Everybody should have his own world...

14.kapitola-trochu jiná realita

4. dubna 2008 v 18:34 |  *Syn jako otec...nebo ne??*
Tadá a je tady další kapča k "Syn, jako otec….". Dneska vám to vynahradím, že jsem už dlouho nic nedala a tak je tady hned druhá kapča a to k téhle povídce. Doufám, že mě nezklamete a budete komentovat stejně, jako tu předchozí kapču a ještě lepší by bylo, kdyby jste jí komentovali ještě víc, než tu předešlou. To by jste mi udělali strašnou radost. Nejdu na míň, než na 15 komentů- takže komentujte, jinak nepřibude žádná new kapča. Já totiž vím, že vy to dokážete. Jo ale neberu, když jeden člověk napíše víc jak jeden koment, protože vím, že vy na to máte a esi chcete pokráčko, tak se hold musíte snažit. To víte, v dnešním světě není nic zadarmo :D. Snad se vám kapitolka bude líbit a přeju pěkný čtení……….Vaše Maggdinka ♥
Trochu jiná realita
James s Lilly se rozhlédli po dobře známém místě a krajině.
"No, to jsme si moc v té Itálii nepobyli. " nadhodil James rozverně.
"Pottere, radši sundej ty svoje pracky ze mě pryč. Tohle není vůbec vtipné. " čertila se Lilly a shodila Jamesovi ruce ze svých boků dolů.
"Co se tak čertíš, Lilly? " nechápal James trochu ublíženě.
"Je to tvoje vina, že tady trčíme o dva týdny dříve. " odsekla Lilly a vstala z trávy. Změna klimatu, pomyslel si James, podle toho, jak se k němu Lilly chovala tady a jak tam.
"Jak to myslíš, moje vina? " bránil se James trochu dotčeně. Upřímně řečeno to nebylo trochu, ale hodně.
"Kdybys mě nezačal líbat, Mateo by nás sem neposlal. "
"Jo, jenže, kdybys ty neměla s ním románek a kdyby on nebyl tak žárlivý, tak by se to taky nestalo."
"Spíš jsem neměla mít románek s tebou. " zaječela Lilly a rozešla se směrem k hradu.
"Se mnou? " odsekl james a dohonil ji. "Chceš říct, že toho lituješ? " tentokrát to řekl smutně a zklamaně.
"Ano, lituji, kdybychom byli tady v Bradavicích nic takového by se nestalo."
"Vidíš, už jsme zase tady, tak jsi snad spokojená, ne? " vyprskl James, protože byl její odpovědí naštvaný. Celou cestu do hradu se hádali a když konečně došli do Vstupní síně, oba se zastavili.
"Nechme toho. " rozhodla konečně Lilly a oba s hádkou přestali. "Teď už nemá smysl se zabývat tím, kdo za to může, prostě jsme tady. "
"Tak jdeme do společenky, chci vidět kluky. " vyhrkl James, jako smyslů zbavený a chystal se na schodiště k Nebelvírské věži.
"Počkej. " chytila ho Lilly za ruku. "Nejdříve by jsme měli jít za Brumbálem, aby věděl, že jsme zpátky. "
James, ač nerad, Lilly uposlechl a vydali se do Brumbálovi pracovny. Na chodbě potkali pár lidí, které vůbec nikdy v životě v Bradavicích neviděli. Všimli si také, že po cestě k Brumbálovi jsou občas jiné obrazy a bylo jim to dost divné. Konečně stanuli před kamenným chrličem, který střežil vchod do Brumbálovi pracovny. James věděl, že Brumbál si za hesla dával oblíbené sladkosti a asi pět minut zkoušeli nejrůznější pochoutky, až konečně chrlič uskočil při slově čokoládové žabky. Rychle nastoupili na pohyblivé točité kamenné schodiště, které je vyneslo až nahoru ke dveřím do Brumbálovi pracovny. James vzal za mosazné klepadlo a třikrát na těžké dubové dveře zabušil.
"Dále. " ozval se zevnitř známý, příjemný a už dva týdny neslyšený hlas.
James otevřel dveře a vešel. Brumbál seděl za svým pracovním stolem a jakmile vešli, Brumbál vzhlédl.
"Dobré odpoledne, Harry. " řekl Brumbál, jakmile uviděl rozčepýřené vlasy. "Pane bože, Jamesi! " vyjekl vzápětí, když opravdu zbystřil, kdo to je.
" A Lilly. " dodal, když zahlédl závoj rudých vlasů.
"Pane profesore, vrátili jsme se trochu dřív. Jeden Ital nás omylem poslal zpátky. Je to dlouhá historie. " začal James a podíval se při tom na Lilly, ta jen sklopila oči na protkávaný koberec.
"Vy máte nový koberec, pane řediteli? " podivila se Lilly a vzhlédla. Brumbál na ně stále zíral a zkoumavě si je prohlížel.
"Co se děje? " nechápala Lilly při pohledu na jejich profesora. Jamesovi tady ale něco nehrálo. Až teď si všiml, že jejich ředitel je nějaký moc šedivý a o pěkných několik let starší, než si ho pamatoval. Možná to bylo jen zdání, protože ho neviděl celé dva týdny, ale i tak mu přišel daleko starší a jinačí.
" Jamesi, Lilly, já…" zakoktal se Brumbál a očividně nevěděl, co má říct.
"Co se tady děje, pane řediteli? " i Lilly už si uvědomila, že tady něco nehraje.
"Já nevím, jak bych vám to řekl. Kolik vám je? " začal Brumbál vysvětlovat.
"Co je to za otázku, přeci 16. " nechápal Jimmy.
"Bože. " ulevil si Brumbál a postavil se. "Jde o to, že jsem jaksi o 20 let starší a všechno tady v téhle zemi také. Přicestovali jste do budoucnosti. "
James a Lilly nebyli schopni slova. Oba na profesora zírali a doufali, že každým okamžikem vykřikne apríl, ale on stále mlčel a vážně na ně koukal.
"To chcete jako říct, že v téhle době nám má být 36? " řekla po chvíli nechápavě a potichu Lilly.
"Ano, mělo by. " přikývl Brumbál.
"Jak to myslíte, to mělo by? " zadržel ho James.
"To je jedno. " mávl Brumbál rukou.
"Prostě teď budete chodit sem, řeknu, že jste přestoupili z jiné školy a budete tady, dokud nepřijdeme na to, jak vás dostat zpátky do vaší reality. " pokračoval Brumbál a začal plánovat, jak to udělají.
"Ale my máme všechny svoje věci v našich Bradavicích, nebo v Itálii. " skočila mu Lilly do řeči.
"To se nějak zařídí, máte s sebou nějaké peníze? "
"Ano, já mám tady váček v kapse, ale moc toho není. " přitakal James.
"No já mám tady opravdu málo. " dodala Lilly.
"Nevadí, škola vám půjčí školní peníze. Hábity dostanete a někdy si pojedete do Londýna koupit nějaké obyčejné oblečení na chození ven a v osobním volnu. " mávl rukou Brumbál a přešel ke skrytému trezoru, zamumlal nějaké zaklínadlo a vyndal z něj váček plný zlata. Podal ho Jamesovi a ten si ho zastrčil do kapsy kalhot.
"Jamesi, ty budeš mít pokoj s dnešními šesťáky a Lilly, ty taktéž, ale s děvčaty. " dodal potom a pokynul jim, aby už šli.
"Ještě něco. " křikl na ně, když už James otevíral dveře. "Možná bylo lepší, aby jste si trochu změnili vzhled a dali jiná jména. "
"Proč, mě se můj vzhled i jméno líbí. " nechápal James.
"Myslím, že by vyvolalo poprask, kdyby se rozneslo, že dva lidé, kteří jsou…kterým je 36, chodí do Bradavic a je jim šestnáct. " vysvětlil ředitel.
Přešel k Lilly a udělal několik pohybů hůlkou. Lilly měla v tu ránu blonďaté vlasy, ale i tak jí to slušelo. Pak se otočil na Jamese a ten měl v tu ránu vlasy uhlově černé.
"Myslím, že takhle to bude lepší. " zhodnotil Brumbál svůj výtvor.
"Co mám s očima? " vykřikl James.
"Zkus si sundat brýle. " mrkl na něj Brumbál. "Myslím, že dva stejní a brýlatí kluci na téhle škole, by vyvolali rozruch. James ho tedy uposlechl a sundal si brýle, v tu ránu už viděl dokonale.
"A ještě jména. " zamyslel se Brumbál. "Už to mám. Lilly ty budeš Lizzie Sergeiová a Jamesi, ty budeš Bill Brain. Ano, to by šlo. "
James s Lilly ve své nové podobě a s novými jmény chtěli vyjít ven, ale Brumbál je opět zarazil.
"Heslo do Nebelvírské věže je Famfrpál.Jo a moc se na sebe, myslím, jako na Lilly a Jamese nevyptávejte. Pro nikoho není dobré, když bude znát svoji budoucnost. " a trochu smutně se na ně pousmál.
Teď už James s Lilly opravdu opustili jeho pracovnu a vydali se vstříc chodbám a osudům ve své tolik známé, přesto nové a jiné milované škole.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mišák Mišák | 4. dubna 2008 v 19:28 | Reagovat

Páni, první koment! Tak jo, oceňuju tvoji rychlost přidávání kapitol! Zkouším si psát nějaký do bloku, ale rozhodně to není takovou rychlostí! Sice mam jasnou představu, ale...

Tvoje povídky jsou úplně úžasný! Syn jako otec je jediná, kterou čtu od začátku, a nemam slov...

2 romuska romuska | 4. dubna 2008 v 20:00 | Reagovat

no som zvedavá ako to všetko dopadne, ked sa stretnú s Harrym a dozvedia niečo o svojej buducnosti.........ako to zvladnu......pls rychlo píš pokračko

3 manik manik | Web | 4. dubna 2008 v 20:30 | Reagovat

Mno! mám dneska nějak moc ukecanou náladu, tak ti to trošku zdrbnu jo?

TAK!!! Zaprvé:... je to hezký!

za 2. trošku mi vadí Lilyina náladivost (nějaký divný slovo ne? mno, doufám, že víš, co tím chtěl básník říct=oD)

za 3.: trošku mi tu chyběl Brumbálův chladný přístup k nečekaným věcem, ale to se vsákne a nakonec

za 4. já sem hrozně háklivá na délku článku, ale to ignoruj

mno, abych to zkrátila... jeto pěkný a už jen čekám na další =oD

4 Veverka Veverka | 4. dubna 2008 v 22:24 | Reagovat

Bezva konečně jsou v budoucnosti! Jsem zvědavá jak to bude dál. Píšeš nádherně! Sice se občas najde nějaká věc která mi tam nesedí, ale to neřeš. Super!

5 ivuska ivuska | 4. dubna 2008 v 23:18 | Reagovat

pani mas to pekne napisany a jako fakt supr sem zvedava co se bude dit dal a doufam ze pokracko bude co nejdriv

6 zuzka:) zuzka:) | 5. dubna 2008 v 0:14 | Reagovat

waw...vyzera to zaujimavo....tesim sa na pokracko...dufam ze co najskor..chi..:)

7 zuzanka zuzanka | 5. dubna 2008 v 11:35 | Reagovat

upe pěkná kapitola...sem zvědava jak se to bude vyvýjet dál...

8 Lili Lili | Web | 5. dubna 2008 v 16:44 | Reagovat

no super som zvedava ako budu reagovat na svojho syna:)

9 Luca Luca | 5. dubna 2008 v 17:41 | Reagovat

super super super moc pěkný už se těším na další kapču

10 Bellatrix Black Lastrange Bellatrix Black Lastrange | 5. dubna 2008 v 19:28 | Reagovat

Jsem hrózně zvědavá na další kapču...:))

11 Illandris Illandris | Web | 6. dubna 2008 v 13:16 | Reagovat

Úplně úžasná kapča. Vážně se už nemůžu dočkat, až se potkají s Harrym. Honem další:)))

12 Míša Míša | 6. dubna 2008 v 17:50 | Reagovat

Skvěělýýý!!! A lidi, pište!! ;D Jsem zvědavá, jak to dopadne, a hlavně na Harryho!!

13 veronika veronika | 6. dubna 2008 v 18:57 | Reagovat

super kapitolka uz sa tesim na dalsiu

14 Bella Bella | 7. dubna 2008 v 15:13 | Reagovat

teda strašně se tesím až potkají harryho a spol., tak rychle na další kapitolku!!!

15 Emma Emma | E-mail | Web | 1. června 2008 v 12:34 | Reagovat

SUPÍK!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama