Everybody should have his own world...

Apokalipsa

8. března 2008 v 17:05 |  Obrázkové jednorázovky
Tak jsem si projížděla v mojí galerii kreslené obrázky a při pohledu na tenhle mě napadla povídka,od začátku až do konci.Nad ničím jsem nemusela přemýšlet,prostě se nápad dostavil ihned.Povídka je hodně smutná a taky tak smutně začíná.Na Bradavičkách pozemcích bojuje dobro proti zlu.Voldemort zabil Harryho a teď jeho tělo ukazuje ostatním….musím akorát připomenou,aby jste psali komentáře…..Vaše Maggdinka ♥
Apokalipsa
"Harry,ne!"vřískla Ginny a chtěla se rozeběhnout k jeho tělu.Hermiona a Remus jí ale chytili a zadrželi.
"Ne,Ginny."napomenul ji Remus a pevněji stiskl její paži.
Všichni bojující stáli před hradem a před nimi stálo v řadě snad padesát Smrtijedů v čele s Voldemortem.U jeho nohou leželo Harryho bezvládné a mrtvé tělo.Ginny na něj uhranutě zírala a z očí se jí řinula jedna slza za druhou.Nechápalo to,on přece nemohl být mrtvý.
"Vidíte?Váš slavný Harry Potter je mrtvý!Mysleli jste si,že je nesmrtelný a neporazitelný."křikl lord Voldemort na přihlížející dav,odkud všechny oči hleděli na Harryho.
"Teď jeho tělo odnesu a zostudím.Nebudete mít možnost pohřbít svého vyvoleného."pokračoval.
"Ne!"zařval Ron na protest.
"Ty hnusnej hajzle!"zavřískla Ginny.Hermiona se jí snažila utišit,ale Ginniny nervy a trpělivost,spolu s žalem a naštvaností,byly u konce.Řvala na Voldemorta a z očí jí stále kanuly slzy,jako hrachy.
"Tobě nestačí,že ničíš stovky životů.Nestačí ti,že jsi Harryho zabil.Proč tady prostě jeho tělo nenecháš,abychom ho mohli důstojně pohřbít?Proč prostě už neskončíš s tou komedií,že jsi pánem všeho zla?"
"A proč bych vám ho tady měl nechávat?"začal se chechtat Voldemort svým vysokým a chladným hlasem.Popadl Harryho tělo jako kus hadru,jako by to byla jen hadrová panenka.
"Co se na něj opovažuješ šahat těma svýma odpornýma prackami?"zařval Ron.
"Harryho jsi možná zabil,ale pravým vítězem je on."přidal se Lupin,který stále držel Ginny,aby se na Voldemorta nevrhla.
Voldemort si jich nevšímal,chytil Harryho tělo pevněji a přemístil se s ním pryč,protože bezpečnostní kouzla kolem hradu byla prolomena.Na to se začali přemisťovat i všichni Smrtijedi.
"Né Harry!"zařvala Ginny a vytrhla se z Remova sevření.Vyběhla tam,kde ještě před chvílí byl Voldemort s Harrym.Zoufale zakřičela,chytila se za vlasy,div si je všechny nevyrvala a složila se na kolena na tvrdý a suchý trávník.
"Ginny pojď."vyzvala ji po chvíli Hermiona,která přišla vedle ní.Ginny se na ní podívala obličejem opuchlým od slz a viděla,že i Hermioně po tvářích kanou slzy zoufalství a smutku,nad ztrátou nejlepšího kamaráda.
"Já vím,jak ti je.Pojď půjdeme dovnitř,tady nejsi nic platná."hlesla Hermiona znovu,když se Ginny ani nepohnula.
"A tam jsem?"ozvala se Ginny přidušeným hlasem.Mia si přisedla k ní na trávu,odhrnula mokré vlasy z obličeje a zadívala se jí do pomněnkových očí.Pak si její hlavu položila na rameno.Jen tam tak obě seděly se svým smutkem.Hermiona by Ginny ráda nějak pomohla,ale věděla,že s tímhle ji nijak pomoci nemůže,z toho se musí Ginny dostat sama.Mohla jí pomoci pouze tím,že tu byla s ní.
O dva dny později,když Ginny seděla ve svém pokoji doma v Doupěti na posteli,někdo zaklepal na dveře.Do pokoje vešla její matka.Jak vstoupila,spatřila svoji dceru,která měla opět vybrečený obličej a prohlížela si album s fotkami.To dělala poslední dva dny pořád.Brečela a koukala na Harryho a svoje fotky a nostalgicky vzpomínala,jaké to bylo,když byl ještě na živu a jaké by to bylo asi teď,kdyby tady byl s ní.
"Zlatíčko,ty jsi zase brečela?"zeptala se opatrně Molly svojí dcery a sedla si k ní na postel.
"Ale ne."vyhrkla rychle Ginny,odvrátila se od mamky a otřela si další slzu,která se užuž chystala ukápnout z jejího oka.
"Drahoušku,to přebolí."špitla Molly a položila si Ginninu hlavu na svoje ňadra.
"Maminko,to nepřebolí nikdy."vzlykla Ginny a pustila se do dalšího nového pláče.
"Jen jsem ti přišla říct."začala Molly a podívala se na Ginny. "že v sobotu se koná v Bradavicích ples na Harryho počest.Když už neměl pohřeb,alespoň se s ním rozloučíme takhle."
"Myslíš že já stojím o to jít na ples,když Harryho tělo je bůhví kde?Na druhou stranu je to kvůli Harrymu a kdo jiný než já by tam právě měl jít,že jo?"podívala se Ginny na matku.
Ginny se v sobotu vypravila spolu s ostatními rodinnými příslušníky na ples.Pro tuto příležitost si koupila nové šaty,věděla,že Harry by to tak chtěl.Dorazili do Bradavic a ve Velké síni bylo přichystáno občerstvení a všechno ostatní potřebné.Na zdích visely rudé závěsy v barvách Nebelvíru a různé květiny a dekorace.Stálo tu dokonce jakési staré rádio,ze kterého se linula hudba.
Po půl hodině od začátku vystoupil na vyvýšené podium Remus,namířil si na hrdlo hůlkou a promluvil ke všem kouzlem zesíleným hlasem.
"Jsem moc rád,že jste všichni přišli,věřím,že Harry by byl šťastný."po této větě všichni ztichli a dívali se pouze na něj.
