Everybody should have his own world...

Březen 2008

8.kapitola-odpověď

4. března 2008 v 10:30 *Volání srdce*
Lidišky,dneska nejdu do školy,protože po obědě mě čeká volejbalový zápas,určitě jim všem natrhnem zadky xD….no a tak jsem se rozhodla že sem zase nějakou tu kapitolku přidám.Někdo se ptal,kdy si Snape přijde pro odpověď k Lilly a ten čas zrovna nastal.Tahle kapitolka bude docela dlouhá,myslím :D…takže přeju pěkný počtení a zase a znova:pište komenty……Vaše Maggdinka ♥
Odpověď
Lilly se ráno vzbudila a nad hlavou se jí třepotala ukradená a pro ní chycená zlatonka.Večer,když přišli do pokoje a Lucy dostala ze zlatonky málem mrtvici,jak se lekla,to Lilly holkám řekla.Ukázala jim i dopis.
Teď tady ležela v posteli a pozorovala ten malý zlatý míček.Je zajímavé co za pocity dokáže v člověku vyvolat taková maličkost.Když je od někoho koho miluje.
Počkej Evansová,co to meleš,ty ho nemiluješ,je to Potter,napomenula se v duchu Lilly.Zavřela oči aby z hlavy vypudila obrázek Jamese,ale on se tam nějako držel a nechtěl ven.Stejně jako pravý James.
Otočila se k nočnímu stolku a podle hodinek zjistila,že je teprve půl šesté ráno.Nechtěla budit holky,ale tady nahoře být nechtěla,protože by už stejně neusnula.Hodila na sebe župan a sešla dolů do společenky.Jaké bylo její překvapení,když zamířila ke křeslu ve kterém vždycky sedával James a dívala se mu přímo do tváře.
"Jsme asi oba stejní."nadhodil James,ale na Lilly se nepodíval. "Oba nemůžeme spát,proč asi….chodíme sem v naději,že si tu s někým budeme moci popovídat a přesto jsme překvapení,když tady někdo je."
Lilly na to nic neříkala jen se posadila naproti Jamesovi do křesla a zadívala se na něj.
Bože,ty vlasy,ty oči….ty ústa,hned bych je olíbala….Lilly rychle zatřepala hlavou,aby tyhle myšlenky zahnala a radši uhnula pohledem z Jamese.
"Proč jsi sem přišla?"ozval se najednou potichu James.
"Už jsem nemohla spát.Proto jsem tady."odpověděla Lilly.
"Jo a doufala jsi,že tady nikdo nebude."konstatoval James a podíval se na ní.
"To není pravda!"ohradila se Lilly a také se na něj podívala. "Doufala jsem že tu někdo bude."
"Hmm,ale nemyslela si tím zrovna mě."
"Co když ano?"otázala se dotčeně Lilly a zadívala se mu hluboko do očí.James věděl,že mluví pravdu,tyhle oči totiž nemohly lhát.Byly tak upřímné,pravdomluvné a…a krásné.
"Tak o čem sis chtěla povídat?"zeptal se jí James.
"Já nevím,prostě si s tebou povídat,klidně o blbostech.S tebou se mi povídá i hezky."pokrčila Lilly rameny.
"Jo a taky líbá viď,pokud tě něco nehryzne a ty neutečeš."vypálil James.
"Ty mě vyčítáš tohle?Ještě pořád?A co ta zlatonka?"vyvalila na něj Lilly oči,ale byla i trochu naštvaná. "Ta zlatonka byla zase jenom klam,jako vždy?"
"V tomhle bych tě neklamal.Ten zápas jsem opravdu vyhrál pro tebe a tu zlatonku taky."šeptl James.Lilly sklopila zahanbeně oči k zemi,věděla,že to přehnala.
"Už půjdu nahoru,ještě se zkusím vyspat."vyhrkla po dlouhé chvíli trapného a nepříjemného mlčení a vyběhla po schodech nahoru.
Lilly se toulala sama chodbami opuštěného hradu.Jak opustila Jamese,šla se obléci a pak sešla znovu do společenky.James tam už nebyl a tak šla Lilly ven na temnou a chladnou chodbu.Chtěla být sama a tady byl boží klid.Stoupala stále výš,až došla do sovince a tak vešla dovnitř.Dívala se z okna,které nemělo sklo,na školní pozemky.Slunce právě vycházelo a ona si užívala panenský klid.Najednou za ní práskly dveře a sovy nad její hlavou začali zběsile štěbetat a některé začaly vylétat oky.Jedna dokonce Lilly málem bouchla do hlavy rozmáchlým křídlem.
"Co tady děláš,tys mě sledoval?"vyštěkla Lilly na svého pronásledovatele.
"Řekněme,že jsem tě uviděl ve třetím patře a pak jsem z tebe už nespustil oči."
"Cos dělal ve třetím patře v šest hodin ráno,když ložnici máš ve sklepení?"odsekla Lilly na Snapea.
"Přišel jsem si pro dopověď."řekl Snape a její předchozí poznámku zcela ignoroval.
"Jakou odpověď?Tu jsem ti už dala ne?A tyhle odpovědi neměním."odsekla nasupeně Lilly a chystala se odejít.Snape ji ale tvrdě chytil za ruku. "Au,pusť mě!"vykřikla Lilly.
"Proč bych to dělal?"ušklíbl se Snape.
"Teďka ti něco řeknu a je to naposledy.Víc ti to opakovat nebudu,tak dobře poslouchej."začal Snape a přitáhl si ji blíž,aby ho slyšela,dal ústa k jejímu uchu a začal šeptat. "Jestli tě uvidím s Potterem,že se k sobě chováte jako víc než jen kamarádi nebo spolužáci,mohlo by se mu něco ošklivého stát."
Lilly se mu zuřivě vyškubla a mnula si otlačené zápěstí,pak se na něj rozkřičela. "Nevím,kdo vždycky při vašem souboji visí hlavou dolů Srabusi."Pak chladně dodala. "Ale James to není."
"Já znám magii o které se může Potterovi jenom zdát."zasyčel Snape.
"Jo černou magii.To máš pravdu,že ji James nezná.Možná je arogantní,ale není zlý.On by se nikdy nesnížil na to,používat černou magii jako ty."nedala se Lilly zastrašit.
Snape se na ní nenávistně podíval a chystal se odejít,pak se ještě na ní otočil a vyslal proti ní nějaké kouzlo.
"Néé."zařvala Lilly.Dveře sovince se otevřeli a dovnitř vběhl James s vytaženou hůlkou a už jí mířil na Snapea.Jediný jednoduchý pohyb a Srabus už visel za nohu ve vzduchu.
"Pojď."křikl na Lilly a vztáhl k ní ruku.Lilly mu do ní dala tu svou a on si jí přivinul k sobě.Lilly byla ještě v šoku z toho,jak na ni Srabus vyslal kouzlo.
"Ještě se k ní přiblížíš Srabusi a neskončíš jenom ve vzduchu,ale mnohem hůř."řekl rozzuřeně James.Pak škubl hůlkou a Snape se rozplácl na podlahu plnou sovího trusu a kostí z hlodavců.James popadl Lilly a vytáhl ji ze sovince ven.
"Kde ses tady vzal?"vydechla Lilly překvapeně,když byli o dvě patra níž.
"Seděl jsem ve společence. "když si všiml Lillyina překvapeného výrazu,vysvětlil. "Byl jsem pod neviditelným pláštěm."
"Viděl jsem,že jsi vyšla na chodbu a tak jsem tě následoval.Pak jsem si všiml,že ve třetím patře se za tebou začal plížit Snape.Tebe už jsem pak neviděl kam jsi zašla,ale ona zašel do sovince a tak jsem si řekl,že tam budeš i ty.Když jsem došel až ke dveřím,akorát jsem uslyšel tvůj křik."vypověděl jí všechno.Už byli skoro u společenky.
"Jamesi."Lilly Jamese zastavila. "Chtěla jsem ti poděkovat,nebýt toho,že jsi mě sledoval,bůh ví,co by teď se mnou bylo."poděkovala Lilly a odejmula Jamese.James byl chvíli u vytržení,ale pak omotal svoje ruce kolem Lilly a přitiskl si jí k sobě.
Je neuvěřitelné,jak její obětí dokážezahřát,myslel si pro sebe James,když si jí přitiskl k sobě.Lilly se od něj odvinula a chystala se projít portrétem,když ji James chytnul za ruku a zeptal se. "Co ti vlastně chtěl,než jsem tam přišel."
Jak to James řekl,Lilly posmutněla a jen pomalu zavrtěla hlavou a pak špitla. "Já nemůžu." A oči se jí zalily slzami.
"Co nemůžeš?"nechápal James.
"To moře…já ne…prostě nemůžu."vykoktala Lilly a zmizela za portrétem Buclaté dámy.James tam ještě chvíli stál,ale pak mu docvaklo,co měla znamenat Lillyina poslední slova,už to pochopil.
Večer seděli všichni se společence,kromě Lilly.Ta celý den neměla náladu a ani teď večer se jí nezlepšila.
"Snape Lilly s něčím vyhrožuje."řekl pomalu James,když ukončili nějaké téma.Všichni na něj vyvalili oči a zírali,jak by byl z Marsu.
"Cože?"vykřikla Maggie,až sebou všichni ve společence cukli a podívali se na ní.
"Jo,dneska ráno,jsem jí sledoval a při cestě se k ní přidal Srabík.Pak jsem uslyšel ze sovince křik a vběhl jsem tak,Srabus na Lilly mířil hůlkou a ona byla naprosto vyděšená."vysvětil James a nešťastně si prohrábl vlasy.
"Proč?Čím jí vyhrožuje?"vykoktala Lucy překvapeně a zároveň otřeseně.
"Já to teda moc nepochopil,nevím proč jí vyhrožuje,ale když jsem se jí ptal co jí chtěl tak ona jenom vykoktala:To moře…já ne…já nemůžu…"
"Co nemůže?!nechápal Sirius ,ale Maggie naproti tomu rozuměla úplně všemu.
"To je jasné,přece."vyhrkla a všichni se na ní tázavě podívali.
"No přece někdy před dvěma týdny ses jí ptal proč utekla a ona ti řekla že na to není připravená a že nemůže."začala,James jen pomalu přikyvoval. "A teď,když ses zeptal co jí chtěl řekla:To moře a že nechápe….copak vám to nedocvaklo.Srabus jí vyhrožuje s tebou."
"Jak se mnou?"nechápal James,ale Lucy a Removi už začalo pomalu svítat.
"Je jasné,že Srabus po Lilly něco chtěl."začal Remus.
"Jo a Lilly to musela odmítnout."pokračovala Lucy.
"Jo a on řekl,že pokud to odmítne,něco ti udělá.Nebo že se k tobě nesmí přibližovat,nebo co já vím."přisvědčila Maggie.
"Jo a proto se k tobě chovala v posledních týdnech odtažitě a dávala si záležet aby tě s ní nikdo neviděl."dořekl Sirius,který už pochopil,co tím chtějí říct.
"No jo,ale co po ní Srabus může chtít?"zamyslel se James.
"Jo tak to nevím."povzdychla si Meg. "To se musí vykoumat."
"Však já si všimnul,že se poslední dobou tváří,jak čerstvě sloupnutej strup."řekl Sirius do ticha.
"Cože?"rozesmála se Maggie.
"No,jako že je nešťastná,a tak."vysvětlil Sirius svoji frázi.
Druhý den se na všech nástěnkách v hradě objevilo oznámení,že tuhle sobotu se koná výlet do Prasinek.
"Pozvu Lilly."vyhrkl James,jakmile si oznámení ve Vstupní síni přečetl.
"Vždyť víš jaká je naše teorie,Srabík ji vyhrožuje,pokud tě s ní uvidí."připomněl mu Remus.
"Srabus mě může třeba políbit šos."mávl rukou James.
"Jo jenže Lilly se bojí a odmítne tě."konstatoval Sirius.
"Třeba ne."poznamenal optimisticky James.
"Aspoň víme díky Srabíkovi jedno." Řekl Remus na Jamesovu adresu.James se na něj zvědavě podíval.
"Že se Lilly o tebe bojí a že jí na tobě záleží."řekl Remus a vydal se po schodech nahoru do Nebelvírské věže.James chvíli stál pod schody a díval se na Rema a Siria,kteří kráčeli před ním po schodech.
Vždyť on má pravdu,zajásal v duchu James a plný dobré nálady se rozeběhl za nimi.

Happy birthday

4. března 2008 v 9:02 Obrázkové jednorázovky
Takže tady k tomu se nebudu vyjadřovat,myslím,že už z obrázku poznáte o co asi půjde.Je spíš uvolněná a vtipná,taková na oddechnutí.Prostě tam není žádné drama ani žádná romantika.No a co dodat,snad je abyste psali komentáře.……..Vaše Maggdinka ♥
Harry birthday
James se probudil do zasněženého sobotního rána.Chmált na noční stolkem pro hodinky a brýle.Brýle si nasadil a podíval se na hodinky.Bylo půl osmé,za chvíli doba snídaně.
James se narovnal na posteli a přes celý pokoj vykřikl. "Já mám narozeniny!Je mi osmnáct!"
Jeho tři kamarádi a spolubydlící se s trhnutím probudili.
"Co je?Co se děje?"zavyl dezorientovaně Remus.
"Děje se toho hodně,mám narozeniny."zopakoval James a vstal z postele.
"A proto tady musíš řvát jak na lesy?"zahudroval Sirius a strčil si hlavu pod polštář.
"Tak to ne,hoši."prohlásil James,když se rozhlédl po kamarádech,kteří znovu usínali.
Přešel k Remově posteli a strhl z něj peřinu,ten jen nerudně zabručel a vstal.Pak Jimmy došel k Peterovi a udělal to samé.Červíček zapištěl,jako potrefená krysa a také se nakonec vyhrabal.
Nakonec na Jamese zbyl největší spáč,Tichošlápek.Strhl mu z hlavy polštář,ale on se přikryl peřinou.Tak z něj James strhl i peřinu,ale se Siriem ani toto nehnulo.James si tedy došel pro hůlku,namířil ji na ospalu a z její špičky vystříkla voda.
Sirius vylétl z postele celý promočený,jako by mu hořela lýtka.Voda z něj skapávala na podlahu,byl mokrý od hlavy až k patě.
"Tak díky,Dvanácteráku."otočil se podrážděně na Jamese,který se z plna hrdla smál.
Když James zašel ještě celý rozchechtaný do koupelny,Remus přikročil k Siriovi,který si zrovna sušil mokré vlasy ručníkem.
"Musíme pro něj vymyslet nějakou oslavu.Naposledy slaví narozeniny v Bradavicích."řekl Remus.
"Nou problemos,Reme.Skočím naší chodbičkou do Medového ráje a půjdu štípnout něco ke Třem košťatům."mávl rukou Sirius.
"Ale musíte upoutat Jamesovu pozornost.Musím si půjčit jeho plášť."dodal potom na Removu a Petrovu adresu.
"Kde je Sirius?Už nejmíň hodinu jsem ho neviděl."zajímal se James ve čtyři hodiny odpoledne.
"Nevím."odbyl ho Remus.
James,Remus a Peter se v šest hodin večer přesunuli do Velké síně na večeři.Po pěti minutách se k nim připojil udýchaný Sirius.
"Kde jsi byl?"sprdnul kamaráda James.
"To se za chvíli dozvíš."odbyl ho Sirius a pustil se do večeře.Po večeři ještě chvíli seděli ve společence.
"Jimmy,jdi pro plášť a přijď sem."pobídl ho zničehonic Remus.James nic nechápal,ale poslechl ho.V deset hodin večer vyšli všichni čtyři,schovaní pod pláštěm.Museli se všichni krčit,protože všichni čtyři hodně vyrostli a pod plášť se prostě nevešli.
"Kam jdeme?"zajímal se James.
"Když budeš sledovat cestu,poznáš to."řekl Remus.James ho poslechl a zanedlouho se objevili v sedmém patře.Jimmy už věděl kam jdou.
Sirius vylezl zpod pláště,prošel třikrát kolem zdi,proti které stáli a najednou se ve zdi objevili dveře.Vešli dovnitř a zamkli se za sebou.
Komnata nejvyšší potřeby se proměnila v malou místnost,ve které stál pouze stůl se čtyřmi židlemi.Na stole stálo snad osm lahví Ohnivé whisky a pět lahví s Máslovým ležákem.Pod stolem stály ještě tři lahve Medoviny a jedna láhev vína.
"Páni!Díky!Tak už vím,kde jsi celý den byl."otočil se James na Siriuse.
"To ještě není všechno."vyhrkl Sirius a zpod stolu vytáhl dvě krabice cukroví z Medového ráje.Pak zašátral v kapse svých kalhot a z ní vytáhl čtyři tlusté doutníky.
"Hustý!Tak hoši,myslím,že tohle budou moje nejlepší narozeniny."vykřikl nadšeně Dvanácterák a sedl si na jednu z židlí.Ostatní židle také obsadili jeho kamarádi.
Sirius se chopil rozdělání první lahve.Vzal první Ohnivou whisky a rozlil ji do čtyř sklenic,které na stole byly.
"Takže na Jamese."pozdvihl Remus svojí sklenici.
"Jo,na tebe brácho a ať se dneska pořádně zrušíme."prohlásil Sirius a pozdvihl sklenici také.
"Jo,na Jamese."zopakoval Červíček a řídil se podle vzoru jeho dvou kamarádů.Všichni si připili a kopli to do sebe a pak už to jelo.Jedna sklenice za druhou.První,druhá a i třetí láhev se bleskově vyprázdnili.Po dvou hodinách jejich popíjení začalo váznout.
"Kluci,když já jí tak miluju!"vykřikl najednou James a bouchl pěstí do stolu,až se všichni lekli.Petr dokonce spadl ze židle.Všichni se na něj nechápavě podívali.
"Cože?"zamumlal opile Sirius a hlasitě si uříhl.
"Já miluju Lilly."zopakoval James.
"Jakáto novinka!"zasmál se Remus a loknul si ze své sklenice.
"Hej hoši,tady je prdel jak na pohřbu."zařval Sirius a škytl si.
"Hmm,ale jak to chceš oživit?"namítl Peter.
Všichni chvíli mlčeli a přemýšleli,až najednou James triumfálně vykřikl. "Už to mám,zahrajeme si o něco karty."
"Jo,jasně.Reme,vyčaruj balíček."začal škemrat Sirius.Remus protočil oči v důlku a beze slova zvedl hůlku a složitými pohyby vyčaroval ze vzduchu balíček karet.
"Vouuuu,jdeme hrát."zaradoval se Sirius a popadl balíček karet.Všechny je rozdal na čtyři hromádky.
"Tak hoši,jdeme.Tohle bude divokej poker."vykřikl Tichošlápek,popadl svůj balíček a chystal se ho otočit.
"Ne!"zadržel ho Remus a stiskl mu ruku s kartami na stůl. "Musíme si nejdřív určit,o co budeme hrát.Jinak to není žádný poker."
"No jo,ale já si žádný peníze nevzal."ozval se Peter.
"Kdo tady mluví o penězích ty troubo?"sprdnul ho se smíchem James.
"No ale o co?"zajímal se Sirius.Všichni čtyři dlouho přemýšleli.V celé místnosti zavládlo ticho,rušené pouze cinkáním sklenic.
"Jé já mám nápad."vyjekl najednou Tichošlápek a všichni se na něj zvědavě podívali.
"Budeme hrát o oblečení."zařval a začal se bláznivě chechtat.
"Jak jako?"nechápal Peter.
"Ty seš fakt tupej Péťo!Na začátku každý hry určení o jaký a o čí oblečení budeme hrát.Kdo vyhraje,tomu oblečení připadne."vysvětlil Sirius.
"Tak jdem na to!"souhlasil nadšeně Remus.
"Jimmy má dneska narozeniny,tak začneme u něj.Dáš nám…hmm…pro začátek třeba tričko."navrhl Sirius a začalo se hrát.První partii vyhrál Remus a tím i Jamesovo tričko.
"Páni!"vykřikl Remus opile,navlékl si Jimmyho tričko a vyskočil na stůl. "Teď jsem jako James.Určitě sbalim každou holku."
"O co teď?"vyptával se Sirius,který přímo řval smíchy
"Tys to vymyslel,takže pro tebe něco spešl."smál se Remus.
"Jáj,hrajem o Siriovi trenky."zařval James a všichni,dokonce i Sirius,souhlasili.
Tuhle opravdu speciální cenu vyhrál James a mohl se při tom smíchy potrhat.Dokonce jak se smál,spadl i pozadu se židlí na zem.
"Teď Péťovi ponožky!"zařval James,když se ze země sebral.Hráli a tentokrát vyhrál Sirius.
"Né co jsem komu udělal!"řval Sirius a znechuceně si od Červíčka jeho ponožky vzal.
Během dvou hodin byli všichni čtyři skoro svlečení do naha.Měli víc oblečení vyhraných,než to v jakém přišli původně.
James vyhrál mimo Siriových trenek ještě Removi kalhoty,Petrovu kravatu a Siriovi boty.
Sirius vyhrál již zmíněné ponožky,Jamesovu mikinu,Remův pásek a Petrův svetr.
Remus Jamesovo tričko,Siriovu mikinu,Petrovi boty-které mu byli malé a Siriovi kalhoty.
Peter získal nejméně věcí,protože poker z nich čtyř uměl nejhůř.Vyhrál Removu mikinu a Jamesovi ponožky.
Ve tři hodiny ráno tam už bylo poněkud mrtvo.Petr chrápal,stočený do klubíčka,pod stolem.Remus měl podepřenou bradu rukou a sledoval Jimmyho se Siriem,kteří si pořád dokola připíjeli.
"Na Ohnivou whisky!"
"Na Brumbála!"
"Na Srabuse!"
"Na mýho tátu!"po každém výkřiku oba vyprázdnili svoje sklenice do dna a pořád dokola je dolévali.
"A na Lilly!"zařval James a zavdal si opravdu pořádně z lahve.
"Já jí miluju."zahuhlal opile,pak se zamotal,sklonil se pod stůl a pak už byli slyšet jen dávivé zvuky.

7.kapitola-pro Lilly

2. března 2008 v 19:54 *Volání srdce*
No a protože je neděle,jsem tu opět s další kapitolkou,když jste si ji tak vymodlili.Tahle kapitolka se mě osobně docela líbí,tak chci vidět jak vám.Všem za komentáře moc děkuji,ale můžete napsat,co konkrétně se vám líbilo a co naopak ne,abych se poučila.Takže spoléhám na vaše komentáře……..Vaše Maggdinka ♥
Pro Lilly
"Nezdá ve vám,že se Lilly,mimo James,vyhýbá i nám?"podotkla Maggie,když seděli večer ve společence a dělali úkoly.Lilly seděla sama u stolu,na opačné straně místnosti,úplně sama.
"Jo,taky jsem si všiml.Cos jí provedl Jimmy?"přitakal Remus a otočil se na Jamese.
"Cože?"James se vrátil do reálu.Do té doby tu seděl nad pergamenem s brkem v ruce,ale nic nezapisoval.Pouze zíral do prázdna.
"Já?Nic."odsekl James naštvaně na Removu adresu.
"Tak promiň,jen jsem to zkusil."bránil se rychle Náměsíčník.
"Zjistěte to,holky."otočil se pak na Maggii a Lucy.
"Pochybuju,že nám něco řekne.Vždycky nás odbyde."posmutněla Maggie.
Září se bleskově přehouplo v říjen a ním přišly i famfrpálové tréninky,protože za chvíli se konal první zápas Nebelvír proti Zmijozelu.To znamenalo podstatně méně času pro Jamese,protože byl kapitánem a chytačem a také pro Maggie,protože byl střelkyně.Tím nejvíce trpěl Sirius,protože u sebe neměl nejlepšího kamaráda a svoji dívku.James se napolo soustředil jen na famfrpál.Hlavně proto,že se mohl odreagovat a aspoň na chvíli zapomenout na Lilly.
Večer,den před zápasem,byl James v koupelně a Remus se bavil se Siriem.
"Mám další nápad k naší akci J + L."informoval Tichošlápek Rema.
"Povídej,jsem jedno velký ucho."vyjekl Remus nadšeně.
"Zítra James určitě,jak vždy,chytí zlatonku.Rychle si jí od něj vezmeme,to zařídíš ty.Hned jak sletí na zem za ní půjdeme,ty mu zlatonku vezmeš a dáš si jí do kapsy."prozradil mu Sirius svůj plán.
"No jo,ale na co chceš zlatonku?"nechápal Remus.
"To uvidíš.Ty hlavně musíš zařídit,aby jsme ji měli."
"Dobře."přisvědčil zmateně Remus,i když stále nic nechápal.
James se vzbudil právě včas,aby se stihl obléci a nasnídat.Hodil na sebe svůj červený famfrpálové hábit s číslem sedm a popadl své koště.To koště miloval,měl nejlepší koště na škole.
"Vstávat!"zařval na svoje spolubydlící.Všichni tři se se škubnutím probudili,ale bez jakýchkoli urážek a nadávek vstali.
Jakmile James a jeho tři kamarádi vešli do Velké síně,celý nebelvírský stůl oblečený v barvách Nebelvír,rudé a zlaté,propukl v ohlušující jásot,potlesk a vřískot.
"Díky,díky!To jste nemuseli!"zařval naoko rozpačitě Sirius,než se posadil ke stolu a na všechny strany se ukláněl.Na to všichni Nebelvírští propukli v hromový smích.
Po bleskové snídani se James s Meg vydal k famfrpálovém šatnám,nikdo jiný s nimi nešel.
"Co ty s tou Lilly?"nadhodila Maggie.
"Nevím,vůbec nevím,sestřičko."povzdychl si James a při chůzi ji objal kolem ramen.
"Když s váma je to těžký."zasmála se sestra.
"Jak s náma?Se mnou ne."bránil se dotčeně James.Meg už na něj radši nepromluvila,protože poznala,že tohle téma je dost nebezpečné.
Došli do šatny,James rozdal poslední rady,zopakoval taktiku a pak už vyšlo všech sedm hráčů na hřiště,v čele s Jamesem.Jak si James sedal na koště a chystal se vyletět,Maggie k němu přistoupila a šeptla tak,že to slyšel pouze on. "Tenhle zápas je za Lilly,bráško."
James,následován zbytkem týmu,vyletěl na hřiště.Do uší ho ihned,jako rána z děla,udeřil uširvoucí aplaus.Mimo Nebelvír fandili také Havraspáru a Mrzimoru,protože nechtěli,aby Zmijozel vyhrál.
James si potřásl rukou se Zmijozelským kapitánem a utkání začalo.Během pouhých patnácti minut vedl Nebelvír nad Zmijozelem 90 ku 30,z toho čtyři brány vstřelila Maggie.
Po půl hodině od začátku ji James konečně zahlédl.Malý zlatý míček se třepotal u jedné z brankových tyčí na straně Zmijozelu.Zlatonka mohla být tak pět metrů nad zemí.James okamžitě obrátil koště a rychlostí vystřelené kulky se pro ni rozlétl.Zmijozelský chytač letěl za ním,ale nestačil mu.Jimmy byl úplně přimáčknutý k násadě koštěte a sledoval jediný cíl.
Všichni sledovali jenom jeho,dokonce i hráči se zastavili a zírali na něj.Meg držela v podpaží camrál.Zmijozelský střelec chtěl využít chvíli její nepozornosti a snažil se jí ho vyrazit,Meg ho udeřila loktem do obličeje a dál sledovala tu rudou rozmazanou šmouhu,kterou James teď byl.
"James Potter letí bleskovou rychlostí pro jistou výhru.Otázkou je,jestli stihne zabrzdit před tou tyčí,která tam tak blbě překáží."komentátorův hlas se rozlehl po celém hřišti,ale James ho neslyšel.V uších mu hučel pouze ohlušující vítr.
Lilly,která seděla na tribuně se zvedla a strachy přispěchala k okraji.Dívala se na Jamese,jak se řítí přímo proti té brankové tyči.Pak se vše odehrálo v jediné vteřince.James natáhl ruku,lapil zlatonku,pak ruku bleskově stáhl na koště a vší silou strhl koště stranou,takže se tyči vyhnul jen o malý kousek.Všechny tribuny propukli v šílený jásot.
James sletěl dolů,kde už na něj čekali Remus a Sirius.
"Téda,brácho,já už myslela,že se tam přes tu tyč rozsekáš."vydechl obdivně Sirius a pleskal ho po zádech.To už k nim sletěl i zbytek Nebelvírského týmu.
"Půjč mi to,teď jdi na oslavu."vyzval ho Remus a ukázal na zlatonku.James mu jí nepřítomně dal a nechal se unášet davem do školy.Remus si zlatonku strčil do kapsy.
"Tak,to by jsme měli.Pojď rychle nahoru."pochválil si Sirius a oba se s Remem rozeběhli k hradu.
Vběhli do pokoje a Sirius popadl kus pergamenu a brk.Začal do něj něco škrábat.Za minutu to měl dopsané,popadnul obálku,která ležela na nočním stolku a lístek vložil do ní.
"Reme,zlatonku."vyzval kamaráda a natáhl k němu ruku.Remus mu do ní zlatonku dal a on ji uložil do obálky ke psaníčku.
"Teď se jdi podívat jestli je Lilly ve společence."přikázal mu.Remus na chvíli vyšel na schodiště a hned se vrátil. "Jo,sedí tam s Maggií a Lucy."
"Výborně."promnul si Sirius ruce.
"Siri,jestli chceš udělat,to co myslím,tak jsi geniální."řekl po chvíli Remus.
"Já vím,já jsem takový od přírody."ušklíbl se Tichošlápek. "Běž se podívat jestli je u holek v ložnici otevřené okno."
Remus se vyklonil z okna a zabystřil.
"Jo mají."
"Super!Teď na,tady máš obálku a přeprav ji k nim do ložnice."přikázal mu znovu.
Remus pomocí nanášecího kouzla dopravil obálku tam,kam chtěli a ta žuchla přímo na Lillyinu postel,která byla přímo pod oknem.
"Super.Teď pojď do společenky."vybídl Remuse a oba z pokoje odešli.
Přisedli si k Jamesovi,který tam seděl jen v Petrově společnosti a Sirius vypověděl Jamesovi,co právě udělali.On by mu to neříkal,jenže,jestli se ho Lilly na něco zeptá a on nebude vědět,vypadalo by to blbě.
"Hele,už jde tam."zpozorněl Remus a podíval se na Lilly.
"Jdu si pro mikinu,je mi zima."oznámila Lilly Lucy a Maggii a vyběhla po schodech nahoru.Šla rovnou ke skříni a oblékla si mikinu,chtěla odejít,ale najednou si všimla že něco leží na její posteli.Přešla tam a vzala do rukou dopis.
Otevřela ho a z něj něco vylétlo.Lilly nahmatala v obálce dopis a přečetla si ho.
Milá Lilly,
To máš ode mě na památku.Abys věděla,že na tebe pořád myslím.
PS:Vyhrál jsem ji jen a jen pro tebe.
S láskou J.P
Lilly se až teď rozhlédla po pokoji a všimla si,že to co vyletělo z obálky byla zlatonka.Při pohledu na ní se sladce pousmála.
Sešla dolů k holkám a když míjela stůl kde seděli James a spol,nepatrně se na něj usmála.Tohohle úsměvu si mohl všimnout jenom James.

6.kapitola-pod tlakem

1. března 2008 v 23:11 *Volání srdce*
No trošku jsem si pospíšila a je tu opět další kapitolka.Teď moc nepřidávám k mojí první kapitolovce,ale tahle mě teď začala bavit víc.No,zase je zpatlaná narychlo,ale tak to je nejlepší ne?:D Je zase o něco kratší než ta předchozí,ale musím to nějak střídat,aby to bylo trochu vyvážené.Takže doufám že se vám to bude líbit a mám jednu podmínku-pište komentáře….Vaše Maggdinka ♥
Pod tlakem
James se probudil brzo,navzdory tomu,že přišel do pokoje asi o půl druhé ráno.Bylo teprve půl sedmé,ale spát už nemohl a ani nechtěl.Stále myslel na včerejší noc a trápil se tím.Ještě nejmíň půl hodiny ležel v posteli.
Vpravo vedle něj se na posteli zavrtěl Sirius a otevřel oči,což bylo samo o sobě divné,protože Sirius spal obvykle tak dlouho,jak jen mohl.Podíval se na svého vzbuzeného kamaráda a aniž by zvedl hlavu zeptal se. "Tak co včerejšek?Jaký to bylo?"
To už je poslouchal i Remus,o kterém James ani nevěděl,že už je vzhůru.
"Nic,lovili jsme krabi,tedy spíš já,ona byla na břehu."odbyl je James mávnutím ruky a vyhrabal se z postele,aby se mohl obléci.
"Prosím tě!To mi nepovídej,j tě znám.Povídej,nějaký podrobnosti."nenechal se Sirius touhle nevyhovující odpovědí jen tak odbýt.
"Blbli jsme spolu ve vodě no."přiznal James a začal se oblékat,na své kamarády se ale nepodíval.
"A dál?"naléhal Sirius.
"Co dál?Proč myslíš,že bylo něco dál?"opáčil James.
"Tak Tichošlápku,nech Jamese být.Jestli nic nebylo,tak ho prostě nech."napomenul Siria Remus,když viděl,že se chystá zase něco říct.Sirius,ač nerad,ho uposlechl.
"Políbili jsme se."zašeptal po chvíli James a dával si záležet aby byl ke kamarádům otočený zády,protože se mu do očí hrnuly slzy.
"Cože?"vyjekl Remus.
"Vy jste se líbali?"kulil oči Sirius.
"Jo,líbali."přitakal James.
"To říkáš jen tak?"sprdnul ho Sirius.
"Jimmy,co se stalo?"zeptal se opatrně Remus,kterému neunikl smutný tón v Jamesově hlase.
"Všechno to bylo úžasný a bezchybný a pak…najednou utekla."prozradil James a v hrdle ho nepříjemně začalo pálit.
"Utekla?Proč?"nechápal Sirius a stále na kamaráda zíral,jako by to byla návštěva z Marsu.
"To kdybych věděl."odpověděl smutně James a nandal si i druhou botu.Remus i Sirius se nadechli aby mu něco řekli,ale James nic slyšet nechtěl.
"Jdu dát McGonnagalová ty klepeta.Večer jsem tam nešel."vyhrkl rychle,popadl obě tašky s klepítkama a vyběhl z pokoje.
"Co s ním je?"otočil se Sirius nechápavě na Remuse.
"Co by?Já se ani nedivím,že ho to vzalo,když mu zdrhla."pokrčil Remus rameny a dál se tím nezabýval.
Ještě toho večera byla uspořádána další válečná porada,samozřejmě bez Jamese a Lilly.Oba šli brzy spát aby své včerejší ponocování dohnali.Tentokrát tu s nimi seděl i Peter.
"Řekla vám Lilly něco o včerejšku?"vyptával se Remus Lucy a Maggie.
"Ne,jen říkala,že to nebylo tak hrozný jak čekala."vzpomínala Meg.
"Ještě,aby bylo,když se s Jamesem líbali."odfrkl si Sirius.Remus ho kopnul pod stolem do nohy.Neměl to hned takhle vyklopit.
"Cože?"holky vyvalily oči.
"Oni se líbali?"vykoktala Lucy.
"Jako Lilly a James?"pokračovala nechápavě Maggie.
"Ne asi Romeo a Julie.Jasně,že Lilly a James."protočil Sirius nechápavě oči.
"Nic nám o tom neříkala.Ale když nad tím přemýšlím,ano byla ráno nějak zamlklá.Myslela jsem že ji tam James něčím naštval."přitakala pomalu Lucy a vzpomínala na dnešní ráno.
"James se taky tvářil jako hromádka neštěstí.Jenže víte,má to jeden háček.James by jinak samozřejmě nebyl smutnej.Ona mu totiž pláchla."prozradil Sirius.
"Cože,ona utekla?"vydechla nevěřícně Maggie.
"Jo utekla,prej se tam líbali a ona se najednou od něj odtrhla a utekla pryč.Proto je James tak smutnej."přitakal Sirius.
"No jo,ale co my teď s tím?"zamyslela se Lucy.
"To nevím.Budeme muset něco vymyslet.V prvé řadě,ale musíme zjistil,proč mu Lilly utekla."reagoval Remus.
"To je snad jasný ne?Jak už jsme se shodli,ona je vystrašená,nechce si svoje city přiznat.A včera to na ní bylo moc rychlé,prostě se toho všeho lekla."řekla Maggie svůj názor.
V dalších dnech se James snažil s Lilly nějak navázat kontakt,ale pokaždé když jí někde potkal nebo viděl,záhadně se vypařila,jako pára nad hrncem.James byl utrápený,vůbec to nebyl ten dřívější Potter.Ani Lilly nebyla stejná.Trávila dost času s knihami,ale ne,že je četla,ale jen do nich nepřítomně civěla a přemýšlela.
Jednou na ni James narazil v knihovně,když si tady byl pro knihu na přeměňování.Lilly seděla sama u stolu nad stohem knih a psala nějaký úkol.Jakmile spatřila Jamese,který se k ní přibližoval,posbírala si v rychlosti učení a vyběhla ven z knihovny.
"Lilly!"křičel za ní James.Jejich knihovnice po něm nerudně střelila pohledem,nesnesla když v knihovně někdo řval.
James na nic nečekal a vyběhl za ní.Na chvíli myslel,že ji ztratil,ale pak zahlédl pramínek jejích ryšavých vlasů,jak se ve vzduchu zavlnily a zmizely za rohem jedné chodby.James se tam rozeběhl a chytil Lilly.Popadl ji za zápěstí a odtáhl ji do nejbližších dveří od nějaké učebny a zabouchl za sebou dveře.
"Proč se mi vyhýbáš?"zeptal se útočně.Lilly neodpovídala.
"Proč jsi to udělala?Proč jsi utekla?"ptal se jí stále ještě hlasitým a neodbytným tónem.Lilly stále zarputile mlčela.
"Já myslel,že to bylo hezký.Že se to líbilo i tobě,protože já na to nemůžu zapomenou a už uběhl týden."řekl James,teď ale potichu a pomalu.Lilly se na něj konečně podívala a v očích se jí třpytily slzy.
"Jamesi,já…já na to nejsem ještě připravená.Nemůžu…"vzlykla a vyběhla z učebny a nechala tam Jamese samotného.
Do pokoje ale neběžela,uháněla hradními chodbami bez jediného konkrétního cíle.Zapadla do jedněch dveří a ocitla s v opuštěné učebně.Slzy se jí z očí koulely jako hrachy.Vtom uslyšela za sebou prásknutí dveří.Myslela,že je to James a tak se neotočila.Za ní se ale ozval jiný hlas,chladný a neoblíbený.
"Copak tady děláš Evansová,tak sama?Bez Pottera."Lilly se bleskově otočila a před sebou viděla Severuse Snapea.
"Co chceš?"odsekla Lilly podrážděně.
"Na něco jsem se ptal."odbyl ji Snape.
"Proč bych měla být s Potterem?"namítla chladně Lilly a pevně se mu dívala do očí.Ty její byly stále ještě mokré,ale už nebrečela.
"Mám pro tebe bezva nabídku."řekl Snape a její předchozí otázku ignoroval.Lilly na to nic neříkala,jen čekala co z něj vypadne.
"Moc dobře vím,že jsi chytrá a nadaná,nejde si toho na hodinách nevšimnout.Jsi dobrá čarodějka,Evansová."
"Proč mi to říkáš?"opáčila Lilly.
"Takový jako ty,najdou u pána zla uplatnění a dostane se jim náležité odměny."odpověděl Snape a ušklíbl se.
"Cože?Ty mě přemlouváš abych pracovala pro Voldemorta?"Lilly se zasmála ledovým a neupřímným smíchem.Snapeovi se úsměv ze rtů vytratil.
"Než pracovat pro něj,to bych raději zemřela."odsekla Lilly a zadívala se mu rozhodně do očí.
"To by se ti mohlo vyplnit."sykl na ni Snape.
"Jen si nemysli,moc dobře si všímám,že se k sobě s Potterem teď nějako máte.Myslím,že by tě dost mrzelo,kdyby se mu,nebo někomu těch které máš ráda,něco stalo."pokračoval dál a opět se začínal usmívat.
"Ty mi vyhrožuješ?"vyjekla dotčeně Lilly.
"Jo,správně Evansová.Pán zla nemá rád,když ho někdo odmítá.Takže si ještě rozmysli svoji konečnou odpověď,protože jinak by se mohlo stát,že s Potterem už dlouho vrkat nebudeš."
Snape se otočil,pohodil mastnými vlasy a chystal se k odchodu.
"Jo a Evansová."zastavil se v půli cesty ke dveřím a ohlédl se na ni. "Jestli tě uvidím s Potterem,něco ošklivého se mu přihodí."
Když byl u dveří a vyšel z nich naposledy na Lilly křikl. "Pro odpověď,jak ses rozhodla,si zase přijdu,až přijde čas."
Lilly tam zůstala vyděšeně stát a z očí se jí opět spustily slzy.Byla v koncích,nevěděla co má dělat.Kdo,nebo co by jí tak mohlo pomoci?

5.kapitola-šumění vln

1. března 2008 v 20:53 *Volání srdce*
Mno a je zase další kapitolka,píšu a při tom vymýšlím,takže to nebude zas takový zázrak.No ale tak snad se vám to bude líbit.Takže zase a opět připomínám,že chci po vás komentáře,a to zas tak moc není,co říkáte.Přeju hezký počtení…..Vaše Maggdinka ♥
Šumění vln
"Dneska mám školní trest kvůli nějakýmu Potterovi!Co jsem komu udělala?"čertila se Lilly v pátek se Velké síni při večeři.U ní seděla Maggie s Lucy,protože Lilly si odmítala sednout ke klukům protože tam seděl Potter.
"Ale not tak,Lilly,nebude to tak hrozný,jak to vypadá."snažila se jí uklidnit Lucy.
"Jo máš pravdu,bude to ještě daleko horší."přitakala hořce Lilly a odstrčila talíř se svým jídlem.
"Jdu do pokoje,psychicky se připravit na dnešní večer."vysvětlila Lilly,zvedla se od nehelvítského stolu a odešla z Velké síně.
Po čtvrt hodině se od večeře zvedli i ostatní.
"Jděte napřed,skočím si na záchod."pobídl James kamarády a zabočil za roh.
"Ten trest nám nahrává do karet."radoval se Remus jakmile mu James zmizel z dohledu.
"Do jakých karet?"nechápal Peter.
"Prosím tě,ty se o to ani nestarej,ani nevíš co plánujeme,protože seš furt u těch Zmijozelskejch."odbyl ho Sirius ošklivým tónem.
"Reme,máš pravdu,oni dva si ještě přijdou na chuť i bez naší pomoci,protože,jako by osud chtěl to samé co my a dělá vše proto,aby ty dva svedl dohromady."dodala Lucy,když stoupali do schodů k Nebelvírské věži.
"Myslím,že se už o nic moc starat nemusíme,že James si to všechno zařídí sám.On ví,jak sbalit holku."mávla rukou Maggie a dál se tím nezabývala.
Deset minut před osmou si Lilly uklidila úkoly do ložnice a chystala se do kabinetu profesorky McGonnagalová.Už byla u portrétu buclaté a dámy a otevírala ho,aby mohla projít na chodbu,když uslyšela,jak na ní někdo křičí její jméno.
"Lilly.Počkej!"Lilly už podle hlasu poznala kdo to je,protočila oči v sloup a otočila se na Jamese. "Co chceš Pottere?"
"Tak snad počkej,mám dojem,že máme stejnou cestu,nebo se snad pletu?"nadhodil James a doběhl k ní.Lilly na to nic neřekla a vyšla ven na temnou a opuštěnou chodbu,následovaná Jamesem.Kráčeli po chodbě,Lilly držela v ruce rozsvícenou hůlku,aby viděli na cestu.
"Není to divné,že je už zhasnuto v osm hodin?"zeptala se Lilly Jamese,protože všechny louče,které v hradě obstarávali světlo,byly uhašené.
"Jde vidět,že se po večeři nikde netouláš."ušklíbl se James.
"Zato,ty až moc."odsekla Lilly chladně,ale pak se na jejích rtech objevil nepatrný úsměv,kterého si James všiml.
"Co myslíš,že nám dá za trest?"zeptala se ho potom.James v jejím hlase slyšel zvědavost,ale i trochu strachu.
"McGonnagalka se nikdy s trestama moc nevytáhne.Obvykle je to něco nudného a zbytečného.Spíš aby tě tím otravovala,ne aby tě poučila nebo potrápila."uklidnil ji James.To už stáli před dveřmi kabinetu jejich profesorky přeměňování.Lilly třikrát zaklepala a o půl minuty později se dveře otevřeli,aniž by je někdo otevřel.Lilly i James vešli do kabinetu.McGonnagalová seděla za svým stolem a teprve když vešli se na ně podívala.
"Á konečně.Vy jdete na váš školní trest že ano?"zeptala se jich potom a změřila si je oba zkoumavým a přísným pohledem.
"Ano,paní profesorko."přikývla Lilly.
"Tak,teď vám povím v čem spočívá váš trest."pokračovala profesorka dál a začala přecházet po kabinetě.James s Lilly ji pozorně poslouchali,aby jim nic neuteklo.
"Přemístíte se na břeh Severního moře."Lilly a James na ni vyjeveně vyvalili oči. "Na kraji moře žijí v písku zahrabaní krabi severní a my potřebujeme jejich klepítka na přísady do lektvarů.Krabi z písku vylézají obvykle v deset hodin večer a je snažší je chytit.Ale pozor,nezabíjejte je.Pouze jim ostříháte konce klepítek,mají totiž regenerační schopnost,takže jim znovu bezbolestně dorostou.A to je váš trest.Nasbíráte plné tašky."ukázala vedle sebe na dvě kožené brašny. "těchto klepítek a až budete hotovi,přijdete za mnou a předáte mi je."
Lilly a James na ní stále kulili oči,ale neřekli na protest ani slovo.
"Rozumíte svému trestu?"zeptala se profesorka nakonec.Oba přikývli.
"Výborně!Tak si vezměte ty tašky a můžete jít."pochválila si profesorka.James a Lilly popadli každý jednu tašku a vyšli z kabinetu.Jakmile vyšli na chodbu,dveře se za nimi zabouchly.
"Ty vole,to se teda McGonnagalová rozšoupla.Můj nejhorší trest od ní byl,že jsem musel do zapovězeného lesa natrhat nějaký kytky."ulevil si James,když se vydali zpátky do Nebelvírské věže.
"No aspoň si s sebou vezmu plavky,když jedem k moři ne?"ušklíbl se potom.
"Jak ti může být v téhle situaci do smíchu?"zírala na něj Lilly nevěřícně.
"Musím to brát pozitivně a nic hrozného a nebezpečného to snad nebude,to by nás tam jinak neposílala samotné."snažil se ji uklidnit James.
"Tak to ti připomenu,až ti něco v moři ukousne nohu."zabručela nerudně Lilly.
"Tak co?To už jste zpátky?"vítal je Remus,když vešli do společenky.
"Ne,my jsme ještě ani nezačali."vysvětlila Lilly a zmizela v dívčích ložnicích.James všem vysvětlil jejich trest.Sirius i Meg z toho byli vyloženě nadšení.
"Fakt?No tak to je super,ne?"vyjekla Maggie.
"Co je na tom suprovýho?"divil se James.
"To neřeš,ale snad ti to docvakne samo,kámo."mávl rukou Sirius a mrkl na něj.
"Hele no nic,jdu si vzít plavky,abych se tam mohl aspoň vykoupat."řekl pak James,který jeho odpověď nepochopil a vyběhl po schodech do své ložnice,aby se připravil.
Když ve třičtvtě na devět seběhl zpátky do společenky,Lilly už tam na něj čekala s koženou brašnou přes rameno.James měl tašku taky a za krkem měl ručník.
"Tys to s tím koupáním myslel fakt vážně?"zakroutila Lilly hlavou nevěřícně,když k ní přišel.
"No jasně,to mi neříkej,že ty na sobě nemáš plavky."zazubil se na ni Dvanácterák.
"Jo,mám,pro všechny případy,chápeš?"
"Ne,nechápu.Pro jaký případy?"popichoval ji James a svůdně na ni mrkl.
"Ha ha ha,já myslela,jako když ti krabi budou ve velký hloubce,tak tam nepůjdu v oblečení,že jo."
Pak oba společně vyšli na chodbu.James zašátral v kapse a vytáhl z ní neviditelný plášť.
"Páni,to je neviditelný plášť?"vyjekla Lilly obdivně,když před ní James stříbřitou látku rozložil. "Ten pravý?"
"No jasně,mám ho po taťkovi.Tak pojď pod něj."odpověděl James.
"Proč?Je teprve devět hodin,to se po chodbách chodit může a já jsem navíc primuska."podivila se Lilly.
"To sice jo,ale stejně by nebylo dobrý,kdyby nás někdo viděl,jak se krademe přes školní pozemky ke hranicím a přemisťujeme se pryč před večerkou."nadhodil James a plášť přehodil přes sebe i přes Lilly.Kráčeli celým hradem a vyšli už ven,měli štěstí,brána byla otevřená.Rychle šli přes školní pozemky až na hranice,odkud se mohli přemístit.
Pak z nich James plášť strhl,oba se otočili na místě a s hlasitým prásk zmizely do noční tmy.
James se objevil u velkého kamene,stále ještě měl zavřené oči.Jeho nos zasáhla slaná vůně a jeho vlasy rozcuchal divoký vítr,který tu panoval.Otevřel oči a před sebou uviděl velikánské a divoké moře.Vedle sebe uslyšel prásknutí a vpravo od něj se zhmotnila Lilly.Lilly do uší uhodilo hučení vln,tento zvuk tak milovala.Pak otevřela oči a slastně si moře i pláž prohlížela.
"Je tady krásně,co?"řekl James a začal se svlékat.
"Co to děláš?"divila se Lilly,když si James svlékl tričko.
"No co?Už je devět.A vůbec,můžu si ten trest snad užít."pokrčil James rameny.
"Až ti tam něco ukousne cokoliv,tak na mě to nebude."odsekla Lilly.
"No prosím."řekl James a sundal si i kalhoty.Pod nimi měl plavky,trenky skoro až ke kolenům.Přešel k moři a vkročil do vln,nořil se stále hlouběji.
"Já je budu lovit a ty je přivoláš do ruky,jo?"zakřičel na Lilly.
"Klidně,hlavně,že nemusím do vody."odpověděla.
James se každou chvíli nořil pod vodu a pokaždé měl v ruce kraba.Lilly pokaždé namířila hůlku a pomocí přivolávacího kouzla si je přivolávala k sobě.Opatrně jim odstříhávala klepítka a pouštěla je zpátky do moře.Klepítka pak házela do kožených tašek.
Už bylo skoro jedenáct a tašky už byly skoro plné až po okraj.Lilly pouštěla do moře zrovna poslední krabi,když ji vyděsil křik.
"Ááá,pomoc!Lilly!"Lilly se podívala na Jamese a viděla,jak sebou ve vodě plácá a topí se.
"Jamesi!"zařvala Lilly a celá ztuhla.Pak si sundala boty a vběhla do divokých a prudkých vln.
Najednou se James přestal zmítat a začal se strašně chechtat.Lilly konečně cvaklo.
"Ty jsi idiot,Pottere!Blbej,ubohej a stejnej jako dřív."řvala na něj a brodila se zpátky ke břehu.Naštvaně kopla do kamene,až odlétl do vody.Kráčela podél břehu a pak se posadila na velký plochý kámen a zírala do vody.
Najednou se o její záda opřelo Jamesovo mokré tělo,jak si k ní přisedl.Lilly se k němu ale neotočila,pořád koukala na širé moře.James také koukal před sebe,ale ne na vodu,ale na pláž.
"Promiň Lilly,já jsem už takový.Pořád si dělám z něčeho srandu.Máš pravdu jsem idiot."prolomil James ticho.
"Víš jak jsi mě polekal?"Myslela jsem,že se topíš,že tě tam něco drží."odsekla stále ještě naštvaná Lilly.
"Já vím,už jsem se ti omluvil,podělal jsem to."omlouval se znovu James.Lilly na to nic neříkala,jen zarputile mlčela.
"Hele,mám nápad.Pojď do vody,plavky máš."navrhl po chvíli James.
"Cože?Vždyť už bude půl dvanácté."namítla Lilly.
"No a co?McGonnagalová neřekla v kolik se máme vrátit.A vůbec můžeš si ten trest taky trochu užít,když je to tvůj první."
Lilly se na něj pochybovačně otočila.Pak vstala a řekla. "No tak jo."
Přešla ke břehu moře a začala se svlékat.James znovu vběhl do vody a když se otočil,čelist mu poklesla úžasem.Lilly si zrovna svlékla tričko.Teď už před ním stála pouze v plavkách,které měli zelenou barvu,horní i dolní díl,a dokonale jí ladili k vlasům.Dlouhé ryšavé vlasy jí v lehkém vánku létaly kolem hlavy.Byla dokonale štíhlá a James se na ní nemohl vynadívat.Nešla přímo do vln,ale prošla po malém výběžku do moře.Zde bylo moře hlubší.Lilly skočila do vody ladnou šipku,pak se vynořila z vody a mokré vlasy si oklepala.
"Páni!Moře je teplé."vykřikla Lilly a plavala k Jamesovi.Snad půl hodiny tam spolu vyváděli.Najednou ji James chytil za boky.Lilly se mu vyškubla a se smíchem utíkala ven z moře.James běžel hned za ní.Dohonil ji až na okraji pláže,tam se oba svalili do písku.
James ležel na Lilly,oba přerývaně dýchali.James se začal k Lilly sklánět,ale Lilly se mu uhnula a utekla zpátky do vody.James tam ještě chvíli ležel,ale pak pomalu vstal a šel za ní.
Jak neuvěřitelně ten čas letěl,bylo už půl jedné ráno.Jamese a Lilly tohle očividně nezajímalo..Dováděli dál ve vodě.
Najednou si James Lilly zvedl do náruče a přitiskl jí k sobě.Teď tam ve vodě stáli tělo na tělo a hleděli si do očí.Lilly omotala nohy kolem Jamesova pasu.James jí hladil její mokré vlasy a Lilly mu ty jeho odhrnula z obličeje.Až teď když neměl James na očích brýle,si Lilly všimla,že má nádherné oříškové oči.
James si jí k sobě přitiskl ještě blíž,až se teď jejich oči málem dotýkaly.Oba se chvěli vzrušením.
Pak oba podlehli zvuku šumění vln a jejich touze.James se k Lilly sklonil a políbil ji tak,jak ještě nikdy v životě nelíbal.Líbali se snad minutu.Lilly si pohrávala mezi prsty s Jamesovými vlasy.James hladil Lilly po zádech a druhou rukou ji držel za tvář.
Najednou se od něj Lilly odtrhla a vyděšeně vyběhla z moře.Popadla svoje oblečení a s hlasitým prásk zmizela na místě.
Jamese tam nechala omámeného stát ve vlnách,které do něj narážely a zíral tam,kde před chvílí Lilly zmizela.

Noční můry

1. března 2008 v 18:52 Drabbles
Na přání Pepenky5 jsem napsala další drabble.Zadala mi slova listí,smrt hůlka a lebka.Postavy určila Olivander a Voldemort a požadovaný žánr komedie/parodie/humor jsem taky snad splnila.Takže pište komentáře,jak se vám to líbilo.Mimochodem pepenka5 mi zadala 200 slov.Malinko jsem přetáhla hranici,ale jenom o 5 slov,takže povídka má 205 slov.Snad mi to odpustíte……Vaše Maggdinka ♥
Noční můry
Kráčel lesem,pod nohama mu šustilo listí.Vtom uviděl cíl své cesty,malý baráček.Byla v něm jedna osoba,kterou teď potřeboval.Toto bylo vězení do kterého lord Voldemort zavíral své nepřátele.Otevřel dveře a uviděl starého a nemocného staříka.
"Co mi chceš?"vykřikl Olivander.
"Zeptat se na pár věcí."odbyl ho Voldemort.Pak si přisedl k němu na podlahu.
"Je libo zmrzlinu?"zeptal se pak.
"Ano,čokoládovou."přikývl výrobce hůlek.Temný pán bez jediného slova mávl hůlkou a ve vzduchu se objevili dva poháry se zmrzlinou.
"Mám rád jahodovou."přiznal se Voldemort a pustil se do své zmrzliny.
"Vrátíme se k mému problému."pokračoval.
"N noci,když spím s hůlkou,mě straší sen.Vidím svého medvídka s nožem v tlapce a chystá se mě zabít."vyklopil svůj problém.Olivander na něj zíral a pak propukl v smích.
"To není vtipné!"rozčilil se Voldemort.
"Nuže,váš další problém."tlumil Olivander smích.
"Kdykoliv vyčaruji nějaké kouzlo,vidím v jeho světle bílou lebku,snad je to smrt."
Teď se Olivander nesmál,ale bylo vidět,že smích zadržuje.
"Vždyť to je váš odraz,co vidíte!Vaše lebka."a skácel se výbuchem smíchu.
Lord Voldemort naštvaně vstal,namířil na něj hůlkou.Vězení zaplnilo zelené světlo a smích utichl.