Everybody should have his own world...

Leden 2009

Tak to tady máte

20. ledna 2009 v 16:02 | Maggdinka |  Keci kolem blogu
Tak lidi máte tady ty slibované kapči....sice s trochou zpoždění ale přece. Chci vám jen připomenout, že chci komenty. Jak k Mission Impossible a k Syn jako otec...nebo ne? ale i k Volání srdce a Potterovi s.r.o....tyhle dvě kapči jsou tady už dva týdny skoro a komenty? žalostné....k oběma povídkám mám opět hotové kapči, ale nepřidám, dokud nebude požadovaný počet komentů tj. u obou alespoň 15 komentů...mě to pak nebaví přidávat kapči, když vidím, že je nechcete a není o ně zájem...je mi ale blbý, že trestám ty, kterří poctivě komentují, takže se polepete, je to ve vašem zájmu...
Aby toho nebylo málo, přidávám nějaké obrázky do obou složek kreslených obrázků, které jsou většinou z www.deviantart.com takže určitě mrkněte a kdyžtak ohodnoťte, ty obrázky se mi líbí. To je asi tak všechno, takže lidi komentujte.......Vaše Maggdinka♥

7.kapitola-trest nebo zábava?

20. ledna 2009 v 15:58 | Maggdinka |  *Mission-impossible*
No leden - to je jak se říká takové moje plodné období :D (myšleno pouze v souvislosti s psaním:D) Doufám, že mi to teda vydrží co nejdéle, aby se to tady už trochu hýblo a já konečně dopsala několik povídek, které se pokouším ukončit. Posledně jste mě s komenty hodně potěšili, tak doufám, že vám to vydrží a že i tentokrát jich bude aspoň 20. To je asi tak všechno co jsem vám chtěla říct. Kapča je spíš taková okecávaná, nic moc se tam neděje, ale zhodnoťte to vy sami pomocí komentů :o)……..Vaše Maggdinka♥


Trest nebo zábava

"Pojď Sawyerová, ať stihneme snídani, beztak máme na najezení už jen čtvrt hodiny vzhledem k tomu, že ty se z postele vždycky hrabeš půl století. " okřikla Lily kamarádku, aby si už konečně pospíšila a mohly se jít nasnídat.
"No jo furt, víš jak je těžký se zvednout z tý měkoučký vyhřátý postýlky? Tolik námahy po ránu. " zabručela Enny, která byla v myšlenkách ještě nejspíš v posteli.
"Jo to věřím s tím tvým zadkem jak kombajn. " ušklíbla se Lily a vyplázla na ní jazyk. Jak předpokládala, Enny se za ní naštvaně rozeběhla a pronásledovala ji přes půl hradu. Tohle Lily chtěla, věděla, že pouze malým rýpnutím donutí svoji kamarádku k pohybu.
Enny ji dohonila až ve Vstupní síni a hlasitě funěla, protože právě uběhly obě asi kilometr.
"Ty debile, sem si kvůli tobě rozbila držku, protože ti spadla učebnice přeměňování. " seřvala Enny kamarádku a nasupeně jí podala učebnici.
"No vidíš, jsme tady dokonce dřív, než jsem předpokládala. " zazubila se Lily a šli se nasnídat.
Hodiny jim utíkali a už tady byla poslední. Dějiny čar a kouzel. Lily s Enny seděli úplně vepředu, protože Lily byla jediná - kromě Remuse - kdo byl ještě ochotný starého ducha, profesora Binnse poslouchat, protože jeho monotónní hlas působil uspávacím dojmem.
Lily byla opět jediná, kdo si ještě dokázal udržet pozornost a zapisovala si každé slovo, které profesor řekl. Oproti tomu úplně vzadu, jako obvykle seděla čtveřice Pobertů. Dokonce i Remus, už nekladl výkladu profesora přílišnou pozornost. Sice stále poslouchal, ovšem zapisovat přestal už před deseti minutami. Vzdal to a teď nečinně ležel na lavici.
Enny vedle Lily se nudila. Povídat si s ní nemohla, protože Lily zapisovala a beztak by jí kloudně nevnímala, tak začala hledat jiné rozptýlení. Zadívala se za sebe. Sirius s Jamesem v zadní lavici hráli něco jako piškvorky, aby neusnuli.
Enny rychle začala čmárat vzkaz, aby se alespoň trochu zabavila a měla nějakou zábavu.
James zvedl hlavu, něco k nim letělo, nějaký maličký ptáček, nebo hodně veliká moucha. S postřehem chytače to něco šikovně polapil a až teď si uvědomil, že to je jakýsi vzkaz. Papírek, začarovaný tak, aby létal. Takhle si totiž studenti v Bradavicích předávali zprávy. Profesor Binns si samozřejmě ničeho nevšiml, vykládal dál, jakoby ani nevěděl, že ve třídě jsou nějací studenti.
Tichošlápka psaníčko také zaujalo, takže chvíli nechali své duchaplné činnosti, kterou do té doby dělali. James rozbalil psaníčko a oba četli.

Zduř kluci :D
Taky se tak skvěle bavíte jako já?
Btw Jamesi, řekneš mi konečně co to máte s Lily za trest?
Enny
"No vidiš, když už se Sawyerová k tomu dostala. Co to máte? Vždyť jsi říkal že musíte od osmi každou středu a pátek někde být. Vyklop to brácho. " Sirius zase začal rýpat, ale James byl odhodlaný nikomu nic neříct, alespoň pokud se oba s Lily nedohodnou, že to ani jednomu nevadí.
"Sklapni Siriusi. " odbyl ho James trochu neomaleně. Vzal raději brk a začal škrábat rychlý vzkaz. Sirius jen valil oči. Jestli tuhle prasárnu po něm Sawyerová přečte, tak jí rovnou můžou vzít k bystrozorů za přeložení šifry. Složil papírek stejně jako předtím Enny a poslal jí ho. Přistál jí na lavici a ona se začetla.

Nevyzvídejte pořád. Koho to má bavit.
Už milionkrát jsme vám všem řekli, že jsme se s
Lily dohodli, že vám nic neřekneme. Včas se to dozvíte.
Mimochodem, neříkala ti Evansová v poslední době něco?
Víš jak to myslím.
J.P.

Enny moc dobře věděla, co tím James myslí. Věděla moc dobře, že chce vědět, jestli o něm Lily nemluvila.

Musím tě zklamat. V poslední době o tobě vůbec nemluví - ale
Ber to pozitivně. Když o tobě Lily dřív mluvila, tak nadávala.
Což znamená jediný - už ti nenadává. Myslím, že sis trochu reputaci u ní zlepšil.
Ale pořád má hodně daleko do toho, aby se do tebe zamilovala.
Hold se budeš muset trochu víc snažit paroháčku.
Enny

James si psaní přečetl. Byl trochu zklamaný, ale na druhou stranu Enny nenapsala nic, co by nečekal. Na druhou stranu byl rád, že už na něj Lily aspoň nenadává. Což byl v jejím případě veliký pokrok, protože co slyšel on Enny, nadávala na něj kdy mohla.
James byl Enny za její pomoc upřímně vděčný. Takhle mu pomáhala už roky. Pořád do Evansový hučela a snažila se Jamese nastínit v tom nejlepším světle, jenže jak byla Lily krásná a chytrá, tak byla taky tvrdohlavá.
Konečně se ozval přímo osvobozující zvuk - zvonek, který hlásil konec hodiny a tím pádem i konec pátečního vyučování, kdy je čekali krásné dva dny volna.
K Enny se přichomýtli James se Siriusem, když si zrovna balila věci do tašky.
"No né, ono dokonce zvoní! Já už sem myslel, že vypojili zvonek, protože ta hodina byla nekonečná. " nadhodil Sirius svůj obvyklý, mírně ironický a překvapený tón.
Lily se na kamarádku otočila a chtěla jí něco říct, když ale zjistila v jaké je společnosti, raději pokus o promluvu vzdala a vypařila se z učebny. Věděla, že nemá cenu Enny přemlouvat. Ona ty dva prostě zbožňovala, takže si Lily musela vybrat ze dvou možností - buď jít s ní, ale i s těma dvěma, anebo jít sama. Raději zvolila druhou možnost.
James se zatvářil zklamaně, když uviděl pramen jejích rudých vlasů a brašnu, jak mizí ve dveřích. V duchu totiž doufal, že se připojí k nim. Vždyť teď když spolu tancovali už se k ní choval docela hezky a ani ona už ho nezasypávala obvyklými urážkami.
Enny vycítila na co James myslí a začala mluvit dříve, než něco stačil říct.
"Hele už přešla z fáze hádání do fáze ignorování, mlčení a vyhýbání. Myslím, že tak za týden už přejde do fáze vydržení tě vedle sebe a asi za týden potom už nastane fáze povídání. Pak už jen přijde fáze důvěrného bavení a kdo ví, možná to přejde až do poslední fáze - zamilování. " poučila Enny Jimmyho o Lilyině myšlení.
"Ve vás babách aby se blbec vyznal. " zachechtal se Sirius.
"Že to říkáš zrovna ty, kterej dokáže ulovit každou na kterou si ukáže a pak řikej, že se v holkách nevyznáš. " vlepila mu Enny malý přátelský pohlavek a všichni tři se se smíchem vydali do pokoje, aby odtud mohli bez učení na večeři.
---------------------------------------
Lily před osmou večer opět čekala na Jamese u portrétu Buclaté dámy, protože byl pátek a oni měli opět trénink. Byla trochu nervózní, protože dneska už měli začít trénovat a ona se bála že se před Potterem nějako ztrapní a že se jí vysměje, jaké je dřevo. Pod džíny si natáhla tříčtvrťáky a pod mikinu si natáhla tričko, o kterém usoudila, že se jí v něm bude dobře tancovat. Místo svých obvyklých bot si vzala sportovní tenisky. Přemýšlela, jestli si nemá vzít boty na podpatku, ale James jí řekl, ať si vezme nějaké pohodlné sportovní boty. Pravděpodobně v jehlách měla trénovat, až to bude umět.
"Ahoj. " ozvalo se vedle ní pár minut před osmou. Lily se otočila a spatřila vedle sebe Jamese, také ho pozdravil a vydali se ke komnatě nejvyšší potřeby.
Když tam došli, proměnila se v tutéž místnost jako ve středu. Lily si nervózně dřepla na křeslo a začala si svlékat kalhoty. Byl to zvláštní pocit, svlékat se, když na ní zírá Potter. Jasně, měla pod tím sice druhé kalhoty, ale přece.
James si jejího zadrhnutí všiml a raději začal ladit starý gramofon na příslušnou písničku a odvrátil se od ní. Lily se konečně v klidu vysvlékla, takže tam teď stála ve volném tričku, docela upnutých tříčtvrťákách a v teniskách.
James se na ní podíval, sjel ji hodnotícím pohledem a pak řekl. "Triko příště trochu upnutější. " Lily si trochu popuzeně odfrkla. To byl typický Potter. Ona si schválně vzala volné triko, aby se jí nemohl koukat na výstřih a on jí poručí na příště upnuté triko.
Dvanácterák si jejího odfrknutí a jejího obličeje všiml a dodal. "V upnutém se líp tančí. Nepluje ti kolem těla a navíc, když se třeba zakloníš, nebo když tě zvednu, nevyhrne se ti až ke krku. " Lily pochopila. Trochu se zastyděla za to, že si myslela, že upnuté tričko po ní James chce kvůli jiným úmyslům.
"Tak snad začneme ne? " nadhodil James, aby prolomil nepříjemné ticho a pustil písničku. Lily se opět nechala unést její krásnou melodií.
"Pojď ke mně. " vyzval jí James a natáhl k Lily ruku. Pustil písničku znovu.
"Myslím, že bychom měli začínat po částech. Učit se to po určitých pasážích. " navrhl james. Lily nic nenamítala, tady byl pánem on, ona nevěděla o tanci skoro nic.
Položila dlaň do jeho nabízené ruky a přivinula se k němu čelem. Trochu jí zamrazilo, když cítila dotek jeho kůže a pohled jeho oříškových očí, které jí propalovaly. Rychle uhnula pohledem pryč a snažila se tyto pocity zahnat pryč.
James si jí přetočil, takže stála k němu zády. Nic neříkal, jenom jí vedl a ona dělala přesně vše, co jí naznačil. Cítila jeho dech ve svých vlasech. James zavřel slastně oči, do nosu ho uhodila heřmánková vůně z jejích rudých pramenů.
Obtočil si její ruku kolem krku, když začala písnička hrát. Lily příjemně zamrazilo u pupíku. Pokračoval rukou jemným pohybem k jejímu břichu. Lily měla co dělat, aby se nerozesmála, byla totiž hodně lechtivá. Chytil jí za ruku.
"A teď uděláme tohle. " jakoby jí od sebe odhodil. "Musíš se zatočit, víš jak to myslím. Ukážu ti kroky. " sám se zatočil místo ní a ukázal kroky. Lily se ho snažila napodobit, ale moc jí to nešlo. Opakovali si to asi desetkrát, než to bylo téměř dokonalé. Pak opět pokračovali v dalším prvku.
Lily se stočila do jamesovi náruče a se smíchem mu vlétla kolem krku. Začala se strašně řehtat a nebyla k utišení. James s ní práskl na křeslo a sám se posadil na to protější.
"Hej já už nemůžu. " Lily se snažila koktat slova skrze výbuchy smíchu. Ani nevěděla proč se směje, možná proto, že jí James řekl, že má pohyby jako hybrid kříženej s tarantulí. Docela se sama divila. Myslela, že tenhle trest pro ní bude opravdu trest, pravda ovšem byla že se s Jamesem docela dobře bavila. No docela. Jestli docela dobře znamená, že se každý dvě minuty tlumila jak lachtan z moře vytaženej, tak se bavila opravdu jen docela.
James měl každou chvíli nějakou poznámku, nebo nějakej kec. Nejvíc jí ovšem dostalo, když na její jednu opravdu zvláštní krokovou variaci poznamenal, že to vypadá jako nějaký obřad voodoo, kombinovaný s hrochem plazícím se po poušti a ruskou štětkou, tak to se smíchy doslova svalila na zem, div si ksicht nerozedřela o Jamesovi boty.
Nikdy netušila, co dokáže Potter vypustit z úst. Sice už hodněkrát od Enny slýchávala, jak jsou Potter s Blackem děsně vtipní, ale pod tím si vždy představovala naprosto zvrhlý humor, kterého byli schopni jen tyhle dvě individua. Ovšem jamesův humor byl jiný než myslela, takový zvláštní. Jednoduše řečeno - doopravdy vtipný.
"Už toho nech, já mám co dělat abych se nepochcala a to se nepočůrávám už od tří let. " zasmála se Lily a málem se zakousla zuby do vlastní ruky.
"No myslím, že pro dnešek stejně skončíme. Už bude deset hodin. Cvičíme dvě hodiny v kuse. " souhlasil James a nepatrně mu cukaly koutky při pohledu na naprosto vychlámanou Lily.
"To už je deset? " Lily to překvapilo. Vůbec jí to jako dvě hodiny nepřišlo. S Jamesem se dobře bavila a i ten tanec ušel. Na to, jak se toho bála to nedopadlo zas až tak katastrofálně.
"Co myslíš? Jsem ztracenej případ? " podívala se s úsměvem na Jamese a čekala jak zhodnotí jejich první hodinu a z její strany i pokus o tanec.
"No na to, že to byla naše první jakoby lekce sis vedla výborně. To jsi měla vidět mě na prvním kurzu. " zasmál se James a trochu nostalgicky zavzpomínal. "To jsem tančil jak čáp, kterej políbil zeď u komínu, protože se mu nevyhnul. "
Lily se zasmála.
"Takže jako tvůj výkon byl supr. Pokud se budeš hodinu co hodinu zlepšovat, tak myslím, že se trapasu bát nemusíme. " Dvanácterák na ní povzbudivě mrkl. Lily se trochu ulevilo. Když to říkal James, tak tomu věřila. Možná měl pravdu, třeba opravdu není takový tele a naučí se ten tanec rychle a žádný trapas před celou školou - jak určitě Brumbál zamýšlel - se konat nebude.
"Myslíš, že šlo Brumbálovi o to, abychom se ztrapnili? " nadhodila Lily, když mezi nimi zavládlo ticho.
"Ne Albí takovej není, neblázni. On mě má rád, tohle by nám neudělal. Jsme ho dokonce minulý rok potkali u Prasečí hlavy a dali si s ním pár skleniček, to nám ještě nebylo ani sedmnáct. Po troše Ohnivé whisky jsme byli už všichni tak trochu v náladě a…a Brumla nám začal vyprávět, jak se kdysi zamlada ožral… vyběhl na mýtinu nějakého lesa…ha ha ha… svlíknul se úplně do naha a…haha…ááá… začala tancovat, protože…protože…uf… byl skálopevně přesvědčenej, že…že je…ha ha…že je víla. " zavzpomínal Jimmy a Lily se sama sobě divila, že mu rozumí, protože mezi jednotlivými větami se dusil smíchem při té vzpomínce. Lily se rozesmála na celé kolo. Teď už měla dojem že se doopravdy pochčije, nedej bože i pos*re.
"Myslím, že by jsme měli jít, abychom někde nenarazili na Filche. " navrhl James po asi pěti minutách, když se konečně oba uklidnili. Lily přikývla a oba dva se vydali na cestu do Nebelvírské věže do ložnic.

25.kapitola- Pravda

20. ledna 2009 v 15:57 | Maggdinka |  *Syn jako otec...nebo ne??*
Takže po deseti milionu letech, kdy se naše civilizace už stačila pětkrát vystřídat s dinosaurama se vám opět hlásím. Vím, že to je dost pozdě, ale na tuhle povídku prostě nějako nebyli nápady. Nejednou jsem dokonce přemýšlela, že se na tuhle povídku vykašlu a zruším jí, ale pak jsem se rozhodla, že jí dotáhnu do konce. Máte tady kapitolku, snad se vám bude líbit, jsem s ní spokojená a mě nezbývá nic jiného než vám popřát krásné čtení a poprosit o psaní komentů……..Vaše Maggdinka♥
PS: Vzhledem k žalostnému počtu komentářů u minulých kapitol, které jsem přidala jsem nucená dát vám limit: Nejdu pod 15 komentů. Připomínám, že to ovšem neznamená, že jakmile se tady 15 koment objeví budu mít kapču napsanou.

Pravda

Lily se Harrymu snažila celý následující den vyhýbat. Byla si totiž stoprocentně jistá, že přišel na jejich tajemství a bez Jamese nechtěla čelit dotěrným otázkám a hledat složité odpovědi. Rozhodla se proto, že hned po snídani zaskočí za Brumbálem a poradí se s ním.
Na snídani šla brzo, aby měla jistotu, že zde Harryho nepotká. Naházela do sebe několik topinek a dýňový džus a rychle se vydala do Brumbálovi pracovny. Doufala že tam bude, protože na snídani nebyl.
Uháněla prázdnými chodbami, jako by chtěla před něčím utéct. Už moc chtěla, aby byl James opět tady s ní, ona to sama prostě nezvládala. Najednou ji napadla strašná věc, věc na kterou zatím snad nepomyslela. James tam byl už dva dny, mohl být už dávno mrtvý, ale to jí ani jednou nenapadlo. Najednou jí na hrudi začala tlačit nesnesitelná úzkost, teď už běžela, aby byla v ředitelně co nejdříve.
Došla ke kamennému chrliči, řekla příslušné heslo a když se objevili točité schody, vstoupila na ně a vyjela až ke dveřím. Zaklepala klepadlem v podobě gryfa. Neslyšela, zda jí někdo vyzval, nebo ne a tak vstoupila dovnitř. Brumbál tady nebyl. V jeho pracovně byla Lily hodněkrát, samozřejmě vždy ve svém pravém čase, ale od těch dob se tady nic nezměnilo. Všude na stolkách s pavoučími nožkami stály nejrůznější nástroje, které vrčely a vyfukovaly jemné obláčky páry. Dále tu stál na bidýlku jeho nádherný fénix Fawkes, kterého Lily vždycky obdivovala a zbožňovala, nádhernější zvíře neviděla.
Lily ale zaujala stříbřitá záře, která vycházela ze skříně. Přistoupila blíž a otevřela obě křídla. Před ní se vynořila kamenná mísa, který byla až po okraj naplněna zvláštní látkou. Nebyla to tekutina, ani plyn. Stříbřitě to něco zářilo a vířilo v míse dokola. Najednou napovrch jakoby vyplul nějaký obrázek…obrázek na kterém se vlnila na obloze lebka, které lezl z úst had. Lily tenhle výjev zaujal a naklonila se blíž, aby ho mohla prozkoumat, ale najednou se odlepila od země, mísa jí pohltila a ona padala do černé temnoty.
Dopadla na tvrdý chodník, ale kupodivu jí nic nebolelo. Oklepala se, zvedla se na nohy a rozhlédla se kolem. První co zaregistrovala byl vířící prach kolem, zvláštní světlo, i když byla tma a vřískot desítek lidí. V dalším okamžiku odskočila, vedle ní stál Brumbál.
"Pane profesore, omlouvám se. Kde to jsme? " promluvila na svého ředitele, ale ten vypadal, jakoby jí vůbec nevnímal, jakoby ani nevěděl, že tady je. Pouze koukal před sebe na jakési rozvaleniště ze kterého se linula ta obrovská mračna prachu.
Pak si ale všimla, že Brumbál je o několik let mladší než jak si na něj zvykla teď. Takhle nějak si ho pamatovala, když byla ještě ve své staré škole. Něco tady nehrálo, něco jí bylo divné. Tohle určitě nebyla současnost.
Najednou Brumbál vedle ní vyrazil vpřed, jakoby do něj uhodilo. Šel dopředu a koukal, jako uhranutý. Lily šla rychle za ním, aby se někde neztratila. Až teď se pořádně podívala kolem. Před ní, jak myslela že je rozvaleniště byl polorozpadlý dům. Vypadal, jako by ho někdo rozmetal na kusy, celé horní poschodí bylo zdemolované a spodnímu hrozilo zbortění. Všude kolem pobíhali kouzelníci a používali různá kouzla, aby dům ustál tlak. Nad troskami se zrcadlil onen zvláštní obrázek, ze kterého - Lily nevěděl proč - jí běhal mráz po zádech. Koukala nahoru a nevšimla si že Brumbál zastavil a ona do něj vrazila.
Bála se nárazu a myslela že upadne a myslela si, že teď už si jí profesor všimne, ale nic se nestalo. Brumbálovi se v očích zračila hrůza a koukal před sebe na trosky.
Lily se podívala na co to tolik zírá a když to uviděla, myslela, že omdlí. Viděla nějaké dvě postavy, jak vynášejí mrtvé tělo. Přišla k nim trochu blíž, aby si mohla bezvládnou osobu prohlédnout. Když viděla, kdo to je, zalapala po dechu a zatočila se jí hlava.
Dva kouzelníci nesli Jamese! Brýle měl nakřivo a v očích ničivou prázdnotu, v obličeji se mu zračila hrůza. Lily na něj uhranutě zírala a po tvářích se jí začali koulet slzy. Nemohl být o tolik let starší než byl teď. Mohlo mu být něco kolem dvaceti let, byl tak mladý. Po chvíli z trosek vyšli další dva kouzelníci a nesli další bezvládnou osobu. Lily se bála podívat kdo to je, bála se, koho dalšího tam uvidí.
Zvědavost jí ale nedala a ona se podívala. Před ní ležela její vlastní mrtvola. Ruka visela bezvládně dolů a v očích stejná prázdnota, jako předtím u Jamese. Zírala sama na sebe, ne o moc jinou než je teď. Bylo jí, stejně jako Jamesovi, kolem dvaceti let.
"Jamesi! " Lily do uší uhodil dobře známý hlas, který jí vytrhl z děsivého transu. Otočila se a hned za ní stál Black, taktéž o několik let starší než si ho pamatovala a právě se skláněl nad bezvládným tělem svého nejlepšího přítele.
"Siriusi, jim už nepomůžeš. " Brumbál ho soucitně poplácal po rameni a s velkou sílou ho zvedl opět na nohy.
"Kde je Harry? " vyhrkl Sirius najednou a začal se zmateně rozhlížet v tom všem zmatku. Lily se z očí koulely slzy jako hrachy, dívala se na své a Jamesovo mrtvé tělo a na Blacka, které vždycky tak nenáviděla, ale teď k němu pocítila jisté sympatie.
"Proč museli takhle dopadnout? Bože proč? Dva nejlepší lidi jaký jsem znal. " naříkal Sirius. Lily na něj vděčně koukala, třeba není tak špatný jak si myslela.
Najednou vzduch prořízl děsivý zvuk. Silný dětský pláč, který přímo rval uši. Lily z toho pláče mrazilo po celém těle. Vycházel z hlubin sutin rodinného domku a ona věděla, že je to její syn. Chtěla se rozeběhnout a přinést ho, ale někdo jí předběhl.
Sirius kolem ní prolítl a nic nedbal na volání desítek hlasů, chtěl jenom zachránit to poslední co po jeho přátelích zbylo. Vběhl do trosek a chvíli nebylo vidět nic než prach. Všichni kolem stáli se zatajeným dechem. Konečně se po několika minutách vynořil zaprášený a ožehnutý Sirius v náručí s uzlíčkem čehosi, co nezkrotně brečelo.
Lily přišla k mladému Blackovi a zadívala se na svého syna. Mohl mu být odhadem tak rok. Čelo mu hyzdila čerstvá jizva ve tvaru blesku, jakou na něm viděla i nyní po tolika letech, jen teď jemně krvácela.
"To nic broučku, už je dobře. " konejšil kmotřence Sirius a choval ho v náručí. Harrymu naštěstí nic nebylo, jen byl špinavý a po chvíli pomalu přestával křičet, jen jemně vzlykal. Sirius s ním přešel k přemýšlícímu Brumbálovi.
"Co teď s ním? Můžu si ho vzít k sobě. " zajímal se starostlivě.
"Víš, že bych ti ho svěřil, ale teď je ve velikém nebezpečí. Všichni sice říkají, že je Voldemort mrtvý, ale já tomu nevěřím a i kdyby, je pořád na svobodě hodně Smrtijedů. Musíme ho dát k jeho jedinému žijícímu pokrevnímu příbuzenstvu. " usoudil Brumbál. Lily se zděsila. Myslela, že ví, kam tím Brumbál míří a jestli je to pravda, tak Harryho upřímně litovala.
Najednou se u nich objevila obrovitá postava ve které Lily moc dobře poznala Hagrida.
"Hagride, musíš Harryho dopravit k Petůnii, k Lilyině sestře. Tady mám pro ní připravený dopis, ve kterém vysvětluji co se stalo. Snad se chlapce ujme a snad to pochopí. " otočil se na něj Brumbál. Lily si posměšně odfrkla, tohle Petúnie totiž nikdy nepochopí.
"Jasně pane řediteli, ale jak ho tam mám dopravit? "
"Půjčím ti svou motorku. " navrhl ochotně Sirius a ukázal na mašinu kousek od nich. "Já bych ho tam klidně vzal, ale musím si ještě něco vyřídit s jednou hnusnou a páchnoucí krysou. " zatvářil se výhružně a promnul si ruce, takže mu zapraskaly klouby.
"Co tím myslíš? " zajímal se ředitel.
"Musím si jít něco vyřídit s Peterem. " zabručel Sirius. Předal Harryho do obrovitých rukou Hagrida, naposledy se na něj podíval a políbil ho na čelo.
"Hodně štěstí Harry Jamesi Pottere. " dodal a bez dalšího gesta se přemístil pryč. Hagrid nasedl na motorku a nastartoval. Ozval se ohlušující řev a on se i s maličkým Harrym vznesl do vzduchu a pomalu se vzdaloval pryč. Brumbál se ujistil, že už je vše zařízené, naposledy mu spočinul zrak na tělech jeho studentů, smutně si povzdechl a přemístil se pryč.
"Zvědavost je strašná lidská vlastnost Lily. " Lily sebou trhla, vedle ní stál o mnoho let starší Brumbál.
"Vrátíme se nemyslíš? Viděla jsi víc než jsi měla a navíc to je už všechno. " pokynul jí Brumbál, nastavil paži. Lily se ho chytila za zápěstí a za chvíli už oba stáli v Brumbálově pracovně. Vyjeveně stála a zírala, ještě se nevzpamatovala z toho co viděla.
Brumbál jí mlčky pokynul, aby si sedla. Ona sebou práskla do křesla. Zadívala se na hodiny a zjistila, že první hodina už začala.Brumbál, jako by jí četl myšlenky klidně řekl.
"Klidně tě z dnešního vyučování omluvím. "
"Pane profesore. " ozvala se po chvíli Lily, pak se odmlčela. "Co je to za věc? " a ukázala na kamennou mísu.
"Tohle je myslánka. Je to čarovný předmět, do kterého si můžeš dát svoje myšlenky a potom se jimi už nemusíš zabývat, jakoby ti zmizí z hlavy. Předvedu ti to. " vysvětlil, vzal mísu, přiložil si hůlku ke spánku a za chvíli už se mu od spánku táhlo malé bílé vlákno, které hodil do mísy.
"Co to je? " divila se Lily při pohledu na stříbřitou "Nit ".
"To je vzpomínka. " vysvětlil prostě Brumbál. "Opravdu myslánka je velice důmyslná věcička, moc užitečná. Na světě je myslím už jen pár kusů a já vlastním jeden z nich. "
Lily na něj chvíli upřeně koukala. Hlavou se jí hemžilo snad tisíce otázek a ona se nemohla rozhodnout, kterou z nich položit jako první. Vždy když už měla nějakou na jazyku, vystřídala jí další.
Po dlouhé chvíli mlčení se konečně rozhodla na co se zeptá, ale když otevřela ústa - nevyšlo z ní skoro nic.
"Pane řediteli, co to…? " dál nevěděla. Nevěděla na co se chce vlastně zeptat a hlavně - jak se má zeptat.
"Vím co chceš říct. Tohle si vidět neměla. " povzdechl si Brumbál a vypadal ustaraně a že o něčem usilovně přemýšlí.
"No je to tak. Sama jsi to viděla a jak už jsem řekl, v myslánce se uchovávají vzpomínky. Tohle se opravdu před patnácti lety stalo a vlastně vám se to ještě stane. " řekl pak.
Lily vyschlo v ústech. Nevěděla co má říct, ani vlastně nevěděla, jak se má cítit. Vědomí že asi za čtyři roky umře bylo hrozné. Zjištění, že má omezený čas na svůj život se nedalo ani slovy popsat.
"Vím jak ti je. Právě kvůli takovýmhle věcem se nevyplatí vrtat se v budoucnosti. Upřímně řečeno, obával jsem se toho, že se to dozvíte, hned jak jste se tady objevili. Tady je to všeobecně známá věc a bál jsem se, že se třeba Harry nebo kdokoli jiný prořekne, aniž by věděli, jakou věc způsobili. Ty ses to nakonec dozvěděla takhle, i s živými obrázky. " starý ředitel vypadal opravdu ustaraně.
"Pane profesore, ale proč? Kdo? Podle toho co jsem pochopila jsem byla s Jamesem zabita. " nechápala Lily.
"Ach ano, byli jste zabiti. O černokněžníkovi jménem Lord Voldemort už něco málo víš. Pamatuji si, že v té době, kdy žijete vy se teprve dral k moci a jeho zlo už začalo vystupovat najevo. " odmlčel se na chvíli a přemýšlel, jak jí to nejlépe vysvětlit.
"Jak ses už také dozvěděla, začnete s Jamesem spolu chodit a po ukončení studia v Bradavicích se vezmete a budete mít syna Harryho. "
Lily z úst nevypustila jediné slovo, chtěla si poslechnout všechno.
"Předtím, než se Harry narodil, pronesla jistá osoba věštbu. " pokračoval Brumbál, Lily zpozorněla. "Mluvilo se tam o chlapci, který se narodí na konci července a který bude jako jediný schopný Voldemorta porazit. Pán Zla si ho označí jako sobě rovného. Ani jeden z nich nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu. Nějak takhle zněla věštba pronesená před více než sedmnácti lety. Voldemort si nevím proč vybral právě Harryho a jelikož vy dva jste mu stáli v cestě… Víš co udělá s každým, kdo mu stojí v cestě. "
"Zabije ho. " dořekla Lily trochu omámeně.
"Pořád něčemu ale nerozumím pane profesore. Sice už vím proč, ale pořád nevím…jak? Jakto že Harry přežil, když zabil mě i Jamese a v té věštbě bylo že ho musí zabít. " Lily už byla zmatená, nechápala skoro vůbec nic.
"Ty jsi ho totiž chtěla ochránit a tím, že jsi se za něj obětovala, tím že ses postavila před něj a nechala Voldemorta zabít místo jeho sebe, tím jsi na něj seslala velikou ochranu. Ochranu, která přetrvává dodnes. Ochranu, která koluje v jeho žilách. Je to prastaré kouzlo a díky němu Harry vyvázl pouze s jizvou na čele. "
Lily už pomalu začalo svítat a vše jí bylo najednou jasné. Nemohla se ovšem pořád zbavit toho co viděla, neustále to měla před očima, jako nějaký zpomalený film.
"Proč jsi sem za mnou vlastně šla? " změnil Brumbál téma a tím jí vytrhl z přemýšlení.
"Chtěla jsem se zeptat, jestli už něco víte o Jamesovi. " vysvětlila Lily, pak se zadrhla, ale pokračovala. "A myslím, že Harry přišel na to, kdo já a James jsme. "
Brumbál se zatvářil zamyšleně a trochu znepokojeně.
"Bojím se, aby Harry neudělal nějaký unáhlený rozhodnutí. Viděla jsem, jak se k nebezpečí stavěl v Prasinkách. Viděla jsem, jak se choval, když viděl, že jsou jeho přátelé v ohrožení. " sdělila Lily Brumbálovi své obavy. Brumbála to trochu zaskočilo, myslel, že se bude spíš bát otázek a ne toho, co Harry podnikne. V tom v ní uviděl mateřský pud, chovaný k Harrymu, i když ho tak nebrala, jelikož byla stejně stará jako on, ale něco v tom bylo.
"Ano toho se také nejvíce bojím. Máš pravdu, už je prostě takový. Pro své blízké všechno. A navíc teď když se dozvěděl, že jste jeho rodiče. " Brumbál si s tím očividně hodně lámal hlavu.
"Už s Řádem pracujeme na jeho nalezení a na jeho záchraně. Nelámej si s tím hlavu. James je houževnatý, vydrží víc, než si myslíš. " mrkl na ní ředitel a pro Lily tohle bylo jasné gesto, aby konečně z jeho pracovny odešla. Řekl jí, že jí z dnešního vyučování omluví, proto se nevydala na hodinu, ale šla rovnou do Nebelvírské věže a lehla si na postel. Před obličejem stále měla obrázek sutin jejich budoucího domu. Najednou jí ale na mysl vyplula nehybná Jamesova mrtvola s brýlemi nakřivo a s prázdnýma očima, které Jamesovi byli cizí. Oči vždy plné smíchu a dobré nálady byli vyhaslé. Lily se zvedl žaludek, když si představila, že jí za pár dní Brumbál donese doopravdy Jamesovu mrtvolu, ovšem o několik let mladší než v oné myslánce. Nikdy by se do něj nezamilovala, nikdy by se nevzali, nikdy by se nenarodil Harry. Lily se napomenula a tuhle ohavnou myšlenku zahnala.

Tak je to tady :o)

7. ledna 2009 v 16:47 | Maggdinka |  Keci kolem blogu
Tak lidi máte to tady :o) konečně jsou tady ty dvě slibované kapči. Tak doufám, že mě neukamenujete, jak dlouho je sem dávám a snad si je užijete. Mimochodem: komentujte
Jinak eště ifno: kapča k Syn jako otec už je ve formě dodělávání. Zbývá mi napsat poslední stránka. Takže jestli to vyjde nejdýl po víkendu by se tady mohla objevit. No a kapču k Mission-imposible - na tu së vrhnu, až dopíšu Syn jako otec....to je asi tak vše, tak si to užijte a všem díky za trpělivost :o):-*

34.kapitola- Dny volna

7. ledna 2009 v 16:44 | Maggdinka |  *Volání srdce*
No a další kapča k Volání srdce je tu…Mimochodem, je to předposlední kapča a v závěru téhle povídky už bude jen jedna kapča poslední a epilog, které snad dodám co nevidět…Nerada se s touhle povídkou loučím a věřím, že vy taky ne. No nic čtěte a pište pro mě komenty, zajímá mě, jak se vám povídka líbila celkově od začátku….Vaše Maggdinka♥


Dny volna

Dny volna si studenti náležitě užívali. Zkouškový týden pro ostatní ročníky kromě sedmých a pátých už byl tady a zbylé dva ročníky co skládali zkoušky NKÚ a OVCE měli klid a krásné volno.
Všechny by moc zajímalo, co se Siriusovi rodí za plán v hlavě, protože jak říkal, chtěl udělat něco, aby si na ně škola ještě dlouho pamatovala až odejdou. Jenže nikdo do hlavy známého - dřívějšího - cassanovy neviděl a proto se každý mohl jen domýšlet, co se mu v hlavě rýsuje za podlý plán. Dlouhé hodiny o něčem pořád s Jamesem debatovali ve společence, dlouho do noci.
"Ahoj lásko. " to přišel do knihovny Jimmy a než se stačila Lily rozkoukat vlepil jí dlouhý a vášnivý polibek na uvítanou.
"Co ty v knihovně? James Potter v knihovně. Povídej co se stalo? " předstírala Lily starost, ale cukali jí koutky potlačovaným úšklebkem.
"Stala se hrozná věc. " protáhl nudně James. "Tady v knihovně totiž kotví moje holka, takže mě nezbývá nic jiného, než na chvíli překonat ten hrozný odpor ke všem knihám, přinutit se překročit práh do toho pekla a vkročit sem, abych svojí lásku přesvědčil, aby se se mnou šla vykoupat do jezera. "
Lily jeho nabídka zaujala a zaklapla rozečtenou knihu.
"Teďka? " zeptala se trochu pochybovačně.
"No a proč ne, vždyť je venku tak nádherně. Je teplo, sluníčko svítí, ptáčci zpívají, vlnky v jezeře přímo vyzívají k vykoupání. " začal Jimmy básnit a změnil při tom komicky hlas.
"Ty jsi šašek. " zasmála se Lily a dala mu malinký pohlavek.
"Vy mě budete bít slečno Evansová? " ohradil se její kluk a chytil jí za pas.
"Já? Nikdy! To bych si nedovolila. " dušovala se Lily s úsměvem.
"To by totiž bylo týrání zvířátek. " vyplázl James jazyk a udělal na Lily psí oči. Lily jeho jazyk vzala laškovně do zubů a pomalu ho vsunula k sobě do úst.
"Tak co? Půjdeme? " nedal se Jimmy odbýt, když se od sebe odtrhli.
"Oukej, dojdu se převléct do plavek. " přitakala Lily, zvedla se, uklidila knihu na příslušné místo a v těsném závěsu s Jamesem vyšla z knihovny a šla do společenky.Dvanácterák jí dohonil,popadl za ruku a propletl své prsty skrz ty její.
"Neměla by jsi nic proti, kdybych se zúčastnil tvého převlékání do plavek? " ušklíbl se laškovně James a mrkl na svou dívku.
"No to bych měla. " setřela ho se smíchem Lily.
Dole u jezera si oba rozložili své ručníky vedle sebe, James na nic nečekal a shodil ze sebe všechno co měl na sobě nečekal na nic a skočil do vody. Byla příjemně vlažná a on udělal několik temp tam a zpátky.
"Lily, pojď do vody. Je úžasná. " vábil svojí dívku, která se teprve teďka chystala svlékat a chtěl její svlékání co nejvíc urychlit.
Nebyli zdaleka jediní, kdo dnes podlehl teplému a slunečnému červnovému počasí a proto se v jezeře koupalo více lidí. Kolem celého jezera byli rozvinuty deky a osušky na kterých se děvčata opalovala a většina z nich byla právě ve vodě.
Jimmy s Lil si schválně vybrali místo, kde nikdo nebyl, aby měli trochu soukromí.
Lily se začala pomalu svlékat, nejdřív ze sebe sundala tričko na ramínkách, takže se odhalil horní vršek její zelených plavek, které Jimmy ovšem už svého času viděl, když si plnili začátkem roku školní trest.
Poté přišli na řadu její mini kraťásky, které měla snad jen proto, aby zakrývali to nejnutnější, protože bylo opravdu veliké vedro, jak venku, tak i nahoře v hradě. Dolů k zemi sjeli i kraťásky a Lily už stála u břehu jen v plavkách. James jí sice už v plavkách viděl, dokonce i ve spodním prádle a nejen ve spodním prádle, ale i bez něj, ale stejně se nemohl na tu nádheru vynadívat. Její dlouhé rudé vlasy, které byli teď ještě krásnější a zářivější než obvykle, protože se na nich odrážely sluneční paprsky a zelenkavé plavky spolu dokonale ladily a Lily v nich byla ještě nádhernější než obvykle. Nezdržovala se nějakým osmělováním, rovnou přešla ke břehu kde věděla, že je voda dost hluboká a skočila krásnou a ladnou šipku.
Vynořila se skoro vedle Jamese, který si jí ihned zvedl do náruče a začal ji líbat. Ještě dlouho tam spolu dováděli, mazlili se a bavili se. Když oba byli dostatečně vyčvachtaní a jediný vlas na jejich hlavě nebyl suchý, vylezli z vody a začali se slunit na osuškách.
Půl hodiny před večeří se vrátili oba do hradu, aby se stihli převléknout a jít na večeři, protože oba byli z toho dovádění ve vodě pořádně vyhládlí.
---------------------------------
Do odjezdu z Bradavic zbýval už jen týden. Lily seděla schoulená v jednom z křesel u krbu, bylo už po večerce a ona tam seděla a přemýšlela. Vzpomínala na celých těch krásných sedm let co tady v Bradavicích prožila. Poznala tady všechny své přátelé - Maggii, Lucy, dokonce tady našla i lásku. Vzpomínala na to, jak se s Jamesem věčně hádali, jak dělali scény před celou školou, jak ho nenáviděla. Teď ho milovala nade vše na světě. Věděla, že James je její pravá láska. Několik kluků už sice měla, ale to co prožívala s Jamesem, to se nedalo popsat, věděla, že on je kluk jejích snů, i když to dřív neviděla a hlavně nechtěla vidět.
Při tolika krásných vzpomínkách se její oči zalévaly slzami. Nechtěla to tady všechno opouštět. Věděla, že teď začne novou etapu života a věděla, že to nijak neoddálí a nezmění, ale nechtělo se jí uvěřit, že se sem do tohohle hradu už nikdy nevrátí, že už nikdy nebude sedět tady ve společence u krbu v tomhle křesle. Tolik nostalgie v ní bylo.
Přisedli si k ní ostatní. James se posadil na křeslo k ní a políbil jí útěšně do vlasů. Všiml si, že je nějaká zamlklá a dokonce i to, že její smaragdové oči se lesknou potlačovanými slzami. Neptal se jí na nic, neřekl ani slovo. Moc dobře věděl, proč ty slzy. Trávil s ní teď většinu svého volného času a docela už se do ní vžil a dokázal jen podle očí a výrazu zjistit, co jí trápí. Jenom ji konejšivě hladil po vlasech, pak zase po noze a nakonec vzal do ruky její drobnou ručku a hladil jí. Lily bylo přeci jen už trochu lépe. Tyhle Jamesovi dotyky s ní dokázali dělat divy. Připadala si s ním v bezpečí, věděla, že když je s ní, že se jí nic nemůže stát.
"Půjdu spát, jsem nějaká utahaná. " oznámila Lily po chvíli všem co tady seděli. Rozloučila se s Jimmym políbením na dobrou noc a už byla v ložnici.
James ještě chvíli seděl s ostatními ve společence a přemýšlel. Pak ho něco napadlo, přímo geniální nápad.
Zvedl se a bez jediného slova nebo rozloučení rychle vyběhl do své ložnice. Tam si sedl na postel, vzal kus pergamenu a brk a začal škrábat vzkaz. Zabalil ho a vykoukl z okna.
Okno, které bylo jediné otevřené zrovna naštěstí patřilo děvčatům ze sedmého ročníku. Vzal papírek a pomocí kouzla ho dopravil oknem do pokoje, kde spadl přímo na Lilyinu postel.
Když Lily vylezla umytá z koupelny, kolem sebe měla omotaný pouze ručník, všimla si vzkazu na posteli, rozbalila ho a četla.

Lásko moje,
Dovoluji si tě pozvat na noční koupání. Takže si s sebou vem
Ručník a plavky.
Sejdeme se o půlnoci na astronomické věži.

Tvůj J.P.

Lily se trochu pousmála. Doteď sice neměla na nic náladu, ale jediný s kým právě teď mohla být a o kom věděla, že jí zvedne náladu byl právě James.
To se chce jít koupat na astronomickou věž? Ptala se sama sebe a pousmála se. Nevěděla co má James za lubem, ale těšila se. To na něm měla nejraději, vždycky něco vymyslel, co se týkalo romantiky a různých procházek, tak měl James fantazii velikou. Bylo už půl dvanácté a tak se rychle převlékla do plavek, vzala na sebe džíny, tílko a ručník popadla do ruky.
Chtěla už jít, ale ve dveřích se srazila s Meg a Lucy, která šla těsně za ní.
"Kam se vydáváš? A s ručníkem? To jdeš do prefektské koupelny nebo co? " nechápala Maggie, když viděla, co Lily svírá v ruce.
"Ne, jdu na rande. " usmála se zrzka.
"Copak ty máš zase někoho jiného, že jdeš zase za tmy? " vykulila Lucy oči.
"No jasně! Podvádím Jamese hele. " zasmála se Lily, když viděla jak na ní obě překvapeně zírají, rychle dodala. "To byl vtip, jdu na rande samozřejmě s Jamesem, jdeme na noční koupání do jezera. " mrkla na ně.
"Aha to pak jo, tak si to užijte. " poplácala ji Lucy po rameni, zanechali vyptávání a nechali ji, aby šla.
Lily došla pod věž zrovna když hodiny na hradní věži odbíjeli půlnoc, ale Jimmy nikde. Domyslela se, že už možná bude nahoře, tak se vydala do pokoření schodů a když otevřela dveře na cimbuří opravu - už byl tam. Za krkem měl hozený ručník a v ruce držel koště. Lily už pochopila, proč se měli sejít tady nahoře.
Přišla k němu a políbila ho na uvítanou.
"Všiml jsem si, že nemáš moc dobrou náladu, tak jsem se rozhodl, že tě přivedu na jiný myšlenky. " uculil se roztomile James. "Abys měla krásnou vzpomínku na poslední týden školy. "
Poté jí gentlemansky chytil za ruku a usadil ji na koště, jako si sedají dívky na koně a sám si přisedl za ní. Ihned ho do nosu uhodila ta krásná květinová vůně z jejích ohnivě rudých vlasů a James byl opět v sedmém nebi. Pevně chytil násadu koštěte před ní, takže jí obepínal silnýma pažema kolem těla a Lily zase zaplavil onen pocit bezpečí. Opatrně se odrazil od těžkých kamenných dlažeb a vzlétli. Letěli čerstvým a teplým letním vzduchem. Sice byla půlnoc, ale mohlo být i více jak dvacet stupňů. Jamese přes obličej šlehaly její vlasy a oni letěli a letěli. Za chvíli už kroužili nad jezerem a po chvíli začali ztrácet výšku. James začal klesat.
Přistáli hned na břehu jezera, trochu dále než kam se dalo dojít od hradu, takže tady bylo vše panensky krásné a neporušené. Dokonce tady byl i písčitý břeh, takže místo dávalo iluzi toho, že jsou někde na pláži u moře. Všude bylo ticho, i ptáci ulehli ke spánku do korun v Zapovězeném lese a jediné co rušilo ticho bylo šumění malých vlnek, které ovšem nebylo intenzivní, protože hladina byla povětšinou hladká jako zrcadlo.
"Je tady krásně, vybral jsi úžasný místo. " rozplývala se Lily a uhrančivě koukala všude kolem.
"To jsem rád, že se ti tady líbí. " usmál se Jimmy a ovinul své ruce kolem jejího pasu a přitiskl si jí k sobě. Chvíli si vzájemně hleděli do očí, dokázali spolu mluvit i beze slov. Lily se k němu přitiskla ještě blíže, ráda cítila jeho přítomnost u sebe, byla proti němu drobná. Položila si hlavu na jeho ramena a užívala si to.
Po asi deseti minutách mlčení a objímání se od něj Lily odvinula.
"Tak se jdeme koupat ne? Psal jsi že to je noční koupání, ne noční koukání. " a usmála se na něj sladce.
"Jasně. " přitakal James s úsměvem a začal se svlékat. Lily ho napodobila a za chvíli byli oba ve vodě. Byla teplá, což bylo zvláštní, jelikož už bylo po půlnoci. Chvíli tam jen tak kolem sebe plavali a cákali na sebe, pak ale James připlaval k ní a zdvihl si jí k sobě. Pěvně jí držel u sebe a Lily nohy ovinula kolem jeho pasu. Začali se něžně líbat, ale po chvíli se to změnilo ve vášnivý tanec jazyků a oba byli čím dál vzrušenější.
Hladili se po celém těle a líbali se. V tuhle chvíli byli na celém světě jen oni dva a nikdo jiný. O nikoho se nezajímali, teď tady byli oba pouze pro toho druhého. Ty chvíle, kdy byli spolu jim strašně moc utíkali a ani jeden nevěděli, že právě hradní hodiny odbíjejí půl druhé ráno, protože zvuk odbíjení se sem nenesl.
Hráli si spolu, mazlili se. James se zadíval Lily do očí. Viděl v nich snad milion věcí. Viděl v nich neskutečnou lásku, obrovskou něhu, plnou oddanost a ještě něco. V Lillyiných očích se zračilo vzrušení, veliké vzrušení, které snad ještě nikdy a s nikým nezažila. James to viděl, poznal to na ní. Celá se jemně klepala, ale věděl, že to zimou není. Kůže po celém těle se jí svírala a z každé částečky jejího těla cítil, jak je vzrušená.
Zadíval se jí do očí, ona se na něj podívala psíma očima, jakoby s prosbou v očích. Věděl, že to chce. Věděl, že to chce i on a věděl, že na tuhle noc ani jeden nezapomenou.
Ještě chvíli jí hladil a líbal a jejich hranice touhy a vzrušení už byla na horní hranici a ani jeden už to nemohli vydržet.
James si jí proto pevněji chytil, Lily se ještě pevněji chytila nohama kolem jeho pasu a pevně se ho chytila za krkem na jeho svalnatých a vypracovaných zádech. James jednou rukou sjel ke svému pasu a sundal si plavky, které odhodil na břeh. Lily na svých tříslech ucítila jeho vzrušené přirození a vlna touhy v ní ještě vzrostla.
Pak James zajel rukou na její břicho a od pupíku jel rukou dolů k plavkám, chvíli si hrál u lemu jejích plavek a začal jí je svlékat. Lily poslušně povolila nohy tak, aby jí mohl plavky vysvléci úplně a hod na mělčinu zopakoval i s jejím spodkem plavek.
James stál ve vodě, která jim byla nad pás, celý vzrušený a zadíval se Lily do očí. Lily se v nich zračil souhlas, nemusela říct jediné slůvko, ani jediné mrknutí nepotřeboval a věděl, že může.
Ona si kolem něj opět omotala nohy, chytila se ještě pevněji a Jimmy už na nic nečekal. Pomalu a opatrně do ní pronikl a začal se pohybovat vpřed. Lily se ho držela a měla co dělat, aby nezačala hlasitě sténat. Nic tak pěkného dosud nezažila. Po chvíli mu i ona vyšla vstříc pánví a začala přirážet. James se pohyboval rychleji a rychleji a teď už se nesnažil ani skrývat vzrušení a sténal. Lily několikrát hlasitě vykřikla a po téměř deseti minutách už nevnímali okolní svět a propadli se do sladkého vodopádu rozkoše.
Lily pomalu otevřela dveře pokoje. Byli skoro čtyři hodiny ráno, když se z nočního koupání s Jamesem vracela do pokoje. Šla bez bot a po špičkách, aby nikoho nevzbudila a když si sedala na postel, zavrtěla se vedle ní Meg a podívala se na ní.
"To se vracíš teprve teď?" divila se její kamarádka. "Jak jste si to užili?" zajímala se.
"Nejkrásnější noc v mém životě." Zašeptala Lily a zasněně se zadívala někam do dáli, protože se z dnešní noci ještě nestihla pořádně vzpamatovat. Maggii hned došlo, co tím Lily myslí a pousmála se na ní.
Lily se převlékla do pyžama a lehla si. Za chvíli už slyšela Meg opět pokojně oddechovat, zase usnula. Ona sama ještě chvíli ležela v posteli, koukala z okna na krásný měsíc a vzpomínala. Po několika desítkách minut jí přemohl spánek a ona usnula. Její spaní bylo provázeno nádhernými sny o ní a o Jamesovi.

2.kapitola- V zajetí snů

7. ledna 2009 v 16:43 | Maggdinka |  *Potterovi s.r.o.*
Nová kapča k téhle povídce, já vím, že zanedbávám teďka ty ostatní povídky, ale na žádné jiné nemám nápady :-( Tak mi to snad odpustíte a spokojíte se s kapčou k mé nejnovější povídce, ale snad se vám líbí, takže nepohrdnete. Já osobně jsem ráda, že jsem vůbec něco sesmolila, v poslední době vůbec nemám nějak nápady a žádnou múzu :-( a vy co píšete mi musíte dát za pravdu, že tyhle dvě věci jsou pro někoho kdo píše dost podstatný. No nebudu se dál vykecávat, by už snad stačilo. Tak snad co dodat. Kapču si užijte, jsem s ní docela spokojená. A mocky prosím pište komenty, povídka je teprve v rozběhu tak mě zajímá jak se líbí a jak se podle vás vyvíjí………Vaše Maggdinka♥



V zajetí snů



Hradem se rozlehl zvuk, který všichni studenti nenáviděli a po prázdninách se mnozí i lekli. Zvuk zvonku ohlašující jejich první hodinu v tomto školním roce. Naše banda se právě dohrnula do učebny přeměňování a čekali jak profesorka zahájí první hodinu. Lily byla pěkně naštvaná, protože vepředu už žádná volná místa nezbyla, všechna byla obsazená. Nezbývalo jí nic jiného než se posadit do posledních lavic a k jejímu neblahému překvapení se před ní usadili Remus s Peterem - což by jí tolik nevadilo, ovšem Peter hrozně smrděl a navíc když dýchal tak odporně funěl a chroptěl. Co ale bylo ještě horší že za ní a Jess se posadili Sirius s Jamesem. Už to jí první hodinu otrávilo natolik, že si ani nevšimla, že přišla profesorka McGonagallová. Ovšem když začala s úvodem a výkladem, Lily pečlivě stražila uši a dělala si pilně poznámky jako vždy. Jess vedle ní umírala nudou, nejbližší zvuk škrábání brku zaregistrovala jen ze předu od Remuse. Měla co dělat, aby se ovládala, Potter s Blackem vzadu furt něco mumlali a smáli se, což jí přivádělo k šílenství.

Lily zas tak pilnou žákyní nebyla, ovšem úvod si nemohla nechat ujít a navíc, v tomto roce skládali zkoušky OVCE a Lily byla co se týkalo školních výsledků dost ctižádostivý člověk.

---------------------------------------------
"Už aby byl vejkend. " nadával Black u večeře, když konečně po dlouhém dni vyučování skončilo a on si právě na talíř sázel už asi třetí porci amerických brambor a kuřete.

"Vždyť je teprve první den školy! " žasl Remus a nevěřícně kroutil hlavou.

"Já vám říkám, že tenhle rok prostě nepřežiju. To bude docela haluz lidi. " mínila Jessica a trochu nevěřícně koukala na Siriuse, jelikož ona snědla jen jednu porci a měla dost a proto nedokázala pochopit, jak do sebe někdo může narvat za jednu večeři tři kuřecí stehýnka a kupu brambor.

"No co koukáš Prcku, mám hlad. " ušklíbl se Sirius, až mu půlka brambor vypadala z pusy na stůl. Lily se nechutně ošila.

"Já ti dám prcku, až ti bude blbě, vždyť nejsem zas o tolik menší než ty. " protestovala dotčeně Jessica a měla proč, ona byla dost vysoká.

"Vždyť seš menší skoro o hlavu. "

"Hm, ale fakt jen skoro, ale to je detail. " vyplázla na něj jazyk. Mladý cassanova si to nenechal líbit, napíchl jednu bramboru na vidličku a vystřelil jí na Jess. Ta nestihla reagovat a brambor jí trefil do vlasů.

"Blacku tohle si vypiješ! Chceš válku? Máš jí mít. " ohradila se. Sirius se začal štěkavě smát, protože Jessice moc nevěřil a dělal si z ní akorát srandu.

"Smích? Přejde. " uculila se ďábelsky Hyena a aniž by na něco čekala, utrhla několik kuliček hroznového vína, co leželo na stole a mrskla je Siriusovi přímo do talíře, takže mu do klína spadala polovina brambor. Strhla se bitka, nejdříve bojovali jenom Jess a Sirius, ale po chvíli se přidal i James a i Lily to nedalo a musela si po těch dvou taky něco mrsknout. Ona Lily se docela nezdá, ale je pravda, že to žádný svatoušek není. Když kluci znatelně vyhrávali a Lily i Jess měli všechno jídlo včetně kuřete všude ve vlasech, po obličeji a na hábitech, vzdaly se.

"Pojď Lil dem. " dělala Jessica uraženou a obě dvě vstaly. Jess ale něco napadlo, otočila se ještě na Siriuse, který si zrovna triumfálně plácal s Dvanácterákem, vzala jeho pohár s dýňovou šťávou a celou mu jí vylila do talíře, právě v okamžiku, kdy se chopil příboru a chtěl dovečeřet. Zůstal zkoprněle sedět a zíral střídavě na jídlo a pak na ní. Obě se s Lily šíleně rozesmály, Jess Lily popadla v rámě a obě se salvou smíchu hrdě a vítězoslavně odkráčely z Velké síně.

-------------------------------------------------

Týden ubíhal docela rychle, až se všichni pěkně divili. Dnes už byl pátek večer a zítra na ně čekal jejich tolik vytoužený víkend. Poberti zrovna seděli ve společenské místnosti, jako obvykle v těch nejlepších křeslech, protože James se Siriusem měli v Nebelvíru docela respekt a většinou měli to co oni chtěli.

"A hele! " James se v křesle napřímil a zazářili mu oči, protože právě zahlédl rudý ohon dlouhých vlasů, což oznamovalo jediné, že sem jde Lily a asi i Jessica.

"Má láska jde konečně za mnou. " vyhrkl Jimmy na Lily, přičemž bylo jasné, že jeho láska je ona.

"Pottere, tak za prvý, nejsem tvoje láska, za druhý, nejdu za tebou a za třetí už drž hubu a di s těmahle kecama do prdele. " Lily za ním sladce přišla a jemně mu to oznamovala, ovšem v té třetí části věty trochu zvýšila hlas tak, že to slyšela snad celá Nebelvírská věž.

To už k nim došla i Jess, naštěstí a celou situaci zachránila.

"No, docela bych si došla na cígo, nejdete někdo se mnou? " nadhodila, aby atmosféru uvolnila. Lily byla tak rozhořčená, že jen zakroutila hlavou a vyběhla zpátky do ložnice, ale k Jessinýmu překvapení se ozval někdo jiný.

"Ségruš počkej, půjdu s tebou. " to se ozval James, vyběhl si jen pro něco do ložnice a během jedné minuty už byl zpátky a mohli vyrazit.

"Tak jdem ne? " pobídl ji James, když Jess nešla. Překvapeně zamrkala a vyšla za ním portrétem ven na chodbu.

"Kam půjdeme? Ven už by jsme neměli. " zajímala se Jess.

"No na nádvoří můžeme, to nejsou školní pozemky, ale součást hradu a navíc, je to tam větraný, je to normálně vzdušný. Nebo můžeme jít třeba do sovince, nebo nahoru, na astronomickou věž. " nabídl Dvanácterák.

"Ne to ne, dokážeš si představit Filche, kdyby nás tam nachytal? Navíc by jsme tam ještě podpálili nějakou slámu, nebo něco." Odmítla rázně Jessica a bylo rozhodnuto, půjdou na nádvoří, nic jiného jim ani nezbývalo.

Konečně došli na klidné a tiché nádvoří, ono se ani nebylo čemu divit, už bylo něco po desáté hodině večerní a to byla večerka. Jess a Jimmy si z toho ale nic nedělali. Koneckonců to byli Potterovi a nějaký školní trest nebo hádka s učitelem jim nemohla zkazit náladu. Oba na téhle škole byli už tak známí, že když je náhodou někdo po večerce viděl venku, tak už z toho nedělal nic, s výjimkou Filche. Ten ty dva nesnášel, šel jim po krku od té doby, co zapálili ocas paní Norissové.


Posadili se na jednu z laviček, které tam byli a zapálili si cigaretu.

"No zatím vidím, že sbalit Lily se ti moc nedaří. Proč taky jednou nedržíš hubu a nenecháš jí bejt? " navázala Jess téma a potáhla si z cigára. James na ní koukal. "Takhle si jí nezískáš. Víš co sem ti řikala, Lily nesnáší takovýhle namachrovaný týpky, který si myslej, že můžou mít jakoukoli holku, na kterou si ukážou. "

"Já nevim, už jsem takovej, nemůžu si pomoct. " pokrčil James omluvně rameny.

"Ne ty seš takovej jenom na ní! Ona si pak myslí, že seš idiot, protože neví, že jindy se chováš naprosto normálně, to jen před ní děláš debílka. " utrhla se na něj sestra trochu.

"Ale já jí mám opravdu rád. "

"Mě tohle neřikej, já to vim. " namítla Jess.

"Tak jí o tom zkus nějak přesvědčit, nějak jí to říct, že jí mám rád. " Jimmy začal na ségru dělat psí oči.