"Pár přátel mě pověřilo,abych pronesl pár slov na Harryho památku,protože jsem ho,jak říkají oni,znal dobře.Je tu samozřejmě i hodně jiných lidí,kteří ho znali minimálně jako já a někteří dokonce ještě desetkrát lépe."při těchto slovech zabrousil pohledem k Ronovi,Hermioně a Ginny,kteří stáli skoro pod ním.
"Harryho jsem neznal ani tak dobře,ani tak dlouho,jak bych si přál,ale i za těch pár let,tuším,že to je skoro pět let,od našeho prvního setkání,jsem ho poznal téměř dokonale.Znal jsem oba jeho rodiče.James a Lilly byli skvělí a vzácní lidi,s jejich úmrtím svět přišel o dva z nejlepších kouzelníků a lidí,jací po této planetě chodili.Myslím,že v Harryho případě jsme na tom se ztrátou stejně."povídal a rozhlížel se po všech přítomných.Nikdo z nich nevydal ani jedinou hlásku a zdálo se,že skoro ani nedýchají.
"Harry se podobal Jamesovi v mnoha pozitivních směrech.Byl obětavý,přátelský a vtipný,ale co si budeme nalhávat i v těch špatných směrech byl spíše po Jamesovi než po Lilly.Byl tvrdohlavý,drzý,někdy trochu arogantní a měl jistou neúctu ke školním řádům."Ginny se při této poslední větě usmála.
"I po Lilly zdědil hodně vlastností,řekl bych,že daleko víc než po Jamesovi.Stejně jako Lilly,i Harry byl laskavý,přátelský,milý,bystrý,chytrý a pro kamarády by udělal první poslední.Připíjím na jeho památku a věřím,že se má teď mnohem lépe,než doposud.Je přece se svými rodiči,které nikdy nepoznal a tolik si to přál.Se Siriuse,kterého měl rád a s Brumbálem,který mu moc chyběl.A´t jeho duše odpočívá v pokoji."Remus pozvedl pohár s vínem.Nato pozvedli svoje poháry všichni a sborem zahučeli. "Na Harryho."
"Měl jsi úžasný proslov."přišla Ginny za Remusem o pět minut déle. "Harrymu by se to určitě moc líbilo.Měl vždycky rád,když se o něm mluvilo v souvislosti s rodiči."
"Díky."hlesl Remus. "Ale aspoň mu je teď dobře,co říkáš?"podíval se na Ginny.
"Určitě mu je dobře,je s rodiči,se Siriem,s Brumbálem.Všechno jsi to řekl v tom proslovu."přikývla Ginny.
"No nic,já půjdu.Tak se měj."Remus se chystal k odchodu,pak se ještě na Ginny otočil. "Jo a Ginny,upřímnou soustrast."
Postupně se celá Velká síň vyprázdnila,všichni odcházeli pryč.Zůstala tu jen rodina Weasleyova Hermiona,která zrovna tančila s Ronem.Ginny seděla v rohu na židli a zírala na Rona a Hermionu,jak tam krouží.Kdyby tady byl Harry,určitě by tančili taky.
Najednou se velké dubové dveře rozrazily a ve dveřích uviděli obrys nějaké postavy.Měla kápi a plášť,takže jí neviděli do obličeje.Ginny se v tu chvíli zhrozila,že je to Smrtijed.Pak se ale postava dala do pohybu a Ginny spadla udiveně čelist.Tu chůzi znala.Vyskočila ze židle a jako o život běžela přes celou velkou síň a skočila postavě do náruče.Všichni ostatní na to zírali,jako by spadli z višně.
Pak postavě z hlavy sklouzla kapuce a Hermiona zavýskla radostí.Ginny Harryho políbila a odmítala se ho pustit.Pak došli spolu až dopředu kde stál zbytek.Hermiona se vrhla Harrymu kolem krku a Ron ho objal také.
"Povídej,jakože jsi naživu.Vždyť my tě viděli,Voldemort tě ukazoval,byl jsi mrtvý."vyzvídal Ron a posadil se proti Harrymu.Harry si nejprve v klidu a pomalu sundal plášť,pod kterým měl společenský hábit a pak se dal do vypravování.
"Nic s nepamatuji,jen to,jak jsem šel do lesa a Voldemort mě zabil.Pak jsem měl velikánské okno a vzbudil jsem se až na nějaké posteli v temném domě.Hůlku jsem měl u sebe a vyplížil jsem se ven.Téměř okamžitě jsem věděl,že to je Voldemortovi sídlo."vyprávěl Harry a všichni ho vzrušeně poslouchali.
"Jo mimochodem Voldemort je mrtvý,zabil jsem Naginiho a tím i jeho poslední viteály,pak jsem zabil už i jeho."řekl jakoby mimochodem.
"Ty to říkáš jen tak?Žes zabil Voldemorta?"vyjekl překvapeně Bill.
"Jo Voldemort je mrtvý!a většina Smrtijedů se zdechla někam pryč,myslím,že utekli ze země."řekl teď už nadšeněji Harry.
Ještě dlouho jim vysvětloval jak a co se dělo,když se probral.Pak se Harry podíval na Ginny a podivil se. "Co že celou domu mlčíš?"
Všichni odešli od stolu,Harry a Ginny chtěli být zřejmě sami.
"Na co si povídat.Pro mě je vzácné už to,že se na tebe můžu jen dívat.Stačilo by mi to,celý život se na tebe jen dívat,nic víc."řekla Ginny na vysvětlenou.
"Hmm,takže by ses třeba nechtěla líbat."řekla jakoby mimochodem Harry.
"To by bylo ještě lepší."šeptla Ginny.Najednou začala ze starého rádia hrát hudba.Bill vyzval svoji matku k tanci.Harry nabídl Ginny svoji ruku a ta mu do ní vložila tu svou.Odvedl si jí na malé místečko,kde mohli tancovat a kroutili se v pomalém rytmu písničky.Ginny si opřela hlavu o Harryho hruď a nevnímala nic,než tlukot jeho srdce.Artur se přichomítl ke své tančící manželce a synovi a pošeptal tak,že to slyšeli jen oni. "Naše holčička je zase šťastná."
"Ano,Harryho nám seslalo samo nebe."odpověděla paní Weasleyová a všichni tři se podívali na spokojenou Ginny,která ležela na Harrym a užívala si každý jeho nádech a výdech.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Egranger Egranger | Web | 8. března 2008 v 17:10 | Reagovat

U mě je bleskowka.

Zapoj se pls.

2 Baruška:o* Baruška:o* | Web | 8. března 2008 v 21:38 | Reagovat

Egranger: a komu to tu jko cpeš??xD

MaggdiNka: pěknej vzHled bloNcko:-*

3 Lili Lili | Web | 9. března 2008 v 15:50 | Reagovat

uz si medzi spriatelenymi ;)

4 Stesii Stesii | 9. března 2008 v 22:00 | Reagovat

nadheraa

5 helix helix | Web | 26. září 2008 v 22:19 | Reagovat

Ahoj,

zase jsi mě málem dohnala k slzám,ten Remův proslov byl úžasný,skvělý,nádherný,smuný,milý ...ale co od Rema jiného taky očekávat,že?:-)

Jen mi připadá,že Harry tam opravdu přišel "jakoby mimochodem" .Mohla jsi jeho vyprávění trochu zdramatizovat,ale on přišel důstojně a  moc..moc dokonale.Trápí se s Voldemortem roky a najednou to šlo jako po másle.

Ale to je jen detail :)

Takže nádhera,konec úžasný :)

Měj se.

6 Aňulka Aňulka | Web | 1. června 2009 v 7:15 | Reagovat

Tak teď opravdu brečím!Nejprve ten smutný začátek a pak tohle!No boží!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama