Everybody should have his own world...

Zpáteční autobus

21. května 2008 v 14:29 |  *Harry Potter-naděje umírá poslední*
No a další kapča k téhle povídce. Je rozdělená na dvě části a můžete počítat plus mínus asi s pěti kapitolkami. Pak už bude opravdu konec. Je to zvláštní pocit, když víte, že za chvíli bude vaše úplně první kapitolovku dopsaná. Tahle kapča je, já nevím, taková divná, prostě se zase dost podobá knižní předloze sedmého dílu od J.K.R. no ale snad se i tak bude líbit. Strašně vás všecky mocinky prosíím o mrtě KOMENTŮ. Udělejte to pro mě, když už jste tuhle povídku moc nekomentovali, aspoň tyhle poslední kapči, by jste mohli. Přeju hezký počtení, počítám, že další kapča, by mohla přibýt do týdne……Vaše Maggdinka ♥
Zpáteční autobus
Harry ležel na něčem měkkém, celé tělo ho bolelo, jako by ho někdo hodiny a hodiny mučil. Pokusil se pohnout prsty na ruce a vida, povedlo se. Že by nezemřel? Ale jak to? Vždyť na něj přeci Voldemort vyslal smrtící paprsek, nebo snad ne?
Zkusil otevřít jedno oko, teď i druhé. Oslňující záře ho uhodila do očí. Jako by mu někdo dal před oči rozžhavené slunce, oči ho pálily a vhrkly mu do nich dokonce slzy. Pokusil se posadit a povedlo se.
Rozhlédl se kolem. Všude bylo plno záře a jemu chvíli trvalo, než tomu svícení přivykl. Bylo tu úplně prázdno, nikde nic, ani živáčka.
Najednou si Harry uvědomil, že je celý nahý. Za normálních okolností mu to hrozně vadilo, ale vzhledem k tomu, že on byl asi jediný, kdo tady byl, nijak mu to nevadilo.
Takhle že vypadá nebe? Jsem už tedy mrtvý? Tyto a dalších milion otázek se mu honilo hlavou.
Kéž bych nebyl aspoň nahý, pomyslel si a najednou se mu po pravé ruce objevilo čisté oblečení. Vstal a oblékl se. Kam se podíval, všude byla mlha a ta zlatavá nepříjemná záře, která neměla konec ani začátek.
Vtom se Harry strašně polekal. Z levé strany se vynořili dvě siluety nějakých lidí. Nevěděl, kdo to je, ale ani se nebál, neměl ani čeho.
"Mami! " vyběhl naproti první siluetě, teď už jí poznával, když vyšla z té mlhy. Proti němu šla vysoká, štíhlá žena s ohnivými vlasy a širokým úsměvem. Její smaragdové oči, zářili, jako dva diamanty a bylo to hlavně štěstím. Na sobě měla jakousi bílou tógu, jakou nosili ve starém Egyptě. Vběhl jí do náruče a vroucně jí objal. Lilly si svého syna přitiskla blízko k sobě a vtiskla mu polibek na čelo.
"Tati. " vykřikl Harry znova a tentokrát se hnal ke druhé osobě, která se k nim blížila. K nim se blížil vysoký muž, s rozčepýřenými vlasy, kulatými brýlemi, oříškovýma očima a zubil se od ucha k uchu. Zkrátka a dobře, naprosto přesná Harryho kopie. Harry mu skočil do náruče a objal ho také.
Jak moc byl rád, že je tady potkal. Toto bylo opravdu jediné na co se sem těšil a díky čemu se tolik nebál. Vědomí, že se shledá s rodiči a bude s nimi moci zůstat.
"Neposadíme se? " zeptal se jeho táta, když se od něj Harry konečně donutil odlepit a ukázal napravo na pohodlná kožená křesla, která tady ještě před chvílí určitě nestála.
Harry na to nic neřekl a beze slova si kecnul na jedno z pohodlných křesel. Jeho rodiče se posadili naproti němu.
Harry se na ně jenom koukal, nebyl schopen slova. To, co teď cítil se ani slovy popsat nedalo. Byl strašně rád, že je vidí a že jsou tu s ním, ani si neuvědomoval, že tam někde dole na zemi jsou lidé, kteří kvůli němu bojují a trpí, kteří pro něj pláčou, kteří pro něj truchlí. Teď tu byl pouze on a jeho rodiče.
"Jsme na tebe strašně pyšní. " prolomil ticho konečně James a nepřestával se usmívat.
"Ano, tímhle jsi prokázal velikánskou statečnost. " přidala se k němu, taktéž s úsměvem Lilly.
"Jsem pravý syn svých rodičů. " mrkl na ně Harry šťastně. James a Lilly se zazubili ještě víc.
"Kde to vůbec jsme? " pokračoval Harry a rozhlédl se kolem. "V nebi? "
"Zajímavá otázka. " zamyslel se James. "Ne, tohle nebe není. "
"Tak co to je? "
"Prázdnota. " odpověděla prostě Lilly.
"Prázdnota? Co to je, co to znamená? "
"To je taková, řekněme zastávka. " dala se matka ochotně do vysvětlování. "Něco jako přestupní stanice, mezi životem a smrtí.
"Jako, že si můžeš vybrat, do jakého autobusu nasedneš, jestli do toho, který tě odveze zpátky, nebo budeš ve své cestě pokračovat. " pomáhal jí manžel s vysvětlováním.
"To nechápu. Vy jste si taky mohli vybrat? " vykulil Harry oči.
"Ne, to si nemůže vybrat každý. " povzdechla si Lilly a trochu posmutněla. "Myslíš, že kdybychom si mohli vybrat, že by jsme tě na tom světě nechali samotného? "
"Tak proč já si můžu vybrat? " Harry už nechápal absolutně nic.
"Víš, tím, že ses nechal zabít dobrovolně, jsi zabil pouze tu část duše Voldemorta, která v tobě přebývala. Tvoje duše zůstala neporušená a když zůstala neporušená duše, není porušené ani tělo. " vysvětlil mu to otec ochotně. Harry jen otevřel ústa, ale nemohl z nich vydat ani hlásku, tak mu jeho slova vyrazila dech.
"Takže ty mi chceš říct. " začal konečně asi po minutě, když se mu vrátil zpátky hlas. " že já nejsem mrtvý? "
"Ne, pouze ti tady říkáme, že si můžeš sám vybrat cestu, kterou se vydáš. Jestli nasedneš na autobus a budeš pokračovat v téhle začaté cestě dál, nebo jestli se vrátíš zpátky. " vysvětlila mu to Lilly.
"Co by jste udělali vy? " otočil se na ně Harry.
"Tady nezáleží na tom, co bychom udělali my. Kdybychom tehdy měli možnost se vrátit, udělali by jsme to, jedině a pouze kvůli tobě. Ty se ale moc dobře rozmysli, třeba to rozhodnutí, které se ti teď rodí v hlavě není tak úplně správné, jak se ti teď zdá. " upozornila ho moudře, ale dost tajemně matka.
"Myslím na dvě věci, jedna mě přitahuje k tomu, abych pokračoval dál a ta druhá, abych se vrátil, nevím která je silnější. " odpověděl Harry pomalu a s rozmyslem. Jeho rodiče mlčeli, čekali, až jim poví, co je to za důvody.
"Ten, který mě nutí tady zůstat je, abych byl s vámi, už na pořád a nemusel nic vnímat, žádnou bolest, nic. Ale ta druhá, co mě nutí se vrátit je, že je nemůžu nechat napospas Voldemortovi a nemůžu je tam nechat, potýkat se s tím samotné. Ale hlavně, co mě táhne zpátky, je Ginny. " tohle byli Harryho důvody. Jak teď vyslovil Ginnino jméno, zabodlo ho u srdce. Vždyť on jí tam nechal, úplně samotnou, opuštěnou.
"Tak, jak se rozhodneš lásko? " zeptala se ho opatrně Lilly, když viděla, že je zamyšlený. "Ať se rozhodneš jakkoli, budeme tvoje rozhodnutí podporovat a pochopíme to. "
"Vrátím se zpátky. " řekl Harry pevně a rozhodně. "Musím se vrátit, bylo by zbabělé utéci od toho. Jednou mi bylo osudem napsáno, že musím zabít Voldemorta a teď, když je k tomu tak blízko, to udělat musím. A navíc, mám tam lidi, které mám rád. Myslíte, že je to dobře? "
"Myslím, že jsi se rozhodl správně. Je tam plno lidí, kteří tě potřebují a kteří se bez tebe neobejdou. " přikývl James.
"Na druhou stranu vás ale nechci opouštět. Už jsem bez vás byl hodně dlouho. " namítl Harry smutně.
"Čas, kdy se máme shledat ještě nenastal miláčku a ty to víš. Bez nás jsi to vydržel už dlouho, ale bez svých přátel ne. Jednou se shledáme, nevím za jak dlouho to bude, ale jednou ano. " snažila se ho Lilly přesvědčit.
"A mimo to, máš dobrý důvod se tam vrátit, nemám pravdu? Přece bys tam svou slečnu nenechal. " mrkl na něj lišácky otec. Harry se na něj pousmál.
"Ano a máš další důvod se tam vrátit. O něm ještě sice nevíš, ale je to velký důvod a kdyby ses nevrátil Ginny by to nikdy nezvládla. " řekla matka tajemně.
"Cože? O čem to mluvíš? " nechápal Harry a vykulil oči.
"To ti nemůžu říct. Víš, my tady víme věci, které mají přijít, které se ještě nestaly, ale říct ti to ještě nemůžeme. " vysvětlil mu to James.
"A stojí to aspoň za to vrácení se? "
"Určitě! " usmála se šťastně Lilly.
"Co mám udělat, abych se vrátil? " zeptal se Harry pak.
"Uspíme tě a až se probudíš, budeš zase žít. " vysvětlil mu to James.
"Harry. " oslovila ho ještě Lilly, když si vytahovala hůlku. "Máme tě moc rádi a víme, že ty Voldemorta zabiješ, ty to dokážeš. " a objala svého syna na rozloučení.
"Vybral sis správně. " přitakal James a objal Harryho také.
"Mám vás rád. " řekl Harry naposledy, podíval se na ně, chtěl si jejich tváře zapamatovat.
Lilly i James napřáhli hůlky, z nich vyletěl zlatavý paprsek a jakmile se Harryho dotkl, zatemnilo se mu opět před očima.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

...:KLIKNI:...uděláš mi tím radost :P

Klik

Komentáře

1 Mařenka Střelenka Mařenka Střelenka | 21. května 2008 v 14:51 | Reagovat

supééééééééééééééééééééééééééééééééééér

ať to dobře dopedne si jeden z nej lidí na světě!!!!!!

2 Vendik Vendik | 21. května 2008 v 15:19 | Reagovat

nice, už se těším na pokráčko

3 já | 21. května 2008 v 15:33 | Reagovat

úúúúúúžasný! Nevim proč mě napadlo že je Ginny těhotná...No nic, kokej psát, at se to dovíme ;)

4 já | 21. května 2008 v 15:34 | Reagovat

sorry, překlep *koukej :D

5 romuska romuska | 21. května 2008 v 16:51 | Reagovat

jeeeeeeeeeeeeeeeeeej krááása........aj mne hneď prvé napadlo, že je Ginny tehotná....to by bolo super:))))) teším sa na pokračko:DDDDDDDDD

6 Pěťulďas Pěťulďas | 21. května 2008 v 16:56 | Reagovat

konečně :-P jinak skvělá kapča, honem dalšíííííííí

7 Jíťa Jíťa | 21. května 2008 v 17:27 | Reagovat

kráááásnýýýý, já se přidávám k těm, co si myslí že je Ginny těhotná...

8 katty katty | 21. května 2008 v 18:46 | Reagovat

skvělýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý, supéééééééééééééééér. jen tak dál. taky mě napadlo, že bude mimčo :-)

9 Mařenka Střelenka Mařenka Střelenka | 21. května 2008 v 19:10 | Reagovat

supéééééééééééééééééééééééééééééér

ja se taky přikláním k těm co si myslí že je Ginnynka těhotná...

10 Mařenka Střelenka Mařenka Střelenka | Web | 21. května 2008 v 19:10 | Reagovat

juj ja zapoměla web

11 blabla a obvyklí třesky plesky blabla a obvyklí třesky plesky | 21. května 2008 v 19:21 | Reagovat

bezvadný suprový coool nemam co dodat

12 charlot charlot | Web | 21. května 2008 v 19:58 | Reagovat

Kopukám se na předchozí komenty a vidim ,že mě z mými milémi spolučtenářkami napadají stejné myšlenky.Ať je Ginny těhotná.Prosím!!Jinak ke kapitolce nemám co vytknout

13 Danula Danula | E-mail | Web | 23. května 2008 v 7:46 | Reagovat

hezkýýýýý....vážně je Ginny těhotná? no bylo by to super:) moc se těším na další kapitolku:)

14 Bella Bella | 23. května 2008 v 14:07 | Reagovat

super, přesně podle mých představ... ale přikláním se ktomu at Ginny tehotná není, chce to neco lepšího,co nikdo nečeká ;-)

15 LucA LucA | 24. května 2008 v 18:01 | Reagovat

moc pěknýýýý

16 Mařenka Střelenka Mařenka Střelenka | Web | 25. května 2008 v 8:57 | Reagovat

Ballo to je taky good nápad ale vše se shrnuje k nápadu od charlot všecky podrobnosti je to jednoznačné mno i když...

17 Mařenka Střelenka Mařenka Střelenka | Web | 25. května 2008 v 20:03 | Reagovat

Bello sry

18 veronika veronika | 25. května 2008 v 20:52 | Reagovat

super už chcem dalšiu

19 brrrrrrrrr brrrrrrrrr | 22. června 2008 v 8:43 | Reagovat

Řekni si pro sebe jedno jméno chlapce nebo děvčate, s kterým by jsi chtěl-a být (3x).

Mysli na něco, co by jsi chtěl-a dosáhnout v průběhu příštího týdne a řekni si to pro sebe (6x).

Kdybys si měl něco přát, co by to bylo? Řekni si to pro sebe! (9x).

Mysli na něco, co by jsi chtěl aby se událo mezi tebou a osobou na kterou jsi myslel-a při prvním obrázku a řekni si to pro sebe 12x.

Teď je tu náročná část, vyber si jedno přání z těch na které jsi už myslel-a, zkoncentruj se na to přání jak jen můžeš a nemysli na nic jiného jen na to přání.

Teď řekni svoje poslední a konečné přání vzhledem k přání, které jsi si vybral-a.

Teď když jsi toto dočetl-a, máš hodinu na to, aby jsi to poslala 15ti lidem a Tvoje přání se stane skutočností do týdne.

Čím víc lidem to pošleš, tím plněji se zrealizuje tvoje přání.

Kdyby jsi chtěl-a ignorovat tento list, opak sa ti stane skutečností.

20 janka24 janka24 | 9. srpna 2008 v 21:20 | Reagovat

táto kapča bola veľmi dobrá!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama