Everybody should have his own world...

24.kapitola- 7.ročník =ročník lásky

10. dubna 2008 v 21:21 | MaggdiNka |  *Volání srdce*
No a abych to trochu prostřídala, tak píšu zase kapču k "Volání srdce"…je trochu nudná, mě osobně se moc nelíbí, ale posuďte to vy, pomocí komentářů. Jsem zvědavá na vaše ohlasy a nejdu pod hranici 10 komentů. Takže komentujte, pokud chcete další kapču k téhle povídce. Přeju krásný počtení a pište komenty…….Vaše Maggdinka ♥
7. ročník = ročník lásky
Dnes bylo 1. ledna, den po Silvestrovské párty. Pro naše milé Poberty a holky to znamenalo, že na Nový rok sem přijeli zpět všichni studenti, a tak už neměli společenky sami pro sebe. 1. ledna si všichni dodělávali úkoly. Dokonce i Lilly si dala s úkoly přes prázdniny pokoj a všechno teď museli na poslední chvíli dohánět a tak jejich Nový rok vypadal tak, že seděli všichni buď v knihovně, nebo ve společence a pachtili se s úkoly, nebo pojednáními na různé předměty.
"Tohle mě jednou zabije. " odfrkl si Sirius večer ve společence a hodil brk na svoje nedodělané pojednání.
"Copak miláčku, bolí to? " zeptala se ho Maggie s afektovanou starostí v hlase.
"Co?"
"No myšlení. To že používáš mozek. To jsi nikdy dřív nedělal. " rýpla si do něj. Sirius na ní provokativně vyplázl jazyk.
"Copak, chceš, abych ti ho ukousla? " zeptala se ho Meg pobaveně.
"Ano, prosím. " Sirius nasadil psí oči.
"Smůla brouku. " odbyla ho Maggie, mázla ho brkem přes obličej, takže tam měl inkoustovou čáru a ona se vrátila ke svému pojednání. Všichni se hlasitě rozesmáli. První, kdo měl všechno samozřejmě hotové byla Lilly.
"Neviděli jste Remuse s Lucy? " zeptala se pak neadresně ke stolu.
"Ne, Lucy jsem neviděla už od oběda. " pokrčila Maggie rameny, ale dál se tímto tématem nezabývala.
"Copak vám nepřijde ani trochu divný, že tu nejsou ani Lucy ani Remus? " zakroutila Lilly nevěřícně hlavou nad jejich lhostejností.
"Je to trochu podezřelý, ale určitě ne nic znepokojujícího. " přitakal Sirius.
Když už bylo půl jedenácté a oni se chystali jít spát, protože už měli všechno dopsané, vyklopil se vstup do společenky a dovnitř vešli Lucy s Remusem a oba se něčemu strašlivě řehtali.
"Tak se jich na to zeptáme ne? " řekl James jakoby mimochodem, když ty dva všichni zaregistrovali. Remus chtěl jít k sobě do ložnice a Lucy už byla na půlce cesty ke schodům k dívčím ložnicím, když na ně Maggie křikla. "Kampak vy dva? Pojďte přece k nám."
Lucy s Remem si vyměnili pohledy a pak si k nim přisedli. Ve společence mimo nich bylo ještě pár studentů ze šestých ročníků, kteří ještě dodělávali úkoly.
"Tak co vy dva? Nechtěli by jste nám něco říci. " začal Sirius a změřil si oba zkoumavým pohledem.
"Co by jsi chtěl slyšet? " odpověděl s klidem Remus.
"Ale Reme, nedělej debila, když za těch sedm let víme, že tvoje inteligence je daleko vyšší než inteligence normálních lidí. " namítl Sirius.
"Jestli ty se považuješ za normálního člověka, tak tě musím informovat, že inteligence většiny lidí je větší než ta tvoje. " Remus se zašklebil. Všichni se začali jako na povel smát, ale zároveň na Remuse překvapeně zírali, protože to bylo snad vůbec poprvé, co si takovým způsobem vystřelil ze svého kamaráda.
"A jak vysvětlíte to, že jste byli pryč na Silvestra? " řekla Lilly po chvíli.
"Vy jste si toho vůbec všimli? V tom vašem stavu? " řekl Remus s mírnou ironií v hlase. Teď všichni vyvalili oči ještě víc, takového Rema neznali. Vždy byl tichý a milý a teď si z nich akorát dělal srandu.
"No, přiznávám, že jsme všichni byli trochu mimo, ale když jste byli pryč skoro tři hodiny, toho by si všiml i idiot. " namítla Lilly, když překousla jeho náhlou změnu.
Remus ani Lucy neodpovídali.
"Hele tak to vybalte. " Maggie si založila ruce v bok. "Je jasný, že spolu něco máte a jestli je to pravda, tak to přiznejte, protože my budeme akorát rádi."
Lucy si s Remem vyměnila pohled, ve které bylo jasně vidět, jako by se ptali, jestli mají přiznat barvu.
"Dobře. " hlesl po chvíli Remus a ještě jednou se na Lucy podíval, jestli proti tomu nic nemá, že to řekne. Nezdálo se, že by Lucy něco vadilo a nic neřekla ani nenaznačila.
"Ano, chodíme spolu, od Božího hodu. " přiznala Lucy, než stihl Remus cokoli říci. Chvíli na ně všichni koukali a koukali z jednoho na druhého.
"No to je skvělé! " první se vzpamatovala Lilly a oba je k sobě přitiskla.
"Jasně, to je super zpráva. " přidal se James a bylo vidět, že se opravdu upřímně raduje.
"No nic, já jdu spát. " řekla Lucy po chvíli a rozloučila se s Remem tak, že mu dala dlouhé políbení. Maggie udělala se Siriusem to samé. James se trochu nesměle podíval na Lilly a zachytil její pohled. Koukala se na něj tak zvláštně, nedokázal to popsat a ani nevěděl, co si má z jejího pohledu představit.
Pak se všichni odebrali každý do své ložnice. James si sedl na postel a nepřítomně se koukal do prázdna.
"To je super Náměsíčníku, mám z tebe radost. Je vidět, že jsi pořádně šťastný. " říkal zrovna Sirius Removi.
"Díky, Siri. " usmál se Remus a začal si oblékat pyžamo. James jejich rozhovor nevnímal, myšlenkami byl úplně někde jinde.
"A co ty, Dvanácteráku? " otočil se Sirius na Jamese. James nereagoval.
"Jimmy. " nic.
"Jamesi! "
"Co-cože? " James se konečně probudil ze svého zamyšlení.
"Co ti je? " nechápal Sirius.
"Jamesi? " řekl Remus opatrně a potichu. "Co se stalo? " Všiml si totiž, jak má James skelné oči a nepřítomně utrápený výraz.
"Ale nic, nechte to plavat. " odbyl je James mávnutím ruky, lehl si oblečený do postele a chystal se zatáhnout závěsy kolem své postele, ale Sirius ho zadržel.
"Co je, Jimmy? " nedal se jen tak odbýt jeho kamarád.
"Když…"začal James, ale pak se zadrhl.
"No " pobídl ho vstřícně Remus.
"Jen, já jsem moc rád, že chodíš s Lucy, jen je mi to prostě líto. " šeptl James.
"Co je ti líto? " nechápal Sirius.
"Jamesi, to bude dobré. " řekl Remus, ignoroval Siriovu předchozí poznámku, sedl si k Jamesovi na postel a podíval se na něj.
"Co když ne? " podíval se na něj zoufale James a bylo vidět, že nemá už k slzám daleko.
"Bude, určitě jo. " snažil se ho Náměsíčník uklidnit.
"Co když si ale nikdy nevzpomene. Když jsem teď tam dole viděl tebe s Lucy a Siria s Meg, prostě jsem si tohle uvědomil. Co když pro ní budu ten otravný Potter, jako dřív a to se tentokrát nezmění."
"Když sis jí dokázal získat jednou, dokážeš to i podruhé. Už prostě nejsi stejný jako před rokem a ona to vidí i přes to, že ztratila paměť. "
"Jdu spát. " řekl James po chvíli a začal se převlékat do pyžama. Remus se tedy zvedl a lehl si do své postele, Sirius v té své už dávno ležel. James na sebe pyžamo rychle hodil a plácl sebou do své postele, pak jediným pohybem hůlky zatáhl závěsy u své postele.
Po chvíli byly od jeho postele slyšet tlumené vzlyky a popotahování. Remus si se Sirem vyměnili ustarané pohledy a pak Remus hůlkou zhasl světla v pokoji a ložnice se ponořila do tmy. Noční klid rušili pouze občasné posmrkávání ze směru, kde byla Jamesova postel.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MarryT MarryT | Web | 11. dubna 2008 v 13:09 | Reagovat

Moc se ti to povedlo ;-) Už chci další, tak honem pište komenty!

2 romuska romuska | 11. dubna 2008 v 14:53 | Reagovat

chudáčik Jimmy.....ty ho tak veľmi trápiš:(....dúfam, že si Lily všetko uvedomí:)))

3 veronika veronika | 11. dubna 2008 v 19:39 | Reagovat

chudak uz sa tesim na dalsiu kapitolu

4 Luca Luca | 11. dubna 2008 v 20:07 | Reagovat

super hustý hlavně rycjle další kapitolu

5 ivuska ivuska | 11. dubna 2008 v 22:25 | Reagovat

ach jo me je Jimmyho hrozne lito tak uz ho prosim tak netrap

6 zuzanka zuzanka | 12. dubna 2008 v 13:51 | Reagovat

pěkná kapitola, už se nemůžu dočkat další

7 jaja jaja | 15. dubna 2008 v 18:03 | Reagovat

chudacik Jimmy..je mi ho luto..ale urcite sa to obrati na dobre a lily si spomenie..kapitolka je krasna..tesim sa na dalsiu :)

8 Emma Emma | E-mail | Web | 1. června 2008 v 20:30 | Reagovat

NO TAKŽE TĚ ZASE MUSÍM POCHVÁLIT ZA DALŠÍ SUPER KAPITOLKU A ZÁROVEŇ PROSÍM O DALŠÍ KAPITOLKU V SYN JAKO OTEC...NEBO NE???

9 Gigi Gigi | Web | 11. července 2008 v 17:24 | Reagovat

jojo,souhlasim se všema:-D mooc hezká kapča...akorát mi už trošku leze na nervy,jak James kvůli Lily pořád brečí...jasně, že ho to všechno mrzí a štve,ale tak nemusí přece pořád brečet...

10 houska houska | 21. července 2008 v 0:58 | Reagovat

Souhlas s Gigi...Je to přece kus chlapa!:D

11 myllei myllei | Web | 4. srpna 2009 v 9:50 | Reagovat

chudinka james ...smrk... až se mi s toho chtělo brečet po 6 letech si ji získá a ona ztratí paměť jen doufám že si už brzo vspomene dyť se Jimmy za chvíli psichicky zhroutí

to jo ale skus vžít do jeho role co bys dělala ja bych teda brečela jak malá bez rodičů bez holky kterou miluje už6 let

[10]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama