Everybody should have his own world...

8.kapitola-Výzvědy

11. února 2009 v 16:33 | Maggdinka |  *Mission-impossible*
Ano vidíte dobře, další kapča k Mission Impossible je na světě :P. Ze mě se to poslední dobou nějak sype ty jo :D. Jak říkám, plodný období je tady :DKapča je trochu kratší, než jste ode mě zvyklí, ale ne zas o tolik, takže žádný větší ztráty nejsou. No nic. Takže si kapču užijte a pište prosím komenty. Docela jste mě potěšili, ale vy umíte být ještě lepší :o) Takže mě přesvědčte o tom, že chcete fakt další kapču…..Vaše Maggdinka♥


Výzvědy


Víkend utekl jako voda, nic se během něj nestalo. Obvyklý stereotyp - studenti si dělali úkoly na nadcházející týden a učili se.
Nic zvláštního a nového nepřinesly ani první dny nového týdne a pomalu už se chýlilo k vánocům, takže na příští víkend byla naplánována návštěva Prasinek, což se studenti dozvěděli hned v pondělí, když se oznámení objevilo na všech nástěnkách v Bradavicích.
"Enny, počkej! " zakřičel kdosi přes celou chodbu, když šla Enny obtěžkána brašnou s učebnicemi společně s Lily na další hodinu. Otočila se po hlase a zastavila se a zjistila, že se k nim blíží James.
"Můžeš na minutku? " poprosil James a tím dal jasně najevo, že s ní chce mluvit o samotě. Lily to došlo a rozešla se dál.
"Já tě dohoním. " křikla za ní ještě Enny, než zabočila za roh. Pak se otočila na Jamese s otázkou v očích. "Tak cos mi chtěl? "
"Heleď, mohla bys pro mě udělat jednu službičku? " nadhodil James výraz naprosté nevinnosti, ale Enny bylo jasné že to nebude jen tak nějaká službička.
"Copak zase chceš prosimtě? " protočila pobaveně oči v důlku.
"No mě napadlo, jestli bys něco nemohla vytáhnout z Lily. " začal James opatrně.
"Jamesi, pořád z ní něco tahám. " zaprotestovala Sawyerová.
"Já vím, ale teď po tobě chci, aby ses jí zeptala jak se jí to se mnou v pátek líbilo. Já se schovám pod svůj plášť a proplížím se k vám, zeptáš se jí na to ve společence. " vysvětlil James a nadhodil psí oči.
"Víš že já tě jednou zabiju? " povzdychla si Enny, ale Jimmy poznal, že souhlasí a tak jí radostně objal.
"Díky Enn, jsi zlato. Nevím co bych bez tebe dělal. " rozzářil se jako sluníčko a nasadil svůj nejzářivější úsměv, až se Enny musela usmát.
Domluvili se na osmou hodinu večerní a tak Enny vytáhla Lily o půl osmé do společenky, protože doteď si četla nějakou knihu nahoře v ložnici. Enny ji přemluvila pod záminkou, že si půjdou udělat esej, pro Křiklana na lektvary na pátek, aby měli o úkol míň. Lily se dala přesvědčit, vzali si práci a usadili se dole přímo naproti stolu, kde seděli Pobertové.
Jakmile je James spatřil, nenápadně se ze společenky vypařil do ložnice, kde si z kufru vzal svůj neviditelný plášť a přehodil si ho přes sebe. Dolů už sešel jako neviditelný a zrovna, když hodiny ukazovali pár minut před osmou, pomalu a hlavně potichu se vkradl k Lily a k Enny a usadil se do křesla vedle nich, které bylo volné, aby dobře slyšel všechno, co Lily řekne.
Enny přestala škrábat brkem po pergamenu a zadívala se na hodiny, bylo už pár minut po osmé, ale ona trochu váhala, protože nevěděla, jestli tady James opravdu je. Nakonec ale usoudila, že by to bylo vlastně jedno, protože i kdyby to James neslyšel, může mu to přeci potom říct. Snažila se nasadit neutrální výraz.
"Tak co Lil, jak sis vlastně užila v pátek ten trest s Jamesem? Od pátka jsi mi to neřekla. " začala opatrně a snažila se, aby tón jejího hlasu vyzněl jen tak mimochodem.
"Ale normálka. Jediný pozitivum, ani mě neštval. " odbyla ji Lily a dál se soustředila na svůj úkol.
"Lily? " Enny nasadila trochu přísný výraz i tón hlasu, takže Lily byla nucena k ní vzhlédnout. Její kamarádka na ní zírala, jako pod rentgenem a zaujatě si jí prohlížela.
"To mě fakt znáš tak dobře? " povzdychla si Lily, odhodila brk na stůl a opřela se o opěrku a sjela níž, jako by chtěla v samotném křesle zmizet.
"Jasně že znám, tak to vyklop. Musíš se naučit líp kecat. Já to říkám furt, že ty lhát prostě neumíš. " ušklíbla se Sawyerová a zrzku škádlila.
"Zato ty jsi mistryně, od tebe bych se měla učit. " dělala Lily naoko uraženou, založila si ruce na prsou, ale koutky úst jí nepatrně škubaly.
"No tak to vyklop konečně. " pobízela Enny celá nedočkavá Lily. Ne jen kvůli Jamesovi, ale sama to chtěla vědět, protože jí bylo divné, že na Jamese nenadávala a už jen to že řekla v souvislosti s Jamesem Potterem slovo normálka.
"No náhodou mě překvapil. Byla s ním docela sranda. " Lily pořád mluvila jakýmsi ledabylým tónem, kterým jako by dávala najevo, že to je běžné.
"Docela sranda? " sjela ji Enny skeptickým pohledem.
"No dobrá, byla s ním mega sranda. Pořád říkal nějaké vtipné poznámky, půlku těch dvou hodin sem protlemila, protože to co on dokáže vymyslet je k neuvěření. " Lily se usmívala. "Asi si mi nekecala, když jsi říkala jaká je s ním a s Blackem sranda a já ti nevěřila. "
James pod pláštěm se samolibě usmíval. To co teďka Lily řekla ho více než potěšilo, vlastně to od ní bylo jakési vyznání lásky v porovnání s běžnými nesčetnými nadávkami.
"Vidíš, já ti to říkám pořád. " usmála se Enny, protože tahle zpráva jí udělala stejně jako Jamesovi obrovskou radost.
"Já ti nevím, ale přijde mi, že se Potter změnil. Víš jak to myslím ne? Prostě…je jinačí než dřív. Žádný trapný vtípky, už si ani neprohrabuje ty vlasy. Možná že už dostal rozum. " uvažovala Lily nahlas. Když to takhle najednou vyslovila, tak si najednou uvědomila, že je to pravda. Uvědomila si, že Jamese vlastně už nepovažuje jen tak za nějakého frajírka, ale že je to normální, dokonce i hodný, milá a velice vtipný kluk.
"Vidíš to, třeba se nakonec dáte dohromady. " popíchla ji Enny a čekala, že si zrzka každou chvíli uvědomí význam jejích slov a vyjede na ní s tím svým obvyklým: s takovým debilem? Nikdy! Ale nic takového se nestalo. Lily prostě seděla a dokonce to vypadalo, jako by se nad jejími slovy zamýšlela.
"O tom silně pochybuju. " James se zatvářil trochu sklesle, ale na jednu stranu ho udivilo, že nezačala křičet a hlavně to, jakým tónem to řekla.
"Vždyť on už si mě ani nevšímá, on už mě ani nezve na rande, nic. " vysvětlila Lily.
"A nevadilo ti to náhodou? Že tě zval před celou školou na rande? " namítla kamarádka a zkoumavě si Evansovou prohlížela, jako by pochybovala, jestli to je vůbec ona.
"Jo vadilo, ale víš…trochu mi to chybí. " Lily šeptala, jako by se styděla za to, co říká.
"Chybí? " Enny vytřeštila oči a chtělo se jí zároveň strašně smát.
"Ne jako to že mě zve na rande před celou školou a ještě tim způsobem, jakým to dělal, ale myslím, že už ztratil zájem. "
"A nemyslíš, že tohle jen svědčí o tom, že se opravdu změnil? Nemyslíš, že by nebylo dobré aby tě zase každý týden zval na rande? Určitě se mu ještě líbíš, jen třeba čeká na pravou chvíli, na ten správný čas. " ukecávala to Enny.
"Jo, máš pravdu, takhle by se mi to líbilo asi nejvíc. " připustila Lily, ale dál na tohle téma neřekla nic. Enny už se taky radši nechtěla moc vyptávat, James snad už věděl vše co potřeboval.
"Pořád ještě mi neprozradíš, co to máte za trest? " zkusila to, když už byli u té upřímnosti. Lily ale na znamení protestu zavrtěla hlavou. "Domluvili jsme se s Jamesem, že nikomu nic neřekneme, a to platí i na tebe. " Lily byla neoblomná jako skála a nic říct nechtěla. James si oddychl a když viděl, že se Lily začala balit a chystat se do pokoje potichu se vypařil do pokoje. Slíbil si, že poprvé až se mu naskytne příležitost Enny snad rozmačká. Ona opravdu ví jak na ní. Vyběhl po schodech nahoru a shodil ze sebe neviditelný plášť a s přiblblým úsměvem si kecnul na postel. Takže Lily chybělo jeho věčné zvaní na rande, ale zároveň chtěla, aby jí pozval v pravou chvíli. Jak to tak vypadá, tak se jeho šance rapidně zvýšili. James zářil po zbytek večera jako sluníčko a pořád se usmíval. Nedokázal totiž zakrýt nadšení, které se mu rozlévalo celým nitrem.
---------------------------------------
Středeční trénink proběhl dobře. James Lily naučil zase kus tance a Lily se ve svém tanečním umění stále zdokonalovala a i ty kroky jí šly lépe a pamatovala si je. Jednoduše řečeno, James si na taneční partnerku nemohl stěžovat. Lily opět odešla s bolavým břichem, protože Jimmy měl zase plno různých keců. Když byl s ní, sypal jeden vtípek za druhým, nikdy mu to tolik nešlo, jako když byl v její přítomnosti. Možná to bylo podvědomím, že věděl, že se to Lily líbí a že to má ráda.
Na páteční trénink se už Lily vysloveně těšila. A tak nebylo divu, že před portrétem Buclaté dámy, kde se měli sejít, stepovala už deset minut před osmou. James naštěstí také přišel dřív a tak Lily nemusela čekat. Úplně se rozzářila, když viděla, jak schází ze schodů od ložnice a pozdravila ho nadšeným a rozjařeným ahojky.
Komnata nejvyšší potřeby se opět proměnila, jak už byli zvyklí. James naladil písničku, zaujali své pozice a dali se do tance. Nutno podotknout, že udělali docela pokrok, uměli už půlku písničky, což ovšem nebylo moc dostačující vzhledem k tomu, že ten ples byl už za necelý měsíc.
Zrovna dotančili a Lily se unavená svezla na křeslo a dosyta se napila vody.
"Myslím, že po vánocích, by jsme se měli scházet častěji. Přece jen ten ples je za chvíli. Děláme sice skvělé pokroky a musím říct že jsi skvělá žákyně, ale nestačí to. " sedl si James naproti ní a sdělil svojí úvahu.
"Protože mám dobrého učitele. " mrkla na něj Lily. Byla sice unavená, ale měla chuť něco dělat, proto vyskočila na nohy.
"Tak jdeme znova ne? Musíme toho ještě hodně vypilovat, tak na co čekáme? Žádný povalování a jdeme na to. " spustila na Jamese. Potter jí sledoval s mírně překvapeným až šokovaným výrazem, ale byl rád, že k tomu Lily přistupuje takhle a taky vstal.
Pomalu k ní šel, při tom jí propaloval upřeným pohledem a díval se do jejích smaragdových očí. Lily byla sice jaksi nesvá, ale za boha pohled odtrhnout nemohla a sledovala jak se k ní James přibližuje. Obešel jí a jemně jí prsty otřel o boky, Lily přivřela oči. Pak si dal hlavu k její hlavě a čichal květinovou vůni z jejích vlasů a nepatrně se jí při tom otřel o tvář.
Mávnutím hůlky pustil hudbu. Pomalu jí hřbetem ruky jemně přejel od podpaží až k pupíku, kde měla nachystanou svoji ruku. Vložila ji do jeho dlaně a najednou se hudba rozehrála a James jí odhodil od sebe, kde se Lily zatočila v piruetě a začali tančit. Pořád se při tom dívala na nohy a kroky se jí čím dál víc pletly.
"Dívej se mi do očí. Půjde to samo. " nabádal jí James, ona poslechla a zadívala se do jeho oříškových očí. Utápěla se v nich a zjistila, že kroky jdou úplně sami. Nemusela se na nohy soustředit a ony jako by tančili úplně sami, podle Jamesova pohledu. Jako by James pohledem tahal za nějaké nitky v její hlavě a její nohy jako loutky dělali to co chtěl. Ať to bylo jakkoli, prostě to Lily šlo. Dokonce jí James naučil další kus písničky, další nové kroky.
Těsně před koncem písničky jí pustil a Lily si šla sednout. Byla už dneska opravdu unavená, nic dalšího se jí tancovat nechtělo, chtěla už jen sedět a povídat si s ním.
"Vedeš si opravdu dobře. Máš super pohybový nadání. " pochválil jí James a svalil se na křeslo vedle ní. Lily mu oplatila úsměvem. Najednou dostala nutkání chytnout ho za ruku a pevně jí držet v té své, ale nenašla v sobě k tomu dost odvahy a když si uvědomila, co se jí rodí v hlavě, sprostě se napomenula a zapomněla na to. Najednou James posunul ledabyle nohy tak, že se dotýkal té její. Nevěděla, jestli to udělal záměrně, nebo jen tak mimoděk, aby se mu sedělo pohodlněji, každopádně zjistila, že jí to vůbec není nepříjemné, spíš naopak. To nejspíš asi ale bylo tím, že si zvykla být mu teď hodně blízko, dotýkat se ho a sahat na něj, jelikož s ním tančila.
"Myslím, že by sis příště mohla přinést už nějaké boty na podpatku. " promluvil opět James, který už přemýšlel o jejich dalším tréninku. Lily nechápala.
"Jak říkám, za chvíli už je ten ples, tančit už umíš, ale měla by sis přinést podpatky, aby ses naučila tančit taky s tím. " vysvětlil. Na chvíli mezi nimi zavládlo trochu tíživé ticho, které opět váhavě prolomil James.
"Víš, napadlo mě…no totiž…jestli bys se mnou zítra nešla do Prasinek…teda, jako, jestli ještě nemáš nic domluveného. " vypadalo to, že celý večer přemýšlel jak a kdy se jí zeptat a nakonec to vyklopil takhle.
"No.. " zaváhala Lily, ale neodpověděla.
"No já myslel, jako že by jsme si promluvili o dalším postupu tréninků a tak. Ne třeba celý den, jen třeba na hodinku, ale jestli už něco máš, tak to nevadí. V pohodě, chápu to. " zakecal to rychle James, jako by doufal, že se na to zapomene.
"Počkej, ale já neřekla že nemůžu a že nepůjdu. " zarazila ho zrzka. "Půjdu moc ráda. Ani se nemusíme bavit jen o tanci a klidně můžeme jít na celý den, budu moc ráda. " dořekla Lily, co chtěla říct a povzbudivě se na něj usmála. Jamesovi došlo, co právě řekla a celý se rozzářil. Na tváři se mu rozlil široký úsměv a oplatil ho Lily, takže mu mohla vidět všechny jeho bílé zuby.
"A…" Lily začala mluvit, ale zadrhla se. Pak usoudila, že bude nejlepší, když to dořekne, když už to načala. "To bude jako rande? "
James se na ní podíval. Nevěděl najednou co má odpovědět. Jemu to bylo upřímně jedno, jen nevěděl co chce ona. Jestli ona chce rande, bude to rande, ovšem, jestli rande nechce, tak to bude jen přátelské pokecání. Pak si ale vzpomněl, co od Lily slyšel v úterý pod neviditelným pláštěm. Vzpomněl si, že by chtěla, aby to přišlo v ten pravý čas a on moc dobře věděl, že ještě teď pravý čas není. Chtěl, aby ho víc poznala. Chtěl, aby skutečně poznala, jaký doopravdy je, aby neměla žádné pochybnosti.
"No pokud chceš. Teda, co to melu. Jasně že ne. Prostě si jenom popovídáme. " odpověděl po chvíli. Lily nasadila kamenný výraz, ze kterého nemohl vyčíst, jestli je zklamaná, nebo je naopak ráda.
"Nebo ty snad chceš? " zeptal se pak.
"Cože? " vyhrkla Lily. Ne snad, protože by špatně slyšela, nebo se jí to nelíbilo, ale snad to byla jenom taková reakce. "Ne, rande asi ne. "
"Jasně, takže zítra v kolik a kde? " zakýval James hlavou na znamení souhlasu.
"No tak v devět ve vstupní síni? " navrhla Lily a aby dala najevo, že je vše domluveno se na Jamese ještě naposledy zářivě usmála, než se společně vydali do Nebelvírské věže.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

...:KLIKNI:...uděláš mi tím radost :P

Klik

Komentáře

1 Nikushqa Nikushqa | Web | 11. února 2009 v 17:54 | Reagovat

krasna kapitolka ty to pises fakt dobre kazdy pise kapitolky ze sa lilly s jimmym daku dokopy az na konci poviedky a zacnu sa zblizovat az na nejakej 15 kapitolke ale ty to pises tak presne ze su si blizki uz v osmej kapitole fakt ti zavidim ze vies tak pisat

2 Pěťulďas Pěťulďas | 11. února 2009 v 18:14 | Reagovat

krásná kapitolka, prosím další rychle :o)

3 bla bla a obviklý třesky plesky bla bla a obviklý třesky plesky | 12. února 2009 v 20:25 | Reagovat

Ať ti to plodný obdobý vydrží!Jinak nádherná kapitola!

4 ClaireM ClaireM | Web | 12. února 2009 v 22:56 | Reagovat

Tak tahle kapitola byla perfektní. Myslím, že už jsem si našla náhradu za končící povídku Volání srdce. Teď se do popředí dostane tahle povídka. :D

5 Annie Annie | Web | 14. února 2009 v 17:05 | Reagovat

pěkná, jako vždy..:D tak se těším na dalši pokračování..:d

6 Emma Emma | E-mail | Web | 21. února 2009 v 18:35 | Reagovat

To je hustý....................

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama