Everybody should have his own world...

9.kapitola-Prasinky

11. března 2009 v 16:29 | Maggdinka |  *Mission-impossible*
Opět nová kapitolka k Mission Impossible. Co dodat? Snad jen to, že jsem jí psala ve škole při dějáku, fyzice a ekonomice :D Takže se nedivte, je asi taková všelijaká. Byla jsem z toho učení trochu mimo :D No ale jinak doufám, že se kapča bude líbit a že si jí užijete. Jinak moc prosím o komentáře, vedete si dobře, ale potěšilo by mě, kdyby jich bylo ještě víc :o) To je všechno, tak krásné počtení……..Vaše Maggdinka♥

Prasinky

"Já mám dneska s Evansovou rande. " bylo teprve sedm hodin ráno, ale James už po pokoji běhal jako hyperaktivní veverka. Dneska opravdu byla sobota a ano, dnes šel opravdu s Lily Evansovou do Prasinek. Jeho kamarádi to sice věděli, ale on si nemohl nechat ujít příležitost vyřvávat to tady ještě za tmy. Stále se usmíval jak měsíček na hnoji.
"Heleď Dvanácteráku, neříkal jsi, že to není rande? " zahučel Sirius s hlavou nacpanou pod polštářem.
"Ne to sice jo, ale to se může změnit. " rozhodil Jimmy optimisticky ruce, nic si z toho nedělal.
"Mimochodem v kolik se máte sejít? " ozval se Remus, který tohle Jamesovo poskakování doteď ignoroval.
"O půl desátý. "
"Děláš si ze mě řiť? Až o půl desátý a ty tady už teď poskakuješ jak radioaktivní křeček. " spustil Cassanova zpod přikrývek.
"Musím se přichystat ne? "
"Paroháči, ty jsi magor. " zalamentoval Sirius a polštář si připlácl ještě víc na uši. James šel na snídani společně s Remem v osm hodin. Tichošlápek ani Peter s nimi nešli, protože oba dva si o víkendech moc rádi přispali.
Ve Velké síni bylo v tuhle dobu prázdno. Tu a tam snídalo pár studentů, dokonce i učitelský stůl byl poloprázdný.
James si nandal do misky obrovskou hromadu ovesných vloček a cpal se, že Moony nestačil valit oči. Vtom zahlédl odlesk rudých vlasů, do síně přišla Lily, společně s Enny na snídani. Jamesovi se rozzářili oči, ale holky si sedly na druhou stranu stolu.
"Nesnáším svoje vlasy. Proč nikdy nejdou učesat? " James před velikým zrcadlem v koupelně zápasil s hřebenem a snažil se zkrotit své neposedné a rozježené vlasy.
"Nech je tak. Takhle je to sexy. " ušklíbl se Sirius a šibalsky mrkl, který si zrovna čistil zuby. James hodil hřeben do rohu a vlasy nechal, tak jak byli.
"No tak Enn, poraď mi, co si mám vzít na sebe. " křičela Lily na kamarádku přes celý pokoj. Přehrabovala se v kufru a byla v koncích. "Já nemám žádný hadry. "
"Co kecáš, ani do kufru se ti to nenarve, kolik jich máš. " protočila Enny oči v důlku.
"Vem si tohle, to a ještě tohle. " přišla k jejímu kufru a naházela na ní několik kusů oblečení.
"Ty jsi génius. Já se tady v tom přehrabuju hodinu a ty přijdeš a během deseti vteřin vybereš všechno. " vydechla Lily a rychle se začala oblékat.
James stepoval před bránou na zasněžené nádvoří. Byl strašně nervózní, ale nechápal to. Vždyť se s Lily bavil úplně normálně, když trénovali tanec.
"Ahoj. " ozvalo se za jeho zády, on se s leknutím otočil. Byla to Lily, James na ní zůstal zírat, strašně jí to slušelo. Měla na sobě džíny nasoukané do kozaček s kožíškem, zelený kratší kabátek, který jí šel krásně k očím a na hlavě bílou čapku, šálu a rukavice v téže barvě.
"Moc ti to sluší. " vyslovil james svou myšlenku nahlas. Lily se zářivě usmála a poděkovala.
"Tak vyrazíme ne? " prolomila Lily ticho a oba vykročili do vysokých bílých závějí vstříc Prasinkám. Bradavice se halili do běla, vždyť za pár dní už byli vánoce. Vítr foukal od hor, studený a ostrý jako břitvy, ale výhoda byla, že jim v cestě nebránila vánice, protože právě nesněžilo.
"Tak co, myslíš, že mi to jde? Nebo jsem ztracený případ? " navázala Lily konverzaci, když se napojili na nyní zasněženou silnici vedoucí do Prasinek.
"Ne, jsi moc šikovná. Jsi pohybově nadaná, nejsi žádný prkno. Ještě pár tréninků a budeme to umět skvěle. " zazubil se James povzbudivě. Lily to trochu uklidnilo. Vždy když jí takhle Potter pochválil, najednou byla v klidu. Věřila tomu co říká, věřila, že to zvládnou.
"Těšíš se na vánoce? Jedeš domů, nebo budeš tady? " otázal se James.
"No měla jsem původně jet domů. Naši mi psali, že pojedeme slavit vánoce k babičce do Irska. Jenže já jsem chtěla být tady, strávit tady poslední vánoce. K babičce budu moct jet ještě hodněkrát, ale vánoce tady už si nezopakuju. Co ty? "
"Já to měl podobný. Měli jsme se Siriusem jet na vánoce k nám, mamka ho pozvala. " začal Jimmy.
"Blacka? On nejede na prázdniny domů? " podivila se zrzka.
"Sirius? Blázníš? Ten by se odtamtud už nevrátil živej. Ten byl na vánoce vždycky tady nebo u mě. Kor teď, když utekl z domova. "
"Cože? On utekl? " Lily nemohla věřit vlastním uším.
"Jo, on to má Sirius hodně těžký. Černá ovce rodiny, nedostal se do Zmijozelu. Rodiče ho zavrhli a vydědili. Matka ho dokonce mučila a tak o prázdninách utekl a jediné kam ho napadlo jít bylo k nám. Naši ho měli vždycky rádi. " James se trochu víc rozpovídal. Do Lily jako by uhodilo, nemohla tomu uvěřit.
"To jsem netušila, že to Black takovýhle. " povzdechla si Lily a z jejího hlasu byl znát soucit.
"Jo má to hodně těžký, ale naštěstí je to typ člověka co si z věcí moc nedělá, což je dobře. " přikývl James trochu zasmušile. Lily se na chvíli zamyslela. Myslela si, že Siriuse zná dobře, ale teď se ukazovalo, že ani zdaleka ne. Myslela že si žije jako v bavlnce, zavalen bohatstvím, on ale zatím zažíval doma peklo.
"Takže kde teda budete? " promluvila Lily po chvíli, když se vytrhla z přemýšlení.
"No, nakonec jsme tady. Taky jsme chtěli být na poslední vánoce tady a pořádně si je užít. " přitakal James a byl rád, že mají opět o čem mluvit.
"Tak to je super. "
"Pročpak? " zamrkal James překvapeně.
"No protože můžeme cvičit, kdybys totiž odjel, tak by jsme měli na cvičení jen týden. Takhle můžeme cvičit každý den. " vysvětlovala Evansová.
"Jsem rád, že se k tomu stavíš takhle. "
"Tak kam půjdeme? " zajímala se Lily, když došli na okraj silnice v Prasinkách.
"No já nevím, co třeba do Medového ráje? " nadhodil James jednu z možností.
"Oukej, jdeme tam. " přikývla Lily a zamířili do sladkého království. Oba si nakoupili plno lízátek a čokolád a Bertíkovi lentilky a čokoládové žabky. Do závějí oba vyšli s kapsami narvanýma k prasknutí.
"Kam teď? Můžeme se jít zahřát ke Košťatům. " zeptal se Jimmy.
"Teď bych šla ke Chroptící chýši. Vždycky když jsem tady, tak jdu tam. " tak se tedy vydali skrz závěje ke staré chajdě. Bylo tady krásně. Příroda byla přímo panensky neporušená, všude bylo krásně bílo a podle nezrytých závějí mohli usoudit, že jsou první po dlouhé době, kdo tady vůbec je.
"Mám to tady moc ráda. Je taky překrásně, v létě i v zimě. " prolomila Lily krásné ticho, které rušilo jen štěbetání zimních ptáků.
"Jo, máš pravdu. Je tady hezky. Na tuhle chatrč mám moc vzpomínek, bohužel někdy ne moc hezkých. " James trochu nostalgicky zavzpomínal.
"Myslíš Remuse? "
"Počkej, jak o něm víš? " v Jamesovi hrklo a rychle se na Lily otočil.
"Ale prosím tě, měsíc co měsíc, o úplňku. Já nejsem zas tak blbá. Vím to už docela dlouho. Je mi ho strašně líto. "
Lily byla opravdu moc hodný, James na ní koukal s jakousi něhou v očích a měl chuť jí teď hned na místě obejmout.
Evansová si sedla na dřevěnou ohradu, která bránila ke vstupu do chýše, takže seděla vysoko nad zemí. James přistoupil letmo k ní a aby odpoutal pozornost navázal téma.
"Hele stavíš se se mnou ještě potom u Taškáře, musím koupit dárek Siriusovi, ještě pro něj nic nemám. " mezitím se k ní mimoděk pomalu přibližoval stále víc, což ale Lily nezaregistrovala, takže se opíral o její nohy.
"Jasně, taky potřebuju něco koupit Enny, tak třeba u Taškáře pro ní najdu nějakou koninu. " usmála se. Uvědomila si, že se jí James dotýká a taky věděla, že to nebylo jen tak mimochodem, ale že to bylo záměrné. Vzápětí si ale kupodivu uvědomila i to, že jí to ani trochu nevadí, že je jí jeho přítomnost dokonce příjemná a že má strašnou chuť dát mu nějakým dotykem, nebo pohybem najevo, že by mohl ještě blíž.
James jako by její myšlenky slyšel, jako by pochopil, co její oči říkají, když do nich hledí. Pomalu, ale jistě se začal přibližovat blíž až byl Lilyin nos skoro na tom jeho. Ona najednou škubla hlavou, odvrátila se a z plotu seskočila. Pomalým klusem se rozeběhla zpět do vesnice, ale po pár metrech se zastavila. James ji pomalu dohonil.
"Promiň. " začal se omlouvat, ale Lily ho přerušila než stačil říct cokoliv jiného. "Ne nemáš se za co omlouvat. Vždyť se nic nestalo ne? Nic jsi neudělal. Nechala jsem to zajít daleko, kdybych se odtáhla už na začátku tak by se nic takovýho nestalo, je to částečně i moje chyba. " a povzbudivě se na něj usmála. James zrozpačitěl, čekal nadávky, řev, facku, uřknutí, cokoli, rozhodně ale ne tohle.
"Pojď půjdeme k tomu Taškáři. " prolomila Lily ticho, tím Jamese vytrhla z přemýšlení a oba se vydali do srdce vesničky, kde se krámek nacházel. Oba koupili co potřebovali. Lily ještě u Taškáře nikdy nebyla a tak byla nadšením bez sebe, kolik nejrůznějších ptákovin i užitečných věciček tady je.
"Tak teď by jsme mohli ke Košťatům ne? " vyhrkla Lily, když vyšli před krámek i s dárky. Vydali se tedy do hostince.
"Ale ne. " zabručel James a Lily se pořádně rozhlédla na co to kouká. Přímo k nim se blížila skupinka sedmáků ze Zmijozelu. Lily si dlouze povzdechla, věděla totiž, že neprojdou jen tak bez povšimnutí a trochu nervózně se na Jamese podívala. Věděla totiž, že někdo z těch zmijí si neodpustí nějakou uštěpačnou poznámku a bála se, aby James nevyletěl z kůže a neprovedl nějakou blbost.
"Ajéje, kohopak to tady vidím. " stalo se přesně to čeho se Lily obávala. Nott si jich všiml už z dálky a neodpustil si tuhle poznámku.
"Hm, pokud vim, tak jen mě a Lily ne? " odsekl James útočně. Zmijozelští obdivně zapískali.
"Lily. " pronesl Goyle ironickým tónem a celá parta propukla v hlasitý smích.
"Copak Pottere, máte rande? " ozval se posměšně Snape, který se krčil uprostřed klubka těch debílků a teprve teď o sobě dal vědět a postavil se do čela party.
"A kdyby? Závidíš Srabusi? " zasyčel nenávistivě James a posunul se blíž k Severusovi až si hleděli zpříma do očí. James byl teda o trochu vyšší a ještě k tomu se Snape dost hrbil, takže mezi nimi byl pomalu dvacet centimetrů rozdíl.
"Co? " vyštěkl Snape. Chvíli váhal a zatvářil se, jako by dostal pěstí do obličeje, ale pak se vzpamatoval. "Tuhle mudlovskou šmejdku? "
James zrudl vzteky a takovou rychlostí, že to nikdo ani nepostřehl vytáhl hůlku a mířil jí Snapeovi přímo do obličeje.
"Jamesi pojď vyprdni se na něj. To nemá cenu, on ti za to nestojí. " Lily ho chytila za ruku a šeptala mu do ucha. James pomalu sklopil hůlku a otočil se na Lily. "Máš pravdu Lily, tyhle lůzři nestojej ani za pohyb rukou. " přitakal potom, otočil se a oba se vydali ke svému cíli. Lily se v duchu divila, že James nic neudělal. Sama už viděla Snapea viset hlavou dolů, ale James se ovládl, on jí poslechl.
"Nestojí ti za další problémy. " řekla mu po chvíli.
"Je to debil. On tě urazil! "
Lily se začervenala, byla v rozpacích z toho, jak jí James bránil, když jí Snape řekl mudlovská šmejdko. Moc to pro ní znamenalo. Chvíli panovalo ticho.
"Vím že je Snape debil, to mi nemusíš připomínat. " dodala chladně, když viděla, že Potter čeká na odpověď.
Přišli ke třem košťatům. Bylo tady narváno, jako obvykle, když měli Bradavice vycházky do Prasinek. Už si mysleli, že nenajdou jediný volný stůl, když se uvolnilo jedno místo úplně vzadu. Oba si objednali máslové ležáky a dlouho si povídali. Když se vydali na cestu zpátky do hradu bylo už pět hodin večer a oni šli akorát na večeři.
Ještě dlouho seděli i s Enny, Siriusem, Remusem a Peterem ve společence a povídali si. Lily si dlouho už takhle neužila celý den. Dnešek byl super. Celý den byla s Jamesem v Prasinkách. Nikdy by nevěřila, že s ním stráví dobrovolně celý den úplně sama. Stalo se a ona byla ráda, moc si to s Jimmym užila. Teď večer taky, strašně moc se nasmáli. James se Siriusem pořád vyprávěli nějaké vtípky a vyprávěli i to, co za celých sedm let tady ve škole provedli a Lily se nestačila někdy divit, když zjistila, že za nějakou záhadou stojí oni dva.
Když se konečně odebrali spát byli už dvě hodiny ráno, ale ona nebyla skoro vůbec ospalá. Lily na sebe nechala cákat vodu ze sprchy, byla zde asi čtvrt hodiny. Bylo to neuvěřitelně příjemné a osvěžující. Přemýšlela. Přemýšlela o hodně věcech, ale nejvíc o Jamesovi. Na mysl jí přišlo to, jak se naštval, když jí Snape nazval mudlovskou šmejdkou a jak se uklidnil a odešel, když ho poprosila. Ani ho neuřkl nic, prostě odešel. Nejvíc ovšem myslela na tu chvilku u Chroptící chýše. Na to, jak toužila mít Jamese blízko u sebe, jak chtěla, aby se k ní ještě více přimáčkl. A taky na to, jak jí málem políbil a ona uhnula.
Nevěděla, jestli si to má vyčítat a zlobit se na sebe, nebo být na sebe pyšná že odolala a uhnula. Možná se to mělo stát a ona jen promarnila svoji šanci. Třeba měla Enny pravdu když do ní v jednom kuse hučela, že James je v jádru dobrý kluk, což Lily teď poznávala na vlastní kůži sama.
Rukou pomalu hladila svoji tvář. V tento moment jí popadla obrovská chuť vyběhnout ze sprchy, vrazit k Jamesovi do pokoje a líbat ho, strašně ho líbat.
Rychle si vstříkla do obličeje proud vody, aby se probrala. Nechápala co jí to popadlo. Už asi začala dočista blbnout. Teď se nejvíce bála jejich tréninků. Nevěděla, jak to bude. Co když jí tyhle pocity přepadnou, až spolu budou tančit tělo na tělo? Co když se už ale na rozdíl od teďka nedokáže ovládnout?
Nevěděla co si má myslet. Bála se Jamese, bála se toho co si na ní zkusí. Víc se ale bála sebe, toho, že ona podlehne, že nebude mít dost vůle a síly tomu odolat a podlehne. Nevěděla totiž, jestli by to bylo správně a koneckonců Lily Evansová musela vědět vždycky všechno naprosto přesně.
Vylezla ze sprchy a s odtékající vodou nechala odtéct i své myšlenky a úvahy a když ulehala o půl třetí do postele ke spánku měla hlavu krásně čistou a usínalo se jí skvěle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Emma Emma | E-mail | Web | 11. března 2009 v 19:28 | Reagovat

njn the best kapitolka

2 Pěťulďas Pěťulďas | 11. března 2009 v 19:28 | Reagovat

nádhera.... honem další prosím :D

3 Peťa Peťa | E-mail | Web | 11. března 2009 v 20:53 | Reagovat

Supeeer! Bolo to skvelé..páčilo sa mi to :) Len tak ďalej :)

4 maggdinka-admin maggdinka-admin | Web | 14. března 2009 v 19:54 | Reagovat

Hej lidi, u téhle povídky mě trochu štvete s komentama, tam se prosím zlepšete...nebaví mě to když jsou tady tři komentáře

5 *SB* pepenka5 *SB* =) *SB* pepenka5 *SB* =) | E-mail | Web | 15. března 2009 v 21:38 | Reagovat

Keby ju taký pocit prepadol, to by bola sranda =D

6 Hermík Hermík | 16. března 2009 v 15:26 | Reagovat

krásná kapitola :) píšeš fakt moc pěkně. mám tuhle povídku hrozně ráda tak doufám, že kapča příde brzo :):):)

7 bla bla a obviklý třesky plesky bla bla a obviklý třesky plesky | 17. března 2009 v 18:48 | Reagovat

heej jako upa moooc suprovnííí!!

sorry že sem to neokomentovala dřív ale měla sem zavirovanej comp..

8 Veru Veru | 18. března 2009 v 9:57 | Reagovat

Pekné, tak trochu mi to připomíná hříšnej tanec, ale jinak suprový. Doufám, že kapča přibude rychle

9 veroniqa7 veroniqa7 | Web | 21. března 2009 v 18:10 | Reagovat

Super, no comment, proste skvele:D:D

10 ClaireM ClaireM | Web | 31. března 2009 v 18:20 | Reagovat

Nádhera... Moc se ti povedla. Tuhle povídku jsem si strašně oblíbila, teď, když už skončilo Volání srdce, je to má nejoblíbenější povídka na tomhle blogu. :)

11 Sallema Sallema | E-mail | 1. dubna 2009 v 21:29 | Reagovat

Moc se mi líbí.. Všechny pocídkyy jsem si zatím četla a zaujaly mě tak jenom dál piš

12 Don Don | 3. května 2009 v 22:32 | Reagovat

moc hezká kapitola, už se těším na další

13 HPlove HPlove | Web | 20. července 2009 v 17:04 | Reagovat

hyperaktivní veverka , radioaktivní křeček já se udusím pomoc já mám záchvat musíswfm ............pardon to byl další záchvat smíchu to nemá chybu tyto výrazy budu určo používat :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama