Everybody should have his own world...

Listopad 2008

6.kapitola-vášnivý tanec

23. listopadu 2008 v 12:44 | "palbuchta Magdinka a Baruš xD" |  *Mission-impossible*
No a je tu další kapča k mé zatím nejnovější povídce Mission- Impossible. Můžete být rádi, že vůbec novou kapču přidávám, protože ten počet komentů byl opravdu žalostný. Takže doufám, že se polepšíte. To je asi tak všechno a ještě jednou připomínám- pište komenty, píšete je pro vás, nejen pro mě…………Vaše Maggdinka ♥


Vášnivý tanec


"Bože, já necítím hlavu. " zakňučela Lilly, když zvedla hlavu z koberce. Když se rozhlédla tak zjistila, že skoro všichni ještě spí a jediný kdo je vzhůru je Remus. Seděl v křesle a snažil se společenku dát jakž takž do pořádku, protože tady byl opravdu hrozný bordel.
"To se ti ani nedivím. " usmál se Náměsíčník soucitně a starostlivě si Lilly prohlížel, protože vypadala fakt příšerně.
"Trošku jsme to včera asi přehnali co? " uchechtla se Lilly a sedla si na křeslo vedle Remuse.
"No, jenom maličko. " zasmál se Remus a dál uklízel ten nesnesitelný bordel.
"Pamatuješ si vůbec co jsi všechno dělala? " otočil se na ní pak.
"Bohužel úplně všechno. " sklopila Lilly oči do svého klína začala se trochu červenat.
"Ale tak co, nic tak hroznýho jsi nedělala. Já taky nejsem úplně svatej, to jsi mě měla vidět minulý rok na moje narozeniny. To jsem dopadl podstatně hůř než ty. " utěšoval jí Remus.
"Ale ale, povídej? "
"Radši nebudu komentovat, to je jenom mezi náma čtyřma z našeho pokoje. " ušklíbl se Moony. Lilly se po jeho ujištění cítila přeci jenom už lépe.
"Mimochodem, kde se tady vzal ten bičík? " vydechla s překvapením Lily a zvedla ze země dost pochybný předmět.
"Jo to myslim vzali Sirius s Jimmym McGonagallový z kabinetu. Asi v pět ráno se tam proplížili a vzali jí to ze skříně. " uchechtl se Remus. Lily se na bičík nechutně podívala, radši ani nechtěla vědět na co ho McGonagallka má.
"Mimochodem Reme, nevíš kolik je hodin? " otočila se pak Lily na znovu kouzlícího Remuse.
"Jasně, je půl osmé ráno. "
"Díky. " přitakala a vytáhla hůlku, aby mu alespoň trochu pomohla, i když si nebyla jistá, jestli po včerejší noci zvládne i to úplně nejjednodušší kouzlo.
"Mimochodem, pořád mi nepovíš, co to máte s Jimmym za trest? " změnil Remus téma, i když Lily by byla radši, kdyby zůstal u včerejšího večera.
"Ne Reme promiň, s Jamesem jsme se dohodli, že to zůstane mezi námi. Ale neboj se, všechno se v pravý čas dozvíš. " Lily už tohle unavovalo, pořád se jí někdo na to vyptával a ona nic nemohla a vlastně ani nechtěla říct.
Remus se už na nic dalšího nevyptával a ani se nesnažil to z ní páčit, věděl že to nemá cenu a že když se Lily s někým domluví, že to bude pouze mezi nimi, že to také neporuší. To byla jedna z jejích mnoha skvělých vlastností. Všechna tajemství u ní byla v bezpečí, ještě nikdy nic nevyzradila a Remus o tom věděl své.
Vedle Lily se někdo zavrtěl, až se lekla a svoji hůlku odhodila přes půlku společenky. Až teď zaregistrovala, že to je James a teď už se na ní dokonce podíval a překvapeně zamrkal. Vymrštil se do sedu, ale pak se uklidnil. Myslel totiž, že spí ve své ložnici a divil se, co tam dělá Lily, ale teď zjistil, že jsou ve společence.
"Já už se lekl. " vydechl, ale vzápětí se trochu začal zmateně rozhlížet kolem. "Kde mám k sakru tričko? "
Seděl tam totiž je v kalhotách a hruď měl odhalenou.
"Tady, postřeh. " křikla Lily a hodila po něm jeho úplně zmuchlané, špinavé a něčím polité tričko.
"Hm super, to vypadá na whisky. " zakabonil se Jimmy a k mokrému tričku si přičichl.
Během hodiny se vzbudil zbytek těch, kteří tak nepohodlně přenocovali ve společenské místnosti a ještě dlouho se vzpamatovávali ze včerejší oslavy Siriových osmnáctých narozenin.
--------------------------------------------
Dny jim utekly jako voda, všichni se z oslavy tedy ještě hodnou dobu zotavovali a společenská místnost nebyla ještě stále uvedena do původního uklizeného stavu.
Dnes byla středa a Lily si to šinula na hodinu Kouzelných formulí. Enny někam odeběhla už po obědě, tak šla sama.
Najednou za sebou uslyšela kroky, ale nijak zvlášť je nevnímala, protože byla zamyšlená a navíc, kdyby jste se měli v Bradavicích otáčet pokaždé, když slyšíte kroky, asi by jste si vykroutili krk.
Nezastavila se pokračovala v cestě dál. Kroky se ale daly do klusu.
"Eva…Teda Lily! " křikl za ní známý hlas a ona byla nucena se otočit.
"Nazdar Pottere. " pozdravila svého pronásledovatele.
"To jsem už zase Potter? Ještě před pár dny jsem byl James. " zasmušil se Jimmy trochu.
"Promiň, síla zvyku. " zazubila se na něj Lily. "Co chceš? "
"No jen ti připomenout, že dneska máme první trénink. " oznámil James suše. "No nic, tak ahoj v osm ve společence. "
Lily ještě chvíli zírala na roh chodby, kde James před chvílí zmizel. Jeho náhlé rozloučení jí poněkud vykolejilo, to prostě nebyl Potterův styl, takhle si odejít, aniž by si nechal ujít příležitost jí cokoli, třeba i jízlivého říct. Poklepala hlavou, aby se vzpamatovala a rychle se rozešla na formule, protože už za pár minut zvonilo a jí ještě zbývalo k učebně několik pater.
Večer už pět minut před osmou čekala na Jamese ve společence. Zase přijde určitě pozdě, to by nebyl Potter, hudrovala pro sebe Lily, když stála u portrétu buclaté dámy, nervózně poklepávala nohou a každou chvíli koukala na schodiště, vedoucí ke chlapeckým ložnicím.
Téměř v samém okamžiku se tam, kam Lily koukala vynořila čupřina hnědých a neposedných vlasů. Sama se divila, že James Potter jde ještě o pár minut dříve, než se domluvili. Dnes jí překvapoval, ale to ještě nevěděla, že těm dnešním překvapením není ani zdaleka konec.
"Tak půjdeme ne? Abychom mohli začít trénovat. I když myslím, že dneska ještě tančit nebudeme, jen se dohodneme, vybereme muziku a já ti kdyžtak ukážu několik základních kroků. Ale od příště si prosím ber nějaký oblečení, ve kterým se ti bude dobře tančit. " ujal se slova James hned, jak došel k ní, že ho Lily nestihla ani pozdravit a po těchto jeho pokynech na to úplně zapomněla.
James na to ani nečekal a vyšel na chodbu, Lily trochu nepřítomně vyšla za ním a vedly jí jeho kroky, ona neměla absolutně ponětí o tom, kam jí vede. Až po několika minutách si uvědomila že jsou v sedmém patře. James třikrát prošel kolem zdi a tam se objevili dveře. Vešel a Lily hned za ním.
Rozhlédla se po místnosti, nebyla nijak přepychová, ale byla velká. Všehovšudy tu bylo jen pár žíněnek, nějaké polštáře, dvě křesla a na krbu stál starý gramofon. Lily na něj pochybovačně koukala, trochu pochybovala že bude fungovat, na druhou stranu ale komnata nejvyšší potřeby nedávala nefunkční věci.
"No, myslím, že by to mohlo stačí. " ohodnotil to znalecky James, když se po komnatě rozhlížel a měl ruce v bok.
Pak se otočil na Lily a trochu znervózněl, nevěděl, kde má začít a co jí říct, protože až teď mu došlo, že ona asi nějakou promluvu očekává, protože ona asi ví o tancování totéž, jako on o lektvarech.
Pane bože, jestli bude mít na tanec stejné nadání jako já na lektvary, tak to můžu zabalit rovnou, panikařil James trochu v duchu. Klid Pottere, je to Evansová, ta umí všechno a když neumí, tak se to rychle naučí, to je pozitivní zjištění a navíc, Evansová musí tančit skvěle. Má na to ideální postavu a pohledem jí sjel od hlavy až k patě.
"No ehm, takže… Myslím, že by jsme se měli domluvit na stylu tance. Umíš něco? " začal James po uvážení svých slov.
"No, trochu umím valčík a tango. " odpověděla trochu nejistě a váhavě.
"Hm, tango, valčík…" zamyslel se James a chytil se zamyšleně za bradu a přemýšlel.
"Jsou to super tance, vášnivý a hezký, ale já bych dal něco, v čem ukážeme co v nás je, pořádnou vášeň a rychlost a šikovnost. " začal Jimmy po chvíli.
"Dobře a jaký tanec tím myslíš? " otázala se Lily trochu nejistě.
"Můj nejoblíbenější tanec. " prozradil Potter a odmlčel se. "Mambo. "
"M-mambo? Děláš si srandu? Ten tanec už jsem několikrát viděla a je strašně těžký! " vyhrkla Lily.
"No těžkej sice trochu je, ale je moc krásnej. Uvidíš, až mu přijdeš na kloub, zamiluješ si ho. " snažil se jí James přesvědčit, protože z tónu jejího hlasu poznal, že se jí tento tanec moc nezamlouvá.
"Ale vždyť já při něm budu vypadat jak koza. " namítla trochu útočně Evansová.
"Neboj, pokud se naučíš pohyby a kroky, budeš vypadat moc krásně a hlavně, do tohohle tance se dá dát hrozně moc vášně. No ale pokud to nepůjde, tak dáme buď valčík nebo tango. Ale slib mi, že se aspoň pokusíš naučit se to, jasný? "
"No dobře, uvidím, jak to půjde. " rezignovala Lily nakonec, protože věděla, že Jamese jen tak nepřesvědčí, protože jeho odhodlání tancovat tento tanec bylo zjevně velké.
"No a teď ta hudba. Mám tady jednu desku, na kterou jsme tančili v těch letních kurzech a je tam i pár písniček na mambo. " pokračoval James spokojeně, když viděl, že Lily přemluvil. Vložil desku na starý gramofon a pustil. Lily se v duchu divila, že s tím krámem James umí, ale pak si uvědomila, že kouzelnické rodiny, na rozdíl od mudlovských, žádné CD přehrávače ani Hi-Fi věže nemají a že gramofony u kouzelníků jsou zcela běžnou a nezbytnou záležitostí, každé pořádné domácnosti. No a nutno podotknout, že takovou domácností Potterovi byli, vždyť to byla jedna z nejstarších a nejbohatších kouzelnických rodin.
Po chvíli jí do uší uhodila, zvláštní melodie. Byla svižná, ale zároveň pomalá. Byla vášnivá a zároveň jemná a láskyplná. Slova jí trhala srdce, byla tak krásná a dojemná. Věděla, že tahle píseň je na mambo jako stvořená a zároveň věděla, že jestli má na nějakou píseň tančit, tak je to právě tahle.
"Co říkáš na tuhle písničku? " vrátil Jamesův hlas Lily zase zpátky na zem.
"Je nádherná. " vydechla Lily zasněně.
"Takže na tančení by šla? Nebo mám vybrat nějakou jinou? "
"Děláš si srandu? Budem tančit jenom na tuhle. "
"Super, tak písničku by jsme měli. " promnul si Jimmy ruce a zrakem zabloudil na hodiny, které stáli vedle gramofonu na krbu. Ručičky právě ukazovali devět hodin.
"No hele, chceš skončit, nebo ukázat pár základních kroků mamba? " otočil se pak na Evansovou.
"No pokud nebudu muset tančit a jen se dívat, tak klidně. " usmála se Lily šibalsky, na nic nečekala a usadila se do jednoho z křesel, které stálo opodál.
James pustil onu krásnou písničku a Lily měla nutkání zavřít slastně oči, tohle byla zatím ta nejkrásnější melodie, jakou kdy v životě slyšela. To museli nazpívat určitě kouzelníci, to by mudlové nesvedli, asi právě proto, že to bylo tak, tak kouzelné.
James přišel před ní, zaujal základní taneční pozici a když se hudba rozjela a zesvižněla, začal tancovat. Bez partnerky vypadal sice trochu zvláštně a komicky, ale umění kroků Lily přímo fascinovalo. Jako by se James tanci věnoval odmalička několik let, měl skvělé pohyby, pro mambo nezbytné. Lily zkrátka a jednoduše nestačila valit oči. Ne že by Jamesovi nevěřila, že byl na kurzech a že i umí tančit, ale ani ve snu si nepředstavovala, že bude James Potter tančit, jako sám taneční bůh. Ano taneční bůh, to nebylo přehnané, to absolutně vystihovalo to, jak Jimmy tančil. Z Lily najednou spadli obavy, které doposud měla. Možná to bylo tou krásnou písničkou, nebo možná pohledem na Jimmyho při tanci, každopádně věděla, že tenhle úkol zas takový trapas, jak si představovala, nebude.
Hold musela uznat, ať chtěla nebo ne, že James je opravdu dobrý. Píseň skončila a James dotančil, Lily na něj koukala jako na boha. James se trochu rozpačitě podíval na hodiny a zjistil, že je skoro půl desáté.
"No hele, jelikož je tohle naše první hodina, tak už bych jí ukončil, co ty na to? Další máme v pátek, tak se sejdeme ve stejnou dobu jako dneska zas ve společence. " promluvil James trochu udýchaně.
"No jasně. " přitakala Lily a zvedla se z křesla k odchodu. U dveří se po Jamesovi otočila. Ten stále stál u gramofonu a něco tam šteloval.
"Ty ještě nepůjdeš? " podivila se Lily a James se k ní trhnutím otočil, protože myslel, že už odešla.
"No, ještě tady doladím choreografii. " zamumlal a otočil se k Lily zády. Lily mu nevěřila, sice nevěděla proč, ale nevěřila, že tady zůstává kvůli tanci. Ovšem žádné námitky nevznášela, naposledy se otočila na Jamesova záda a odešla. James si dlouze povzdychl.
Lily se právě převlékla do pyžama a ulehala do postele s nebesy. Hodiny na hradní věži odbíjeli právě půl jedenáctou a ona se zamyslela, jestli už James je ve své ložnici, nebo jestli je ještě v komnatě.
Ležela a ještě dlouho přemýšlela, přemýšlela o dnešku. Byl zvláštní, nic moc se nestalo, ale jí se přeci jenom líbil. Přemýšlela o tom tanci, který jí James zatančil a představovala si sama sebe v krásných večerních šatech, jak s Jamesem ladně a vášnivě krouží po parketě a všichni kolem tleskají a tleskají. Jak Brumbál vstává a jejich tanec odměňuje pochvalou a body pro Nebelvír.
Nejdou její myslí začala znít ona písnička. Písnička, kterou bude slýchat ještě nejméně měsíc a ona jí v duchu slyší už první večer. V souvislostí s ní jí na mysl začala vyplouvat podobizna velice známé tváře. Vlasy rozcuchané a rozčepýřené jako obvykle, ale ověnčené jakousi noblesou a elegancí a možná i trochu roztomilostí. Co jí ale nejvíce překvapilo, že Jamese neviděla v jeho běžném oblečení-v džínech, tričku a keckách, ale měl na sobě smoking s kravatou.
Po chvíli si uvědomila, že to oblečení není ani tak divné jako už ta myšlenka, že myslí právě na Pottera. Říká se že myšlenky před spaním jsou nejhlubší a nejdůležitější, tak proč se jí zjevuje proboha zrovna Potter?

33.kapitola-svět dospělých

16. listopadu 2008 v 12:28 | "Maggdinka" |  *Volání srdce*
Ano vidíte dobře, je tady nová kapitolka k Volání srdce. S komenty jste mě tentokrát docela potěšili, ale mohlo to být lepší, tak doufám, že u téhle kapči mě potěšíte ještě víc. Tahle kapča mi dala docela zabrat, ale na druhou stranu se mi psala hezky a mám z ní docela dobrej pocit. Tak hlavně komentujte, alespoň s 20 komenty by jste mě potěšit mohli, co říkáte? Přeju hezký počtení……Vaše Maggdinka ♥

Svět dospělých


"Hej lidi, tak na to se podívejte! " křičel Remus skoro už od dveří Velké síně a mával něčím v ruce. Plno lidí se po něm otáčelo, ale on si toho nevšímal a řítil se za svými kamarády. Bral mety mezi stoly, až udýchaný skončil před svými kamarády u Nebelvírského stolu, kteří právě seděli nad snídaní a třísknul před ně na stůl dnešním vydáním Denního Věštce.Po tom, jako první chňapla Lucy, rozložila je a z titulní strany začala předčítat všem.

Zlo vyšlo najevo!
Na ministerstvu kouzel, v Londýně, ale i po celé Anglii vládne chaos a strach. Zlý černokněžník jehož známe pod jménem Lord Voldemort poprvé veřejně předstoupil na veřejnost a to rovnou na ministerstvu kouzel!

"Cože? " vyjekla Lily, když se na chvíli Lucy odmlčela. "To už zašel příliš daleko."
"Nepřerušuj jí. " napomenul Evansovou napjatě Sirius.
"Čti dál. " vyzval Remus Lucy.

Jmenovaný černokněžník nikomu nic neudělal, ovšem tímto gestem dal najevo, jak je kouzelnický svět včetně mudlů ohrožen. V dnešním světě není bezpečno, což ukazuje už to, že Voldemortovi stoupenci, známí jako Smrtijedi, v tomto týdnu zabili už tři kouzelníky a jednu pětičlennou mudlovskou rodinu.

"No to už je vrchol. " vypěnil James a tím znovu přerušil Lucy od čtení.
"Je to hrůza. " povzdechla si Meg a opřela hlavu o Siriovo rameno.
"Proč s tím nikdo nic nedělá? " pokračoval Potter.
"Protože nikdo nic nezmůže. Ministerstvo má desítky vynikajících bystrozorů, ale ten Stewe je tak nemožnej, že se jen kouká na to, jak desítky možná stovky lidí umírají a to jen kvůli jeho neschopnosti. " vysvětloval nakvašeně Sirius.
"Počkejte, teď přijde to důležitý. Čti zlato. " zarazil je opět Remus.

Z řad kouzelníků se ozývají nesouhlasy s názory ministra kouzel Juliusem Stewem, který včera v pozdních hodinách na nátlak lidu a společnosti rezignoval ze své funkce a nahradil ho mladý Kornelius Osvald Popletal. Funkce ministra kouzel byla nabídnuta Albusi Brumbálovi, ale ten jako obvykle odmítl. Přejeme novému ministru kouzel mnoho zdaru a úspěchu při vymyťování zla v naší zemi, snad je to konečně ten pravý, který s rostoucí hrozbou něco udělá. To je z nových zpráv vše.

"No tak to je pecka. " vydechl James nevěřícně.
"Popletal! Pche…kdo normální mohl dopustit, aby se zrovna on stal ministrem kouzel? Vždyť ten je ještě snad horší než Stewe. " rozčiloval se Sirius.
"Tak Tichošlápku, co měli dělat, když Brumbál odmítl? " mírnil ho Remus.
"A proč odmítl? Vždyť on by byl vynikající ministr kouzel, on by s Voldemortem něco dělal, vždyť se proslýchá, že Brumbál je jediný člověk, kterého se Voldemort bojí. " nechápala Lucy.
"Ano lásko, ale Brumbál už mohl být nejméně desetkrát ministrem, ale on nechce. Jednou sám do novin uvedl, že je pro něj mnohem důležitější vzdělávat mladé kouzelníky a čarodějky, než vládnout kouzelnickému společenství. Tohle je jeho poslání, ne být ministrem kouzel. " vysvětlil jí to Remus.
"Na jednu stranu můžeme být rádi, že nás Brumbál neopustil, je to nejlepší ředitel, jakého kdy Bradavice měli a co my tady bez něj? Nakonec by udělali ředitelkou ještě McGonagallovou. " vložila se do toho moudře Lily. James a Sirius se při představě, že by tady ředitelovala McGonagallka otřásli hrůzou.
"Ano, dokud jsme v Bradavicích, tak se nám nemůže nic stát, Bradavice jsou momentálně jediné bezpečné místo v celé zemi, dokud je tady Brumbál, Voldemort si sem netroufne. " pokračovala Maggie.
"Jo, až na to, že mi za tři týdny z Bradavic nadobro vypadneme a dostaneme se do opravdového světa a to už nebudeme mít žádného Brumbála, ani čtyři silné kamenné zdi, které by nás ochránili. " konstatoval Remus. Všichni se po sobě bázlivě podívali, Remus měl pravdu, za chvíli vkročí do světa dospělých a hrozba pro ně bude velká. Po téhle větě už nikdo nic neřekl, všichni přemýšleli o tom, co Náměsíčník řekl.
----------------------------------------------
"Do háje, já se to prostě nenaučím. " třískl James asi dvaceti pergameny o stůl, až se rozlétli po celé společence. Zkoušky OVCE už byli za dveřmi. Dnes byla sobota a v pondělí to mělo vypuknout. James seděl nad Dějinami čar a kouzel, které mu půjčila Lily, ale vůbec mu to nelezlo do hlavy a i když se je poctivě učil už týden, neuměl skoro ani řádku.
"Miláčku uklidni se. " mírnila ho Lily, chytila ho za ruku a políbila na tvář. Ruce se mu klepaly rozčilením a nervozitou.
"Vždyť dějiny na to, abys byl bystrozorem nepotřebuješ, takže i kdybys to nezvládl, tak se přeci nic neděje. " uklidňovala ho.
"To sice jo, ale potřebuji co nejvíce bodů a véček. " povzdychl si Jimmy. Lily se na něj zadívala, ona už všechno uměla, jako vždy a Jamese jí bylo líto, chtěla mu nějak pomoci.
"Víš co? Posbírej to a pojď se mnou. " řekla pak. James na ní vyjeveně civěl, nechápal co chce dělat.
"No moc na mě nekoukej, prostě to posbírej a pojď, půjdeme se někam učit spolu. Někam kde nikdo není, abys měl klid a přísahám, že já tě to naučím, i kdybych nad tím s tebou měla sedět až do začátku zkoušek. "
James jí teda uposlechl, posbíral vše co zahodil a vyšel za ní ven na chodbu.
"Lily počkej. " zarazil jí. "Tohle pro mě ještě nikdo neudělal, děkuju. " přitiskl si jí do náruče a vášnivě políbil.
"Ale lásko, vždyť to je samozřejmost. Mám tě ráda a chci abys byl spokojený se svými výsledky. Vím co to je, chtít být dobrý. " usmála se na něj povzbudivě, čapla ho za ruku a táhla ho hradem pryč.
Stanula před zdí, prošla kolem ní třikrát a přitom měla pevně zavřené oči. Ve zdi se objevili dveře a oni vešli. Místnost to byla malá, byl tam pouze jeden stůl se dvěma křesly a malá knihovna s potřebnými knihami.
James okamžitě skočil do jednoho křesla a Lily se posadila vedle něho.
"Tak kde začneme? " zakřenil se James s novým optimismem ve tváři.
"Tak co třeba u válek s obry? " nadhodila Lily, Jimmy přikývl a oni začali. Učili se spolu několik hodin a Jamesovi to docela šlo. Lily myslela, že to s ním bude horší, ale pravda byla, že jakmile se Dvanácterák učil s ní, věděl toho mnohem více než obvykle.
Lily se podívala na hodiny a zjistila, že je už půl dvanácté. Učili se tady spolu čtyři hodiny. Trochu jí to zarazilo, protože jí to tak vůbec nepřišlo. Učení s Jamesem jí uteklo rychle a on po těch čtyřech hodinách toho uměl víc, než za celý týden.
"Tak myslím, že pro dnešek by to stačilo ne? Můžeme se učit ještě zítra. " navrhla Lily a zvedla se z křesla, už se chystala k odchodu.
"Ale ale, žádný takový slečno Evansová, teď vás na oplátku naučím něco já. " vyhrkl Jimmy a než stačila Lily cokoli namítnout začal jí líbat, tak vášnivě, jak ještě nikdy nelíbal. Rychle jí svlékl mikinu, aniž by jí přestal laskat ústa a odhodil někam do rohu. Lily ho napodobila a i Jamesova mikina skončila na zemi. Najednou se Lily od Jamese odtrhla a zadívala se mu do očí.
"Počkej Jamesi. Já tě mám ráda, ale…já nevím. A navíc je hrozně pozdě. "
"Hrozně pozdě není dost pozdě. " namítl James. "Ale pokud si nejseš jistá, tak samozřejmě půjdeme. " a povzbudivě se na ní usmál.
"Kdyby se objevilo aspoň nějaký znamení, abych věděla, že se to má stát. " Lily nechtěla aby na ní byl James naštvaný. Jakmile to dořekla, v rohu místnosti se objevila krásná postel s nebesy, na jejíž matraci bylo stovky okvětních plátků z růží.
James se na Lily zazubil a Lily ho začala líbat. Už víc vědět nepotřebovala, bylo to jasné. Jamese milovala a věděla, že je to tak správně.
Dvanácterák Lily chytil do náruče a přenesl si jí až k posteli, na kterou jí pak položil a v líbání pokračovali. Lily už na nic nečekala, srdce jí tlouklo tak rychle a stupeň její vášně už začala dosahovat vrcholu a tak se chopila Jamesova trička a sundala mu ho, aniž by líbání přerušili. James jí napodobil a na chvíli se od Lily odtrhl, aby si jí teď bez trička mohl prohlédnout. Měla krásnou rudou podprsenku, která na opáleném a plném hrudníku krásně vynikala. Pak James pokračoval v příjemné činnosti a dál líbal.
Lily byla tak nažhavená a začala se potýkat s Jamesovým páskem, bylo to sice obtížné, ale po chvíli se jí to podařilo a kalhoty mu svlékla, takže už před ní byl jenom v trenkách.
James šel podle jejího vzoru, rozepnul jí pásek a odhodil sukni, kterou měla na sobě na podlahu. Teď už se oba líbali jen ve spodním prádle. James na nic nečekal a začal jí líbat na krku, pak sjel níž a pohrával si s jazykem kolem krajek podprsenky. Lily se mohla zbláznit, tohle týrání nemohla vydržet.
Vypadalo to, že James už to také nemohl vydržet a jeho silné paže zabloudili k zapínání podprsenky a s velkou šikovností ji rozepnul. Lily se trochu ošila, když si uvědomila, že rozhodně není první dívka, kterou James svléká.
I podprsenka skončila na podlaze, v líbání ovšem nepolevovali. James se na chvíli odtáhl a zadíval se Lily na hrudník. Lily se trochu otřásla a začervenala se, styděla se. Ještě nikdy nebyla před žádným klukem takhle nahá. Ano jednou to vypadalo slibně, ovšem to se s jejím tehdejším klukem dostali jen ke spodnímu prádlu, protože Lily ho pak zarazila a nakonec z toho nebylo nic. Ještě že to tenkrát udělala, protože on si po týdnu našel novou.
U Jamese ovšem věděla, že to tak nebude. Jamesovi věřila a věděla že jí miluje a že by jí nic takového neudělal a proto se rozhodla pokračovat dál, byla si stoprocentně jistá.
James opět do té hry zapojil ústa a jazyk, opět jí laskal na krku a dopracoval se až k hrudi. Jemně jí zuby stisk bradavku. Lily to už nemohla zadržet a slastně zakňučela, James opravdu věděl, jak na to.
Lily chtěla nějak převzít iniciativu. Sice se jí tohle Jamesovo rozmazlování líbilo, ale ona měla ráda, když měla nad věcí svou kontrolu a mohla si dělat co chce ona. Odtáhla se od něj, jemně ho přitlačila na matraci, sedla si na něj obkročmo a začala dělat to co on. Jemně kroužila jazykem, kam jen se odvážila. Od krku, přes hrudník až k pupíku, kde se Jimmy slastně vrtěl a končila u lemu jeho trenek.
James to nemohl vydržet, ona ho jednoduše dráždila a on myslel že se zblázní. Váhou celého těla se překulil, takže se Lily dostala pod něj a teď tu byl pánem on. Hra s jazykem pokračovala, když se dostal až k pupíku a k lemu kalhotek. Na chvíli se zadrhl a zadíval se jí do očí. Chvíli jen tak leželi a hleděli si do očí, pak Lily jemně kývla. Věděla že to chce, věděla, že se to teď stane.
James už na nic nečekal a kalhotky jí z nohou stáhl. V tomtéž okamžiku jeho hlava zmizela v jejím klíně a Lily už nevěděla o světě. Cítila pouze krásnou a slastnou rozkoš, ze které šla hlava kolem. Chtěla křičet slastí, ale udržela se.
James si sundal trenky, naposledy se jí podíval do očí, aby se ujistil, že je vše jak má být a pak už oba spadli do vlny vášně a rozkoše, kterou ještě nikdy nepoznali.
Lily bylo tak krásně, měla pocit, že tohle je snad nejkrásnější chvíle v jejím životě. Ležela na nahé hrudi kluka kterého milovala a jejich nahá těla se k sobě tulila a hřála se navzájem. Nechtěla, aby tahle noc někdy skončila.
"Miluju tě. " zašeptal najednou James měkce do jejího ucha, až se jemně zatřásla.
"Taky tě miluju. " odpověděla, vykroutila krk a odměnila jeho krásné vyznání políbením.
Lily se potichu vplížila do ložnice. Boty měla zuté, aby nenadělala zbytečný hluk a neslyšně se přesunula k posteli. Šťastně se usmívala a ten úsměv nešel smazat i když se převlékala do pyžama a i když ulehala ke spánku.
Právě když jí přemohla po dlouhém přemýšlení dřímota, hodiny na hradní věži odbyli čtvrtou hodinu ranní a Lily si připadala jako nejšťastnější člověk na zemi.
--------------------------------------
Od té noci na co se James podíval, to si zapamatoval. Ono se ne nadarmo mluví o fotografické paměti. Když se s někým vyspíte před zkouškami, tak to pomáhá.
"Ach jo, já jsem tak nervózní. " přešlapovala Lily v den zkoušek před Velkou síní, kde se zkoušky konaly.
"Neboj se lásko, ty to zvládneš, jsi nejlepší. " utěšoval jí James a věnoval jí jeden utěšující polibek na čelo.
"Díky. "
Týden zkoušek jim utekl jako voda a studenti sedmých ročníků už se učit nemuseli. Jak jim bylo řečeno, výsledky zkoušek jim dojdou do konce července, takže teď mohli už jen čekat. Nutno ovšem podotknout, že všichni to zvládli přinejmenším obstojně a to i Sirius a to už bylo co říct.
"No lidi, tak už máme do konce roku pohov. Ještě krásný dva týdny si můžeme nerušeně užívat tady v Bradavicích než navždy odtud odjedeme. " rozplývala se Meg, když v pátek, po dopsání poslední zkoušky seděli všichni společně pod rozložitým dubem na kraji jezera a užívali si přívalu sluníčka.
"Ani mi nepovídej. Je mi do breku, když si uvědomím, že se sem už nikdy nevrátím. " odpověděla pochmurně Lily.
"Ale no tak, vždyť se budeme všichni vídat pořád. " uklidňoval ji Remus.
"To sice jo, ale uvědomujete si, že už nikdy nezažijeme to, co za těch sedm let tady? Už žádné vylomeniny, porušování školního řádu, famfrpálové zápasy, výlety do Prasinek, školní tresty a tak. " pokračovala Lily.
Po těchto jejích slovech se všichni trochu zachmuřili a zavládlo mezi nimi ticho, protože každý přemýšlel nad tím, co právě Lily řekla a uvědomili se, že má úplnou pravdu.
"No co, to se ještě všechno dá dohnat ne? " prolomil ticho Sirius a lišácky se ušklíbl. "Doba Pobertů ještě neskončila a já osobně se postarám o to, aby až odejdeme na nás v Bradavicích jen tak nezapomněli. " Po jeho slovech všichni propukli v hlasitý smích a bylo jim jasné, že už teď se nejmenovanému vůdci všech Pobertů rodí v hlavě nějaký ďábelský nápad.