a byl trochu nešťastný, že tuhle nemilou zprávu musí sdělit kamarádům zrovna on.
"Sirius je už půl roku mrtvý. " hlesl. Lily málem spadla ze židle a zakryla si ústa rukou. James se narovnal a bolestně sykl, když si sedl na naraženou kost.
"Zabila ho Bellatrix vloni v červnu. " dodal.
"Bella? Ta hnusná mrcha! " naštval se James do nepříčetnosti.
"Když pomáhal řádu zachránit Harryho před Smrtijedy. Harry je totiž stejný průšvihář, jako ty. " po dlouhé době se Remusovi opět po obličeji mihl náznak úsměvu.
"Jo a Peter slouží Voldemortovi. Možná že jsi ho u něj viděl. " pokračoval Lupin ve sdělování novinek.
"Jo tak to byl on to tlustý prase? Já si říkal odkud ho znám. Svině podrazácká. " zatnul james ruce v pěst. Remus jim vypověděl, jak vše s Peterem proběhlo. Vypověděl i to, jak je dva zradil, že kvůli němu zemřeli a jak šel kvůli němu Sirius na dvanáct let do Azkabanu, ze kterého utekl a jak si každý až do jeho smrti myslel, že on je zradil. Lily dokonce nešla ani na večeři, chtěla si vyslechnout všechno.
"Jestli se někdy vrátíme ještě do svojí reality, rovnou Červa zabiju. " procedil James skrze zaťaté zuby. Příval nechuti k tomu ocásku, co za nimi pořád lezl, byl veliký.
"No nic, já půjdu. Musím ještě splnit něco pro řád. Určitě se ještě uvidíme." Ukončil to Remus a vstal k odchodu. Pozdravil se s Jamesem, obejmul s Lily, vzal si cestovní plášť a zmizel.
Téměř ihned se na ošetřovně objevila madame Pomfreyová. "Pane Braine, můžete už odejít, slečno Sergeiová, doprovodíte ho do Nebelvírské věže?" otočila se potom na Lily, která momentálně stála.
"Samozřejmě madame." Usmála se Evansová a pomohla Jamesovi vstát. Ten se převlékl z pyžama do normálního oblečení a společně spolu odešli. James ještě trochu kulhal, takže ho Lily musela podepírat, aby se do společenky dostali, přeci jen museli vyjít několik poschodí.
--------------------------------
"Už jsi v pohodě?" zajímala se Hermiona. Bylo už několik dní po tom, co Jamese propustili z ošetřovny a oni zrovna seděli ve společence.
"Jasně že jsem v pohodě? Proč bych neměl být? Hermiono ptáš se mě na to každý den." Zasmál se James.
"To sis na ní ještě nezvyknul." Rýpnul si Ron. Hermiona po něm hodina nakvašeným pohledem.
"No co, prostě se jenom starám. To je slušné vychování Donalde, ale to tobě nic neříká." Odsekla Grangerová naštvaně.
"Ježiši nechte toho vy dva." Protočil Harry oči a otočil se na Jamese.
"To mi někoho připomíná." Zasmála se Lily.
"Jo a kohopak myslíš?" dělal James naoko nechápavého.
"Že by nás dvě? Předtím než jsme odjeli do Itálie a objevili se tady?"
"Jo asi jo, máš nejspíš pravdu." Zazubil se James. "Naštěstí už jsme ale dospělí ne a chytrý."
Otevřel se portrét a dovnitř vešla hezká zrzka.
"Ahoj všichni." Pozdravila naše osazenstvo se zářivým úsměvem.
"Ahoj Harry." Dodala na Harryho adresu a usmála se ještě krásněji.
"Ahoj." Zazubil se Harry rozčarovaně a upřeně na ní koukal. Ginny pohodila dlouhými rudými vlasy a odešla do ložnice. Harry se za ní otočil a zíral na ní dál, až mu zmizela z očí. Lily syna pozorovala a neušel jí poněkud zvláštní pohled, kterým obdaroval spolužačku.
"Wow, co to je za kočku?" zamrkal James provokativně a ukázal směrem k dívčím ložnicím, kde Ginny před chvílí zmizela.
"Hele jo, od ní ruce pryč. To je moje sestra." Ozval se Ron trochu výhružně.
"Jo vždyť já nic neříkám." Bránil se James. "Zrzky já ale rád." Dodal a po očku se podíval po Lily. Harry jako první pochopil, na co jeho otec naráží a rozesmál se.
"Jo tak zrzky jo, ty zmetku?" praštila ho Lily brkem po hlavě. "Já jsme teďka bloncka." A pohodila svýma nyní zářivě blond vlasama.
"Tak bloncky taky nejsou špatný viď." Zamrkal James rádoby svůdně.
"Haha, nech si zajít chuť." Usadila ho Lily zase na zem, aby si nechal zajít chuť.
"Hele já půjdu spát, jsem už unavená." Protáhla se Hermiona. Sbalila si své učení, které tady měla a odeběhla nahoru do dívčích ložnic.
"Jo, já půjdu taky nahoru, musím ještě napsat domů. Mamka mi psala, jestli jsme v pořádku a tak. Poslední dobou je strašně starostlivá a bojí se o mě a o Ginny." Ron se také zvedl a odešel a nechal Harryho s rodičema samotné. Bylo už něco kolem jedenácté, ale byl pátek, takže si s tím moc těžkou hlavu nedělali.
"Hele a co ty?" otočil se James na Harryho.
"Co na mě tak koukáš?" nechápal Harry.
"No co ta Ginny? Neušlo mi, jak jsi po ní pokukoval." Zamrkal Dvanácterák.
"Co blázníš? Ginny je Ronova sestra. Je jako moje vlastní."
"No a co že je to Ronova sestra. V tom ti snad nic nebrání ne? Viděl jsem jak si po ní koukal, ona se ti líbí." Pokrčil James rameny. Harry na něj jen koukal a mlčel. Lily mlčela taky, pouze jejich debatě mlčky a zkoumavě si Harryho prohlížela.
"Já ti jí schvaluju, mě se taky líbí. Přesně můj typ." Pokračoval James,když se nedočkal odpovědi.
"No jistě, ale Ron by mě zabil."
"Ale prosím tě, vykašli se na Rona. Je to tvůj život ne? Jestli se ti líbí, tak jí to dej najevo. Sbal jí nějak, jdi do ní." Ozvala se Lily. James se na ní vykuleně podíval. Že zrovna ona dává takové rady, když ona se líbila tolik let jemu a odmítala ho a teď tady Harrymu radila jak na Ginny. Po chvíli se ale vzpamatoval a přidal se k ní.
"Jasně Lily má pravdu. Jdi do ní. Určitě po tobě taky jede."
"Hele díky za rady, ale myslím že půjdu spát." Zvedl se Harry zničehonic.
"Počkej, já půjdu s tebou. Stejně už taky půjdeme oba spát viď?" vyhrkl Harry a podíval se na Lily.
"Jo jasně, já jdu taky." Přitakala Lily a odešla do ložnice. Harry s Jamesem se odebrali do postelí taky.

10.kapitola - Vášeň

6. května 2009 v 16:44 | Maggdinka |  *Mission-impossible*
Další v pořadí se skončením by měl být Syn jako otec, jelikož tuhle povídku sem začala psát po Volání srdce. Ovšem Syn jako otec ještě nějakou dobu na blogu aktuální zůstane, nemůžu to teďka ukončit. Takže další skončí asi tahle Mission Impossible. Jak už jsem napsala, odehrává se jen asi ve dvou měsících, tudíž bude kratší než je zvykem. Tipuju, že se u téhle povídky nevyšplhám s kapitolkami nad dvacet. No nic to už sem se trochu rozkecala. Prostě si kapču užijte a prosím moc prosím, komentujte.….Vaše Maggdinka♥


Vášeň


"Tak, dneska je poslední předvánoční hodina. " započal James úterní hodinu. Domluvili se, protože ve středu byl štědrý den, že si místo toho dají trénink v úterý. Lily se začala opět převlékat do svého obvyklého tanečního úboru. Dnes si s sebou už přinesla i boty na podpatku.
"Super! " zaradoval se James při pohledu na boty. "Na těhlech teda budeš tančit? "
"No…ještě nevím. " pokrčila Lily rameny, posadila se a boty si začala obouvat.
"No to musíš vědět. Protože musíš trénovat v botách, ve kterých budeš tančit. Vezmi si že by sis to zkoušela na nízkém podpatku a tančila bys na vysokém. By ses tam na tom parketu přerazila. " poučoval jí James. Lily se kriticky na své boty zadívala a přemýšlela nad botami.
"Oukej, vezmu si tyhle. Jsou dobrý ne? " a podívala se s otázkou v očích na Jamese.
"Jo jsou pěkný a taky maj podpatek tak akorát. " přikývl James znalecky po dlouhé analýze Lilyiných stříbrných páskových bot s asi pěticentimetrovým podpatkem.
Když dotančili, oba se unavení svalili na jedno křeslo. Lily si sedla normálně a James k ní na opěrku.
"Výborný. " radoval se James.
"Nevypadáš moc nadšeně. " zasmála se Lily, ještě celá zadýchaná.
"Protože sem vyřízenej. " vysvětlil James s úsměvem. "Ale bylo to fantastický. Jsi den ode dne lepší a lepší. "
"Půjdeme? Dneska jsme to trochu protáhli. " ozvala se Lily po chvíli, když se oba pořádně vydýchali a teď vedle sebe vyčerpaně rozvaleně seděli.
"Jo jasně. " přikývl James při pohledu na hodinky, které ukazovali půl jedenácté. "Myslím, že příště můžeme začít nacvičovat zvedačky. " dodal.
"Počkej, to je takový to, jak se při tom zabiju? " vyhrkla Lily ustrašeně.
"Jo je to těžký, ale neboj, ty jsi šikovná a jsi lehká a pružná, to půjde a když ne, tak tam místo toho šoupneme něco jiného. Ale zvedačka je krásná třešnička na dortu, byla by škoda se o to aspoň nepokusit. " těmito slovy James uzavřel jejich dnešní trénink, oba se namáhavě zvedli a vydali se do společenky.
------------------------------------
Dnes byl štědrý den. Ovšem pro ně ještě dnešek moc neznamenal, znamenal pouze slavnostní večeři a navíc párty, kterou chystali Tichošlápek s Dvanácterákem.
Skoro všichni odjeli na vánoce domů, chtěli svátky prožít se svými rodinami. Ovšem ze sedmých ročníků tady zbylo hodně studentů. Nebelvírští sedmáci zde zůstali všichni, navíc ještě pár lidí z nižších ročníků. Nejméně studentů zůstalo na vánoce ze Zmijozelu. Zůstal tady jenom Severus Snape, pak Siriusův bratr Regulus a pár dalších.
V sedm hodin večer se zbytek studentů spolu se všemi profesory sešli na slavnostní večeři ve velké síni. Kolejní stoly zmizeli, zbyl tu pouze jediný, u kterého měli sedět všichni, bez rozdílu kolejí a spolu s učiteli.
Jako vždy byla Velká síň krásně vyzdobena. Bylo zde dvanáct vánočních stromků, které sem vlastnoručně a bez cizí pomoci nanosil bradavický hajný a šafář Hagrid. Bylo zde plno jmelí, které viselo ze stropu a Lily se mu raději vyhýbala, když byl poblíž James, protože si pamatovala na minulé vánoce, kdy jí málem pod jedním jmelím na chodbě políbil. Naštěstí se mu to tehdy nepodařilo, protože Lily ho jedním velice spolehlivým kopem do určitých míst zlikvidovala.
Všude viseli cesmíny a girlandy, no prostě atmosféra, nejen ve Velké síni, ale po celém hradě dýchala pravými a nefalšovanými vánocemi.
"Holky pojďte sem, přece si nesednete vedle Srabuse. " zamával na Lily a Enny James, když procházeli kolem Snapea, vedle kterého byla volná místa. Obě tedy zamířili ke čtveřici Pobertů, kteří seděli hned naproti Brumbálovi a Hagridovi.
"Dobrý večer pane profesore. " pozdravila Lily zdvořile ředitele, když si sedala mezi Jamese a Remuse, kdežto Enny si sedla na kraj vedle Siriuse.
"Veselé vánoce slečno Evansová. " pozdravil zvesela Brumbál, který měl na dlouhých bílých vlasech posazenou červenou čepici, takže vypadal, jako Santa Claus.
"Ahoj Hagride. " pozdravili obě dívky dobrosrdečného poloobra, který v sobě měl už třetí korbel vína. Večeře přesně v sedm hodin začala a na stole se objevili ty nejvybranější pochoutky. Mezi nimi samozřejmě nechybělo několik vánočních krocanů s nádivkou, pečené brambory, kuřecí stehýnka a plno dalšího, což uzavírali ty nejlepší moučníky, které se tady v Bradavicích podávali.
"Pane Pottere, slečno Evansová. " ozval se Brumbál v půlce večeře. "Jak jste na tom se svým trestem? "
"Dobře pane profesore, velice dobře. " usmál se James a Lily přikývla. Brumbál se usmál a všem kolem dolil další sklenici Ohnivé whisky.
"Plánujete na dnešek něco? " prolomil ticho opět Brumbál. Kolem nich žádní jiní profesoři neseděli, takže mohli mluvit.
"Myslím jako nějakou oslavu nebo tak něco. Pane Blacku, vy se určitě o něco postaráte, není-liž pravda? " zasmál se ředitel dobrácky.
"No něco malého plánujeme, ale nic moc velkého. " přitahal mladý Cassanova a odhrnul si pramínek vlasů z obličeje, přičemž na druhé straně stolu málem omdleli dvě šesťačky z Havraspáru, které ho pozorovaly.
"Aby jste zítra nezaspali Boží hod. " přikývl Brumbál.
"Nechcete se zase stavit pane řediteli? " položil Jimmy trochu troufalou otázku. "Jako tenkrát, na Siriusovi narozeniny. "
"Děkuji pane Pottere, to je od vás pěkné, ale ne, myslím, že po večeři půjdu spát. Musím ještě dodělat nějakou práci. Jinak ale děkuji za pozvání. " usmál se Brumbál a v modrých očích mu pobaveně zajiskřilo. Bylo na něm vidět, že váhá, jestli má, nebo nemá přijít.
"Pane řediteli, ale prosím před profesorkou McGonagallovou…" ozval se znovu Tichošlápek.
"Nebojte se, ani slovo. " mrkl ředitel šibalsky a znovu si lokl své whisky.
Asi v devět hodin večer, když všichni byli nacpáni k prasknutí dobrým jídlem a napiti dobrého pití se začali rozcházet. Nebelvírští sedmáci tady ještě zůstali, protože jejich ředitel jim právě vyprávěl, jak se v šestém ročníku snažil uspořádat soutěž missák Bradavic. Všichni se mohli smíchy zbláznit. Smáli se tak, že už nemohli skoro dýchat a Sirius dokonce spadl ze židle, když Brumbál pronesl, že se chtěl na volnou disciplínu obléct za gou-gou tanečnici.
O půl desáté Velkou síň opustili i oni a přesunuli se do společenské místnosti, kde na všechny Nebelvírské, co zde zůstali čekala ještě jedna malá soukromá oslava.
"No Siriusi jako nic moc, tvoje narozeniny byli lepší. " pronesla Enny, když viděla, že na stolech ve společence je jen pět láhví Ohnivé whisky, tři láhve medoviny a deset láhví s máslovým ležákem.
"Tss, pořádný zásoby nechávám až na Silvestra. " mrkl Sirius potutelně a díky tomuto důvodu mu všichni odpustili, protože je pravda, že příchod nového roku se musí oslavit daleko více.
Celá šestice seděla u jednoho stolu. Lily s Enny a Siriusem seděli ve veliké pohodlné sedačce a James, Remus a Peter kolem nich v křeslech. Bylo už něco kolem jedenácté hodiny večerní.
"Ty jo, docela nuda co říkáte? " ozvala se Lily, když už hodnou chvíli nikdo z nich nic neudělal, ani neřekl, a to dokonce ani Sirius!
"No to teda, dopadlo to hůř, než jsem čekal. Vypitý není skoro nic a to ses bála, že toho je málo. " přitakal Sirius a poslední věta směřovala na Enny.
"No tak to tady nějako rozhejbeme ne? V čem je problém? " napřímil se Jimmy v křesle, jako by právě znovu ožil.
"Jo tak až něco vymyslíš, tak dej vědět. " Tichošlápek se v gauči vedle Enny zavrtal ještě hlouběji.
"Oukej. " souhlasil James. "Nejdřív rozděláme ty flašky co sou většinou netknutý na stole. " začal organizovat. Všichni vstali a každý se chopil alespoň jedné lahve. Ne že by toho chtěli vypít tolik najednou, ale snad proto, aby se něčím zaměstnali a vyhnali to dlouhé nicnedělání.
James oproti tomu přešel ke krbové římse na které stálo staré rádio a pomocí poklepávání hůlky začal ladit stanice. Všechno zrnělo a pískalo, občas pochytili kousky rozhovorů, nebo písniček. Konečně naladil stanici, kterou chtěl.
Byla to jedna z nejpopulárnějších kouzelnických stanic. Milovali a poslouchali ji hlavně kouzelničtí teenageři a každý kouzelník na hudbě z této stanice vyrůstal. Hráli tu populární písničky rockového ražení, pomalé zamilované slaďáky, rychlé disko tance a mnoho a mnoho dalších stylů. Když James stanici naladil, hrála v ní zrovna jedna rychlá pecka od Sudiček.
"No a dál? " nakrčil Sirius skepticky obočí a zavdal si z láhve medoviny, kterou před chvílí rozdělal.
"No tak se budeme bavit ne? Můžeme si povídat, dělat kraviny a hlavně pít! Od čeho sou tady ty flašky? To si mám vystavit za vitrínku a dívat se na ně? Vždyť my se dokážeme bavit. " Jamese už začínali všichni štvát. Nejvíce ze všech ale Sirius. Vždyť to byl právě on, Black, který dokázala udělat jakoukoliv koninu, který vymýšlel zábavu, když se nudili a teď nebyl schopen ničeho?
Podle Jamesova rozkazu se začalo pít. Docela se zábava rozjela, protože většina z nich se už nacházela v mírně podnapilém stavu někdy kolem půlnoci.
"Hej vy dva, prozraďte nám konečně co to máte za školní trest? " Remus to začal na Lily a Jamese zkoušet takhle, když už byli docela v podnapilém stavu. Ti ovšem zarputile mlčeli, takže žádný rozdíl mezi tím, jestli byli podnapilí, nebo naprosto střízliví.
V rádiu začala zrovna nějaká písnička. Lily která hodnou chvíli seděla potichu a v klidu a objímala láhev medoviny, vylétla z gauče.
"Ta je moje oblíbená! " vyjekla, až se všichni lekli. Lily už měla trochu připito a v kombinaci s vášní k téhle písničce, se prostě neudržela. Postavila se doprostřed místnosti, kde bylo volné místo a začala divoce tancovat. Bez zábran a naprosto unesená oblíbenou melodií se tam nakrucovala, vlnila a skákala.
"Pojďte taky tančit! " vyzývala nadšeným křikem všechny a gesty je pobízela k sobě. První se nechali přesvědčit Enny a samozřejmě Sirius. Ten byl pro každou hovadinu, i když byl normální, natož pak přiopilý.
James s Remusem a s několika šesťáky co tu s nimi vydrželi až doteď se mohli smíchy potrhat, protože to co vyváděl Sirius bylo přímo k popukání. Vrcholem všeho bylo, když si sundal tričko, mnul si s ním všechny části těla kam dosáhl a bláznivými pohyby tančil jen do půl těla.
Pak se píseň změnila. Začali hrát jednu, co Lily skoro neznala, nevěděla od koho je a kdo jí zpívá, ale párkrát už jí slyšela. Nebyla ani moc rychlá, ale byla vyzývavá a strašně jí sváděla.
"Jamesi pojď. " Lily ho začala přemlouvat. Tenhle tanec se jen těžko dal tančit samostatně, na ten museli být dva. James vzpurně zavrtěl hlavou.
"Ale no tak, přece se nenecháš přemlouvat. " žadonila Lily, ale když viděla, že takhle u Jamese nepochodí, zkusila to jinak.
"Jimmy prosím. " přišla k němu, položila ruce na jeho stehna a naklonila se k němu blízko. Volné tričko odhalilo její výstřih a ona svůdně hleděla Jamesovi do očí. To ho přesvědčilo, ona věděla jak na něj.
Vstal tedy a společně došli na volné místo. Stoupli si naproti sobě a koukali na sebe. Pak James chytil Lily na zádech a Lily si Jamese přistrčila k sobě blíž a chytila ho stejně jako on jí. Začali tancovat. Chvíli tančili jen tak pozvolna, jenže pak začala melodie nabírat na obrátkách a tím i jejich tanec. Oba propadli kouzlu a vášni tohoto tance a začali se čím dál víc divoce vlnit. Všichni ostatní co tancovali, tancovat přestali a pozorovali je dva.
Byl to úchvatný, ale navíc nezvyklý pohled. Oba víc a víc propadali vzrušující melodii a tančili divočeji a vášnivěji. Třeli těla o sebe, James Lily pevně držel za zadek a Lily se držela pevně Jamesových svalnatých ramen u lopatek. Čely se vzájemně dotýkali a celou dobu si hleděli do očí, ani jednou se nepodívali jinam. Vzrušení a touha z nich přímo odkapávala.
Všichni na ně koukali jako uhranutí, byl to vážně úchvatný pohled. Nikdo z nich netušil, že James má tak skvělé pohyby a že dokáže tak výborně tančit. Stejně tak nikdo netušil, co se v Lily skrývá, tolik vášně a chtíče.
Píseň skončila a ihned následovala další. Byl to pomalý sladký ploužáček, ovšem oni jako by nebyli schopni se od sebe odlepit. Zůstali tělo na tělo, i čely se dál dotýkali, ovšem jejich pohyby ustaly a oni se pomalu vlnili v pomalém rytmu písničky.
Ostatní se posadili a dál si povídali. Jen Lily a James stále ploužili po místnosti. Na celém světě teď neexistoval nikdo jiný, kromě nich dvou. Byli tu teď pouze oříškově hnědé oči a smaragdově zelená kukadla, která na sebe vzájemně hleděli a nebyli sto se od sebe odtrhnout.
Na celém světě bila teď pouze jen dvě srdce a to právě v těch hrudích, které se k sobě pevně tiskly. Zkrátka a dobře Lily ani James nevěděli o nikom jiném než o sobě a o tom druhém.
Řetězec pomalých písniček pokračoval. O půl druhé ráno se všichni začali přesouvat ke spánku do ložnic, až ve dvě hodiny odešli jako poslední Remus, Sirius a Enny. To ovšem ani Dvanácterák, ani zrzka nezaregistrovali a i kdyby, patrně by jim to bylo úplně fuk.
Oba se dostali do ložnice až ve tři hodiny ráno. Za celou další hodinu nedělali nic jiného, než že pomalu tančili. Za celou tu dobu spolu ani jednou nepromluvili, jakoby si všechno říkali jejich oči. Když dohrála poslední pomalá písnička a hlasatelka ohlásila zprávy, teprve potom se od sebe odlepili, popřáli si dobrou noc a oba se odebrali do své ložnice.

5.kapitola - Zajíček

6. května 2009 v 16:43 | Maggdinka |  *Potterovi s.r.o.*
Omlouvám se ještě jednou moc za tak dlouhou pauzu.Opět a zase kapitolka k Potterovi s.r.o. Tuhle povídku mám rád, daleko více mi připomíná náš obyčejný život a není vyumělkovaná všemi těmi kouzly. Prostě ze života :D No nic, nebudu se snad ani rozepisovat o čem kapitolka je a takhle. Prostě si to přečtěte a uvidíte. Moc vás prosím - komentujte jí. Já vím, že je snazší si to přečíst a jít dělat zas něco jiného, ale zkuste to pro mě udělat, komentář vás vyjde ani ne na minutku, to by jste snad pro mě obětovat mohli ne? Já pro vás taky obětuji svůj čas a píšu - i když samozřejmě to dělám hlavně proto, že mě to baví :o)……Vaše Maggdinka♥

Zajíček

Byla neděle a víkend byl v plném proudu. Všichni si užívali krásné dny volna, když ještě bylo venku krásně a svítilo sluníčko. Holky se chodili opalovat k jezeru, kluci blbli ve vodě a nabalovali holky, které se tady na dekách slunili.
Ovšem někdo se přeci jen v tom teple nezchlazoval ve vodě, ale naopak se činili tak, že jim bylo ještě větší vedro a sluníčko jim spalovalo zrak. Tím někým byl Nebelvírský famfrpálové tým. James Potter nosil kapitánskou pásku a proto trval na brzkém zahájení tréninků, protože první zápas je čekal už za měsíc a navíc - se Zmijozelem. Oni prostě museli vyhrát. James chtěl, aby si tady na něj pamatovali, chtěl jako kapitán dovést svůj tým k poháru a navíc - bylo v tom jakési zadostiučinění, že porazí Zmijozel.
Létali a trénovali, až měli dresy celé mokré od potu, ale Potter nedovolil, aby ještě skončili. Skoro všichni létali v slunečních brýlích. Bylo docela srandovní pozorovat, jak se tým v červených dresech prohání po hřišti v nejrůznějších mouchách.
Na tribuně seděli dvě dívky. Jedna na sobě měla veselé pruhované tílko a bílou minisukni, všechno ukončovali pohodlné žabky a hnědé veliké sluneční brýle. Druhá na sobě měla Zelený nátělník a pruhované kraťasy do půli stehen a sněhobílé botasky.
Ano na tribuně seděli a sledovali celé dění Jessica s Lily. Lily znuděně seděla a četla si jakousi detektivku a Jess sledovala, jak její bratr prohání celý tým a co chvíli chytá malou zlatonku, která nebyla v dnešní sluneční záři skoro vidět.
Lily vzhlédla od knihy a zamžourala do sluníčka, proti kterém teď visel ve vzduchu na koštěti James. Musela uznat že dneska mu to fakt slušelo. A když už Evansová uzná, že to Potterovi sluší, tak mu to VÁŽNĚ sluší. Vlasy měl od létání rošťácky rozcuchané a na očích měl hnědé brýle - takzvané pilotky, které mu moc slušely.
"Ha, přistihla jsem tě, zase se na něj koukáš! " zajásala Jess šťastně a s velkým zadostiučiněním, jako by Lily přistihla při něčem špatném.
"Jo a na co? To mám koukat na někoho, kdo vypadá, jak když se vychčije kanec? " odsekla Lily, nato jí začaly cukat koutky. Jess se ani smích nesnažila zakrývat a rozesmála se naplno.
"Evansová, víš, že mě dost sereš? " řekla to ještě se záchvatem smíchu, ale myslela to vážně, to Lily docvaklo i když jí to občas pálilo jak muflonovi v říji.
"Meleš pořád stejnou. Koho to má bavit? Řekla sem ti svoje. Teďka se soustředím na Jaye. " mávla Lily rukou, zaklapla knihu a nasadila polohu vhodnou ke slunění.
"Ty to s ním šampónem myslíš fakt vážně? " povzdychla si Jess a zakroutila hlavou, až se jí černé vlasy rozlétly na všechny strany.
Lily i s ostatními seděli zrovna na večeři ve Velké síni. Lily stále pilně natahovala krk k Mrzimorskému stolu, ale střed jejího zájmu pořád nikde. Konečně se dočkala - uviděla jak Jay Cromwell přichází do Velké síně spolu ještě s pár kamarády z ročníku. Lily je provázela celou dobu pohledem, až se usadili k hloučku svých spolužáků ze šestého ročníku.
"To si děláš srandu, že je to šesťáček? " odfrkla si Jessica nevěřícně. James celou večeři Lily sledoval a neušlo mu, že až moc zaujatě kouká na hlouček mrzimorských šesťáků. Raději hned jak dojedl se zbylou trojicí Pobertů ze síně odešel, aby se na to nemusel koukat, protože to bylo vážně to poslední, na co měl náladu.
"Sleduj profíka. " Evansová se zvedla od stolu a namířila si to rovnou k tomu mrzimorskému. Jessica natahovala krk a sledovala toho rezavýho dementa, jak si to míří rovnou k hloučku šesťáků.
"Ahoj kluci. " vmáčkla se na lavičku mezi dva mírně překvapený kluky. No mírně - to je slabý slovo. Ono když se mezi vás nacpe holka, která má výstřih až někam po pupík a ve vlasech má zamotaný asi tři dredy, tak jste překvapený trochu víc. Obzvlášť když si uvědomíte že to je Evansová. Přesně ta Evansová, která se s nikým nesere a za kterou pořád běhá Potter - ten namakanej kapitán nebelvíru - a kterej je schopnej každého kvůli ní zkopat. To už pak to mírné překvapení hraničí s mírně velkým vyděšením a končí to tím, že jeden z těch dvou nešťastníků, mezi které se Lily vecpala, raději omdlel, než aby riskoval, že to uvidí Potter. Skácel se z lavičky na zem, aniž by věděl, že James už dávno odešel.
"Heleďte můžu si na chvíli od vás půjčit Jaye? Nebojte já vám ho vrátím. Sice možná trochu ukousnutého, ale vrátím. " když viděla jak se zatvářili zděšeně, včetně Cromwella, dodala. "Bože, dělám si srandu, jasně že mu nic neudělám. " Jejich obavy totiž nebyli ani moc neoprávněné. Ale to jsme se dostali už trochu někam jinam :D.
Jay hrdinsky vstal a s klidem šel s ní do rohu Velké síně. Divila se, že se i on nebojí. Možná by mu měla dokázat, že má čeho :D.
Pro dnešní příležitost si zvolila poněkud mírnější styl, zkrátka takový, aby se líbil i Jayovi, protože myslím, že by na něj neudělala moc dojem, kdyby před něj naklusala ve steelkách, rozervanejch džínech (který jako šampón absolutně nesnáší) a v ksichtě celá černá. Zvolila si proto radši styl trochu ala bárbí.
"No hele, měla bych pro tebe takovou nabídku. " začala a snažila se, aby Jaye hned na začátku moc nevyděsila, takže nasadila výraz ala svůdná roštěnka, z čehož nakonec vyplynul spíš výraz ala splašená koza :D.
"Co je to za nabídku? " podíval se na ní trochu podezíravě.
"Jen my dva dneska v devět na astronomický věži? " zamrkala svůdně. Na Jaye to udělalo docela dojem, protože vypadalo, že se nad tím zamýšlí. (On se taky dokáže zamýšlet?)
"Noo. " začal pomalu a Evansová se na něj ještě víc nalepila. "Zní to docela lákavě. " a přejel jí jakýmsi zhodnocujícím pohledem. " Tak platí. " přitakal nakonec a ona měla co dělat, aby se vítězoslavně nezakousla do zdi u které Jay stál.
"Oukej, takže dneska v devět na astronomický. " mrkla na něj Lily naposledy, svůdně pohodila svými rezavými kadeřemi a odkvasila zpátky k Jess, která měla hubu otevřenou tak, že kdyby měla protézu, tak by jí tutově vypadla.
"Já myslela, že si děláš jen prdel? " vydechla Jessica, dál už to fakt nevydržela. Věděla že její kamarádka je trochu psychicky…ehm…nevyrovnaná, ale že je blbá až to volá do nebe a domluví si FAKT rande se šampónem a ještě k tomu o rok mladším, to bylo vážně moc i na ní.
"No co je, je to náš poslední rok v Bradavicích, tak musí za něco stát ne? " hodila po ní Lily vyzývavý pohled (ona ho naštěstí chytila :D) a radši jí donutila jít nahoru do společenky, jinak by tady pozvala za chvíli na rande ještě třeba Hagrida a takovej trest si to pako obrovský fakt nezaslouží :D.
Chvíli před devátou se s Jess Lilka rozloučila a pádila za Jayem. Aby měla Jessica co dělat, přisedla si ke skupince Pobertů dole ve společence. Remus si četl a James se Siriusem hráli kouzelnické šachy. Sama se divila, že ti dva se svojí mozkovou kapacitou vůbec vědí, co to šachy jsou a jak se hrají. Jessica seděla vedle Remuse a mlčky zírala do ohně v krbu před sebou. Lily byla svině nevděčná a ona to říkala pořád. Snaží se jí tady dohazovat bráchu, kterej je fakt pěknej a má jí rád a ona si jde na rande radši někam na věž s klukem, kterýmu ještě po bradě teče mlíko.
"Kdepak máš Lily? " Remus vzhlédl od knížky a pousmál se na ní. Jess se nejdřív přesvědčila, že její bratr je plně zaujat hrou a neposlouchá, než Removi odpověděla.
"Šla na rande. " řekla zkroušeně.
"Na rande? Ajéje. " jo Remova slova byla výstižná - ajéje. Jess nechtěla ani pomyslet, jak se bude James tvářit a co bude dělat, až Lily s Jayem někde uvidí. Mohla stále ještě doufat - přeci jen to bylo jejich první rande - že si Lily uvědomí, že byla chyba s ním někam jít, nebo si při nejlepším jen užijou a zrzka ho pustí k vodě, což někdy dělala. Jenže se bála toho, že zrovna na truc s ním bude chodit. Nejen aby naštvala Jamese, ale taky Jess, protože věděla, že se jí to příčí a nejradši by jí viděla po boku svého bratra.
------------------------------
Jess uhodili do očí oslňující paprsky. Lekla se, že zaspala vyučování, ale jakmile se podívala na hodinky, zjistila, že je teprve sedm hodin ráno a že slunce svítí nejspíš tolik, že je teprve září a že je pořád vedro.
Podívala se na postel vedle sebe, Lily tam byla zavrtaná až po nos a pokojně oddychovala. Když šla včera Jess spát, Lily ještě nepřišla a to šla spát někdy kolem půlnoci.
"Hej borky, vstávejte, je pondělí a první hodinu máme McGonagallku, tak by nebylo dobrý, kdyby sme přišli pozdě. " rozlehl se po pokoji zřetelný hlas, který patřil Denis a Jess jí byla moc vděčná, že ona tady hned po ránu nemusela řvát.
"Tak co, jak ti dopadlo rande se zajíčkem? " otočila se na Lily. Ne že by jí to tak moc zajímalo, ale zeptala se spíš jen tak ze slušnosti, aby se neřeklo.
"Hej to bys nevěřila, jak někdo v šestnácti může bejt tak vyspělej. " protahovala se Evansová v peřinách a stále se ještě neobtěžovala vstát.
"No to bych teda nevěřila. " odfrkla si Jess posměšně, ona nikdy nic neměla s mladším klukem, vždycky měla jenom starší, nebo ze stejného ročníku. "A vůbec, nech si ty svoje prasárny pro sebe. Nemusím vědět, co jsi s ním dělala hned na prvním rande. " dodala, když viděla, jak se Lily nadechuje a chystá se něco říct.
"Ale já to nemyslela jako tak vyspělej. " zachechtala se Lily. "Co si o mě myslíš? Že bych hned na prvním rande...to? " nafoukla se. "Já se na prvním rande vždycky jenom líbám. "
"I tak si můžeš pikantnosti s tím šampónkem a diskantem nechat pro sebe. " protočila černovláska oči a dala se do oblékání.
"Jo, ale kdyby to byl tvůj bratr, tak by ses tady vyptávala co? " Lily už také vylétla z postele a trochu rozhořčeně na Jess vyjela.
"Jo to bych se vyptávala, protože mezi mým bráškou a tím retardem je dost velkej rozdíl. " vyjekla Jess stejně útočně, jako předtím Lily.
"Jo to máš pravdu, ten že Jay je hezkej a milej a tvůj bratr vypadá jak koště a milej a příjemnej je asi jako osina v zadku. " Lily si pořád mlela svou. Jess na to raději nic neříkala, věděla, že to nemá cenu. Ne, když se Lily vrátila z rande s Cromwellem. Mlčky se oblékly, Lily zapadla do koupelny, dřív než se v ní stačila zabarikádovat Shelby a potom se spolu vydali na snídani.
Chvíli mezi nimi panovalo ticho, ale pak obě usoudili, že to nikam nevede a navíc, ony se na sebe nedokázaly dlouho zlobit. Navíc ony toho moc nakecaly a když musely mlčet, tak to pro ně bylo peklo. Proto se raději bavili, i když se před chvílí zrovna pohádaly.
"Já mám takovej hlad. " ta rezavá příšera mě nechala v zadu a uháněla k nebelvírskému stolu, aby se nažrala.
"To máš takovej hlad? " nevěřila Jess svým očím, když přišla k Lily, která už se cpala nějakým toastem.
"To víš, po včerejšku mi vyhládlo. " zamrkala Evansová a dál se cpala.
"Ježiši, ušetři mě prosím detailů. " odfrkla si Jess. Neměla náladu na to, aby jí Lily líčila události jejího včerejšího večera s tím malým debílkem.
"Jdeme radši na hodinu. " obě dvě vstaly a vydali se na hodinu Péče o kouzelné tvory.
"Milí studenti, dnes budeme mít trochu volnější hodinu. Každý si vezmete jednoho kůroleza a budete se o něj celé dvě hodiny starat.
"Ježiši to jsme dělali ve třetím ročníku. To se rovnou můžeme starat o Blacka a vyjde to nastejno. " odfrkla si Lily, přičemž rozesmála půlku třídy.
Každý si vzal jednoho kůroleza, jak jim profesor řekl a vzali si je každý stranou. K Jess a Lily si přisedli do trávy i Poberti. Lily z toho byla strašně nadšená, což dala znát tím, že protočila oči.
"Nazdar ségruš. " přisedl si vedle Jessici Sirius a obejmul jí kolem ramen.
"Nazdárek. " pozdravila Jess zvesela.
James si sedl vedle Remuse a trochu naštvaně počínání svého nejlepšího kamaráda pozoroval. Moc se mu nelíbilo, že takhle oblboval hlavu své sestře. Když se k ní naklonil a pohrával si s jejími dlouhými černými vlasy, nevydržel to a vzal si Tichošlápka stranou.
"Co to provádíš? " vyprskl podrážděně Jimmy.
"Co jako? " nechápal Sirius a tázavě rozhodil ruce.
"Proč nabaluješ moji sestru? "
"Hele Jamesi, dej si zpátečku, o co de? " vyjel na oplátku zase Sirius.
"O co de? " vyjekl James. "Jde o to, že pleteš mojí sestřice hlavu. Ona není jako ta každá druhá, se kterejma si hraješ. Ona je jiná, ona je výjimečná, je skvělá. Není jako ty barbíny. Nikdo jí nebude plést hlavu. Nechci, aby jí někdo zlomil srdce, ona si to nezaslouží. "
"Vždyť já jí nic nedělám. Beru jí jako vlastní sestru, to je špatně? Navíc nevím, proč se o ni tak staráš, ona se o sebe umí postarat sama, je to už velká ženská. "
"Jo já vím, že jí bereš za vlastní sestru, ale když jí tak motáš hlavu, tak ona si může myslet něco jiného. Jo je sice už velká, ví co dělá, ale pořád je to moje mladší sestřička a já jí musím chránit. Kdokoliv by jí mohl ublížit a to já nedovolím, chápeš? " James už křičel, ještě že šli až k Zapovězenému lesu, kde je nikdo neslyšel.
"Já vím, že jí máš rád. Já jí taky nechci ublížit, je to skvělá holka, mám jí rád. " přitakal Sirius, když už byl klidný. "Nebudu to dělat, když nechceš. Nechci jí zlomit srdce, je to ta poslední osoba na světě, který bych chtěl ublížit. "
"Díky Tichošlápku. " poplácal ho James na znamení díků po zádech. "Nechtěl jsem na tebe tak vyjet, ale záleží mi na ní. "
"Jo, já vím. " přitakal mladý Black a oba s Jamesem se vydali zpátky k ostatním studentům.
"Hele, kde je můj kůroleza? " rozhlédl se mladý Black kolem.
"Ajo. Asi ti zdrhnul. " zasmála se Jessica.
"To jste ho nemohli hlídat? Bože, teď ho mám jako hledat kde? "
"Blacku! " zařval profesor naštvaně na Siriuse, když všichni ostatní na konci hodiny odevzdali své kůrolezy.
"Ajéje, to mám asi průser. " zachechtal se Sirius a raději rychle odeběhl za profesorem, aby mu situaci vysvětlil, zatímco ostatní se vydali zpátky ke hradu, aby nepropásli další hodinu, kterou měli s Křiklanem.
"Už se fakt těším. Jsem zvědavá jestli mi zase vybuchne další kotlík dneska, nebo až příště. " zasmála se Jess, když stoupali po hradním schodišti do školy. Sirius je dohonil celý udýchaný, když už byli skoro před učebnou a když zrovna zazvonilo na hodinu.