"Dyk já nic jiného posledních šest let nedělám. Pořád jí přesvědčuju, ale to nestačí. Ona si myslí, že proto, že jsem tvoje sestra tak v tomhle mi věřit nemůže a navíc, ona se potřebuje přesvědčit sama aby uvěřila! A to já už ovlivnit nemůžu. " vysvětlila Jessica už trochu naštvaně svému mírně natvrdlému bratrovi.

"No a co ty, máš už pro tenhle rok vyhlídnutého nějakého objeva? " změnil Jimmy téma, aby se nemusel se sestřičkou dál hádat, měl ji totiž opravdu rád.

"Prosím tě, vždyť utekl teprve první týden a já mám mít už nějakého objeva? " uchechtla se Jess.

"No to u tebe není nic výjimečnýho. Vždycky už předem víš, koho by jsi mohla zblbnout svojí krásou. " mávl Dvanácterák rukou a lišácky na ní mrkl. Jessica se trochu začervenala.

"Zato ty máš jasno už šest let, co. Nechtěl bys trochu přesedlat? Nemyslíš, že by bylo lepší, kdybys Lily už konečně nechal a začal si hledat jinou holku? Tady na hradě jich je desítky, které by dali všechno na světě, jen kdyby mohli chodit s krásným chytačem Nebelvíru Jamesem Potterem. "

"Když to není tak jednoduchý. Já jí prostě hrozně miluju. " povzdechl si Jimmy.

"Jo já vím. " přitakala soucitně sestra. "Tak se jí to pokus dát najevo nejen tím, že za ní budeš běhat jak ocas, to je jasný, že se Lily znechutíš. Ona není jako Stacy Lewisová, nebo Shelby, nechce aby za ní běhali zástupy kluků. I ona se jako každá holka nechává ráda dobývat, ale ne takhle. Musíš pomalu a maličkýma pozornostma. " radila Jessica soucitně.

"Hele to je fuk, ono se to nějako vyvine, a když ne, tak jsem prostě debil, protože jsem si nechal utéct holku svých snů. " pokrčil Potter rameny a tím dal sestře jasně najevo, že už tohle téma nechce dál řešit.

"Sirius o tobě furt mluví. " prolomil James po chvíli ticho jakoby mimochodem. Jess se na něj trochu nechápavě podívala.

"V pokoji, při hodinách. Prostě pořád, ale tak nějak úplně jinak než dřív. Jasně, snaží se to maskovat, ale já to poznám. " vysvětloval James ségře, která si nějak zaujatě studovala teď špičky svých kecek.

"Jess dej si pozor. " Jimmy úplně změnil tón hlasu. Najednou mluvit trochu tišeji a varovně. Jess nechápala a podívala se na něj.

"Vím jaký Sirius je, vím jak dokáže holky zblbnout, ty jsi sice chytřejší než všechny ty co už měl, ale taky jsi daleko krásnější. Nechci aby ti nějako popletl hlavu a pak tě odkopl a vysral se na tebe. " z jeho hlasu byla poznat starost a varování.

Jessica se na něj usmála, bylo roztomilé, jak se o ní bráška bál a dělal jí ochránce, ale on už byl takový odjakživa. Chránil ji a nedal na ni dopustit. V pátém ročníku se dokonce před hodinou popral ručně s Glenem Grintem, se kterým v tu dobu chodila a on jí odkopl kvůli jiné holce hodně ošklivým způsobem. Na tohle ještě nezapomněla. Chvíli tam jen tak seděla a přemýšlela, pak se ale na Jamese usmála.

"Neboj se, já na sebe umím dát pozor a navíc, nepotřebuju zbytečně hledat kluka, který by si se mnou akorát tak užil a pak odkopnul jak kus hadru. A mimo to, Sirius je jen kamarád. "

"Kamarád taky rád. " namítl varovně Jimmy.

"Bráško neboj se. Děkuju za tvojí starost. Sirius je sice krásnej kluk, ale je to jeden z posledních kluků tady v Bradavicích, se kterým bych chtěla něco mít. To je jako kdybych si užívala s tebou nebo s Remusem. " usmála se Jessica povzbudivě na bratra a objala ho.

"Já vím, že ty jseš moje chytrá sestruše a vím taky, že na takovýhle týpky si umíš dát pozor, ale stejně. Kolika holkám už Sirius popletl hlavu? Ty jsi sice výjimečnější než ty všechny ostatní, ale stejně…prostě se jen bojím, aby ti nějak třeba neublížil. "

"Jo já vím. Cením si toho, že se o to zajímáš a že se o mě bojíš. Ale víš, že já se o sebe umím postarat sama. " pousmála se na Jamese povzbudivě sestra. "Nebudeme to už řešit jasný? Je to uzavřený a já teď když mi je sedmnáct už vím, na co si dát pozor. Už nechci narazit. " ukončila tohle téma Jess.

"Půjdeme ne? " nadhodil James, protože na hradních hodinách ručička ukazovala už pár minut před jedenáctou hodinou. Jessica přikývla a oba se vydali zpět na cestu do společenky.

--------------------------------------------
Jess nemohla ještě dlouho usnout. Převalovala se v posteli ještě nejméně dvě hodiny. Pořád musela přemýšlet nad dnešním rozhovorem s bráškou. Když jí řekl, že o ní Sirius pořád mluví zaplavil jí zvláštní pocit. Takový pocit štěstí a zadostiučinění. Ale nechápala to, vždyť Sirius byl jenom kamarád, dá se říct, že s ní už nějakých šest let vyrůstala, brala ho skoro jako bratra. Měla ho moc ráda, ale úplně stejným způsobem, jako Jimmyho. Teď ale vůbec nechápala co se to s ní děje.

Třeba jsem se do něj zamilovala, říkala sama sobě v noční tmě. Vzápětí se ale napomenula: "Jessico ty jsi takový kráva, Sirius byl, je a bude jenom kamarád. Nikdy by ti to s ním vyjít nemohlo." - našeptával nějaký tichý hlásek v její hlavě.

"Ale co když ano, co když by byl Sirius ten pravý" - ozval se hlásek, tentokrát jiný.

"Ne není, vždyť je to Sirius, tvůj kamarád a navíc pěkný sukničkář. Si myslíš, že bys s ním mohla být šťastná? " první hlásek zvýšil tón hlasu.

"Lidé se mění. " odsekl nakvašeně hlásek druhý. Jess rychle zaklepala hlavou, aby zahnala všechny ty hlasy až do toho nejmenšího a nejzazšího místečka ve svém mozku.

Je to prostě Sirius, napomenula se tentokrát sama a rozhodla se skálopevně, že o tomhle už nikdy přemýšlet nebude, i kdyby pro to měla udělat cokoliv.

Po dlouhých hodinách přemýšlení ji konečně ve dvě hodiny ráno přemohl spánek a jí se začaly únavou klížit oči ke spánu. Pomalu se nechala unášet ospalostí, pomalu mrkala a oddechovala, až jí spánek, který byl už silnější než ona, přemohl a ona usnula.

Ve spánku jí provázeli velice zvláštní sny. Některé byli krásné, některé zase tragické. Každou chvíli se budila se studeným potem na čele a kloudně se nevyspala. Jakmile zase zabrala a usnula, přišel na řadu další, nový sen, pokaždé snad ještě divnější a horší než ty předešlé.

Když se ráno probudila, hlavu měla plnou zmatků. Obvykle měla po vyspání hlavu čistou a klidnou, možná i trochu otupělou, ale teď, jako by její mozek pracoval celou noc na plné obrátky. Asi čtvrt hodiny seděla na posteli a zírala před sebe. Snažila se všechny rozvířené myšlenky srovnat a zklidnit, když se konečně probudila Lily. Obě se ustrojili a vyšli na časnou sobotní snídani, i když bylo teprve půl deváté ráno.



Sem živá :-)

2. ledna 2009 v 16:31 | maggdinka |  Keci kolem blogu
Tak poslušně hlásím, že jsem zase tadyto je co? S trochou zpoždění přeju šťastný nový rok 2009 a přeju vám vše nej v tomhle roce, ať se vám daří
Teďka je na řadě omluva: Strašně hrozně moc se omlouvám, že jsem dlouho nic nepřidala a že jsem o sobě nedala vědět, ale jak už většina z vás ví, bratr mi blokl blog.cz takže mě články přidává kámoška a ta měla teďka problémy s počítačem. Ty už ale pominuly, takže se můžete těšit na nové kapitolky.
Co vás čeká? Teďka menší info toho, co mám pro vás hotové. Během několika následujících dnů vám sem dám hned dvě kapitolky. Jedna je k Volání srdce, ta je předposlední a jedna je k Potterovi s.r.o.( k těm mám napsanou už dokonce i třetí kapču) pokusím se ještě předtím, než pudu do školy sesmolit aspoň jednu kapču k Syn jako otec...a k Mission Imposible. Možná že ty dvě co jsem psala nejdřív přibydou už dneska, ale nic radši už neslybuju, víte jak to s mejma slibama dopadá
To je asi tak všechno, co jsem chtěla říct. Prostě jsem se hlavně ohlásit, že ještě vůbec žiju a že na blog nekašlu. Pouze bylo pár technických problémů. Tak doufám, že to chápete a že jsem to vysvětlila dostatečně.......Vaše Maggdinka♥

PF 2009