Everybody should have his own world...

58.kapitola-lepší časy

10. srpna 2008 v 22:32 | "bláznivá Maggdinka" |  *Harry Potter-naděje umírá poslední*
No, slitovala jsem se nad váma a i když jste nesplnili ještě limit komentů, který jsem dala. (Beru to jeden koment za jednoho člověka) I tak tady ale máte kapču. Je to opravdu ale už opravdu poslední kapča, příště se můžete těšit už jen na epilog a konec. Mám z toho rozporuplné pocity, jsem smutná, že jsem jí už dopsala, tahle povídka mě moc bavila, ale zároveň jsem šťastná, že jsem jí dotáhla až do konce. Všem, kteří komentovali a kterým se tahle povídka líbila moc děkuju, ani nevíte, co to pro mě znamená, když někdo čte něco, co napsal takovej blázen, jako já :D. Zkuste pro mě každej napatlat teď v samém závěru koment a třeba i dlouhý, jak se vám povídka celkově líbila a tak, byla bych vám vděčná. Takže si moji poslední kapču užijte, ale samozřejmě je tady plno dalších povídek, které na vás čekají :D…….Vaše Maggdinka ♥
PS: Znova děkuju a sesmolte koment a neurazím se za pořádně dlouhý, kdo bude mít nejdelší, tomu věnuji závěrečný epilog.
Lepší časy
"Jsi nějaký nervózní. " promluvila Maggie na svého synovce a přisedl si k němu na postel. Stále ještě byli v Bradavicích, protože dnes se tady konala dlouho očekávaná svatba.
"Jsem na tebe moc hrdá Harry. " řekla po chvíli ticha teta a objala ho. "Vím, že Lilly s Jamesem by byli moc šťastní a pyšní. "
Harry se trochu zasmušil. Maggie poznala odkud vítr fouká a dlouze si povzdechla.
"Harry, vím co tě trápí. Že tady nemohou být taky, ale oni tě uvidí, oni se budou radovat s námi. Víš moc dobře, že nejde, aby tady byli. "
"Já vím, že nemůžou. " přitakal Harry smutně.
"Ach jo, nevím, co bych pro tebe udělala. Zkus ale smutek potlačit, vždyť dnes je tvůj nejšťastnější den v životě, nepřál sis nic jiného, než si Ginny vzít a dnes se ti to vyplní. Jako u málokoho vím, že vám to vydrží navždy. Jen u jediného páru jsem to ještě věděla. " usmála se na něj Meg povzbudivě. Harry její úsměv opětoval, věděl, že myslela jeho rodiče.
Venku všechno organizovali kluci Weasleyovi, Sirius, Remus a Draco. Uváděli lidi na jejich místa, vždyť svatba měla začít už za půl hodiny. Všichni, co se podíleli na přípravě, lítali pořád sem a tam.
Konečně se všichni hosté usadili a teď se čekalo na ty nejdůležitější. Bylo tu plno lidí, samozřejmě všichni z řádu, nebo z rodiny Weasleyových. Bylo tu ale i plno lidí, kteří chtěli Harrymu osobně poděkovat a podívat se na svatbu slavného Harryho Pottera. Bylo tu i několik lidí ze znovu obnoveného ministerstva kouzel a několik reportérů a fotografů z Denního Věštce a z Jinotaje.
Svatba se konala samozřejmě venku, počasí se jim vydařilo výborně, krásněji už na tuhle šťastnou událost být nemohlo. Malý altánek ve kterém stál oddávající stál hned na kraji jezera a odtud dál se rozprostírali stovky židlí. Rodinní příslušníci, členové řádu, spolužáci a učitelé měli samozřejmě VIP místa až úplně vepředu.
Konečně, po dlouhém čekání zazněla líbezná hudba, která každého, kdo na svatbě byl, brala za srdce. Po rudém koberci kráčel vstříc uzavření sňatku manželského a vstříc altánu zalitého slunečním světlem Harry ve společenském hábitu. Vedle něj kráčel Ron, protože si ho Harry přirozeně vyvolil za svědka.
Stanuli až úplně vepředu a oči všech přítomných se upírali na ně. Teď se čekalo už jen na nevěstu, aby obřad mohl začít. Harry se u oltáře zamyslel, zadíval se do první řady, odkud se na něj zářivě zubil Sirius, který držel za ruku Meg, vedle nich seděl Remus po boku s Nymfadorou, které seděl na klíně jejich malý, několikaměsíční syn Tedy. Úplně na kraji to celé sledoval zpod svých půlměsícových brýlí Brumbál.
Harry ještě víc než před chvílí mrzelo, že tam se tam vedle nich na něj nezubí jeho rodiče. Představoval si Jamesovu veselou tvář, jak na něj zářivě cení zuby v širokém úsměvu a Lilly, která pláče do malého kapesníčku a oba jsou na svého syna moc pyšní a šťastní.
Vrátil se ze zamyšlení zpátky na zem, protože hudba zesílila a ze všech stran se začalo ozývat obdivné ach. Harry zamžoural proti slunci a rázem mu spadla údivem čelist. Po rudém koberci kráčela Ginny, směrem k němu a na všechny strany házela zářivé a šťastné úsměvy. Měla na sobě překrásné dlouhé bílé šaty, ve kterých jí to slušelo ještě stokrát víc než normálně.
Před ní kráčely dvě malé dívenky v krásných zlatavých šatech, v rukou držely košíčky a z nich vyhazovali před Ginny okvětní plátky, rudých, růžových a bílých růží. Ginny kráčela na vysokém podpatku po lístečkách směrem k Harrymu a teď se dívala jemu přímo do očí a usmívala se. Na celém světě nebylo nic, co by je dva mohlo rozdělit a v tento okamžik tady byli jen on a Ginny.
Za Ginny kráčely Hermiona s Rebekou a nesly jí vlečky, aby si jí neucourala. Obě si pochod užívali stejně jako Ginny a radost z nich čišela na všechny hosty obřadu.
Hermiona na sobě měla zlatavé splývavé šaty, které jí spadaly někam nad kolena a svůj jindy rozčepýřený účes zkrotila lehkým zarovnávacím kouzlem, takže je měla krásně rovné a byla naprosto k nepoznání.
Rebeka byla s Hermionou sladěná v barvě šatů, aby se k sobě i s malými družičkami hodili. Šaty měla stejně jako Hermiona ve zlatavé barvě, takže zářila jako sluníčko, taktéž jí končili nad koleny. Její havraní, naprosto tmavé vlasy jí spadaly až po
pás, jen nahoře je měla sepnuté ven z čela a slušelo jí to neméně než Hermioně.
Konečně došli až k altánku, kde stál už Harry s Ronem. Všichni svatebčané, jako by zatajili dech, když tam teď Harry s Ginny stáli, jen krůček od uzavření manželství.
Ginny se trochu nervózně ošila. Nebyla nervózní kvůli uzavření manželství, svým rozhodnutím si byla skálopevně jistá, byla však nervózní kvůli jiné věci. S pohledem zatoulaného psa se podívala k nebi a v duchu prosila, aby to vyšlo.
Když už se chystal oddávající začít, když otevřel ústa, najednou se za Ginniným zády ozvalo malé pufnutí.
Ginny se v prvním okamžiku strašně lekla, ale když se otočila, na ústech se jí rozlil úsměv. Za jejími zády se objevili James s Lilly, opravdoví James a Lilly, ne žádní duši, ale normální lidi z masa a kostí. Lilly na sobě měla krátké zelené šaty, které jí krásně ladili k očím a k jejím ohnivým vlasům. James měl na sobě obyčejný černý společenský hábit v němž byl ještě více podobný Harrymu, který na ně nyní zíral, jako by se zbláznil.
"Mami, tati! " hlesl naprosto překvapeně, trochu vyděšeně, ale hlavně šťastně a potěšeně.
"Ahoj zlato, teď ne, vysvětlíme ti to potom, teď se žeň. " usmála se matka. Harry jí poslechl a otočil se k oddávajícímu. Obřad začal. Paní Weasleyová smrkala do malého kapesníčku. Prstýnky jim podali James s Lilly.
"Nyní vás prohlašuji za muže a ženu, dejte si první manželský polibek. " obřad skončil. Harry si Ginny přitiskl k sobě a líbali se. Líbali se tak dlouho, že to snad nebylo možné, po chvíli si jí vyzdvihl do vzduchu a všichni kolem se dali do hřmotného potlesku, které doprovázelo hvízdání Freda a George.
Pak se znovu rozezněla hudba a šťastní novomanželé se odebrali ke stolům, které stáli s občerstvením. Ti, kteří odcházeli a nebyli pozvaní speciálně na hostinu rychle novomanželům poblahopřáli a hromadně odcházeli pryč. Zůstalo tady asi jen padesát lidí. Všechno to byli lidé z řádu, Bradavičtí učitelé, spolužáci a členové rodin.
K Harrymu a Ginny přistoupili Sirius, Maggie, Remus, Nymfa, Rebeka, Draco, Hermiona, Ron a Brumbál. Všichni jim popřáli moc štěstí do budoucího společného života. Harry gratulace od nich přijal s úsměvem, ale popravdě řečeno se celou tu dobu těšil na něco úplně jiného.
Konečně na ně zbyli poslední dva gratulanti. James a Lilly přistoupili k nim, spolu s nimi novomanžele obklopili i ostatní, protože se chtěli stejně jako Harry dozvědět, kde se tady vlastně berou.
"Harry miláčku. " začala konečně Lilly přiškrceným hlasem, bylo vidět, že nemá daleko k slzám. "Jsem tak šťastná, že si to ani nedokážeš představit. Vidět tě tady ve svatebním je něco úžasného, pro každého rodiče. Přeju vám, aby jste s Ginny byli šťastní, je vzácná dívka. " promluvila Lilly a při posledním slově na Ginny nepatrně mrkla. Slova se teď ujal její manžel.
"Já se připojuju k Lilly, jsem rád, že jsi šťastný, je to nejlepší, co rodič může vidět, když je jeho dítě opravdu šťastné. Ginny je výjimečné děvče a taky mimořádně hezké." Zasmál se Jimmy jeho obvyklým smíchem.
"Máme tě moc rádi zlatíčko, jsi pro nás vším, na to pamatuj vždycky." Mluvila znovu Lilly, tentokrát už opravdu se slzami v očích. Harrymu se do očí také nahnali slzy. Chtěl rodiče obejmout a už nepustit, ale bál se, že jakmile se jich dotkne, neucítí jejich teplo, nebo se mu rozplynou před nosem.
"Já vás taky miluju." Vysoukal ze sebe konečně Harry se značnými obtížemi.
"To rodiče ani neobejmeš?" vyhrkl James se smíchem. Harry už na nic nečekal a vrhnul se oboum rodičům do náruče, ani nevěděl, jak dlouho tam s nimi takhle byl a bylo mu to jedno. Konečně se od nich odtrhl a otevřel ústa k další otázce, která mu vrtala hlavou od samého začátku.
"Jak ale?...Jakto že jste tady?" vypustil konečně z úst po dlouhé době. Všichni zpozorněli, tohle chtěli vědět stejně jako Harry.
"Za to poděkuj tady slečně nevěstě." Zazubil se na něj otec a hodil hlavou k Ginny.
"Cože?" Harry toho chápal čím dál tím míň.
"Tak jim to vysvětli Ginny." Pobídla jí Lilly s úsměvem.
"No, viděla jsem, že se trápíš a věděla jsem, že to je kvůli tomu, že tady nemůžou být tvoji rodiče. Tak jsem si umíchala lektvar a vydala se za nimi zpátky do minulosti v době, kdy ti byl asi rok. James s Lilly složili neporušitelný slib tak silný, že nejde zrušit ani po smrti. Abys chápal, slíbili, že přijdou na tvojí svatbu a ta se koná až po jejich smrti. No jenže, stejně to porušit nemohli, protože to slíbili, chápeš?" vypověděla Ginny ve stručnosti důvod, proč jsou James s Lilly tady, i když jsou mrtví.
"Ty jsi prostě moje holka a moje láska největší! " vykřikl Harry radostně a čapnul Ginny do náruče a dlouze, jako projev vděku políbil.
Na Bradavické pozemky se pomalu ale jistě začala snášet tma, také že bylo už půl desáté večer. Oslava byla v plném proudu, o zábavu se samozřejmě starali Pobertové, nevíce samozřejmě Sirius a James.
"Už dlouho jsem neviděla Siriuse takhle šťastného, takhle blbnout. Jimmy mu opravdu chybí a jde to znát na každém jeho slově i gestu. " začala jakoby mimochodem Maggie. Seděla s Lilly u stolu a popíjeli spolu víno. Celý den si povídali spolu.
"Jo, je to přesně jako za starých dobrých časů, viď? " usmála se šťastně Lilly a zadívala se na svého manžela a na Siriuse, jak společně tančí na stole kozáčka s pohárem medoviny v ruce.
"Jsem strašně ráda, že jsme si zase jednou mohli takhle popovídat, ani nevíš, jak jsi mi chyběla. " řekla po chvíli ticha Maggie. Lilly se na ní otočila a všimla si, že se jí v očích lesknou slzy.
"Ale prosím tě, ty mě taky hrozně chybíš, ani nevíš jak. " natáhla Lilly a objala svojí nejlepší kamarádku.
Před půlnocí došla Lilly za Jamesem a vytáhla ho pryč.
"Co se děje? " volal na ní opilým hlasem Sirius, na znamení protestu, že mu bere Dvanácteráka.
"Musíme jít. " vysvětlila Lilly, objala Maggii, ta otevřela už ústa, aby jí něco řekla, ale Lilly jí zadržela. Protože by pro ní to loučení bylo pak bolestivé. Rozloučili se bez velkých okolků se všemi, aby vůbec měli sílu je opustit a jako poslední se samozřejmě otočili na svého syna.
"Máme tě moc rádi. Hlavně buď šťastný, miláčku. " přistoupila k němu Lilly, objala ho a políbila na tvář. James syna také objal.
Pak oba odstoupili. Harry je sledoval se slzami v očích. Nechtěl aby odešli, nechápal, proč museli tenkrát zemřít, protože jinak by tady mohli být teď s nimi. Naposledy se podívali na svého syna, pak bylo slyšet jen malé a tiché prásknutí a po Lilly a Jamesovi nabylo ani stopy.
"Nebuď smutný, vždyť jsou pořád s tebou. Nebýt jich, nežil by ani Sirius, ani Brumbál, ani ty a ani já. Vděčíme jim za hodně, tomu říkám andělé strážní. " to k Harrymu přistoupila Ginny. Všichni ostatní už se rozešli ke stolům, je Harry stál nehnutě na tom stejném místě jako předtím.
"Máš pravdu, vděčíme jim za hodně. Bez nich bych měl velice málo. " přikývl Harry a s jiskřičkami v očích se na svojí novomanželku podíval.
"A mimo to, teď jsem ten nejšťastnější člověk na světě. A budu ještě víc za pár měsíců, teď budeme mít hodně práce. " usmál se sladce Harry na Ginny, políbil jí do vlasů a pohladil po břiše, které se už za pár měsíců pořádně zakulatí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 wisty wisty | E-mail | Web | 11. srpna 2008 v 9:49 | Reagovat

jejda, tobylo krásňoučký!!!! moc se ti to povedlo:)

2 Luca Luca | 11. srpna 2008 v 11:02 | Reagovat

Moc pěkný ale škoda že nemohli Lily a James zůstat

3 ivus ivus | 11. srpna 2008 v 12:27 | Reagovat

juuu moc hezka kapča stejně jako cela povídka jen mě mrzí že to už končí bylo to super...tuhle povídku mám mooc ráda je prostě jiná než většina ostatních:)a to je dobře

4 janka24 janka24 | 11. srpna 2008 v 12:56 | Reagovat

fakt super! Písala som všade komentáre a teraz to už bude koniec.Je to trochu smutné že nemohli zostať. Ale ako sa dostali k nim? Veď keby mohli boli by pri nich stále? alebo nie? škoda že to končí!!! aj táto kapitolka bola dobrá až na to čo som písala hore. Prečo neostali... Ale tak mali asi na to nejaký dôvod :D ty fakt vieš o čom písať! toto bol naozaj krásny príbeh! tak už končím (: nechcem aby venovanie bolo pre mňa (: tak ahoj! a rýchlo kapitolku napíš

PS: keby venovanie bolo pre mňa poteším sa ale nemusí!

5 Peťulďas Peťulďas | 11. srpna 2008 v 20:07 | Reagovat

ůplně ůžasná povídka stejně jako kapitolka :O měla jsem ji ráda a na poslední kapitolku(nepočítam epilog a konec)jsem nedočkavě čekala od minulé kapitolky... jinak myslím(tedajá to vwim určitě), že najdelší koment mmít nebudu, ale stejně tob bude nejdelší komentář který jsem doteď napsala... takže ještě jednou skvělá povídka

6 CajushHP CajushHP | Web | 11. srpna 2008 v 23:28 | Reagovat

Mnoo co povedaaat...Aaach,skoro som sa rozplakala pri tom ked tam došli aaaa, bozee..Bolo to straašne smutneee.Ale hrooozne peknee.naozaj hrozne pekneee.Boze, ja nemozem,normalne slzy v ociach.ale tp je z toho ze som takaaa ,, citlivaa ´´. Sak titanic som videla 10000 krat a pri kazdom som plakala.Ale newadii.Jaj moc to bolo peknee a to ju tak dlho bozkával?hmm,noo fred a george, tí nemohli chýbat, co? Skoda ze uz konci, ale tesim sa na njaku novu,ale aj co tu mas rozpisanu aj volani srdce je skvelee.Mno ale vratim sa k tomuto tu,oka???Mnoo co ti k tomu este napisem.Sak uz je koniec, noo,ja som taka smutna ze je koniec,ale pekne si to ukoncila..stastny koniec,tie mam najradsej...aj to sa mi lubilo ako Magie povedala Harrymu ze jeho otec je jej brat, v 3 kapitole to bolo myslim?uzz bolo dawno,nepametaam, alebo lubilo sa mi ked boli u ,, gynekologa ´´ a ta bublina a potom ze chlapcek..mnoo ta kapitolka bola toiez nenormalna a ze je to ten doktor,ktory priviedol na svet aj Harryho.Ja sa pametaam.Mno a potom tam stretli smrtijedov..AAAAch..Mno ta bolantiez napinavaa.AACH.Moja,co ti este poviem.Moc sda mi to lubilo,cela tato poviedka,a aj ked nedawam zrovna najdlhsi koment,aj tak sa mi moc tato poviedka luuubila.si fakt velmi dobra spisovatelka

7 luckar luckar | E-mail | 12. srpna 2008 v 8:18 | Reagovat

Je to krasna kapitolka.

Škoda, že už nechcš psát dál.Vymyslela bys lepší pokračování než já, protože já jsem nenapsala žádnou povídku.

Jinak kapitolovku Harry Potter a naděje umírá poslední jsem si dost oblíbila a ty mi ji teď skončit??:)

No,co se da dělat, je to tvoje rozhodnutí jak to skončí.

Mohla bys ale jeste napsat do epilogu třeba jen malej odstaveček o budoucnosti!!!PROSÍM!!!

Byla bych strašně ráda a myslím si, že bych nebyla jediná.Ostatní by to taky určitě potěšilo.

Jsi skvělá spisovatelka!!!!!!!!!!!!

Dála jsi, ale krasny konec a to si myslím, že chce potlesk!!!

Držím palce a piš dál kapitolovku Otec jako syn...nebo ne???!!!PROSÍM!!!

Velmi se mi tato povidka libila a jsem ti vděčná za to že jsi ji napsala.

Na tuto kapitolku(poslední) jsem se těšila asi nejvíc.

ja pisu povidky na papir , ale az budu mit nekdy cas tak to hodim do pocitace a jestli budes chtit tak ti dam adresu(????????.blog.cz-jeste nevim jak to pojmenuju,ale vim že tam budou jen povidky  Harryho Pottera a pobertů.

S pozdravem

Luckar

p.s. napiš prosím něco o budoucnosti, velmi mi to pomuze.(já totiž píšu pokračování Harry Potter a naděje umírá poslední a byla bych ti za pomoc vděčná.)

No nic mě už nezbívá nic jinýho než ti popřát štěstí s jinýma povídkama, které jsou taky super.

Takže HODNĚ a HODNĚ ÚSPĚCHŮ U JINÝCH POVÍDEK(asamozřejmě i u téhle)

8 Hanďa Hanďa | 12. srpna 2008 v 21:43 | Reagovat

To byla nádherná kapča...Málem mě to rozbrečelo.Škoda, že tam nemohli zůstat...Tahle povídka byla moc pěkná a těším se na ten zbytek, co k tomu ještě napíšeš

9 Mařenka Střelenka Mařenka Střelenka | 13. srpna 2008 v 0:15 | Reagovat

no tak povídka byla moc a moc a moc supeeeeeeeer ach jo škoda že je to posledni kapca bude mi to chybět kdyby to šlo mohla by bejt pokračování a zakončení 60 kapčou to bzch vzletěla z kůže ale trvalo ti to než si to tu  dala ale je to supeeeeeeeeeeer a supeeeeeeeeer a supeeeeeeeer no co dodat supeeeeeer no a hodně uspěchu jo a pokud se nemílím je noc a ja měja asi včera naroykz ale to je jedno no ahoj

10 Mařenka Střelenka Mařenka Střelenka | 13. srpna 2008 v 12:43 | Reagovat

no prostě 12teho no měj se a škoda že je už konec

11 Daher Daher | E-mail | Web | 15. srpna 2008 v 22:14 | Reagovat

prosiiim napis novou kapitolu k Syn nebo otec...PROSIIIM!

12 CajushHP... CajushHP... | Web | 16. srpna 2008 v 23:07 | Reagovat

A myslim si,ze každý,kto ti dal coment si zaslúžo poslednú kapču.Tak ju venuj všetkým

13 Mařenka Střelenka Mařenka Střelenka | 21. srpna 2008 v 21:15 | Reagovat

to jest pravda

14 katty katty | 30. srpna 2008 v 11:51 | Reagovat

jedna z nejhezčích povídek, který sem kdy četla. fakt klobouk dolu. Vynikajícíííííííí

15 moony moony | 4. září 2008 v 7:13 | Reagovat

vazne super pis pls dal ja to uz nemuzu vydrzet.

16 mia mia | 4. září 2008 v 7:14 | Reagovat

super pis dal me se to libi

17 dan dan | 4. září 2008 v 7:14 | Reagovat

pis dal je to hezky

18 em em | 4. září 2008 v 7:16 | Reagovat

super pis pis pis

nemuzu se dockat epilogu

19 james james | 4. září 2008 v 7:17 | Reagovat

pis prosim

20 Pěťulďas Pěťulďas | 7. září 2008 v 20:11 | Reagovat

já wim, že jem hrozná a že asi lezu na nervy, ale prosím přidej pokračování....

21 lucik lucik | 8. září 2008 v 17:51 | Reagovat

pis prosim prosim

22 panvita panvita | E-mail | 17. září 2008 v 17:02 | Reagovat

opravdo t o je nádhera

23 dawnnewborngirls dawnnewborngirls | E-mail | Web | 15. května 2011 v 21:41 | Reagovat

To je taková nádhera. 4tu to asi po miliontý a namůžu se toho nabažit!

24 hogwartsworlds hogwartsworlds | 19. června 2011 v 20:42 | Reagovat

Ahoj. Uděláš tu i jinou podobnou povídku? Je to nádhera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama