Everybody should have his own world...

Kopretina

22. února 2008 v 23:10 |  Obrázkové jednorázovky
Zase jsem se po dlouhé době rozhoupala a napsala jsem novou obrázkovou jednorázovku.Musím upozornit,že je mocinky smutná,nevím proč mě poslední dobou napadají takovéhle depresivní věci.Snad proto,že mám sama depku a vybíjím si to pomocí povídek.Díkybohu za to.No už se nebudu vykecávat.Prosím pište komentáře,speciálně u téhle povídky bych byla moc vděčná za komentáře.protože mě to přijde dost smutné a chci vědět jaký na to máte názor……..Vaše Maggdinka ♥
Kopretina
"Harry,nechoď nikam,prosím."žadonila Ginny.Seděli právě s Harrym v kuchyni Doupěte.Harrymu bylo devatenáct let a oba i s Ginny už dostudovali Bradavice.Harrymu se ještě nepodařilo zabít Voldemorta.
"Tohle mi říkáš pokaždé,když jdu plnit něco pro řád a moc dobře víš,že já stejně nakonec vždycky odejdu,i přes tvoje prosby."a pohladil ji po smutné tváři.
"Jenže tohle není práce pro řád.Jdeš proti Voldemortovi.Všechny viteály jsou zničeny a ty se na něj chystáš.Proč vlastně nemůžu jít taky?"nedala se jen tak odbýt.
"Nejde ani Hermiona.Žádná dívka nejde.Jdou jen chlapi."
"To mě jako omlouvá?Já chci jít taky,chci tam být s tebou."rozčilovala se Ginny.
"Ne prostě nepůjdeš."okřikl ji.
"To tady mám sedět a čekat i několik hodin,jestli se vůbec vrátíš?"rozkřičela se vztekle Ginny.Neměla ráda,když jí někdo rozkazoval,co má a nemá dělat.
"Už jsem řekl a neodmlouvej."ukončil tuhle nesmyslnou a zbytečnou debatu Harry.
"Fajn."odsekla dotčeně Ginny a naštvaně vyběhla po schodech nahoru do svého pokoje.Zabouchla za sebou dveře,až tou ranou spadl jeden rámeček ze stěny.Hodila sebou na postel a stále ještě byla na Harryho naštvaná.Po chvíli z ní začal vztek vyprchávat,nikdy se na něj nedokázala dlouho zlobit.
Přešla k oknu a zadívala se ven.Venku krásně svítilo slunce,a tak otevřela okno.Její tvář ofoukl lehký letní vánek a rozcuchal její jemně vlnité vlasy v barvě umírajícího slunce.
Zadívala se dolů pod své okno a ihned viděla,že na jejich zahradě zalité sluncem,se shromažďuje mužská část řádu.Pod jabloní zahlédla ty hnědé rozcuchané vlasy,které tolik milovala a tak ráda si s nimi hrála.
Pomalu odhlédla jinam.Pak si vzpomněla na spadlý rámeček.Došla až ke své šatní skříni a z podlahy sebrala rámeček s fotkou.Jak to tak u kouzelnických fotografií bývá,i tato se pohybovala.Byla na ní vyfocená ona s Harrym.Svítilo slunce a oni se oba oslnivě a šťastně usmívali a mávali na fotografa.Harry si svoji dívku držel kolem pasu.
Ginny zírala na fotku,jako by ji viděla poprvé.Na chladné sklo,za kterým byla fotka uložená,ukápla slza.
Položila fotografii na stůl a vyběhla z pokoje,jako smyslů zbavená se řítila domem a přitom plakala.Při běhu narážela do okolního nábytku,ale toho si nevšímala.Vyběhla na zahradu kuchyňskými,zadními dveřmi.
Na zahradě už byli všichni a chystali se přemístit.Jak tam vběhla,všichni se otočili na ní.
"Harry."vykřikla a skočila mu do náruče.Harry si ji zvedl k sobě tak,že se nohama nedotýkala země a obtočila je kolem jeho trupu.
Objímali se tam a pak jí Harry dlouze a něžně políbil.Líbali se snad celou věčnost,přede všemi co tam stáli,ale jim to bylo jedno.
Ginny stále z očí tekly slzy.Když se od sebe odtrhli,ještě pořád si hleděli do očí.Z těch Ginniných,modrých jako studánky,se proudem řinuly slzy.Ty Harryho,v barvách letní trávy,se do těch jejích koukaly jistým utěšujícím pohledem.
Pak jí položil na trávu,sehnul se k zemi a utrhnul kopretinu.
"Na,tady máš.Dokud nepřijdu."a dal jí kopretinu do třesoucích se rukou.
Naposledy si ji přitiskl k sobě,políbil ji na tvář a pohladil po vlasech.Do plic nasál závan vůně z jejích vlasů.Voněly sladkou květinovou vůní.Na tu vůni by nezapomněl,ani na konci světa.Vždy by ji rozpoznal a věděl,kdo takhle voní.
Položil jí na zam a uhnul se jí.Ginny po něm chňapla,ale ve svých dlaních nesevřela nic než vzduch,bylo pozdě.Harry se otočil na místě a s hlasitým prásknutím se přemístil pryč.Práskání se ozývalo po celé zahradě,jak se všichni muži přemisťovali pryč.
Hermiona se polibkem rozloučila s Ronem a i ten poté zmizel.
Ginny se složila na hebký trávník.Seděla tam,v ruce možná poslední kopretinu od Harryho a plakala.Plakala usedavým a srdceryvným pláčem.
Po pěti minutách jí na nohy vytáhly něčí ruce.Podívala se a zjistila,že to je její matka a Hermiona.
"Pojď dovnitř,zlatíčko."přemlouvala jí Molly.
"Ne,nejdu."odsekla uslzeně Ginny a snažila se jejich sevření vzepřít.
"Čeho tím dosáhneš,když tady budeš sedět a plakat?"namítla Hermiona.
"Budu tady čekat,dokud se Harry nevrátí."
"Já vím,že se o něj bojíš,ale to já o Rona taky."řekla Hermiona.
"Jo jenže Harry je poněkud v jiné situaci než Ron.To Harry jde na smrt ne Ron,Hermiono."šeptla smutně Ginny.
Přesvědčil jí až pláč,který se ozýval z kuchyně.To malý Tedy Lupin na sebe upozornil a plakal.Harry se o něj,společně s Weasleyovými,staral od smrti jeho rodičů Remuse Lupina a Nymfadory Tonksové.Koneckonců,svým způsobem za jejich smrt mohl on,vždyť kvůli němu tenkrát bojovali a navíc,byl to jeho kmotr.Remus si to tak přál,hned jak se Tedy narodil.Tedymu nyní bylo 15 měsíců.
Ginny vešla do kuchyně,vyndala ho z jeho postýlky a začala ho utěšovat.Harryho a Ginny měl Tedy nejradši,radši než kohokoliv jiného.Oba ho brali jako svého syna.Staraly se o něj téměř sami od té doby co byl tady s nimi.
"No tak Tedy neplakej,stačí,že brečím já."utěšovala ho Ginny.Po chvíli Tedy opravdu přestal plakat a uklidnil se.Celou dobu pak u něj Ginny seděla a hrála si s ním.Tedy se teď bavil tím,že svoje vlasy změnil na růžovo a Ginny v něm teď dokonale viděla jeho matku.
Když se po dlouhé době podívala na hodiny,že už uběhly tři hodiny od jejich odchodu.Dolehl na ni tísnivý pocit,bála se o Harryho.
Položila Tedyho zpátky do postýlky a sama si sedla ke stolu.Vzala do rukou album a zjistila,že je plné jejích a Harryho fotografií.Napadlo jí,že tohle album nejspíš patří Harrymu.Pravděpodobně si ho tu Harry prohlížel a zapomněl si ho uklidit.
Pomalu si ho prohlížela a s každou fotkou byla smutnější.Z očí jí znovu začaly kanout slzy.Vzala ze stolu do ruky kopretinu a něžně ji políbila.
Když už se začalo stmívat,padly na Ginny opravdu velké obavy o Harryho.Vždyť odešli už před sedmi hodinami a dosud se nikdo nevrátil.Nikdo se jim neobtěžoval dát sebemenší zprávu.
Teď už byla opravdová tma a Ginny se pomalu začaly klížit oči.Hlava jí pomalu padala na rameno a smysly jí začaly otupovat.
Prásk….na zahradě se ozvala rána,jako z děla.Tento náhlý zvuk v tak tíživém tichu vytrhl Ginny z ospalosti.Vyskočila ze židle,na které seděla a hnala se na zahradu,ze které zvuk přišel.
Srdce,jako by se jí rozpadlo na kusy.V trávě uviděla ležet zkrvaveného,ale zjevně živého Rona a vedle něj Harryho.Ron se pomaličku zvedal,ale Harry ne.Nevstával.
Ginny se s hrůzou v očích podívala na bratra a zjistila že se mu z očí řítí jedna slza za druhou.Za jejími zády zatím z domu vyběhly Hermiona a paní Weasleyová.
Ginny zírala před sebe na trávu a v hlavě jako by měla vygumováno,úplně jí otupěly všechny smysly.Jen pomalu a uhranutě kráčela k místu kde ležel Harry a již teď stál Ron.Kolem ní proběhla Hermiona a skočila Ronovi do náruče.
Když Ginny došla k Harryho tělu,prudce klekla na nohy a pocítila,jako by jí v těle vybuchla sopka.Mozek se jí úplně zatemnil a nebyla schopna ničeho.Nemohla tomu uvěřit.
Pak mu zničehonic padla na hruď a rozplakala se přímo hysterickým pláčem,tohle ještě nikdy necítila a doufala,že ani cítit nebude.
Hermiona pustila Rona a přisedla si k Ginny,také se rozplakala.
"Jak…jak se to stalo?"vykoktala šeptem Hermiona po chvíli vzlykání.
"Prostě ho zabil…Harry se mu dlouho bránil,bojoval výborně,ale pak….."nedořekl,zlomil se mu hlas.
"Chtěli ho vzít s sebou a dovléci ho,nějak ho zesměšnit.Tak jsem ho rychle popadl a přemístil se s ním.Poslední co jsem pro něj chtěl udělat,alespoň důstojné rozloučení.Hodné jeho osobnosti,jeho činů a jeho srdce."vykoktal poté Ron.
Ginny tam takhle na něm ležela ještě dvě hodiny.Prostě nemohla uvěřit tomu,že jí navždy opustil.Slíbil přece,že se vrátí a že bude navždy s ní.
Druhý den našla Ginny na kuchyňském stole kopretinu.Vzala jí a políbila.Poté jí začarovala věčným kouzlem tak,aby nikdy neuvadla.Tak jako její láska k Harrymu.

A chcete vědět,co bylo s Ginny dál?
Už nikdy se nezamilovala.Nikdy k nikomu nepoznala znovu lásku.Harry byl totiž její součástí a ta neumřela nikdy.Tak jako ho milovala už po prvním pohledu,když jej poprvé spatřila,i teď po tolika letech od jeho smrti na něj nelze zapomenout.Nikdy se ho nevzdala a nedokázala to ani teď.Žádné děti neměla,ale zato vychovávala dál Tedyho,kterému stále vyprávěla o Harrym a jeho rodičích.Celý život žila v naději,že až zemře,znovu se s ním uvidí a že i po tolika letech jejich láska přetrvá.Když umírala,nebyla smutní,ba naopak.Vždyť ona neumírá,ona právě začíná žít….
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pepenka5 pepenka5 | E-mail | Web | 27. února 2008 v 9:02 | Reagovat

Já sem se rozbrečela...to je krásaa.Mamka se mi smála že brečím při těm co napsali nějaký děcka co na každém kroku hulí marihuanu  na internetu.Mamka tomu nerozumí.Maggdinka...no  ja nemám slov co by sem ti pověděla.Jen to, že je to krása.

2 maggdinka maggdinka | Web | 29. února 2008 v 9:38 | Reagovat

pepenka5:Tak já tě můžu ujistit,že marihuanu fakt nehulim...nanejvíš tak možná kouřim,takže mamku můžeš uklidnit...jinak díky,moc si toho vážím a sem ráda že se moje povídky líbí

3 Laca Laca | 21. března 2008 v 18:36 | Reagovat

Ja TI REKNU , ZE VELKY ALE VELKY NADANI ,

4 luckily luckily | Web | 27. dubna 2008 v 16:39 | Reagovat

Tak tohle bylo naprosto perfektní!!! máš fakt talent...

5 helix helix | Web | 26. září 2008 v 17:43 | Reagovat

Ahoj,

to je krásná povídka,seš šikovná,velice se ti povedla.Málem jsi mne dohnala k slzám.Je hodně takových teorií,kdy Harry umře.Já mám tenhle svět strašně moc ráda a miluju povídky HP fanfiction,takže si jdu přečíst asi další tvé.Uvidíme,jestli se mi ještě nějaká zalíbí,třeba tam bude i komentář ;) Vážně seš ale moc šikovná.Kdybys to rozepsala víc do detailů,možná by to bylo delší a k slzám by to opravdu dohnalo.

Takže jen tak dál!:-)

Měj se ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama