Everybody should have his own world...

51.kapitola-válka 3/3

10. května 2008 v 20:58 | MaggdiNka |  *Harry Potter-naděje umírá poslední*
No a třetí a poslední část 51. kapitolky. Prozradím pouze, že není poslední :P……Vaše Maggdinka ♥ Pište prosíím komenty.
Válka 3/3
Harry, který měl přes sebe stále přehozený neviditelný plášť, se rychle vzdaloval od místa, kde byli Brumbál a Snape. Už nechtěl nic víc slyšet, poslední věty mu úplně otupily smysly.
Věděl co musí udělat, ale nevěděl, kam má jít a hlavně, jak to udělat.
Najedou se Harry strašně lekl. Hlas byl tak hlasitý, že myslel, že jeho původce stojí přímo vedle něj, ale pak zjistil, že se line přes celé školní pozemky a přes celý hrad.
"Nechte bojování. " hlas lorda Voldemorta byl zesílen kouzlem a díky tomu působil strašidelně a hrůzostrašně.
"Smrtijedi stáhněte se. Bojovali jste všichni statečně, ale proti mně a mým služebníkům nemáte šanci. Pokud budete klást odpor, zabiju všechny, děti, ženy, muže. Pokud ale nebudete vyvádět hlouposti, tak vás ušetřím a až nastolím vládu čisté krve. " z těchto slov Harrymu běhal mráz po zádech. Nikdy se Voldemorta tolik nebál, ale tady věděl, že to má nějaký háček, nebo nějaké ale.
"Teď speciálně pro tebe, Harry Pottere. " Voldemortův hlas Harryho zaujal a plně poslouchal. Stál teď ve Vstupní síni, kousek od hlavní vstupní brány a poslouchal.
"Dopustil jsi, aby tvý přátelé bojovali za tebe, aby pro tebe umírali. Teď stahuji Smrtijedy a nechávám ti čas do osmé hodiny večerní. Do osmi budu čekat uprostřed Zapovězeného lesa a jestli do té doby nepřijdeš, už nebudu tak shovívavý k tvým přátelům. " po těchto slovech jeho hlas umlkl a Harry neslyšel nic než naprosté ticho. Vykoukl ven z brány a naskytl se mu pohled na téměř holou a hlavně klidnou louku. Kam až oko dohlédlo, neviděl Harry jedinou bojující dvojici. Všude akorát bylo plno lidí z řádu, profesorů, někteří studenti a taky pár lidí, které Harry neznal. Všichni stáli nebo seděli, ale hlavně- všichni odpočívali. Zahlédl Remuse, jak hladí Tonksovou po vlasech, Maggii, jak ošetřuje Siriovi tržnou ránu na ruce a při tom drží Rebeku za ruku. Viděl i Rona, jak sedí s Hermionou a Ginny na trávě. Ginny kolem sebe zoufale koukala, Harry věděl, že hledá jeho. Nejraději by se za ní rozeběhl, strhl ze sebe plášť a vlepil by jí políbení, ale věděl, že nemůže.
"Neviděli jste někdo Pottera? " to se ozval za Harrym hluboký hlas, který okamžitě poznal- Kingsley.
"Ne, ztratil jsem ho z dohledu, když jsme přišli sem na louku. " odpověděl Ron znepokojeně a polkl.
"Myslíte…že poslechl Voldemorta? " ozvala se Ginny nezvykle tichým a přiškrceným hláskem.
"Doufám, že ne. " otočila se na ní znepokojeně Maggie.
"Samozřejmě že ne, Harry není tak hloupý, aby nevěděl, že tohle je jen léčka, jen záminka, jak ho zabít. " to se do jejich hovoru zapojil sedící Remus.
"Reme, jestli je Harry, jako James, tak bych si tím nebyl tak jistý. Po tom, co teď řekl Voldemort bych se nedivil, kdyby byl Harry v půlce Zapovězeného lesa, James by nechtěl, aby jeho přátelé nasazovali život. " zaprotestoval Sirius.
"No, i když je Harry víc James, tohle zdědil naštěstí po Lilly. Ta se nejdřív rozmýšlela, než něco udělala nebo řekla a doufejme, že Harry udělá to samé. " zarazila Meg Siria.
Jak to tak Harry poslouchal, byl všem strašně vděčný. Uvědomil si, že má přátelé kteří ho milují a že má vlastně hrozné štěstí. I když nikdy rodiče nepoznal a vyrůstal bez nich, nikdy si nemohl stěžovat. Na svou situaci byl vlastně strašně šťastný člověk. Teď ho jen utvrdili v tom, že tam musí jít. Věděl, že by to rodiče udělali. Oni to také udělali, pro něj, aby nezemřel a on teď musí udělat to samé. Ať byl jaký chtěl, tohle zdědil prostě po nich a byl na t strašně vděčný ať už mu o rodičích třeba Snape navykládal cokoliv.
Najednou vedle sebe uslyšel vzlyk. Podíval se, byla to Ginny. Obličej měla schovaný v dlaních a plakala. Harry jí chtěl utěšit a říci, že nikam nešel a ani nejde, že tady s ní zůstane, ale nemohl. Věděl, že tam musí jít a kdyby se Ginny ukázal a loučil se s ní, že už by tam jít nedokázal. Nemohl se rozloučit ani s jedním z těch lidí, co tu stáli.
"Ale Ginny. " to si ke Ginny přisedla Tonksová."Já věřím tomu, že Harry takovéhle ukvapené závěry nedělá. I když všichni tady moc dobře víme jaký je. "
"No právě. " vzlykla Ginny skrz dlaně.
"I kdyby tam šel, já věřím, že on to přežije, že on vyhraje. Jestli má někdo porazit Voldemorta, bude to právě Harry. Jestli to nedokáže on, tak už nikdo. "
Harryho Nymfina slova dojala. Jak rád by jí poděkoval za důvěru a za tahle slova, ale nemohl.
"Jasně Ginny, Harry vyhraje. " připojila se Hermiona a hladila Ginny po ohnivě rudých vlasech. Harry tohle už dál vydržet nemohl. Rozešel se k zapovězenému lesu, už nic slyšet nechtěl. Nebo by si to ještě rozmyslel a to nemohl. Teď byl pevně rozhodnutý. Najednou věděl, že to musí udělat, věděl vlastně celý život, k čemu jeho životní cesta směřuje a nyní se to mělo naplnit.
Najednou ucítil lezavý a nepříjemný chlad a za pár vteřin už viděl i jeho původce. Na okraji lesa se ve vzduchu vznášelo nejméně dvacet mozkomory. Harry se bál vyslat patrona, nechtěl, aby o něm někdo věděl, nebo aby ho zahlédli lidé ze řádu, ale už byl za zatáčkou, takže by sem z louky ani nedohlédli.
Vytáhl hůlku, vybavil si šťastné chvíle s Ginny a vykřikl "expecto patronum." Ze špičky hůlky vystřelil stříbřitý jelen, zářil, jako snad ještě nikdy v jeho životě. Vyrazil proti mozkomorům a ti se všichni rozutekli pryč.
Harry kráčel vedle patrona-jelena pod neviditelným pláštěm. S každým jeho krokem byly jeho nohy těžší a z každým nádechem se mu špatně šlo, ale hrdě a statečně kráčel dál. Nechtěl, aby tohle byl konec, ale věděl, že to tak musí být.
Jediné, co ho povzbuzovalo bylo to, že uvidí své rodiče a konečně bude s nimi.
Pomalu se prodíral hlubokým a temným lesem. Zde slunce neosvitlo a vypadalo to tady, jako by byla půlnoc. Nevěděl sice kam má jít, ale věděl, že za chvíli určitě narazí na něco, co mu prozradí, kde Voldemort a Smrtijedi jsou.
A skutečně, po dalších pěti minutách cesty uslyšel vzdálené zvuky. Po několika dalších krocích se mu ukázali. Smrtijedi seděli tam, kde dřív měl svoje doupě obrovský pavouk Aragog se svými potomky. Uprostřed byl veliký vyřezávaný trůn, na kterém seděl Pán Zla. Kolem něj sedělo asi 30 Smrtijedů a tento nevábně vyhlížející spolek uzavírali čtyři obři, kteří seděli na zemi a hlavy měli skoro až u vrcholků vysokých borovic.
Harry se pomalu plížil skryt pod pláštěm k nim, jeho patron už dávno zmizel. Teď mu bušilo srdce jako o závod a on se divil, že ten tlukot nikdo neslyší. Pomalu do sebe nasával okolní vzduch a dopřával tak svému srdci a plícím, aby si užili ty poslední okamžiky toho zázraku-dýchání.
"Můj pane, Potter nepřišel. " ozval se někdo za Harryho zády. Harry se strašně lekl, protože si ho nevšiml. Z lesa za ním vyšel nějaký Smrtijed, kterého určitě Voldemort poslal, aby Harryho vyhlížel. Když kolem něj procházel, Harry se musel přitisknout ke kůře stromu, aby o něj nezavadil.
"Myslel jsem, že Potter přijde, myslel jsem, že ho dobře znám. Zmýlil jsem se. " zašeptal tiše Voldemort, ale Harry to slyšel dost zřetelně.
"Dostal strach můj pane. " Harry tento hlas moc dobře poznával. "Bál se a zbaběle utekl. "
"Ne Bellatrix, uvidíme co si Potter vybere. Jestli nechá své přátelé umírat, nebo jestli přijde sám. Dávám mu ještě 5 minut a jestli nepřijde, můžete jít a zabíjet každého, koho potkáte. " reagoval Voldemort na Bellatrixinu poznámku.
Harryho tahle věta vyburcovala. Vyšel zpoza stromů, postavil se přímo před ně a rychle a dramaticky si strhl neviditelný plášť z těla, jeho jedinou dosavadní ochranu. Hůlku si nechal schovanou za opaskem.
Několik Smrtijedů sebou poplašeně škublo a všichni na něj zírali. Harry si toho nevšímal, jediné oči, které ho teď zajímali a do kterých hleděl, byly ty rudé. Koukal se Voldemortovi přímo do očí a nevěděl proč, ale nebál se.
"Harry Potter. " zasyčel Voldemort. Kolem Harryho to z řad Smrtijedů začalo šupět. Harry věděl, že to bylo hadím jazykem a že je tady asi jediný, kdo Voldemortovi rozumí.
"Přišel sis pro smrt? " pokračoval dál na Harryho adresu. Všichni je zmateně pozorovali.
"Ty už nikoho nezabiješ! " odsekl Harry,po jeho vzoru také hadím jazykem.
"Mýlíš se. "
Harry už zahlédl jen jak Voldemort něco svírá v ruce, zamířil tím na něj, ale on nic neudělal, nesměl ucuknout.
Z Voldemortovi hůlky vytryskl paprsek jedovatě zeleného světla. Harrymu se zablýsklo v očích a každá vteřina, jako by byla desetkrát delší. Stál a zíral. Paprsek už byl tak blízko. Teď se rozprskl o jeho hruď, Harry se rozhlédl ještě kolem sebe a pak…..tma.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Makina Makina | Web | 10. května 2008 v 21:26 | Reagovat

Jůůůůůůů. Drsná kapitolka, moc se ti povedla, už se těším na další a nemophu se dočkat jak to dopadně

2 Romča Romča | 10. května 2008 v 22:03 | Reagovat

Super kapitolka... už aby byla další... jsem napnutá jak kšandy :-D

3 Vendik Vendik | 10. května 2008 v 22:04 | Reagovat

Uáááá, takový konec :)

jinak super kapča

4 charlot charlot | Web | 11. května 2008 v 8:55 | Reagovat

Wow!Já jsem bez dechu to chce -a hlavně rychle- pokračování!!!

5 Jíťa Jíťa | 11. května 2008 v 9:16 | Reagovat

Krásná kapča, už aby byla další

6 Danula Danula | E-mail | Web | 11. května 2008 v 9:50 | Reagovat

nádherný...ale nevím jestli to teď vydržím...prosím další kapču:)

7 romuska romuska | 11. května 2008 v 22:09 | Reagovat

dúfam, že prežije!!!! krásna kapitolka.............teším sa na pokračko:)))

8 Pěťulďas Pěťulďas | 12. května 2008 v 16:10 | Reagovat

krásná kapitola, ale asi nevydržím počkat na další!!!!! :-**

9 Mia Mia | 12. května 2008 v 17:36 | Reagovat

Super!!! nevím jestli přežiju to čekání na další kapču :))))

10 Bella Bella | 13. května 2008 v 19:00 | Reagovat

vïdím že je to dost podle knížky, tkaže přežije ale s kým se setká tentokrát?

11 moja moja | 17. května 2008 v 21:22 | Reagovat

Moc se těšim na další! je to čím dál napínavější

12 Jíťa Jíťa | 18. května 2008 v 21:05 | Reagovat

Už by to chtělo další kapitolku

13 týna týna | 19. května 2008 v 17:52 | Reagovat

moc moc plosím další!!!!

14 Mařenka Střelenka Mařenka Střelenka | 21. května 2008 v 14:42 | Reagovat

wow! čtu tě jen 3 hodiny a už mám vše přečtené honem dalšíííííííííííí

PS: Něco jak kniha

15 janka24 janka24 | 9. srpna 2008 v 19:40 | Reagovat

suprové jéééé to super!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama